Array ( [0] => 15525701 [id] => 15525701 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Szigetvár [uri] => Szigetvár [3] => 1602 edition of the 1566 map of the Battle of Szigetvár.jpg [img] => 1602 edition of the 1566 map of the Battle of Szigetvár.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | pojem vyššího celku = [[Maďarské župy|Župa]] [2] => | název vyššího celku = [[Baranya]] [3] => | pojem nižšího celku = [[Seznam maďarských okresů|Okres]] [4] => | název nižšího celku = [[Okres Szigetvár|Szigetvár]] [5] => }} [6] => '''Szigetvár''' ([[Chorvatština|chorvatsky]] ''Siget'', [[Turečtina|turecky]] ''Zigetvar'', [[Srbština|srbsky]] ''Sigetvar'') je město v [[Maďarsko|Maďarsku]] v župě [[Baranya]], žije zde {{počet obyvatel}} obyvatel. [7] => [8] => == Poloha == [9] => [10] => Město leží v jižní části [[Zadunají]], na západním okraji župy [[Baranya]], na jižních svazích Zselického pohoří, na rovině asi 8 km od prvních vrchů. Město je rozděleno na dvě části potokem [[Almás-patak]], který se před svou regulací často rozvodňoval, a proto je v místě spoustu bažin. 30 km od města leží [[Chorvatsko-maďarská hranice|hranice s Chorvatskem]]. Szigetvár je vzdálen 35 km od [[Pécs]]i (Pětikostelí) a 40 km od [[Kaposvár]]u. [11] => [12] => == Název == [13] => [14] => Název města je [[maďarština|maďarského]] původu a odkazuje na hrad (''vár'') na ostrově (''sziget''). Odtud byl přijat do dalších jazyků, včetně slovanských. Občas se ve starší češtině objevuje název ''Sihoť'', podle poslovenštěného názvu pro ostrov. V historických zdrojích se v [[němčina|němčině]] objevuje také [[kalk]]em jako ''Inselburg''. [15] => [16] => == Historie == [17] => [18] => Stálé osídlení zde existovalo již v dávnověku. Vykopávky odhalily sekery, závaží a další objekty z období neolitu a [[doba bronzová|doby bronzové]]. Žili zde Keltové, potom Římané a nakonec před příchodem Maďarů do Karpatské kotliny také Avaři. [19] => [20] => V roce [[1391]] je poprvé zmiňován rod Zygethů, který si zbudoval sídlo na ostrově podobném pásu země, který obklopoval rozbahněné okolí potoka Almás. Později zde vznikl hrad s věží s kruhovým půdorysem. Součástí hradu byla také i obytná třípatrová věž. [[Město s tržním právem]] vzniklo nejspíše v druhé polovině [[15. století]] na dalším ostrově uvedeného potoka. [21] => [22] => Roku [[1556]]{{Citace sborníku [23] => | příjmení = [24] => | jméno = [25] => | titul = Remembering a forgotten siege, Szigetvár 1566 [26] => | sborník = [27] => | odkaz na sborník = [28] => | vydavatel = Research Centre for the Humanities, Maďarská akademie věd [29] => | odkaz na vydavatele = [30] => | místo = Budapešť [31] => | rok vydání = 2016 [32] => | strany = 12 [33] => | jazyk = angličtina [34] => }} se zde odehrála legendární bitva, ve které [[Mikuláš Šubič Zrinský|Mikuláš Zrinský]] se svými vojáky vyrazili branou hradu do posledního boje proti padesátinásobné přesile [[Turci|Turků]]. Mikuláši Zrinskému tu byla vztyčena jezdecká socha a bitvu připomíná muzeum v Andrássyho paláci. V roce [[1994]] byl v místě bitvy otevřen pamětní park maďarsko-[[Turecko|tureckého]] přátelství,{{Citace elektronického periodika [35] => | titul = U Sigetvaru svečano obilježena 450. obljetnica Sigetske bitke [36] => | periodikum = Međimurska županija [37] => | url = https://medjimurska-zupanija.hr/2016/09/08/u-sigetvaru-svecano-obiljezena-450-obljetnica-sigetske-bitke/ [38] => | jazyk = hr [39] => | datum přístupu = 2023-10-18 [40] => }} který má událost připomínat. [41] => [42] => Původní pevnost byla Turky během dlouhé okupace srovnána se zemí. Když v roce [[1689]] bylo město osvobozeno (během tzv. [[Velká turecká válka|velké turecké války]]), již zde nestál. Po roce [[1960]] byl částečně obnoven. Dochovala se [[Sulejmanova mešita (Szigetvár)|mešita]] v centrální části areálu. Hrad měl původně čtyři bašty v rozích. Kvůli strategickému významu sídla zde nicméně byla přítomno i habsburské vojsko ještě minimálně sto let po odchodu Turků. [43] => [44] => Díky [[Železniční trať Pécs – Barcs|železniční trati Pécs-Barcs]], která byla uvedena do provozu v květnu [[1868]], získal Szigetvár napojení na uherskou železniční síť a tím se mu otevřela cesta pro další rozvoj, především průmyslu a ekonomiky. V roce [[1891]] zde žilo 5078 obyvatel. Roku [[1902]] města dosáhla druhá trať, a to z [[Kaposvár]]u. První velký závod, parní mlýn s názvem Fehér, zahájil provoz v roce [[1881]] a o několik let později, v roce 1884, zahájila výrobu obuvnická továrna. I společnost se posouvala směrem k moderní podobě: v 80. a 90. letech 19. století byl založen např. Sbor dobrovolných hasičů Szigetvár, Muzejní spolek Mikuláše Zrínského, Kruh přátelství Szigetvárského hradu, dále škola (chlapecká a dívčí) a nemocnice. Město tvořila víceméně pevnost, zástavba okolo hlavní silnice (dnes Széchenyiho ulice) a původně malá vyvýšená oblast čtvercového půdorysu před pevností s několika kostely. [45] => [46] => V důsledku výsledků [[první světová válka|první světové války]] sice nebyl Szigetvár oddělen od Maďarska novými hranicemi, nicméně dostal se pod [[Srbsko|srbskou]] okupaci jako součást republiky [[Srbsko-maďarská republika Baranya-Baja|Baranya-Baja]]. Později bylo vráceno pod maďarskou kontrolu. [47] => [48] => Roku [[1937]] byla zprovozněna místní konzervárna. Do druhé světové války se zástavba města rozšířila na západním okraji mimo hlavní silnici. [49] => [50] => Město patřilo k župě [[Somogy]] až do správní reformy v roce [[1950]], kdy byla část župy Szigetvár připojena k župě Baranya. V roce [[1966]] získal Szigetvár městská práva. Později byla hlavní silnice přeložena směrem k nádraží a pryč z centra města, čímž došlo k dopravnímu zklidnění. [51] => [52] => V roce [[2011]] maďarský parlament udělil Szigetváru titul "Nejhrdinštější město" (Civitas invicta) za nezdolnou odvahu obránců Szigetváru, jejich příkladnou lásku k vlasti a ochotu k obětem. V roce [[2016]] zde byl objeven údajný hrob sultána [[Sulejman I.|Sulejmana I.]]{{Citace elektronického periodika [53] => | titul = Našli jsme hrob sultána Sulejmana, věří Maďaři a lákají turecké poutníky [54] => | periodikum = iDNES [55] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/sultan-sulejman-nadherny-madarsko-muslimove.A160819_184823_zahranicni_kha [56] => | jazyk = čeština [57] => | datum přístupu = 2023-06-26 [58] => }} Bylo zde nicméně pohřbeno jen jeho srdce.{{Citace elektronického periodika [59] => | titul = Search for Suleiman's heart reveals a whole town [60] => | periodikum = BBC [61] => | url = https://www.bbc.com/news/world-europe-24196493 [62] => | jazyk = angličtina [63] => | datum přístupu = 2023-08-06 [64] => }} [65] => [66] => Roku [[2021]] získal Szigetvár titul ''Nejstatečnější město''.{{Citace elektronického periodika [67] => | titul = Hivatalosan is Szigetvár a leghősiesebb város [68] => | periodikum = hvg.hu [69] => | url = https://hvg.hu/itthon/20120421_leghosiesebb_varos [70] => | jazyk = hu [71] => | datum přístupu = 2023-10-18 [72] => }} [73] => [74] => == Obyvatelstvo == [75] => [76] => [[Soubor:Mucha defense of Szigetvar.jpg|náhled|Obraz ''Hájení Sigetu proti Turkům Mikulášem Zrinským'' z cyklu ''[[Slovanská epopej]]'' od [[Alfons Mucha|Alfonse Muchy]], 1914]] [77] => [[File:Szigetvár, Zrínyi tér.jpg|right|thumb|[[Zrinského náměstí (Szigetvár)|Zrinského náměstí]] ve středu města.]] [78] => V roce [[2007]] měl Szigetvár 11 103 obyvatel, z nichž se 93,3 % deklarovalo jako Maďaři, 2 % jako Romové, 0,7 % jako Chorvati, 0,7 % jako Němci a 6,6 % uvedlo jinou národnostní příslušnost nebo neodpovědělo. Celkem 62 % se hlásí k [[Římskokatolická církev|Římskokatolické církvi]] a cca 12 % ke kalvinismu. Počet obyvatel města dlouhodobě klesá, mimo jiné i vlivem vnitrostátní migrace. [79] => [80] => Chorvatská národnostní menšina má vlastní samosprávnou organizaci ve městě. [81] => [82] => == Kulturní instituce == [83] => [84] => Mezi kulturní instituce v Szigetváru patří např. kulturní centrum, které vzniklo podle projektu maďarského architekta [[Imre Makovecz|Imreho Makovcze]]. [85] => [86] => == Pamětihodnosti == [87] => [88] => Nejvýznamnější pamětihodností je [[Hrad v Szigetváru|vodní hrad.]] Pevnost na tomto strategickém místě vybudovali již [[Keltové]] a [[Římané]]. Hrad, který tu dnes stojí, byl vybudován na umělém ostrově. Dnes se z původní stavby nicméně dochovaly jen části. Ze severní a severozápadní strany původní hrad obklopuje rozsáhlý park. Pevnost byla v roce [[2023]] zrekonstruována.{{Citace elektronického periodika [89] => | titul = Átadták a megújult szigetvári Zrínyi-várat [90] => | periodikum = 24.hu [91] => | url = https://24.hu/kultura/2023/05/19/szigetvar-zrinyi-miklos-var-felujitas-atadas/ [92] => | jazyk = maďarština [93] => | datum přístupu = 2023-06-26 [94] => }}{{Citace elektronického periodika [95] => | titul = SÉTAUTAKKAL ÉS UTCABÚTOROKKAL SZÉPÜL MEG A ZRÍNYI-VÁR PARKJA [96] => | periodikum = travelo [97] => | url = https://www.travelo.hu/kozel/20210416-szigetvar-zrinyi-var-parkjat-felujitjak-uj-setaukat-utcabutorok-almas-patak-fahidak.html [98] => | jazyk = maďarština [99] => | datum přístupu = 2023-08-06 [100] => }} [101] => [102] => Dále zde stojí [[Barokní architektura|barokní kostel]] sv. Roka, který vznikl přestavbou Ali Pašovy [[mešita|mešity]] v roce [[1788]]. Rukopis [[islámská architektura|islámské architektury]] je v [[Kněžiště|presbytář]]i přítomen. Stavba je navíc orientována odlišně od okolní zástavby, neboť původní mešita byla směřována směrem k [[Mekka|mekkce]]. [103] => [104] => Dochoval se rovněž i zájezdní hostinec (han, karavanseráj), který je provozován při místním muzeu. Je známý též jen jako ''turecký dům'' ({{vjazyce2|hu|Török ház}}). [105] => [106] => [[Kulturní památka (Maďarsko)|Památkově chráněná]] je dále i místní [[Radnice (Szigetvár)|radnice]] postavená v historizujícím stylu. Ve stylu uherské secese vznikla také střední škola Mikuláše Zrinského. [107] => [108] => V Szigetváru se také nachází léčebné lázeňské zařízení.{{Citace elektronického periodika [109] => | titul = Ebben a hangulatos kisvárosban egy meglepően jó gyógyfürdő működik [110] => | periodikum = Termalonline [111] => | url = https://termalonline.hu/termal-hirek/ebben-a-hangulatos-kisvarosban-egy-meglepoen-jo-gyogyfurdo-mukodik [112] => | jazyk = maďarština [113] => | datum přístupu = 2023-06-26 [114] => }} Historie využívání místních pramenů termální vody sahá až do roku [[1966]], kdy byl odhalen zdroj vody v hloubce 800 m a o teplotě 62 °C. Pramen obsahuje [[sůl]], uhlovodíky a flour, slouží k léčení revmatických chorob. [115] => [116] => == Turistika a rekreace == [117] => [118] => Prameny s horkou slanou a jodovou vodou, jejíž teplota dosahuje 63 °C, napájí termální lázně, které mají přinášet úlevu od revmatických chorob. [119] => [120] => Od roku [[1833]] se každý rok odehrává v Szigetváru festival, který připomíná události dávné bitvy a obléhání pevnosti. [121] => [122] => Ve městě byla natočena značná část seriálu maďarské televize s názvem [[Kisváros]] (městečko). [123] => [124] => == Doprava == [125] => [126] => Městem prochází železniční trať z [[Pécs]]i do města [[Barcs]] na [[Chorvatsko-maďarská hranice|chorvatsko-maďarské hranici]]. Město má jedno [[Szigetvár (nádraží)|železniční nádraží]], které je umístěno jižně od středu města, při [[Autobusové nádraží Szigetvár|autobusové stanici]]. [127] => [128] => Ve stejném směru potom vede i silnice celostátního významu č. 6. Původně vedla do Szigetváru i železniční trať z [[Kaposvár]]u, ale ta byla v roce [[1976]] uzavřena pro osobní dopravu. Výhledově má města dosáhnout rovněž i [[Dálnice M60 (Maďarsko)|dálnice M60]], která bude pokračovat dále k řece Drávě a do Chorvatska.{{Citace elektronického periodika [129] => | titul = Új Dráva híddal épül meg az M60-as záró szakasza [130] => | periodikum = Magyar Epitok [131] => | url = https://magyarepitok.hu/mi-epul/2021/09/uj-drava-hiddal-epul-meg-az-m60-as-zaro-szakasza- [132] => | jazyk = maďarština [133] => | datum přístupu = 2023-06-26 [134] => }} [135] => [136] => == Partnerská města == [137] => * {{Partnerské město|Imatra}} [138] => * {{Partnerské město|Eppingen|Německo}} [139] => * {{Partnerské město|Trabzon}} [140] => * {{Partnerské město|Deva}} [141] => [142] => == Odkazy == [143] => === Reference === [144] => [145] => {{Překlad|hr|Siget (Sigetska mikroregija, Mađarska)|6007223|pl|Szigetvár|58497119}} [146] => [147] => === Literatura === [148] => * {{Citace monografie [149] => | příjmení = KONTLER [150] => | jméno = László [151] => | odkaz na autora = [152] => | titul = Dějiny Maďarska [153] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [154] => | místo = Praha [155] => | rok = 2001 [156] => | isbn = 80-7106-405-X [157] => | kapitola = [158] => | strany = [159] => }} [160] => [161] => * {{Citace monografie [162] => | příjmení = LENDVAI [163] => | jméno = Paul [164] => | odkaz na autora = [165] => | titul = Tisíc let maďarského národa [166] => | vydavatel = Academia [167] => | místo = Praha [168] => | rok = 2002 [169] => | isbn = 80-200-0856-X [170] => | kapitola = [171] => | strany = [172] => }} [173] => [174] => * {{Citace monografie [175] => | příjmení = NÉMETH [176] => | jméno = Gyula [177] => | odkaz na autora = [178] => | titul = Hungary: A Complete Guide [179] => | vydavatel = Corvina [180] => | místo = Budapest [181] => | rok = 1992 [182] => | isbn = 963-13-3740-5 [183] => | kapitola = [184] => | strany = [185] => }} [186] => [187] => === Externí odkazy === [188] => * {{Commonscat}} [189] => [190] => {{Okres Szigetvár}} [191] => [192] => {{Autoritní data}} [193] => {{Portály|Geografie|Maďarsko}} [194] => [195] => [[Kategorie:Města v Maďarsku]] [196] => [[Kategorie:Obce v župě Baranya]] [197] => [[Kategorie:Okresní města v Maďarsku]] [] => )
good wiki

Szigetvár

Szigetvár (chorvatsky Siget, turecky Zigetvar, srbsky Sigetvar) je město v Maďarsku v župě Baranya, žije zde obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kaposvár','Baranya','1966','Chorvatsko-maďarská hranice','Pécs','Chorvatština','sůl','Mikuláš Šubič Zrinský','1960','Kisváros','Zadunají','islámská architektura'

1960

1966

Baranya

Chorvatština

Kaposvár

Kaposvár je město nacházející se v jihozápadním Maďarsku.

Pécs

Sůl

Zadunají