Array ( [0] => 15485494 [id] => 15485494 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Synapse [uri] => Synapse [3] => Synapse figure.png [img] => Synapse figure.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Synapse** Synapse je fascinující struktura, která umožňuje komunikaci mezi neurony v nervovém systému. Tato úžasná spojení jsou základem našich myšlenkových procesů, emocí a chování. Synapse umožňují přenos signálů, což vede k neustálému učení, adaptaci a růstu nervových buněk. Existují dva hlavní typy synapsí: chemické a elektrické. Chemické synapse, které jsou nejběžnější, využívají neurotransmitery k přenosu signálů mezi neurony. Tyto neurotransmitery se uvolňují z presynaptického neuronu a spojují se s receptory na postsynaptickém neuronu, což aktivuje další signální dráhy. Elektrické synapse, na druhé straně, umožňují přímo propojit cytoplasmu dvou neuronů, takže jakýkoli elektrický signál v jednom neuronu může přímo ovlivnit druhý. Tato forma synapse hraje důležitou roli v rychlých reflexech a některých typech synchronizovaných aktivit v mozku. Synapse nejsou statické; jejich struktura a funkce se mohou měnit v procesu zvaném synaptická plasticita. To znamená, že synapse mohou posilovat nebo oslabovat své spojení v závislosti na aktivitě a zkušenostech. Tato plasticita je klíčovým mechanismem, který nám umožňuje učit se a přizpůsobovat se novým situacím, což je jedním z nejúžasnějších aspektů lidské neuropsychologie. Celkově synapse odrážejí nejen komplexnost našeho nervového systému, ale také jeho schopnost se měnit a vyvíjet. Vědci stále zkoumají tajemství synapsí, a díky jejich objevům můžeme lépe porozumět nejen lidskému mozku, ale také způsobům zlepšení duševního zdraví a učení, což otevírá nové možnosti pro budoucnost. [oai_cs_optimisticky] => **Synapse** Synapse je fascinující struktura, která umožňuje komunikaci mezi neurony v nervovém systému. Tato úžasná spojení jsou základem našich myšlenkových procesů, emocí a chování. Synapse umožňují přenos signálů, což vede k neustálému učení, adaptaci a růstu nervových buněk. Existují dva hlavní typy synapsí: chemické a elektrické. Chemické synapse, které jsou nejběžnější, využívají neurotransmitery k přenosu signálů mezi neurony. Tyto neurotransmitery se uvolňují z presynaptického neuronu a spojují se s receptory na postsynaptickém neuronu, což aktivuje další signální dráhy. Elektrické synapse, na druhé straně, umožňují přímo propojit cytoplasmu dvou neuronů, takže jakýkoli elektrický signál v jednom neuronu může přímo ovlivnit druhý. Tato forma synapse hraje důležitou roli v rychlých reflexech a některých typech synchronizovaných aktivit v mozku. Synapse nejsou statické; jejich struktura a funkce se mohou měnit v procesu zvaném synaptická plasticita. To znamená, že synapse mohou posilovat nebo oslabovat své spojení v závislosti na aktivitě a zkušenostech. Tato plasticita je klíčovým mechanismem, který nám umožňuje učit se a přizpůsobovat se novým situacím, což je jedním z nejúžasnějších aspektů lidské neuropsychologie. Celkově synapse odrážejí nejen komplexnost našeho nervového systému, ale také jeho schopnost se měnit a vyvíjet. Vědci stále zkoumají tajemství synapsí, a díky jejich objevům můžeme lépe porozumět nejen lidskému mozku, ale také způsobům zlepšení duševního zdraví a učení, což otevírá nové možnosti pro budoucnost. ) Array ( [0] => {{Upravit|komentář=upravit stylistiku (ne 1. osoba), dokončit některé části (např. odstavec postsynaptická část: překlad, typo), ev. doplnit význam nečeských ternínů nebo přísl. odkaz)}}{{synapse}} [1] => '''Synapse''' je spojení dvou [[neuron]]ů (nebo smyslové buňky a neuronu), sloužící k předávání [[vzruch]]ů. V dnešní době{{Kdy?}} je považována za „jednotku“ aktivity mozku namísto neuronu. [2] => [3] => K synapsi dochází chemicky (což je častější způsob v [[Centrální nervová soustava|centrální nervové soustavě]], se zpožděním cca 1ms) anebo elektricky (gap injection), což vede k rychlé synchronizaci a koordinaci neuronální aktivity, a synapse tvoří konexony složené z konexinů, tj. pórů umožňujících tok náboje. [4] => [5] => === Úvod === [6] => [[Soubor:Chemical synapse schema cropped.jpg|náhled|upright=1.5|Ilustrace základního schématu synapse. Elektrochemická vlna nazývaná [[akční potenciál]] je přenášena podél [[axon]]u [[neuron]]u. Ve chvíli, kdy dorazí k synapsi, vyvolá uvolnění molekul [[neurotransmiter]]u, které se následně navážou na druhé straně štěrbiny na specializované molekuly – receptory a dojde k přenosu akčního potenciálu na sousední [[neuron]].]] [7] => Mozek člověka obsahuje stovky miliard buněk (nervových a gliových) a ke každé nervové buňce (neuronu) přísluší 20–1000 synapsí. V dnešní době je ve výpočetní neurovědě považována synapse za „jednotku“ mozku. Lidský mozek obsahuje těchto synapsí pravděpodobně triliony.{{Citace monografie [8] => | příjmení = Koukolík [9] => | jméno = František [10] => | titul = Mozek a jeho duše [11] => | vydání = třetí [12] => | vydavatel = Galén [13] => | místo = Praha [14] => | počet stran = 263 [15] => | isbn = 80-7262-314-1 [16] => | jazyk = česky [17] => | rok = 2005 [18] => }} Nové výzkumy ukazují, že odvozená kapacita je větší než [[petabajt]].{{Citace elektronického periodika [19] => | titul = Memory capacity of brain is 10 times more than previously thought [20] => | periodikum = medicalxpress.com [21] => | datum_vydání = 2016-01-20 [22] => | url = https://medicalxpress.com/news/2016-01-memory-capacity-brain-previously-thought.html [23] => | datum_přístupu = 2022-01-28 [24] => | jazyk = anglicky [25] => }} Ovšem využívaná struktura může být mnohem jednodušší.{{Citace elektronického periodika [26] => | titul = The brain learns completely differently than we've assumed since the 20th century [27] => | periodikum = medicalxpress.com [28] => | datum_vydání = 2018-03-23 [29] => | url = https://medicalxpress.com/news/2018-03-brain-differently-weve-assumed-20th.html [30] => | datum_přístupu = 2022-01-28 [31] => | jazyk = anglicky [32] => }} Jako synapsi označujeme část buněčného obalu neuronu, který vydává [[neurotransmiter]], synaptickou štěrbinu a část buněčného obalu neuronu, která obsahuje [[receptor]]y, které na sebe vážou [[neurotransmiter]]y. [33] => [34] => [[Elektrický signál]] (neboli [[akční potenciál]]) putuje z těla [[neuron]]u přes [[axon]] (potažený [[myelin]]ovou pochvou) k terminálům, což jsou místa kontaktu s [[dendrit]]y. Zde dochází k přenosu [[informace]] na jiný [[neuron]] pomocí synaptické štěrbiny. Poté, co k ní doputuje [[akční potenciál]], tak se uvolní chemické látky (neurotransmitery), které putují synaptickou štěrbinou a na druhé straně se navážou na receptory (specializované [[molekula|molekuly]]), aktivují se postsynaptické [[receptor]]y a dojde k vytvoření postsynaptického potenciálu. Poté, co dojde k vytvoření dostatečného množství těchto postsynaptických potenciálů (a jejich součet překročí kritickou mez), je vytvořen nový akční potenciál, který putuje k dalšímu neuronu.{{Citace monografie [35] => | příjmení = Goldberg [36] => | jméno = Elkhonon [37] => | titul = Jak nás mozek civilizuje [38] => | vydavatel = Karolinum [39] => | místo = Praha [40] => | počet stran = 257 [41] => | strany = 44 [42] => | isbn = 80-246-0713-1 [43] => | jazyk = česky [44] => | rok = 2004 [45] => }} [46] => [47] => === Převod vzruchu === [48] => Synapse nepřivádějí informaci pouze jedním směrem, nicméně kvůli refrakterní době je převod signálu zpět znemožněn. Zpoždění převodu [[informace]] je přibližně 0,5–25 ms. Nedochází k převodu jednotlivých [[nervový vzruch|vzruchů]], ale k přenosu dojde vždy až po sečtení vzruchů z několika [[axon]]ů ([[prostorová sumace]]) či po sečtení [[nervový vzruch|vzruchů]] z jednoho [[axon]]u, které následují rychle po sobě ([[časová sumace]]). Vedení [[nervový vzruch|vzruchu]] může navíc ulehčit tzv. [[facilitace]], kdy vzruchy převedené některými axony ulehčí převod [[nervový vzruch|vzruchu]] z dalšího [[neuron]]u.{{Citace monografie [49] => | příjmení = Seliger [50] => | jméno = Václav [51] => | titul = Fyziologie člověka [52] => | vydavatel = SPN [53] => | místo = Praha [54] => | počet stran = 432 [55] => | id = 14-612-83 [56] => | jazyk = česky [57] => | rok = 1983 [58] => }} [59] => [60] => ==== Mechanismus převodu vzruchu ==== [61] => K převodu nedochází elektricky (přestože je iniciátorem elektrický signál), ale látkově. Do synaptické štěrbiny se uvolňují mediátory (chemické látky, neurotransmitery), které způsobí změnu permeability membrány. Následně dochází k depolarizaci a buď k excitaci synapse (převede vzruch) či k inhibici synapse (hyperpolarizace a nepřevedení vzruchu). Účinkem mediátorů (neurotransmiterů) tedy vznikají excitační či inhibiční potenciály. Tyto potenciály se následně sčítají a dle toho, zda převáží inhibiční či excitační vzruchy, dochází k centrálnímu podráždění či útlumu. Stabilizačními elementy jsou transsynaptické proteinové komplexy (neurexin/neuroligin, cadheriny, ephrinB) a perineuronální sítě. [62] => [63] => == Chemická synapse == [64] => Celkem je v mozku cca 100 bilionů synapsí a neuronů okolo 86 miliard, tj. průměrný neuron v kůře má několik tisíc synaptických vstupů s extrémem Purkyňovy buňky mozečku s cca 200 000 synapsemi, často obalena nasedajícím výběžkem astrocytu (tripartitní synapse). Neurony se v synapsích přímo nedotýkají, je mezi nimi mezera ([[synaptická štěrbina]]) o šířce asi 20-40 nm. Spojení se uskutečňují mezi nervovými zakončeními jednoho neuronu a vstupní [[Cytoplazmatická membrána|membránou]] dalšího neuronu. Jako vstupní membránu označujeme membránu [[dendrit]]ů a buněčného těla neuronu. [65] => [66] => Jestliže přijde po [[nerv]]ovém vlákně určitého neuronu k [[nervové zakončení|nervovému zakončení]] signál v podobě [[akční potenciál|akčního potenciálu]], který můžeme označit jako signál elektrický, nepřejde ve stejné podobě na další neuron, ale přenese se na další neuron v podobě signálu chemického: z nervového zakončení se vyloučí chemická látka – [[neurotransmiter]], která způsobí vznik synaptického potenciálu na dalším neuronu. (Po „vylití“ do synaptické štěrbiny se molekuly neurotransmiteru vážou na [[receptor]]y v synaptické membráně následného neuronu. Zde vyvolávají malé změny propustnosti membrány pro [[ion]]ty [[sodík]]u.) [67] => [68] => === Části synapse === [69] => * presynaptický terminál – slouží k uvolnění a následné zpětné vychytávání neurotransmiterů [70] => * synaptická štěrbina – umožňuje difúzi uvolněného neurotransmiteru, šířka 20-40 nm, synaptické zpoždění cca 1ms [71] => * postsynaptická část – tvoří receptory aktivované transmiterem [72] => [73] => ==== presynaptický terminál ==== [74] => Presynaptický terminál zajišťuje uvolnění transmiteru v návaznosti na depolarizaci a je složen z vezikul s neurotransmitery, u glutamátu v jedné vazikule 3000 – 20 000 molekul, obsahuje aparát pro Ca2+-dependentní uvolnění transmiterů a podpůrné proteiny ([[cytoskelet]], [[Enzym|enzymy]]), mitochondrie (metabolické funkce pokrývající energetickou náročnost synaptického přenosu a také syntéza některých transmiterů), transportéry pro zpětné vychytávání (reuptake) transmiterů a presynaptické receptory (zpětnovazebná regulace). Presynaptický terminál obsahuje v průměru cca 300 vezikul naplněných transmitery, ovšem pouze část dostupná k okamžitému uvolnění (readily releasable pool vs. reserve pool) a vezikulární fúze (uvolnění kvanta transmiterů,), tj. kvantový synaptický přenos, nekvantový je méně častý a méně významný. K vlastnímu uvolnění transmiteru dochází v tzv. '''aktivní zóně''', způsobené depolarizací membrány a otevřením napěťově řízených vápníkových kanálů (N-type a P/Q-type). Kalcium-dependentní fúze vezikuly s membránou a exocytóza neurotransmiteru do synaptické štěrbiny [75] => [76] => Vezikulární cyklus obsahuje tyto fáze [77] => * uptake – Vezikulární transportéry jsou naplněny neurotransmitery [78] => * docking – přesun do aktivního zóny a uchycení k membráně, změna reserve pool na readily releasable pool, regulováno synapsiny (hlavně synapsin II), synapsiny po kalcium-dependentní fosforylaci (v návaznosti na synaptickou aktivitu) uvolňují vezikuly z rezervního poolu [79] => * priming – příprava vezikulu na fúzi (ATP-dependentní), regulováno komplexem Rab3a/RIM-Munc13 a prostorově asociováno s vápníkovými kanály [80] => * fusion a exocytóza – otevření napěťově-řízených vápníkových kanálů vede k fúzi a uvolněné, vznik SNARE komplexu [81] => recyklace vezikul, dva režimy interakce vezikulu s presynaptickou membránou (exocytózy), '''kiss-and-go''' (kiss-and-run), tj. vytvoření transientního fúzního póru, uvolnění pouze části vezikulárního obsahu a recyklace vezikulu (častější, závislost na presynaptické koncentraci kalcia a nejen z pohledu vezikul chytřejší způsob interakce než druhý způsob, '''kiss-and-stay''' , tj. fúze vezikuly s membránou a uvolnění celého obsahu. SNARE proteiny realizují fúzi vezikuly s membránou (SNARE = soluble NSF-attachment protein (bez vztahu ke SNAP-25), NSF = n-ethylmaleimide sensitive fusion protein, interagují mezi sebou prostřednictvím SNARE motivů (sekvence 60 aminokyselin a tvoří SNARE komplex [82] => * v-SNARE (R-SNARE) – vesicular SNARE, nověji R-SNARE (R=arginin), obsahuje synaptobrevin (VAMP) [83] => * t-SNARE (Q-SNARE) – target SNARE, nověji Q-SNARE (Q=glutamin)m obsahuje syntaxin a SNAP-25 [84] => * další proteiny asociované se SNARE komplexem [85] => ** Munc18 – patří mezi SM proteiny a váže se na syntaxin pro regulace fúze [86] => ** Synaptotagmin – vezikulární vápníkový senzor pro iniciace fúze [87] => ** Synaptophysin – vazba na synaptobrevin, funkce nejasná [88] => ** Synucleiny – vazba na SNARE je mechanismem interference botulotoxinu a tetanotoxinu se synaptickou transmisí [89] => * endocytóza – clathrin-coated pits a endosomální budding [90] => [91] => ==== postsynaptická část ==== [92] => Postsynaptická organizace je komplexnější u excitačních synapsí, tzv. postsynaptická denzita. Postsynaptické receptory nejsou distribuovány rovnoměrně, ale v clusterech, na excitačních synapsích je cca 15–100 AMPARs a 2–30 NMDARs a jedním kvantem glutamátu aktivováno v průměru 20 AMPARs a 3 NMDARs [93] => * proteiny organizující a regulující receptory (SAPs = synapse associated proteins) [94] => ** scaffold proteiny slouží pro prostorová organizace a stabilizace, prostorová asociace receptorů s efektorovými a regulačními proteiny, např. PSD-95 → marker excitačních synapsí, gephyrin → marker inhibičních synapsí [95] => ** kinázy a fosfatázy jsou efektory metabotropních a NMDA receptorů a regulují receptory, mají vliv na genovou expresi [96] => ** proteiny postsynaptické denzity excitačních synapsí: [97] => *** Homer, Shank a GKAP pro strukturální funkco tvorbou komplexů mezi NMDARs a metabotropními glutamátovými receptory, GKAP napojení na PSD-95, přes cortactin spojení s actinem (anchoring) [98] => *** Stargazin – spojuje AMPARs a PSD-95 a regulace traffickingu AMPARs, kromě toho je podjednotkou napěťově řízených vápníkových (L-type) kanálů, mutace stargazinu se projevuje choreiformními „stargazing“ záklony hlavy a ataxií a epileptické absence [99] => TARP a GRIP [100] => *** TARP transmembrane AMPAR regulatory protein, GRIP = glutamate receptor interacting protein, regulují trafficking a gating AMPARs [101] => *** ErbB4 – role ve formování synapsí [102] => Cytoskelet ovlivňuje velikost a tvar postsynaptické části synapse a dendritických trnů), dochází k aktin-dependentní remodelaci při plasticitě při napojení na scaffold proteiny. Abnormality proteinů postsynaptické zóny jsou jedním z faktorů patogeneze pervazivních vývojových poruch, autismu, např. Shank KO jako animální model autismu [103] => [104] => === Typy chemických synapsí === [105] => Morfologické dělení synapsí (podle obrazu v elektronové mikroskopii) [106] => [107] => ==== asymetrické (Gray type I) ==== [108] => * výrazná postsynaptická denzita [109] => * široká, slaběji (asymetricky) elektrondenzní aktivní zóna [110] => * synaptické vezikuly kulaté [111] => * excitační (glutamátergní) [112] => [113] => ==== symetrické (Gray type II) ==== [114] => * méně vyjádřená lokální specializace a tedy i menší aktivní zóna o postsynaptická denzita (symetrické) [115] => * oválné až oploštělé vezikuly [116] => * inhibiční (gabaergní) [117] => [118] => Centrální synapse, které zprostředkovávají komunikaci mezi centrální nervovou soustavou(CNS) a periferní nervovou soustavou se dělí na 3 typy: [119] => * '''axodendritická synapse''' – synapse spojuje [[axon]] s [[dendrit]]y dalšího [[neuron]]u, excitační na dendritických trnech (Gray I) A inhibiční na dendritických shaftech, nejvýznamnější u gabaergních somatostatin+ interneuronů [120] => * '''axoaxonová synapse''' – spojuje [[axon]] přímo s [[axon]]em dalšího [[neuron]]u, chandellier cells, spíše než na presynaptickém terminálu v oblasti iniciálního segmentu axonu (veto power) [121] => * '''axosomatická synapse''' – spojení [[axon]]u přímo s buněčným tělem dalšího [[neuron]]u, nejvýznamnější u gabaergních basket cells (parvalbumin+) [122] => Kromě centrální synapse existuje i periferní synapse – [[nervosvalová ploténka]] [123] => * '''dendro-dendritické''' – vzácné, výskyt např. v retině nebo glomerulech čichového bulbu [124] => [125] => Druhým typem dělení může být dělení dle funkce synapse, v závislosti na tom, jestli dochází k [[dráždění]] (excitaci) či útlumu (inhibici) postsynaptických neuronů. [126] => * inhibiční synapse [127] => * excitační synapse [128] => [129] => == Elektrická synapse == [130] => Synapse je tvořena dvěma přilehajícími konexinovými hemikanály (connexony) umožňující tok elektrického náboje iontů. Connexony mohou být v otevřeném nebo uzavřeném stavu a převážně pouze jednosměrná transmise. Mohou být axo-dendritické, axo-somatické, axo-axonální i dendro-dendritické, které jsou častější než u chemické synapse. Pannexiny a pannexony na rozdíl od connexonů tvoří jeden kanál namísto dvou hemikanálů. [131] => [132] => === Funkce === [133] => Elektrický přenos má oproti chemické transimisi zřejmou výhodu v rychlosti a slouží pro rychlá koordinaci a synchronizaci v neuronálních sítích, např. v inhibičním parvalbumin+ interneurony a lokální generování gamma oscilací pomocí přechodných vln synchronizované inhibice nebo CPG (central pattern generators) pro coupling neuronů pro efektivní generátorovou aktivitu (CPG u automatizovaných rytmických pohybů, např. dýchání nebo chůze). Mezi astrocyty dochází také prostorové pufrování K+ při intenzivnější neuronální aktivitě a šíření kalciových vln [134] => [135] => === Patologie === [136] => Patofofyziologické důsledky poruchy elektrických synapsí: [137] => * Cx-36 a 43 – epilepsie, tj. porucha synchronizace neuronální aktivity, hypersynchronní oscilace [138] => * Cx-32 a 47 – poruchy myelinizace (dysmyelinizace a demyelinizace), přítomné v oligodendrocytech a Schwannových buňkách, dysfunkce jednou z příčin Charcot-Marie-Tooth disease (periferní porucha myelinizace) [139] => * Cx-26 – kongenitální porucha sluchu (exprimován ve vláskových buňkách) [140] => [141] => == Odkazy == [142] => [143] => === Reference === [144] => [145] => [146] => === Literatura === [147] => * {{Citace monografie | příjmení = Seliger | jméno = Václav | titul = Fyziologie člověka | vydavatel = SPN | místo = Praha | rok = 1983 | počet stran =432 |id = 14-612-83 | jazyk = česky}} [148] => * {{Citace monografie | příjmení = Koukolík | jméno = František | titul = Mozek a jeho duše | vydavatel = Galén | místo = Praha | rok = 2005 | počet stran =263 | vydání = třetí | isbn = 80-7262-314-1 | jazyk = česky}} [149] => * {{Citace monografie | příjmení = Goldberg | jméno = Elkhonon | titul = Jak nás mozek civilizuje | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran =257 |strany= 44 |isbn = 80-246-0713-1 | jazyk = česky}} [150] => [151] => === Související články === [152] => * [[tripartitní synapse]] [153] => * [[neurotransmiter]] [154] => [155] => === Externí odkazy === [156] => * {{Commonscat}} [157] => [158] => {{Nervová tkáň}} [159] => {{Autoritní data}} [160] => {{Portály|Biologie|Medicína}} [161] => [162] => [[Kategorie:Neurologie]] [] => )
good wiki

Synapse

Synapse je spojení dvou neuronů (nebo smyslové buňky a neuronu), sloužící k předávání vzruchů. V dnešní době je považována za „jednotku“ aktivity mozku namísto neuronu.

More about us

About

Tato úžasná spojení jsou základem našich myšlenkových procesů, emocí a chování. Synapse umožňují přenos signálů, což vede k neustálému učení, adaptaci a růstu nervových buněk. Existují dva hlavní typy synapsí: chemické a elektrické. Chemické synapse, které jsou nejběžnější, využívají neurotransmitery k přenosu signálů mezi neurony. Tyto neurotransmitery se uvolňují z presynaptického neuronu a spojují se s receptory na postsynaptickém neuronu, což aktivuje další signální dráhy. Elektrické synapse, na druhé straně, umožňují přímo propojit cytoplasmu dvou neuronů, takže jakýkoli elektrický signál v jednom neuronu může přímo ovlivnit druhý. Tato forma synapse hraje důležitou roli v rychlých reflexech a některých typech synchronizovaných aktivit v mozku. Synapse nejsou statické; jejich struktura a funkce se mohou měnit v procesu zvaném synaptická plasticita. To znamená, že synapse mohou posilovat nebo oslabovat své spojení v závislosti na aktivitě a zkušenostech. Tato plasticita je klíčovým mechanismem, který nám umožňuje učit se a přizpůsobovat se novým situacím, což je jedním z nejúžasnějších aspektů lidské neuropsychologie. Celkově synapse odrážejí nejen komplexnost našeho nervového systému, ale také jeho schopnost se měnit a vyvíjet. Vědci stále zkoumají tajemství synapsí, a díky jejich objevům můžeme lépe porozumět nejen lidskému mozku, ale také způsobům zlepšení duševního zdraví a učení, což otevírá nové možnosti pro budoucnost.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Copyright © 2025 Dobrý spolek