Array ( [0] => 14861506 [id] => 14861506 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Třebíška [uri] => Třebíška [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - české sídlo [1] => | název = Třebíška [2] => | charakter = malá vesnice [3] => | PSČ = 431 83 [4] => | obec = [[Výsluní]] [5] => | okres = Chomutov [6] => | země = [[Čechy]] [7] => | katastrální území = Třebíška [8] => | rozloha = 2,68 [9] => | nadmořská výška = 725 [10] => }} [11] => '''Třebíška''' ({{Vjazyce2|de|''Triebischl)''}} je malá vesnice, část města [[Výsluní]] v [[Okres Chomutov|okrese Chomutov]]. Nachází se asi jeden kilometr jihozápadně od Výsluní. V roce 2011 zde trvale žilo pět obyvatel. [12] => [13] => == Název == [14] => Název vesnice je odvozen ze jména ''Třebucha'' ve významu ves lidí Třebuchových. Později bylo poněmčeno a z německého tvaru byl uměle vytvořen název Třebíška. V historických pramenech se vesnice vyskytuje ve tvarech Tribussle (1431), in Trzybissle (1446), w Trzebyssle (1543), Trybyssli (1519), Triebissel (1562), Trywisel (1608), Tribischl (1787) nebo Tribischel (1846). [15] => [16] => == Historie == [17] => [[První písemná zmínka]] o Třebíšce pochází z roku [[1431]] a nachází se ve smlouvě, kterou si Aleš a Vilém [[Šumburkové|ze Šumburka]] rozdělili rodový majetek. Třebíšku získal Aleš a spravoval ji jako část svého [[Perštejn (hrad)|perštejnského]] panství prostřednictvím [[Přísečnice|přísečnického]] statku. Třebíšku roku 1446 koupili [[Lobkovicové]] a připojili ji k [[hasištejn]]skému panství, resp. k hasištejnské části přísečnického statku. [18] => [19] => Po Mikuláši III. Hasištejnském z Lobkovic Třebíšku roku 1518 zdědil syn Václav z Lobkovic, který ji o rok později prodal svému bratru Vilémovi. Od něj ji roku 1533 koupili [[Šlikové]]. Statek Přísečnice se roku 1545 stal královským majetkem, ale v polovině šestnáctého Třebíšku s dalšími vesnicemi koupil [[Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic]], a vytvořil z nich tzv. suniperský podíl. Ten poté Lobkovicům patřil až do roku 1594, kdy císař [[Rudolf II.]] za velezradu zkonfiskoval veškerý majetek [[Jiří Popel z Lobkovic|Jiřího Popela z Lobkovic]].Binterová (1996), s. 12. Suniperský podíl patřil k Hasištejnu až do roku 1606, kdy se vrátil zpět k přísečnickému panství. Dva roky předtím byla vesnice se třinácti [[Poddanství|poddanými]] oceněna na 459 kop a sedmnáct [[groš]]ů. [20] => [21] => Během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] vesnice strádala častými průchody armád. Podle [[Berní rula|berní ruly]] z roku 1654 v ní žilo třináct [[chalupník]]ů, kteří vlastnili 23 potahů a chovali 29 krav, 25 [[Jalovice|jalovic]], tři ovce, šest prasat a 32 koz. Na polích se pěstoval [[oves]], ale hlavním zdrojem obživy býval chov dobytka, práce v lese a prodej dřeva v [[Kadaň|Kadani]]. [[Tereziánský katastr]] z roku 1748 ve vsi uvádí pět [[Vozka|formanů]], dva voziče pytlů, tkalce, punčocháře, krejčího a nádeníka, ale hlavním zdrojem obživy bývalo stále zemědělství. [[Sedmiletá válka|Sedmiletou válku]] lidé v Třebíšce pocítili v roce 1762, kdy vesnici přepadl oddíl [[Prusko|pruských vojáků]] a vymohli si vyplacení [[výpalné]]ho ve výši 27 [[dukát]]ů. [22] => [23] => [[Soubor:Třebíška - náves.jpg|náhled|Dům na návsi]] [24] => [[Soubor:Třebíška - rybník.jpg|náhled|Vodní nádrž a bývalá kaple]] [25] => [26] => Kostel v Třebíšce nikdy nestál. Vesnice bývala částí [[Římskokatolická farnost Výsluní|farnosti Výsluní]], ale lidé chodili do [[Kostel svatého Petra a Pavla (Volyně)|kostela svatého Petra a Pavla]] ve [[Volyně (Výsluní)|Volyni]]. Malá kaple na návsi byla ve druhé polovině dvacátého století přestavěna na garáž. Před rokem 1879 do Volyně docházely také děti do školy a poté začaly chodit do Výsluní. [27] => [28] => Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] ubývalo obyvatel, až se vesnice zcela vylidnila a změnila se na rekreační osadu. Noví trvalí obyvatelé se do ní vrátili až v polovině devadesátých let dvacátého století. [29] => [30] => == Přírodní poměry == [31] => Třebíška stojí ve stejnojmenném [[Katastrální území|katastrálním území]] s rozlohou 2,68 km², jeden kilometr jihozápadně od Výsluní a třináct kilometrů západně od [[Chomutov]]a v nadmořské výšce okolo 725 metrů. Oblast se nachází v Krušných horách, konkrétně v jejich okrsku [[Přísečnická hornatina]] tvořeném [[Proterozoikum|starohorními]] a [[Paleozoikum|prvohorními]] [[svor]]y, [[pararula]]mi a [[ortorula]]mi krušnohorského [[Krystalinikum|krystalinika]]. Nejvyšším bodem je Šibeniční vrch (811 metrů) severozápadně od vesnice, zatímco nejnižší bod se nachází v jižním cípu katastrálního území v údolí Třebíškého potoka. Největší vodní plochou je Rybníček poblíž fotbalového hřiště severozápadně od Výsluní. [32] => [33] => Z [[Půdní typ|půdních typů]] převažuje [[Podzol|podzol kambický]], ale v jižní části území se vyskytuje [[Kambizem|kambizem dystrická]] a na severu jsou oblasti pokryté [[Rašelina|rašelinou]] a [[glej]]i. Vodu od vesnice odvádí Třebíšský potok, který se vlévá do [[Prunéřovský potok|Prunéřovského potoka]]. Krajina východně od silnice z Výsluní do Volyně je součástí [[Přírodní park Údolí Prunéřovského potoka|přírodního parku Údolí Prunéřovského potoka]] a do severní části území zasahuje přírodní památka [[Na loučkách II]]. [34] => [35] => V [[Klasifikace podnebí#Quittova klasifikace podnebí|Quittově klasifikaci podnebí]] se Třebíška nachází v chladné oblasti CH7, pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 850–1000 milimetrů, sníh zde leží 100–120 dní v roce. [[Mrazový den|Mrazových dnů]] bývá 140–160, zatímco [[Letní den|letních dnů]] jen 10–30. [36] => [37] => == Obyvatelstvo == [38] => Při [[sčítání lidu]] v roce 1921 zde žilo 88 obyvatel (z toho 39 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 97 obyvatel: 94 Němců a tři cizince. Kromě tří evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi. [39] => [40] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [41] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů mezi lety 1869 a 2011 [42] => |- [43] => ! [44] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [45] => |- style="white-space:nowrap" [46] => ! align="left" | Obyvatelé [47] => | 111 || 109 || 100 || 87 || 84 || 88 || 97 || 29 || 20 || 7 || . || . || 4 || 5 || 10 [48] => |- style="white-space:nowrap" [49] => ! align="left" | Domy [50] => | 22 || 20 || 22 || 22 || 20 || 18 || 20 || 19 || . || 1 || . || . || 2 || 6 || 6 [51] => |- style="white-space:nowrap" [52] => | colspan="16" align="center" | {{Malé|Počet domů z roku 1961 a údaje z let 1980 a 1990 je zahrnut v přehledu města [[Výsluní]].}} [53] => |} [54] => [55] => == Obecní správa == [56] => Po zrušení [[Patrimoniální správa|patrimoniální správy]] se Třebíška roku 1850 stala [[Obec (Česko)|obcí]], kterou zůstala až do roku 1950. Během té doby se nacházela v okrese Kadaň nebo Přísečnice. Od roku 1950 bývala osadou Výsluní a 1. ledna 1973 úředně zanikla. Jako [[část obce]] Výsluní byla obnovena 1. ledna 1999. [57] => [58] => == Pamětihodnosti == [59] => [[Kulturní památka (Česko)|Památkově chráněný]] dům če. 17 pochází z první poloviny devatenáctého století. Má zděné přízemí, [[Hrázděné zdivo|hrázděné]] patro a sedlovou střechu. Přízemní okna jsou segmentově zaklenutá a v prvním patře se nachází [[pavlač]] se zdobně vyřezávanými [[Balustrová kuželka|kuželkami]]. [60] => [61] => == Odkazy == [62] => [63] => === Reference === [64] => [65] => {{Citace monografie [66] => | příjmení = Binterová [67] => | jméno = Zdena [68] => | titul = Zaniklé obce Chomutovska [69] => | vydavatel = Okresní muzeum v Chomutově [70] => | místo = Chomutov [71] => | rok = 1996 [72] => | počet stran = 56 [73] => | svazek = V. Přísečnicko [74] => | typ svazku = díl [75] => | kapitola = Třebíška [76] => | strany = 43–45 [77] => | poznámka = Dále jen Binterová (1996) [78] => }} [79] => {{Citace elektronické monografie [80] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [81] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/13008415abc.pdf [82] => | datum vydání = 2015-12-21 [83] => | datum přístupu = 2019-07-13 [84] => | vydavatel = Český statistický úřad [85] => | strany = 582 [86] => | formát = PDF online [87] => }} [88] => {{Citace elektronické monografie [89] => | korporace = Územně identifikační registr ČR [90] => | titul = Územně identifikační registr ČR [91] => | url = http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/787795 [92] => | datum vydání = 1999-01-01 [93] => | datum přístupu = 2009-10-22 [94] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200727112342/http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/787795 [95] => | datum archivace = 2020-07-27 [96] => | nedostupné = ano [97] => }} [98] => {{Citace monografie [99] => | příjmení = Profous [100] => | jméno = Antonín [101] => | odkaz na autora = Antonín Profous [102] => | příjmení2 = Svoboda [103] => | jméno2 = Jan [104] => | titul = Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž) [105] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [106] => | místo = Praha [107] => | rok = 1957 [108] => | počet stran = 868 [109] => | svazek = IV [110] => | strany = 359 [111] => }} [112] => {{Citace monografie [113] => | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [114] => | url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/0D0030CBD5/$File/4116-13_e.pdf [115] => | vydavatel = Český statistický úřad [116] => | místo = Praha [117] => | rok = 2013 [118] => | počet stran = 900 [119] => | strany = 294 [120] => | isbn = 978-80-250-2394-5 [121] => }} [122] => {{Citace monografie [123] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl) [124] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [125] => | vydavatel = Český statistický úřad [126] => | místo = Praha [127] => | rok = 2006 [128] => | počet stran = 760 [129] => | strany = 380, 381 [130] => | isbn = 80-250-1310-3 [131] => }} [132] => {{Citace monografie [133] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [134] => | svazek = I. Čechy [135] => | vydavatel = Státní úřad statistický [136] => | místo = Praha [137] => | rok = 1924 [138] => | počet stran = 596 [139] => | vydání = 2 [140] => | strany = 255 [141] => }} [142] => {{Citace monografie [143] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [144] => | svazek = I. Země česká [145] => | vydavatel = Státní úřad statistický [146] => | místo = Praha [147] => | rok = 1934 [148] => | počet stran = 614 [149] => | strany = 295 [150] => }} [151] => {{Citace elektronické monografie [152] => | titul = Dům [153] => | url = https://www.pamatkovykatalog.cz/dum-13293557 [154] => | datum přístupu = 2020-09-14 [155] => | vydavatel = Národní památkový ústav [156] => }} [157] => {{Citace monografie [158] => | editoři = [[Jaromír Demek]], Peter Mackovčin [159] => | titul = Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny [160] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [161] => | místo = Brno [162] => | rok = 2006 [163] => | vydání = 2 [164] => | počet stran = 582 [165] => | isbn = 80-86064-99-9 [166] => | typ kapitoly = heslo [167] => | kapitola = Přísečnická hornatina [168] => | strany = 366–367 [169] => }} [170] => {{Citace elektronické monografie [171] => | titul = Katastrální mapy, geomorfologická mapa a půdní mapa ČR [172] => | korporace = CENIA [173] => | url = https://geoportal.gov.cz/web/guest/map?permalink=a0139fae41da46bcca36d36f95365caf [174] => | datum přístupu = 2020-11-25 [175] => | vydavatel = Národní geoportál INSPIRE [176] => | místo = Praha [177] => }} [178] => {{Citace elektronické monografie [179] => | titul = Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [180] => | url = https://arcg.is/89KO1 [181] => | datum přístupu = 2020-11-25 [182] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [183] => }} [184] => {{Citace elektronického periodika [185] => | příjmení = Vondráková [186] => | jméno = Alena [187] => | příjmení2 = Vávra [188] => | jméno2 = Aleš [189] => | příjmení3 = Voženílek [190] => | jméno3 = Vít [191] => | titul = Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000 [192] => | periodikum = Journal of Maps [193] => | datum vydání = 2013-05-13 [194] => | datum přístupu = 2020-07-22 [195] => | číslo = 3 [196] => | url = https://www.researchgate.net/profile/Vit_Voenilek/publication/271937852_Climatic_regions_of_the_Czech_Republic/links/56ba000408ae7e3a0fa09d46/Climatic-regions-of-the-Czech-Republic.pdf [197] => | formát = PDF online [198] => | vydavatel = Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého [199] => | doi = 10.1080/17445647.2013.800827 [200] => | strany = 427 [201] => | jazyk = anglicky [202] => }} [203] => {{Citace elektronické monografie [204] => | korporace = Seznam.cz [205] => | odkaz na korporaci = Seznam.cz [206] => | titul = Turistická mapa [207] => | url = https://mapy.cz/s/nozevogoso [208] => | datum přístupu = 2020-11-25 [209] => | vydavatel = Mapy.cz [210] => }} [211] => {{Citace elektronické monografie [212] => | titul = Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Chomutov [213] => | url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/pdfExport?typExp=pdf&page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA&pvokc=65&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_U~301-501-401-202-411_null_&skupId=4690&katalog=33475&pvoch=4203&pvo=SLD21043-COD&&str=v13&kodjaz=203 [214] => | datum přístupu = 2023-08-25 [215] => | vydavatel = Český statistický úřad [216] => | formát = PDF online [217] => }} [218] => [219] => [220] => === Související články === [221] => * [[Římskokatolická farnost – děkanství Chomutov]] [222] => [223] => === Externí odkazy === [224] => * {{Commonscat}} [225] => * {{KM|787795|katastru Třebíška}} [226] => [227] => {{Části české obce}} [228] => {{Autoritní data}} [229] => {{Portály|Česko|Geografie}} [230] => [231] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov]] [232] => [[Kategorie:Sídla v Krušných horách]] [233] => [[Kategorie:Perštejnské panství]] [234] => [[Kategorie:Hasištejnské panství]] [235] => [[Kategorie:Výsluní]] [] => )
good wiki

Třebíška

Třebíška ( je malá vesnice, část města Výsluní v okrese Chomutov. Nachází se asi jeden kilometr jihozápadně od Výsluní.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Výsluní','Lobkovicové','Soubor:Třebíška - rybník.jpg','Kostel svatého Petra a Pavla (Volyně)','dukát','Půdní typ','ortorula','Kambizem','Vozka','Prusko','Jalovice','Přírodní park Údolí Prunéřovského potoka'

Dukát

Jalovice

Kambizem

Lobkovicové

Lobkovicové jsou významným českým šlechtickým rodem, který získal svůj původ pravděpodobně koncem 13.

Ortorula

Prusko

Vozka

Výsluní