Array ( [0] => 15482232 [id] => 15482232 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tamerlán [uri] => Tamerlán [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=vojevůdci|druhý=opeře Josefa Myslivečka|rozlišovač=opera}} [1] => {{Infobox - osoba}} [2] => '''Tamerlán''' (též '''Timur''', nebo '''Tímur Lenk''' – ''timur'' {{vjazyce|tr}} znamená '''Železo''' a ''lenk'' '''Chromý''' nebo '''Kulhavý'''; [[8. duben|8. dubna]] [[1336]], [[Šachrizabz]] – [[18. únor]]a [[1405]], [[Šymkent]]) byl [[turkické národy|turkický]] vojevůdce a krutý dobyvatel, který ve [[14. století]] vytvořil obrovskou [[Tímúrovská říše|Tímúrovskou říši]] rozkládající se především na území dnešního [[Írán]]u, [[Turkmenistán]]u, [[Uzbekistán]]u a [[Afghánistán]]u s hlavním městem [[Samarkand]]. Přestože již vyznával islám, snažil se obnovit bývalou slávu [[Mongolská říše|Mongolské říše]]. Byl také zakladatelem dynastie Tímúrovců.TAUER, Felix, Svět islámu, Praha, 1984, s. 175. Navzdory tomu, že se jeho obrovská říše po jeho smrti rozpadla, dynastie dále pokračovala a jeden z jeho potomků, [[Bábur|Babur]], se stal zakladatelem [[Mughalská říše|Mughalské říše]] v jižní Asii. [3] => [4] => == Životopis == [5] => Narodil se ve městě Kesh (dnešní [[Šachrizabz]] v [[Uzbekistán]]u) kolem 8. dubna [[1336]], zemřel [[18. únor]]a [[1405]] ve městě [[Otrar]]. Datum a místo narození jsou však pravděpodobně jen legendou. S jistotou lze říci, že se narodil mezi roky 1320–1330 a s největší pravděpodobností v okolí [[Samarkand]]u. Jeho jméno lze přeložit jako ''Železný Chromec'', což odkazuje na skutečnost, že výrazně napadal na levou nohu. Uvádí se, že byl částečně ochrnutý na levou polovinu těla, snad v důsledku [[Dětská obrna|dětské obrny]]. Podle jiných údajů měl levou nohu následkem zranění výrazně kratší než pravou a nefunkční kolenní kloub. Proto nebyl schopen ohnout levou nohu v koleni a silně kulhal.{{Citace elektronického periodika [6] => | titul = Tamerlán: Když se handicapovaný šílenec stane neomezeným vládcem [7] => | periodikum = Dotyk [8] => | url = https://www.dotyk.cz/magazin/tamerlan-20191214.html [9] => | jazyk = cs [10] => | datum přístupu = 2020-11-14 [11] => }} [12] => [13] => Timur pocházel z poměrně chudých poměrů, nicméně se během velice krátké doby dokázal prosadit mezi politickými a vojenskými špičkami ve středoasijské [[Čagatajský chanát|čagatajské říši]], v níž vládli potomci [[Čingischán]]ova syna [[Čagataj]]e. V roce [[1369]] Tamerlán svrhnul čagatajského [[chán]]a a stal se regentem jeho nezletilého syna, čímž fakticky ovládl celou říši. Zároveň se prohlásil za [[Čingischán]]ova potomka a pokračovatele, přestože nepocházel z rodu [[Bordžiginové|Bordžiginů]]. Jeho sídelním městem a střediskem nově budované říše se stal [[Samarkand]] v dnešním [[Uzbekistán]]u.{{Citace elektronického periodika [14] => | titul = Šumný Samarkand: město, odkud vládl krutý Tamerlán [15] => | periodikum = Zoom magazin [16] => | url = https://zoommagazin.iprima.cz/cestovani/sumny-samarkand-mesto-odkud-vladl-kruty-tamerlan [17] => | jazyk = cs [18] => | datum přístupu = 2020-11-14 [19] => }} [20] => [21] => Ihned po nástupu k moci zahájil Tamerlán svou vojenskou expanzi do okolních oblastí. V porovnání s jeho předchůdci – [[mongol]]skými dobyvateli, především Čingischánem, měly Tamerlánovy vojenské výpravy odlišnou povahu. Byly vedeny jako vyhlazovací a [[Genocida|genocidní]]. Tamerlán záměrně nechával civilní obyvatelstvo i vojáky vyvraždit, města vydrancovat a vypálit, dobytá území zpustošit. Nezávislí odborníci odhadují, že jeho vojenské kampaně způsobily smrt 17 milionů lidí, to jest přibližně 5 % celé tehdejší světové populace.{{cite news| url=http://articles.chicagotribune.com/1999-01-17/news/9901170256_1_uzbek-islam-karimov-tashkent | work=Chicago Tribune | title=The Rehabilitation Of Tamerlane | date=January 17, 1999}} Historik islámské Asie [[John Joseph Saunders]] shrnul, že „až do příchodu Hitlera byl Tamerlán nejhorším příkladem vojenské diktatury v dějinách.“J.J. Saunders, [http://books.google.com/books?id=nFx3OlrBMpQC&pg=PA174&lpg=PA174 The history of the Mongol conquests] (page 174), Routledge & Kegan Paul Ltd., 1971, {{ISBN|0-8122-1766-7}} Svou obrovskou kořist postupně shromažďoval v Samarkandu. [22] => [23] => Západním a severozápadním směrem jeho [[expanze]] zasahovala na mongolská území při [[Ural]]u, [[Volha|Volze]] a [[Kaspické moře|Kaspickém moři]]. Při tažení jižním směrem si podmanil četná území v [[Persie|Persii]] a [[Mezopotámie|Mezopotámii]]. V letech [[1392]]–[[1394]] potlačil povstání proti své vládě v Persii, při němž se odehrály nejhorší excesy jeho vlády. Roku [[1395]] v bitvě na řece [[Těrek]] se svými vojsky přemohl svého rivala, mongolského vládce [[Zlatá horda|Zlaté hordy]] chána [[Tochtamiš]]e, se kterým předtím vedl dlouholetou válku. Následně vyplenil centrální oblasti Zlaté hordy při ústí [[Volha|Volhy]] do Kaspického moře. Tochtamiš posléze musel uprchnout na [[Litva|Litvu]], kde poté dožil v exilu. [24] => [25] => [[Soubor:Das Reich Timur-i Lenks (1365-1405).GIF|náhled|vpravo|[[Tímúrovská říše|Tamerlánova říše]] (1365–1405)]] [26] => V roce [[1398]] ve svém pokročilém věku zahájil invazi do [[Indie]]. [[Bitva o Dillí|Rozdrtil muslimský stát s centrem v Dillí]], město nechal vypálit a obyvatele zmasakrovat. Příští rok se však z Indie stáhl. [27] => [28] => Roku [[1400]] zaměřil svou dobyvatelskou pozornost na [[Sýrie|Sýrii]]. Porazil [[Mamlúci|mamlúky]] (původem [[egypt]]ské bojovníky) a obsazením [[Aleppo|Aleppa]] a [[Damašek|Damašku]] se celé Sýrie zmocnil. V roce [[1401]] vypuklo proti Tamerlánovi další povstání v [[Bagdád]]u, které nechal opět za pomocí masakrů potlačit. [29] => [30] => V roce [[1402]] vtrhl do [[Anatolie]] a zaútočil na [[Osmanská říše|Osmanskou říši]]. U [[Ankara|Ankary]] porazil vojska sultána [[Bayezid I.|Bayezida I.]] a uvěznil ho. Poté ovládl rozhodující část osmanských držav v [[Malá Asie|Malé Asii]]. Obsadil i [[Smyrna|Smyrnu]] (Izmir), náležející [[Maltézský řád|Johanitům]]. Likvidací maloasijské části Osmanské říše Tamerlán dočasně zastavil tureckou expanzi do [[Evropa|Evropy]] a přibližně na půlstoletí odvrátil úplné zničení [[Byzantská říše|Byzantské říše]]. Od byzantského císaře [[Jan VII. Palaiologos|Jana VII.]] si však za „ochranu“ nechal platit výpalné. [31] => [32] => V roce [[1405]] Tamerlán zemřel v čele svých vojsk při dalším dobyvačném tažení, tentokráte proti [[ming]]ské [[Čína|Číně]]. Tento svůj záměr už nedokončil. Za jeho syna a nástupce Šáhrucha se struktura říše rozvolnila a říše Timúrovců se definitivně rozpadla po smrti Tamerlánova vnuka Abú Sa´ída roku 1469.TAUER, Felix, Svět islámu, Praha, 1984, s. 175-176. [33] => [34] => Tamerlán na svých taženích hojně využíval [[teror]]u, zejména v případě povstání proti své nadvládě. Z hlav padlých nepřátel nebo popravených zajatců dával stavět pyramidy, či věže spojené maltou, které měly zastrašit jakýkoliv projev odporu.{{Citace elektronického periodika [35] => | titul = Krutý dobyvatel Tamerlán: Staví pyramidy z tisíců lidských hlav! [36] => | periodikum = Ulánbátar dnes [37] => | url = https://ubdnes.nolimit.cz/obsah-ubdnes/mongolmix/cingischan-a-mongolska-rise/kruty-dobyvatel-tamerlan-stavi [38] => | jazyk = cs [39] => | datum přístupu = 2020-11-14 [40] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20201116035200/https://ubdnes.nolimit.cz/obsah-ubdnes/mongolmix/cingischan-a-mongolska-rise/kruty-dobyvatel-tamerlan-stavi [41] => | datum archivace = 2020-11-16 [42] => }} Ve svém vojsku udržoval podobně krutými prostředky tuhou kázeň. Měl prý i poněkud zvrácený smysl pro humor. Jinak žil velmi střídmě a udržoval tradice kočovnického života. Tamerlán do velké míry podléhal perské kultuře a za jeho života došlo k vytvoření syntézy perské a turecké kultury. Sám se zajímal o historickou literaturu a jako silně věřící muslim i o teologickou problematiku islámu. V ní zastával ortodoxní stanoviska. Během vlády nechal ve své obrovské říši stavět nové zavlažovací systémy, zakládal v Turkestánu zemědělské osady, podporoval obchod a z města Samarkand udělal významné mezinárodní obchodní centrum.TAUER, Felix, Svět islámu, Praha, 1984, s. 176-177. Byl také mecenášem umění, zvláště architektury a uměleckých řemesel, jejichž centrem se stal právě Samarkand, který byl v době jeho vlády hlavním městem kultury a obchodu celého regionu Střední Asie. [43] => [44] => Díky svým válečným výpravám nashromáždil velké jmění, které z velké části investoval do rozvoje měst v oblasti, odkud pocházel. Z dobytých území zejména do Samarkandu nepřivážel jen válečnou kořist, ale i umělce, architekty, vědce a další významné osobnosti, které přiměl nebo donutil ke spolupráci. Tamerlán udržoval čilé diplomatické styky se západním světem, konkrétně např. s tehdejším španělským králem [[Jindřich III. Kastilský|Jindřichem III. Kastilským]]. [45] => [46] => Zajímavostí je, že ačkoliv šlo o jednoho z nejmocnějších mužů své doby, kvůli svému neurozenému původu si nikdy nepřivlastnil královský titul. Zřejmě se obával diplomatických důsledků takového kroku. Ve své domovině je tak znám jako Amir Timur – vojevůdce Timur, a nikdy není označován jako chán (král). [47] => [48] => Přispěl i k rozvoji vojenské teorie a svou vládou ovlivnil geopolitickou situaci na generace dopředu. V dnešním Uzbekistánu je pro své zásluhy uznáván jako jeden z nejvýznamnějších panovníků oblasti. V hlavním městě Taškentu se nachází Tamerlánovo muzeum. [49] => [50] => == Ohlas v kultuře == [51] => Postava Tamerlána coby mocného vládce se objevuje v některých humorně-poučných příbězích o [[Nasreddin|Nasreddinu Hodžovi]]. Tato folklórní postava má odvahu dobyvateli čelit svým ostrovtipem, čímž si získává jeho respekt. [52] => [53] => Tamerlán se stal též námětem uměleckých děl. Roku 1587 napsal anglický dramatik [[Christopher Marlowe]] divadelní hru ''Tamerlán Veliký'' (''Tamburlaine the Great''). Tamerlán je zde zobrazen jako sebevědomý dobyvatel poražený jen smrtí, který si chce podrobit celý svět a nakonec bojovat i s nebeskými mocnostmi. Patrně nejznámější umělecké zpracování tamerlánovského tématu má na svém kontě hudební skladatel [[Georg Friedrich Händel]], který roku 1724 vyslal do světa operu ''Tamerlano''. Autorem libreta byl [[Nicola Francesco Haym]]. Šlo o součást jevu zvaného kulturními historiky „[[turquerie]]“, tedy módy zabývat se v evropském umění turkickými tématy, kterou lze vysledovat od 16. do 18. století.{{Citace elektronického periodika [54] => | titul = Turquerie – the reception of the Orient in Europe [55] => | periodikum = Die Welt der Habsburger [56] => | url = https://www.habsburger.net/en/chapter/turquerie-reception-orient-europe [57] => | jazyk = en [58] => | datum přístupu = 2020-11-14 [59] => }} Součástí stejného kulturního jevu byla i opera ''Il Bajazet'' [[Antonio Vivaldi|Antonia Vivaldiho]] z roku 1735 a opera ''[[Tamerlán (opera)|Tamerlán]]'' českého [[Barokní hudba|barokního]] hudebního skladatele [[Josef Mysliveček|Josefa Myslivečka]] z roku 1771. Jako vedlejší postava se Temerlán (i v českých inscenacích zde zván Timur) objevuje i ve známé opeře ''[[Turandot]]'' [[Giacomo Puccini|Giacoma Pucciniho]], která měla premiéru v roce 1926. [60] => [61] => == [[Exhumace]] a údajné prokletí == [62] => Tamerlánovo tělo bylo [[Exhumace|exhumováno]] z jeho hrobky 19. června 1941 a jeho ostatky prozkoumány sovětskými antropology [[Michail Gerasimov|Michailem Gerasimovem]], [[Lev Ošanin|Lvem Ošaninem]] a V. Zezenkovou. Gerasimov pak zrekonstruoval podobu Tamerlána z jeho lebky a zjistil, že Tamerlán měl typické "mongoloidní" znaky, v moderní řeči podobu východního Asiata. Studie jeho lebky prokázala, že patřil především do jihosibiřského mongoloidního typu. Měl výšku 173 centimetrů, což znamenalo, že byl na jeho dobu nadprůměrně vysoký. Výzkum také prokázal, že Tamerlán byl chromý a měl kvůli zranění nehybnou pravou paži. Jeho [[stehenní kost]] byla srostlá s jeho [[Čéška|čéškou]] a rozložení jeho kolenního kloubu naznačuje, že vždy měl tuto nohu ohnutou a během chůze výrazně kulhal. Podle výzkumu měl široký hrudník, jeho vlasy a vousy byly rezavé. Na hrobcě byl prý nápis: „Když já vstanu z mrtvých, tak se svět otřese.“ Údajně, když Gerasimov exhumoval tělo, tak objevil další nápis uvnitř rakve: „Kdokoliv otevře moji hrobku, vypustí nájezdníka horšího, než jsem já.“ I když lidé blízcí Gerasimovovi tvrdili, že tento příběh je smyšlený, legenda zůstává živá. V každém případě tři dny poté, co Gerasimov začal s exhumací, [[Nacistické Německo|Třetí říše]] v čele s [[Adolf Hitler|Adolfem Hitlerem]] zaútočila na [[Sovětský svaz]]. Tamerlán byl znovu pohřben podle Islámské tradice v listopadu 1942, jen krátce předtím, než Sovětský svaz zvítězil v [[Bitva u Stalingradu|bitvě u Stalingradu]]. [63] => [64] => == Reference == [65] => [66] => [67] => == Související články == [68] => * [[Tímúrovská říše]] [69] => * [[Mongolové]] [70] => * [[Tataři]] [71] => * [[Persie]] [72] => * [[Střední Asie]] [73] => * [[Čingischán]] [74] => * [[Batú]] [75] => * [[Kublaj]] [76] => [77] => == Externí odkazy == [78] => * {{Commonscat}} [79] => * [https://web.archive.org/web/20130702182557/http://www.oxuscom.com/timursam.htm#timur Životopis] {{en}} [80] => [81] => {{Autoritní data}} [82] => {{Portály|Lidé|Středověk|Válka a vojenství}} [83] => [84] => [[Kategorie:Tímúrovská dynastie]] [85] => [[Kategorie:Perští panovníci]] [86] => [[Kategorie:Uzbekové]] [87] => [[Kategorie:Mongolská říše]] [88] => [[Kategorie:Narození v roce 1336]] [89] => [[Kategorie:Narození 8. dubna]] [90] => [[Kategorie:Úmrtí v roce 1405]] [91] => [[Kategorie:Úmrtí 19. ledna]] [92] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Tamerlán

Tamerlán (též Timur, nebo Tímur Lenk - timur znamená Železo a lenk Chromý nebo Kulhavý; 8. dubna 1336, Šachrizabz - 18.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Samarkand','Čingischán','Uzbekistán','1405','Tímúrovská říše','18. únor','Šachrizabz','Exhumace','Volha','1336','Persie','Bábur'

1336

1405

Bábur

Čingischán

Čingischán, jehož skutečné jméno bylo Temučín, byl zakladatel Mongolské říše a první veliký chán Mongolska.

Exhumace

Šachrizabz

Samarkand

Uzbekistán

Volha