Array ( [0] => 15486099 [id] => 15486099 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tatarstán [uri] => Tatarstán [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - region [1] => | úřední název česky = Tatarská republika [2] => | úřední název = Татарстан Республикасы
Республика Татарстан
Respublika Tatarstan [3] => | vlajka = Flag of Tatarstan.svg [4] => | článek o vlajce = Vlajka Tatarstánu [5] => | znak = Coat of arms of Tatarstan.svg [6] => | mapa = Tatarstan in Russia.svg [7] => | součást státu = {{Vlajka a název|Rusko}} [8] => | forma administrativní jednotky = [[Republiky Ruské federace|republika Ruské federace]] [9] => | dělení jednotky = 43 rajónů, 21 měst [10] => | rozloha = 67836.2 [11] => | počet obyvatel = 3779265 [12] => | jazyk = [[tatarština]], [[ruština]] [13] => | náboženství = {{nowrap|34 % [[islám]]}}, {{nowrap|32 % [[pravoslaví]]}}, {{nowrap|2 % ostatní [[křesťanství]]}}, {{nowrap|1 % [[rodnověří]] a [[Domorodá náboženství|tradiční]]}} [14] => | národnosti = [[Tataři]], [[Rusové]] [15] => | titul představitele = [[Prezident]] [16] => | představitel = [[Rustam Minnichanov]] [17] => | zkratka = [18] => | předvolba = [19] => | časové pásmo = [[UTC+3]][[s:ru:Федеральный закон от 01.07.2014 № 248-ФЗ|Ruský federální zákon 248-ФЗ]]{{Citace elektronické monografie|datum vydání = 2014-07-21|datum přístupu =2014-11-05|vydavatel = Правительство Российской Федерации |místo = [[Moskva]]|jazyk = ru}} [20] => }} [21] => '''Tatarstán''' ({{Vjazyce2|ru|''(Респу́блика) Татарста́н''}}, {{Vjazyce2|tt|''Татарстан (Республикасы)''}}) je [[Republiky Ruské federace|jednou z republik]] [[Rusko|Ruské federace]]. Nachází se na východě [[Evropa|Evropy]] na soutoku řek [[Volha|Volhy]] a [[Kama|Kamy]] v [[Povolžský federální okruh|Povolžském federálním okruhu]] s hlavním městem [[Kazaň|Kazaní]]. Jeho rozloha je 68 000 km² a obývá ho 3,7 milionu obyvatel. Současným prezidentem republiky je [[Rustam Minnichanov]]. [22] => [23] => == Historie == [24] => === Středověk === [25] => [[Soubor:Volga steep Tatarstan.jpg|náhled|upright|vlevo|Soutok [[Volha|Volhy]] a [[Kama|Kamy]]]] [26] => V polovině 5. století se po smrti [[Attila|Attily]] začala [[Hunové|Hunská říše]] rozpadat na jednotlivé turkické státní útvary. Jedním z nich bylo i [[Staré Velké Bulharsko]], jež vzniklo v 7. století a nacházelo se ve východní části [[Východoevropská rovina|Východoevropské nížiny]]. Tento stát neměl dlouhého trvání a rozpadl se po smrti svého vládce chána [[Kuvrat]]a (Kubrata), kdy se jeho kočovné obyvatelstvo rozdělilo na dvě skupiny. První se pod vedením chána [[Asparuch]]a přesunula do jihovýchodní Evropy, sjednotila se s místním slovanským osídlením a roku 681 zformovala [[Bulharská říše|bulharský stát]], který na Balkáně existuje dodnes pod názvem [[Bulharsko]]. [27] => [28] => Druhá skupina zůstala na svém původním území pod vedením starších Kubratových synů [[Batbaj]]e a [[Kutrag]]a a smíchala se s [[Chazarská říše|chazarskými]] a [[alani|alanskými]] kmeny. Její část se v 8. století přesunula na území dnešního Tatarstánu a [[Baškortostán]]u, kde společně s dalšími [[turkické jazyky|turkickými]] a [[ugrofinské jazyky|ugrofinskými]] skupinami na přelomu 9. a 10. století vytvořila další bulharský stát, první feudální útvar v severovýchodní Evropě: [[Volžské Bulharsko|Volžsko-kamské Bulharsko]]. [29] => Tento stát profitoval z obchodu se [[Střední Asie|Střední Asií]], [[Čína|Čínou]] i Evropou a dosáhl na svou dobu nevídané civilizační úrovně. Razil vlastní stříbrné mince, budoval chrámy, školy, paláce a dokonce domy se systémem ústředního topení a kanalizací. Zprávy arabských cestovatelů hovoří o velkých kamenných městech [[Bulgar]]u a [[Biljar]]u. Například druhé největší město Biljar bylo ve své době větší než [[Paříž]] či [[Kyjev]]. Roku [[922]] po diplomatických rozhovorech s [[Bagdád]]em přijalo Volžské Bulharsko za státní náboženství [[islám]] a staré turkické runové písmo bylo nahrazeno písmem arabským. Následoval rozvoj věd, filozofie, literatury a umění; bulharské mešity šířily vzdělání a kulturu v sousedních zemích. Byla uzavřena mírová smlouva s křesťanskou [[Kyjevská Rus|Kyjevskou Rusí]] a vzájemné dobré vztahy přetrvaly téměř 250 let. Na začátku 13. století však tento kvetoucí stát musel čelit nájezdům mongolských kočovníků z východu. Tři útoky odrazil, ale napočtvrté, roku 1236, byl dobyt a zničen vojsky chána [[Bátú]]a a stal se součástí [[Zlatá horda|Zlaté hordy]]. [30] => [31] => Po pádu Zlaté Hordy se v první třetině 15. století konstituovalo hned několik tatarských států – Kazaňský, Krymský, Kasymský, Sibiřský a Astrachaňský chanát, jež ovládaly rovněž území obývané [[Marijci]], [[Udmurti|Udmurty]], [[Kypčaci|Kypčaky]], [[Nogajové|Nogaji]] a mnohými dalšími národy. Tyto státy ohrožující týl [[Moskevské velkoknížectví|Moskevského knížectví]] byly ruským [[car]]ům trnem v oku, neboť bez jejich pacifikace nemohli pomýšlet na expanzi západním směrem – do Evropy. [32] => [33] => Nejmocnějším tatarským státem byl [[Kazaňský chanát]]. Kontroloval dolní tok Volhy a profitoval z obchodu se středoasijskými městy i Moskevským knížectvím. To však bylo velmi ambiciózním a agresivním sousedem a proto Kazaň čelila celkem třiceti moskevským tažením (v odvetu jich vyslala sedm). Roku [[1552]] byla Kazaň obležena vojskem [[Ivan IV.|Ivana IV. Hrozného]] čítajícím 150 tisíc vojáků a v říjnu její mohutné hradby po dvouměsíčním obléhání povolily, mimo jiné díky dánským minérům v ruských službách. Moskevské vojsko město poté do základů rozbořilo a vypálilo. [[Chrám Vasila Blaženého]] v Moskvě car nechal postavit právě na oslavu tohoto vítězství a nechal se inspirovat architekturou kazaňské mešity [[Kol Šärif|Qol Şärif]], kterou přikázal zničit. Nejstarší věž moskevského Kremlu, Borovická, zase kopíruje kazaňskou věž [[Söyembikä]]. [34] => [35] => === Součást Ruské říše === [36] => Od poloviny 16. století je tak tatarská historie stále úžeji spjatá s historií [[Ruské impérium|Ruské říše]], byť si formálně ještě zachovala země status kazaňského království (carátu) až do reforem [[Petr I. Veliký|Petra I.]] z roku [[1708]], od něhož až do roku [[1917]] již byla oblast Kazaně přímo ruskou carskou gubernií. [37] => [38] => Kazaň zůstala pro obchod důležitou, ale nevyhnula se degradaci na provinční město, do oblasti pronikla pravoslavná církev a ruské obyvatelstvo. Začala ruská [[kolonizace]] a [[rusifikace]], tatarské obyvatelstvo bylo vyhnáno z měst, vytlačováno z úrodných údolí velkých řek a také násilně křtěno. Roku [[1593]] přikázal car [[Fjodor I.|Fjodor I. Ivanovič]] zničení všech mešit v Kazaňském kraji. [39] => [40] => Útlak vůči tatarskému národu se stupňoval, a tak část Tatarů odešla za [[Ural]], další část organizovala četná povstání proti ruské moci. Odpovědí z [[Petrohrad]]u bylo zeslabení tlaku, udělení šlechtických práv muslimskému [[duchovenstvo|duchovenstvu]], otevírání [[medresa|medres]], [[divadlo|divadel]] a [[univerzita|univerzity]]. Koncem 19. a začátkem 20. stol. se začalo probouzet národní uvědomění tatarského národa. [41] => [42] => === Sovětská éra === [43] => [[Soubor:Tatar03.png|náhled|Mapa Tatarstánu]] [44] => Po kolapsu ruského impéria roku [[1917]] a během bolševické revoluce [[Vladimir Iljič Lenin|Lenin]] agitoval mezi muslimy za náboženskou svobodu a naplnění národních zájmů pod vládou komunistů. Tataři využili nepřehledné situace a společně s Baškiry na společném Národním shromáždění vyhlásili 19. listopadu 1917 stát [[Idel-Ural]]. Tento stát zahrnoval rozsáhlá a strategická území, rozkládající se na ploše 220 000 km2. To se setkalo s prudkým odporem Lenina i [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalina]]. Aby zabránili tomuto sjednocení, bolševici nejprve 23. března 1919 zformovali Baškirskou autonomní republiku a následně 27. května 1920 Tatarskou autonomní sovětskou socialistickou republiku, uvěznili představitele vlády a překreslili hranice ve prospěch ruských územních jednotek (oblastí). Tímto se 75 % tatarské populace ocitlo mimo hranice Tatarstánu. Zajímavostí je, že ještě předtím Tatarstánem prošli [[československé legie|českoslovenští legionáři]]. Někteří z nich se přidali na stranu bolševiků, jako například [[Jaroslav Hašek]], který působil jako komisař [[Rudá armáda|Rudé armády]] ve městě [[Bugulma]] na jihovýchodním cípu Tatarstánu, kde se dnes nachází jeho muzeum. [45] => [46] => Masové čistky roku [[1920]] eliminovaly všechny členy tatarské vlády a větší část inteligence. Pravidelné perzekuce Tatarů pokračovaly do Stalinovy smrti, zatímco systematická [[rusifikace]] zůstala nezeslabena až do konce [[Leonid Iljič Brežněv|Brežněvovy]] éry. Ekonomické represe a budování průmyslových komplexů typu [[Magnitogorsk]] přinutily mnoho Tatarů opustit vlast a jejich místo v Tatarstánu zaujali Rusové, Ukrajinci a další při budování automobilového koncernu [[Kamaz]]. [47] => [48] => === Postsovětský separatismus === [49] => Během rozpadu [[Sovětský svaz|SSSR]] se řada sovětských republik snažila získat nezávislost. Zesílily i snahy Tatarů a [[Sibiř]]anů o úplné osamostatnění, ke kterému však nedošlo. Aby prezident [[Boris Jelcin]] zabránil rozpadu Ruska, vyhlásil federaci a tatarské republice udělil rozsáhlou autonomii, jež zahrnovala vlastního prezidenta, značnou rozpočtovou nezávislost a ústavu.{{Citace elektronické monografie [50] => | příjmení = Novák [51] => | jméno = Ondřej [52] => | odkaz na autora = [53] => | titul = Rozpad Ruska? Kdoví, možná je blíž, než si myslíme. [54] => | url = http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rusko-a-okoli/rozpad-ruska-kdovi-mozna-je-bliz-nez-si-myslime_351081.html [55] => | datum vydání = 2015-08-05 [56] => | datum aktualizace = [57] => | datum přístupu = 2016-01-20 [58] => | vydavatel = The Economist [59] => | jazyk = cs [60] => }} Dne 30. srpna 1990 tak byla vyhlášena svrchovanost republiky pod názvem Tatarská SSR a 25. října 1991 plná nezávislost na RSFSR pod názvem Republika Tatarstán. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno referendem v březnu 1992, v němž se z 81 % oprávněných voličů 61 % vyslovilo pro suverenitu Tatarstánu. Téhož roku se Tatarstán nepřipojil ke svazové smlouvě Ruské federace. [61] => [62] => == Politické uspořádání == [63] => Tatarstán je [[republika|republikou]] v čele s prezidentem. Tím byl v letech 1991–2010 [[Mintimer Şəymiyev]] (počeštěně Mintimer Šajmijev), 25. března 2010 jej vystřídal [[Rustam Minnichanov]] (Rөstəm Miŋnexanov, počeštěně Rustam Miňnechanov). Prezidentovi patří výkonná moc, mocí zákonodárnou disponuje parlament, tzv. Nejvyšší rada. [64] => [65] => Tatarstán stejně jako [[Čečensko]] v roce 1992 odmítl podepsat svazovou smlouvu s Ruskou federací. Na rozdíl od chudého Čečenska, jehož odpor Moskva zlomila vojenským zásahem, Tatarstán čerpal svůj politický potenciál z pozice ekonomicky nejvýznamnější republiky někdejší RSFSR a reprezentanta jejího druhého největšího národa. [66] => [67] => Dne 15. února 1994 podepsali prezidenti Tatarstánu a Ruska [[Mintimer Şəymiyev]] a [[Boris Jelcin]] dohodu o rozdělení kompetencí mezi Moskvou a Kazaní, jež společně s ústavou Ruské federace a ústavou Republiky Tatarstán posloužila jako právní základ zvláštního modelu vzájemných vztahů. Tehdejší ''[[status quo]]'' spočíval v tom, že Tatarstán příliš nezdůrazňoval svoji proklamovanou suverenitu a Rusko mu dávalo volnou ruku ve vnitřních otázkách. Tatarstán se nicméně nevyhnul zesíleným centralizačním tendencím prezidenta Vladimíra Putina. Jmenovaná smlouva byla prodloužena 11. července 2007, Tatarstán se však musel vzdát mnoha práv udělených smlouvou z roku 1994. 24. července 2017 smlouva o zvláštních vztazích vypršela a nebyla prodloužena, čímž se postavení Tatarstánu vyrovnalo s postavením ostatních autonomních republik ruské federace a jeho zvláštní status zanikl. [68] => [69] => == Obyvatelstvo == [70] => [[Soubor:Black chamber, Bolgar.JPG|náhled|Černý palác v [[Bulgar]]u]] [71] => Většinovým národem Tatarstánu jsou [[Tataři]], kteří tvoří polovinu populace (53,24 %), druhým největším etnikem jsou [[Rusové]] (39,71 %). V zemi však žije množství dalších národů – [[Čuvaši]] (3,08%), [[Mordvinci]], [[Udmurti]], [[Marijci]], [[Baškirové]], [[Ukrajinci]] a další, jejich podíl je však zanedbatelný. Rusové převažují především ve městech, Tataři tvoří většinu ve venkovských oblastech. [72] => [73] => === Náboženství === [74] => Většina Tatarů jsou [[Sunnitský islám|sunnitští muslimové]], malý počet Tatarů – takzvaní [[Krjašeni]] – vyznávají [[pravoslaví]] stejně jako Rusové. V zemi se nachází přibližně 1000 islámských modliteben a [[mešita|mešit]], pravoslavných [[kostel]]ů je asi 200. Předsedou Rady muftíů Ruska, tedy nejvyšší islámskou autoritou Ruské federace, je Tatar Ravil Gaynutdin. [75] => [76] => == Ekonomika == [77] => Tatarstán je jednou z nejbohatších federálních jednotek Ruské federace a její nejbohatší republikou. Životní úroveň je zde zhruba čtyřikrát vyšší než je ruský průměr. Země disponuje mnoha klíčovými průmyslovými odvětvími – petrochemií, strojírenstvím, automobilovým i leteckým průmyslem. [78] => [79] => V Naberežných Čelnech (Çallı) se vyrábějí [[nákladní automobil]]y [[Kamaz]] (firemní slogan zní ''No roads? No problem!''), v Kazani zas civilní [[letadlo|letadla]] [[Tupolev Tu-214]], [[vrtulník]]y [[Mil Mi-17]] a nadzvukové [[bombardér]]y [[Tupolev Tu-22M|Tu-22 Backfire]]. Ve městě Nižněkamsk jsou závody na zpracování [[kaučuk]]u a výrobu pneumatik, v Almeťjevsku zase sídlí ropná společnost Tatněft, v Jelabuze továrna na výrobu hodinek [[Vostok Europe|Vostok]] atd. [80] => [81] => Významným zdrojem energie je [[Vodní elektrárna|hydroelektrárna]] na Volze u města [[Nižněkamsk]]. Další elektrárnou je uhelná elektrárna v [[Zainsk]]u. Na venkově se pěstují obvyklé plodiny jako je [[pšenice]], [[žito]], [[kukuřice setá|kukuřice]] a [[slunečnice]]. [82] => [83] => == Doprava == [84] => [[Soubor:Tramkazan.JPG|náhled|Kazaňská tramvaj]] [85] => Po volžské přehradě se provozuje říční plavba, díky níž má hlavní město Kazaň spojení s dalšími velkými městy na Volze i jejích přítocích. Kazaň je hlavním železničním uzlem, vedou přes ni všechny dopravní cesty v zemi (zejména [[železnice]] Moskva–Kazaň–[[Jekatěrinburg]]), má i svoje mezinárodní [[letiště]]. [86] => [87] => == Města == [88] => Názvy jsou uvedeny v běžně užívaném přepisu z ruské cyrilice, za lomítkem jsou uvedeny názvy v [[tatarština|tatarštině]] v jejím latinském pravopisu. [89] => * [[Kazaň]] / Qazan (hlavní město), [90] => * [[Nižněkamsk]] / Tübän Kama, [91] => * [[Naberežnyje Čelny]] / Çallı, [92] => * [[Almeťjevsk]] / Älmät, [93] => * [[Jelabuga]] / Alabuğa, [94] => * [[Čistopol]] / Çistay, [95] => * [[Bugulma]] / Bögelmä [96] => *[[Mamadyš]] / Mamadysh [97] => a další [98] => [99] => == Státní symboly == [100] => Ve [[Státní znak|státním znaku]] Tatarstánu se nachází mytický okřídlený bílý [[levhart]] ''(aq bars)'', s kruhovým štítem na boku. Kruhové pole, v němž je umístěn, symbolizuje slunce. Ve vnějším mezikruží je národní ornament a jméno státu v [[cyrilice|cyrilici]]. Okřídlený bílý levhart byl dávným božstvem plodnosti, ochráncem dětí a mláďat. Je nakročený pravou nohou a postavení jeho ocasu symbolizuje dobrou náladu a přátelství. Sedm per v jeho křídle symbolizuje rozsah jeho působnosti – na zemi i ve vzduchu. Vegetativní ornament a drobný [[tulipán]] v horní části lemu zosobňují probuzení jarní přírody a přeneseně také obrození Tatarstánu. [101] => [102] => Neoficiální výklad symboliky státní [[vlajka|vlajky]] tvrdí, že horní zelený pruh reprezentuje Tatary, potažmo muslimské obyvatelstvo, zatímco spodní červený pruh symbolizuje Rusy, respektive křesťany. Proužek bílé barvy symbolizuje mír a přátelství mezi oběma etniky. [103] => [104] => == Odkazy == [105] => === Reference === [106] => [107] => [108] => === Externí odkazy === [109] => * {{Commonscat|Tatarstan}} [110] => * {{tt}} {{ru}} {{en}} [https://web.archive.org/web/20071219153510/http://www.tatar.ru/?DNSID=ccf98565e3c1f5901802ef5da5427a86&lang=TAT Oficiální web republiky] [111] => * (česky) [https://web.archive.org/web/20170211075004/https://www.objevte-tatarstan.cz/ Informační web o Tatarstánu] [112] => * {{NK ČR|ge130695|věc=ano}} [113] => [114] => {{Rusko}} [115] => {{Autoritní data}} [116] => {{Portály|Rusko}} [117] => [[Kategorie:Tatarstán| ]] [118] => [[Kategorie:Republiky Ruské federace]] [119] => [[Kategorie:Tatarské státy]] [120] => [[Kategorie:Separatismus v Rusku]] [121] => [[Kategorie:Regiony Evropy s více úředními jazyky]] [] => )
good wiki

Tatarstán

Tatarstán je jednou z republik Ruské federace. Nachází se na východě Evropy na soutoku řek Volhy a Kamy v Povolžském federálním okruhu s hlavním městem Kazaní.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Rustam Minnichanov','Tataři','Marijci','1917','Mintimer Şəymiyev','rusifikace','Udmurti','pravoslaví','Kamaz','Bugulma','Republiky Ruské federace','Rusové'

1917

Bugulma

Kamaz

Marijci

Marijci jsou národ žijící v Rusku, především v republice Mari El a dalších blízkých regionech.

Pravoslaví

Pravoslaví je jedním z hlavních křesťanských církevních proudů, který se rozvinul východním směrem z římskokatolické církve.

Rusifikace

Rusové

Rusové jsou východoslovanský národ, který se vyvinul z kmenů žijících na území dnešního Ruska a Ukrajiny.

Tataři

Udmurti