Array ( [0] => 15594926 [id] => 15594926 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Szentes [uri] => Szentes [3] => Szentes légifotó1.jpg [img] => Szentes légifotó1.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | originální jméno = [2] => }} [3] => '''Szentes''' je město v [[Maďarsko|Maďarsku]], v župě [[Csongrád-Csanád]], na jihu země, u hranic se [[Srbsko|Srbskem]] a [[Rumunsko|Rumunskem]]. Rozkládá se 50 km severně od [[Segedín]]a. V roce [[2009]] zde žilo 29 117 obyvatel. Je správním střediskem [[Okres Szentes|stejnojmenného okresu]]. Městem protéká rameno Tisy s názvem [[Kurca]]; samotná Tisa nicméně teče severojižním směrem pár kilometrů západně od města. [4] => [5] => == Historie == [6] => [7] => [[File:Görögkeleti templom.jpg|left|thumb|Pohled na město v noci.]] [8] => První písemná zmínka o sídle na místě dnešního Szentese pochází z roku [[1332]]. Obec je uváděna pod [[latina|latinským]] názvem ''Scenthus''. Během tureckého vpádu sem přišla řada lidí z okolních vesnic, které byly vypáleny. Obyvatelé Szentese se účastnili [[Rákócziho povstání]] na počátku [[18. století]]. [9] => [10] => V roce [[1709]] zasáhla město epidemie [[mor]]u, která si vyžádala asi tisícovku obětí. V roce [[1715]] bylo podle místních záznamů napočítáno celkem 230 rodin [11] => [12] => V roce [[1773]] zde žilo 7249 obyvatel. Na konci [[19. století]] obklopovaly město ze západní strany lužní lesy mezi jednotlivými rameny řeky Tisy. Krajina byla podmáčená a nevyužitelná k zemědělství. Jižním směrem se nacházelo jezero Contrató, které bylo později nejspíše vysušeno a změněno na zemědělskou půdu. [13] => [14] => Na mapách [[druhé vojenské mapování|druhého vojenského mapování]] z poloviny [[19. století]] je zástavba soustředěna mezi dvěma slepými rameny řeky Tisy. Na východním okraji města stál volný prostor, který byl určen ke konání trhů, nicméně se nejednalo o hlavní náměstí. Zástavba byla ve starší části organizována živelně podle přirozené uliční sítě a v novějších (vzniklých po roce [[1900]]) podle pravidelné, kde jednotlivé ulice svíraly pravé úhly. [15] => [16] => Po nějakou dobu byl Szentes i sídelním městem župy [[Csongrád]] (od roku [[1830]]). V revolučním roce [[1848]] město odmítlo platit daně, které vyžadovali Habsburkové. Zhruba čtrnáct dní zde bylo přítomné císařské vojsko. Ve 20. letech [[19. století]] mělo město 16 134 obyvatel (8277 mužů, 7857 žen); počet rodin 2979 a počet domů 2282. V druhé polovině [[19. století]] zde byla postavena synagoga (otevřena roku [[1872]]). Na katastrálních mapách z druhé poloviny [[19. století]] se již objevuje velké tržiště jako Rákócziho náměstí. [17] => [18] => První železniční trať do města Szentes byla otevřena v roce [[1887]] mezi ním a [[Kunszentmárton]]em, další potom vznikla směrem do města [[Hódmezővásárhel]]y v roce [[1893]] a nakonec byla ještě roku [[1906]] otevřena železnice do města [[Orosháza]]. Na vojenském mapování z roku [[1941]] jsou všechny tyto železniční tratě již patrné. Zástavba města se rozšířila i přes rameno řeky Tisy (oblast Alsó-rét) směrem k jejímu hlavnímu toku. [19] => [20] => Szentes získal statut města v roce [[1900]]. V roce [[1947]] se od něj odtrhly některé části a vytvořili novou obec [[Cserebökény]], roku [[1952]] se oddělil [[Nagytők]]. Po druhé světové válce byla v Szentesi postavena panelová sídliště, a to na západním okraji města (za ramenem s názvem Kurca), tak i blíže k centru z východní strany (u ulice Kossutha Lájose). [21] => [22] => == Ekonomika == [23] => [24] => Město je známé díky svým [[termální lázně|termálním lázním]]. Významnou roli v jeho ekonomice proto hraje [[turistika|turistický ruch]], včetně například i [[konferenční turistika|konferenční turistiky]]. Historicky se zde nacházel závod na výrobu elektrických součástek. [25] => [26] => == Kultura a pamětihodnosti == [27] => [28] => [[File:Megyehaza.JPG|right|thumb|Bývalý [[župní dům (Szentes)|župní dům]] z doby, kdy byl Szentes regionálním centrem.]] [29] => [30] => === Kultura === [31] => [32] => V Szentesi se nachází muzeum železniční historie, které je umístěné ve starých objektech severně od místního [[Szentes (nádraží)|železničního nádraží]]. Péter Pál má v centru města také svůj pamětní dům. [33] => [34] => === Pamětihodnosti === [35] => [36] => Ve středu města stojí dvě velká náměstí; Kossuthovo náměstí ({{vjazyce2|hu|Kossuth tér}} a Alžbětino náměstí ({{vjazyce2|hu|Erzsébet tér}}). Místní kostely v centru města jsou zasvěceny sv. Anně ([[Kostel svaté Anny (Szentes)|kostel svaté Anny]]) a sv. Mikulášovi ([[Kostel svatého Mikuláše (Szentes)|kostel sv. Mikuláše]]). Doplňuje je také velký reformovaný kostel, stojící v centru města na Kossuthově náměstí. [37] => [38] => Pamětihodností je i místní budova [[Radnice (Szentes)|radnice]], dokončená roku [[1911]] podle návrhu architekta [[Alois Bohn|Aloise Bohna]], [39] => [40] => V Szentesi se nachází také 235 m vysoký [[Televizní věž Szentes|televizní vysílač]] ({{vjazyce2|hu|Szentesi tévétorony}}), který zajišťuje pokrytí komunikačními signály pro jih Maďarska. Místní radnice pochází z roku [[1911]] a navrhl ji architekt [[Alois Bohn]]. V bývalé budově [[Synagoga (Szentes)|synagogy]] dnes sídlí knihovna. V budově bývalého župního úřadu se nachází [[muzeum Józsefa Koszta]]. [41] => [42] => Olympijský vítěz z roku [[1936]], [[Márton Lőrincz]], daroval městu strom, dnes [[Olympijský dub]]. [43] => [44] => V lokalitě Ecser se nachází pozůstatky středověkého kostela, který byl zničen během turecké okupace. Dnes jej obklopuje pole. [45] => [46] => == Doprava == [47] => [48] => Městem prochází silnice celostátního významu č. 45, která vede ze severu na jih a směřuje do města [[Hódmezővásárhely]]. Od ní se odpojuje silnice č. 451 směrem k městu [[Csongrád (město)|Csongrád]], dálniční spojení Szentes se zbytkem Maďarska nemá. Zhruba 35 km západně od něj ale vede [[Dálnice M5 (Maďarsko)|dálnice M5]] směřující do [[Budapešť|Budapešti]] a do [[Subotica|Subotice]] v [[Srbsko|Srbsku]]. [49] => [50] => == Školství == [51] => [52] => V Szentesi se nachází pět středních škol, jednou z nich je [[Gymnázium Mihály Horvátha]] a jednou je potom odborná zahradnická škola. [53] => [54] => == Sport == [55] => [56] => V centru města stojí sportovní hala László Pappa. [57] => [58] => Jedním z nejznámějších sportovních klubů v Szentesi je fotbalový klub [[Szentesi TE FC]]. Klub byl založen v roce [[1921]] a patří k velmi oblíbeným ve městě. Působí zde dále také [[basketbalový]] tým [[Szentesi KK]], který vznikl roku [[1951]], potom ještě [[volejbal]]ový tým [[Sentesi VC]]. [59] => [60] => == Významné osobnosti == [61] => * [[Noémi Szécsi]], maďarská spisovatelka [62] => * [[Mihály Horváth]] (1809–1878), historik a teolog [63] => * [[Péter Zsoldos]] (1930–1997), spisovatel [[science fiction]] [64] => * [[György Csete]] (1937–2016), architekt [65] => * [[Pál Orosz]] (1939–2014), fotbalista a trenér [66] => * [[László Pusztai]] (1946–1987), fotbalista [67] => * [[László Gyimesi (pianista)|László Gyimesi]] (* 1948), pianista [68] => * [[Katalin Pitti]] (* 1951), operní zpěvačka [69] => [70] => == Reference == [71] => [72] => [73] => == Externí odkazy == [74] => * {{Commonscat}} [75] => {{Okres Szentes}} [76] => {{Autoritní data}} [77] => {{Portály|Maďarsko}} [78] => [79] => [[Kategorie:Města v Maďarsku]] [80] => [[Kategorie:Obce v župě Csongrád-Csanád]] [81] => [[Kategorie:Sídla na Tise]] [] => )
good wiki

Szentes

Szentes je město v Maďarsku, v župě Csongrád-Csanád, na jihu země, u hranic se Srbskem a Rumunskem. Rozkládá se 50 km severně od Segedína.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'19. století','Srbsko','1911','Alois Bohn','1900','druhé vojenské mapování','muzeum Józsefa Koszta','latina','Márton Lőrincz','Orosháza','Televizní věž Szentes','1848'

1848

1900

1911

Latina

Orosháza

Srbsko