Array ( [0] => 15487754 [id] => 15487754 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Szekszárd [uri] => Szekszárd [3] => Szekszárd montage1.jpg [img] => Szekszárd montage1.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Szekszárd je město, které se nachází v maďarském župě Tolna. Má bohatou historii sahající až do doby před Kristem. V průběhu staletí se město řídilo různými vládci a bylo svědkem mnoha historických událostí. Ve 13. století se Szekszárd stal sídlem biskupství, což přispělo k jeho rozkvětu a významu v regionu. Město proslulo také svou vinařskou tradicí a produkuje lahodná vína, která jsou vyhlášená nejen v Maďarsku, ale i v zahraničí. Szekszárd je známý svými historickými památkami, jako je Szekszárdský hrad, který byl postaven ve 13. století a sloužil jako rezidence biskupů. Další významnou památkou je kostel sv. Mikuláše, který je příkladem gotické architektury. Město také nabízí řadu dalších zajímavých památek, jako jsou muzea, galerie a historické budovy. Szekszárd je také důležitým kulturním a společenským centrem, které pořádá pravidelné festivaly, koncerty a výstavy. Navštěvníci se mohou těšit na bohatý kulturní program a poznat místní tradice a kulturu. Celkově je Szekszárd malebným městem s bohatou historií, vinařskou tradicí a kulturním bohatstvím. Je to zajímavé místo pro návštěvu pro milovníky historie, vína a kultury. [oai] => Szekszárd je město, které se nachází v maďarském župě Tolna. Má bohatou historii sahající až do doby před Kristem. V průběhu staletí se město řídilo různými vládci a bylo svědkem mnoha historických událostí. Ve 13. století se Szekszárd stal sídlem biskupství, což přispělo k jeho rozkvětu a významu v regionu. Město proslulo také svou vinařskou tradicí a produkuje lahodná vína, která jsou vyhlášená nejen v Maďarsku, ale i v zahraničí. Szekszárd je známý svými historickými památkami, jako je Szekszárdský hrad, který byl postaven ve 13. století a sloužil jako rezidence biskupů. Další významnou památkou je kostel sv. Mikuláše, který je příkladem gotické architektury. Město také nabízí řadu dalších zajímavých památek, jako jsou muzea, galerie a historické budovy. Szekszárd je také důležitým kulturním a společenským centrem, které pořádá pravidelné festivaly, koncerty a výstavy. Navštěvníci se mohou těšit na bohatý kulturní program a poznat místní tradice a kulturu. Celkově je Szekszárd malebným městem s bohatou historií, vinařskou tradicí a kulturním bohatstvím. Je to zajímavé místo pro návštěvu pro milovníky historie, vína a kultury. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Szekszárd [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = János Garay Statue, Garay Square, Szekszárd.jpg [4] => | popisek = Centrum města - Garay tér [5] => | vlajka = Flag of Szekszárd.svg [6] => | znak = HUN Szekszárd Címer.svg [7] => | zeměpisná šířka = 46.3558333 [8] => | zeměpisná délka = 18.7030556 [9] => | nadmořská výška = [10] => | časové pásmo = +1 [11] => | stát = Maďarsko [12] => | pojem vyššího celku = Region [13] => | název vyššího celku = [[Jižní Zadunají]] [14] => | pojem nižšího celku = [[Maďarské župy|Župa]] [15] => | název nižšího celku = [[Tolna (župa)|Tolna]] [16] => | pojem celku 3 = Okres [17] => | název celku 3 = [[Okres Szekszárd|Szekszárd]] [18] => | pojem celku 4 = [19] => | název celku 4 = [20] => | administrativní dělení = [21] => | loc-map = {{LocMap |Maďarsko |label=Szekszárd |position=left |width=250 |lat=46.35 |long=18.70 |float=center |caption=}} [22] => | velikost mapy = 250px [23] => | rozloha = 96,27 [24] => | etnické složení = [[Maďaři]] [25] => | náboženské složení = [[Křesťanství]] [26] => | status = [[Župní sídlo]], [[město s župním právem]] [27] => | starosta = István Horváth [28] => | web = http://www.szekszard.hu [29] => | obecní úřad = [30] => | telefonní předvolba = (+36) 74 [31] => | psč = 7100 [32] => | označení vozidel = [33] => | typ statistického celku = [34] => | název statistického celku = [35] => }} [36] => '''Szekszárd''' (historicky v [[němčina|němčině]] také ''Sechshard'') je město v [[Maďarsko|Maďarsku]], ležící na jihu země. Je centrem [[župa|župy]] [[Tolna (župa)|Tolna]] a zároveň i okresním městem okresu Szekszárd. Žije v něm 32 156 obyvatel a má rozlohu 96,27 km². Po [[Tatabánya|Tatabányi]] a [[Eger]]u je to třetí nejmenší župní město v Maďarsku. Den města se zde slaví dne [[29. srpen|29. srpna]]. [37] => [38] => == Název == [39] => Název Szekszárd je [[maďarština|maďarského]] původu. Podle [[Simon Kézai|Simona Kézaie]] odkazuje na šedou barvu vlasů maďarského krále [[Béla I. Uherský|Bély I.]] (ve staré maďarštině označovala slova ''szög'' nebo ''szár'' šedou barvu). Původně se název města psal Szégszárd (od roku [[1903]] se používá současná podoba názvu, starý název je např. dobře patrný na mapě [[třetí vojenské mapování|třetího vojenského mapování]]). Nejpravděpodobnější hypotézou je, že název szög-szár-d vznikl ze jména szögsárga neboli bílý. Existují i jiné teorie o vzniku názvu města. [40] => [41] => == Historie == [42] => Szekszárd se nachází v místě, kde je doloženo keltské osídlení a v němž také stál římský tábor.{{Citace monografie [43] => | příjmení = Bedford [44] => | jméno = Neal [45] => | příjmení2 = Fallon [46] => | jméno2 = Steve [47] => | odkaz na autora = [48] => | titul = Lonely Planet Hungary (Country Guide) [49] => | url = https://archive.org/details/lonelyplanethung00fall [50] => | vydavatel = Lonely Planet [51] => | místo = [52] => | rok = 2006 [53] => | počet stran = [54] => | isbn = 978-174-104-223-8 [55] => | kapitola = Szekszárd [56] => | strany = [https://archive.org/details/lonelyplanethung00fall/page/280 280] [57] => | jazyk = angličtina [58] => }} Rozvíjelo se v údolí potoka [[Szekszárdi-séd]] při jeho ústí do Dunaje, kde se krajina rozevírá. [59] => [60] => Jako město je poprvé zmíněn již v roce [[1015]]. V roce [[1061]] zde král [[Béla I. Uherský]] založil [[Řád svatého Benedikta|benediktinský]] [[klášter]] s kostelem Nejsvětějšího Spasitele, v němž měl být král také pohřben. [61] => Dochovaly se jen základy zaniklého centrálního klášterního kostela kupolového byzantského typu, v nádvoří klasicistní stavby, jež byla roku 1830 postavena jako župní sídlo na [[Bélovo náměstí (Szekszárd)|Bélově náměstí]] v samotném středu města. Archeologický výzkum z roku 1960 prokázal gotickou přestavbu kláštera, z období po mongolských vpádech ve 13. století.Dušan FOLTÝN, Pavlína MAŠKOVÁ a Petr SOMMER (eds.): ''Benediktini a střed Evropy''. Filozofický ústav AV ČR Praha 2016, s. 359-360 [62] => V roce [[1485]] byl už Szekszárd významným a velkým městem s trhy, jeho další rozvoj však přerušily [[Osmanská říše|turecké]] výpady a [[Vojenská okupace|okupace]]. Pod osmanskou nadvládu se město dostalo v roce [[1543]]. Turci z něj učinili regionální centrum v rámci [[Budínský pašalík|Budínského pašalíku]]. Po turecké okupaci byl klášter opuštěn, potom zbořen. Kostel byl v polovině 18. století obnoven v barokním stylu, v roce 1794 vyhořel, a brzy poté zanikl a jeho zdivo bylo rozebráno. [63] => [64] => Během Rákócziho vzpoury zde byl zajat [[Ádám Béri Balogh]]. [65] => [66] => Obroda nastala až v závěru [[18. století]] v souvislosti s modernizačními trendy za vlády [[Marie Terezie]]; Szekszárd se stal centrem [[maďarské župy|župy]] (v roce [[1779]]) a získal i svůj [[znak (heraldika)|znak]]. Město pomohli osídlit zejména němečtí kolonisté; jejich podíl na celkovém obyvatelstvu činil okolo 20 %. Postupem času se [[maďarizace|pomaďarštili]], někteří se potom vystěhovali. V roce [[1789]] se počet obyvatel Szekszárdu pohyboval někde okolo 5600 a bylo druhým největším městem svého regionu (župy). V roce [[1794]] ve městě vypukll [[požár]], který město poškodil; trend rozvoje města se ale nezastavil. Po požáru vznikly nové domy, např. dnešní [[radnice]], [[kostel]]y (římskokatolický kostel byl vysvěcen roku [[1805]]) a župní dům (postaven v první polovině [[19. století]]). [67] => [68] => Mapy [[první vojenské mapování|prvního vojenského (josefinského) mapování]] zaznamenaly město v podobě z konce [[18. století]]. Město bylo vymezeno přibližně prostorem západně od dnešní [[Rákócziho třída (Szekszárd)|Rákócziho třídy]] až k údolí potoka [[Szekszárdi-séd]], kde se potom nacházela mariánská studna a křížová cesta. Kopce obklopovaly tehdy (stejně jako již dnes) početné [[vinice]]. Východně od města protékala říčka Sárvíz, nacházel se zde rozsáhlý ostrov a krajina postupně přecházela v lužní lesy a močály při břehu Dunaje. [69] => [70] => [[File:Látkép a Bartina hegyről, balra a belvárosi Urunk Mennybemenetele templom, mellette jobbra a régi Megyeháza. Fortepan 21678.jpg|left|thumb|Pohled na město v roce [[1966]].]] [71] => V polovině [[19. století]] zde žilo už čtrnáct tisíc lidí. Také bylo regulováno koryto řeky [[Sió]], která od města protéká severním směrem a dále potoka Sárvíz a dalších vodních toků na území a v blízkosti města. Díky tomu byly omezeny záplavy a kromě vinařství mohlo být více plochy využito i pro zemědělství. Město se mohlo rozšiřovat dále na východ do rovinaté krajiny při břehu Sárvízu. Na mapě [[třetí vojenské mapování|třetího vojenského mapování]] ze závěru [[19. století]] je vidět nejen nový kanál ale i staré meandrující koryto řeky Sió. Dále od Szekszárdu se ocitlo i narovnané koryto Dunaje (to dříve zasahovalo až k prostoru dnešní křižovatky dálnic M6 a M9). Postavena byla silnice k obci Keselyűs, kde se nacházel přístav na veletoku. Město bylo zapojeno do železniční sítě. [72] => [73] => V závěru 19. století se v Szekszárdu rozvíjel i spolkový život. Město také několikrát navštívil skladatel [[Ferenc Liszt]]. [74] => [75] => Na počátku [[20. století]] zde žilo 14 000 obyvatel. V roce [[1905]] byl Szekszárdu udělen status města. [76] => [77] => Roku [[1913]] byla postavena budova německého divadla v [[secesní architektura|secesním]] stylu. Do druhé světové války byla železnice prodloužena na jih do obce [[Bátaszék]]. [78] => [79] => Město bylo na konci [[druhá světová válka|druhé světové války]], dne [[30. listopad]]u [[1944]], obsazeno jednotkami [[3. ukrajinský front|3. ukrajinského frontu]] [[Rudá armáda|Rudé armády]]. [80] => [81] => V 60. letech 20. století došlo k růstu počtu obyvatel města; tento trend se zastavil až kolem roku 1990. V roce [[1990]] bylo dle sčítání lidu zjištěno 36 840 obyvatel a od této doby počet obyvatel Szekszárdu setrvale klesá. Po druhé světové válce také vznikla rozsáhlá část s názvem Iparváros (průmyslová oblast), která vyrostla v jihovýchodní oblasti města. [82] => [83] => V roce [[1994]] byla Szekszárdu navrácena městská práva. [84] => [85] => == Obyvatelstvo == [86] => K [[1. leden|1. lednu]] [[2011]] žilo v Szekszárdu 34 296 obyvatel. Jednalo se o 14,9 % obyvatelstva župy Tolna. Hustota osídlení činí 356,2 obyv./km2 Obyvatelstvo postupně stárlo; zatímco podíl těch, kteří jsou mladší 20 let věku dosahoval 19 %, u osob se stářím nad 60 let činil téměř 24 %. [87] => [88] => Z národnostního hlediska se cca 8 % obyvatel města hlásilo k nějaké národnostní menšině, především k [[Němci|německé]] (4,57 %), romské a rumunské. Počet Romů je však vyšší, než uvádějí sčítání lidu, neboť se někteří lidé k romské národnosti nehlásí. Stejně tak se řada Maďarů nepřihlásila k maďarské národnosti. [89] => [90] => == Kultura a pamětihodnosti == [91] => [92] => [[File:Augusz house, north wing, 2016 Szekszard.jpg|right|thumb|Novorenesanční [[Auguszův dům]].]] [93] => * [[Staroměstský kostel (Szekszárd)|Staroměstský kostel]] z přelomu [[18. století|18.]] a [[19. století]] podle architekta [[József Tallher|Józsefa Tallhera]]. Původní kostel byl zničen při požáru v závěru [[18. století]]. [94] => * [[Radnice (Szekszárd)|Radnice]] postavená v [[secesní architektura|secesním stylu]] [95] => * Barokní sloup Nejsvětější Trojice, který připomíná morovou epidemii z let [[1738]] až [[1740]] [96] => * [[Garayovo náměstí]] v centru města (hlavní náměstí) s okolními historickými domy. Garay zde má také svoji sochu (z roku[[1898]]). [97] => * Poustevnická kaple v blízkosti města, obklopená vinicemi [98] => * [[Synagoga (Szekszárd)|Synagoga]], dokončená roku [[1897]] [99] => * [[Augustův dům (Szekszárd)|Augustův dům]], který navštívil spisovatel [[Ferenc Liszt]] [100] => * Mór Wosinského muzeum{{Citace monografie [101] => | příjmení = Bedford [102] => | jméno = Neal [103] => | příjmení2 = Fallon [104] => | jméno2 = Steve [105] => | odkaz na autora = [106] => | titul = Lonely Planet Hungary (Country Guide) [107] => | url = https://archive.org/details/lonelyplanethung00fall [108] => | vydavatel = Lonely Planet [109] => | místo = [110] => | rok = 2006 [111] => | počet stran = [112] => | isbn = 978-174-104-223-8 [113] => | kapitola = Szekszárd [114] => | strany = [https://archive.org/details/lonelyplanethung00fall/page/281 281] [115] => | jazyk = angličtina [116] => }} s [[archeologie|archeologickými]] vykopávkami [117] => * Muzeum perníku [118] => * Dům umění [119] => * [[Župní dům (Szekszárd)|Župní dům]] z let [[1828]] až [[1833]], na náměstí krále Bély. [120] => * [[Kalvárie (Szekszárd)|Kalvarijní vrch]] se značenými trasami, kaplí a vysílačem. [121] => [122] => V Szekszárdu je pravidelně pořádána rovněž i Literární akademie Gymnázia Miklóse Mészölyho.{{Citace periodika [123] => | titul = Szekszárd több mint jó bor, az irodalommal több [124] => | periodikum = TEOL [125] => | jazyk = maďarština [126] => | url = https://www.teol.hu/helyi-kultura/2023/07/szekszard-magasiskola-meszoly-miklos-irodalmi-akademia-alkototabor-mesterkurzus-2023 [127] => | datum přístupu = 2023-07-13 [128] => }} Sídlí zde také [[Německé divadlo (Szekszárd)|německé divadlo]] ({{vjazyce2|de|Deutsche Bühne}}). [129] => [130] => == Ekonomika == [131] => [132] => [[File:Keselyusi Road silos, 2016 Szekszard.jpg|right|thumb|Obilná sila ve městě.]] [133] => [[File:Sport Street sports complex, south football field, 2016 Szekszard.jpg|right|thumb|Fotbalová hřiště.]] [134] => Odedávna celému městu dominuje [[vinařství]]; vinice se nacházejí na svazích kopců západně od města. Na území Szekszárdu se nachází okolo 4500 vinných sklípků.{{chybí zdroj}} Vinařská tradice ve městě a jeho okolí trvá od dob antiky.{{Citace periodika [135] => | titul = Számtalan gyönyörűséget rejt Szekszárd dimbes-dombos környéke: isteni bor terem itt [136] => | periodikum = Femina [137] => | jazyk = hu [138] => | url = https://femina.hu/utazas/szekszardi-borvidek-latnivaloi/ [139] => | datum přístupu = 2022-08-22 [140] => }} Ve městě existují také závody na výrobu chemikálií, [[nábytek|nábytku]] a strojů. [141] => [142] => V bývalých kasárnách bylo na počátku 20. let 21. století vybudováno výzkumné centrum.{{Citace periodika [143] => | titul = Elhagyatott laktanyából épül tudásközpont Szekszárdon [144] => | periodikum = Magyar Epitok [145] => | jazyk = hu [146] => | url = https://magyarepitok.hu/mi-epul/2021/12/elhagyatott-laktanyabol-epul-tudaskozpont-szekszardon [147] => | datum přístupu = 2021-12-14 [148] => }} [149] => [150] => == Doprava == [151] => [152] => Východně od Szekszárdu vede severo-jižním směrem [[Dálnice M6 (Maďarsko)|dálnice M6]], která zajišťuje dobré dopravní napojení Szekszárdu s [[Budapešť|Budapeští]], a dále na jih s [[Pécs]]í a výhledově i s [[Chorvatsko|Chorvatskem]]. Severní okruh města tvoří [[Dálnice M9 (Maďarsko)|dálnice M9]], která nedaleko od města překonává [[Dunaj]]. [153] => [154] => Szekszárdem prochází jediná železniční trať, a to [[Železniční trať Rétszilas – Bátaszék|Rétszilas – Bátaszék]]. Jedná se o neelektrizovanou jednokolejnou trať. Na uvedené trati jsou na území města dvě nádraží, jedno hlavní a jedna železniční zastávka. [155] => [156] => Městskou dopravu zajišťují pouze autobusy. V provozu je zhruba dvacet linek městské dopravy. [157] => [158] => == Školství == [159] => [160] => Ve městě se nachází gymnázium, pojmenované po králi [[Béla I. Uherský|Bélovi I.]] a dále několik dalších základních škol. [161] => [162] => == Známé osobnosti == [163] => * [[János Garay]] (1812–1853), básník [164] => * [[Mihály Babits]] (1883–1941), básník a spisovatel, v Szekszárdu má své muzeum [165] => * [[József Rády]] (1884–1957), šermíř [166] => * [[Miklós Mészöly]] (1921–2001), spisovatel [167] => * [[Judit Csehák]] (* 1940), umělkyně a politička [168] => * [[Erik Bánki]] (* 1970), politik [169] => * [[Dániel Böde]] (* 1986), fotbalista [170] => * [[Attila Fiola]] (* 1990), fotbalista [171] => * [[Károly Escher]], fotograf [172] => * [[Csaba Abaházi]], zpěvák [173] => [174] => == Partnerská města == [175] => * {{flagicon|Srbsko}} [[Bečej]], [[Srbsko]] [176] => * {{flagicon|Francie}} [[Bezons]], [[Francie]] [177] => * {{flagicon|Německo}} [[Bietigheim-Bissingen]], [[Baden-Württemberg]], [[Německo]] [178] => * {{flagicon|Rumunsko}} [[Făget]], [[Rumunsko]] [179] => * {{flagicon|Rumunsko}} [[Lugoj]], [[Rumunsko]] [180] => * {{flagicon|Itálie}} [[Ravenna]], [[Itálie]] [181] => * {{flagicon|Finsko}} [[Tornio]], [[Finsko]] [182] => * {{flagicon|Belgie}} [[Waregem]], [[Belgie]] [183] => [184] => == Reference == [185] => [186] => [187] => == Externí odkazy == [188] => * {{Commonscat|Szekszárd}} [189] => * [http://www.szekszard.hu Oficiální stránky města] [190] => {{Maďarsko}} [191] => [192] => {{Autoritní data}} [193] => {{Portály|Maďarsko}} [194] => [195] => [[Kategorie:Města v Maďarsku]] [196] => [[Kategorie:Obce v župě Tolna]] [197] => [[Kategorie:Okresní města v Maďarsku]] [198] => [[Kategorie:Benediktinské kláštery v Maďarsku]] [] => )
good wiki

Szekszárd

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'19. století','18. století','Béla I. Uherský','Rumunsko','třetí vojenské mapování','Szekszárdi-séd','Tolna (župa)','secesní architektura','Ferenc Liszt','1061','2011','Osmanská říše'