Array ( [0] => 15580629 [id] => 15580629 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Szlachta [uri] => Szlachta [3] => Michał Kazimierz Ogiński.PNG [img] => Michał Kazimierz Ogiński.PNG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => **Szlachta** Szlachta, známá také jako polská šlechta, představuje historickou vrstvu aristokracie v Polsku a dalších zemích střední a východní Evropy. Tato společenská třída hrála klíčovou roli ve formování polské kultury, politika a identity. Szlachta byla někdy nazývána "pánem země", neboť kladla důraz na hodnoty jako čest, svoboda a odpovědnost. V období svého největšího rozkvětu v 16. a 17. století byla szlachta zodpovědná za mnoho pozitivních změn v polské společnosti. Její členové se angažovali v ochraně práv obyvatelstva, podporovali vzdělání a umění a angažovali se v politickém životě, čímž přispěli k budování demokratických struktur, jako byla například volená království. Szlachta byla nejen nositelkou tradic, ale také hybatelem změn, neboť se snažila o modernizaci a rozvoj země. Kromě politického vlivu měla szlachta výrazný dopad na kulturu, umění a architekturu. Mnohá sídla a zámky, které dnes obdivujeme, jsou výsledkem jejich snahy o krásu a harmonii, a dodnes přitahují turisty a historiky. Szlachta čelila různým výzvám a krizím, ale její odhodlání a schopnost adaptace prokázaly, jak lze čelit těžkostem s optimismem a vírou v lepší budoucnost. I když se šlechtické postavení v dnešní době výrazně změnilo, odkaz szlachty zůstává živý. Hodnoty, které prosazovali její představitelé, jako jsou svoboda, odpovědnost a úcta k tradici, mohou inspirovat i dnešní generace. Szlachta se tak stává symbolem pokroku a možností, jak spojit historii s přítomností a budoucností, s cílem vytvářet společnost, kde se historie potkává s vizí lepšího světa. [oai_cs_optimisticky] => **Szlachta** Szlachta, známá také jako polská šlechta, představuje historickou vrstvu aristokracie v Polsku a dalších zemích střední a východní Evropy. Tato společenská třída hrála klíčovou roli ve formování polské kultury, politika a identity. Szlachta byla někdy nazývána "pánem země", neboť kladla důraz na hodnoty jako čest, svoboda a odpovědnost. V období svého největšího rozkvětu v 16. a 17. století byla szlachta zodpovědná za mnoho pozitivních změn v polské společnosti. Její členové se angažovali v ochraně práv obyvatelstva, podporovali vzdělání a umění a angažovali se v politickém životě, čímž přispěli k budování demokratických struktur, jako byla například volená království. Szlachta byla nejen nositelkou tradic, ale také hybatelem změn, neboť se snažila o modernizaci a rozvoj země. Kromě politického vlivu měla szlachta výrazný dopad na kulturu, umění a architekturu. Mnohá sídla a zámky, které dnes obdivujeme, jsou výsledkem jejich snahy o krásu a harmonii, a dodnes přitahují turisty a historiky. Szlachta čelila různým výzvám a krizím, ale její odhodlání a schopnost adaptace prokázaly, jak lze čelit těžkostem s optimismem a vírou v lepší budoucnost. I když se šlechtické postavení v dnešní době výrazně změnilo, odkaz szlachty zůstává živý. Hodnoty, které prosazovali její představitelé, jako jsou svoboda, odpovědnost a úcta k tradici, mohou inspirovat i dnešní generace. Szlachta se tak stává symbolem pokroku a možností, jak spojit historii s přítomností a budoucností, s cílem vytvářet společnost, kde se historie potkává s vizí lepšího světa. ) Array ( [0] => [[Soubor:Herb pol.svg|náhled|Znak Polského království]] [1] => '''Szlachta''' (čti: ''šlachta'', srov. s českým výrazem ''„[[šlechta]]“'') je název, kterým byla označována [[šlechta|aristokratická]] [[Sociální třída|třída]] v [[Polské království|Polském království]] a [[Litevské velkoknížectví|Litevském velkoknížectví]], které v různých obdobích společně tvořily [[Polsko-litevská unie|Polsko-litevskou unii]]. [2] => [3] => == Historie == [4] => Původ šlechty v Polsku je velmi starý, avšak poněkud nejasný. V důsledku toho o sobě příslušníci této vrstvy často hovořili jako o "''odwieczna''" (odvěká). Raní historici a kronikáři předložili dvě teorie o jejím vzniku. [5] => [6] => === Teorie o vzniku ''szlachty'' === [7] => * První teorie zahrnovala předpokládaný původ ze starověkého [[Írán|perského]] kmene [[Sarmati|Sarmatů]], který ve [[2. století]] n. l. okupoval země [[Střední a východní Evropa|střední a východní Evropy]]. [8] => * Druhá teorie předpokládala původ ''szlachty'' u [[Jáfet]]a, jednoho ze synů [[Noe]]ma. Naproti tomu rolníci byli údajně potomky jiného Noemova syna, [[Chám]]a, a ti tudíž podléhají otroctví v rámci [[Kenaan (biblická postava)|jeho prokletí]]. Židé pak byli považováni za potomky [[Šém (biblická postava)|Šéma]].{{Cite book|title=British identities before nationalism: ethnicity and nationhood in the Atlantic world, 1600–1800|url=https://books.google.com/books?id=lz0JwL5jHCgC&q=Cursed+Ham+szlachta&pg=PA29|first=Colin|last=Kidd|year=1999|publisher=Cambridge University Press|page=29|isbn=978-0-521-62403-9}}{{Cite book|first=Norman|last=Davies|title=God's Playground: A History of Poland; Volume I: The Origins to 1795|publisher=Columbia University Press|year=1982|pages=161–163|url=https://books.google.com/books?id=07vm4vmWPqsC&q=szlachta+davies+clouded+mystery&pg=PA161|access-date=2010-09-22|isbn=978-0-231-05351-8}} [9] => * Další fantaskní teorie uvažovaly o založení szlachty [[Julius Caesar|Juliem Caesarem]], [[Alexandr Veliký|Alexandrem Velikým]] či regionálními vůdci, kteří "nemíchali své pokrevní linie s liniemi otroků, vězňů nebo [[Mimozemšťané|mimozemšťanů]]".{{Cite book [10] => | last = Davies [11] => | first = Norman [12] => | author-link = Norman Davies [13] => | title = God's Playground: A History of Poland, Volume I - The Origins to 1795 [14] => | publisher = [[Columbia University Press]] [15] => | date = 1982 [16] => | isbn = 0-231-05351-7 | title-link = God's Playground [17] => }} [18] => * Jiná teorie hledá původ u [[Slované|neslovanských]] [[Bojovníci|válečníků]],{{Cite journal|last=Sulimirski|first=Tadeusz|author-link=Tadeusz Sulimirski|date=Winter 1964|title=Sarmatians in the Polish Past|jstor=25776522|journal=[[The Polish Review]]|location=Champaign, Champaign county, [[Illinois]], U.S.A.|publisher=[[University of Illinois Press]] on behalf of the [[Polish Institute of Arts and Sciences of America]]|volume=9|issue=1|pages=13–66}}{{Rp|42, 64–66}} známých jako [[Čech, Lech a Rus|Lechovci]] (''[[Lechité|Lechitowie/Lechici]]'') podle [[Kníže Lech|knížete Lecha]],{{Cite book|last1=Niesiecki S.J.|url=https://books.google.com/books?id=JH_RAAAAMAAJ&pg=PA430|access-date=13 Oct 2014|publisher=[[Breitkopf & Härtel]]|location=Leipzig, Sachsen|page=430|volume=I.|language=pl|format=online book|edition=3rd?|first1=Kasper|title=HERBARZ POLSKI|date=1846|orig-year=1728|author-link2=Jan Nepomucen Bobrowicz|first2=Jan Nepomucen|last2=de Bobrowicz|author-link1=Kasper Niesiecki|quote=Miano Szlachty, pochodzi od Lechitów.}} postavy ze starých kmenových legend. Podobně jako [[Nacismus a rasa|nacistická]] [[Norimberské zákony|rasová ideologie]], podle níž polské elity měly být [[Nordická rasa|nordického]] původu{{Cite book|last=Lukas|first=Richard C.|author-link=Richard C. Lukas|title=DID THE CHILDREN CRY?: HITLER'S WAR AGAINST JEWISH AND POLISH CHILDREN, 1939-45|chapter=Chapter IV. Germanization; Part I|date=1 July 2001|location=171 Madison Ave RM 1602, [[New York]] [[New York (stát)|stát New York]] 10016-5110|publisher=[[Hippocrene Books|HIPPOCRENE BOOKS INC]]|chapter-url=http://www.projectinposterum.org/docs/lucas2.htm|type=Online excerpt from book|isbn=978-0781808705|access-date=17 August 2018|quote=The same bizarre logic was applied to the Polish intelligentsia, who led the Polish resistance movement. To the Nazis, these leaders were largely [[Panská rasa|Nordic]] which enabled them 'To be active in contrast to the fatalistic Slavonic elements.' The implication was obvious: If the Polish elite were re-Germanized, then the mass of Polish people would be denied a dynamic leadership class.|url-access=registration|url=https://archive.org/details/didchildrencryhi0000luka}} (viz šlechtický rod [[Boreykové|Borejků]], který má v erbu [[Svastika|svastiku]]), měla tato hypotéza svědčit o neslovanském původu panské rasy{{Rp|482}} a měla potvrzovat odlišný původ od slovanského rolnictva (''kmiecie''; latinsky: ''cmethones''),{{Cite book|last1=Niesiecki S.J.|url=https://books.google.com/books?id=JH_RAAAAMAAJ&pg=PA430|access-date=13 Oct 2014|publisher=[[Breitkopf & Härtel]]|location=Leipzig, Saxony, GERMANY|page=430|volume=I.|language=pl|format=online book|edition=3rd?|first1=Kasper|title=HERBARZ POLSKI|date=1846|orig-year=1728|author-link2=Jan Nepomucen Bobrowicz|first2=Jan Nepomucen|last2=de Bobrowicz|author-link1=Kasper Niesiecki|quote=Kmiecie czyli lud pospolity wolny (Kmiecie is the common free people), ...}}{{Cite journal|last=Guzowski|first=Piotr|date=1 May 2014|title=Village court records and peasant credit in fifteenth- and sixteenth-century Poland|url=https://www.academia.edu/7481437|journal=Continuity and Change|location=Cambridge, East of England, [[Spojené království|United Kingdom]]|publisher=[[Cambridge University Press]]|volume=29|issue=1|pages=118|doi=10.1017/S0268416014000101|access-date=9 Oct 2014|quote=The most important and the most numerous section of the peasantry in late medieval and early modern Poland was the kmiecie (Latin: cmethones), full peasant holders of hereditary farms with an average size in the region under study of half a mansus, which was equivalent to eight [[hectare]]s. Farms belonging to kmiecie were largely self-sufficient, although some of them were, to varying extents, engaged in production for the market. Other, less numerous, sections of the peasantry were the zagrodnicy (Latin: ortulani), or smallholders, and the ogrodnicy, or cottagers, who farmed small plots of land. These two categories of peasants were not able to support themselves and their families from their land, so they earned extra money as hired labourers on their landlords' land, or that of the kmiecie. Apart from the holders of large or small farms, Polish villages were also inhabited by so-called komornicy, landless lodgers who earned wages locally. This group included village craftsmen, while the wealthiest kmiecie included millers and innkeepers.}} jemuž vládli. [19] => [20] => === Dějiny === [21] => Szlachta na polských územích existovala od [[13. století]], vynikla zejména v [[Pozdní středověk|pozdním středověku]] a přetrvala částečně až do [[19. století|století 19.]] Příslušníci szlachty, podobně jako v jiných zemích, tradičně vlastnili [[Pozemek|území]]. [22] => [[Soubor:Szlachta_in_costumes_of_the_Voivodeships_of_the_Polish-Lithuanian_Commonwealth.PNG|náhled|''Szlachta'' ve stejnokrojích jednotlivých vojvodství [[Koruna polského království|Koruny Polského království]], [[Litevské velkoknížectví|Litevského velkoknížectví]] a [[Polsko-litevská unie|Polsko-litevské unie]] v 17. a 18. století.]] [23] => Tato polská (a popolštěná litevská) šlechta požívala značných a nenapadnutelných [[Privilegium|privilegií]] až do [[Dělení Polska|rozdělení Polsko-litevské unie]] na konci [[18. století]], které znamenalo konec mnohonárodnostního státu. [24] => [25] => Šlechta byla v Polsku zrušena v období [[Druhá Polská republika|druhé republiky]] [[Ústava|ústavou]] z března [[1921]]. [26] => [27] => == Reference == [28] => [29] => [30] => == Související články == [31] => * [[Seznam polských panovníků]] [32] => * [[Seznam polských kněžen a královen]] [33] => * [[Seznam polských a litevských knížecích rodů]] [34] => [35] => == Externí odkazy == [36] => * {{Commonscat}} [37] => * {{Wikislovník|heslo=szlachta}} [38] => {{Symboly monarchie}} [39] => {{Autoritní data}} [40] => [41] => {{Portály|Polsko|Historie|Monarchie}} [42] => [43] => [[Kategorie:Dějiny Polska]] [44] => [[Kategorie:Dějiny Litvy]] [45] => [[Kategorie:Šlechtické tituly]] [] => )
good wiki

Szlachta

Znak Polského království Szlachta (čti: šlachta, srov. s českým výrazem „šlechta“) je název, kterým byla označována aristokratická třída v Polském království a Litevském velkoknížectví, které v různých obdobích společně tvořily Polsko-litevskou unii.

More about us

About

Tato společenská třída hrála klíčovou roli ve formování polské kultury, politika a identity. Szlachta byla někdy nazývána "pánem země", neboť kladla důraz na hodnoty jako čest, svoboda a odpovědnost. V období svého největšího rozkvětu v 16. a 17. století byla szlachta zodpovědná za mnoho pozitivních změn v polské společnosti. Její členové se angažovali v ochraně práv obyvatelstva, podporovali vzdělání a umění a angažovali se v politickém životě, čímž přispěli k budování demokratických struktur, jako byla například volená království. Szlachta byla nejen nositelkou tradic, ale také hybatelem změn, neboť se snažila o modernizaci a rozvoj země. Kromě politického vlivu měla szlachta výrazný dopad na kulturu, umění a architekturu. Mnohá sídla a zámky, které dnes obdivujeme, jsou výsledkem jejich snahy o krásu a harmonii, a dodnes přitahují turisty a historiky. Szlachta čelila různým výzvám a krizím, ale její odhodlání a schopnost adaptace prokázaly, jak lze čelit těžkostem s optimismem a vírou v lepší budoucnost. I když se šlechtické postavení v dnešní době výrazně změnilo, odkaz szlachty zůstává živý. Hodnoty, které prosazovali její představitelé, jako jsou svoboda, odpovědnost a úcta k tradici, mohou inspirovat i dnešní generace. Szlachta se tak stává symbolem pokroku a možností, jak spojit historii s přítomností a budoucností, s cílem vytvářet společnost, kde se historie potkává s vizí lepšího světa.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Breitkopf & Härtel','Columbia University Press','University of Illinois Press','šlechta','The Polish Review','hectare','Illinois','Cambridge University Press','New York','Polish Institute of Arts and Sciences of America','Kenaan (biblická postava)','Julius Caesar'