Array
(
[0] => 15498182
[id] => 15498182
[1] => cswiki
[site] => cswiki
[2] => Tataři
[uri] => Tataři
[3] =>
[img] =>
[4] =>
[day_avg] =>
[5] =>
[day_diff] =>
[6] =>
[day_last] =>
[7] =>
[day_prev_last] =>
[8] =>
[oai] =>
[9] =>
[is_good] =>
[10] =>
[object_type] =>
[11] => 0
[has_content] => 0
[12] =>
[oai_cs_optimisticky] =>
)
Array
(
[0] => {{Infobox - etnická skupina
[1] => | název = Tataři (''tatarlar'' / татарлар)
[2] => | popisek =
[3] => | populace = ca. 6 421 500{{Citace elektronického periodika
[4] => | titul = Tatar {{!}} Joshua Project
[5] => | periodikum = www.joshuaproject.net
[6] => | url = https://www.joshuaproject.net/people_groups/15284
[7] => | datum přístupu = 2020-09-18
[8] => }}
[9] => | původ =
[10] => | regiony =
[11] => | region1 = {{Vlajka a název|Rusko}}:
[12] => * {{Vlajka a název|Tatarstán}}
[13] => * {{Vlajka a název|Baškortostán}}
[14] => | pop1 = 5 310 649 (2010)
[15] => | ref1 = {{Citace elektronické monografie
[16] => | příjmení =
[17] => | jméno =
[18] => | titul = Национальный состав населения Российской Федерации
[19] => | url = http://www.gks.ru/free_doc/new_site/population/demo/per-itog/tab5.xls
[20] => | vydavatel = Федеральная служба государственной статистики
[21] => | místo =
[22] => | datum vydání =
[23] => | datum přístupu = 2020-09-18
[24] => | jazyk = ru
[25] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20211223052305/http://www.gks.ru/free_doc/new_site/population/demo/per-itog/tab5.xls
[26] => | datum archivace = 2021-12-23
[27] => | nedostupné = ano
[28] => }}
[29] => | region2 = {{Vlajka a název|Kazachstán}}
[30] => | pop2 = 200 545 (2020)
[31] => | region3 = {{Vlajka a název|Uzbekistán}}
[32] => | pop3 = 195 000 (2017)
[33] => | ref3 = {{Citace elektronické monografie
[34] => | příjmení =
[35] => | jméno =
[36] => | titul = Kaktakto?!
[37] => | url = https://kaktakto.com/multimedia/kak-izmenilsya-sostav-naseleniya-nezavisimogo-uzbekistana/
[38] => | vydavatel = Государственный комитет по статистике Республики Узбекистан
[39] => | místo =
[40] => | datum vydání =
[41] => | datum přístupu = 2020-09-18
[42] => | jazyk = ru-RU
[43] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20201025161053/https://kaktakto.com/multimedia/kak-izmenilsya-sostav-naseleniya-nezavisimogo-uzbekistana/
[44] => | datum archivace = 2020-10-25
[45] => | nedostupné = ano
[46] => }}
[47] => | region4 = {{Vlajka a název|Ukrajina}}
[48] => | pop4 = 73 304
[49] => | ref4 = {{cite web|url=http://2001.ukrcensus.gov.ua/eng/results/general/nationality/|title=About number and composition population of Ukraine by data All-Ukrainian census of the population 2001|work=Ukraine Census 2001|publisher=State Statistics Committee of Ukraine|accessdate=17 January 2012}}
[50] => | region5 = {{flagicon|USA}} [[Spojené státy americké|USA]]
[51] => | pop5 = 11 000
[52] => | ref5 = {{cite web|url=https://www.joshuaproject.net/people_groups/15284|title=Tatar Joshua Project|accessdate=2020-09-21}}
[53] => | region6 =
[54] => | pop6 =
[55] => | ref6 =
[56] => | region7 =
[57] => | pop7 =
[58] => | ref7 =
[59] => | region8 = {{Vlajka a název|Polsko}}
[60] => | pop8 = 1 000 (2011)
[61] => | ref8 = {{Citace elektronického periodika
[62] => | příjmení =
[63] => | jméno =
[64] => | titul = GŁÓWNY URZĄD STATYSTYCZNY
[65] => Departament Badań Demograficznych i Rynku Pracy
[66] => | periodikum = www.stat.gov.pl
[67] => | vydavatel =
[68] => | url = https://stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/Przynaleznosc_narodowo-etniczna_w_2011_NSP.pdf
[69] => | datum vydání =
[70] => | url archivu =
[71] => | datum přístupu = 2020-09-20
[72] => }}
[73] => | region9 = {{Vlajka a název|Japonsko}}
[74] => | pop9 = 600
[75] => | ref9 = {{Citace elektronického periodika
[76] => | příjmení =
[77] => | jméno =
[78] => | titul = Татары и башкиры в стране самураев
[79] => | periodikum = www.hrono.ru
[80] => | vydavatel =
[81] => | url = http://www.hrono.ru/statii/2007/adutov_jap.html
[82] => | datum vydání =
[83] => | url archivu =
[84] => | datum přístupu = 2020-09-20
[85] => }}
[86] => | region10 =
[87] => | pop10 =
[88] => | ref10 =
[89] => | jazyky = [[tatarština]], [[ruština]]
[90] => | náboženství = Většina [[Islám|sunnitský Islám]], menšina [[Ruská pravoslavná církev|pravoslaví]]
[91] => | příbuzní =
[92] => | poznámky =
[93] => | koláž =
[[Soubor:Галиәсгар Камал.jpg|63px]][[Soubor:Sadretdin Maksudov.jpeg|64px]][[Soubor:Yusuf akcura.jpg|53px]][[Soubor:Sara Sadíqova Mäskäw konservatoriäsendä uqığan çaqta 1924.jpg|61px]][[Soubor:Nureyev 10 Allan Warren.jpg|65px]][[Soubor:Aida Garifullina cr cr.jpg|57px]][[Soubor:Marat Safin, 2006.jpg|62px]][[Soubor:AlinaKabaevaPortrait.jpg|61px]] [[Ğäliäsğar Kamal]] • [[Sadri Maksudi Arsal]] • [[Yusuf Akçura]] • [[Sara Sadíqova]] [[Rudolf Nurejev]] • [[Aida Garifullinová]] • [[Marat Safin]] • [[Alina Kabajevová]]
[94] => | ref2 = {{Citace elektronické monografie
[95] => | příjmení =
[96] => | jméno =
[97] => | titul = Численность населения Республики Казахстан по отдельным этносам на начало 2020 года
[98] => | url = https://www.stat.gov.kz/api/getFile/?docId=ESTAT355258
[99] => | vydavatel = Комитет по статистике Министерства национальной экономики Республики Казахстан
[100] => | místo =
[101] => | datum vydání =
[102] => | datum přístupu = 2020-09-18
[103] => | jazyk = ru
[104] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200527204929/https://www.stat.gov.kz/api/getFile/?docId=ESTAT355258
[105] => | datum archivace = 2020-05-27
[106] => | nedostupné = ano
[107] => }}
[108] => }}
[109] => [[Soubor:Tatar attack warsawa 1656.jpg|alt=At the Battle of Warsaw in 1656 Tatars fought with the Poles against the Swedes|náhled|V bitvě u Varšavy v roce 1656 Tataři bojovali s Poláky proti Švédům]]
[110] => [[Soubor:Tartares lituaniens (par Richard Knötel).jpg|alt=Tartars of the Imperial Guard at the charge, by Richard Knötel|náhled|Litevští Tataři v Napoleonově [[Císařská garda (Napoleon I.)|Císařské gardě]] kolem roku 1812]]
[111] => [[Soubor:Helena, Tamara i Hassan Konopaccy.png|náhled|Rodina polských Tatarů. Hassan Konopacki sloužil jako důstojník ruské carské armády]]
[112] => '''Tataři''' ''(''[[krymská tatarština|krymskou tatarštinou]]: ''tatarlar,'' [[tatarština|tatarsky]]: татарлар'')'' je zastřešující pojem pro různé [[turkické národy]] nesoucí název „Tataři“. Ke konci [[20. století|20. století]] byl celkový počet Tatarů ve světě odhadován na více než 5 milionů.{{Citace elektronického periodika
[113] => | titul = Tatar {{!}} people
[114] => | periodikum = Encyclopedia Britannica
[115] => | url = https://www.britannica.com/topic/Tatar
[116] => | jazyk = en
[117] => | datum přístupu = 2020-09-20
[118] => }}
[119] =>
[120] => Zpočátku [[Etnonymum|ethnonym]] ''Tatar'' možná odkazoval na Tatarskou konfederaci.{{EB1911|inline=y|wstitle=Tatars|volume=28|pages=448–449|first=Peter|last=Kropotkin|authorlink=Peter Kropotkin|first2=Charles|last2=Eliot|author2link=Charles Eliot (diplomat)}} V poslední době se však tento termín začal blíže vztahovat k příbuzným etnickým skupinám, které se označují za ''tatary'' nebo kteří mluví jazyky, které se běžně označují jako ''tatarština'', konkrétně ''tatarština'' od ''[[Volžští Tataři]]'' (vlastní Tataři), ''Krymská tatarština'' od ''[[Krymští Tataři]]'' a [[Sibiřská tatarština|''Sibiřská'' ''tatarština'']] od ''[[Sibiřští Tataři]]''.
[121] =>
[122] => Největší skupinou mezi tatary jsou volžští tataři, původem z oblasti Volga-Ural (Tatarstán a Baškortostán), kteří jsou z tohoto důvodu často také jednoduše známí jako „tataři“ v ruštině. Tvoří 53% populace v Tatarstánu. Jejich jazyk je známý jako tatarština. V roce 2010 odhadovaný počet tatarů v Rusku je asi 5 milionů obyvatel. Některé šlechtické rody v [[Ruské carství|ruském carství]] měly tatarský původ.Thomas Riha, ''Readings in Russian Civilization, Volume 1: Russia Before Peter the Great, 900-1700'', University of Chicago Press (2009), p. 186Baskakov: [https://ru.calameo.com/books/003891456306154af2ea6 Русские фамилии тюркского происхождения (Russian surnames of Turkic origin)] (1979)
[123] =>
[124] => == Rozmístění ==
[125] => Nejvíce Tatarů žije v [[Tatarstán]]u (autonomní republika [[Rusko|Ruské federace]]), [[Baškortostán]]u, na [[Republika Krym|Krymu]] a na [[Sibiř]]i. Ale velká [[diaspora]] se nachází v [[Uzbekistán]]u, [[Kazachstán]]u. S tatarskou menšinou se setkáme také v [[Litva|Litvě]], [[Bulharsko|Bulharsku]], [[Čína|Číně]], [[Rumunsko|Rumunsku]], [[Finsko|Finsku]], [[Polsko|Polsku]], [[Turecko|Turecku]] nebo na [[Ukrajina|Ukrajině]].
[126] =>
[127] => Protože Tataři nemají vlastní nezávislý stát, jsou postupně asimilováni a pozvolna ztrácejí znalost tatarštiny, kterou nahrazují většinové jazyky zemí, například v Rusku ruština.O asimilaci Tatarů psalo mnoho tatarských historiků, včetně doktora historických věd Damira Ischakova ("Tatarský národ: dějiny a současný rozvoj". Magarif : Kazaň, 2002, v ruském originále "Татарская нация: история и современное развитие". Д. М. Исхаков. Казань: Магариф, 2002), jehož myšlenky byly použity např. v bakalářské práci: {{Citace kvalifikační práce
[128] => | příjmení = Faskutdinova
[129] => | jméno = Lira
[130] => | instituce = Česká zemědělská univerzita v Praze
[131] => | odkaz na instituci = Česká zemědělská univerzita v Praze
[132] => | titul = Tatarská etnicita a důvody jazykové asimilace
[133] => | url = http://www.hks.re/wiki7/lib/exe/fetch.php?media=2014:tatari_100911_prace.pdf
[134] => | typ práce = Bakalářská práce
[135] => | vedoucí = Petr Kokaisl
[136] => | odkaz na vedoucího =
[137] => | místo = Praha
[138] => | rok = 2012
[139] => | počet stran =
[140] => | strany =
[141] => | poznámka =
[142] => | jazyk = cs
[143] => | citace =
[144] => }}
[145] =>
[146] => == Náboženství ==
[147] => Většina Tatarů jsou [[Sunnité|sunnitští muslimové]], zvláštní nábožensko-etnickou skupinu tvoří tzv. [[Krjašeni]] (Keräşennär), kteří vyznávají [[pravoslaví]].
[148] =>
[149] => == Etnogeneze ==
[150] => Velká část Tatarů obývajících Tatarstán a [[Evropská část Ruska|evropskou část]] [[Rusko|Ruska]] jsou potomky turkických [[Protobulhaři|Bulharů]] (Protobulharů), jejichž stát v [[Povolží]] ([[Volžské Bulharsko|Volžsko-kamské Bulharsko]]) byl ve [[13. století|13. století]] zničen mongolskou invazí a kteří přijali jméno od svých dobyvatelů. Na etnogenezi Tatarů se podíleli také turkičtí [[Kypčaci]], v Evropě známí jako [[Kumáni]]."[https://web.archive.org/web/20130118015623/http://navychod.cz/articles.php?id=7d9b6aa6-dd89-102d-bc3e-00e0814daf34 Byl Kumán černooký chlapík]". Navýchod 2/2006. Sibiřští Tataři jsou potomky kdysi početné turkické populace uralsko-altajského regionu, částečně smíšenými s ugrofinskými, něneckými a mongolskými národy [[Ural]]u a [[Altaj]]e.
[151] =>
[152] => == Původ jména ==
[153] => [[Soubor:Verbreitungsgebiet der Tataren.PNG|vlevo|náhled|Rozmístění tatarského osídlení ve východní Evropě a Rusku]]
[154] => Etnonymum „Tatar“ je odvozeno od jména mongolského kmene Ta-ta, který v [[5. století|5. století]] obýval severovýchodní oblasti pouště [[Gobi]] a poté, co byl odtud vytlačen Kitany, přesídlil na jih a podílel se na zformování [[Čingischán]]ovy [[Mongolská říše|Mongolské říše]]. Pod vedením [[Čingischán]]ova vnuka [[Bátú]]a se Ta-ta společně s jinými mongolskými kmeny přesunuli na západ a podmanili si mnohá turkická etnika, která jim doslova stála v cestě. Tato etnika, tvořící jádro mongolského vojska při jeho invazi do Evropy ve [[13. století|13. století]], byla nazývána „Tata“ nebo „Tatar“ podle svých pánů a toto etnonymum postupně přijala za své.
[155] =>
[156] => Bylo by však chybou ztotožňovat [[Mongolové|Mongoly]] s Tatary, protože jde o dvě etnicky odlišné skupiny. Zjednodušeně řečeno – jestliže [[Mongolové]] tvořili nejvyšší velení invazní armády, jakousi úzkou elitní a vládnoucí vrstvu, pak Tataři byli hlavní a nejpočetnější silou tohoto vojska. Evropští kronikáři nerozlišovali jednotlivé skupiny mongolské armády a jménem „Tataři“ (případně „Tartaři“) nazývali všechny kočovníky, kteří pod [[Bátú]]ovým velením dobyli [[Volžské Bulharsko]], vypálili [[Kyjev]], zpustošili [[Uhersko|Uhry]] a pronikli až na [[Morava|Moravu]], do [[Slezsko|Slezska]] a k [[Jadranské moře|Jadranu]]. K popularitě jména Tatar ve [[Středověk|středověké Evropě]] snad přispěla i jeho [[Paronymie|zvuková podobnost]] s [[Řečtina|řeckým]] označením pro [[peklo]]: [[Tartaros|Tartar]]. Tehdejší [[kronikář]]i, např. [[Tomáš ze Splitu]], [[Matouš Pařížský]], [[Jan Dlugosz]] nebo i česká [[kronika tak řečeného Dalimila]], totiž pokládali Mongoly a Tatary pro jejich [[krutost]] a nezvyklé vzezření za pekelné bytosti. V Ruské říši pak bylo označení Tataři po staletí užíváno pro všechny [[Turkické národy|turkické]], případně i další [[muslim]]ské národy (například ještě v 19. století tak Rusové nazývali i kavkazské [[Čečenci|Čečence]], na počátku [[20. století]] byli jako Tataři označování např. sibiřští [[Altajci]], [[Chakasové]] a [[Šorové]] nebo kavkazští [[Nogajci]]).
[157] =>
[158] => == Tatarská subetnika ==
[159] => [[Soubor:Anvar_saifutdinov_The_Tatar_bride.jpg|alt=|náhled|[[A. Saifutdinov]] ''Tatarská nevěsta.'' [[Kazaňský kreml]] ]]
[160] => [[Soubor:Tuqay_Amirxan_Qolaxmatovs.jpg|alt=Tuqay Amirxan Qolaxmatovs|náhled|[[Ğabdulla Tuqay]], [[Fatich Amirchan]] a [[Gafur Kulachmetov]] 1910]]
[161] => Mongolský [[Chanuka|chán]] [[Bátú]] vytvořil obrovský státní útvar jménem [[Zlatá horda]] (známý také jako [[Kypčaci|Kipčacký]] chanát), který se v [[15. století|15. století]] rozpadl na menší [[chanát]]y. V nich se pak za odlišných kulturních, hospodářských a politických podmínek formovala různá tatarská subetnika, na která se tatarský národ dělí dodnes. Tyto podskupiny se v různé míře liší ve svých tradicích, způsobu života i jazyce.
[162] =>
[163] => === Kazaňští Tataři ===
[164] => Kazaňští Tataři jsou potomky Volžských Bulharů, kteří se usadili v středním povodí [[Volha|Volhy]] v [[8. století|8. století]] a smísili se s původním [[Ugrofinské jazyky|ugrofinským]] obyvatelstvem. V procesu etnické konsolidace kazaňských Tatarů sehrála významnou roli [[Zlatá horda]], potažmo [[Kazaňský chanát]] vzniknuvší po jejím rozpadu. Kazaňští Tataři měli velký etnokulturní vliv na ostatní tatarské skupiny, jejich dialekt již od [[15. století|15. století]] plnil funkci jednotícího jazyka a dokonce hrál roli [[lingua franca]] ve [[Střední Asie|středoasijské oblasti]]. V [[19. století|19. století]] se stal základem pro současnou spisovnou [[Tatarština|tatarštinu]].
[165] =>
[166] => Počet kazaňských Tatarů je odhadován na téměř 6 milionů, většinou žijí v [[Tatarstán]]u, Rusku a dalších státech bývalého SSSR. Většina z nich žije v Evropě, ale najdeme významné komunity i ve Střední Asii či na [[Sibiř]]i. Mimo [[Tatarstán]] kazaňští Tataři většinou používají jako svůj první jazyk [[Ruština|ruštinu]] (zejména v [[Moskva|Moskvě]], [[Petrohrad]]ě, [[Nižnij Novgorod|Nižním Novgorodu]], aj.)
[167] =>
[168] => === Sibiřští Tataři ===
[169] =>
[170] => Sibiřští Tataři jsou potomky turkických a zčásti ugrofinských národů altajsko-uralské oblasti. Po rozpadu Zlaté hordy vytvořili vlastní [[Sibiřský chanát]] s hlavním městem Isker, který byl dobyt [[Kozáci|kozáckým]] atamanem [[Jermak Timofějevič|Jermakem]] až roku [[1598]]. Jeho pád nastartoval [[rusko]]u [[Kolonizace|kolonizaci]] [[Sibiř]]e. Dnes žije na [[Sibiř]]i více než 500 000 sibiřských Tatarů, kteří obývají pás území táhnoucího se od [[Tobolsk]]a do [[Tomsk]]a, na [[Altaj]] a až téměř k [[Jenisej]]i. Na rozdíl od kazaňských Tatarů, kteří mají evropské rysy, sibiřští Tataři se fyziognomií více podobají asijským národům – mají šikmé oči a výrazné lícní kosti. Avšak vzhledem k tomu, že tvoří mnohdy izolované komunity na rozsáhlých územích, nelze je antropologicky jednoznačně kategorizovat, protože doslova od vesnice k vesnici vykazují rozdílné fyziognomické rysy (najdeme i tatarské vesnice, jejichž obyvatelé jsou světlovlasí s modrýma očima). Díky kontaktům [[Sibiřský chanát|Sibiřského chanátu]] s [[Uzbekistán|uzbeckými]] chány v [[Buchara|Buchaře]] nalezneme v jazyce sibiřských Tatarů překvapivé množství slov [[Uzbeci|uzbeckého]] původu.
[171] =>
[172] => [[Soubor:Bahtšisarai-Khaani palee Krimmis.jpg|náhled|Palác krymského chána a mešita v [[Bachčisaraj]]i na Krymu]]
[173] => === Krymští Tataři ===
[174] => {{Podrobně|Krymští Tataři}}
[175] => Krymští Tataři osídlili [[Krym]] ve [[12. století|12. století]]. Po rozpadu [[Zlatá horda|Zlaté hordy]] založili roku [[1443]] [[Krymský chanát]], jenž se již v roce [[1475]] stal [[Osmanská říše|osmanským]] vazalem. Odtud podnikali loupeživé nájezdy, při kterých byla vylidněna téměř celá jižní a východní [[Ukrajina]].[http://zpravy.idnes.cz/obavane-tatary-vyhnal-z-krymu-stalin-na-spravedlnost-cekaji-dodnes-1fw-/zahranicni.aspx?c=A101130_204354_zahranicni_vel Obávané Tatary vyhnal z Krymu Stalin, na spravedlnost čekají dodnes]. ''iDNES.cz'', 1. prosince 2010. Pozdější ruská nadvláda nad Krymem přinesla útlak a exodus Krymských Tatarů a spřízněných [[Nogajci|Nogajců]] do [[Osmanská říše|Osmanské říše]] na území [[Dobrudža|Dobrudže]] v dnešním Rumunsku a Bulharsku. Za [[Druhá světová válka|2. světové války]] část Krymských Tatarů naverboval [[Adolf Hitler|Hitler]]. Největší ránu jim následně zasadil [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]], který je po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] nechal vesměs deportovat do [[Střední Asie]]. Po roce [[1991]] se Krymští Tataři na [[Krym]] postupně vracejí.
[176] =>
[177] => === Tataři v Litvě, Polsku a Bělorusku ===
[178] => {{Podrobně|Lipkové}}
[179] => [[Soubor:Wikipedia-mosquee-kruszyniany.jpg|náhled|Tatarská mešita z 18. století v [[Podleské vojvodství|Podleském vojvodství]] v Polsku]]
[180] => V roce [[1397]] si [[Litva|litevský]] velkokníže [[Vytautas]] ze svého tažení k [[Černé moře|Černému moři]] přivedl na [[Litva|Litvu]] několik stovek tatarských bojovníků a jejich rodin, které usídlil v obci [[Trakai]] a ustanovil je správci a strážci tamního hradu. Dále byli Tataři usazeni v [[Bělorusko|běloruských]] a [[Polsko|polských]] oblastech pod litevským panstvím. Měli zaručenu stavovskou i náboženskou svobodu výměnou za věrnou vojenskou službu panovníkovi. Pro Tatary žijící v [[Polsko|Polsku]] a v [[Litva|Litvě]] se vžilo označení [[Lipkové]].[https://web.archive.org/web/20160422071119/http://navychod.cz/articles.php?id=e5ce09fc-a2d5-11df-aa30-00304830bcc4 Tatarští muslimové v polsko-litevském státě]. Navýchod 3/2008. V této službě [[Litva|Litvě]] a později [[Polsko-litevská unie|Polsku]] zůstali prakticky až do [[20. století|20. století]] (jak o tom svědčí například tatarský vojenský hřbitov ve [[Varšava|Varšavě]]) a přes všechny dramatické dějinné události některé tatarské komunity přežily do dnešních dob. Přestože tito Tataři dnes hovoří [[Polština|polsky]], potažmo [[Litevština|litevsky]], zachovali si mnohé ze své původní kultury. Americký herec [[Charles Bronson]] (narozen jako Charles Buchinsky) se narodil v rodině litevsko-tatarských imigrantů. Roku 1672 část polských Tatarů povstala proti [[Polsko-litevská unie (1569–1795)|Polsko-litevské unii]] a přidala se k útočící turecké armádě. O povstání Lipků pojednává román Henryka Sienkiewicze ''[[Pan Wołodyjowski]]''.
[181] =>
[182] => === Tataři v Česku ===
[183] => Tataři (resp. tehdejší [[turkické národy|turkické kmeny]]) byli stejně jako východní Slované a další podrobené národy součástí mongolského vojska, které v roce 1241 [[Mongolský vpád na Moravu|vpadlo na Moravu]]. O této události se zmiňuje již [[Dalimilova kronika|Kronika tak řečeného Dalimila]].[https://info.dingir.cz/2023/09/nabozenstvi-na-cestach-vzpominka-na-tatary-na-hostyne/ Náboženství na cestách: vzpomínka na „Tatary“ na Hostýně] : [[Náboženský infoservis]] 16. 9. 2023 Pravděpodobně tehdy vzniklo mylné označování všech jezdeckých východních národů za Tatary. Tato záměna se promítla i do lidových pověstí, např. do pověsti o vzniku lokální pochutiny [[Štramberské uši]], někdy též Tatarské uši, vzniklé od nasolených lidských uší údajně nalezených ve vytopeném „tatarském“ táboře.
[184] =>
[185] => Skutečný vpád Tatarů na území českých zemí se odehrál v roce 1663, kdy krymští Tataři společně s [[Osmané|Osmany]] během [[Rakousko-turecká válka (1663–1664)|osmansko-habsburské války]] odvlekli z [[Morava|Moravy]] do otroctví na 12 000 lidí, především mladých dívek a dětí, což zmiňují mimo jiné i tehdejší [[Lánový rejstřík|Lánové rejstříky]].{{Citace elektronického periodika |titul=Lánové rejstříky (1656–1711) |url=http://www.ilcik.cz/dubnany/dejiny/od_1656.html |datum přístupu=07-09-2013 |url archivu=https://web.archive.org/web/20120312041124/http://ilcik.cz/dubnany/dejiny/od_1656.html |datum archivace=12-03-2012 |nedostupné=ano }}
[186] =>
[187] => === Tatarské aktivity v Česku ===
[188] => Začátky tatarských aktivit v [[Česko|Česku]] jsou spojeny s přestěhováním rádia [[Svobodná Evropa]] z [[Mnichov]]a do [[Praha|Prahy]] v roce 1995. Od roku 2003 pořádají redaktoři tatarsko-baškirského vysílání Rádia Svoboda (Азатлык Радиосы) každoročně v červnu tatarskou lidovou slavnost Sabantuj[http://www.navychod.cz/articles.php?id=72e461c0-dd8a-102d-bc3e-00e0814daf34 Jak se slaví Sabantyui] {{Wayback|url=http://www.navychod.cz/articles.php?id=72e461c0-dd8a-102d-bc3e-00e0814daf34 |date=20160420055610 }}. Navýchod 2/2006 – nejprve ve středočeské obci [[Vyžlovka]], od roku 2013 v [[Bubovice|Bubovicích]]. Roku 2004 byly spuštěny webové stránky [https://www.tatar.cz/ Tatar.cz] poskytující v češtině informace o tatarském národě, dějinách, kultuře, ale i gastronomii. Roku 2013 se zástupci českých Tatarů sešli v Praze s prezidentem Tatarstánu Röstämem Minnechanovem při jeho oficiální návštěvě Česka. Od roku také 2013 existuje spolek [http://kitap-praha.blogspot.cz/2016/12/kitap-tatar-association-in-prague.html KITAP],{{Citace elektronického periodika
[189] => | titul = Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky
[190] => | periodikum = or.justice.cz
[191] => | url = https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=762924&typ=PLATNY
[192] => | jazyk = cs
[193] => | datum přístupu = 2017-04-14
[194] => }}, nezisková organizace reprezentující tatarskou kulturu. Roku 2017 byl organizátory Sabantuje založen spolek Tatar.cz{{Citace elektronického periodika
[195] => | titul = Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky
[196] => | periodikum = or.justice.cz
[197] => | url = https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-$firma?p::submit=x&./rejstrik-$firma=&nazev=spolek+tatar.cz&ico=&obec=&ulice=&forma=&oddil=&vlozka=&soud=&polozek=50&typHledani=STARTS_WITH&jenPlatne=PLATNE
[198] => | jazyk = cs
[199] => | datum přístupu = 2018-02-11
[200] => }}, který usiluje o pěstování národních tradic, nabízí praktickou pomoc krajanům, kteří se přistěhovali do Česka, a také propaguje tatarskou kulturu v českém prostředí. Působí i na Facebooku jako skupina [https://www.facebook.com/groups/tatar.cz/ Tatar.cz - Чехия татарлары/Tataři v Česku].
[201] =>
[202] => == Druhá světová válka ==
[203] => [[File:Idel-ural.png|thumb|Vlajka Idel-Ural (podle knihy Gajaza Ischaki "Idel-Ural", 1933)|alt=Флаг Идель-Урала (по книге Гаяза Исхаки «Идель-Урал», 1933)]]
[204] => Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] rekrutovali Němci v boji proti stalinskému režimu příslušníky mnoha sovětských národů, často s příslibem vzniku nezávislých států, což ale nacistický režim neměl v úmyslu splnit, protože měl s dobytým sovětským územím své vlastní poválečné plány (tzv. [[Generalplan Ost]]). Jednalo se například o tzv. ''[[Hilfswilliger]]'' nebo ''Waffen-Gruppe Krim'', která byla složená z dobrovolníků z řad [[Krymští Tataři|Krymských Tatarů]]. Někteří krymskotatarští dobrovolníci pomáhali německým jednotkám ''[[Einsatzgruppen]]'' při likvidaci krymských Židů.{{cite book|last1=Arad|first1=Yitzhak|author-link1=Yitzhak Arad|title=The Holocaust in the Soviet Union|date=2009|publisher=U of Nebraska Press|isbn=978-0-8032-2270-0|page=211|url={{Google books|DqAb5tY4Ai8C|page=211|plainurl=yes}}}} Volga-Tatar Legie ([[Legion "Idel-Ural"|Legie „Idel-Ural“]]), která byla součástí [[Wehrmacht|Wehrmachtu]], byla složená z představitelů Povolžských národů (hlavně Tatarů a dalších národů – Baškirů, [[Čuvaši|Čuvašů]], [[Marijci|Mari]], [[Mordvinci|Mordvinců]], [[Udmurti|Udmurtů]]). Organizačně byla podřízena Štábu Východních Legií ([[Němčina|něm.]] ''Kommando der Ostlegionen''). Ideologickým základem legie byl boj proti bolševismu a Židům, zatímco německá strana slibovala vytvoření [[republiky Idel-Ural]]. Vedoucí roli v ideologickém výcviku legionářů sehráli emigranti – členové národních výborů vytvořených pod záštitou Ministerstva okupovaných východních území. Obzvláště populární mezi nimi byly významné osobnosti národních výborů v období 1918–1920 (Shafi Almas). Tábory muslimských legionářů opakovaně navštívil jeruzalémský [[muftí]] [[Amín al-Husajní]], který vyzýval ke svaté válce proti „nevěřícím“ ve spojenectví s Německem. V muslimských legiích byly zavedeny funkce mullů, které někdy kombinovaly náboženské funkce s velitelskými, přičemž byli současně veliteli čet. Vojenský a politický výcvik vojáků skončil kolektivní přísahou věrnosti Hitlerovi a předáváním vlajky. Noviny „Утро Кавказа“ v roce 1942 zveřejnily prohlášení tatarských legionářů, že „dokud nebude zničen nepřítel Nového Ruska, bolševismus,“ nesloží zbraně. V květnu 1944 nařídil Stalin deportaci asi 200 tisíc krymských Tatarů do Střední Asie a na Sibiř jako trest za kolaboraci s německými okupanty.
[205] =>
[206] => == Sociální a politické hnutí ==
[207] => [[Soubor:RIAN archive 320886 Turkmen President Gurbanguly Berdymukhammedov in the Kul Sharif Mosque during his visit to Tatarstan.jpg|náhled|Prezident ruské Republiky [[Tatarstán]] Mintimer Šajmijev (vlevo) v [[Mešita Kul Šerif|mešitě Kul Šerif]] v Kazani, 2008]]
[208] => 'Stát Ural-Volžský (Stát ''Idel-Ural'', [[Tatarština|tat]]. ''Idel-Ural ştatı'') byl nerealizovaný projekt národní autonomie Tatarů a [[Baškirové|Baškirů]], který se uskutečnil během [[Ruská občanská válka|ruské občanské války]]. Pokus o realizaci vedl pouze ke krátké (1. března – 28. března 1918) existenci takzvané „republika Zabulačná“, která existovala v tatarské části Kazaně.
[209] =>
[210] => {{Podrobně|Stát Ural-Volžský}}Na počátku 90. let, po rozpadu Sovětského svazu, byla myšlenka znovuvytvoření Ural-Volžského Státu populární mezi některými tatarskými národními veřejnými činiteli.{{Citace elektronického periodika
[211] => | příjmení = Magomedov
[212] => | jméno = A
[213] => | titul = Общество регионов
[214] => | periodikum =
[215] => | vydavatel =
[216] => | url = http://www.kyrgyz.ru/?page=162
[217] => | vydání = 2
[218] => | datum vydání = 2012-04-02
[219] => | rok vydání = 1997
[220] => | strany = 51
[221] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120402040749/http://www.kyrgyz.ru/?page=162
[222] => | datum přístupu = 2020-10-25
[223] => }}
[224] =>
[225] => V roce 2018 ohlásili v Kyjevě aktivisté Tatar a Erzya vytvoření nové veřejné platformy „Volný Idel-Ural“ s cílem obnovit skutečnou suverenitu domorodého obyvatelstva regionu Ural-Volha pod vedením Tatarů.{{Citace elektronického periodika
[226] => | příjmení = Derkač
[227] => | jméno = Anvar
[228] => | titul = Активисты объявили о создании общественной платформы "Свободный Идель-Урал"
[229] => | periodikum = RFE/RL
[230] => | vydavatel =
[231] => | url = https://www.idelreal.org/a/29114642.html
[232] => | datum vydání = 2018-03-22
[233] => | jazyk = ru
[234] => | url archivu =
[235] => | datum přístupu = 2020-10-25
[236] => }}
[237] =>
[238] => == Reference ==
[239] =>
[240] =>
[241] => == Externí odkazy ==
[242] => * {{Commonscat}}
[243] => * {{Wikislovník|heslo=Tatar}}
[244] => * (česky)[http://kitapprague.blogspot.cz/ Oficiální stránky Tatarů žijících v ČR]
[245] => * {{cs}} [https://web.archive.org/web/20120510135456/http://navychod.cz/articles.php?id=1c6d3baa-8e1c-11df-aa30-00304830bcc4 Tataři na Litvě (webarchiv článku v časopisu Navýchod 1/2004)]
[246] =>
[247] => {{Turkické národy}}
[248] => {{Autoritní data}}
[249] => {{Portály|Lidé}}
[250] =>
[251] => [[Kategorie:Tataři| ]]
[252] => [[Kategorie:Turkické národy]]
[253] => [[Kategorie:Turkické kmeny]]
[254] => [[Kategorie:Národy Evropy]]
[255] => [[Kategorie:Národy Asie]]
[256] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Rusku]]
[257] => [[Kategorie:Etnické skupiny na Ukrajině]]
[258] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Polsku]]
[259] => [[Kategorie:Islám v Rusku]]
[260] => [[Kategorie:Lidé z Tatarstánu]]
[] =>
)
good wiki
Tataři
V bitvě u Varšavy v roce 1656 Tataři bojovali s Poláky proti Švédům
Císařské gardě kolem roku 1812
Rodina polských Tatarů. Hassan Konopacki sloužil jako důstojník ruské carské armády
Tataři (krymskou tatarštinou: tatarlar, tatarsky: татарлар) je zastřešující pojem pro různé turkické národy nesoucí název „Tataři“.