Array ( [0] => 15485457 [id] => 15485457 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tádžikistán [uri] => Tádžikistán [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Tádžikistán je vnitrozemský stát v Asii, který se nachází ve střední Asii, převážně na Turkestánské plošině. Hraničí s Afghánistánem na jihu, Čínou na východě, Kyrgyzstánem na severu a Uzbekistánem na západě. Hlavním městem je Dušanbe. Tádžikistán je z geografického hlediska hornatým a kopcovitým státem s množstvím řek, jezer a jezer. Nachází se zde také několik hor, včetně Pamíru, který je součástí pohoří Himálaj. V této oblasti se nachází také nejvyšší hora státu, Pik Ismail Samani, který měří přes 7 495 metrů. Tádžikistán má dlouhou historii, která sahá až do starověku. Byl součástí různých mocností a říší, včetně Alexandrovy říše a středověkého Perského impéria. Na konci 19. století se stalo součástí Ruského impéria a poté Sovětského svazu. Po rozpadu Sovětského svazu se Tádžikistán stal nezávislým státem v roce 1991. Následovalo období nestability a občanské války, která trvala až do roku 1997. Od té doby země zažívá ekonomický růst a modernizaci, ačkoli stále čelí výzvám spojeným s chudobou, korupcí a nedostatkem politické svobody. Tádžikistán má bohatou kulturní dědictví, které odráží kombinaci perských, turkických a ruských vlivů. Lidé v zemi mluví převážně tadyžsky, což je jiná forma perského jazyka, a islám je hlavním náboženstvím. Země má také dobré vztahy s dalšími zeměmi ve střední Asii a je členem několika mezinárodních organizací, včetně Společenství nezávislých států a Shanghajské organizace pro spolupráci. [oai] => Tádžikistán je vnitrozemský stát v Asii, který se nachází ve střední Asii, převážně na Turkestánské plošině. Hraničí s Afghánistánem na jihu, Čínou na východě, Kyrgyzstánem na severu a Uzbekistánem na západě. Hlavním městem je Dušanbe. Tádžikistán je z geografického hlediska hornatým a kopcovitým státem s množstvím řek, jezer a jezer. Nachází se zde také několik hor, včetně Pamíru, který je součástí pohoří Himálaj. V této oblasti se nachází také nejvyšší hora státu, Pik Ismail Samani, který měří přes 7 495 metrů. Tádžikistán má dlouhou historii, která sahá až do starověku. Byl součástí různých mocností a říší, včetně Alexandrovy říše a středověkého Perského impéria. Na konci 19. století se stalo součástí Ruského impéria a poté Sovětského svazu. Po rozpadu Sovětského svazu se Tádžikistán stal nezávislým státem v roce 1991. Následovalo období nestability a občanské války, která trvala až do roku 1997. Od té doby země zažívá ekonomický růst a modernizaci, ačkoli stále čelí výzvám spojeným s chudobou, korupcí a nedostatkem politické svobody. Tádžikistán má bohatou kulturní dědictví, které odráží kombinaci perských, turkických a ruských vlivů. Lidé v zemi mluví převážně tadyžsky, což je jiná forma perského jazyka, a islám je hlavním náboženstvím. Země má také dobré vztahy s dalšími zeměmi ve střední Asii a je členem několika mezinárodních organizací, včetně Společenství nezávislých států a Shanghajské organizace pro spolupráci. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{aktualizovat}} [1] => {{Infobox - stát [2] => | genitiv = Tádžikistánu [3] => | úřední název = Ҷумҳурии Тоҷикистон (''Džumhúrí-ji Tódžíkistón'') [4] => | úřední název česky = Republika Tádžikistán [5] => | vlajka = Flag of Tajikistan.svg [6] => | článek o vlajce = Vlajka Tádžikistánu [7] => | znak = Coat of arms of Tajikistan.svg [8] => | článek o znaku = Státní znak Tádžikistánu [9] => | mapa umístění = Tajikistan (orthographic projection).svg [10] => | rozloha = 143 100 [11] => | rozlmisto = 94 [12] => | procent vody = zanedbatelné [13] => | počet obyvatel = 9 537 645 [14] => | obyvmisto = 96 [15] => | obyvatelé aktuální k = [[2020]] [16] => | hustota = 48,6 [17] => | hustmisto = 155 [18] => | HDI = 0,684 [19] => | HDIvývoj = růst [20] => | HDIvýše = střední [21] => | HDI aktuální k = 2007 [22] => | HDImísto = 124 [23] => | jazyk = [[tádžičtina]] (úřední), [[ruština]], [[uzbečtina]] a další jazyky [24] => | náboženství = [[Sunnité|sunnitští]] [[Islám|muslimové]] 85 %, [[Šíité|šíitští]] muslimové 5 %, jiní 10 % (odhad 2003) [25] => | nejvyšší hora = [[Qullai Ismoili Somoni]]
(Štít Ismáíla Sámáního, dříve Štít komunismu) [26] => | výška nejvyšší hory = 7495 [27] => | státní zřízení = [[prezidentská republika]] [28] => | hlavní město = [[Dušanbe]] [29] => | funkce1 = Prezident [30] => | vládce1 = [[Emómalí-ji Rahmón]]
(od [[6. listopad|6. listopadu]] [[1994]]) [31] => | funkce2 = Předseda vlády [32] => | vládce2 = [[Kohir Rasulzoda]]
(od [[23. leden|23. ledna]] [[2013]]) [33] => | článek o hymně = Tádžická hymna [34] => | hymna = Surúd-i millí (Zpěv národa) [35] => | datum vzniku = [[9. září|9. září]] [[1991]] [36] => | způsob vzniku = nezávislost na [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] [37] => | měna = [[tádžický somoni]] [38] => | kód měny = TJS [39] => | HDP/ob. = 3 354{{Citace elektronické monografie | korporace = Světová banka | titul=GDP per capita, PPP (current international $) | url=http://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.PP.CD?year_high_desc=true | datum přístupu=2017-01-14}} [40] => | HDP/ob.misto = 164 [41] => | HDP aktuální k = 2018 [42] => | ison = 762 [43] => | iso3 = TJK [44] => | iso2 = TJ [45] => | mpz = TJ [46] => | doména = tj [47] => | předvolba = +992 [48] => | čas = +5 [49] => | commonscat = Tajikistan [50] => }} [51] => '''Tádžikistán''', plným názvem '''Republika Tádžikistán''' ({{vjazyce2|tg|''Ҷумҳурии Тоҷикистон''|Džumhúrí-ji Tódžíkistón}}), je hornatý [[Vnitrozemský stát|vnitrozemský]] stát ve [[Střední Asie|střední Asii]] s rozlohou 143 100 km², kde žije přibližně 9,5 mil. osob.[https://www.worldometers.info/world-population/tajikistan-population/] Jeho sousedi jsou [[Afghánistán]] na jihu, [[Uzbekistán]] na západě, [[Kyrgyzstán]] na severu a [[Čína]] na východě. Mezi tradiční vlasti [[Tádžikové|Tádžiků]] patří současný Tádžikistán, i části Afghánistánu a Uzbekistánu. [[Hlavní město|Hlavním]] a největším městem je [[Dušanbe]]. [52] => [53] => Území, které nyní tvoří Tádžikistán, bylo dříve domovem několika starověkých kultur, včetně starověkého města [[Sarazm]]{{cite web|title=Proto-urban Site of Sarazm|url=http://whc.unesco.org/en/list/1141|website=UNESCO.org|publisher=UNESCO|accessdate=9 August 2014|url-status=live|archiveurl=https://web.archive.org/web/20140804122836/http://whc.unesco.org/en/list/1141/|archivedate=4 August 2014}} v [[Neolit|neolitu]] a v [[Doba bronzová|době bronzové]], a později bylo domovem království ovládaných lidmi různých vyznání a kultur, včetně [[Baktrijsko-margiánský archeologický komplex|Oxuské kultury]], [[Andronovská kultura|Andronovské kultury]], [[Buddhismus|buddhismu]], [[Nestoriánství|nestoriánského křesťanství]], védského náboženství, [[Zoroastrismus|zoroastrianismu]], [[Manicheismus|manichaeismu]] a [[Islám|islámu]]. V této oblasti vládly četné říše a dynastie, včetně [[Achaimenovská říše|Achaemenovské]], [[Sásánovská říše|Sásánovské]], Heftalitské, Samanidské a [[Mongolská říše|Mongolské říše]]. V době, kdy byl ovládán [[Tímúrovská dynastie|Tímúrovskou dynastií]] a [[Bucharský chanát|Bucharským chanátem]], vzkvétala na území Timuridská renesance. Oblast byla později podmaněna [[Ruské impérium|Ruskou říší]] a jejím následníkem [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]]. V rámci Sovětského svazu byly moderní hranice země zakresleny, až když byla součástí [[Uzbecká sovětská socialistická republika|sovětského Uzbekistánu]] jako [[Tádžická autonomní sovětská socialistická republika|Tádžická autonomní sovětská republika]], než se v roce 1929 stala [[Tádžická sovětská socialistická republika|plnohodnotnou sovětskou republikou.]]Bergne, Paul (2007) ''The Birth of Tajikistan: National Identity and the Origins of the Republic'', IB Taurus & Co Ltd, str. 39–40 [54] => [55] => Dne 9. září 1991 se Tádžikistán deklaroval jako samostatný suverénní stát, krátce nato se Sovětský svaz [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadl]]. Téměř okamžitě po získání nezávislosti vypukla [[Občanská válka v Tádžikistánu|občanská válka]], která trvala od roku 1992 do roku 1997. Od konce války umožnila nově nastolená politická stabilita a zahraniční pomoc růst ekonomiky země. Stát vedený prezidentem [[Emómalí-ji Rahmón|Emómalí-ji Rahmónem]] je od roku 1994 kritizován řadou [[Nestátní nezisková organizace|nevládních organizací]] za autoritářské vedení, korupci a rozsáhlé porušování [[Lidská práva|lidských práv]], včetně mučení, svévolného uvěznění, rostoucí nedostatek náboženské svobody a dalších občanských svobod, a zhoršující se politické represe.{{Citace elektronického periodika [56] => | url = https://www.hrw.org/world-report/2019/country-chapters/tajikistan| titul=World Report 2019: Rights Trends in Tajikistan [57] => }} [58] => [59] => Tádžikistán je [[prezidentská republika]] složená ze čtyř provincií. Většina populace Tádžikistánu patří k [[Tádžikové|tádžické]] etnické skupině,[https://www.indexmundi.com/tajikistan/ethnic_groups.html] která mluví [[Tádžičtina|tádžičtinou]], (variantou [[Perština|perštiny]]). [[Ruština]] se používá jako mezietnický jazyk. Zatímco stát je ústavně sekulární, islám praktikuje 98 % populace. V oblasti [[Horský Badachšán]] navzdory řídkému počtu obyvatel existuje velká jazyková rozmanitost, kde se hovoří rušansky, šughni, iškašimi, wakhi i tádžicky. Hory pokrývají více než 90 % země, na východě se tyčí pohoří [[Pamír]]. Patří mezi státy [[Přechodová ekonomika|přechodové ekonomiky]], který je vysoce závislý na [[Remitence|převodech peněz]] (remitenci), výrobě [[Hliník|hliníku]] a pěstování [[Bavlna|bavlny]]. Tádžikistán je členem [[Organizace spojených národů]], [[Společenství nezávislých států|Společenství nezávislých států]], [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OBSE]], [[Organizace islámské spolupráce]], [[Organizace ekonomické spolupráce]], [[Šanghajská organizace pro spolupráci|Šanghajské organizace pro spolupráci]] a [[Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti|Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti]] a také členem [[partnerství pro mír]] s [[Severoatlantická aliance|NATO]]. [60] => [61] => == Etymologie == [62] => ''Tádžikistán'' znamená „zemi Tádžiků“. [[Sufix|Přípona]] „-stan“ je [[Perština|perské]] slovo pro „místo“{{Citace elektronické monografie [63] => | url = http://worldnews.about.com/od/centralandeastasia/f/stans.htm [64] => | titul = Archivovaná kopie [65] => | datum přístupu = 2020-10-12 [66] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20130401162910/http://worldnews.about.com/od/centralandeastasia/f/stans.htm [67] => | datum archivace = 2013-04-01 [68] => | nedostupné = ano [69] => }} nebo pro „zemi“{{Citace elektronické monografie [70] => | url = http://www.etymonline.com/index.php?term=-stan [71] => }} a Tádžik je s největší pravděpodobností název předislámského kmene (před sedmým stoletím).[https://lccn.loc.gov/97005110 A Country Study: Tajikistan, Ethnic Background]. Library of Congress Call Number DK851. K34 (1997) [72] => [73] => Jeden z nejvýznamnějších perských slovníků, Amid Dictionary, poskytuje následující vysvětlení tohoto termínu podle více zdrojů{{Citace elektronické monografie [74] => | url = https://www.vajehyab.com/amid/%D8%AA%D8%A7%D8%AC%DB%8C%DA%A9 [75] => }} : [76] => [77] => * Ani arabský, ani [[Turecko|turecký]], ten, kdo mluví persky, persky mluvící osoba. [78] => * Arabské dítě, které je vychováváno v Persii, a tak mluví persky. [79] => [80] => Starší slovník [[Qias Al-luqat]] definuje Tádžika jako „toho, kdo není ani Mongol, ani Turek“.{{Citace elektronické monografie [81] => | url = https://www.vajehyab.com/dehkhoda/%D8%AA%D8%A7%D8%AC%DB%8C%DA%A9 [82] => }} [83] => [84] => == Historie == [85] => === Starověk === [86] => První obyvatelé přišli na území Tádžikistánu okolo roku 4 000 př. n. l. V [[doba bronzová|době bronzové]] zde žili lidé kultury [[Baktrijsko-margiánský archeologický komplex|Baktrijsko-margiánského archeologického komplexu]] a [[Andronovská kultura|Andronovské kultury]]. Z této doby je i starověké předměstské osídlení [[Archeologická lokalita Sarazm|Sarazm]] (3 500 – 2 000 př. n. l.), světové dědictví [[UNESCO]]{{Citace elektronického periodika [87] => | příjmení = Centre [88] => | jméno = UNESCO World Heritage [89] => | titul = Proto-urban Site of Sarazm [90] => | periodikum = whc.unesco.org [91] => | url = http://whc.unesco.org/en/list/1141 [92] => | jazyk = en [93] => | datum přístupu = 2018-05-19 [94] => }}. Někteří autoři tvrdí, že v 7. a 6. st. př. n. l. byla část území současného Tádžikistánu součástí starověkého království [[Kambódža]]See: The Deeds of Harsha: Being a Cultural Study of Bāṇa's Harshacharita, 1969, p 199, Dr Vasudeva Sharana Agrawala; Proceedings and Transactions of the All-India Oriental Conference, 1930, p 118, Dr J. C. Vidyalankara; Prācīna Kamboja, jana aura janapada =: Ancient Kamboja, people and country, 1981, Dr Jiyālāla Kāmboja, Dr Satyavrat Śāstrī – Kamboja (Pakistan). než bylo částí [[Achaimenovská říše|Achaimenovské říše]]. Po roce 600 př. n. l. začali na území přicházet Židé, kteří prchali před pronásledováním z [[Babylón]]u. [95] => [96] => Po porážce [[Perská říše|Perské říše]] [[Alexandr Veliký|Alexandrem Velikým]] a jeho krátkodobé okupaci území, ovládli tuto oblast helenistické nástupnické státy, [[Seleukovská říše]] z níž se později oddělilo [[Řecko-baktrijské království]]. [[Jüe-č’|Jüe-č'ové]], v letech 90 př. n. l. až 30 př. n. l., zničili poslední nástupnická helenistická království a společně s [[Tocharové|Tochary]] založili [[Kušánská říše|Kušánskou říši]]. Kušánská říše kontrolovala region až do svého úpadku v 3. st. n. l. a poté bylo území současného Tádžikistánu většinou pod kontrolou [[Sásánovská říše|Sásánovské říše]] s krátkodobým ovládnutím nomádskou říší [[Heftalité|Hefthalitů]] a v letech 650 n. l. až 680 n. l. [[Dějiny Tibetu|Tibetskou říší]]. [97] => [98] => === Středověk === [99] => [100] => V [[7. století]] přišly nájezdy [[Arabové|Arabů]] a s nimi i šíření [[islám]]u. Politicko-kulturně-obchodními centry celé Střední Asie se v té době stala města [[Samarkand]] a [[Buchara]] (převážně obývaná Tádžiky). Po Arabech byla oblast ovládnuta [[Chórezmská říše|Chórezmskou říší]], kterou vyvrátili a zpustošili [[Mongolové]] pod vedením [[Čingischán]]a. Mongolové založili [[Čagatajský chanát]]. Po nich území ovládala [[Tímúrovská říše]], kterou založil turkický dobyvatel [[Tamerlán]], a poté [[Bucharský chanát]]. [101] => [102] => === Ruské impérium a Sovětský svaz === [103] => [[Soubor:Dushanbe government.jpg|náhled|vlevo|Vládní budova v Dušanbe]] [104] => V [[19. století]] do celé [[Střední Asie]] vpadlo [[ruské impérium|carské Rusko]] a celou oblast zabralo. Místní muslimští obyvatelé proti Rusům začali vést partyzánskou válku. Po [[říjnová revoluce|bolševické revoluci]] v Rusku se boj za svobodu zintenzivnil. [[Rudá armáda]] nebyla schopna ovládnout toto území a nastolit bolševický režim. Avšak koncem 20. let Rudá armáda vytlačila partyzány do hor a v roce 1929 vznikla [[Tádžická sovětská socialistická republika]]. Hlavní město Dušanbe bylo přejmenováno na Stalinabad. Hranice vytyčila [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinova]] vláda, která vůbec nebrala ohled na etnické složení obyvatelstva. Například tádžická historická města [[Samarkand]] a [[Buchara]] připadla sousední [[Uzbecká sovětská socialistická republika|Uzbecké sovětské socialistické republice]] a naopak některé oblasti, které byly obydleny výhradně Uzbeky, připadly Tádžické sovětské socialistické republice. Sověti začali silně bojovat proti místním náboženstvím. [105] => [106] => V roce 1972 byla povolena emigrace sovětských [[Židé|Židů]] a následkem toho nastala masivní emigrace do [[Spojené státy americké|USA]] a [[Izrael]]e. Emigrace pokračovala i po získání nezávislosti a místní židovská komunita tzv. bucharských Židů, která zde žila už od 6. století před. n. l., de facto zanikla. (Dnes má komunita centrum v [[New York]]u.) V 80. letech se opět probudil boj za sebeurčení a nezávislost země. [107] => [108] => === Nezávislost a občanská válka === [109] => {{Podrobně|Občanská válka v Tádžikistánu}} [110] => V roce [[1991]], po kolapsu [[Sovětský svaz|SSSR]], vyhlásil Tádžikistán nezávislou republiku a ještě téhož roku vstoupil do [[Společenství nezávislých států]]. V roce [[1992]] vypukla v Tádžikistánu občanská válka. Občanská válka byla vedena proti režimu prezidenta [[Emómalí-ji Rahmón]]a, který zcela eliminoval opozici. Demokratická opozice se spojila s [[Islamismus|islámskými]] radikály a některými menšinami, které bojovaly za sebeurčení a začala válku proti oficiální vládě. Vládní vojska s pomocí ruské a uzbecké armády měla převahu, ale porazit opoziční vojska se jim nepodařilo. Válka se zvrhla v nejhorší [[Etnická čistka|etnické čistky]] v oblasti. Statisíce lidí musely odejít ze svých domovů a desetitisíce jich byly povražděny. Válka skončila v roce [[1997]]. V roce [[1999]] se konaly nové volby, které ovšem byly opozicí označeny za nesvobodné. Vláda ale z voleb vznikla. Během let [[1999]] a [[2000]] vznikly v zemi základny islámských radikálů ze sousedního Uzbekistánu. Používají převážně severozápadní území obydlené Uzbeky pro útoky proti uzbecké vládě. Tádžická vláda není schopna proti radikálům zasáhnout, protože poslání vojska do oblasti obydlené Uzbeky by mohlo vyvolat další vlnu násilí. [111] => [112] => === 21. století === [113] => Země zažila další šok po 11. září [[2001]]. Do země začalo proudit mnoho uprchlíků z [[Afghánistán]]u, kde právě probíhala válka mezi [[Tálibán]]em a vojsky [[Spojené státy americké|USA]]. Do země byly umístěny jednotky Američanů, Indů a Francouzů. Prezidentské volby v roce [[2006]] byly bojkotované většinou hlavních opozičních stran. Režim však je nyní méně represivní než v minulém desetiletí. Přesto v zemi není náboženská svoboda. Což dokazuje zákaz [[Svědkové Jehovovi|Svědků Jehovových]] roce [[2007]], kteří se po pádu [[komunismus|komunismu]] začali velice rychle šířit po celém bývalém [[Východní blok|východním bloku]]. [114] => [115] => == Státní symboly == [116] => === Vlajka === [117] => [118] => {{Podrobně|Vlajka Tádžikistánu}} [119] => [120] => Tádžická vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 se třemi vodorovnými pruhy: červeným, bílým a zeleným, v poměru šířek 2:3:2. Ve středu bílého pruhu je znak se zlatou korunou a sedmi zlatými pěticípými hvězdami v oblouku nad korunou. [121] => [122] => === Znaky === [123] => [124] => {{Podrobně|Státní znak Tádžikistánu}} [125] => [126] => Tádžický státní znak je tvořen stylizovanou kresbou zlaté koruny a sedmi zlatými pěticípými hvězdami v oblouku nad korunou (v podobné grafické podobě jako na vlajce). Pod korunou je paprsčité zlaté [[slunce]], vycházející za trojicí zlatých hor, pokrytých stříbrným sněhem. Výjev je ohraničen (heraldicky) vlevo věncem zlatých pšeničných klasů a vpravo zelenou větévkou [[Bavlník|bavlníku]] s listy a rozevřenými tobolkami. Věnec je převázán stuhou v národních barvách (červeno-bílo-zelenou) a v dolní části je překryt zlatou knihou v červených deskách. [127] => [128] => === Hymna === [129] => [130] => {{Podrobně|Tádžická hymna}} [131] => [132] => Tádžická hymna, {{Vjazyce2|tg|Surudi Milli}} (Суруди Миллӣ) byla oficiálně přijata v roce 1991, stejnou melodii ale měla i hymna Tádžické SSR v rámci Sovětského svazu. Text napsal Gulnazar Keldj (Гулназар Келдӣ) a hudbu složil Sulajmon Judakov (Сулаймон Юдаков). [133] => [134] => == Geografie == [135] => === Povrch === [136] => Povrch státu je velmi hornatý, hory tvoří 93 % plochy a téměř 50 % země leží výše než 3 000 m n. m. Hlavní horská pásma na území Tádžikistánu jsou [[Pamír]] a [[Zaalajský hřbet]]. [[Zeravšanský hřbet]] a [[Turkestánský hřbet]], součásti soustavy [[Pamíro-Alaj]], oddělují dvě nížiny. Na jihu je to nížina u řeky [[Pandž]] a na severozápadě [[Ferganská kotlina]]. [137] => [138] => === Vodstvo === [139] => [[Soubor:Tadschikistan.png|náhled|Mapa Tádžikistánu]] [140] => [[Soubor:Тобистони деҳа.jpg|náhled|vlevo|Pohoří [[Pamír]] v Tádžikistánu]] [141] => Říční síť je rozvinuta nerovnoměrně. Nejhustší je v horských oblastech a nejřidší v rovinách na severu a jihozápadě. Téměř všechny [[řeka|řeky]] patří k [[povodí]]m [[Amudarja|Amúdarji]], [[Syrdarja|Syrdarji]] a [[Zeravšan|Zeravšánu]]. Jen ve východním [[Pamír]]u nevelké řeky [[Karadžilga]], [[Akdžilga]] a [[Muzkol]] patří k povodí bezodtokého jezera [[Karakul]] a řeka [[Markansu]] náleží k povodí řeky [[Tarim]]. Povodí ''Amúdarji'' zaujímá ¾ rozlohy republiky. Na hranicích s [[Afghánistán]]em k němu náleží [[zdrojnice]] Amúdarji [[Pandž]] (s [[přítok]]y [[Gunt|Ghunt]], [[Bartang]], [[Jazghulóm]], [[Vanč|Vandž]], [[Kyzylsu (přítok Pjandže)|Kyzylsu]]) a [[Vachš]] (na horním toku nad ústím [[Óbichingou]] známá pod jménem [[Vachš|Surchob]]) a [[Kafirnigan|Kófirnihón]]. K povodí ''Syrdarji'' (protéká severní částí Tádžikistánu v délce 195 km) patří řeky, které stékají ze severního svahu [[Turkestánský hřbet|Turkestánského hřbetu]] ([[Isfara]], [[Chodžabakirgan]], [[Karasu (Syrdarja)|Karasú]], [[Aksu (Syrdarja)|Áksú]]). Na území Tádžikistánu se nachází horní tok ''Zeravšánu'' (s přítoky [[Fandarja|Fóndarjó]], [[Kštut]] a [[Magian|Móghijón]]). Většina řek tekoucích z vysokých hor má [[ledovec|ledovcový]] zdroj (s maximálním [[Průtok vodního toku|průtokem]] v červenci a srpnu) nebo [[sníh|sněhovo]]-ledovcový (s maximálním průtokem v květnu a červnu). Řeky, které pramení ve středních výškách a níže mají zdroj především v tajícím sněhu, [[déšť|dešti]] a [[Podzemní voda|podzemních vodách]] a největší průtok mají v březnu až květnu. Řeky se využívají pro [[zavlažování]] a k získávání [[Hydroenergetický zdroj|hydroenergie]]. [142] => [143] => [[jezero|Jezera]] se nacházejí především v ''Pamíru'' a v Hisóro-Alajském pohoří. Největší je [[Karakul]]. Jezera [[Sarezské jezero|Sarezské]] a [[Jašilkul]] vznikla [[zával|zavalením]] údolí. Jedno z nejkrásnějších jezer vzniklých závalem [[Iskanderkul]] se nachází v [[Hisórský hřbet|Hisórském hřbetě]]. V Tádžikistánu se nacházejí velké [[Přehrada|přehrady]]: [[Kajrakkumská přehradní nádrž|Kajrakkumská]], [[Nurecká přehradní nádrž|Nurecká]], [[Farchadská přehradní nádrž|Farchadská]]. [144] => [145] => Nejdelším horským ledovcem Asie je [[Fedčenkův ledovec]] v pohoří Pamír a je 71 km dlouhý. Přehradní nádrž [[Róghun]] má největší hráz na světě (306 m). [146] => [147] => === Podnebí === [148] => Podnebí je [[Kontinentální podnebí|kontinentální]] s horkým suchým [[Léto|létem]] a chladnou [[Zima|zimou]]. Průměrná lednová teplota v [[Dušanbe]] je 1 [[Stupeň Celsia|°C]], ale v horách −25 °C, červencová 28 °C, na horách 0 °C. Průměrný roční úhrn srážek je 100 [[Metr|mm]], na horách 1 400 mm. [149] => [150] => == Obyvatelstvo == [151] => [[Soubor:Woman and child from Tajikistan.jpg|náhled|Tádžická žena s dítětem 2007]] [152] => Tádžikové jsou indoárijského původu, i když většina okolních [[Etnikum|etnik]] jsou původu mongolského či turkického. Tádžičtina patří do [[íránské jazyky|íránské větve jazyků]]. Okolo 65 % obyvatel jsou [[Tádžikové]]. Nejvýznamnější menšinou jsou [[Uzbeci]] (24 %), kteří v některých oblastech tvoří drtivou většinu obyvatel. [[Rusové]] tvoří nyní pouze 1,1 % obyvatel a jejich počet se díky emigraci stále snižuje. V roce 1989 tvořili Rusové 7,6% obyvatel.[http://countrystudies.us/tajikistan/23.htm Tajikistan – Ethnic Groups] {{Wayback|url=http://countrystudies.us/tajikistan/23.htm |date=20171019141645 }}. Source: ''U.S. Library of Congress.'' Dalšími etniky jsou například [[Tataři]] či [[Kyrgyzové]]. Počet [[Ukrajinci|Ukrajinců]] a [[Ruští Němci|Němců]] silně poklesl v důsledku emigrace. Obyvatelé jsou převážně muslimští [[Sunnitský islám|sunnité]], v zemi žijí také menšiny [[Ismá'ílíja|ismailitů]] a křesťanů. Vláda je obviňována z [[antisemitismus|antisemitismu]]. Bourají se historické budovy, které patřily bucharským Židům. Poslední synagoga v zemi byla přestavěna v roce [[2006]] na prezidentskou rezidenci. [153] => [154] => == Ekonomika == [155] => Tádžikistán je [[rozvojová země]], ekonomicky nejslabší ze všech [[Postsovětské republiky|postsovětských republik]]. 42,1 % celkového [[Hrubý domácí produkt|HDP]] pochází z [[Remitence|remitencí]] (peněžních převodů více než 1 milionu Tádžiků pracujících v cizině, především v Rusku).{{Citace elektronického periodika |titul=Annual Remittances Data, updated as of October 2014, Inflows (current US$) |url=http://econ.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/EXTDEC/EXTDECPROSPECTS/0,,contentMDK:22759429~pagePK:64165401~piPK:64165026~theSitePK:476883,00.html#Remittances |datum přístupu=2015-01-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150107071343/http://econ.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/EXTDEC/EXTDECPROSPECTS/0,,contentMDK:22759429~pagePK:64165401~piPK:64165026~theSitePK:476883,00.html#Remittances |datum archivace=2015-01-07 |nedostupné=ano }} V poměru k HDP je to jeden z největších podílů na světě. Těží se [[hnědé uhlí]], [[ropa]], [[zemní plyn]], [[antimon]], [[olovo]], [[rtuť]] a [[zlato]]. Hlavní průmyslová odvětví jsou těžební, textilní, potravinářský a hutnický [[průmysl]]. Pěstuje se [[bavlna]], [[obilniny]], [[tabák]], [[Oříšek|ořechy]], [[citrus]]y, [[Meruňka obecná|meruňky]], [[Réva vinná|vinná réva]], [[zelenina]] a [[luštěniny]]. Chová se [[Tur domácí|skot]], [[ovce]], [[koza domácí|kozy]], [[Jak domácí|jaci]] a [[Domácí drůbež|drůbež]]. Využívány jsou [[Vodní elektrárna|hydroenergetické]] zdroje. [156] => [157] => == Galerie == [158] => {{Popsat obrázky}} [159] => National Museum of Tajikistan Национальный музей Таджикистана(0) Осорхонаи милли.jpg [160] => Dushanbe Presidential Palace 01.jpg [161] => Проспект И. Сомони.jpg [162] => Дворец культуры Арбоб в Таджикистане.jpg [163] => Наврузгох.jpg [164] => Donishgohi davlatii tibbii Tojikiston ba nomi A Sino.JPG [165] => Здание Счётной палаты РТ.JPG [166] => National Library of Tajikistan, Dushanbe (8).jpg [167] => Ismaili Center, Dushanbe.jpg [168] => Монументальный ансамбль.JPG [169] => Цитадель Мугтеппа,.jpg [170] => The courtyard of the Grand Masjid Imam Tirmizi.jpg [171] => Вышивальщицы.jpg [172] => Вышивальшицы (Гиссар, Таджикистан).JPG [173] => Девушки из Гиссара (Гиссар, Таджикистан).JPG [174] => Одежда жителей Гиссара (Таджикистан).JPG [175] => Tajikistani boys.jpg [176] => [177] => [178] => == Odkazy == [179] => === Reference === [180] => {{Překlad|en|Tajikistan|982072802}} [181] => [182] => [183] => === Literatura === [184] => * {{Velká sovětská encyklopedie|Таджикская советская социалистическая республика (Внутренние воды)}} [185] => * {{Citace monografie [186] => | příjmení = Roux [187] => | jméno = Jean-Paul [188] => | rok = 2007 [189] => | titul = Dějiny Střední Asie [190] => | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny [191] => | místo = Praha [192] => | stránky = 435 [193] => | poznámka = L´Asie Centrale. Historie et civilisations [194] => | isbn = 978-80-7106-867-9 [195] => }} [196] => [197] => === Externí odkazy === [198] => * {{Wikislovník|heslo=Tádžikistán}} [199] => * {{Commonscat|Tajikistan}} [200] => * [http://traveltotajikistan.org/ Cestovní informace] {{Wayback|url=http://traveltotajikistan.org/ |date=20141009020931 }} [201] => * {{Citace elektronické monografie [202] => | titul = Tajikistan - Amnesty International Report 2011 [203] => | url = http://www.amnesty.org/en/region/tajikistan/report-2011 [204] => | datum přístupu = 2011-08-16 [205] => | vydavatel = [[Amnesty International]] [206] => | jazyk = anglicky [207] => | url archivu = https://archive.today/20130224204213/www.amnesty.org/en/region/tajikistan/report-2011 [208] => | datum archivace = 2013-02-24 [209] => | nedostupné = ano [210] => }} [211] => * {{Citace elektronické monografie [212] => | titul = Tajikistan (2011) [213] => | url = http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8145 [214] => | datum přístupu = 2011-08-16 [215] => | vydavatel = [[Freedom House]] [216] => | jazyk = anglicky [217] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110823105519/http://www.freedomhouse.org/template.cfm?page=363&year=2011&country=8145 [218] => | datum archivace = 2011-08-23 [219] => | nedostupné = ano [220] => }} [221] => * [http://czech.ruvr.ru/2012_05_02/73547942/ Hlas Ruska. Tádžikistán zahyne na endogamii, 2. 5. 2012, (česky)] {{Wayback|url=http://czech.ruvr.ru/2012_05_02/73547942/ |date=20120505220855 }} [222] => * {{Citace elektronické monografie [223] => | korporace = Bertelsmann Stiftung [224] => | titul = BTI 2010 — Tajikistan Country Report [225] => | url = http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/CIS/Tajikistan.pdf [226] => | datum vydání = 2009 [227] => | datum přístupu = 2011-08-16 [228] => | vydavatel = Bertelsmann Stiftung [229] => | místo = Gütersloh [230] => | jazyk = anglicky [231] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110521064437/http://www.bertelsmann-transformation-index.de/fileadmin/pdf/Gutachten_BTI2010/CIS/Tajikistan.pdf [232] => | datum archivace = 2011-05-21 [233] => | nedostupné = ano [234] => }} [235] => * {{Citace elektronické monografie [236] => | korporace = Bureau of South and Central Asian Affairs [237] => | titul = Background Note: Tajikistan [238] => | url = http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5775.htm [239] => | datum vydání = 2011-07-26 [240] => | datum přístupu = 2011-08-16 [241] => | vydavatel = U.S. Department of State [242] => | jazyk = anglicky [243] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110801050027/http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/5775.htm [244] => | datum archivace = 2011-08-01 [245] => | nedostupné = ano [246] => }} [247] => * {{Citace elektronické monografie [248] => | korporace = CIA [249] => | odkaz na korporaci = Central Intelligence Agency [250] => | titul = The World Factbook - Tajikistan [251] => | url = https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ti.html [252] => | datum aktualizace = 2011-07-05 [253] => | datum přístupu = 2011-08-16 [254] => | jazyk = anglicky [255] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20010331101740/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ti.html [256] => | datum archivace = 2001-03-31 [257] => | nedostupné = ano [258] => }} [259] => * {{Citace elektronické monografie [260] => | korporace = Library of Congress [261] => | odkaz na korporaci = Knihovna Kongresu [262] => | titul = Country Profile: Tajikistan [263] => | url = http://memory.loc.gov/frd/cs/profiles/Tajikistan.pdf [264] => | datum vydání = 2007-01-19 [265] => | datum přístupu = 2011-08-16 [266] => | jazyk = anglicky [267] => }} [268] => * {{Citace elektronické monografie [269] => | korporace = Zastupitelský úřad ČR v Taškentu [270] => | titul = Souhrnná teritoriální informace: Tádžikistán [271] => | url = http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/tadzikistan-2008-01-07.pdf [272] => | datum vydání = 2008-01-07 [273] => | datum přístupu = 2011-08-16 [274] => | vydavatel = Businessinfo.cz [275] => | jazyk = česky [276] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120111141737/http://services.czechtrade.cz/pdf/sti/tadzikistan-2008-01-07.pdf [277] => | datum archivace = 2012-01-11 [278] => | nedostupné = ano [279] => }} [280] => * {{Citace elektronické monografie [281] => | příjmení = Allworth [282] => | jméno = Edward [283] => | spoluautoři = a kol. [284] => | titul = Tajikistan [285] => | url = http://www.britannica.com/EBchecked/topic/581047/Tajikistan [286] => | datum přístupu = 2011-08-16 [287] => | vydavatel = Encyclopaedia Britannica [288] => | jazyk = anglicky [289] => }} [290] => [291] => {{Pahýl}} [292] => {{Navboxes [293] => | title = [[Soubor:Gnome-globe.svg|22px]] Geografická lokalizace [294] => | list = {{Asie}} [295] => {{Státy v postsovětském prostoru}} [296] => }} [297] => {{Navboxes [298] => | title = Členství v mezinárodních organizacích [299] => | list ={{Organizace islámské spolupráce}} [300] => {{Společenství nezávislých států}} [301] => }} [302] => {{Autoritní data}} [303] => {{Portály|Tádžikistán}} [304] => [305] => [[Kategorie:Tádžikistán| ]] [306] => [[Kategorie:Země Střední Asie]] [307] => [[Kategorie:Íránské státy a území]] [308] => [[Kategorie:Vnitrozemské státy]] [309] => [[Kategorie:Státy Společenství nezávislých států]] [310] => [[Kategorie:Persky mluvící státy a území]] [311] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1991]] [312] => [[Kategorie:Státy Asie|Tadzikistan]] [313] => [[Kategorie:Postsovětské státy]] [] => )
good wiki

Tádžikistán

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Pamír','Tádžikové','Emómalí-ji Rahmón','Afghánistán','Sovětský svaz','Dušanbe','Perština','1991','prezidentská republika','Turkestánský hřbet','Remitence','Bucharský chanát'

1991

Afghánistán

Dušanbe

Pamír

Perština

Remitence

Tádžikové