Array ( [0] => 15152019 [id] => 15152019 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tachymetr [uri] => Tachymetr [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Tachymetrická stupnice]] – umístěna po obvodu ciferníku některých analogových hodinek}} [1] => [[Soubor:Fotothek df n-11 0001245.jpg|náhled|Diagramový tachymetr VEB Carl Zeiss Jena Dahlta 010A]] [2] => '''Tachymetr''' je [[Geodézie|geodetický]] přístroj, který umožňuje měřit [[Polární soustava souřadnic|polární souřadnice]] (vodorovný úhel, výškový úhel a šikmá vzdálenost). Vznikl doplněním [[teodolit]]u, který slouží k určování úhlů, o dálkoměr. [3] => [4] => == Historie == [5] => V 19. století bylo při měřické praxi zpravidla odděleno měření polohopisné a měření výškopisné. Rozvoj dopravních staveb ve druhé polovině 19. století si ale vynutil vznik metody, kdy by vznikaly obě složky najednou a podstatně rychleji, než dříve. Tak vznikla [[tachymetrie]] (či tacheometrie, odvozeno z tacheo = řecky rychlý a metrie = měření). [6] => [7] => == Tachymetry == [8] => === Tachymetry s nitkovým dálkoměrem === [9] => Nejčastěji byl teodolit doplněn [[nitkový dálkoměr|nitkovým dálkoměrem]], což technicky znamenalo pouze doplnění nitkového kříže běžného teodolitu o dvě dálkomětné rysky. Tachymetry byly tedy prakticky všechny běžné teodolity dvacátého století. Nitková tachymetrie ale poskytuje malou přesnost 0,30 m / 100m v délce a 0,10 m /100m v určovaném převýšení (pro tehdy v Československu běžně používaný minutový teodolit Zeiss Theo 020). Tato přesnost neodpovídá přesnosti měření úhlů (přesnost 1c odpovídá u stejného teodolitu přesnosti 0,015 m / 100 m a je tedy 20x přesnější). [10] => [11] => Pro tuto omezenou přesnost se nitkové tachymetry hodily pro měření v [[extravilán]]u. Pro měření v [[intravilán]]u nebyly vhodné. [12] => [13] => Měření nedávalo přímo polární souřadnice. Ty bylo nutno z naměřených údajů vypočítat. Protože ještě neexistovaly elektronické kalkulačky nebo počítače, získávaly se výsledné hodnoty (vodorovná délka a převýšení) pomocí speciálních tabulek, [[nomogram]]ů nebo [[Logaritmické pravítko|logaritmických pravítek]], což bylo časově dosti náročné. [14] => [15] => === Tachymetry s diagramovým dálkoměrem === [16] => Aby se urychlilo zpracování naměřených hodnot, byly zkonstruovány tachymetry s diagramovými dálkoměry. Namísto pevných dálkoměrných rysek nitkového kříže byl do obrazového pole dalekohledu promítán diagram, kde se vzdálenost dálkoměrných nití měnila v závislosti na výškovém úhlu záměrné přímky. Dále diagram obsahoval třetí nit, která umožňovala odečítat přímo měřené převýšení. [17] => [18] => Přesnost diagramových tachymetrů byla srovnatelná s nitkovými tachymetry, značně se ale zkrátil čas nutný na zpracování dat. Příklady těchto tachymetrů jsou VEB Carl Zeiss Jena Dahlta 010 [19] => {{Citace elektronické monografie| příjmení = [20] => | jméno = [21] => | odkaz na autora = [22] => | titul = [23] => Reduktions-Tachymeter Dahlta 010 - Seriennummer 222742| url = [24] => http://www.bau-popp.de/pages/carl-zeiss-jena/tachymeter/dahlta-010.php| datum vydání = [25] => | datum aktualizace = [26] => | datum přístupu = [27] => 2016-10-05| vydavatel = [28] => Virtuelles Museum Vermessungsinstrumente| jazyk = [29] => de| url archivu = [30] => https://web.archive.org/web/20161006173821/http://www.bau-popp.de/pages/carl-zeiss-jena/tachymeter/dahlta-010.php| datum archivace = [31] => 2016-10-06| nedostupné = [32] => ano}} [33] => , Wild RDS{{Citace elektronické monografie [34] => | příjmení = [35] => | jméno = [36] => | odkaz na autora = [37] => | titul = 1963 Wild Heerbrugg RDS tachymeter [38] => | url = http://www.dehilster.info/geodetic_instruments/1963_wild_heerbrugg_rds.php [39] => | datum vydání = [40] => | datum aktualizace = [41] => | datum přístupu = 2016-10-05 [42] => | vydavatel = Nicolàs de Hilster [43] => | jazyk = en [44] => }} nebo Kern DK-RV{{Citace elektronické monografie [45] => | titul = DK-RV, der neue Reduktions-Tachymeter für vertikale Messlatte [46] => | url = http://www.kern-aarau.ch/fileadmin/user_upload/Aldo/Bulletins/BulletinKern_01.pdf [47] => | datum vydání = [48] => | datum aktualizace = [49] => | datum přístupu = 2016-10-05 [50] => | vydavatel = Kern Aarau [51] => | jazyk = de [52] => }}. [53] => [54] => === Tachymetry s dvojobrazovým dálkoměrem === [55] => U některých teodolitů byly použity přesnější, [[dvojobrazový dálkoměr|dvojobrazové dálkoměry]] nasazovací (Zeiss Dimess) nebo vestavěné autoredukční (Carl Zeiss Redta 002, Wild RDH[http://www.wild-heerbrugg.com/shop/index.php?cPath=1_3_5_25_60 Wild RDH self-reducing Tacheometer] nebo Kern DK-RT), u kterých byla přesnost měření vzdáleností vyšší, jejich hmotnost ale byla větší a dále bylo třeba na každý zaměřovaný podrobný bod umístit dálkoměrnou lať. Dvojobrazové dálkoměry se proto používaly pro určování souřadnic polygonových pořadů. Pro podrobné měření se používaly výjimečně. [56] => [57] => === Autoredukční tachymetr se základnou v přístroji BRT 006 === [58] => Samostatnou kapitolou autoredukčních tachymetrů byl tachymetr se základnou v přístroji VEB Carl Zeiss Jena BRT 006 (Basis Reduktions Tachymeter). Větší hmotnost přístroje, menší přesnost a poněkud nestandardní ovládání bylo vyváženo několika výhodami: [59] => * možnost měřit i na nepřístupné cíle (tuto výhodu plně nahradily až laserové dálkoměry po roce 1999), [60] => * rychlost měření, [61] => * přístroj jako autoredukční tachymetr měřil přímo vodorovné délky a převýšení, což v době před elektronickými kalkulačkami a osobními počítači značně urychlovalo a zjednodušovalo zpracování dat.{{Citace elektronické monografie [62] => | příjmení = [63] => | jméno = [64] => | odkaz na autora = [65] => | titul = Basis-Reduktions-Tachymeter BRT 006 [66] => | url = http://www.bau-popp.de/pages/carl-zeiss-jena/tachymeter/brt-006.php [67] => | datum vydání = 2009 [68] => | datum aktualizace = [69] => | datum přístupu = 2016-08-28 [70] => | vydavatel = Virtuelles Museum Vermessungsinstrumente [71] => | jazyk = de [72] => }} Tento tachymetr se používal pro podrobné měření polohopisu a výškopisu. [73] => [74] => === Totální stanice === [75] => Současné [[totální stanice]] jsou rovněž "tachymetry". [76] => [77] => == Odkazy == [78] => === Reference === [79] => [80] => [[Kategorie:Geodetické přístroje]] [] => )
good wiki

Tachymetr

Diagramový tachymetr VEB Carl Zeiss Jena Dahlta 010A Tachymetr je geodetický přístroj, který umožňuje měřit polární souřadnice (vodorovný úhel, výškový úhel a šikmá vzdálenost). Vznikl doplněním teodolitu, který slouží k určování úhlů, o dálkoměr.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Fotothek df n-11 0001245.jpg','Geodézie','Polární soustava souřadnic','teodolit','tachymetrie','nitkový dálkoměr','extravilán','intravilán','nomogram','Logaritmické pravítko','dvojobrazový dálkoměr','totální stanice'

Extravilán

Geodézie

Geodézie je vědecký obor zabývající se měřením a popisem tvaru, velikosti a polohy Země a dalších nebeských těles.

Intravilán

Intravilán je urbanistický pojem, který se používá pro označení pásu zastavěného území v rámci obce, které se nachází mezi vnější hranicí stavebního území a hranicí centra obce.

Nomogram

Tachymetrie

Teodolit