Array ( [0] => 14759855 [id] => 14759855 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Třísloviny [uri] => Třísloviny [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Třísloviny''' ('''taniny''') jsou sekundární metabolity rostlin patřící do skupiny [[Polyfenoly|polyfenolických látek]], jejich [[Molární hmotnost|molekulární hmotnost]] je v rozmezí 500–3000 g/mol. I přes svoji velkou molekulární hmotnost jsou rozpustné ve vodě. Fenolové skupiny tříslovin tvoří s bílkovinami nerozpustné komplexy. Třísloviny jsou hojně zastoupeny ve [[Dvouděložné|dvouděložných rostlinách]] čeledi růžovitých, bobovitých, rdesnovitých, vrbovitých, bukovitých, v jejich kořenech, listech, kůře a plodech. Zastoupení tříslovin v jednotlivých rostlinách se ovšem liší. Ve velké míře se nachází v kůře stromů, kde působí jako ochranná bariéra proti mikroorganismům. Předpokládá se, že zvýšená tvorba tříslovin v rostlině je způsob ochrany před infekcí, hmyzem a býložravci.{{Citace periodika [1] => | příjmení = Patel [2] => | jméno = Vaidehi [3] => | titul = The active constituents of herbs and their plant chemistry, extraction and identification methods [4] => | periodikum = Journal of Chemical and Pharmaceutical Research [5] => | datum vydání = 2016 [6] => | ročník = 8 [7] => | číslo = 4 [8] => | strany = 1423–1443 [9] => | url = https://www.researchgate.net/profile/Vaidehi_Patel11/publication/315516091_The_active_constituents_of_herbs_and_their_plant_chemistry_extraction_and_identification_methods/links/58d364d592851c319e56f986/The-active-constituents-of-herbs-and-their-plant-chemistry-extraction-and-identification-methods.pdf [10] => | příjmení2 = Patel [11] => | jméno2 = Rajesh [12] => }}{{Citace periodika [13] => | příjmení = Ashok [14] => | jméno = Praveen Kumar [15] => | titul = Tannins are Astringent [16] => | periodikum = Journal of Pharmacognosy and Phytochemistry [17] => | datum vydání = 2012 [18] => | ročník = 1 [19] => | číslo = 3 [20] => | strany = [21] => | url = https://www.researchgate.net/publication/264783867_Tannins_are_Astringent [22] => | příjmení2 = Upadhyaya [23] => | jméno2 = Kumud [24] => }} Trpká, svíravá chuť je v dutině ústní dána interakcí proteinů slin s fenolovými sloučeninami. Trpkost je v ústech po konzumaci červeného vína, černého a zeleného čaje nebo nezralého ovoce, tedy potravin a nápojů obsahujících třísloviny, vnímána jako sucho a drsný pocit na jazyku. [25] => [26] => == Rozdělení == [27] =>
[28] => Definovat třísloviny není jednoduché, Bate-Smith a Swin definují třísloviny jako přírodní rostlinné výtažky. Jsou to fenolické sloučeniny ve vodě rozpustné, s molární hmotností v rozmezí 300–3000. Obvykle prokazují fenolické reakce jako modré zbarvení s chloridem železa, dále se srážejí s alkaloidy, želatinou a dalšími proteiny.{{Citace periodika [29] => | titul = Tannins: Classification and Definition [30] => | url = https://pubs.rsc.org/en/content/articlelanding/2001/np/b101061l [31] => | periodikum = Natural Product Reports [32] => | datum vydání = 2001-12-11 [33] => | datum přístupu = 2019-02-15 [34] => | issn = 1460-4752 [35] => | strany = 641–649 [36] => | ročník = 18 [37] => | číslo = 6 [38] => | doi = 10.1039/B101061L [39] => | jazyk = en [40] => | jméno = Teunis van [41] => | příjmení = Ree [42] => | jméno2 = Karamali [43] => | příjmení2 = Khanbabaee [44] => }} Je to jedna z možných definic, ale nezahrnuje všechny třísloviny. Další definice podle Griffitha zní, že třísloviny jsou makromolekulární fenolické látky a dělíme je do dvou hlavních skupin – na hydrolyzovatelné a kondenzované. [45] => [46] => Existuje mnoho definic a dělení, avšak zatím se odborníci neshodli na jednom společném. Nejčastěji jsou třísloviny rozdělovány na hydrolyzovatelné a kondenzované. [47] => [48] => '''Hydrolyzovatelné''' [49] => [50] => [[Hydrolýza|Hydrolyzovatelné]] třísloviny se skládají ze [[sacharidy|sacharidů]], na který je navázáno několik [[monomer]]ních skupin [[kyselina gallová|kyseliny gallové]] [[esterifikace|esterifikací]]. Mohou být esterifikované jenom některé skupiny, nebo všechny, jako je to v případě tříslovin v duběnkách, které se hydrolyzují působením slabých [[kyseliny|kyselin]], slabých [[Zásady (chemie)|bází]] nebo tepla. Hydrolyzovatelné třísloviny se vyskytují jenom v kůře dřeva nebo listů velmi specifických druhů dřevin.{{Citace monografie [51] => | titul = Degradation of environmental pollutants by microorganisms and their metalloenzymes [52] => | rok = 1992 [53] => | url = https://archive.org/details/degradationofenv0028unse [54] => | oclc = 25409978 [55] => | vydavatel = M. Dekker [56] => | místo = New York [57] => | počet stran = xxxii, 582 pages [58] => | isbn = 0824786394 [59] => | isbn2 = 9780824786397 [60] => }} Dělíme je na dvě skupiny: gallotaniny od kyseliny gallové a ellagotaniny od kyseliny ellagové. [61] => [62] => '''Kondenzované''' [63] => [64] => Kondenzované třísloviny jsou tvořeny z flavanoidových prekurzorů, většinou jsou spojené ze dvou a více katechinových jednotek (nejčastěji mezi C-4 a C-8). Typický příklad kondenzovaných tříslovin jsou [[proanthokyanidin]]y. Kondenzované třísloviny jsou více rozšířené protože se vyskytují v běžném ovoci jako je hroznové víno, jablka a káva. [65] => {| class="wikitable" [66] => ! colspan="2" |Hydrolyzovatelné [67] => ! colspan="2" |Kondenzované [68] => |- [69] => | [70] => Soubor:Kyselina gallová.svg|[[kyselina gallová]] [71] => [72] => | [73] => Soubor:Ellagic acid.svg|[[kyselina ellagová]] [74] => [75] => | [76] => Soubor:Flavon.svg|[[flavon]] [77] => [78] => | [79] => Soubor:Catechin structure.svg|[[katechin]] [80] => [81] => |} [82] => [83] => == Využití == [84] => Třísloviny jsou využívány v mnoha odvětvích od historického vydělávání kůži přes potravinový průmysl a zdravotnictví. [85] => [86] => Rostliny obsahující třísloviny jsou hojně využívány v přírodní medicíně (především v Japonsku a Číně) k léčbě průjmu, onemocnění trávicího traktu, k zástavě krvácení nebo jako diuretika. Mají antioxidační, protizánětlivý a antiseptický účinek. [87] => [88] => Díky schopnosti tvořit ireverzibilně komplexy s bílkovinami lze třísloviny používat v léčbě bakteriálních infekcí. Dojde k reakci s bílkovinami stěny bakteriální buňky a tím je potlačena jakákoli další aktivita bakterií.{{Citace monografie [89] => | vydání = 1 [90] => | titul = Monomers, polymers and composites from renewable resources [91] => | oclc = 272383194 [92] => | vydavatel = Elsevier [93] => | místo = Amsterdam [94] => | isbn = 9780080453163 [95] => | isbn2 = 0080453163 [96] => | počet stran = 1 online resource (viii, 552 pages, 1 unnumbered pages of plates) [97] => }} [98] => [99] => Vzhledem k vlastnosti vytvářet nerozpustné sraženiny s těžkými kovy a některými alkaloidy je lze využít jako antidotum při otravách. [100] => [101] => Třísloviny a soli železa spolu vytváří tmavě modré až zeleno-černé rozpustné sloučeniny. Právě tímto způsobem je vyráběn [[duběnkový inkoust]]. [102] => [103] => '''Hydrolyzovatelné''' třísloviny odvozené od kyseliny gallové využíváme jako potravinářská aditiva, přesněji jako čiřidla k prevenci vzniku bílkovinných zákalů ve víně, octu a pivu. Třísloviny odvozené od kyseliny ellagové našly využití také jako čiřidla a lze je nalézt v alkoholických nápojích zrajících v dubových sudech.{{Citace monografie [104] => | příjmení = 1946- [105] => | jméno = Velíšek, Jan, [106] => | titul = Chemie potravin [107] => | oclc = 505915318 [108] => | vydání = Rozš. a přeprac. 3. vyd [109] => | vydavatel = OSSIS [110] => | místo = Tábor [111] => | počet stran = 2 sv. [112] => | isbn = 9788086659176 [113] => | isbn2 = 8086659178 [114] => }}  [115] => [116] => '''Kondenzované''' třísloviny se využívají podobně jako hydrolyzovatelné, tedy jako potravinářská aditiva. [117] => [118] => == Účinky == [119] => Třísloviny jsou známé hlavně pro své chuťové vlastnosti, které mohou být žádoucí i nežádoucí. Mezi žádoucí řadíme přiměřenou trpkost, které je využíváno u kávy, čaje, červeného vína a kakaa. U nápojů z kávy, čaje a kakaa můžeme trpkost snížit přidáním mléka, kde dojde k interakci mezi proteiny mléka a tříslovinami. O nežádoucích účincích hovoříme u trpkosti nezralého ovoce. [120] => [121] => [[Proanthokyanidin]]y jsou v dnešní době diskutované kvůli jejich protizánětlivým a protialergickým účinkům. Strava, ve které je nadmíra taninů, může být pro člověka nevhodná z důvodu např. nižší využitelnosti bílkovin. [122] => [123] => == Výskyt == [124] => Třísloviny se vyskytují v těchto čeledích rostlin:{{Citace periodika [125] => | titul = The systematic distribution of tannins in the leaves of angiosperms: A tool for ecological studies [126] => | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/030519789390096A [127] => | periodikum = Biochemical Systematics and Ecology [128] => | datum vydání = 1993-12 [129] => | datum přístupu = 2019-02-15 [130] => | strany = 833–846 [131] => | ročník = 21 [132] => | číslo = 8 [133] => | doi = 10.1016/0305-1978(93)90096-A [134] => | jazyk = en [135] => | jméno = Simon [136] => | příjmení = Mole [137] => }} [138] => * [[aktinidiovité]] [139] => * [[březulovité]] [140] => * [[bukovité]] [141] => * [[dvojkřídláčovité]] [142] => * [[javorovité]] [143] => * [[ledvinovníkovité]] [144] => * [[lilkovité]] [145] => * [[meruzalka|meruzalkovité]] [146] => * [[mimosoideae]] [147] => * [[oreláníkovité]] [148] => * [[orobincovité]] [149] => * [[uzlencovité]] [150] => * [[voďankovité]] [151] => * [[vřesnovité]] [152] => * [[vřesovcovité]] [153] => [154] => Nejvíce zastoupenými jsou kondenzované třísloviny, které najdeme prakticky ve všech rostlinách a tvoří okolo 50 % sušiny listů. [155] => [156] => Potravinářským zdrojem tříslovin jsou černý čaj (zejména katechiny a proanthokyanidiny), [[víno]] (především červené), ovoce ([[granátové jablko]], [[kaki]], [[brusinka]], [[Brusnice borůvka|borůvka]], [[jahoda]]), [[luštěniny]], [[čokoláda]], [[kakao]], ořechy, [[pivo]]. [157] => [158] => == Reference == [159] => [160] => [161] => == Související články == [162] => * [[Kyselina gallová]] [163] => * [[Flavon]] [164] => * [[Duběnkový inkoust]] [165] => [166] => == Externí odkazy == [167] => * {{Commonscat}} [168] => [169] => {{Pahýl}} [170] => [171] => {{Biogenní látky}} [172] => [173] => {{Autoritní data}} [174] => {{Portály|Biologie|Chemie}} [175] => [176] => [[Kategorie:Třísloviny| ]] [177] => [[Kategorie:Fenolové antioxidanty]] [] => )
good wiki

Třísloviny

Třísloviny (taniny) jsou sekundární metabolity rostlin patřící do skupiny polyfenolických látek, jejich molekulární hmotnost je v rozmezí 500-3000 g/mol. I přes svoji velkou molekulární hmotnost jsou rozpustné ve vodě.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'kyselina gallová','kyseliny','lilkovité','březulovité','aktinidiovité','bukovité','duběnkový inkoust','proanthokyanidin','Proanthokyanidin','jahoda','čokoláda','brusinka'

Aktinidiovité

Březulovité

brusinka

Bukovité

Čokoláda

Jahoda

Kyseliny

Lilkovité