Array ( [0] => 15516670 [id] => 15516670 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Sylogismus [uri] => Sylogismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Sylogismus''' ([[Řečtina|řecky]]: συλλογισμός – „rozhodnutí,“ „logický důsledek“; obvykle '''kategorický sylogismus''') je druh [[Argument|logického tvrzení]], ve kterém je jeden z [[výrok (logika)|výroků]] (závěr) ''odvozen'' z ostatních dvou předpokladů (premis) určité formy. [[Aristotelés]] definoval sylogismus v ''Prvních analytikách'' (24b18–20). Navzdory této velmi všeobecné definici se nejprve omezil na kategorický sylogismus (a později na modální sylogismus). Sylogismus je v podstatě [[Dedukce|deduktivním zdůvodňováním]], kde jsou fakta určena (determinována) kombinací existujících tvrzení na rozdíl od [[Logická indukce|induktivního zdůvodňování]], kde jsou fakta určována opakujícím se pozorováním. [1] => [2] => == Základní struktura == [3] => Sylogismus (dále kategorický, pokud nebude řečeno jinak) se skládá ze tří částí: hlavní předpoklad (propositio maior, maior premise), vedlejší předpoklad (propositio minor, minor premise) a závěru. V Aristotelově pojetí každý z předpokladů je ve formě „Některá/všechna A náleží k B“, kde „Některá/všechna A“ jsou jedním výrazem a „náležející k B“ jsou jiným, nicméně moderní logici připouštějí jisté variace. Každý z těchto předpokladů má jeden výraz společný se závěrem: hlavní předpoklad je ''hlavní výraz'' (tzn. [[Predikát (logika)|predikát]]) závěru; vedlejší předpoklad je ''vedlejším výrazem'' (podmětem) výsledku. Například: [4] => [5] => :Hlavní předpoklad: Všichni lidé jsou smrtelní. [6] => :Vedlejší předpoklad: Sokrates je člověk. [7] => :Závěr: Sokrates je smrtelný. [8] => [9] => Každý z těchto tří výrazů představuje kategorii, v tomto případě „člověk“, „smrtelný“ a „Sokrates“. „Smrtelný“ je hlavním výrazem; „Sokrates“ je vedlejším výrazem. Předpoklady mají také jeden výraz společný s každým ostatním, který je známý jako společný výraz (terminus medius, middle term) – v našem příkladu to je „člověk“. Zde je hlavní předpoklad všeobecný a vedlejší předpoklad specifický, avšak nemusí tomu tak být vždy. Například: [10] => [11] => :Hlavní předpoklad: Všechny smrtelné věci zemřou. [12] => :Vedlejší předpoklad: Všichni psi jsou smrtelné věci. [13] => :Závěr: Všichni psi zemřou. [14] => [15] => Zde je hlavním předpokladem „zemřou“, vedlejším předpokladem jsou „psi“ a společným předpokladem je „[být] smrtelnou věcí“. Oba předpoklady jsou všeobecné. [16] => [17] => Sylogismus je možno zneužít na [[Argumentační klam|logický klam]]. [18] => [19] => == Druhy sylogismů == [20] => [[Soubor:Square of opposition, set diagrams.svg|náhled|Vztahy mezi čtyřmi typy výroků v [[logický čtverec|logickém čtverci]]
(Černá pole jsou prázdná,červená pole neprázdná.)]] [21] => Přestože je nekonečný počet možných sylogismů, existuje jen konečný počet jejich logicky odlišných druhů. Roztřiďme si je a očíslujme dále. Všimněte si, že sylogismus výše má abstraktní vzorec: [22] => [23] => :Hlavní předpoklad (premisa): Všechna M jsou P. [24] => :Vedlejší předpoklad: Všechna S jsou M. [25] => :Závěr (konkluze): Všechna S jsou P. [26] => [27] => (Poznámka: M – střed (medián), S – předmět (subjekt), P – tvrzení (predikát). Dále viz podrobnější výklad.) [28] => [29] => Předpoklady (podmínky) a závěr sylogismu může být kteréhokoli ze čtyř typů, které se značí písmenným kódem tak, že první velké písmeno slova je pro obecné a druhé pro dílčí. Význam písmen dává tabulka: [30] => [31] => {| class="wikitable" [32] => |- [33] => | ''kód'' [34] => | ''kvantifikátor'' [35] => | ''předmět (subjekt)'' [36] => | ''vazba'' [37] => | ''tvrzení (predikát)'' [38] => | ''druh'' [39] => | ''příklad'' [40] => |- [41] => | a [42] => | všechna [43] => | S [44] => | jsou [45] => | P [46] => | univerzální pozitiv [47] => | Všichni lidé jsou smrtelní. [48] => |- [49] => | e [50] => | Žádné [51] => | S [52] => | není [53] => | P [54] => | univerzální negativ [55] => | Žádní lidé nejsou dokonalí. [56] => |- [57] => | i [58] => | Některá [59] => | S [60] => | jsou [61] => | P [62] => | dílčí pozitiv [63] => | Někteří lidé jsou zdraví. [64] => |- [65] => | o [66] => | Některé [67] => | S [68] => | nejsou [69] => | P [70] => | dílčí negativ [71] => | Někteří lidé nejsou chytří. [72] => |} [73] => [74] => V analýzách nejvíce Aristoteles používá písmena A, B a C (přesněji: řecká písmena [[alfa]], [[beta]] a [[gama]]) jako zástupce pojmů spíše, než aby uváděl konkrétní příklady, což byla tehdy novinka. Je tradicí starších formulací používat ''je'' spíše než ''jsou'' jako vazbu, tedy ''Všechno (veškeré) A je B'' spíše než ''Všechna A (Áčka) jsou B (Béčka)''. Užívají se dále znaky a, e, i, o jako vkládané operátory umožňující kategorická tvrzení zapsat zhuštěně: [75] => [76] => {| class="wikitable" [77] => |- [78] => ! vzorec [79] => ! zkratka [80] => |- [81] => | Všechna A jsou B [82] => | AaB [83] => |- [84] => |Žádné A není B [85] => |AeB [86] => |- [87] => |Některá A jsou B [88] => |AiB [89] => |- [90] => |Některá A nejsou B [91] => |AoB [92] => |} [93] => [94] => Tento dílčí sylogický vzorec má jmenné synonymum BARBARA (viz dále) a může být rozepsán (zapsán řádně) jako: [95] => [96] => BaC, AaB → AaC. [97] => [98] => Písmeno S je předmětem (subjektem) závěru, P je tvrzení závěru (konkluze) a M je střed (středový, ústřední pojem). Hlavní předpoklad (premisa) pojí (váže) M s P a vedlejší předpoklad spojuje M se S. Tedy střed může být buď předmětem, nebo předpokladem každé podmínky, ve které se vyskytne. Odlišná umístění hlavního, vedlejšího a středového pojmu dává další třídění sylogismů, zvané ''vzor (ang. figure)''. Se společným závěrem S-P tyto 4 vzory jsou: [99] => [100] => {| class="wikitable" [101] => | [102] => | ''vzor 1'' [103] => | ''vzor 2'' [104] => | ''vzor 3'' [105] => | ''vzor 4'' [106] => |- [107] => | Hlavní předpoklad: [108] => | M–P [109] => | P–M [110] => | M–P [111] => | P–M [112] => |- [113] => | Vedlejší předpoklad: [114] => | S–M [115] => | S–M [116] => | M–S [117] => | M–S [118] => |} [119] => [120] => Sestavíme-li to všechno dohromady, získáme 256 možných druhů sylogismů (nebo 512, jestliže zaměňujeme i pořadí podmínek – ačkoliv tím nedostaneme žádný typ logicky odlišný). Každý předpoklad a závěr může být typu A, E, I nebo O a sylogismus může být tak kteréhokoli ze čtyř vzorů. Sylogismus se dá popsat uvedením písmen pro předpoklad i závěr, následně s připojením čísla vzoru. Například sylogismus BARBARA je AAA-1 neboli "A-A-A v prvním vzoru". [121] => [122] => Převážná většina z 256 možných typů sylogismu je neplatných (závěr nevyplývá logicky z předpokladů). Následující tabulka ukazuje platné formule. Některé z nich jsou někdy považované za případy existenčního klamu, tzn. jsou neplatné pokud pojednávají o prázdných kategoriích. Tyto sporné vzorce jsou psané ''kurzívou''. [123] => [124] => {|class="wikitable" [125] => |- [126] => |''vzor 1'' [127] => |''vzor 2'' [128] => |''vzor 3'' [129] => |''vzor 4'' [130] => |- [131] => |B'''a'''rb'''a'''r'''a''' [132] => |C'''e'''s'''a'''r'''e''' [133] => |D'''a'''t'''i'''s'''i''' [134] => |C'''a'''l'''e'''m'''e'''s [135] => |- [136] => |C'''e'''l'''a'''r'''e'''nt [137] => |C'''a'''m'''e'''str'''e'''s [138] => |D'''i'''s'''a'''m'''i'''s [139] => |D'''i'''m'''a'''t'''i'''s [140] => |- [141] => |D'''a'''r'''ii''' [142] => |F'''e'''st'''i'''n'''o''' [143] => |F'''e'''r'''i'''s'''o'''n [144] => |Fr'''e'''s'''i'''s'''o'''n [145] => |- [146] => |F'''e'''r'''io''' [147] => |B'''a'''r'''o'''c'''o''' [148] => |B'''o'''c'''a'''rd'''o''' [149] => |''C'''a'''l'''e'''m'''o'''s'' [150] => |- [151] => |''B'''a'''rb'''a'''r'''i''''' [152] => |''C'''e'''s'''a'''r'''o''''' [153] => |''F'''e'''l'''a'''pt'''o'''n'' [154] => |''F'''e'''s'''a'''p'''o''''' [155] => |- [156] => |''C'''e'''l'''a'''r'''o'''nt'' [157] => |''C'''a'''m'''e'''str'''o'''s'' [158] => |''D'''a'''r'''a'''pt'''i''''' [159] => |''B'''a'''m'''a'''l'''i'''p'' [160] => |} [161] => [162] => Písmena A, E, I a O se užívají již od středověké scholastiky k sestavení těchto mnemotechnických jmenných vzorců jako např. 'Barbara' místo AAA nebo 'Celarent' za EAE. [163] => [164] => U každého předpokladu (premisy) a závěru je zkratka jako popis tvrzení. Tak např. v AAI-3 pro předpoklad "Všechny čtverce jsou pravoúhelníky" dostáváme „MaP“; symboly znamenají, že první pojem („čtverec“) je prostřední, druhý pojem („pravoúhelník“) je predikát závěru a vztah mezi pojmy je vyznačen jako „a“ (Všechna M jsou P). [165] => [166] => Následující tabulka ukazuje všechny sylogismy, které jsou skutečně (zásadně) různé. Podobné sylogismy se shodují v typově shodných premisách (předpokladech) zapsaných různými způsoby. Například „Některá zvířata jsou mláďata“ (SiM v Darii) může být formulovaný také jako „Některá mláďata jsou zvířata“ (MiS v Datisi). [167] => [168] => V následujících množinových [[Vennův diagram|Vennových grafech]] černá oblast vyznačuje žádný a červená alespoň jeden prvek. [169] => [170] => {| class="wikitable" style="width:100%; text-align:center; background-color:white;" [171] => |- [172] => |'''1''' [173] => | [[Soubor:Modus Barbara.svg|50px]]
[[:File:Modus Barbara.svg|Barbara]] [174] => |style="border-right:1px solid #f9f9f9;"| [[Soubor:Modus Barbari.svg|50px]]
[[:File:Modus Barbari.svg|Barbari]] [175] => | [176] => | [177] => |style="border-right:1px solid #f9f9f9;"| [[Soubor:Modus Darii.svg|50px]]
[[:File:Modus Darii.svg|Darii]] [178] => |style="border-right:2px solid #999;"| [179] => | [180] => | [[Soubor:Modus Ferio.svg|50px]]
[[:File:Modus Ferio.svg|Ferio]] [181] => | [[Soubor:Modus Celaront.svg|50px]]
[[:File:Modus Celaront.svg|Celaront]] [182] => |style="border-right:1px solid #f9f9f9;"| [[Soubor:Modus Celarent.svg|50px]]
[[:File:Modus Celarent.svg|Celarent]] [183] => | [184] => | [185] => | [186] => | [187] => |- [188] => |'''2''' [189] => | [190] => |style="border-right:1px solid #f9f9f9;"| [191] => | [192] => | [193] => |style="border-right:1px solid #f9f9f9;"| [194] => |style="border-right:2px solid #999;"| [195] => | [196] => | [[Soubor:Modus Festino.svg|50px]]
[[:File:Modus Festino.svg|Festino]] [197] => | [[Soubor:Modus Cesaro.svg|50px]]
[[:File:Modus Cesaro.svg|Cesaro]] [198] => |style="border-right:1px solid #f9f9f9;"| [[Soubor:Modus Cesare.svg|50px]]
[[:File:Modus Cesare.svg|Cesare]] [199] => | [[Soubor:Modus Camestres.svg|50px]]
[[:File:Modus Camestres.svg|Camestres]] [200] => | [[Soubor:Modus Camestros.svg|50px]]
[[:File:Modus Camestros.svg|Camestros]] [201] => | [[Soubor:Modus Baroco.svg|50px]]
[[:File:Modus Baroco.svg|Baroco]] [202] => | [203] => |- [204] => |'''3''' [205] => | [206] => |style="border-right:1px solid #f9f9f9;"| [207] => | [208] => | [[Soubor:Modus Darapti.svg|50px]]
[[:File:Modus Darapti.svg|Darapti]] [209] => |style="border-right:1px solid #f9f9f9;"| [[Soubor:Modus Datisi.svg|50px]]
[[:File:Modus Datisi.svg|Datisi]] [210] => |style="border-right:2px solid #999;"| [[Soubor:Modus Disamis.svg|50px]]
[[:File:Modus Disamis.svg|Disamis]] [211] => | [[Soubor:Modus Felapton.svg|50px]]
[[:File:Modus Felapton.svg|Felapton]] [212] => | [[Soubor:Modus Ferison.svg|50px]]
[[:File:Modus Ferison.svg|Ferison]] [213] => | [214] => |style="border-right:1px solid #f9f9f9;"| [215] => | [216] => | [217] => | [218] => | [[Soubor:Modus Bocardo.svg|50px]]
[[:File:Modus Bocardo.svg|Bocardo]] [219] => |- [220] => |'''4''' [221] => | [222] => |style="border-right:1px solid #f9f9f9;"| [223] => | [[Soubor:Modus Bamalip.svg|50px]]
[[:File:Modus Bamalip.svg|Bamalip]] [224] => | [225] => |style="border-right:1px solid #f9f9f9;"| [226] => |style="border-right:2px solid #999;"| [[Soubor:Modus Dimatis.svg|50px]]
[[:File:Modus Dimatis.svg|Dimatis]] [227] => | [[Soubor:Modus Fesapo.svg|50px]]
[[:File:Modus Fesapo.svg|Fesapo]] [228] => | [[Soubor:Modus Fresison.svg|50px]]
[[:File:Modus Fresison.svg|Fresison]] [229] => | [230] => |style="border-right:1px solid #f9f9f9;"| [231] => | [[Soubor:Modus Calemes.svg|50px]]
[[:File:Modus Calemes.svg|Calemes]] [232] => | [[Soubor:Modus Calemos.svg|50px]]
[[:File:Modus Calemos.svg|Calemos]] [233] => | [234] => | [235] => |} [236] => [237] => == Reference == [238] => {{Překlad|en|Syllogism|176079737}} [239] => [240] => == Externí odkazy == [241] => * {{Commonscat}} [242] => {{Autoritní data}} [243] => [244] => [[Kategorie:Logika]] [245] => [[Kategorie:Antická logika]] [246] => [[Kategorie:Středověká logika]] [247] => [[Kategorie:Aristotelés]] [] => )
good wiki

Sylogismus

Sylogismus (řecky: συλλογισμός - „rozhodnutí,“ „logický důsledek“; obvykle kategorický sylogismus) je druh logického tvrzení, ve kterém je jeden z výroků (závěr) odvozen z ostatních dvou předpokladů (premis) určité formy. Aristotelés definoval sylogismus v Prvních analytikách (24b18-20).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Řečtina','alfa','Soubor:Modus Festino.svg','Soubor:Modus Celaront.svg','Soubor:Modus Barbara.svg','Soubor:Modus Darii.svg','Kategorie:Antická logika','Kategorie:Logika','Kategorie:Středověká logika','gama','Vennův diagram','beta'

Alfa

Beta

Gama

Kategorie:Logika

Řečtina

Řečtina je jazyk, který patří mezi indoevropské jazyky a je oficiálním jazykem Řecka a Kypru.