Array ( [0] => 15167137 [id] => 15167137 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Svištov [uri] => Svištov [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | originální jméno = Свищов [2] => | pojem vyššího celku = [[Oblasti v Bulharsku|Oblast]] [3] => | název vyššího celku = [[Velikotarnovská oblast|Velikotarnovská]] [4] => | pojem nižšího celku = [[Obština (Bulharsko)|Obština]] [5] => | název nižšího celku = [[Obština Svištov|Svištov]] [6] => }} [7] => '''Svištov''' ({{Vjazyce2|bg|''Свищов''}}) je město v severním [[Bulharsko|Bulharsku]], které se nachází ve [[Velikotarnovská oblast|Velikotarnovské oblasti]] na pravém břehu [[Dunaj]]e naproti [[Rumunsko|rumunskému]] městu [[Zimnicea]]. Město je administrativním centrem [[Obština Svištov|stejnojmenné obštiny]]. Ve městě žije {{Počet obyvatel}}, což ho činí druhým největším v oblasti, hned po městě [[Veliko Tarnovo]]. Nachází se zde nejjižnější přístav na Dunaji, z roku 1906. [8] => [9] => Dne 4. srpna 1791 zde byl uzavřen tzv. [[Svištovský mír]], který ukončil poslední [[Rakousko-turecká válka (1787–1791)|rakousko-tureckou válku]]. [10] => [11] => == Název == [12] => V dokumentech [[Osmanská říše|Osmanské říše]] je město uváděno jako '''''Zigit''''' a bylo také známo jako '''''Ziştovi'''''. Etymologie je nejasná. Může být spojen se slovesem svištět (pro vítr) – pevnost vystavenou větrům. Dnešní název je nejspíš odvozen z [[Rumunština|rumunského]] '''''Şiştova''''', který se odrazil do přepisu '''''Sistova''''', jak je napsáno v rakousko-turecké mírové smlouvě ze 4. a 5. srpna 1791, aby se neuváděl turecký název města. Současný název se uvádí od roku 1873, do té doby ho [[Bulhaři]] zapisovali jako '''''Svěštov ''''' ({{Cj|bg|''Свѣщовъ''}}).{{Citace monografie|příjmení = Šiškov|jméno = Todor N.|titul = Исторiя на българскыя народъ|url = http://sever.libraryvt.com//bg/bool-simp.php?bool=(23=%C8%F1%F2%EE%F0%E8%FF%20%ED%E0%20%E1%FA%EB%E3%E0%F0%F1%EA%E8%FF%20%ED%E0%F0%EE%E4)&page=1|vydavatel = Книгопродавницата Момчиловъ и C-ie въ Тьрново и Руссе|místo = Цариградъ|rok vydání = 1873|počet stran = 325|jazyk = bg}} [13] => [14] => == Historie == [15] => [16] => === Starověk a středověk === [17] => Vzhledem ke své poloze zde v roce 48 zde zřídila tábor osmá Augustova legie. V jeho blízkosti se v nacházela osada s názvem '''''Novae''''' o rozloze 44 hektarů, kterou dokumentem {{Cj|la|''decretum terris''}} založil 26. října 69 císař [[Vespasianus]]. Podle vykopávek, které se nacházejí na východě města, 3 km od jeho centra, mělo Novae [[pětiúhelník]]ový půdorys. [18] => [19] => Poté, co v roce 453 zemřel [[Attila]] a [[Hunové]] se stáhli do Asie, [[Gótové]] se znovu usadili na Balkánském poloostrově, kde představovali hlavní sílu. Po dobytí [[Bělehrad]]u ({{Cj|la|Singidunum}}) v roce 471 a po svých taženích do Makedonie a Řecka si [[Theodorich Veliký]] vybral Novae jako hlavní město [[Ostrogóti|Ostrogótů]] a usadil se zde v roce 483. Pak přesměroval Theodorich Veliký své zájmy na [[Apeninský poloostrov]], kam zhruba po 10 letech trvale přesídlil. Poslední zprávy o Novae pocházejí z počátku 7. století, kdy ho zničili [[Slované]]. Ale obyvatelé se postupně a trvale přestěhovali na blízký kopec, kde postavili pevnost '''''Kaleto''''', jak dokládá provedený archeologický průzkum. Podle něj pevnost vznikla nejpozději v 8. století na základech římské věže. Osada existovala nepřetržitě od [[První bulharská říše|první bulharské říše]] až do osmanské nadvlády.{{Citace elektronické monografie|korporace = Община Свищов|titul = За Свищов|kapitola = История|url kapitoly = https://www.svishtov.bg/istori|datum aktualizace = 2022|datum přístupu = 2024-01-18|jazyk = bg}} Ve středověku za vlády cara [[Ivan Šišman|Ivana Šišmana]] je jako středisko zdejší oblasti zmiňována pevnost '''''Žibestova'''''. [20] => [21] => === Osmanské období=== [22] => Koncem 14. století [[Druhá Bulharská říše|bulharskou říši]] vyvrátili [[Osmanská říše|Osmané]]. Během [[Varnská křížová výprava|Varenské křížové výpravy]] na krátkou dobu město získala spojená armáda [[Vladislav III. Varnenčik|Vladislava III.]] a [[János Hunyadi|Jánose Hunyadiho]], která ho 16. října 1444 dobyla. Pod plnou kontrolu Osmanské říše ho dostal až sultán [[Bájezíd II.]] Přestože se traduje se, že ve městě sídlil valašský vládce [[Vlad III. Dracula|Drákula]], tak do držby [[Valašsko (Rumunsko)|Valašského knížectví]] ho prokazatelně získal v roce 1595 kníže [[Michal Chrabrý]]. Město v 17. století navštívil [[Evlija Čelebi]] a uvádí, že zdejší pevnost postavil valašský vojvoda jako opěrný bod proti sultánu Muradovi.Patrně jde o [[Murad III.|Murada III.]] V roce 1738 bylo obyvatelstvo ve městě převážně turecké. V roce 1791 zde byl podepsán [[Svištovský mír]] a v roce 1797 město dobyli [[krdžalijové]] pod vedením [[Osman Pazvantoğlu|Osmana Pazvantoglua]]. Na příkaz ruského generála Kamenského byla během [[Rusko-turecká válka (1806–1812)|rusko-turecké války]] pevnost do základů vypálena. Přestože byla po skončení války roku 1812 obnovena ve formě [[Citadela|citadely]], k jejímu definitivnímu zničení došlo během [[Krymská válka|krymské války]]. [23] => [24] => V roce 1815 zde byla založena bulharská světská škola, která navázala na tradici klášterních škol, které sídlily převážně v kostelech a učili v nich vesměs kněží. V roce 1831 k ní přibyla další škola, nazvaná „slavo-helénistická“. Vlastní budovu školy získaly až roce 1846, kdy ji místní občané postavili na západní straně města. V roce 1856 zřídili knihovnu s muzeem, která měla díky jejich darům přes 800 svazků. V roce 1862 byl místním učitelem Janko Mustakovem založen pěvecký sbor, v němž převažovali mladí lidé. Má se za to, že jde o počátek bulharského sborového zpěvu. [25] => [26] => === Novodobé Bulharsko === [27] => [[Soubor:Port Svishtov,Bulgaria.jpg|náhled|Přístav Svištov]] [28] => Dne 15. června 1877 na počátku [[Rusko-turecká válka (1877–1878)|rusko-turecké války]] zde hlavní síly ruské armády překročily Dunaj a tím se Svištov stal prvním osvobozeným bulharským městem. Na místě vylodění jsou postaveny pomníky připomínající osvobozeneckou misi Ruska a také 812 lidí, kteří zde zahynuli. Stavba začala hned po válce, v roce 1878, podle myšlenky, která vznikla mezi důstojníky a vojáky již během válečných operací, a ruský car vyčlenil na tento účel 165 000 rublů. V roce 1881 byl ve městě postaven pomník cara [[Alexandr II. Nikolajevič|Alexandra II.]] a v roce 1979 také pomník u příležitosti 100. výročí těchto událostí. Dnes se celá oblast nazývá {{Cj|bg|''Pametnici''}}.{{Citace elektronického periodika|jméno = Kaloqna|příjmení = Shangova|titul = Местност "Паметниците" - Свищов|periodikum = opoznai.bg|url = https://opoznai.bg/view/mestnost-pametnitzite|datum vydání = 2015-08-10|datum přístupu = 2024-01-16|jazyk = bg}} [29] => [30] => Bezprostředně poté byla ustavena obecní samospráva. V oné době byl zdejší přístav největším bulharským dovozním přístavem na Dunaji, kdežto první místo ve vývozu mělo [[Ruse]]. V následujících letech si Svištov svoje hospodářské postavení udržel, čímž došlo k ekonomickému posílení místních obchodníků, ale průmysl se téměř nerozvinul. Na přelomu 19. a 20. století zde byl jen nepatrný počet drobných průmyslových podniků a řemeslných dílen. V roce 1883 daroval Dimitar Hadživasilev 240 000 zlatých [[Bulharský lev|leva]] na stavbu budovy obchodní akademie, která se stala první svého druhu v Bulharsku. Mimo to byla ve městě postavena mateřská škola, jejímž zakladatelem byl Nikola Živkov, autor písně "Šumi Marica", která se pak s drobnými změnami stala [[Bulharská hymna|bulharskou státní hymnou]]. Na rozvoj města měla neblahý vliv výstavba železniční trati Sofie – Varna, která byla zprovozněna roku 1899. Velká část obchodu se přesměrovala k moři a význam zdejšího přístavu poklesl, což nevyhnutelně vedlo k úpadku hospodářského významu města. Rozvoj města byl podporován díky velkorysým darům místních občanů: Kiril Avramov přispěl roku 1904 částkou 200 000 zlatých leva na výstavbu nové budova a v roce 1912 daroval Dimitǎr Cenov veškerý svůj majetek v hodnotě více než 56,5 miliónu leva na rozšíření a údržbu obchodní akademie. Mezi lety 1888 a 1901 bylo město sídlem vlastního okresu, poté spadalo pod [[Veliko Tarnovo|Trnovo]] a od roku 1934 se stalo součástí [[Plevenská oblast|Plevenské oblasti]]. [31] => [32] => Za [[Bulharská lidová republika|socialismu]] proběhl velký stavební rozvoj města, díky němuž vznikly desítky obytných a administrativních budov, zařízení a továren. Rozvod vody byl zaveden i do zbytku města a podobně i rozvod elektřiny, také byla vybudována městská kanalizace. Charakter města se architektonicky radikálně změnil také výstavbou parků a zelených ploch. Do roku 1984 zde vzniklo 5 sídlišť a u nich školky a dětská hřiště. Zásadním byl rozvoj průmyslu jako např. přádelna, výrobna prefabrikovaných železobetonových výrobků, sklady apod. Současně s tím se počet obyvatel více než zdvojnásobil. [33] => [34] => == Obyvatelstvo == [35] => K 15. prosinci 2023 ve městě žilo 22 657 obyvatel a bylo zde trvale hlášeno 23 151 obyvatel.{{Citace elektronické monografie|titul = Таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.12.2023 г. (по области, общини и населени места). Обновява се тримесечно.|url = https://www.grao.bg/tna/t41nm-15-12-2023_2.txt|datum vydání = 2023-12-15|datum přístupu = 2024-01-13|vydavatel = Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване|místo = Sofie|jazyk = bg}} Podle sčítání [[1. únor]]a [[2011]] bylo národnostní složení následující:{{Citace elektronické monografie|titul = НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА|url = http://www.nsi.bg/census2011/PDOCS2/Census2011_ethnos.xls|vydavatel = Национален статистически институт|místo = Sofie|datum vydání = 2011|datum přístupu = 2022-12-27|jazyk = bg|url archivu = https://web.archive.org/web/20160303193806/http://www.nsi.bg/census2011/PDOCS2/Census2011_ethnos.xls|nedostupné = ano|datum archivace = 2016-03-03}}Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.{{#invoke:Diagram rozšířený|kolacovy|polomer=55|oddelovac=#|float legendy=vlevo|sirka legendy=250|sektory= [36] => (23591#[[Bulhaři]]#green#[[Bulhaři]])) [37] => (1982#[[Turci]]#red#[[Turci]]) [38] => (26#[[Romové]]#yellow#[[Romové]]) [39] => (210#ostatní#grey) [40] => |procenta=zobraz}} [41] => [42] => == Odkazy == [43] => [44] => === Poznámky === [45] => [46] => [47] => === Reference === [48] => {{Překlad|jazyk=sk|článek=Svištov|revize=5624059}} [49] => [50] => [51] => === Externí odkazy === [52] => * {{Commonscat}} [53] => * {{Otto|Svištov}} [54] => [55] => {{Autoritní data}} [56] => [57] => {{Portály|Geografie}} [58] => [59] => [[Kategorie:Města v Bulharsku]] [60] => [[Kategorie:Velikotarnovská oblast]] [61] => [[Kategorie:Sídla na Dunaji]] [] => )
good wiki

Svištov

Svištov je město v severním Bulharsku, které se nachází ve Velikotarnovské oblasti na pravém břehu Dunaje naproti rumunskému městu Zimnicea. Město je administrativním centrem stejnojmenné obštiny.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bulhaři','Turci','Obština Svištov','Svištovský mír','Romové','Veliko Tarnovo','Osmanská říše','Velikotarnovská oblast','Soubor:Port Svishtov,Bulgaria.jpg','Bulharský lev','Gótové','První bulharská říše'