Array ( [0] => 14854797 [id] => 14854797 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sumci [uri] => Sumci [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Sumci [2] => | obrázek = Siluriformes.png [3] => | velikost obrázku = 270 px [4] => | popisek = Ukázka diverzity sumců; nahoře: [[sumec velký]] (''Silurus glanis''), vlevo (shora): [[sumeček velký]] (''Ictalurus furcatus''), kandiru ''[[Trichomycterus ytororo]]'', pancéřníček ''[[Aspidoras mephisto]]'', [[noturus pulčí]] (''Noturus gyrinus''), vpravo (shora): [[peřovec skvrnitý]] (''Synodontis eupterus''), [[sumíček černopruhý]] (''Mystus atrifasciatus''), [[velrybovec jihoamerický]] (''Cetopsis coecutiens''), sisora ''[[Oreoglanis hponkanensis]]'', dole: [[krunýřovec proužkatý]] (''Farlowella vittata'') [5] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [6] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [7] => | podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata) [8] => | třída = [[paprskoploutví]] (Actinopterygii) [9] => | nadřád = [[kostnatí]] (Teleostei) [10] => | řád = '''sumci''' (Siluriformes){{biolib [11] => | id = 15704 [12] => | latinský název = Siluriformes [13] => | český název = sumci [14] => | datum přístupu = 2018-4-4 [15] => | autor = Milan Kořínek [16] => }} [17] => | druhotné dělení = Čeledi [18] => | podřazené taxony = * podřád Loricarioidei: [19] => ** [[šplhavkovití]] (Astroblepidae) [20] => ** [[pancéřníčkovití]] (Callichthyidae) [21] => ** [[krunýřovcovití]] (Loricariidae) [22] => ** [[kandirkovití]] (Nematogenyidae) [23] => ** [[trnovečkovití]] (Scoloplacidae) [24] => ** [[kandirovití]] (Trichomycteridae) [25] => * podřád Diplomystoidei [26] => ** [[sumoušovití]] (Diplomystidae) [27] => * podřád Siluroidei [28] => ** [[Ailiidae]] [29] => ** [[proudovcovití]] (Akysidae) [30] => ** [[bystřinovcovití]] (Amblycipitidae) [31] => ** [[mřenkovcovití]] (Amphiliidae) [32] => ** [[Anchariidae]] [33] => ** [[křížovcovití]] (Ariidae) [34] => ** [[širokohlavcovití]] (Aspredinidae) [35] => ** [[trnovčíkovití]] (Auchenipteridae) [36] => ** [[Auchenoglanididae]] [37] => ** [[Austroglanidae]] [38] => ** [[sumíčkovití]] (Bagridae) [39] => ** [[velrybovcovití]] (Cetopsidae) [40] => ** [[keříčkovcovití]] (Clariidae) [41] => ** [[Claroteidae]] [42] => ** [[plochohlavcovití]] (Cranoglanididae) [43] => ** [[trnovcovití]] (Doradidae) [44] => ** [[Erethistidae]] [45] => ** [[anténovkovití]] (Heptapteridae) [46] => ** [[pakeříčkovcovití]] (Heteropneustidae) [47] => ** [[Horabagridae]] [48] => ** [[chakovití]] (Chacidae) [49] => ** [[sumečkovití]] (Ictaluridae) [50] => ** Kryptoglanidae [51] => ** [[Lacantuniidae]] [52] => ** [[pasumcovití]] (Malapteruridae) [53] => ** [[peřovcovití]] (Mochokidae) [54] => ** [[kandirkovití]] (Nematogenyidae) [55] => ** [[sumíčkovcovití]] (Olyridae) [56] => ** [[pangasovití]] (Pangasiidae) [57] => ** [[anténovcovití]] (Pimelodidae) [58] => ** [[plotosovití]] (Plotosidae) [59] => ** [[Pseudopimelodidae]] [60] => ** [[Ritidae]] [61] => ** [[sumčíkovití]] (Schilbeidae) [62] => ** [[sumcovití]] (Siluridae) [63] => ** [[sisorovití]] (Sisoridae) [64] => | řád popsal = [[Georges Cuvier|Cuvier]], 1816 [65] => }} [66] => [67] => '''Sumci''' (Siluriformes) jsou bohatý [[Řád (biologie)|řád]] převážně [[sladká voda|sladkovodních]] [[paprskoploutví|paprskoploutvých]] [[ryby|ryb]]. Většinou jsou to [[Bentos|ryby dna]] s menšíma očima, ale s dobře vyvinutými vousky s hmatovou a [[Chemoreceptor|chemoreceptivní]] funkcí. Jedna z [[Kost|kostí]] horní čelisti, [[maxilla]], se u sumců specializovala právě na manipulaci s párem nejmohutnějších vousů. Sumci jsou typicky vybaveni [[Ploutev|tukovou ploutvičkou]] a první paprsek jejich hřbetní [[Ploutev|ploutve]] a prsních ploutví je zpravidla zesílený, často tvoří až pevné ostré ostny, které sumci využívají při obraně. Ostny mohou být vybaveny [[Jed|jedovými]] [[Žláza|žlázami]]. Sumcům chybí některé [[Lebka|lebeční]] kosti a na rozdíl od příbuzných řádů postrádají drobné kůstky v tělní [[Sval|svalovině]]. Patří do velké a úspěšné sladkovodní linie [[Otophysa]] charakteristické např. přítomností [[Weberův orgán|Weberova orgánu]], který je u sumců dobře vyvinut. Mezi sumce patří jedny z největších sladkovodních ryb, zejména [[sumec velký]] zastoupený i v české přírodě, ale také velice drobné [[Druh|druhy]]. [68] => [69] => Sumci se vyskytují ve sladkých vodách všech [[Kontinent|kontinentů]] (z [[Antarktida|Antarktidy]] jsou známi jen [[Fosilie|fosilní]]). Nejbohatší zastoupení mají v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]], nejchudší v [[Austrálie|Austrálii]]. Dvě [[Čeleď|čeledi]] z celkového počtu asi 40 čeledí zahrnují převážně mořské druhy. Vzhledem k obrovské [[Biodiverzita|diverzitě]] sumců (je jich patrně kolem 4 000 druhů) u nich nacházíme i nejrůznější zajímavé [[adaptace]] (např. [[parazitismus]] u některých [[Kandirovití|kandirovitých]], ústa přeměněná na přísavné aparáty u mnoha sumců prudkých toků, schopnost generovat [[elektrický proud]] u [[Pasumcovití|pasumců]], adaptace k životu v [[Jeskyně|jeskynních]] vodách, péči o mladé u [[Krunýřovcovití|krunýřovcovitých]] a dalších, přídatné dýchací orgány u [[Keříčkovcovití|keříčkovců]] a [[Pakeříčkovcovití|pakeříčkovců]] atd.). [70] => [71] => Mnoho sumců patří mezi důležité [[Rybolov|lovné ryby]]. [[Pangas spodnooký]] je jednou z nejvíce na maso chovaných ryb světa. Různí drobnější sumci jsou běžnými chovanci v [[Akvaristika|akváriích]]. [72] => [73] => == Popis == [74] => [[Soubor:Pachypterus acutirostris.jpg|vlevo|náhled|[[Sumčík ostronosý]] (''Pachypterus acutiropstris'') dobře ilustruje znaky sumců: má dlouhé tělo, širokou hlavu se 4 páry vousků, tukovou ploutvičku a pevné první paprsky hřbetní a prsních ploutví]] [75] => [[Soubor:Corydoras undulatus pectoral girdle.png|vlevo|náhled|Preparovaný skelet prsních ploutví [[Pancéřníček vlnopruhý|pancéřníčka vlnopruhého]] (''Corydoras undulatus'') a jejich pletence (spodní pohled) s velice nápadným prvním ploutevním paprskem (v obrázku jako „pecs“) přeměněným na mohutný trn s pilovitým okrajem]] [76] => === Tělo, ploutve === [77] => Tělo sumců je lysé, bez [[Šupina (rybovití obratlovci)|šupin]], mnohdy je ale kryté krunýřem z kostěných destiček, které šupiny suplují. Běžně je přítomná tuková ploutvička (u [[Sumcovití|sumcovitých]], kteří jsou sumcem velkým zastoupeni i v [[Česko|ČR]] a proto jsou zde nejznámějšími zástupci sumců, však chybí). Častá je přítomnost tvrdých paprsků na přední hraně prsních ploutví a hřbetní ploutve (ve hřbetní ploutvi většinou výraznému paprsku předchází ještě jeden drobný, modifikovaný paprsek, který jej v případě potřeby „uzamyká“ ve vzpřímené poloze).{{Citace monografie [78] => | příjmení = Nelson [79] => | jméno = Joseph S. [80] => | titul = Fishes of the world [81] => | vydání = 5 [82] => | místo = Hoboken, New Jersey [83] => | rok vydání = 2016 [84] => | počet stran = 1 online resource [85] => | strany = [86] => | isbn = 978-1-119-17484-4 [87] => | isbn2 = 1-119-17484-8 [88] => | oclc = 926623501 [89] => }} Tyto tři tvrdé ploutevní paprsky tvoří mnohdy až nápadně ostré a pevné, někdy zpětně pilovitě zoubkované ostny, jež jsou sumci běžně využívány při obraně. Při útoku [[Predátor|predátora]] je sumci mohou napřímit a držet kolmo od těla. [90] => [91] => ==== Jedovatost ==== [92] => V rámci řádu je navíc široce rozšířená jedovatost, přičemž jednoduché jedové žlázy jsou přítomny právě pod [[Pokožka (živočichové)|pokožkou]] výše zmíněných ostnů v prsních ploutvích, případně i ve hřbetní ploutvi. Vzhledem k tomu, že jde primárně o obranný mechanismus, jehož účelem je odradit predátora, je nejčastějším příznakem otrav intenzivní [[bolest]] v místě bodnutí. Až na tento velmi nepříjemný [[symptom]], který odezní během několika hodin, nebývají otravy sumčími jedy vážné. Existují ale i zprávy o úmrtích následujících po bodnutí ostnem sumce. Na takto tragickém konci se však patrně podepsala i nedostatečná zdravotní péče a následné zanícení rány (jde o případy z konce [[19. století|19.]] a počátku [[20. století]]). Jeden z těchto případů nicméně zahrnoval mořského sumce [[Plotos proužkatý|plotose proužkatého]] (''Plotosus lineatus''), jehož jed je skutečně velmi silný a v [[Experiment|experimentech]] vede k rychlé [[Úmrtnost|mortalitě]] [[Otrava|intoxikovaných]] ryb. V roce 2008 byla publikována zpráva o smrti [[Brazílie|brazilského]] rybáře, jemuž při manipulaci se sítí s úlovkem osten mořského sumce [[Křížovčík brazilský|křížovčíka brazilského]] (''Genidens genidens''), který dorůstá asi 35–40 cm, probodl [[hrudník]] a proniknul až do [[srdce]].{{Citace monografie [93] => | příjmení = Wright [94] => | jméno = Jeremy J. [95] => | titul = Evolution of Venomous Animals and Their Toxins [96] => | url = http://link.springer.com/10.1007/978-94-007-6727-0_9-1 [97] => | editoři = P. Gopalakrishnakone, Anita Malhotra [98] => | vydavatel = Springer Netherlands [99] => | místo = Dordrecht [100] => | kapitola = Evolutionary History of Venom Glands in the Siluriformes [101] => | strany = 1–19 [102] => | isbn = 978-94-007-6727-0 [103] => | doi = 10.1007/978-94-007-6727-0_9-1 [104] => | poznámka = DOI: 10.1007/978-94-007-6727-0_9-1 [105] => | jazyk = en [106] => }}{{Citace periodika [107] => | příjmení = Haddad [108] => | jméno = Vidal [109] => | příjmení2 = de Souza [110] => | jméno2 = Reinaldo Alves [111] => | příjmení3 = Auerbach [112] => | jméno3 = Paul S. [113] => | titul = Marine Catfish Sting Causing Fatal Heart Perforation in a Fisherman [114] => | periodikum = Wilderness and Environmental Medicine [115] => | datum vydání = 2008 [116] => | ročník = 19 [117] => | číslo = 2 [118] => | strany = 114 [119] => | issn = 1080-6032 [120] => | doi = 10.1580/07-WEME-CR-1182.1 [121] => | jazyk = en [122] => | url = http://www.bioone.org/perlserv/?request=get-abstract&doi=10.1580%2F07-WEME-CR-1182.1 [123] => | datum přístupu = 2022-08-08 [124] => }} [125] => [126] => Jedovatost sumců je nedostatečně prostudovaný jev, přesto byla prokázána u zástupců asi 20 čeledí. Existují odhady, že kolem 1 500 druhů sumců má vytvořené jedové žlázy (což by ze sumců dělalo řád [[Obratlovci|obratlovců]] s vůbec největším zastoupením jedovatých druhů). Buňky tvořící jedové žlázy produkují jednak výše zmíněné [[Toxin|toxiny]] aktivující [[Nocireceptor|nocireceptory]] (receptory vnímající bolest), ale i látky s cytolytickým účinkem (rozrušují buňky), efektem na [[Oběhová soustava|kardiovaskulární soustavu]] nebo [[Nervová soustava|nervo]]-[[Sval|svalově]] účinkující toxiny. Uvažuje se i o využití některých těchto látek v [[Lékařství|medicíně]]. Někdy jsou vyvinuty i rozsáhlejší, tzv. axilární žlázy poblíž báze ostnů, jejich funkce je ale nejasná a nemusí souviset s jedovým aparátem.{{Citace periodika [127] => | příjmení = Carvalho [128] => | jméno = Thaís Isabela [129] => | příjmení2 = Klaczko [130] => | jméno2 = Julia [131] => | příjmení3 = Slobodian [132] => | jméno3 = Veronica [133] => | titul = Pectoral-fin glands and delivery apparatus in the catfish genus Brachyrhamdia Myers, 1927 (Siluriformes: Heptapteridae) [134] => | periodikum = Papéis Avulsos de Zoologia [135] => | datum vydání = 2021-08-24 [136] => | ročník = 61 [137] => | strany = e20216174 [138] => | issn = 1807-0205 [139] => | doi = 10.11606/1807-0205/2021.61.74 [140] => | url = https://www.revistas.usp.br/paz/article/view/186242 [141] => | datum přístupu = 2022-08-09 [142] => }} [143] => === Hlava, smysly === [144] => [145] => [[Hlava]] sumců bývá dosti široká. Kolem tlamy jsou přítomny až čtyři páry hmatových vousů (které se ale podílejí i na chemorecepci).{{Citace monografie [146] => | příjmení = Helfman [147] => | jméno = Gene S. [148] => | spoluautoři = et al. [149] => | titul = The Diversity of Fishes [150] => | url = https://archive.org/details/diversityfishesb00helf_991 [151] => | vydání = 2 [152] => | vydavatel = Wiley-Blackwell [153] => | rok vydání = 2009 [154] => | strany = [https://archive.org/details/diversityfishesb00helf_991/page/n265 248]–252 [155] => | isbn = 978-1-4051-2494-2 [156] => }} Maxilla je bezzubá (až na [[Sumoušovití|sumouše]]) a zmenšená a pomáhá ovládat jeden pár vousů (maxilární vousy). Tato modifikace vede k tomu, že sumci nemají vysunutelná ústa jako mnohé příbuzné ryby (např. [[máloostní]]). [[Radličná kost|Kost radličná]] (vomer), [[Patrová kost|patrové]] (palatina) a [[Klínová kost|křídlaté]] (pterygoidy) kosti na stropě ústní dutiny jsou u sumců [[Zub|ozubené]].{{Citace monografie [157] => | příjmení = Moyle [158] => | jméno = Peter B. [159] => | příjmení2 = Cech, Jr. [160] => | jméno2 = Joseph J. [161] => | titul = Fishes, an Introduction to Ichthyology [162] => | url = https://archive.org/details/fishesintroducti0000moyl_j9n1 [163] => | vydání = 5 [164] => | vydavatel = Pearson [165] => | rok vydání = 2004 [166] => | isbn = 0-13-100847-1 [167] => }} [[Čich|Čichový]] orgán sumců bývá dobře vyvinutý, např. sumec velký má v [[Čichový epitel|čichovém epitelu]] neobyčejně vysoký počet [[Smyslový neuron|smyslových buněk]] – kolem 150 000; [[Kaprovití|kaprovité]] ryby, [[Okoun|okouni]] nebo [[Štika|štiky]] mají pro srovnání v čichovém epitelu jen tisíce až desetitisíce smyslových buněk.{{Citace periodika [168] => | příjmení = Kasumyan [169] => | jméno = A. O. [170] => | titul = The Olfactory System in Fish: Structure, Function, and Role in Behavior [171] => | periodikum = Journal of Ichthyology [172] => | datum vydání = 2004 [173] => | ročník = 44 [174] => | číslo = suppl. 2 [175] => | strany = S180–S223 [176] => | url = https://www.researchgate.net/profile/A-Kasumyan/publication/264977119_The_Olfactory_System_in_Fish_Structure_Function_and_Role_in_Behavior/links/53f9e57c0cf20a45496aaeb0/The-Olfactory-System-in-Fish-Structure-Function-and-Role-in-Behavior.pdf [177] => }} [[Zrak]] je naopak vyvinut spíš hůře, [[Oko|oči]] jsou relativně drobné.
[178] => Soubor:Hemisynodontis-membranaceus-AV-GLA24-011u.jpg|[[Peřovec blanitovousý]] (''Hemisynodontis membranacea'') má tři páry vousů: nejlépe jsou vyvinuty vousy maxilární, dva páry mandibulárních vousů jsou zpeřené [179] => Soubor:Ictalurus furcatus 4zz.jpg|Lebka [[Sumeček velký|sumečka velkého]] (''Ictalurus furcatus'') s jasně patrnou štíhlou maxilou odbočující z horní části úst, za živa podpírající silný maxilární vous [180] => Soubor:Hemib nemur 171208-DSC0021 chd.JPG|Pohled zespodu do otevřených úst [[Sumíček štíhlý|sumíčka štíhlého]] (''Hemibagrus nemurus''), kde jsou vidět dva pásy zubů: [[Mezičelist|premaxilární]] a [[Radličná kost|vomero]]-[[Patrová kost|palatinální]] [181] => Soubor:Callichthys callichthys (Linnaeus, 1758) (21548150369).jpg|[[Pancéřníček brazilský]] (''Callichthys callichthys'') má velmi dobře vytvořené kostěné pláty chránící jeho tělo bez šupin [182] =>
[[Soubor:Corydoras undulatus suspensorium and operculum.png|náhled|Preparovaný skelet dolní čelisti, jejího závěsu a skřelí pancéřníčka (ostatní lebeční kosti jsou odstraněny): pod [[Skřele|skřelovou]] kostí (operculare – na obrázku „op“) chybí suboperculare, infraoperlulare (iop) a preoperculare (pop) jsou zmenšené, v oblasti mezi quadratem (q), metapterygoidem (mp) a hyomandibulare (hym) chybí symplektikum|vlevo]] [183] => [184] => === Kostra === [185] => Sumci jsou jako [[Monofyletismus|monofyletická]] skupina paprskoploutvých jednoznačně definováni zejména kosterními znaky, ovšem poněkud detailními. Chybí jim např. některé lebeční kosti (konkrétně suboperculare, symplektikum, basihyale) nebo intermuskulární kůstky v tělní svalovině (drobné kůstky ve vazivu mezi [[Myomera|myomerami]]). Jiné kosti lebky jsou redukovány (mesopterygoid, preoperculare a interoperculare), ještě další srůstají (např. posttemporale se supracleithrem). Tak jako další zástupci skupiny Otophysa mají i sumci dobře vyvinutý Weberův aparát tvořený několika prvními [[Obratel|obratli]] (a s nimi asociovanými [[Vaz|vazy]] a svaly), které propojují [[plynový měchýř]] s [[Ucho|vnitřním uchem]] a tak umožňují mnohem lepší vnímání [[Zvuk|zvuku]]. Druhý až čtvrtý obratel, které se na stavbě Weberova orgánu podílejí, u sumců srůstají.{{Citace monografie [186] => | příjmení = Sterba [187] => | jméno = Günther [188] => | spoluautoři = a kol. [189] => | titul = The Aquarist's Encyclopaedia [190] => | vydavatel = Edition Leipzig [191] => | rok vydání = 1983 [192] => | strany = 529 [193] => }} U sumců nacházíme velmi široké rozpětí počtu obratlů: kromě Weberova orgánu mohou mít 15 (někteří [[Pangasovití|pangasové]]) až přes 100 obratlů (někteří keříčkovci).[[Soubor:Chernobyl, catfishes in cooling ponds - panoramio.jpg|náhled|Mohutní sumci velcí focení r. 2008 v nádržích s chladicí vodou v areálu [[Černobylská jaderná elektrárna|černobylské jaderné elektrárny]]]] [194] => === Velikost === [195] => V řádu sumců nacházíme obrovské rozpětí velikostí. Patří sem jak jedny z nejdrobnějších, tak jedny z největších sladkovodních ryb. Nejmenším sumcem je [[širokohlavec tocantinský]] (''Micromyzon akamai''), jehož samice mohou být pohlavně dospělé při velikosti 12 mm, také četní [[velrybovcovití]] a [[trnovečkovití]] dorůstají jen asi 2 cm délky. Největším sumcem je sumec velký, který může dorůstat snad až 5 m{{Citace monografie [196] => | příjmení = Hanel [197] => | jméno = Lubomír [198] => | příjmení2 = Lusk [199] => | jméno2 = Stanislav [200] => | titul = Ryby a mihule České republiky: rozšíření a ochrana [201] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/85543621 [202] => | vydání = Vyd. 1 [203] => | vydavatel = Český svaz ochránců přírody Vlašim [204] => | místo = Vlašim [205] => | počet stran = 447 s. [206] => | isbn = 80-86327-49-3 [207] => | isbn2 = 978-80-86327-49-5 [208] => | oclc = 85543621 [209] => }} (relativně běžně do 3 m). Další velké druhy jsou [[Mekong|mekongský]] [[pangas velký]] (''Pangasianodon gigas'') dosahující délky kolem 3 m a o něco menší jihoamerický [[anténovec vláknovitý]] (''Brachyplatystoma filamentosum''). Většina druhů sumců dorůstá jednoho až několika málo dm. [210] => == Ekologie a etologie == [211] => [[Soubor:Chiloglanis-Maul-ZA-FC004-198.jpg|náhled|Přísavka, vousy a zuby [[Peřovcovití|peřovce]] rodu ''Chiloglanis''|vlevo]] [212] => Sumci jsou většinou samotářské [[Predátor|dravé]] [[Bentos|bentické]] ryby aktivní za soumraku a v noci. Pak se tolik nespoléhají na zrak, ale spíše na hmat a chemorecepci zprostředkované jejich vousy a dobře vyvinutým čichovým orgánem. Různých způsobů života však mezi sumci nalézáme mnoho: existují i druhy denní, [[Pelagiál|pelagické]], [[Býložravec|býložravé]] atd. Sumci mají četné jeskynní nebo [[intersticiální]] (skrytě a trvale v sedimentu žijící) zástupce: v podzemních vodách různých typů bylo zaznamenáno asi 89 druhů sumců.{{Citace elektronického periodika [213] => | titul = Subterranean Fishes of the World - Graham Proudlove [214] => | periodikum = cavefishes.org.uk [215] => | url = https://cavefishes.org.uk/ [216] => | jazyk = en-GB [217] => | datum přístupu = 2022-08-09 [218] => }} U druhů žijících ve vodách chudých na [[kyslík]] mohou být přítomny přídatné dýchací orgány. Kromě jednoduchého polykání vzduchu a příjmu kyslíku [[Sliznice|sliznicí]] [[Střevo|střeva]] známého u [[Pancéřníčkovití|pancéřníčkovitých]] může jít o specializované orgány v podobě keříčkovitých výrůstků sliznice [[Žábry|žaberní]] dutiny u keříčkovců nebo o dýchací vaky vybíhající z žaberní dutiny daleko do těla u pakeříčkovců. Jiné, reofilní druhy obývají naopak silně prokysličené vody bystřin, některé jsou schopny pohybovat se i po stěnách vodopádů (např. [[šplhavkovití]]).{{Citace monografie [219] => | příjmení = Hanel [220] => | jméno = Lubomír [221] => | titul = Ryby. (1), Lalokoploutví, dvojdyšní, chrupavčití, kostnatí [222] => | url = [223] => | vydání = 1 [224] => | vydavatel = Albatros [225] => | místo = Praha [226] => | rok vydání = 1998 [227] => | počet stran = 150 [228] => | edice = Svět zvířat [229] => | svazek edice = VIII [230] => | kapitola = řád Sumci (Siluriformes) [231] => | isbn = 80-00-00599-9 [232] => | isbn2 = 978-80-00-00599-7 [233] => | oclc = 40090835 [234] => }} U reofilních druhů jsou ústa často přeměněna v přísavku pomáhající udržet se na místě a např. u krunýřovcovitých zároveň v aparát umožňující seškrabávat [[řasy]], jejich hlavní potravu, z kamenů. [235] => [[Soubor:Vandellia cirrhosa after a full meal of blood.jpg|náhled|Vandélie obecná plně nasátá krví ze žaber hostitelské ryby]] [236] => Někteří zástupci kandirovitých se živí [[Parazitismus|paraziticky]] (resp. jako [[Mikropredátor|mikropredátoři]]) na větších rybách, jimž ožírají šupiny, sliz, nebo pronikají do jejich žaber, kde se živí [[Krev|krví]].{{Citace periodika [237] => | příjmení = Haddad Junior [238] => | jméno = Vidal [239] => | příjmení2 = Zuanon [240] => | jméno2 = Jansen [241] => | příjmení3 = Sazima [242] => | jméno3 = Ivan [243] => | titul = Medical importance of candiru catfishes in Brazil: A brief essay [244] => | periodikum = Revista da Sociedade Brasileira de Medicina Tropical [245] => | datum vydání = 2021 [246] => | ročník = 54 [247] => | strany = e0540–2020 [248] => | issn = 1678-9849 [249] => | pmid = 33759921 [250] => | doi = 10.1590/0037-8682-0540-2020 [251] => | url = http://www.scielo.br/scielo.php?script=sci_arttext&pid=S0037-86822021000100907&tlng=en [252] => | datum přístupu = 2022-08-12 [253] => }} Nechvalně proslulá [[vandélie obecná]] (''Vandellia cirrhosa'') je velice často zmiňována v populární i odborné literatuře jako ryba schopná se „omylem“ prodrat proti proudu [[Moč|moči]] do [[Močová trubice|močové trubice]] koupajících se lidí, kde se zasekne trny na skřelích a musí být odstraněna [[Chirurgie|chirurgicky]]. Líčení bývají barvitá, případně doplněná i o doporučená protiopatření. Podle všeho jde o [[Pověra|pověru]].{{Citace periodika [254] => | příjmení = Bauer [255] => | jméno = Irmgard L. [256] => | titul = Candiru—A Little Fish With Bad Habits: Need Travel Health Professionals Worry? A Review [257] => | periodikum = Journal of Travel Medicine [258] => | datum vydání = 2013-03-01 [259] => | ročník = 20 [260] => | číslo = 2 [261] => | strany = 119–124 [262] => | issn = 1195-1982 [263] => | doi = 10.1111/jtm.12005 [264] => | jazyk = en [265] => | url = https://academic.oup.com/jtm/article-lookup/doi/10.1111/jtm.12005 [266] => | datum přístupu = 2022-08-12 [267] => }} Ojedinělým případem [[Hnízdní parazitismus|hnízdního parazitismu]] mezi rybami je [[peřovec kukaččí]] z jezera [[Tanganika (jezero)|Tanganika]], který využívá jako [[Hostitel|hostitele]], kteří pečují o jeho potomstvo, tamní [[Tlamovci|tlamovce]].{{Citace periodika [268] => | příjmení = Cohen [269] => | jméno = Marcus S. [270] => | příjmení2 = Hawkins [271] => | jméno2 = M. Brent [272] => | příjmení3 = Stock [273] => | jméno3 = David W. [274] => | titul = Early life-history features associated with brood parasitism in the cuckoo catfish, Synodontis multipunctatus (Siluriformes: Mochokidae) [275] => | periodikum = Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences [276] => | datum vydání = 2019-04 [277] => | ročník = 374 [278] => | číslo = 1769 [279] => | strany = 20180205 [280] => | issn = 0962-8436 [281] => | pmid = 30967083 [282] => | doi = 10.1098/rstb.2018.0205 [283] => | jazyk = en [284] => | url = https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rstb.2018.0205 [285] => | datum přístupu = 2022-08-13 [286] => }} [287] => [288] => U pasumců jsou ze svaloviny po bocích těla vytvořeny mohutné elektrické orgány schopné poskytovat [[Elektrické napětí|napětí]] až 350 V.
[289] => Soubor:Parque Nacional Serra da Bodoquena Paulo Robson de Souza (9).jpg|Kandiru ''[[Trichomycterus dali]]'' žije v brazilských [[Kras|krasových]] jeskyních [290] => Soubor:Xyliphius Magdalenae.jpg|[[Širokohlavec magdalenský]] (''Xyliphius magdalenae'') s miniaturníma očima tráví většinu života zahrabaný v substrátu [291] => Soubor:Chaca bankanensis juveniles.png|[[Chaka velkotlamá]] (''Chaca bankanensis'') číhá na dně nehnutě na kořist, kterou může lákat i pohybem vousků [292] => Soubor:Malapterurus microstoma.JPG|Pasumcovití mají na hřbetě jen tukovou ploutvičku a svaly na bocích zčásti přeměněné na elektrický orgán [293] =>
[294] => [295] => === Rozmnožování === [296] => [[Soubor:African Catfish (Clarias gariepinus) jumping like a salmon to gain the upper Mlondozi River ... (15897999594).jpg|náhled|[[Keříčkovec červenolemý]] skáče proti jezu; takovéto chování lze pozorovat během masových [[Migrace zvířat|migrací]] do oblastí, kde probíhá tření ]] [297] => Většina sumců se po vytření o [[Jikra|jikry]] a [[plůdek]] dále nestará, i když mohou místo [[Tření (ryby)|tření]] důkladně připravit a vyčistit. U některých druhů (hlavně u krunýřovcovitých nebo [[Sumečkovití|sumečkovitých]]) střeží [[Pohlavnost|samec]] v hnízdě (v dutině, jeskyni, pod kamenem apod.) jikry i mladé. O jikry se starají i [[Pohlavnost|samice]] [[Širokohlavec|širokohlavců]] (Aspredo), které nosí jikry na břiše, či [[křížovcovití]], jejichž samci přechovávají jikry v tlamě nebo v případě [[Křížovec vousatý|křížovce vousatého]] (''Genidens barbus'') i v [[Žaludek|žaludku]]. U [[Trnovčíkovití|trnovčíků]] rodu ''Trachycorystes'' dochází k vnitřnímu oplození pomocí paprsků břišních ploutví přeměněných na jednoduchý pářicí orgán. [298] => [299] => === Alarm-signalizace === [300] => Znak sdílený sumci s ostatními zástupci skupiny Otophysa je kromě Weberova orgánu také specifický typ vnitrodruhové varovné [[Chemie|chemické]] signalizace, vysílání tzv. alarm-signálu. Při poškození pokožky např. při útoku predátora se ze specializovaných buněk uvolňuje [[Látka|chemická látka]] vnímaná dalšími rybami téhož druhu (nebo i příbuzných druhů) jako poplašný stimul.{{Citace periodika [301] => | příjmení = Smith [302] => | jméno = R. Jan F. [303] => | titul = Alarm signals in fishes [304] => | periodikum = Reviews in Fish Biology and Fisheries [305] => | datum vydání = 1992 [306] => | ročník = 2 [307] => | strany = 33–63 [308] => | url = https://link.springer.com/article/10.1007/BF00042916 [309] => }} Její přítomnost ve vodě vede ke [[Stres|stresové]] reakci a změně [[chování]] ryb (což může mít vliv i na produkci rybího masa v chovech). U některých druhů sumců však tento způsob vnitrodruhové komunikace vymizel.{{Citace periodika [310] => | příjmení = Souza-Bastos [311] => | jméno = Luciana Rodrigues de [312] => | příjmení2 = Freire [313] => | jméno2 = Carolina Arruda [314] => | příjmení3 = Fernandes-de-Castilho [315] => | jméno3 = Marisa [316] => | titul = Skin extract from Rhamdia quelen(Siluriformes: Heptapteridae) does not promote stress in conspecifics [317] => | periodikum = Neotropical Ichthyology [318] => | datum vydání = 2014-03 [319] => | ročník = 12 [320] => | číslo = 1 [321] => | strany = 125–132 [322] => | issn = 1982-0224 [323] => | doi = 10.1590/S1679-62252014000100013 [324] => | url = http://www.scielo.br/scielo.php?script=sci_arttext&pid=S1679-62252014000100125&lng=en&tlng=en [325] => | datum přístupu = 2022-08-10 [326] => }} [327] => [328] => == Diverzita a rozšíření == [329] => [[Soubor:Striped Catfish, subadults - Plotosus lineatus.jpg|náhled|Silně jedovatí mořští plotosové proužkatí (''Plotosus lineatus'') tvoří zamlada velká kompaktní hejna]] [330] => [[Soubor:Peckoltia wernekei sp.n.jpg|vlevo|náhled|Krunýřovcovití jsou největší čeledí sumců]] [331] => Sumci jsou jedním z nejpočetnějších řádů obratlovců. Odhady počtu druhů se různí, pohybují se asi od 3 750 po více než 4 000 druhů.{{Citace elektronického periodika [332] => | titul = CAS - Eschmeyer's Catalog of Fishes - Genera/Species by Family/Subfamily [333] => | periodikum = researcharchive.calacademy.org [334] => | url = https://researcharchive.calacademy.org/research/ichthyology/catalog/SpeciesByFamily.asp [335] => | datum přístupu = 2022-08-08 [336] => }} Ty jsou řazeny do přibližně 500 rodů v asi 40 čeledích. Jde o primárně sladkovodní ryby pronikající někdy do [[Brakická voda|brakických]] vod, v čeledích [[plotosovití]] a křížovcovití je většina zástupců mořská. Sumci jsou známí ze všech kontinentů světa, přičemž v australské oblasti se vyskytují spíše jen mořské druhy plotosovitých, některé se ale sekundárně přizpůsobily životu ve sladkých australských vodách. Fosilní sumci jsou známí i z Antarktidy. Nejbohatší zastoupení mají v Jižní Americe, kde se podílejí na celkové diverzitě ryb více než třetinovým podílem. Žijí zde dvě největší čeledě sumců: krunýřovcovití (přes 1000 druhů) a kandirovití (asi 380 druhů). Velká část čeledí sumců je rozšířena vždy jen v rámci jediného kontinentu. [337] => [338] => V přírodě České republiky jsou sumci zastoupeni především sumcem velkým vyskytujícím se přirozeně v pomalých tocích a slepých říčních ramenech, vysazován je i v [[Přehrada|údolních nádržích]] nebo i [[Rybník|rybnících]]. Místy (hojněji např. v [[Polabí]]) se lze v ČR setkat také s [[Nepůvodní druh|introdukovaným]] [[Sumeček americký|sumečkem americkým]] s nevelkým významem. [339] => [340] => == Evoluce == [341] => [[Soubor:Diplomystes nahuelbutaensis head 02.png|náhled|[[Sumouš lautarský]] (''Diplomystes nahuelbutaensis''), zástupce nepočetného, primitivně stavěného podřádu sumoušů]] [342] => Řád sumci lze rozdělit na tři podřády: bazální [[Loricarioidei]], primitivně stavěné [[Diplomystoidei]] a pokročilejší [[Siluroidei]].{{Citace periodika [343] => | příjmení = Betancur-R [344] => | jméno = Ricardo [345] => | příjmení2 = Wiley [346] => | jméno2 = Edward O. [347] => | příjmení3 = Arratia [348] => | jméno3 = Gloria [349] => | titul = Phylogenetic classification of bony fishes [350] => | periodikum = BMC Evolutionary Biology [351] => | datum vydání = 2017-12 [352] => | ročník = 17 [353] => | číslo = 1 [354] => | strany = 162 [355] => | issn = 1471-2148 [356] => | pmid = 28683774 [357] => | doi = 10.1186/s12862-017-0958-3 [358] => | jazyk = en [359] => | url = https://bmcevolbiol.biomedcentral.com/articles/10.1186/s12862-017-0958-3 [360] => | datum přístupu = 2022-08-07 [361] => }}{{Citace periodika [362] => | příjmení = Kappas [363] => | jméno = Ilias [364] => | příjmení2 = Vittas [365] => | jméno2 = Spiros [366] => | příjmení3 = Pantzartzi [367] => | jméno3 = Chrysoula N. [368] => | titul = A Time-Calibrated Mitogenome Phylogeny of Catfish (Teleostei: Siluriformes) [369] => | periodikum = PLOS ONE [370] => | datum vydání = 2016-12-01 [371] => | ročník = 11 [372] => | číslo = 12 [373] => | strany = e0166988 [374] => | issn = 1932-6203 [375] => | pmid = 27907107 [376] => | doi = 10.1371/journal.pone.0166988 [377] => | jazyk = en [378] => | url = https://dx.plos.org/10.1371/journal.pone.0166988 [379] => | datum přístupu = 2022-08-07 [380] => }} Vzhledem k tomu, že první dva jmenované podřády mají čistě jihoamerické (a [[Střední Amerika|středoamerické]]) rozšíření, podporuje [[fylogeneze]] sumců [[Hypotéza|hypotézu]] o jejich raně [[Křída|křídovém]] prapůvodu v oblasti [[Pangea|Pangey]], která odpovídá právě dnešní Jižní Americe, kde byly nalezeny i nejstarší sumčí fosilie. [381] => [382] => Sumci jsou jedním ze čtyř řádů (spolu s máloostnými, [[Trnobřiší|trnobřichými]] a [[Nahohřbetí|nahohřbetými]]) velevýznamné sladkovodní linie paprskoploutvých ryb zvané Otophysa charakterizované mimo jiné přítomností Weberova aparátu. Příbuzenské vztahy v rámci linie Otophysa nejsou úplně zřejmé. Sumci jsou standardně považováni za [[Sesterská skupina|sesterskou skupinu]] nahohřbetých, ale některé studie je rekonstruují jako nejblížší příbuzné trnobřichých nebo dokonce jako sesterskou skupinu jednoho ze dvou podřádů tohoto řádu ([[Characoidei]]), který by tak byl [[Parafyletismus|parafyletický]].{{Citace periodika [383] => | příjmení = Montero‐Mendieta [384] => | jméno = Santiago [385] => | příjmení2 = Dheer [386] => | jméno2 = Arjun [387] => | titul = Digest: Resolving phylogenomic conflicts in characiform fishes† [388] => | periodikum = Evolution [389] => | datum vydání = 2019-02 [390] => | ročník = 73 [391] => | číslo = 2 [392] => | strany = 416–418 [393] => | issn = 0014-3820 [394] => | doi = 10.1111/evo.13666 [395] => | jazyk = en [396] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/evo.13666 [397] => | datum přístupu = 2022-08-09 [398] => }} [399] => [400] => === Fosilní doklady === [401] => Nejstarší (pozdně křídové) fosilní doklady sumců pocházení z Jižní Ameriky. Příkladem rané sumčí skupiny je čeleď [[Andinichthydae]], jejíž zástupci (např. ''[[Andinichthys]]'', ''[[Yuskaichthys]]'') jsou známí ze svrchní křídy a spodního [[Paleocén|paleocénu]] [[Bolívie]] a [[Argentina|Argentiny]]. Nálezy jsou fragmentární (části lebky a k nim přiřazené disartikulované části postkraniálního skeletu) a nesou některé primitivní rysy, ale i znaky poukazující na příbuznost s podřádem Siluroidei. Z paleocénu Argentiny je znám fosilní pancéřníček popsaný jako ''Corydoras revelatus''. Z [[Patagonie]] je znám eocenní rod ''[[Bachmannia]]'' příbuzný pravděpodobně sumoušům. Z [[Eocén|eocenních]] [[Sedimentární hornina|usazenin]] jsou sumci doloženi i ze [[Severní Amerika|Severní Ameriky]].{{Citace periodika [402] => | příjmení = Bogan [403] => | jméno = Sergio [404] => | příjmení2 = Agnolin [405] => | jméno2 = Federico L. [406] => | příjmení3 = Scanferla [407] => | jméno3 = AgustÍn [408] => | titul = A new Andinichthyidae catfish (Ostariophysi, Siluriformes) from the Paleogene of northwestern Argentina [409] => | periodikum = Journal of Vertebrate Paleontology [410] => | datum vydání = 2018-05-04 [411] => | ročník = 38 [412] => | číslo = 3 [413] => | strany = e1449117 [414] => | issn = 0272-4634 [415] => | doi = 10.1080/02724634.2018.1449117 [416] => | jazyk = en [417] => | url = https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/02724634.2018.1449117 [418] => | datum přístupu = 2022-08-08 [419] => }} [420] => == Význam == [421] => Sumci mají velký význam jako lovné ryby, ať už jde o sportovní rybolov nebo lov pro obživu. Některé druhy jsou komerčně chovány na maso, pangas spodnooký (''Pangasianodon hypophthalmus'') patří celosvětově mezi ryby s nejvyšší produkcí masa v chovech (zaujímá v tomto žebříčku sedmé místo).{{Citace elektronického periodika [422] => | příjmení = FAO [423] => | titul = Yearbook of Fishery and Aquaculture Statistics 2019 [424] => | periodikum = www.fao.org [425] => | url = https://www.fao.org/fishery/static/Yearbook/YB2019_USBcard/index.htm [426] => | datum vydání = 2019 [427] => | datum přístupu = 2022-06-15 [428] => }} Bohatě zastoupenou skupinou jsou také v akvaristice. Některé druhy sumců zavlečené mimo jejich přirozený [[Areál (biologie)|areál]] se staly obtížnými [[Invazní druh|invazními druhy]], např. [[Glyptoper|glyptopeři]] (''Pterygoplichthys'') z čeledi krunýřovcovitých v [[Mexiko|Mexiku]] a na jihu [[USA]].
[429] => Soubor:Iridescent Shark Catfish.jpg|Pelagický pangas spodnooký je často chován na maso [430] => Soubor:Ompok pabda 20020400.jpg|Nalovení [[Ompok indický|ompoci indičtí]] (''Ompok pabda'') [431] => Soubor:Kryptopterus vitreolus - 20080927.jpg|[[Sumeček průsvitný]] (''Kryptopterus vitreolus''), zajímavý akvarijní sumec [432] => Soubor:Female Bronze Corydoras (Corydoras aeneus).jpg|Také pancéřníčci jsou běžně chovanými akvarijními rybkami [433] =>
[[Soubor:V dinastia, mastaba di ti, 2400 ac ca. 07 navigazione sul nilo.JPG|střed|náhled|800x800pixelů|Pod loďkami na [[Reliéf (sochařství)|reliéfu]] v hrobce velmože Ti z období [[Starověký Egypt|egyptské]] [[Stará říše|Staré říše]] plave hned několik sumců včetně elektrického pasumce]] [434] => [435] => == Odkazy == [436] => [437] => === Reference === [438] => [439] => [440] => === Externí odkazy === [441] => [442] => * {{Commonscat|Siluriformes}} [443] => * {{Wikidruhy|taxon=Siluriformes}} [444] => [445] => {{Taxonbar|from=Q59576}} [446] => {{Autoritní data}} [447] => [448] => {{Portály|Živočichové}} [449] => [450] => [[Kategorie:Paprskoploutví]] [] => )
good wiki

Sumci

Sumci (Siluriformes) jsou bohatý řád převážně sladkovodních paprskoploutvých ryb. Většinou jsou to ryby dna s menšíma očima, ale s dobře vyvinutými vousky s hmatovou a chemoreceptivní funkcí.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Ploutev','kandirkovití','velrybovcovití','Pohlavnost','paprskoploutví','křížovcovití','plotosovití','šplhavkovití','Predátor','Radličná kost','Patrová kost','Bentos'

Bentos

Paprskoploutví

Paprskoploutví je skupina ryb patřících do řádu paprskoploutví, který zahrnuje přibližně 15000 druhů.

Ploutev

Pohlavnost

Predátor