Array ( [0] => 15481398 [id] => 15481398 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tchaj-wan [uri] => Tchaj-wan [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|redirect=Čínská republika|stránka=Tchaj-wan (rozcestník)|stránka2=Čínská republika (rozcestník)}} [1] => {{Infobox - stát [2] => | genitiv = Tchaj-wanu [3] => | úřední název = {{Cizojazyčně|gan|中華民國}}
中华民国
Zhonghuá Mínguó [4] => | úřední název česky = Čínská republika [5] => | vlajka = Flag of the Republic of China.svg [6] => | článek o vlajce = Vlajka Tchaj-wanu [7] => | znak = National Emblem of the Republic of China.svg [8] => | článek o znaku = Státní znak Tchaj-wanu [9] => | mapa umístění = ROC Taiwan (orthographic projection).svg [10] => | rozloha = 35 980 [11] => | rozlmisto = 134 [12] => | procent vody = 0 [13] => | počet obyvatel = 23 508 428 [14] => | obyvmisto = 55 [15] => | obyvatelé aktuální k = [[2017]] [16] => | hustota = 636 [17] => | jazyk = úřední: [[standardní čínština]]; rozšířené: [[tchajwanština]], [[hakka]]; domorodé: [[atayalština]], [[tsou]], [[rukai]], [[paiwanština]], [[puyuma]], [[ami (jazyk)|ami]], [[bunun]], [[thao]], [[saisiyat]], [[kavalan]] [18] => | náboženství = [[taoismus]], [[buddhismus]] [19] => | nejvyšší hora = [[Jü-šan]] ({{Cizojazyčně|gan|玉山}}, ''Yùshān'') [20] => | výška nejvyšší hory = 3952 [21] => | státní zřízení = [[poloprezidentská republika]] [22] => | hlavní město = [[Tchaj-pej]] ({{Cizojazyčně|gan|台北}}, ''Táiběi'') [23] => | funkce1 = Prezidentka [24] => | vládce1 = [[Cchaj Jing-wen]] [25] => | funkce2 = Předseda vlády [26] => | vládce2 = [[Čchen Ťien-žen]] [27] => | článek o hymně = Hymna Tchaj-wanu [28] => | hymna = {{Cizojazyčně|gan|三民主義}} (''Sān Mín Zhǔyì'') [29] => | datum vzniku = [[1. leden|1. ledna]] [[1912]] [30] => | způsob vzniku = svržení [[dynastie Čching]] [31] => | měna = [[nový tchajwanský dolar]] [32] => | kód měny = TWD nebo NT$ [33] => | ison = 158 [34] => | iso3 = TWN [35] => | iso2 = TW [36] => | mpz = RC [37] => | domény = [[.tw]], [[.台灣]], [[.台湾]] [38] => | předvolba = +886 [39] => | čas = +8 [40] => | commonscat = China [41] => | HDI = 0.916 [42] => | HDIvývoj = růst [43] => | HDIvýše = velmi vysoký [44] => | HDImísto = 23 [45] => | HDI aktuální k = 2019 [46] => }} [47] => '''Tchaj-wan''' nebo '''Taiwan'''[https://cuzk.cz/O-resortu/Poradci-a-poradni-organy/Nazvoslovna-komise-CUZK/Nazvoslovna-komise-CUZK-(1)/Geograficke-nazvoslovne-seznamy/Seznam-jmen-statu-a-jejich-uzemnich-casti.aspx Seznam jmen států a jejich územních částí, cuzk.cz] ({{Vjazyce2|en|''Taiwan''}}, [[čínština|čínsky]] [[Pchin-jin|hanyu pinyin]] ''Táiwān'', [[tongyong pinyin]] ''Táiwan'', [[Čínské znaky|znaky]] {{Cizojazyčně|zh|台灣}} nebo {{Cizojazyčně|zh|臺灣}}, [[tchajwanština|tchajwansky]] ''Tâi-oân''), plným názvem '''Čínská republika''' ({{Čínsky|tradiční= 中華民國 | pchin-jin= Zhōnghuá Mínguó |český přepis= Čung-chua min-kuo}}, [[tongyong pinyin]] ''Jhonghuá Mínguó'', [[tchajwanština|tchajwansky]] ''Tiong-hoâ Bîn-kok''),{{Citace elektronické monografie [48] => | titul = TW, ISO 3166 Country Codes [49] => | url = https://www.iso.org/obp/ui/#iso:code:3166:TW [50] => | datum vydání = [51] => | datum aktualizace = 2018 [52] => | datum přístupu = 2018 [53] => | vydavatel = International Organization for Standardization [54] => | jazyk = anglicky [55] => }}{{Citace monografie [56] => | titul = Jména států a jejich územních částí [57] => | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální [58] => | místo = Praha [59] => | rok = 2021 [60] => | vydání = 5. zcela přepracované a rozšířené [61] => | počet stran = 243 [62] => | kapitola = Asie [63] => | strany = 115 [64] => | isbn = 978-80-88197-26-3 (kniha) [65] => | isbn2 = 978-80-88197-25-6 (PDF soubor) [66] => }} [67] => je ostrovní stát rozkládající se na stejnojmenném ostrově [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]] (dříve nazývaném Formosa) a dalších ostrovech{{Citace elektronického periodika [68] => | periodikum = Big Little Island [69] => | titul = 10 Gorgeous Taiwan Islands to Visit – Best Taiwanese Islands [70] => | url = https://biglittleisland.com/taiwan-islands/ [71] => | datum vydání = 2020-01-15 [72] => | datum přístupu = 2021-02-01 [73] => | jazyk = en [74] => }} u jihovýchodního pobřeží [[Čína|Číny]].{{Citace monografie [75] => | titul = Universum, všeobecná encyklopedie. 9. díl [76] => | vydavatel = Odeon, Euromedia Group [77] => | místo = Praha [78] => | rok = 2001 [79] => | vydání = 1 [80] => | počet stran = 655 [81] => | kapitola = Tchaj-wan [82] => | strany = 481, 482 [83] => | isbn = 80-207-1071-X [84] => }} Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Nejbližšími zámořskými sousedy Tchaj-wanu jsou [[Čína|Čínská lidová republika]] na západě a severozápadě, [[Japonsko]] na severovýchodě a [[Filipíny]] na jihu. [85] => [86] => Čínská republika na [[Tchaj-wan (ostrov)|ostrově Tchaj-wan]] je [[Ústavní právo|státoprávní]] [[právní kontinuita|kontinuitou]] kontinentální [[Čínská republika (1912–1949)|Čínské republiky]] z let 1912–1949, která byla formálně vyhlášena 1. ledna 1912 a nahradila tehdy dynastií Čching ovládanou [[Říše Čching|Říši Čching]]. Roku 1945 získala Čínská republika správu nad ostrovem [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]], který byl od roku 1895 součástí [[Japonské císařství|Japonského císařství]]. Koncem [[Čínská občanská válka|čínské občanské války]] se v roce 1949 hlavní jednotky věrné vládě Čínské republiky stáhly z pevniny na tento ostrov. Vládu nad celou pevninskou Čínou převzala [[Komunistická strana Číny]] pod vedením [[Mao Ce-tung]]a, která vyhlásila Čínskou lidovou republiku. V současnosti zahrnuje Tchaj-wan jako mezinárodně neuznaný stát vedle ostrova Tchaj-wan i [[Peskadorské ostrovy]] ''(Pcheng-chu)'' v [[Tchajwanský průliv|Tchajwanském průlivu]], ostrovy [[Lü-tao]], [[Orchidejový ostrov|Lan-jü]], [[Okres Ťin-men|Ťin-men]] (v tchajwanském přepisu též ''Kinmen''), [[Ma-cu (souostroví)|souostroví Ma-cu]] (někdy též ''Matsu'') a další malé ostrovy. [87] => [88] => == Název == [89] => [90] => === Český přepis === [91] => Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář v Česku používá počeštěný výraz ''Tchaj-wan.''{{Citace elektronického periodika [92] => | titul = 首頁 - Taipei Economic and Cultural Office, Prague, Czech Republic 駐捷克台北經濟文化代表處 [93] => | url = https://www.roc-taiwan.org/cz_cs/ [94] => | periodikum = www.roc-taiwan.org [95] => | datum přístupu = 2019-04-23 [96] => }} [[Česko]] Tchaj-wan jako samostatný stát oficiálně neuznává, proto má jejich zastoupení v [[Praha|Praze]] uvedený status hospodářské a kulturní kanceláře. [[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky]] používá jako oficiální označení také ''Tchaj-wan''.{{Citace elektronického periodika [97] => | url = http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/tchaj_wan/index.html [98] => | periodikum = www.mzv.cz [99] => | datum přístupu = 2019-04-23 [100] => }} [101] => [102] => [[Mezinárodní olympijský výbor]] používá k označení země anglický název ''Chinese Taipei''{{Citace elektronického periodika [103] => | titul = Athletes - Famous Olympic Athletes, Medalists, Sports Heroes [104] => | url = https://www.olympic.org/athletes [105] => | periodikum = International Olympic Committee [106] => | datum vydání = 2019-04-12 [107] => | datum přístupu = 2019-04-23 [108] => | jazyk = en [109] => }} (čínsky 中華台北/''Čung-chua Tchaj-pej'', česky ''[[Čínská Tchaj-pej]]''). Tento název Tchaj-wan používá pro činnost v různých mezinárodních organizacích a aktivitách, sportovních i jiných, protože se na něm dokážou shodnout obě strany ([[Čína|Čínská lidová republika]] i Tchaj-wan). Čínský výraz 中華/Čung-chua totiž není svázán s konkrétní zemí nebo vládou, ale spíš kulturou. [110] => [111] => Dále je některými mezinárodními organizacemi (např. [[Mezinárodní organizace pro normalizaci|ISO]]) používán termín ''Taiwan, Province of China'' (čínská provincie Tchaj-wan). Název je nejednoznačný, jelikož ČLR i Tchaj-wan ''de iure'' obsahují provincii jménem Tchaj-wan. Tato provincie v obou systémech samosprávy ovšem neobsahuje některé ostrovy, které ovládá Tchaj-wan. [112] => [113] => Dodatky Ústavy Čínské republiky z roku 1991 definují „Svobodné území Čínské republiky“, tj. území, které ovládá Tchaj-wan. Třebaže dle svých zákonů Čínská republika obsahuje všechny čínské provincie a počítá všechny občany tohoto území za své občany, občanskými právy disponují pouze občané s bydlištěm na „Svobodném území“. [114] => [115] => == Dějiny == [116] => {{Podrobně|Dějiny Tchaj-wanu}} [117] => [118] => === Rané dějiny a příchod Číňanů === [119] => [[Soubor:Taiwanese aborigines deerhunt2.png|náhled|Domorodci mluvící [[Austronéské jazyky|austronéskými jazyky]] byli původními obyvateli ostrova|vlevo]]Tchaj-wan byl spojen s asijskou pevninou suchozemským mostem, než se asi před 10 000 lety zvedla hladina moře a stal se ostrovem. Osídlen lidmi byl již předtím, byly nalezeny lidské pozůstatky z doby před 20 000 až 30 000 lety. Kultury se rozvíjely od [[paleolit]]u. Asi před 6000 lety byl Tchaj-wan osídlen zemědělci, kteří se s největší pravděpodobností přeplavili z území dnešní jihovýchodní Číny.{{Citace monografie [120] => | příjmení = Blust [121] => | jméno = Robert [122] => | titul = Subgrouping, circularity and extinction: some issues in Austronesian comparative linguistics. In E. Zeitoun & P.J.K Li (eds.). Selected papers from the Eighth International Conference on Austronesian Linguistics [123] => | vydavatel = Academia Sinica [124] => | místo = Taipei [125] => | strany = 31–94 [126] => | jazyk = angličtina [127] => | rok = 1999 [128] => }} To byli předkové dnešních domorodých kmenů Tchaj-wanu. Hovořili [[Austronéské jazyky|austronéskými jazyky]], nicméně pestrost těchto jazyků na malém území Tchaj-wanu je nápadná a některé historiky přivedla k názoru, že Tchaj-wan byl vlastně pravlastí Austronésanů, kteří odtud postupně po moři osídlili rozsáhlé území od [[Madagaskar]]u přes [[Nový Zéland]] a [[Havaj]] až po [[Velikonoční ostrov]].{{Citace periodika [129] => | příjmení = Diamond [130] => | jméno = Jared M. [131] => | titul = Taiwan's gift to the world [132] => | periodikum = Nature [133] => | datum vydání = 2000-02 [134] => | ročník = 403 [135] => | číslo = 6771 [136] => | strany = 709–710 [137] => | issn = 1476-4687 [138] => | doi = 10.1038/35001685 [139] => | jazyk = en [140] => | url = https://www.nature.com/articles/35001685 [141] => | datum přístupu = 2022-04-04 [142] => }}{{Citace sborníku [143] => | příjmení = Fox [144] => | jméno = James [145] => | titul = Current Developments in Comparative Austronesian Studies [146] => | url = https://openresearch-repository.anu.edu.au/handle/1885/43158 [147] => | vydavatel = The Australian National University [148] => | datum vydání = 2004 [149] => | jazyk = en-AU [150] => }} Tito obyvatelé neměli příliš tendenci zakládat centralizovaný stát, ale v polovině 17. století podobný stát přece jen založili, nazýval se [[království Middag]].{{Citace monografie [151] => | příjmení = Hsin-Hui [152] => | jméno = Chiu [153] => | titul = The Colonial 'civilizing Process' in Dutch Formosa: 1624 - 1662 [154] => | url = https://books.google.cz/books?id=4QzpJtddFxEC&printsec=frontcover&dq=isbn:9789004165076&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [155] => | vydavatel = BRILL [156] => | počet stran = 375 [157] => | isbn = 978-90-04-16507-6 [158] => | poznámka = Google-Books-ID: 4QzpJtddFxEC [159] => | jazyk = en [160] => }} [161] => [162] => První zmínky o Tchaj-wanu v čínských pramenech pocházejí z 3. až 7. století. Ve 12. století byly čínskými usedlíky založeny první [[Zemědělec|rolnické]] osady, hlavně na [[Peskadorské ostrovy|Peskadorských ostrovech]]. Na počátku 17. století došlo k první výraznější [[Imigrace|migraci]] [[Číňané|Číňanů]] na Tchaj-wan.{{Citace monografie [163] => | titul = Merriam-Webster's Geographical Dictionary [164] => | vydavatel = Merriam-Webster, Incorporporated, Publishers [165] => | místo = Springfield, Massachusetts, U. S. A. [166] => | rok = 1997 [167] => | vydání = 3 [168] => | počet stran = 1153 [169] => | strany = 247 [170] => | isbn = 0-87779-546-0 [171] => | jazyk = anglicky [172] => | url-access = registration [173] => | url = https://archive.org/details/merriamwebstersg1998merr [174] => }} Tu iniciovali Nizozemci, kteří v Číně, zvláště v okolí [[Fu-ťien]]u, sháněli kolonisty, kteří by obdělávali půdu pod nizozemskou nadvládou. V 60. letech 17. století žilo na ostrově již asi 30 000 až 50 000 Číňanů. [175] => [176] => === Evropané a království Tung-ning === [177] => [[Soubor:Atlas Blaeu-Van der Hem - Taioan.jpg|alt=Pevnost Zeelandia|náhled|Nizozemská pevnost Zeelandia v 17. století. Dnes je oblast součástí města [[Tchaj-nan]].|vlevo]] [178] => [[Soubor:Portrait of Zheng Chenggong (detail).jpg|náhled|Král [[Čeng Čcheng-kung]]]] [179] => Evropané ostrov objevili v 16. století. V roce 1544 nejprve [[Portugalská koloniální říše|Portugalci]], kteří ho nazvali ''Ilha Formosa'' (''Krásný ostrov'').{{Citace elektronického periodika [180] => | příjmení = Van der Wees [181] => | jméno = Gerrit [182] => | titul = How European explorers discovered Ilha Formosa [183] => | periodikum = Taipei Times [184] => | url = https://www.taipeitimes.com/News/feat/archives/2019/02/13/2003709641 [185] => | datum vydání = 2019-02-13 [186] => | datum přístupu = 2022-04-04 [187] => }} V roce 1626 obsadilo severní Tchaj-wan [[Španělské impérium]], které zde chtělo mít svou obchodní základnu. Vybudovalo nejprve osadu v [[Ťi-lung|Keelungu]] a v roce 1628 pak pevnost San Domingo v [[Tamsui]]. Tato kolonie existovala šestnáct let, až do roku 1642, kdy poslední španělská pevnost podlehla [[Nizozemská koloniální říše|nizozemským]] silám. Nizozemci pak v letech 1642 až 1661 obsadili značnou část Tchaj-wanu. [188] => [189] => Po pádu [[dynastie Ming]] v Pekingu v roce 1644 slíbil generál [[Čeng Čcheng-kung]] (také zvaný Koxinga) věrnost Mingům a bojovat proti nové dynastii Čching. Zaútočil na pozice Čchingů podél celého jihovýchodního pobřeží Číny, ale neuspěl. V roce 1661, pod rostoucím tlakem čchingských vojsk, našel útočiště na Tchaj-wanu.{{Citace periodika [190] => | příjmení = Sazvar [191] => | jméno = Nastaran [192] => | titul = Zheng Chenggong (1624–1662): Ein Held Im Wandel Der Zeit [193] => | periodikum = Monumenta Serica [194] => | datum vydání = 2010-12-01 [195] => | ročník = 58 [196] => | číslo = 1 [197] => | strany = 153–247 [198] => | issn = 0254-9948 [199] => | doi = 10.1179/mon.2010.58.1.005 [200] => | url = https://doi.org/10.1179/mon.2010.58.1.005 [201] => | datum přístupu = 2022-04-04 [202] => }} [203] => [204] => V roce 1662 pak Čeng dobyl nizozemské osady. Nizozemci se spojili s Čchingy a drželi se u Keelungu až do roku 1668, kdy odpor domorodců a neschopnost vytlačit Čengova vojska ze zbytku ostrova přiměly nizozemské koloniální úřady, aby opustily i tuto poslední pevnost a úplně se z Tchaj-wanu stáhly. [205] => [206] => Čeng založil na ostrově [[Království Tung-ning]], rozkládající se nad jihozápadní částí ostrova. Jeho vztah k mingské dynastii je nejasný, podle některých interpretací zůstal Čeng Mingům věrný a mínil založit království pro ně, podle jiných usiloval o zcela nezávislý stát.{{Citace monografie [207] => | příjmení = Rubinstein [208] => | jméno = Murray A. [209] => | titul = Taiwan: A New History [210] => | url = https://books.google.cz/books?id=FtnvnQEACAAJ&dq=isbn:9780765614957&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [211] => | vydavatel = M.E. Sharpe [212] => | počet stran = 560 [213] => | isbn = 978-0-7656-1495-7 [214] => | poznámka = Google-Books-ID: FtnvnQEACAAJ [215] => | jazyk = en [216] => }} Jisté je, že faktickým vládcem byl Čeng a že předal vládu svým potomkům – králem byl jeho syn [[Čeng Ťing]] i vnuk [[Čeng Kche-šuang]].{{Citace periodika [217] => | příjmení = Hang [218] => | jméno = Xing [219] => | titul = Contradictory Contingencies: The Seventeenth-Century Zheng Family and Contested Cross-Strait Legacies [220] => | periodikum = American Journal of Chinese Studies [221] => | datum vydání = 2016 [222] => | ročník = 23 [223] => | strany = 173–182 [224] => | issn = 2166-0042 [225] => | url = https://www.jstor.org/stable/44289147 [226] => | datum přístupu = 2022-04-04 [227] => }} Předpokládá se, že v době vládnutí rodiny Čeng počet obyvatel dosáhl přibližně 120 000. Nedlouhé vládnutí dynastie [[Království Tung-ning|Čengů]] na Tchaj-wanu ukončila v roce 1683 [[Říše Čching|čchingská]] výprava admirála [[Š' Lang]]a a západní Tchaj-wan se tak postupně dostal pod nadvládu [[Mandžuové|Mandžuů]].{{Citace monografie [228] => | příjmení = Liščák [229] => | jméno = Vladimír [230] => | příjmení2 = [231] => | jméno2 = [232] => | titul = Taiwan - stručná historie státu [233] => | vydání = 1 [234] => | vydavatel = Libri [235] => | místo = Praha [236] => | rok vydání = 2003 [237] => | počet stran = 142 [238] => | strany = 52 [239] => | isbn = 80-7277-097-7 [240] => }} [241] => [242] => === Pod vládou Čchingů === [243] => [[Soubor:Crossing the ocean and triumphant return.jpg|náhled|Lin Šuang-wenovo povstání|vlevo]] [244] => [[Říše Čching|Čchingskou]] éru na Tchaj-wanu lze rozdělit na období pasivní vlády (1663{{Rozpor|Podle předchozího odstavce byli Čengové svrženi až v roce 1683}}–1874), dobu, kdy pod hrozbou japonského rozmachu byl ostrov aktivně rozvíjen (1874–1895), a nakonec dobu, kdy se na necelých deset let (1885–1895) stal samostatnou, dvacátou, provincií Čchingské říše, s [[Tchaj-pej]]í jako hlavním městem. [245] => [246] => Zpočátku byla politika čchingského dvora zaměřena na zabránění tomu, aby se ostrov stal [[pirát]]ským doupětem či základnou jakékoliv protivládní moci. Avšak i přes pasivní politiku a zákaz imigrace na Tchaj-wan přicházeli osadníci, převážně z oblastí [[Fu-ťien]] a [[Kuang-tung]], kteří postupně začali utvářet společnost a rozvíjet převážně zemědělské hospodářství.{{Citace monografie [247] => | příjmení = Liščák [248] => | jméno = Vladimír [249] => | příjmení2 = [250] => | jméno2 = [251] => | titul = Taiwan - stručná historie států [252] => | vydání = 1 [253] => | vydavatel = Libri [254] => | místo = Praha [255] => | rok vydání = 2003 [256] => | počet stran = 142 [257] => | strany = 53, 54 [258] => | isbn = 80-7277-097-7 [259] => }} Ke konci čchingského období bylo přibližně 45 % území Tchaj-wanu (západ a sever) ovládáno [[Říše Čching|říší Čching]]. Zbytek (východ, jih a pohoří) byl volně obydlen původním obyvatelstvem.{{Citace monografie [260] => | příjmení = Chou [261] => | jméno = Wan-Yau [262] => | příjmení2 = [263] => | jméno2 = [264] => | titul = A new illustrated history of Taiwan [265] => | url = https://archive.org/details/newillustratedhi0000zhou [266] => | vydání = 1 [267] => | vydavatel = SMC Publishing Inc. [268] => | místo = [269] => | rok vydání = 2015 [270] => | počet stran = 469 [271] => | strany = [https://archive.org/details/newillustratedhi0000zhou/page/132 132] [272] => | isbn = 978-957-638-784-5 [273] => }}LIŠČÁK, Vladimír. Han immigration to Taiwan since the 17th century and changes in place names [přednáška, elektronická publikace]. [274] => [275] => Čchingové neměli situaci na ostrově vůbec jednoduchou, čelili nesčetnému množství povstání. Z té doby pochází ironické rčení „každé tři roky povstání, každých pět let rebelie“, které dobře ilustrovalo odbojnost místního obyvatelstva. K největším povstáním patřilo to z let 1787–1788, tzv. Lin Šuang-wenovo povstání.{{Citace elektronického periodika [276] => | příjmení = Cheung [277] => | jméno = Han [278] => | titul = Taiwan in Time: Rebels of heaven and earth [279] => | periodikum = Taipei Times [280] => | url = https://www.taipeitimes.com/News/feat/archives/2016/04/17/2003644127 [281] => | datum vydání = 2016-04-17 [282] => | datum přístupu = 2022-04-04 [283] => }} [284] => [285] => Od 70. let 19. století bylo zřejmé, že o ostrov má eminentní zájem japonské impérium, první vojenské střety s Japonci proběhly v roce 1874.{{Citace periodika [286] => | příjmení = Leung [287] => | jméno = Edwin Pak-Wah [288] => | titul = The Quasi-War in East Asia: Japan's Expedition to Taiwan and the Ryūkyū Controversy [289] => | periodikum = Modern Asian Studies [290] => | datum vydání = 1983 [291] => | ročník = 17 [292] => | číslo = 2 [293] => | strany = 257–281 [294] => | issn = 0026-749X [295] => | url = https://www.jstor.org/stable/312474 [296] => | datum přístupu = 2022-04-05 [297] => }} V letech 1894 až 1895 došlo k [[První čínsko-japonská válka|čínsko-japonské válce]], po níž byl Tchaj-wan na základě [[Šimonosecká mírová smlouva|Šimonosecké mírové smlouvy]] [[Japonské císařství|Japonskému císařství]] postoupen. [298] => [299] => === Japonská kolonizace === [300] => [[Soubor:二次霧社事件.jpg|náhled|Japonští vojáci s uřezanými hlavami povstalců roku 1930]] [301] => [[Soubor:Bombing campaign. Southeast Asia & the Pacific - NARA - 292592.jpg|náhled|Spojenecké bombardování rafinerie na Tchaj-wanu roku 1945]] [302] => Pro obyvatele Tchaj-wanu, kteří si přáli zůstat poddanými Čchingů, bylo vyhlášeno dvouleté [[moratorium]], během nějž mohli prodat svůj majetek a přestěhovat se do pevninské Číny. Velmi málo z nich to ale vidělo jako proveditelné. 25. května 1895 skupina vysokých úředníků vyhlásila [[Republika Tchaj-wan|Republiku Formosa]], aby odvrátila blížící se japonskou nadvládu.{{Citace elektronického periodika [303] => | příjmení = Van der Wees [304] => | jméno = Gerrit [305] => | titul = The rise and fall of the Republic of Formosa [306] => | periodikum = Taipei Times [307] => | url = https://www.taipeitimes.com/News/feat/archives/2018/06/04/2003694280 [308] => | datum vydání = 2018-06-04 [309] => | datum přístupu = 2022-04-05 [310] => }}{{Citace periodika [311] => | příjmení = Lamley [312] => | jméno = Harry J. [313] => | titul = The 1895 Taiwan Republic: A Significant Episode in Modern Chinese History [314] => | periodikum = The Journal of Asian Studies [315] => | datum vydání = 1968 [316] => | ročník = 27 [317] => | číslo = 4 [318] => | strany = 739–762 [319] => | issn = 0021-9118 [320] => | doi = 10.2307/2051577 [321] => | url = https://www.jstor.org/stable/2051577 [322] => | datum přístupu = 2022-04-05 [323] => }} Japonské síly vstoupily na ostrov a 21. října 1895 odpor zlomily. Partyzánské boje pokračovaly až do roku 1902 a nakonec si vyžádaly životy 14 000 Tchajwanců, což představovalo 0,5 procenta populace. Potlačeno bylo i několik dalších povstání proti Japoncům (1907, 1915, 1930).{{cite book|title=Tropics of Savagery: The Culture of Japanese Empire in Comparative Frame|first=Robert|last=Tierney|publisher=University of California Press|year=2010|isbn=978-0-520-94766-5|pages=8–9}}{{Citace monografie [324] => | příjmení = Barclay [325] => | jméno = Paul D. [326] => | titul = Outcasts of Empire: Japan's Rule on Taiwan's "Savage Border," 1874-1945 [327] => | url = https://books.google.cz/books?id=dC45DwAAQBAJ&printsec=frontcover&dq=Outcasts+of+Empire:+Japan's+Rule+on+Taiwan's+%22Savage+Border,%22+1874-1945&hl=cs&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=Outcasts%20of%20Empire:%20Japan's%20Rule%20on%20Taiwan's%20%22Savage%20Border,%22%201874-1945&f=false [328] => | vydavatel = Univ of California Press [329] => | počet stran = 328 [330] => | isbn = 978-0-520-29621-3 [331] => | poznámka = Google-Books-ID: dC45DwAAQBAJ [332] => | jazyk = en [333] => }}{{Citace elektronického periodika [334] => | titul = Wushe Incident - 台灣大百科全書 Encyclopedia of Taiwan [335] => | periodikum = web.archive.org [336] => | url = http://taiwanpedia.culture.tw/en/content?ID=3722 [337] => | datum vydání = 2014-03-25 [338] => | datum přístupu = 2022-04-05 [339] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140325180546/http://taiwanpedia.culture.tw/en/content?ID=3722 [340] => | datum archivace = 2014-03-25 [341] => }} [342] => [343] => Až do počátku 20. století byl běžnou součástí života některých domorodých etnik [[Lovci lebek|lov lebek]], který byl společně s [[tetování]]m zakázán japonskými koloniálními úřady.{{Citace elektronického periodika [344] => | titul = Ostrov létajících lampionů a tetovaných domorodců. To je Tchaj-wan, skrytá perla Asie [345] => | periodikum = Reflex [346] => | datum_vydání = 24. června 2019 [347] => | url = https://www.reflex.cz/clanek/lide-a-zeme/95281/ostrov-letajicich-lampionu-a-tetovanych-domorodcu-to-je-tchaj-wan-skryta-perla-asie.html [348] => }} Lidské a přírodní zdroje Tchaj-wanu byly použity k podpoře rozvoje Japonska. Vzrostla především produkce [[Cukrová třtina|cukrové třtiny]], kterou ale mohlo kupovat jen několik japonských cukrovarů. V roce 1939 byl díky tomu Tchaj-wan sedmým největším producentem cukru na světě. [349] => [350] => Hanové a domorodci byli klasifikováni jako občané druhé a třetí kategorie. Mnoho vládních i obchodních pozic jim bylo zapovězeno, takže o desetiletí později, když Japonci ostrov opustili, zůstalo jen málo domorodců schopných převzít vedoucí a manažerské pozice. Kolem roku 1935 Japonci zahájili japanizační [[Asimilace (sociologie)|asimilační]] projekt (hnutí ''kominka''), tchajwanská kultura a náboženství byly zakázány a občané byli vyzýváni k přijetí japonských jmen.{{Citace periodika [351] => | příjmení = Lamley [352] => | jméno = Harry J. [353] => | titul = Assimilation Efforts in Colonial Taiwan: The Fate of the 1914 Movement [354] => | periodikum = Monumenta Serica [355] => | datum vydání = 1970 [356] => | ročník = 29 [357] => | strany = 496–520 [358] => | issn = 0254-9948 [359] => | url = https://www.jstor.org/stable/40725934 [360] => | datum přístupu = 2022-04-05 [361] => }} Přicházelo také stále více japonských osadníků, v roce 1938 jich bylo již 300 000. [362] => [363] => Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] Japonci ostrov použili jako námořní a leteckou základnu. Zahájili odtud například [[Boj o Filipíny (1941–1942)|útok na Filipíny]].{{Citace monografie [364] => | příjmení = Editors [365] => | jméno = Charles River Charles River [366] => | titul = The Philippines Campaigns of World War II: The History of the Japanese Invasion in 1941-1942 and the Allied Liberation in 1944-1945 [367] => | url = https://books.google.cz/books?id=_8detAEACAAJ&dq=The+Philippines+Campaigns+of+World+War+II:+The+History+of+the+Japanese+Invasion+in+1941-1942+and+the+Allied+Liberation+in+1944-1945&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [368] => | vydavatel = CreateSpace Independent Publishing Platform [369] => | počet stran = 198 [370] => | isbn = 978-1-9857-5949-7 [371] => | poznámka = Google-Books-ID: _8detAEACAAJ [372] => | jazyk = en [373] => }} Některé oblasti ostrova se staly terčem těžkého [[Spojenci (druhá světová válka)|spojeneckého]] bombardování, které zničilo mnoho továren, přehrad a velkou část infrastruktury vybudované Japonci. V říjnu 1944 se na Tchaj-wanu odehrála letecká bitva mezi americkými letadlovými loděmi a japonskými silami.{{Citace elektronického periodika [374] => | titul = Battle off Formosa, 12-16 October 1944 [375] => | periodikum = www.historyofwar.org [376] => | url = http://www.historyofwar.org/articles/battles_formosa.html [377] => | datum přístupu = 2022-04-05 [378] => }} Během války sloužily v japonské armádě desetitisíce Tchajwanců. Kromě toho bylo více než 2 000 tchajwanských žen přinuceno k sexuálnímu otroctví.{{Citace elektronického periodika [379] => | příjmení = Ward [380] => | jméno = Thomas J. [381] => | titul = The Comfort Women Controversy - Lessons from Taiwan [382] => | periodikum = The Asia-Pacific Journal [383] => | url = https://apjjf.org/2018/08/Ward.html [384] => | datum vydání = 2018-04-15 [385] => | datum přístupu = 2022-04-05 [386] => }} Po japonské kapitulaci roku 1945 byla většina z přibližně 300 000 japonských obyvatel Tchaj-wanu vyhnána a poslána do Japonska. [387] => [388] => === Čínská republika === [389] => [[Soubor:Surrender ceremony Taiwan 1945.jpg|náhled|Japonci podepisují kapitulaci v Tchaj-peji roku 1945]] [390] => Od 20. let 20. století probíhala v Číně [[Čínská občanská válka|občanská válka]] mezi vládou Čínské republiky a jednotlivými vojenskými veliteli. Roku 1927 se [[Komunistická strana Číny]] pod vedením [[Mao Ce-tung]]a oddělila od Národní strany ([[Kuomintang]]u). Následovala [[Druhá čínsko-japonská válka|druhá válka s Japonskem]] a po roce 1945 další občanská válka mezi komunisty a nacionalisty z Kuomintangu. Po vítězství komunistů v roce 1949 se zbytky [[Čankajšek|Čankajškovy]] armády uchýlily na ostrov [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]]. Na pevnině byla vyhlášena [[Čína|Čínská lidová republika]] (ČLR) a pojem Čínská republika se zúžil na ostrovy udržené kuomintangskou armádou. Spojenci formálně považovali ostrov za japonské území až do roku 1952, kdy byla podepsána [[Sanfranciská mírová smlouva]], v níž se Japonci zříkali mj. i Tchaj-wanu. ČLR se podpisu nezúčastnila, a tak nebylo ve smlouvě upřesněno, ve prospěch koho se Japonsko ostrova zříká. Vzápětí byla podepsána mírová smlouva mezi kuomintangskou vládou v Tchaj-peji a Japonskem, která formálně ukončovala čínsko-japonskou válku. Na jejím základě byla uznána Čankajškova vláda nad ostrovem z hlediska [[Mezinárodní právo|mezinárodního práva]], byť legalita tohoto kroku je předmětem nepřetržitých útoků nepřátel Tchaj-wanu.{{Citace periodika [391] => | příjmení = Chen [392] => | jméno = Lung-chu [393] => | příjmení2 = Reisman [394] => | jméno2 = W. M. [395] => | titul = Who Owns Taiwan: A Search for International Title [396] => | periodikum = The Yale Law Journal [397] => | datum vydání = 1972 [398] => | ročník = 81 [399] => | číslo = 4 [400] => | strany = 599–671 [401] => | issn = 0044-0094 [402] => | doi = 10.2307/795213 [403] => | url = https://www.jstor.org/stable/795213 [404] => | datum přístupu = 2022-04-05 [405] => }}{{Citace elektronického periodika [406] => | příjmení = Sheu [407] => | jméno = Gary [408] => | titul = No, Taiwan’s Status Is Not Uncertain [409] => | periodikum = thediplomat.com [410] => | url = https://thediplomat.com/2014/08/no-taiwans-status-is-not-uncertain/ [411] => | jazyk = en-US [412] => | datum přístupu = 2022-04-05 [413] => }} [414] => [[Soubor:228 Incident h.jpg|vlevo|náhled|[[Incident 28. února]]]] [415] => Ještě před exodem Kuomintangu na Tchaj-wan roku 1949 byla obnovena čínská správa. Vedl ji generál [[Čchen I (Kuomintang)|Čchen I]], který však situaci nezvládal. Poválečná [[hyperinflace]] a vyvlastnění soukromých podniků vyvolaly vlnu nespokojenosti. Výsledkem bylo [[Incident 28. února|povstání z 28. února 1947]].{{Citace elektronického periodika [416] => | titul = Zabíjíme vás? Mlčte, ani slovo! Příběh Incidentu 228, nejstrašnějšího tajemství bílého teroru na Tchaj-wanu [417] => | periodikum = iROZHLAS [418] => | odkaz na periodikum = iROZHLAS [419] => | vydavatel = Český rozhlas [420] => | odkaz na vydavatele = Český rozhlas [421] => | datum_vydání = 19. dubna 2018 [422] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/cina-tchaj-wan-taiwan-cankajsek-incident-228-bily-teror-masakr-diktatura_1804190700_mls [423] => }}{{Citace periodika [424] => | příjmení = Shih [425] => | jméno = Cheng-feng [426] => | příjmení2 = Chen [427] => | jméno2 = Mumin [428] => | titul = Taiwanese Identity and the Memories of 2–28: A Case for Political Reconciliation [429] => | periodikum = Asian Perspective [430] => | datum vydání = 2010 [431] => | ročník = 34 [432] => | číslo = 4 [433] => | strany = 85–113 [434] => | issn = 2288-2871 [435] => | doi = 10.1353/apr.2010.0007 [436] => | url = https://muse.jhu.edu/article/713234 [437] => | datum přístupu = 2022-04-05 [438] => }} Čchen se ho rozhodl potlačit s maximální silou. Odhady počtu zabitých se pohybují od 18 000 do 30 000. Čchen byl poté odvolán z funkce a nahrazen [[Wej Tchao-ming]]em, který se snažil uklidnit situaci, mj. restitucí podniků. [439] => [440] => 8. prosince 1949, po ztrátě čtyř hlavních měst, došlo k evakuaci nacionalistické vlády na Tchaj-wan.{{Citace elektronického periodika [441] => | příjmení = [442] => | jméno = [443] => | titul = Chinese Nationalists move capital to Taiwan [444] => | periodikum = History.com [445] => | url = https://www.history.com/this-day-in-history/chinese-nationalists-move-capital-to-taiwan [446] => | jazyk = en [447] => | datum přístupu = 2022-04-05 [448] => }} Spolu s ní byly z pevninské Číny evakuovány asi 2 miliony lidí, převážně vojáků, členů vládnoucího Kuomintangu a intelektuálních a obchodních elit. Počet obyvatel Tchaj-wanu se tak zvýšil na osm milionů. Čankajškově vládě se podařilo na ostrov převézt i mnoho národních pokladů a velkou část čínských zlatých rezerv a rezerv v cizí měně. Udržela vojenskou kontrolu i nad několika dalšími ostrovy v oblasti (některé komunisté dobyli v letech 1950 a [[První krize v Tchajwanské úžině|1955]]). Formálně si nárokovala vládu nad celou Čínou, včetně [[Mongolsko|Mongolska]] a [[Tibet]]u.{{Citace periodika [449] => | příjmení = Cohen [450] => | jméno = Marc J. [451] => | titul = One China or Two: Facing up to the Taiwan Question [452] => | periodikum = World Policy Journal [453] => | datum vydání = 1987 [454] => | ročník = 4 [455] => | číslo = 4 [456] => | strany = 621–649 [457] => | issn = 0740-2775 [458] => | url = https://www.jstor.org/stable/40209064 [459] => | datum přístupu = 2022-04-05 [460] => }} Když přijela na ostrov, platilo stanné právo vyhlášené kvůli nepokojům roku 1947. Nechala ho v platnosti dalších 38 let, zrušeno bylo až roku 1987. Bylo využíváno k represím opozice, kterým se říkalo „[[Bílý teror (Tchaj-wan)|bílý teror]]“. Během něj bylo uvězněno nebo popraveno na 140 000 lidí.{{Citace elektronického periodika [461] => | titul = Svět, který nestrannost hubil a kde se novináři upalovali, zrodil Zelený tým proti bílému teroru [462] => | periodikum = [[Deník N]] [463] => | url = https://denikn.cz/408465/svet-ktery-nestrannost-hubil-a-kde-se-novinari-upalovali-zrodil-zeleny-tym-proti-bilemu-teroru/ [464] => | datum_vydání = 30. července 2020 [465] => }}{{Citace monografie [466] => | příjmení = Rowen [467] => | jméno = Ian [468] => | titul = Transitions in Taiwan: Stories of the White Terror [469] => | url = https://books.google.cz/books?id=bztxzgEACAAJ&dq=white+terror+in+taiwan&hl=cs&sa=X&redir_esc=y [470] => | vydavatel = Cambria Press [471] => | počet stran = 276 [472] => | isbn = 978-1-62196-600-5 [473] => | poznámka = Google-Books-ID: bztxzgEACAAJ [474] => | jazyk = en [475] => }} V roce 1998 byl přijat zákon o vytvoření Nadace pro odškodnění za nesprávné verdikty. Prezident [[Ma Jing-ťiou]] se v roce 2008 za bílý teror oficiálně omluvil.{{Citace periodika [476] => | titul = Taiwan sorry for white terror era [477] => | datum vydání = 2008-07-16 [478] => | jazyk = en-GB [479] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/7509805.stm [480] => | datum přístupu = 2022-04-05 [481] => }}[[Soubor:Eisenhower visits Taiwan (June 1960).jpg|náhled|Americký prezident [[Dwight D. Eisenhower|Eisenhower]] a [[Čankajšek]], od roku 1925 velitel Národní revoluční armády, od roku 1926 předseda Kuomintangu a prezident Čínské republiky]] [482] => Mezinárodní situace kuomintangské vlády byla zprvu hrozivá. I [[Spojené státy americké|Spojené státy]] ji roku 1949 opustily a očekávaly, že Tchaj-wan podlehne komunistům. Vše však změnila [[korejská válka]] a americká potřeba mít Tchaj-wan jako základnu v ní.{{Citace periodika [483] => | příjmení = Lin [484] => | jméno = Cheng-yi [485] => | titul = The legacy of the Korean War: Impact on U.S.-Taiwan relations [486] => | periodikum = Journal of Northeast Asian Studies [487] => | datum vydání = 1992-12-01 [488] => | ročník = 11 [489] => | číslo = 4 [490] => | strany = 40–57 [491] => | issn = 1874-6284 [492] => | doi = 10.1007/BF03023495 [493] => | jazyk = en [494] => | url = https://doi.org/10.1007/BF03023495 [495] => | datum přístupu = 2022-04-05 [496] => }} Americký prezident [[Harry S. Truman]] proto roku 1950 vyslal 7. flotilu amerického námořnictva do [[Tchajwanský průliv|Tchajwanského průlivu]], aby bránila ostrov před eventuálním čínským útokem, čímž byla jeho nezávislost zachráněna. Roku 1955 Američané a Tchajwanci podepsali smlouvu o vzájemné obraně.{{Citace periodika [497] => | příjmení = LIN [498] => | jméno = HSIAO-TING [499] => | titul = U.S.-Taiwan Military Diplomacy Revisited: Chiang Kai-shek, Baituan, and the 1954 Mutual Defense Pact [500] => | periodikum = Diplomatic History [501] => | datum vydání = 2013 [502] => | ročník = 37 [503] => | číslo = 5 [504] => | strany = 971–994 [505] => | issn = 0145-2096 [506] => | url = https://www.jstor.org/stable/26376504 [507] => | datum přístupu = 2022-04-05 [508] => }} Vzápětí americký [[Senát Spojených států amerických|Senát]] schválil rezoluci, podle níž může americký prezident osobně rozhodnout o jakémkoli vojenském kroku k obraně Tchaj-wanu, bez nutnosti schválení parlamentem.{{Citace periodika [509] => | příjmení = Accinelli [510] => | jméno = Robert [511] => | titul = Eisenhower, Congress, and the 1954-55 Offshore Island Crisis [512] => | periodikum = Presidential Studies Quarterly [513] => | datum vydání = 1990 [514] => | ročník = 20 [515] => | číslo = 2 [516] => | strany = 329–348 [517] => | issn = 0360-4918 [518] => | url = https://www.jstor.org/stable/27550618 [519] => | datum přístupu = 2022-04-05 [520] => }} Roku 1958 došlo k vážné [[Druhá krize v Tchajwanské úžině|druhé krizi v Tchajwanské úžině]].{{Citace periodika [521] => | příjmení = Savage [522] => | jméno = Charlie [523] => | titul = Risk of Nuclear War Over Taiwan in 1958 Said to Be Greater Than Publicly Known [524] => | periodikum = The New York Times [525] => | datum vydání = 2021-05-22 [526] => | issn = 0362-4331 [527] => | jazyk = en-US [528] => | url = https://www.nytimes.com/2021/05/22/us/politics/nuclear-war-risk-1958-us-china.html [529] => | datum přístupu = 2022-04-05 [530] => }} Američané poté poskytli Tchaj-wanu raketové systémy protivzdušné obrany, což suverenitu Tchaj-wanu značně posílilo. [531] => [532] => V 50. letech vláda stavěla hospodářskou politiku na zemědělství a těžkém průmyslu. V 60. letech vsadila na nové technologie a ekonomika začala prudce růst, takže se dokonce začalo hovořit o tchajwanském ekonomickém zázraku.{{Citace periodika [533] => | příjmení = Tsiang [534] => | jméno = S. C. [535] => | titul = Taiwan's economic miracle : lessons in economic development [536] => | periodikum = World economic growth [537] => | datum vydání = 1984 [538] => | číslo = World economic growth. - San Francisco, Calif. : ICS Press, ISBN 0-917616-63-4. - 1984, p. 301-323 [539] => | url = https://www.econbiz.de/Record/taiwan-s-economic-miracle-lessons-in-economic-development-tsiang/10002922023 [540] => | datum přístupu = 2022-04-05 [541] => }} V 70. letech 20. století bylo tchajwanské hospodářství druhým nejrychleji rostoucím v Asii (za japonským). [[Čankajšek]] zemřel v roce 1975, předsedou Koumintangu se stal Čankajškův syn [[Ťiang Ťing-kuo]], v prezidentské funkci Čankajška nejprve vystřídal [[Jen Ťia-kan]]. Od roku 1978 pak Ťiang Ťing-kuo zastával i prezidentskou funkci. Následoval další hospodářský vzestup Tchaj-wanu. Od poloviny osmdesátých let byla patrná postupná [[Demokratizace Tchaj-wanu|demokratizace]] společnosti a tzv. [[tchajwanizace]] nižších (obecních a okresních) politických úrovní. Roku 1986 byla (zprvu v [[Disident|disentních]] podmínkách) založena [[Demokratická pokroková strana (Čínská republika)|Demokratická pokroková strana]]. Roku 1987 byl zrušen výjimečný stav, v dalším roce zemřel Ťiang Ťing-kuo. [542] => [543] => === Současný Tchaj-wan === [544] => [[Soubor:1993年國民黨第十四次全代會首次票選黨主席.jpg|náhled|[[Li Teng-chuej]], první demokraticky zvolený prezident Tchaj-wanu]] [545] => Po Ťiang Ťing-kuovi se stal předsedou Kuomintangu rodilý Tchajwanec [[Li Teng-chuej]]. Jako dosavadní [[viceprezident]] převzal v roce 1988 i prezidentský úřad. V dubnu 1991 začal proces [[demokratizace]], který ukončil vládu jedné strany [[Kuomintang]]u.{{Citace periodika [546] => | příjmení = TIEN [547] => | jméno = HUNG-MAO [548] => | příjmení2 = SHIAU [549] => | jméno2 = CHYUAN-JENG [550] => | titul = Taiwan's Democratization: A Summary [551] => | periodikum = World Affairs [552] => | datum vydání = 1992 [553] => | ročník = 155 [554] => | číslo = 2 [555] => | strany = 58–61 [556] => | issn = 0043-8200 [557] => | url = https://www.jstor.org/stable/20672340 [558] => | datum přístupu = 2022-04-05 [559] => }} Následovala přímá volba prezidenta. Zvolen byl Li a byl později volen opakovaně, takže úřad zastával až do roku 2000. Během jeho funkčního období byly propagovány tchajwanské kulturní hodnoty a jazyk. Také bylo poukazováno na reálný fakt, že Tchaj-wan (Čínská republika) již nemá žádný vliv a kontrolu nad pevninskou [[Čína|Čínou]], což bylo pro předchozí generaci kuomintangských veteránů ožehavé téma. [560] => [561] => Po [[Korupce|korupční]] aféře vládní strany byl prezidentem v letech 2000 až 2008 zvolen kandidát opoziční [[Demokratická pokroková strana (Čínská republika)|Demokratické pokrokové strany]] [[Čchen Šuej-pien]]. Tchaj-wanu se v tomto období dařilo. Nicméně několik navržených [[Reforma|reforem]] týkajících se větší samostatnosti Tchaj-wanu výrazně ochladily vztahy s [[Čína|Čínskou lidovou republikou]]. Po roce 2008 byl za prezidenta zvolen kandidát [[Kuomintang|Kuomitangu]] [[Ma Jing-ťiou]] a vztahy s pevninskou Čínou se výrazně zlepšily. V listopadu 2015 došlo dokonce v [[Singapur]]u k prvnímu setkání prezidentů [[Čína|Číny]] a Tchaj-wanu.{{Citace elektronické monografie [562] => | titul = History of Modern Taiwan [563] => | url = https://guidetotaipei.com/article/history-of-modern-taiwan-roc [564] => | vydavatel = Guide to Taipei.com [565] => | datum vydání = [566] => | datum aktualizace = 2019 [567] => | datum přístupu = 2019 [568] => | jazyk = angličtina [569] => }}{{Citace elektronického periodika [570] => | titul = Historický summit. Po 66 letech se setkali prezidenti Číny a Tchajwanu [571] => | periodikum = E15.cz [572] => | url = https://www.e15.cz/zahranicni/historicky-summit-po-66-letech-se-setkali-prezidenti-ciny-a-tchajwanu-1243330 [573] => | jazyk = cs [574] => | datum přístupu = 2022-04-05 [575] => }} [576] => [577] => V roce 2014 skupina univerzitních studentů úspěšně obsadila [[Legislativní dvůr]] a zabránila ratifikaci nové dohody o obchodu s pevninskou Čínou, což se stalo známým jako [[Slunečnicové hnutí]].{{Citace elektronického periodika [578] => | příjmení = Miessler [579] => | jméno = Jan [580] => | titul = Tchajwanské slunečnicové hnutí zahnalo pro-čínského prezidenta do kouta [581] => | periodikum = Deník Referendum [582] => | url = https://denikreferendum.cz/clanek/17713-tchajwanske-slunecnicove-hnuti-zahnalo-procinskeho-prezidenta-do-kouta [583] => | datum vydání = 2014-03-30 [584] => | jazyk = cs [585] => | datum přístupu = 2022-04-05 [586] => }} Toto hnutí dalo vzniknout novým stranám, jako je [[New Power Party]], a je považováno za faktor, který přispěl k vítězství [[Demokratická pokroková strana (Čínská republika)|Demokratické pokrokové strany]] (DPP) v prezidentských a parlamentních volbách v roce 2016. Poprvé v tchajwanské historii tak Kuomintang ztratil legislativní většinu. [587] => [588] => V roce 2016 se prezidentkou Tchaj-wanu stala [[Cchaj Jing-wen]] z [[Demokratická pokroková strana (Čínská republika)|DPP]].{{Citace elektronického periodika [589] => | titul = V čele Tchaj-wanu bude žena, prezidentské volby vyhrála vůdkyně opozice [590] => | periodikum = E15.cz [591] => | url = https://www.e15.cz/zahranicni/v-cele-tchaj-wanu-bude-zena-prezidentske-volby-vyhrala-vudkyne-opozice-1262694 [592] => | jazyk = cs [593] => | datum přístupu = 2022-04-05 [594] => }} V roce 2019 vyzvala mezinárodní společenství, aby bránilo demokracii samosprávného ostrova tváří v tvář obnoveným hrozbám ze strany Číny, a vyzvala ji k demokratizaci a zřeknutí se použití vojenské síly proti Tchaj-wanu. Čínský vůdce [[Si Ťin-pching]] se již dříve vyjádřil, že Tchaj-wan je součástí Číny, která si vyhrazuje právo použít sílu, ale bude usilovat o dosažení mírového „sjednocení“. Si také nabídl, že bude jednat o sjednocení se stranami nebo jednotlivci za podmínky „jedné Číny“, ale Cchaj i opoziční Kuomintang Siův návrh odmítly.{{Citace periodika [595] => | titul = Taiwan president calls for international support to defend democracy [596] => | periodikum = Reuters [597] => | datum vydání = 2019-01-05 [598] => | jazyk = en [599] => | url = https://www.reuters.com/article/us-taiwan-china-idUSKCN1OZ058 [600] => | datum přístupu = 2023-07-01 [601] => }} V lednu 2020 byla Cchaj Jing-wen znovu zvolena prezidentkou a v souběžných parlamentních volbách získala její [[Demokratická pokroková strana (Čínská republika)|Demokratická pokroková strana]] většinu 61 ze 113 parlamentních křesel, zatímco „pročínský“ Kuomintang pouze 38 křesel.{{Citace periodika [602] => | titul = Taiwan election: Tsai Ing-wen wins second presidential term [603] => | periodikum = BBC News [604] => | datum vydání = 2020-01-11 [605] => | jazyk = en-GB [606] => | url = https://www.bbc.com/news/world-asia-51077553 [607] => | datum přístupu = 2022-04-05 [608] => }}{{Citace elektronického periodika [609] => | titul = Zvítězila ‚ochránkyně autonomie.‘ Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen obhájila druhý mandát [610] => | periodikum = Lidovky.cz [611] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/tchajwanska-prezidentka-cchaj-jing-wen-obhajila-druhy-mandat.A200111_145700_ln_zahranici_ele [612] => | datum vydání = 2020-01-11 [613] => | jazyk = cs [614] => | datum přístupu = 2022-04-05 [615] => }} [616] => [617] => V Indexu demokracie 2020, který zveřejňuje londýnská Economist Intelligence Unit, byl Tchaj-wan povýšen z „nedokonalé demokracie“ na „plnou demokracii“ poté, co se z 31. místa dostal na 11., což je větší zlepšení než u kterékoli jiné země. Umístil se v žebříčku nad Německem, Japonskem i Spojenými státy.[https://pages.eiu.com/rs/753-RIQ-438/images/democracy-index-2020.pdf Democracy Index 2020, Economist Intelligence Unit] V březnu 2024 vyvolal rozruch projev [[Premiér Čínské lidové republiky|čínského premiéra]], který uvedl, že země bude prosazovat sjednocení s Tchaj-wanem. Oproti minulým letům nicméně tentokrát nedodal, že tak učiní mírovou cestou.{{Citace elektronického periodika [618] => | příjmení = ČT24 [619] => | titul = Víc peněz na armádu a varování pro Tchaj-wan. Čínský premiér představil v parlamentu plány Pekingu [620] => | periodikum = ct24.ceskatelevize.cz [621] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/vic-penez-na-armadu-a-varovani-pro-tchaj-wan-cinsky-premier-predstavil-v-parlamentu-plany-pekingu-346796 [622] => | jazyk = cs [623] => | datum přístupu = 2024-03-06 [624] => }}{{Citace elektronického periodika [625] => | příjmení = Reuters [626] => | titul = China drops ‘peaceful reunification’ reference to Taiwan amid tensions [627] => | periodikum = DAWN.COM [628] => | url = https://www.dawn.com/news/1819479 [629] => | datum vydání = 2024-03-06 [630] => | jazyk = en [631] => | datum přístupu = 2024-03-06 [632] => }} [633] => [634] => == Státní symboly == [635] => [636] => Po vyhlášení [[Čína|Čínské lidové republiky]] na pevnině a zúžení pojmu Čínská republika na ostrovy držené kuomintangskou armádou, si ostrovy (ostrov [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]] a další ostrovy u jihovýchodního pobřeží Číny) ponechaly státní symboly z předválečného období. [637] => [638] => === Vlajka === [639] => [640] => {{Podrobně|Vlajka Tchaj-wanu}} [641] => [642] => Tchajwanská vlajka je tvořena červeným listem o poměru stran 2:3 s tmavě modrým [[Kanton (vexilologie)|kantonem]], v jehož středu je bílé slunce s dvanácti paprsky. [643] => [644] => === Znak === [645] => [646] => {{Podrobně|Státní znak Tchaj-wanu}} [647] => [648] => Tchajwanský státní znak je tvořen modrým kruhem s uprostřed umístěným bílým sluncem s dvanácti paprsky. [649] => [650] => === Hymna === [651] => [652] => {{Podrobně|Hymna Tchaj-wanu}} [653] => [654] => Tchajwanská hymna je píseň ''Sān Mín Zhǔyì'' {{Vjazyce2|cs|''Tři lidové principy''}}. Text je odvozen z řeči, kterou pronesl [[Sunjatsen]] 1. května 1924 při otevírání [[vojenská akademie Čínské republiky|vojenské akademie Čínské republiky]], hudbu složil [655] => Čcheng Mao-jün. [656] => [657] => == Geografie == [658] => Území Tchaj-wanu se rozkládá na rozloze 36 197 km², z toho hlavní část (32 260 km²) zabírá stejnojmenný [[Tchaj-wan (ostrov)|ostrov Tchaj-wan]] a zbytek dalších 165 ostrovů. K dalším obydleným souostrovím patří [[Peskadorské ostrovy]] (127 km²), [[Okres Ťin-men|Ťin-men]] (153 km²) a [[Ma-cu (souostroví)|Ma-cu]] (29,6 km²). Poblíž samotného ostrova Tchaj-wan se ještě nacházejí obydlené [[Lü-tao]], [[Orchidejový ostrov]], [[Siao-liou-čchiou]] a další neobydlené ostrůvky. Země spravuje i některá území v [[Jihočínské moře|Jihočínském moři]], zejména [[Itu Aba]] a [[Prataské ostrovy]], které nejsou obydleny, ale je zde výzkumná i vojenská posádka.{{Citace elektronické monografie [659] => | titul = Military to strengthen combat readiness on offshore islands: Defense Ministry [660] => | url = https://en.rti.org.tw/news/view/id/2003240 [661] => | periodikum = Radio Taiwan International [662] => | datum vydání = 2020-05-12 [663] => | datum přístupu = 2021-02-01 [664] => | jazyk = en [665] => }}{{Citace elektronické monografie [666] => | titul = Dongsha Atoll Research Station [667] => | url = https://www.most.gov.tw/folksonomy/list/d2e5fc67-2e3f-4b92-b715-998beca00939?l=en [668] => | periodikum = Ministry of Science and Technology [669] => | datum vydání = 2019-03-12 [670] => | datum přístupu = 2021-02-01 [671] => | jazyk = en [672] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210328100537/https://www.most.gov.tw/folksonomy/list/d2e5fc67-2e3f-4b92-b715-998beca00939?l=en [673] => | datum archivace = 2021-03-28 [674] => | nedostupné = ano [675] => }} [676] => [677] => === Národní parky === [678] => Tchaj-wan má celkem devět národních parků, z toho 6 na hlavním ostrově.{{Citace elektronické monografie [679] => | titul = Taiwan at a Glance 2020 - 2021 [680] => | url = https://multilingual.mofa.gov.tw/web/web_UTF-8/MOFA/glance2020-2021/2020-2021%20Taiwan%20at%20a%20Glance%20(English).pdf [681] => | vydavatel = Ministry of Foreign Affairs, Republic of China (Taiwan) [682] => | datum vydání = září 2020 [683] => | datum přístupu = 2021-02-01 [684] => | jazyk = en [685] => }} [686] => [687] => {| class="wikitable sortable" [688] => ! Název [689] => ! Znaky [690] => ! Datum vyhlášení [691] => ! Rozloha ([[Kilometr čtvereční|km²]]) [692] => ! [[Geodata]] ([[OpenStreetMap|OSM]]) [693] => |- [694] => | [[Národní park Kenting]] [695] => | 墾丁國家公園 [696] => | align="center" | {{Dts|1984|1|1}} [697] => | align="right" | {{Nts|332.9}} [698] => | {{Geodata-seznam|id=Q707982}} [699] => |- [700] => | [[Národní park Jü-šan]] [701] => | 玉山國家公園 [702] => | align="center" | {{Dts|1985|4|6}} [703] => | align="right" | {{Nts|1031.2}} [704] => | {{Geodata-seznam|id=Q3446446}} [705] => |- [706] => | [[Národní park Jang-min-šan]] [707] => | 陽明山國家公園 [708] => | align="center" | {{Dts|1985|9|16}} [709] => | align="right" | {{Nts|113.4}} [710] => | {{Geodata-seznam|id=Q709029}} [711] => |- [712] => | [[Národní park Taroko]] [713] => | 太魯閣國家公園 [714] => | align="center" | {{Dts|1986|11|26}} [715] => | align="right" | {{Nts|920.0}} [716] => | {{Geodata-seznam|id=Q707427}} [717] => |- [718] => | [[Národní park Šej-pcha]] [719] => | 雪霸國家公園 [720] => | align="center" | {{Dts|1992|7|1}} [721] => | align="right" | {{Nts|768.5}} [722] => | {{Geodata-seznam|id=Q707996}} [723] => |- [724] => | [[Národní park Kinmen]] [725] => | 金門國家公園 [726] => | align="center" | {{Dts|1995|10|18}} [727] => | align="right" | {{Nts|35.3}} [728] => | {{Geodata-seznam|id=Q701698}} [729] => |- [730] => | [[Národní park atol Tung-ša]] [731] => | 東沙環礁國家公園 [732] => | align="center" | {{Dts|2007|10|4}} [733] => | align="right" | {{Nts|3536.7}} [734] => | {{Geodata-seznam|id=Q5296018}} [735] => |- [736] => | [[Národní park Tchaj-ťiang]] [737] => | 臺江國家公園 [738] => | align="center" | {{Dts|2009|12|28}} [739] => | align="right" | {{Nts|393.1}} [740] => | {{Geodata-seznam|id=Q6121227}} [741] => |- [742] => | [[Národní park Jižní Pcheng-chu]] [743] => | 澎湖南方四島國家公園 [744] => | align="center" | {{Dts|2014|10|18}} [745] => | align="right" | {{Nts|358.4}} [746] => | {{Geodata-seznam|id=Q15941118}} [747] => |- [748] => |} [749] => [750] => == Mezinárodní status == [751] => [752] => === Současné postavení ve světě === [753] => Legitimitu Čínské republiky popírá [[Čína|Čínská lidová republika]] (ČLR) a prohlašuje Tchaj-wan za součást ČLR bez ohledu na to, že území Čínské republiky nikdy nezískala. Jak snaha vlády ČLR sjednotit oba státy podle formule ''[[Zvláštní administrativní oblasti v Číně|Zvláštní správní oblasti Čínské lidové republiky]]'' (jedna země – dva systémy), podobně jako je tomu v případě [[Hongkong]]u, tak stálá vojenská hrozba jsou zdrojem trvalého napětí mezi oběma státy. Čínská republika je dnes ''[[de facto]]'' nezávislý a od roku 1988 [[Demokratizace|demokratizující]] se stát. Do roku 1987 v něm panovala [[diktatura]] s vládou jediné strany [[Kuomintang]], ovládané diktátorem generálem [[Čankajšek|Čankajškem]] a po jeho smrti v roce 1975 jeho synem [[Ťiang Ťing-kuo]]em. V současnosti na Tchaj-wanu existuje přibližně 150 legálních politických stran. [754] => [755] => {{Neověřeno část}} [756] => [[Soubor:REPUBLIC OF CHINA (TAIWAN) PASSPORT 2020.png|náhled|upright|Tchajwanský pas]] [757] => Podobně jako vláda ČLR považuje Tchaj-wan za svou odpadlou provincii, tak i vláda Čínské republiky (nyní Tchaj-wanu) historicky tvrdila, že ona je reprezentací Číny, jen dočasně ztratila kontrolu nad částí svého území.{{Doplňte zdroj}} Vedle „federální“ vlády v hlavním městě [[Tchaj-pej]] existují ještě vlády dvou provincií, které však mají pouze symbolický význam. Ve „federálním“ [[parlament]]u zasedali poslanci, zvolení před rokem 1949 za pevninské provincie. Tento zrušen v roce 2005 po jeho ovládnutí [[Demokratická pokroková strana (Čínská republika)|Demokratickou stranou]]. Od 90. let 20. století ovšem politici na Tchaj-wanu od doktríny „jedna Čína“ upouštějí a někteří otevřeně žádají mezinárodní uznání dnešní nezávislosti Tchaj-wanu ''de facto''. Tím vyvolávají ostré reakce nejen u komunistické vlády [[Čína|Číny]], ale také u některých konzervativních příznivců Kuomintangu. [758] => [759] => Čínská republika byla jako vítězná mocnost [[druhá světová válka|2. světové války]] zakládajícím členem [[Organizace spojených národů|OSN]] a byla také stálým členem [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti]]. Toto členství jí zůstalo i po prohře v [[Čínská občanská válka|občanské válce]]. [[Sovětský svaz|SSSR]] se na protest dlouho neúčastnil hlasování v [[Rada bezpečnosti OSN|Radě bezpečnosti OSN]] (mj. tím umožnil vojenský zásah vojsk OSN v [[Jižní Korea|Jižní Koreji]]). Tento stav se změnil začátkem 70. let, kdy [[Spojené státy americké|USA]] navázaly diplomatické vztahy s [[Čína|ČLR]]. Čínská republika byla v OSN a Radě bezpečnosti nahrazena ČLR v roce 1971. Čínská republika je k březnu 2024 v důsledku nátlaku ČLR oficiálně uznávána pouze 12 státy. Z [[Evropa|evropských]] států ji oficiálně uznává pouze [[Vatikán]]; v letech 1999–2001 ji uznávala rovněž [[Severní Makedonie|Makedonie]]. Posledním státem, který zrušil své diplomatické styky s Tchaj-wanem, bylo k lednu 2024 [[Nauru]],{{Citace elektronického periodika [760] => | titul = Nauru přeruší styky s Tchaj-wanem, uzná Čínu [761] => | periodikum = Aktuálně.cz [762] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/nauru-prerusi-styky-s-tchaj-wanem-uzna-cinu/r~283069bab37111eea9eeac1f6b220ee8/ [763] => | datum vydání = 2024-01-15 [764] => | jazyk = cs [765] => | datum přístupu = 2024-03-06 [766] => }} nedlouho předtím styky přerušil také [[Honduras]].{{Citace elektronického periodika [767] => | titul = Honduras po desítkách let ukončil diplomatické vztahy s Tchaj-wanem. Obrátil se k Číně [768] => | periodikum = iROZHLAS [769] => | url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/honduras-tchaj-wan-cina-diplomacie_2303260637_ako [770] => | datum vydání = 2023-03-26 [771] => | jazyk = cs [772] => | datum přístupu = 2024-03-06 [773] => }} [774] => [775] => Současná prezidentka Tchaj-wanu [[Cchaj Jing-wen]] vystoupila 2. ledna 2019 s prohlášením, kterým reagovala na řeč čínského prezidenta [[Si Ťin-pching]]a pronesenou u příležitosti 40. výročí tzv. poselství [[peking]]ské vlády krajanům na Tchaj-wanu.President Tsai issues statement on China's President Xi's „Message to Compatriots in Taiwan“. Oficiální stránka tchajwanské prezidentky, https://english.president.gov.tw/NEWS/5621, 2. ledna 2019 (anglicky). Vysvětlila, že Tchaj-wan neakceptuje čínský návrh „jedné země se dvěma systémy“, protože v této otázce panuje na Tchaj-wanu [[konsenzus]] a velká většina Tchajwanců tento čínský návrh rezolutně odmítá. Tchajwanská vláda je ochotna s Čínou vyjednávat, avšak požaduje, aby čínská vláda uznala existenci „Čínské republiky (Tchaj-wanu)“ a neodpírala Tchaj-wanu jeho demokratický systém. Podle prohlášení prezidentky musí Čína respektovat závazek 23 milionů lidí na Tchaj-wanu zachovat svobodu a demokracii. Dne 12. ledna 2020 byla Cchaj Jing-wen opětovně zvolena za hlavu státu. [776] => [777] => Na oficiální úrovni uznává Tchaj-wan pouze 12 zemí (stav k lednu 2024). Zde je seznam států světa, které mají k současnému datu oficiální [[Diplomacie|diplomatické]] styky s Čínskou republikou (s daty jejich navázání): [778] => * {{Vlajka a název|Belize}} (1989) [779] => * {{Vlajka a název|Guatemala}} (1960) [780] => * {{Vlajka a název|Haiti}} (1956) [781] => * {{Vlajka a název|Marshallovy ostrovy}} (1998) [782] => * {{Vlajka a název|Palau}} (1999) [783] => * {{Vlajka a název|Paraguay}} (1957) [784] => * {{Vlajka a název|Svatá Lucie}} (1984–1997; 2007) [785] => * {{Vlajka a název|Svatý Kryštof a Nevis}} (1983) [786] => * {{Vlajka a název|Svatý Vincenc a Grenadiny}} (1981) [787] => * {{Vlajka a název|Svazijsko}} (1968) [788] => * {{Vlajka a název|Tuvalu}} (1979) [789] => * {{Vlajka a název|Vatikán}} (Svatý stolec) (1942) [790] => [791] => Dříve uznávaly Tchaj-wan [[Honduras]] (1965–2023){{Citace elektronické monografie [792] => | příjmení1 = Kwan [793] => | jméno1 = Rhoda [794] => | titul = Honduras to switch ties from Taiwan to China, says president [795] => | url = https://www.theguardian.com/world/2023/mar/15/honduras-to-switch-ties-from-taiwan-to-china-says-president [796] => | vydavatel = The Guardian [797] => | datum_vydání = 2023-03-15 [798] => | datum_přístupu = 2023-03-15 [799] => | jazyk = anglicky [800] => | issn = 0261-3077 [801] => }} a [[Nauru]] (1980–2002; 2005–2024).{{Citace elektronické monografie [802] => | příjmení1 = Davidson [803] => | jméno1 = Helen [804] => | příjmení2 = Hawkins [805] => | jméno2 = Amy [806] => | titul = Nauru to sever diplomatic ties with Taiwan in favour of China [807] => | url = https://www.theguardian.com/world/2024/jan/15/nauru-to-sever-diplomatic-ties-with-taiwan-in-favour-of-china [808] => | vydavatel = [[The Guardian]] [809] => | datum_vydání = 2024-01-15 [810] => | datum_přístupu = 2024-01-15 [811] => | jazyk = anglicky [812] => | issn = 0261-3077 [813] => }} [814] => [815] => [[Ministr zahraničních věcí Spojených států amerických]] [[Mike Pompeo]] prohlásil dne 9. ledna 2021, že ruší veškerá omezení kontaktů s Tchaj-wanem, která byla zavedena před mnoha dekádami jako forma [[appeasement]]u s Čínou. Uvedl, že Tchaj-wan je živou demokracií a spolehlivým partnerem USA a dřívější omezení, která si vláda USA sama uložila, jsou od tohoto data neplatná.{{Citace periodika [816] => | příjmení = [817] => | jméno = [818] => | titul = Pompeo: US to lift restrictions on contacts with Taiwan [819] => | periodikum = BBC News [820] => | datum vydání = 2021-01-09 [821] => | jazyk = en [822] => | url = https://www.bbc.com/news/world-us-canada-55606594 [823] => | datum přístupu = 2023-07-01 [824] => }} [825] => [826] => === Členské křeslo Číny v OSN === [827] => [[Soubor:Nixon and Chou En-Lai speaking at a banquet - NARA - 194410.tif|náhled|upright=1.1|Setkání [[Richard Nixon|Richarda Nixona]] a [[Čou En-laj]]e 21. února 1972. V důsledku sbližování ČLR a [[Spojené státy americké|USA]], které bylo namířeno proti SSSR, byla Čínská republika v roce 1971 vyloučena z OSN.]] [828] => [829] => [[Vlastní Čína|Čína]], zastoupená vládou Čínské republiky, byla jedním z pěti zakládajících členů [[Organizace spojených národů|OSN]]. Do řad OSN vstoupila jako její původní člen dne 24. října 1945. Ke konci [[Čínská občanská válka|čínské občanské války]] uprchla vláda Čínské republiky ovládaná [[Kuomintang]]em v roce 1949 z pevniny na [[ostrov]] [[Tchaj-wan (ostrov)|Tchaj-wan]]. Nová [[Komunistická strana Číny|komunistická]] vláda vyhlásila 1. října 1949 Čínskou lidovou republiku a následně ovládla většinu území Číny. Představitelé vlády Čínské republiky však nadále zastupovali Čínu v OSN, a to i přesto, že území Tchaj-wanu bylo mnohem menší než území, nad kterým vykonávala moc pevninská komunistická Čína. Dne 25. října 1971 byla schválena [[Usnesení|rezoluce]] [[Valné shromáždění OSN|Valného shromáždění OSN]] č. 2758, která odebrala Čínské republice status legitimního zástupce Číny a jako jedinou legitimní vládu Číny uznala vládu ČLR. Tím došlo k tomu, že Čínská republika byla z řad OSN vyloučena a křeslo Číny v OSN (včetně jejího postu stálého člena [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti]]) převzala vláda ČLR. [830] => [831] => Od devadesátých let 20. století dochází k tomu, že opětovné žádosti Čínské republiky o zastoupení v OSN jsou zamítány, primárně vzhledem k protestům ČLR, která má v rámci Rady bezpečnosti [[Veto|právo veta]]. Čínská republika podává, střídavě pod jmény „Čínská republika na Tchaj-wanu“, „Čínská republika (Tchaj-wan)“ nebo jenom „Tchaj-wan“ (název navrhla současná vláda [[Demokratická pokroková strana (Čínská republika)|Demokratické pokrokové strany]]), písemné žádosti o členství v OSN. Žádosti předkládá pouze v roli zástupce obyvatel Tchaj-wanu, a nikoli pevninské Číny. OSN nicméně žádost Čínské republiky o členství pod tlakem ČLR pokaždé zamítla s odvoláním na rezoluci č. 2758, podle které bylo křeslo Číny v roce 1971 odebráno Čínské republice ve prospěch ČLR. Rezoluce však neobjasňuje otázku zastoupení Čínské republiky. [[Generální tajemník OSN]] [[Pan Ki-mun]] sklidil kritiku za to, že vrátil žádost tchajwanského prezidenta [[Čchen Šuej-pien]]a o plné členství v OSN, aniž dokument postoupil Radě bezpečnosti a Valnému shromáždění, což je v rozporu se standardním postupem. [832] => [833] => === Členství Tchaj-wanu v mezinárodních organizacích === [834] => Tchaj-wan (který je samostatným státem ''de facto'') nepřestává apelovat na mezinárodní společenství, aby uznalo právo 23 milionů obyvatel země na účast v OSN a v přidružených organizacích. Komunistické Číně se podařilo do vedení některých mezinárodních organizací dosadit své zástupce a trvale vytváří tlak na vyloučení Tchaj-wanu i prosazení své vlastní agendy.{{Citace elektronického periodika [835] => | titul = United Nations with Chinese Characteristics: Elite Capture and Discourse Management on a global scale [836] => | periodikum = Sinopsis [837] => | url = https://sinopsis.cz/en/united-nations-with-chinese-characteristics-elite-capture-and-discourse-management-on-a-global-scale/ [838] => | datum vydání = 2018-06-25 [839] => | jazyk = en [840] => | datum přístupu = 2023-07-01 [841] => }} [842] => [843] => Vyloučení Tchaj-wanu ze [[Světová zdravotnická organizace|Světové zdravotnické organizace]], který se tak nemohl podílet se na plánování a rozhodování mělo přímý praktický dopad – např. s ohledem na šíření nového koronaviru. Již 31. prosince 2019 odešlo z Tchaj-wanu, který měl zkušenost s epidemií SARS, varování pro WHO, že hrozí nebezpečná epidemie. Varování bylo klasifikováno, jako by přicházelo z jedné z čínských provincií a WHO ho vůbec nezahrnula do svého rozhodování.{{Citace elektronického periodika [844] => | titul = Role WHO v dnešní pandemii a vliv Číny ve světě [845] => | periodikum = Sinopsis [846] => | url = https://sinopsis.cz/svetova-zdravotnicka-organizace-spoluzodpovida-za-rozsireni-pandemie-z-ciny/ [847] => | datum vydání = 2020-03-29 [848] => | datum přístupu = 2023-07-01 [849] => }} [850] => [851] => Dalším žhavým tématem se stala kauza kolem Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), mezivládní organizace přidružené k OSN, která stejně jako Světová zdravotnická organizace (WHO), kvůli čínskému tlaku vyloučila ze svých řad Tchaj-wan. Z politických důvodů tak byl vyřazen ze systému jeden z nejdůležitějších leteckých uzlů v oblasti.{{Citace elektronického periodika [852] => | titul = Koronavirus mezi řádky. Co říká nákaza o Číně a jejím vlivu na světovou politiku [853] => | periodikum = Sinopsis [854] => | url = https://sinopsis.cz/koronavirus-mezi-radky-co-rika-nakaza-o-cine-a-jejim-vlivu-na-svetovou-politiku/ [855] => | datum vydání = 2020-01-29 [856] => | datum přístupu = 2023-07-01 [857] => }} [858] => [859] => Vztahy s Tchaj-wanem se zabýval [[Evropský parlament]], který 20. ledna 2021 vydal dvě rezoluce, v nichž vyzývá členské státy [[Evropská unie|Evropské unie]], aby přehodnotily svůj postoj k Tchaj-wanu a chránily demokratický Tchaj-wan před „zahraničními hrozbami“ a podpořily navrácení Tchaj-wanu do funkce pozorovatele ve [[Světová zdravotnická organizace|Světové zdravotnické organizaci]]. Zároveň je v rezoluci zopakováno znepokojení EU nad stále více provokativními vojenskými manévry Číny, namířenými proti Tchaj-wanu.{{Citace elektronického periodika [860] => | titul = EU passes resolutions containing pro-Taiwan clauses - Focus Taiwan [861] => | periodikum = Focus Taiwan - CNA English News [862] => | url = https://focustaiwan.tw/politics/202101210006 [863] => | jazyk = en-US [864] => | datum přístupu = 2023-07-01 [865] => }} [866] => [867] => === Mezinárodní smlouvy === [868] => Tchaj-wan má vzájemnou úmluvu s USA, tzv. Taiwan Relations Act, která stanoví, že Spojené státy poskytnou ostrovu prostředky k vlastní obraně. Americký prezident [[Joe Biden]] navíc na přímý dotaz novináře potvrdil, že pokud by Čína Tchaj-wan napadla, mají Spojené státy závazek ho bránit.[https://www.bbc.com/news/world-asia-59005300 Biden says US will defend Taiwan if China attacks, BBC News, 22.10.2021] [869] => === Diplomatické vztahy === [870] => Tchaj-wan má plné diplomatické vztahy na úrovni velvyslanců pouze s 12 suverénními státy, ale neoficiální diplomatické vztahy a ekonomické kontakty má s většinou vyspělých států a nadnárodních uskupení včetně Evropské unie. [871] => [872] => V srpnu 2021 otevřel Tchaj-wan své zastoupení ve Vilniusu poprvé pod původním názvem „Taiwan“, přičemž litevská kancelář v Tchaj-peji měla být otevřena do konce roku 2021. Následně Čínská lidová republika odvolala svého velvyslance ve Vilniusu Šen Č'-feje a požadovala, aby Litva odvolala svou velvyslankyni v Pekingu Dianu Mickevičienė.[https://www.scmp.com/news/china/diplomacy/article/3144503/china-recalls-envoy-lithuania-over-taiwans-move-open-de-facto?module=lead_hero_story&pgtype=homepage Catherine Wong, China recalls envoy to Lithuania over Taiwan’s move to open de facto embassy, South China Morning Post, 10.8.2021] [873] => [874] => V reakci na sankce ČLR vůči Litvě připravovalo zřízení podobné kanceláře také Slovinsko. Slovinský premiér Janez Janša odsoudil „zemi se systémem jedné strany, která poučuje o demokracii a míru“, a řekl, že Peking by ze vstupu Tchaj-wanu do WHO mohl získat.[https://www.scmp.com/news/china/diplomacy/article/3163832/taiwan-plans-representative-office-slovenia-eu-nation-blasts Lawrence Chung, Taiwan plans representative office in Slovenia as the EU nation blasts Beijing, South China Morning Post, 18.1.2022] [875] => [876] => Podle agentury [[Reuters]] navrhla v únoru 2022 skupina amerických zákonodárců z obou stran zastoupených v [[Senát Spojených států amerických|Senátu]] a ve [[Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických|Sněmovně reprezentantů]] shodné návrhy zákonů, které požadují, aby [[Kabinet Spojených států amerických|americká vláda]] jednala o přejmenování [[De facto|de-facto]] velvyslanectví Tchaj-wanu - „Taipei Economic and Cultural Representative Office“ ve [[Washington, D.C.|Washingtonu]] na „Taiwan Representative Office“. Šlo i o reakci na sankce Číny proti Litvě.[https://focustaiwan.tw/politics/202202040010 Taiwan thanks U.S. lawmakers for initiative to rename de facto embassy, Focus Taiwan, CNA English News, 4.2.2022] [877] => [878] => == Vnitřní politika == [879] => [880] => === Politický systém === [881] => Tchaj-wan (Čínská republika) je [[zastupitelská demokracie]], [[poloprezidentská republika]]. Vláda se dělí na pět ''Yuanů'' (dvorů): Exekutivní Yuan (výkonná moc), [[Legislativní dvůr|Legislativní Yuan]] (zákonodárná moc), Soudní Yuan, Examinační Yuan a Kontrolní Yuan. Hlavou státu a vrchním velitelem ozbrojených sil je prezident, který je volen v přímé volbě na maximálně dvě čtyřletá funkční období.{{Citace elektronické monografie [882] => | titul = 2019-2020 Taiwan at a Glance [883] => | url = http://multilingual.mofa.gov.tw/web/web_UTF-8/MOFA/glance2019-2020/English.pdf [884] => | periodikum = Reuters [885] => | datum vydání = 2011-12-13 [886] => | datum přístupu = 2020-02-02 [887] => | jazyk = en [888] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20201023234624/http://multilingual.mofa.gov.tw/web/web_UTF-8/MOFA/glance2019-2020/English.pdf [889] => | datum archivace = 2020-10-23 [890] => | nedostupné = ano [891] => }} [892] => [893] => {| class="wikitable mw-collapsible mw-collapsed" style="text-align:center" [894] => | colspan="7" | '''Demokraticky zvolení prezidenti Tchaj-wanu v přímé volbě (od roku 1996)''' [895] => |- [896] => ! Pořadí [897] => ! Ve funkci [898] => ! Portrét [899] => ! width="110" | Jméno*
{{nowrap|(narození–úmrtí)}} [900] => ! Volby [901] => ! width="70" | Strana [902] => ! Poznámka [903] => |- [904] => | 1. [905] => | [[20. květen]] [[1996]]
–
[[20. květen]] [[2000]] [906] => | [[Soubor:Lee Teng-hui 2004-cropped.jpg|100px|Li Teng-chuej]] [907] => | '''[[Li Teng-chuej]]'''
(''Lee Teng-hui'')
'''李登輝'''
(1923–2020) [908] => | [[1996]] [909] => | [[Kuomintang]] [910] => | Li úřadoval jako prezident již v období 1988–1996, do této funkce ale byl dosažen v tehdejším systému vlády jedné strany (Kuomintangu). Teprve v roce 1996 se konal první demokratické a přímé volby prezidenta, ve kterých Li s výsledkem 54 % hlasů svůj post obhájil.{{Citace periodika [911] => | titul = Timeline: Taiwan's road to democracy [912] => | url = https://www.reuters.com/article/us-taiwan-election-timeline-idUSTRE7BC0E320111213 [913] => | periodikum = Reuters [914] => | datum vydání = 2011-12-13 [915] => | datum přístupu = 2019-07-25 [916] => | jazyk = en [917] => }} [918] => |- [919] => | rowspan="2" | 2. [920] => | rowspan="2" | [[20. květen]] [[2000]]
–
[[20. květen]] [[2008]] [921] => | rowspan="2" | [[Soubor:Chen Shui-bian photo.jpg|100px|Čchen Šuej-pien]] [922] => | rowspan="2" | '''[[Čchen Šuej-pien]]'''
(''Chen Shui-bian'')
'''陳水扁'''
(* 1950) [923] => | [[2000]] [924] => | rowspan="2" | [[Demokratická pokroková strana (Čínská republika)|Demokratická pokroková strana]] [925] => | rowspan="2" | Historicky první zvolený kandidát opoziční strany, jehož nástup do úřadu znamenal konec více než půl století trvající nadvlády nacionalistů. [926] => |- [927] => | [[2004]] [928] => |- [929] => | rowspan="2" | 3. [930] => | rowspan="2" | [[20. květen]] [[2008]]
–
[[20. květen]] [[2016]] [931] => | rowspan="2" | [[Soubor:中華民國第12、13任總統馬英九先生官方肖像照.jpg|100px|Ma Jing-ťiou]] [932] => | rowspan="2" | '''[[Ma Jing-ťiou]]'''
(''Ma Ying-jeou'')
'''馬英九'''
(* 1950) [933] => | [[2008]] [934] => | rowspan="2" |[[Kuomintang]] [935] => | rowspan="2" | [936] => |- [937] => | [[2012]] [938] => |- [939] => | rowspan="2" | 4. [940] => | rowspan="2" | [[20. květen]] [[2016]]
–
úřadující [941] => | rowspan="2" | [[Soubor:蔡英文官方元首肖像照.png|100px|Cchaj Jing-wen]] [942] => | rowspan="2" | '''[[Cchaj Jing-wen]]'''
(''Tsai Ing-wen'')
'''蔡英文'''
(* 1956) [943] => | [[2016]] [944] => | rowspan="2" | [[Demokratická pokroková strana (Čínská republika)|Demokratická pokroková strana]] [945] => | rowspan="2" | Současná prezidentka a první žena v historii tohoto úřadu.{{Citace elektronického periodika [946] => | titul = První žena v čele Tchaj-wanu. Prezidentské i parlamentní volby vyhrála vůdkyně opozice [947] => | url = https://zahranicni.ihned.cz/asie-a-pacifik-cina/c1-65099400-prezidentske-volby-na-tchaj-wanu-zrejme-vyhrala-vudkyne-opozice [948] => | periodikum = Hospodářské noviny [949] => | datum vydání = 2016-01-16 [950] => | datum přístupu = 2019-07-25 [951] => | jazyk = cs [952] => | příjmení = ČTK [953] => }} [954] => |- [955] => | [[2020]] [956] => |- [957] => | colspan="7" | ''* Jméno je uvedeno v pořadí: 1) český přepis 2) běžně užívaný přepis v angličtině 3) na Tchaj-wanu používané [[Čínské znaky|tradičný znaky]]'' [958] => |} [959] => [960] => == Správní členění == [961] => Tchaj-wan se správně člení na 6 (centrálně spravovaných) [[speciální obec (Tchaj-wan)|speciálních obcí]] (直轄市, ''č'-sia-š' / ti̍t-hat-chhī''), 13 okresů (縣, ''siàn / kōan'') a 3 města na úrovni okresu (市, ''shìh / chhī'').{{Citace elektronické monografie [962] => | titul = 2019-2020 Taiwan at a Glance [963] => | vydavatel = Ministry of Foreign Affairs, Republic of China (Taiwan) [964] => | url = http://multilingual.mofa.gov.tw/web/web_UTF-8/MOFA/glance2019-2020/English.pdf [965] => | datum přístupu = 2020-10-03 [966] => | datum vydání = 2019-10-31 [967] => | jazyk = en [968] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20201023234624/http://multilingual.mofa.gov.tw/web/web_UTF-8/MOFA/glance2019-2020/English.pdf [969] => | datum archivace = 2020-10-23 [970] => | nedostupné = ano [971] => }} Historicky byly jednotlivé správní celky ještě řazeny do provincií. Ty ale byly v letech 1998 a 2018 jako administrativní celky zrušeny a dělení na provincie tak zůstalo jen jako formalita. [972] => [973] => {{Administrativní dělení Tchaj-wanu}} [974] => [[Soubor:ROC Administrative and Claims.svg|náhled|žádné|upright=1.6|Původní správní systém a teritoriální nároky Čínské republiky pod vládou jedná strany [[Kuomintang]]u.]] [975] => [976] => Tak jako u všech místních názvů na Tchaj-wanu, existuje celá řada pravopisů pro každý územní celek. Následující tabulka uvádí názvy v [[Standardní česká transkripce čínštiny|českém přepisu]], [[čínština|čínsky]] i [[tchajwansky]], čínský pravopis pak jednak v původních (tradičních) [[čínské znaky|znacích]], jednak v pevninské (chan-jü) i ostrovní (tchung-jung) varietě [[pchin-jin]]u. Protože na většině map nenajdete ani jeden z uvedených standardních pravopisů, ale tzv. [[Poštovní pravopis místních jmen v Čínské republice|poštovní pravopis]], uvádíme i tuto verzi. Poštovní pravopis vychází z tzv. [[Wade-Gilesův přepis čínštiny|Wade-Gilesovy transkripce]], ale na řadě míst se od ní odchyluje, např. vynecháváním apostrofů. [977] => {{clear}} [978] => [979] => {| class="wikitable" [980] => ! colspan="2" | druh ||[[Standardní česká transkripce čínštiny|český přepis]]||[[čínské znaky|tradičně]] || [[tongyong pinyin|tchung-jung]] || [[pchin-jin]] || pošta a mapy || [[tchajwanština|tchajwansky]] [981] => |- [982] => | republika || || Čínská republika || 中華民國 || Jhonghuá Mínguó || Zhōnghuá Mínguó || Chunghua Minkuo || Tiong-hoâ Bîn-kok [983] => |- [984] => | provincie || ||[[Fu-ťien (Tchaj-wan)|Fu-ťien]]|| 福建省 || Fújiàn shěng || Fújiàn shěng || Fukien sheng || Hok-kiàn-séng [985] => |- [986] => | || okres || [[Okres Lien-ťiang|Lien-ťiang]] || 連江縣 || Liánjiang siàn || Liánjiāng xiàn || Lienchiang hsien || Liân-kang-kōan [987] => |- [988] => | || okres || [[Okres Ťin-men|Ťin-men]] || 金門縣 || Jinmén siàn || Jīnmén xiàn || Kinmen hsien || Kim-mn̂g-kōan [989] => |- [990] => | provincie || || [[Tchaj-wan (provincie)|Tchaj-wan]] || 台灣省 nebo 臺灣省 || Táiwan shěng || Táiwān shěng || Taiwan sheng || Tâi-oân-séng [991] => |- [992] => | || okres || [[Okres Čang-chua|Čang-chua]] || 彰化縣 || Jhanghuà siàn || Zhānghuà xiàn || Changhua hsien || Chiang-hòa-koān [993] => |- [994] => | || okres || [[Okres Chua-lien|Chua-lien]] || 花蓮縣 || Hualián siàn || Huālián xiàn || Hualien hsien || Hoa-liân-koān [995] => |- [996] => | || okres || [[Okres I-lan|I-lan]] || 宜蘭縣 || Yílán siàn || Yílán xiàn || Ilan hsien || Gî-lân-koān [997] => |- [998] => | || okres || [[Okres Jün-lin|Jün-lin]] || 雲林縣 || Yúnlín siàn || Yúnlín xiàn || Yunlin hsien || Hûn-lîm-koān [999] => |- [1000] => | || okres || [[Okres Miao-li|Miao-li]] || 苗栗縣 || Miáolì siàn || Miáolì xiàn || Miaoli hsien || Biâu-le̍k-koān [1001] => |- [1002] => | || okres || [[Okres Nan-tchou|Nan-tchou]] || 南投縣 || Nántóu siàn || Nántóu xiàn || Nantou hsien || Lâm-tâu-koān [1003] => |- [1004] => | || okres || [[Okres Pcheng-chu|Pcheng-chu]] || 澎湖縣 || Pénghú siàn || Pénghú xiàn || Penghu hsien || Phêⁿ-ô·-koān [1005] => |- [1006] => | || okres || [[Okres Pching-tung|Pching-tung]] || 屏東縣 || Píngdong siàn || Píngdōng xiàn || Pingtung hsien || Pîn-tong-koān [1007] => |- [1008] => | || okres || [[Okres Sin-ču|Sin-ču]] || 新竹縣 || Sinjhú siàn || Xīnzhú xiàn || Hsinchu hsien || Sin-tek-koān [1009] => |- [1010] => | || okres || [[Okres Tchaj-tung|Tchaj-tung]] || 台東縣 nebo 臺東縣 || Táidong siàn || Táidōng xiàn || Taitung hsien || Tâi-tang-koān [1011] => |- [1012] => | || okres || [[Okres Ťia-i|Ťia-i]] || 嘉義縣 || Jiayì siàn || Jiāyì xiàn || Chiayi hsien || Ka-gī-koān [1013] => |- [1014] => | || město || [[Sin-ču]] || 新竹市 || Sinjhú shìh || Xīnzhú shì || Hsinchu shih || Sin-tek-chhī [1015] => |- [1016] => | || město || [[Ťi-lung]] || 基隆市 || Jilóng shìh || Jīlóng shì || Keelung shih || Ke-lâng-chhī [1017] => |- [1018] => | || město || [[Ťia-i]] || 嘉義市 || Jiayì shìh || Jiāyì shì || Chiayi shih || Ka-gī-chhī [1019] => |- [1020] => | speciální obec || || [[Tchaj-čung]] || 台中市 nebo 臺中市 || Táijhong shìh || Táizhōng shì || Taichung shih || Tâi-tiong-chhī [1021] => |- [1022] => | speciální obec || || [[Tchaj-nan]] || 台南市 nebo 臺南市 || Táinán shìh || Táinán shì || Tainan shih || Tâi-lâm-chhī [1023] => |- [1024] => | speciální obec || || [[Kao-siung]] || 高雄市 || Gaosyóng shìh || Gāoxióng shì || Kaohsiung shih || Ko-hiông-chhī [1025] => |- [1026] => | speciální obec || || [[Nová Tchaj-pej]] || 新北市 || Sinběi shìh || Xīnběi shì || Hsinpei shih || Sin-pak-chhī [1027] => |- [1028] => | speciální obec || || [[Tchaj-pej]] || 台北市 nebo 臺北市 || Táiběi shìh || Táiběi shì || Taipei shih || Tâi-pak-chhī [1029] => |- [1030] => | speciální obec || ||[[Tchao-jüan]]|| 桃園市 || Táoyuán shìh || Táoyuán shì || Taoyuan shih || Thô-hn̂g-chhī [1031] => |} [1032] => [1033] => == Obyvatelstvo == [1034] => [[Soubor:Longshan Temple, Taipei 01.jpg|náhled|[[Čínské lidové náboženství]] v Tchaj-peji]] [1035] => Odhad z února 2022 říká, že Tchaj-wan má 23 319 776 obyvatel.{{Citace elektronického periodika [1036] => | titul = National Statistics, Republic of China (Taiwan) [1037] => | periodikum = eng.stat.gov.tw [1038] => | url = https://eng.stat.gov.tw/point.asp?index=9 [1039] => | datum přístupu = 2022-04-04 [1040] => }} Hustota zalidnění je zhruba 650 osob na km2, což z Tchaj-wanu činí desátou nejhustěji zalidněnou zemi světa. Drtivá většina žije na ostrově Tchaj-wan, z dalších ostrovů jsou poměrně zalidněny ještě Kinmen (127 723) a Penghu (101 758). V největším městě [[Nová Tchaj-pej|Nové Tchaj-peji]] žije 4 miliony lidí (v jeho jádru, [[Tchaj-pej]]i, 2,6 milionu).{{Citace elektronického periodika [1041] => | příjmení = [1042] => | jméno = [1043] => | titul = Statistics [1044] => | periodikum = Dept. of Household Registration [1045] => | vydavatel = Ministry of the Interior Republic of China (Taiwan) [1046] => | url = https://www.ris.gov.tw/app/en/3910 [1047] => | datum vydání = 2018-05-01 [1048] => | jazyk = English [1049] => | datum přístupu = 2022-04-04 [1050] => }} Nad milion obyvatel mají ještě města [[Tchaj-čung]] (2 809 004), [[Kao-siung]] (2 773 229), [[Tchao-jüan]] (2 230 653) a [[Tchaj-nan]] (1 883 078). [1051] => [1052] => Většinu obyvatelstva Tchaj-wanu tvoří [[Chanové]], tj. etničtí Číňané (98 % obyvatel), dále zde žijí lidé ze šestnácti celostátně uznávaných původních etnik. Původní obyvatelstvo Tchaj-wanu mluví [[Austronéské jazyky|austronéskými jazyky]], podobně jako například lidé na [[Madagaskar]]u, v [[Malajsie|Malajsii]] či [[Oceánie|Oceánii]]. Zhruba od 17. století na Tchaj-wan začali houfně připlouvat lidé z Číny. Nyní se odhaduje, že na Tchaj-wanu žije 300 až 500 tisíc lidí z původních domorodých etnik. Největší mezi nimi jsou [[Amiové]], kteří představují třetinu až polovinu ze všech příslušníků původních etnik a obývají jihovýchodní část ostrova.{{Citace elektronického periodika [1053] => | titul = Amis [1054] => | periodikum = Dmtip.gov.tw [1055] => | vydavatel = Digital Museum of Taiwan Indigenous Peoples [1056] => | url = https://www.dmtip.gov.tw/web/en/page/detail?nid=4 [1057] => | datum přístupu = 2022-04-04 [1058] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210126213722/https://www.dmtip.gov.tw/web/en/page/detail?nid=4 [1059] => | datum archivace = 2021-01-26 [1060] => }}{{Citace elektronického periodika [1061] => | titul = Amis remains Taiwan's biggest aboriginal tribe at 37.1% of total {{!}} Society {{!}} Focus Taiwan [1062] => | periodikum = web.archive.org [1063] => | url = http://focustaiwan.tw/news/asoc/201502150011.aspx [1064] => | datum vydání = 2015-02-16 [1065] => | datum přístupu = 2022-04-04 [1066] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20150216122029/http://focustaiwan.tw/news/asoc/201502150011.aspx [1067] => | datum archivace = 2015-02-16 [1068] => }} Druhou největší domorodou skupinou jsou [[Pajwanové]].{{Citace elektronického periodika [1069] => | příjmení = [1070] => | jméno = [1071] => | titul = Paiwan [1072] => | periodikum = Cip.gov.tw [1073] => | vydavatel = Council of Indigenous Peoples [1074] => | url = https://www.cip.gov.tw/en/tribe/grid-list/E8D1B17F6A81D678D0636733C6861689/info.html [1075] => | datum vydání = 2010-12-20 [1076] => | jazyk = English [1077] => | datum přístupu = 2022-04-04 [1078] => }} Zbytek z celkového počtu 23 milionů obyvatel tvoří tedy z velké části přistěhovalci z Číny. [1079] => [1080] => Ústava zajišťuje svobodu náboženského vyznání. Podle [[Světová banka|Světové banky]] Tchaj-wan patří do skupiny zemí s nejvyšší náboženskou svobodou na světě.{{Citace elektronického periodika [1081] => | titul = GovData360: Freedom of religion [1082] => | periodikum = GovData360 [1083] => | url = https://govdata360.worldbank.org/indicators/hd6a18526?country=TWN&indicator=41930&viz=line_chart&years=1975,2018 [1084] => | datum přístupu = 2022-04-04 [1085] => }} Podle výzkumu Pew Research z roku 2020 nejvíce lidí na Tchaj-wanu vyznává [[čínské lidové náboženství]] (43,8 procenta), 21,2 procenta tvoří [[Buddhismus|buddhisté]], 13,7 procenta nevěřící, 5,8 procenta křesťané a 1 procento muslimové.{{Citace elektronického periodika [1086] => | příjmení = WORMALD [1087] => | jméno = Benjamin [1088] => | titul = Size & Demographic Characteristics of Religious Groups: Asia-Pacific [1089] => | periodikum = Pewresearch.org [1090] => | vydavatel = Pew Research Center [1091] => | url = https://www.pewresearch.org/religion/2015/04/02/asia-pacific/ [1092] => | datum přístupu = 2022-04-04 [1093] => }} Zbytek připadá na vyznavače různých jiných směrů včetně [[Taoismus|taoismu]]. Tchajwanští domorodci tvoří pozoruhodnou podskupinu mezi křesťany: Přes 64 procent z nich se identifikuje jako křesťané. Kostelní budovy jsou manifestačními znaky domorodých vesnic, které je odlišují od tchajwanských nebo hakkaských vesnic.{{Citace periodika [1094] => | příjmení = Huang [1095] => | jméno = Shiun-Wey [1096] => | titul = The Politics of Conversion. The Case of an Aboriginal Formosan Village [1097] => | periodikum = Anthropos [1098] => | datum vydání = 1996 [1099] => | ročník = 91 [1100] => | číslo = 4/6 [1101] => | strany = 425–439 [1102] => | issn = 0257-9774 [1103] => | url = https://www.jstor.org/stable/40464499 [1104] => | datum přístupu = 2022-04-04 [1105] => }} Muslimové působí na Tchaj-wanu od 17. století, kdy sem migrovala skupina [[Chuejové|Chuejů]]. Životní styl většiny Tchajwanců ovlivňuje také filozofie [[Konfucianismus|konfucianismu]], zejména v etické oblasti. Podle Mezinárodní humanistické a etické unie, která hájí práva [[Ateismus|ateistů]] všude po světě, je Tchaj-wan jednou ze tří zemí na světě, kde je nejvýhodnější a nejvíce bezrizikové být ateistou (spolu s [[Belgie|Belgií]] a [[Nizozemsko|Nizozemskem]]).{{Citace elektronického periodika [1106] => | příjmení = Halpin [1107] => | jméno = Hayley [1108] => | titul = These are the best and worst countries in the world to be an atheist [1109] => | periodikum = TheJournal.ie [1110] => | url = https://www.thejournal.ie/best-and-worst-countries-atheist-4310703-Oct2018/ [1111] => | jazyk = en [1112] => | datum přístupu = 2022-04-04 [1113] => }} [1114] => [1115] => == Ekonomika == [1116] => {{Neověřeno část}} [1117] => [[Soubor:Taipei Skyline 2015.jpg|náhled|[[Tchaj-pej]] je obchodní centrum země]] [1118] => Tchaj-wan měl od konce japonské okupace v roce 1945 možnost svobodně rozvíjet tržní ekonomiku{{Doplňte zdroj}}, což mu umožnilo zařadit se mezi čtyři původní [[Asijští tygři|asijské tygry]] (spolu s [[Hongkong]]em, [[Jižní Korea|Jižní Koreou]] a [[Singapur]]em). Stalo se tak v ostrém kontrastu s Čínskou lidovou republikou, kde [[Mao Ce-tung|Mao Ce-Tungovy]] snahy o [[Kolektivizace|kolektivizaci]] a vybudování [[Plánovaná ekonomika|plánované ekonomiky]] vedly k rozsáhlému [[hladomor]]u, kterému padly za oběť desítky milionů lidí, a naprostému rozvratu ekonomiky. ČLR začala postupně implementovat tržní reformy až od roku 1978 z iniciativy nového vůdce [[Teng Siao-pching]]a. [1119] => [1120] => Ještě v roce 1962 činilo [[Seznam států světa podle HDP na obyvatele|HDP na 1 obyvatele]] Tchaj-wanu 170$, což zemi stavělo na úroveň [[Konžská demokratická republika|Zairu]] (dnes Demokratická republika Kongo) nebo [[Konžská republika|Konga]] (Konžské republiky). Postupně však vybudoval silnou exportní ekonomiku. Ekonomika utrpěla relativně málo během [[Asijská finanční krize|Asijské finanční krize]] v roce 1997, protože je na rozdíl od sousedního Japonska a Jižní Koreje založena především na malých a středních firmách, ne na velkých konglomerátech jako jsou jihokorejské [[čebol]]y (např. [[Samsung]]). Vzhledem ke kulturním poutům s ČLR firmy využívají snadného [[Outsourcing|offshoringu]] – činnosti vyžadující levnou pracovní sílu se provádí v Číně, např. většina výroby elektroniky [[Foxconn]]u probíhá v Číně. HDP na hlavu v roce 2014 bylo mírně vyšší než HDP Japonska a Jižní Koreje. [1121] => [1122] => Podle [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]] byla k roku 2021 tchajwanská ekonomika 19. největší na světě, z hlediska [[Hrubý domácí produkt|hrubého domácího produktu]] v [[Parita kupní síly|paritě kupní síly]].{{Citace elektronického periodika [1123] => | titul = Report for Selected Countries and Subjects [1124] => | periodikum = IMF [1125] => | url = https://www.imf.org/en/Publications/WEO/weo-database/2021/April/weo-report [1126] => | jazyk = en [1127] => | datum přístupu = 2022-04-04 [1128] => }} Byla tedy zhruba na úrovni ekonomiky [[Austrálie|australské]] a větší než polská, egyptská, vietnamská či argentinská. Její výkon, vyjádřený v HDP (PPP) ve výši 1 403 663 mezinárodních dolarů, byl třikrát vyšší než v Česku (460 933 mezinárodních dolarů), přestože Tchaj-wan má jen asi dvakrát více obyvatel. V přepočtu na obyvatele (HDP v paritě kupní síly per capita) je podle Mezinárodního měnového fondu tchajwanská ekonomika sedmnáctou nejrozvinutější na světě, zhruba na úrovni [[Rakousko|Rakouska]], [[Německo|Německa]] a [[Švédsko|Švédska]] (Česko 35.). Čínská lidová republika je z tohoto hlediska až 77., zhruba na úrovni [[Botswana|Botswany]] a [[Severní Makedonie]]. [1129] => [1130] => Největšími tchajwanskými firmami jsou [[Acer (firma)|Acer]], [[Asus]], [[HTC]], [[Foxconn]] a [[Gigabyte Technology]]. Každoročně se od roku 1981 v Tchaj-peji koná [[veletrh]] [[Výpočetní technika|výpočetní techniky]] a [[Spotřební elektronika|spotřební elektroniky]] [[Computex Taipei|Computex]].{{Citace elektronického periodika [1131] => | titul = Tchaj-pej se mění ve středobod počítačového světa. Odstartoval veletrh Computex [1132] => | periodikum = Novinky.cz [1133] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [1134] => | vydavatel = Borgis [1135] => | url = https://www.novinky.cz/internet-a-pc/hardware/clanek/tchaj-pej-se-meni-ve-stredobod-pocitacoveho-sveta-odstartoval-veletrh-computex-40284514 [1136] => | datum vydání = 2019-05-28 [1137] => | datum přístupu = 2022-04-04 [1138] => }} [1139] => [1140] => == Doprava == [1141] => {{Neověřeno část}} [1142] => [1143] => === Silniční síť === [1144] => Vzhledem k přírodním podmínkám je západní část ostrova hustě zalidněná a protkaná hustou silniční sítí. Páteř silniční dopravy zde tvoří dvě souběžné dálnice (國道) č. 1 a 3 propojující sever a jih ostrova podél západního pobřeží. Střední část ostrova vyplňují vysoká pohoří, která dosahují téměř čtyřtisícových výšek a na východním pobřeží spadají prudkými srázy rovnou do vod [[Tichý oceán|Tichého oceánu]]. Komunikací, které překonávají tento přírodní val, je jen velmi málo, jsou inženýrsky velmi náročné (a turisticky atraktivní), často s množstvím tunelů a serpentin v horských stěnách. Ovšem kvůli [[zemětřesení]]m a [[Tropická cyklóna|tajfunům]] zde dochází k častým sesuvům půdy, kvůli kterým je třeba horské silnice neustále opravovat.{{Citace elektronického periodika [1145] => | titul = Forty Years of the Central Cross-Island Highway [1146] => | periodikum = Taiwan Panorama [1147] => | url = https://www.taiwanpanorama.com.tw/Articles/Details?Guid=90200437-0583-43ea-ae68-f5415b62fcf4&langId=3&CatId=10 [1148] => | datum přístupu = 2021-12-17 [1149] => | datum vydání = listopad 2000 [1150] => | jazyk = en [1151] => }} [1152] => [1153] => Hlavní tahy, spojující západ a východ ostrova, jsou tři: [1154] => * Severní příčná silnice č. 7 ([[čínština|znaky]] 北部橫貫公路, [[Pchin-jin|pinyin]] ''Běibù Héngguàn Gōnglù)'' spojuje města [[Tchao-jüan (město)|Tchao-jüan]] a [[I-lan (Tchaj-wan)|I-lan]]. Prochází okresy [[Tchao-jüan]] a [[Okres I-lan|I-lan]] a překračuje pohoří [[Süe-šan šan-mo]]. [1155] => * Střední příčná silnice č. 8 ([[čínština|znaky]] 中部橫貫公路, [[Pchin-jin|pinyin]] ''Zhōngbù Héngguàn Gōnglù)'' se táhne v délce 193 km mezi městem [[Tchaj-čung]] a soutěskou [[Taroko]] ''(Tchaj-lu-ke)'' severně od [[Chua-lien]]u. Prochází centrálně spravovaným městem Tchaj-čung a okresy [[Okres Nan-tchou|Nan-tchou]] a [[Okres Chua-lien|Chua-lien]]. Překračuje severní část [[Střední hory (Tchaj-wan)|Centrálního pohoří]] (Čung-jang šan-mo), nejvyšší bod na trase je vesnice [[Ta-jü-ling]] (大禹嶺) s nadmořskou výškou 2565 m. [1156] => * Jižní příčná silnice č. 20 ([[čínština|znaky]] 南部橫貫公路, [[Pchin-jin|pinyin]] ''Nánbù Héngguàn Gōnglù)'' stoupá z města [[Tchaj-nan]] působivou krajinou přes nejvyšší tchajwanský masív [[Jü-šan šan-mo]], pak mírně klesne a znova stoupá přes [[Střední hory (Tchaj-wan)|Centrálního pohoří]] (Čung-jang šan-mo). Prochází centrálně spravovanými městy Tchaj-nan, [[Kao-siung]] a okresem [[Okres Tchaj-tung|Tchaj-tung]]. Na východním pobřeží se poblíž města [[Tchaj-tung]] napojuje na severojižní silnici č. 9 vedoucí z [[Tchaj-pej]]e do [[Okres Pching-tung|Pching-tungu]]. [1157] => [1158] => === Železnice === [1159] => [[Soubor:Taiwan-HighSpeedRail-700T-testrun-2006-0624.jpg|náhled|Tchajwanská rychlodráha (THSR)]] [1160] => Tchajwanská železniční síť je dlouhá 1065 km (z toho 350 km vysokorychlostní trať) a ročně přepraví 232 milionů cestujících.{{Citace elektronického periodika [1161] => | titul = Railways: Linking Cities, Connecting the Countryside [1162] => | periodikum = Ministry of Transportation and Communications [1163] => | url = https://www.motc.gov.tw/en/home.jsp?id=254&parentpath=0,150,250 [1164] => | datum přístupu = 2020-01-24 [1165] => | datum vydání = 2018-06-08 [1166] => | jazyk = en [1167] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200124213444/https://www.motc.gov.tw/en/home.jsp%3Fid%3D254%26parentpath%3D0,150,250 [1168] => | datum archivace = 2020-01-24 [1169] => }} Meziměstské železnice se organizačně dělí na [[Tchajwanská železnice|Tchajwanskou železnici]] (TRA) a vysokorychlostní železnici [[Taiwan High Speed Rail]] (THSR). [1170] => [1171] => Hlavní železniční koridory konvenční železnice (TRA) obíhají [[Tchaj-wan (ostrov)|ostrov Tchaj-wan]] kolem dokola. Výstavba první železniční tratě byla zahájena v roce 1887 mezi městy [[Ťi-lung]] a [[Sin-ču]].{{Citace elektronického periodika [1172] => | příjmení = Teng [1173] => | jméno = Pei-ju [1174] => | titul = TRA celebrates 130 years of railway services ... [1175] => | periodikum = Taiwan News [1176] => | url = https://www.taiwannews.com.tw/en/news/3216609 [1177] => | datum přístupu = 2019-03-27 [1178] => | datum vydání = 2019-09-10 [1179] => | jazyk = en [1180] => }} [1181] => [1182] => Vysokorychlostní trať THSR uvedena v roce 2007 spojuje sever a jih ostrova podél západního pobřeží a využívá soupravy 700T dodané z Japonska ([[Šinkansen]]). Maximální rychlost je 300 km/h. Vybudováno bylo 12 stanic. Z Tchaj-peje na severu do [[Kao-siung]]u na jihu trvá cesta 96 minut.{{Citace elektronického periodika [1183] => | titul = Taiwan High Speed Rail (台灣高鐵, THSR) [1184] => | periodikum = Guide to Taipei.com [1185] => | url = https://guidetotaipei.com/article/taiwan-high-speed-rail-%E5%8F%B0%E7%81%A3%E9%AB%98%E9%90%B5-thsr [1186] => | jazyk = en [1187] => | datum přístupu = 2020-01-24 [1188] => | datum vydání = 2018-07-01 [1189] => }} V roce 2019 vláda oznámila plány na prodloužení trasy do města [[Pching-tung]] na jihu země.{{Citace elektronického periodika [1190] => | příjmení = Everington [1191] => | jméno = Keoni [1192] => | titul = Taiwan's HSR to be extended to Pingtung [1193] => | periodikum = Taiwan News [1194] => | url = https://www.taiwannews.com.tw/en/news/3773570 [1195] => | datum přístupu = 2020-01-24 [1196] => | datum vydání = 2019-09-10 [1197] => }} [1198] => [1199] => === Letecká doprava === [1200] => Základem civilní letecké dopravy je 17 letišť a 7 leteckých společností, z nichž nejvýznamnější jsou tchajwanští [[China Airlines]] a [[EVA Air]].{{Citace elektronického periodika [1201] => | titul = Aviation: East Asian Hub for Global Travel [1202] => | periodikum = Ministry of Transportation and Communications [1203] => | url = https://www.motc.gov.tw/en/home.jsp?id=258&parentpath=0,150,250 [1204] => | datum přístupu = 2020-01-24 [1205] => | datum vydání = 2020-01-15 [1206] => | jazyk = en [1207] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200124220447/https://www.motc.gov.tw/en/home.jsp%3Fid%3D258%26parentpath%3D0,150,250 [1208] => | datum archivace = 2020-01-24 [1209] => }} Převážná část mezinárodních letů je odbavována skrz [[Mezinárodní letiště Tchaj-wan Tchao-jüan]]. Další letiště odbavující mezistátní lety jsou [[Mezinárodní letiště Kao-siung]], [[Letiště Tchaj-pej Sung-šan]], [[Mezinárodní letiště Tchaj-čung]], [[Letiště Tchaj-nan]] a [[Letiště Chua-lien]]. Ostatní letiště spojují jednotlivé ostrovy nebo jednotlivá města ostrova Tchaj-wan. [1210] => [1211] => == Kultura == [1212] => [[Soubor:Ang Lee Cannes 2013.jpg|náhled|Filmový režisér [[Ang Lee]] v [[Cannes]], 2013|203x203pixelů]] [1213] => [1214] => Jako občan Tchaj-wanu zemřel významný spisovatel a filozof [[Lin Jü-tchang]] (1895–1976). Jazykovou reformou se zabýval [[Chu Š’]] (1891–1962), který v [[Čína|Číně]] prosadil užívání hovorové čínštiny ([[paj-chua]]) v psaném projevu. [1215] => [1216] => Nejslavnějším filmovým [[režisér]]em z Tchaj-wanu je [[Ang Lee]], který se prosadil ve Spojených státech. Roku 2001 získal jeho snímek ''[[Tygr a drak]]'' (''Crouching Tiger, Hidden Dragon'') [[Oscar]]a za nejlepší neanglicky mluvený film.{{Citace elektronického periodika [1217] => | titul = 'Crouching Tiger, Hidden Dragon' Wins Best Foreign Film Oscar [1218] => | periodikum = en.people.cn [1219] => | url = http://en.people.cn/english/200103/26/eng20010326_65998.html [1220] => | datum přístupu = 2018-12-09 [1221] => }} Posléze byl Ang Lee ještě dvakrát oceněn Cenou akademie za režii, v roce 2005 za snímek ''[[Zkrocená hora]]'' a roku 2012 za film ''Pí a jeho život'' (''Life of Pi'').{{Citace periodika [1222] => | příjmení = Brooks [1223] => | jméno = Xan [1224] => | titul = Ang Lee wins best director Oscar for Life of Pi [1225] => | periodikum = The Guardian [1226] => | datum vydání = 2013-02-25 [1227] => | issn = 0261-3077 [1228] => | jazyk = en-GB [1229] => | url = http://www.theguardian.com/film/2013/feb/25/ang-lee-best-director-oscar-life-of-pi [1230] => | datum přístupu = 2018-12-09 [1231] => }} [1232] => [1233] => [[Zlatý lev|Zlatého lva]] z [[Benátský filmový festival|Benátského filmového festivalu]] si roku 1989 odvezl režisér [[Chou Siao-sien]], v roce 1994 ho napodobil [[Tsai Ming Liang]]. [[Edward Yang]] získal cenu za nejlepší režii na [[Filmový festival v Cannes|festivalu v Cannes]] roku 2000. Všichni tři patří k předním tvůrcům tchajwanské nové vlny a tchajwanské kinematografie. V [[Hollywood]]u uspěl také [[Justin Lin]]. Ke známým hercům patří [[Ruby Lin]], [[Shu Qi]] či [[Takeshi Kaneshiro]]. [1234] => [1235] => Nejvýznamnější výstavní institucí na Tchaj-wanu je [[Národní palácové muzeum]] v [[Tchaj-pej]]i, jehož většina exponátů pochází z po staletí shromažďovaných sbírek čínských císařů zachráněných před Japonci i komunisty ze [[Zakázané město|Zakázaného města]].{{Citace elektronického periodika [1236] => | příjmení = Hyklová [1237] => | jméno = Dáša [1238] => | titul = Číňané musí za národními poklady do Tchaj-peje [1239] => | periodikum = E15.cz [1240] => | url = https://www.e15.cz/magazin/cinane-musi-za-narodnimi-poklady-do-tchaj-peje-933474 [1241] => | jazyk = cs [1242] => | datum přístupu = 2022-04-04 [1243] => }} Díky tomu disponuje největší sbírkou čínského umění na světě. Na sběr moderního výtvarného umění (od 18. století k dnešku) je zaměřeno [[Tchajwanské národní umělecké muzeum]] v [[Tchaj-čung]]u, které bylo založeno roku 1988. [1244] => [1245] => V [[pop music]] se prosadili [[Jolin Tsai]] či [[Jay Chou]], nejslavnější zpěvačkou 20. století byla [[Teresa Teng]].{{Citace elektronického periodika [1246] => | příjmení = Insight [1247] => | jméno = Taiwan [1248] => | titul = Teresa Teng, Taiwan's Legendary Singer and Sweetheart [1249] => | periodikum = The News Lens International Edition [1250] => | url = https://international.thenewslens.com/article/123993 [1251] => | datum vydání = 2019-08-27 [1252] => | jazyk = en [1253] => | datum přístupu = 2021-12-17 [1254] => }} Jako ikona rockové hudby je známý zpěvák a kytarista [[Wu bai]], v metalové scéně se celosvětově proslavila kapela [[Chthonic]].{{Citace periodika [1255] => | titul = ChthoniC: A heavy metal alloy of music and politics [1256] => | periodikum = The New York Times [1257] => | datum vydání = 2007-08-16 [1258] => | issn = 0362-4331 [1259] => | jazyk = en-US [1260] => | url = https://www.nytimes.com/2007/08/16/arts/16iht-metal.1.7136846.html [1261] => | datum přístupu = 2021-12-17 [1262] => }} [1263] => [1264] => == Sport == [1265] => [[Soubor:08.29 總統接見「我國參加2016年第31屆里約奧林匹克運動會代表團教練、選手及代表團人員」 (34452530590).jpg|náhled|Dvojnásobná olympijská vítězka [[Sü Šu-ťing]] s tchajwanskou prezidentkou [[Cchaj Jing-wen]]]] [1266] => [[Soubor:Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg|náhled|Vlajka po níž Tchajwanci soutěží na olympijských hrách od roku 1984]] [1267] => Nejpopulárnějšími sporty v zemi jsou [[baseball]] a [[basketbal]]. Mužská baseballová reprezentace brala stříbro z olympijského turnaje (1992) i ze světového poháru (1994), vyhrála Asijské hry (2006) a pětkrát mistrovství Asie (1983, 1987, 1989, 2001, 2019). V žebříčku Mezinárodní baseballové federace byly Tchajwanci na konci roku 2021 na druhé příčce, za Japonskem.{{Citace elektronického periodika [1268] => | titul = WBSC Rankings [1269] => | periodikum = Wbsc.org [1270] => | url = https://rankings.wbsc.org/list/baseball/men [1271] => | datum přístupu = 2022-04-04 [1272] => }} Úspěšná je i ženská baseballová reprezentace, která má stříbro ze světového poháru (2018) a dvě z mistrovství Asie (2017, 2019). Tchajwanská mužská basketbalová reprezentace má dvě stříbra z mistrovství Asie (1960, 1963), ženy jedno stříbro (1972). [1273] => [1274] => Od roku [[Letní olympijské hry 1956|1956]] se Tchaj-wan zúčastňuje [[Olympijské hry|olympijských her]], nejprve letních, od roku [[Zimní olympijské hry 1972|1972]] dokonce i zimních. K roku 2021 si připsal sedm zlatých medailí. Vzpěračka [[Sü Šu-ťing]] získala hned dvě ([[Vzpírání na Letních olympijských hrách 2012 - Kvalifikace|2012]], [[Vzpírání na Letních olympijských hrách 2016|2016]]).{{Citace periodika [1275] => | titul = Rio Olympics 2016: Hsu Shu-ching wins -53kg weightlifting gold for Chinese Taipei [1276] => | periodikum = BBC Sport [1277] => | datum vydání = 2016-08-07 [1278] => | jazyk = en-GB [1279] => | url = https://www.bbc.com/sport/olympics/37005836 [1280] => | datum přístupu = 2018-12-09 [1281] => }} Vzpěračka [[Čchen Wej-ling]] přidala třetí ([[Vzpírání na Letních olympijských hrách 2008|2008]]){{Citace elektronického periodika [1282] => | příjmení = [1283] => | jméno = [1284] => | titul = Vzpěračka Čchen Sie-sia získala první olympijské zlato pro Čínu [1285] => | periodikum = iDNES.cz [1286] => | vydavatel = [1287] => | url = https://oh.idnes.cz/vzperacka-cchen-sie-sia-ziskala-prvni-olympijske-zlato-pro-cinu-pw8-/olympiada-peking.aspx?c=A080809_065110_olympiada-peking_rou [1288] => | datum vydání = 2008-08-09 [1289] => | url archivu = [1290] => | datum přístupu = 2018-12-09 [1291] => }} a její kolegyně [[Kchuo Hsing-čchun]] čtvrtou ([[Vzpírání na Letních olympijských hrách 2020|2020]]).{{Citace elektronického periodika [1292] => | titul = První zlato pro Tchaj-wan získala v Tokiu vzpěračka Kchuo Hsing-čchun [1293] => | periodikum = Sport.cz [1294] => | url = https://www.sport.cz/clanek/olympiada-prvni-zlato-pro-tchaj-wan-ziskala-v-tokiu-vzperacka-kchuo-hsing-cchun-2588260 [1295] => | jazyk = cs [1296] => | datum přístupu = 2022-04-04 [1297] => }} Dvě zlaté získal Tchaj-wan v [[Taekwondo|taekwondu]], obě v [[Taekwondo na Letních olympijských hrách 2004|Athénách roku 2004]], a jednu v [[Badminton|badmintonové čtyřhře]], kterou v Tokiu roku 2021 zajistili [[Li Jang]] a [[Wang Č'Lin]].{{Citace elektronického periodika [1298] => | titul = Badmintonisté Tchaj-wanu ovládli čtyřhru a vezou z Tokia zlato [1299] => | periodikum = ČT sport [1300] => | vydavatel = Česká televize [1301] => | url = https://sport.ceskatelevize.cz/clanek/olympijske-hry/tokio-2020/badmintoniste-tchaj-wanu-ovladli-ctyrhru-a-vezou-z-tokia-zlato/61055589d60dfef4a4712aa3 [1302] => | datum vydání = 2021-07-31 [1303] => | jazyk = [1304] => | datum přístupu = 2022-04-04 [1305] => }} Nejúspěšnějšími atlety jsou [[desetiboj]]ař [[Yang Chuan-Kwang]] (stříbrný na [[Atletika na Letních olympijských hrách 1960|OH v Římě roku 1960]]) a překážkářka [[Ťi Čeng]] (bronzová na [[Atletika na Letních olympijských hrách 1968|OH v Mexiku roku 1968]]). Tchajwanci brali cenné kovy i v [[Lukostřelba|lukostřelbě]], [[Stolní tenis|stolním tenise]], [[Gymnastika|gymnastice]], [[box]]u, [[golf]]u a [[karate]]. [1306] => [1307] => Úspěšnou [[badminton]]istkou je [[Tai Tzu-ying]], jež se v roce 2016 stal světovou jedničkou.{{Citace elektronického periodika [1308] => | příjmení = [1309] => | jméno = [1310] => | titul = Badminton star Tai Tzu-ying becomes world No. 1 with HK Open victory [1311] => | periodikum = Taiwan Today [1312] => | vydavatel = [1313] => | url = http://taiwantoday.tw/news.php?unit=2,6,10,15,18&post=104488 [1314] => | datum vydání = 2016-11-28 [1315] => | jazyk = en [1316] => | url archivu = [1317] => | datum přístupu = 2018-12-09 [1318] => }} [[Yani Tseng]] se to povedlo v golfu.{{Citace elektronické monografie [1319] => | příjmení = [1320] => | jméno = [1321] => | titul = Ascending to the top of the world rankings is one thing. Finding the will to stay there is quite another. Ask Yani Tseng. [1322] => | url = https://www.golf.com/tour-and-news/yani-tseng-youre-no-1-now-what [1323] => | vydavatel = Golf.com [1324] => | místo = [1325] => | datum vydání = 2014-06-24 [1326] => | datum přístupu = 2018-12-09 [1327] => | jazyk = en-US [1328] => }} Tenistky [[Sie Šu-wej]] a [[Latisha Chan]] byly světovými jedničkami ve čtyřhře. Sie Šu-wej je čtyřnásobnou deblovou vítězkou [[Wimbledon (tenis)|Wimbledonu]] ([[Wimbledon 2013 – ženská čtyřhra|2013]], [[Wimbledon 2019 – ženská čtyřhra|2019]], [[Wimbledon 2021 – ženská čtyřhra|2021]], [[Wimbledon 2023 – ženská čtyřhra|2023]]){{Citace elektronického periodika [1329] => | titul = Hsieh Su-Wei and Barbora Strycova win second women's doubles title together at Wimbledon [1330] => | periodikum = The Independent [1331] => | url = https://www.independent.co.uk/news/hsieh-suwei-ap-barbora-strycova-elise-mertens-grand-slam-b2376282.html [1332] => | datum vydání = 2023-07-16 [1333] => | jazyk = en [1334] => | datum přístupu = 2023-07-17 [1335] => }} a dvojnásobnou vítězkou [[French Open|Roland Garros]] ([[French Open 2014 – ženská čtyřhra|2014]], [[French Open 2023 – ženská čtyřhra|2023]]).{{Citace elektronického periodika [1336] => | titul = Hsieh and Wang win French Open women's doubles after beating Fernandez and Townsend [1337] => | periodikum = NBC Sports [1338] => | url = https://www.nbcsports.com/tennis/news/hsieh-and-wang-win-french-open-womens-doubles-after-beating-fernandez-and-townsend [1339] => | datum vydání = 2023-06-11 [1340] => | jazyk = en-US [1341] => | datum přístupu = 2023-07-17 [1342] => }} [1343] => [1344] => Z politických důvodů soutěžil Tchaj-wan na olympijských hrách a jiných sportovních akcích pod různými názvy. V letech 1956 a 1972 jako Čínská republika (''Republic of China''), na olympijských hrách v roce 1960 jako Formosa, v letech 1964 a 1968 jako Tchaj-wan (''Taiwan''). Od roku 1984 je používán název Čínská Tchaj-pej (''Chinese Taipei''), přičemž je používána i speciální vlajka, nikoli vlajka Tchaj-wanu, a speciální hymna, netotožná s tchajwanskou hymnou. Jde o kompromis shrnutý do tzv. Nagojské rezoluce, v níž se Tchaj-wan a [[Čína|Čínská lidová republika]] vzájemně uznaly v rámci [[Mezinárodní olympijský výbor|Mezinárodního olympijského výboru]].{{Citace periodika [1345] => | příjmení = Chiang [1346] => | jméno = Ying [1347] => | příjmení2 = Chen [1348] => | jméno2 = Tzu-hsuan [1349] => | titul = What’s in a name? Between “Chinese Taipei” and “Taiwan”: The contested terrain of sport nationalism in Taiwan [1350] => | periodikum = International Review for the Sociology of Sport [1351] => | datum vydání = 2020-06-08 [1352] => | ročník = 56 [1353] => | číslo = 4 [1354] => | strany = 451–470 [1355] => | issn = 1012-6902 [1356] => | doi = 10.1177/1012690220913231 [1357] => | url = https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/1012690220913231 [1358] => | datum přístupu = 2022-04-04 [1359] => }} Jméno je Tchaj-wanem užíváno i v jiných sportovních organizacích (např. [[FIFA]], při [[Asijské hry|Asijských hrách]] apod.), ale i v nesportovních mezinárodních organizacích ([[Světová obchodní organizace]], [[Světová zdravotnická organizace]]) nebo při kulturních akcích ([[Miss Earth]] apod.). V roce 2018 se na Tchaj-wanu konalo referendum o tom, zda se nemá Tchaj-wan vrátit na olympijských hrách k názvu Tchaj-wan, ale většina hlasujících to odmítla, z obavy, že by to znamenalo konec účasti na olympiádách kvůli čínskému tlaku.{{Citace elektronického periodika [1360] => | titul = Taiwanese reject gay marriage, new Olympic name [1361] => | periodikum = AP NEWS [1362] => | url = https://apnews.com/article/2f9c237146b8454bb2a2bcd74936f698 [1363] => | datum vydání = 2018-11-25 [1364] => | jazyk = en [1365] => | datum přístupu = 2022-04-04 [1366] => }} [1367] => [1368] => == Kuchyně == [1369] => [[Tchajwanská kuchyně]] kombinuje vlivy kuchyně původních obyvatel Tchaj-wanu, [[Čínská kuchyně|čínských]], [[Japonská kuchyně|japonských]], [[Mongolsko|mongolských]] a také [[Americká kuchyně|amerických kulinářských tradic]].{{Citace elektronického periodika [1370] => | příjmení = Nguyen-Okwu [1371] => | jméno = Leslie [1372] => | titul = The 16 Essential Dishes That Define Taiwanese Food [1373] => | periodikum = Eater [1374] => | url = https://www.eater.com/2019/3/6/18241036/what-is-taiwanese-food-traditional-cuisine [1375] => | datum vydání = 2019-03-06 [1376] => | jazyk = en [1377] => | datum přístupu = 2021-06-06 [1378] => }} Je známá pro své ''siao-čch'' (小吃), malé porce různých pokrmů (podobné [[Španělsko|španělským]] ''[[tapas]]'' či ''[[Meze (předkrm)|meze]]'' z [[Blízký východ|Blízkého východu]]), které se prodávají v pouličních stáncích a na nočních trzích. Mezi nejrozšířenější nápoje patří sojové mléko, tchajwanský [[čaj]] (hlavně [[oolong]]y a [[černý čaj|červené čaje]]) a také z nich odvozené nápoje ''šou-jao jin-liao'' (手搖飲料), jako je tchajwanský vynález [[perlivý mléčný čaj]] (''bubble tea''). Velké oblibě se těší také [[Instantní polévka|instantní nudle]]. [1379] => [1380] => == Věda == [1381] => Chemik [[Yuan Tseh Lee]] získal v roce 1986 [[Nobelova cena za chemii|Nobelovu cenu za chemii]].{{Citace elektronického periodika [1382] => | titul = The Nobel Prize in Chemistry 1986 [1383] => | periodikum = NobelPrize.org [1384] => | url = https://www.nobelprize.org/prizes/chemistry/1986/lee/facts/ [1385] => | jazyk = en-US [1386] => | datum přístupu = 2022-04-02 [1387] => }} Vyvinul metodu zkřížených molekulových svazků, která postihuje reakce probíhající v časovém rozmezí menším než 10−12 sekundy. Tchajwanským rodákem byl i [[Momofuku Ando]], který v roce 1958 vynalezl instantní nudle, výrobek na bázi [[škrob]]ů, který netřeba vařit a stačí ho zalít horkou vodou.{{Citace periodika [1388] => | příjmení = Hevesi [1389] => | jméno = Dennis [1390] => | titul = Momofuku Ando, 96, Dies; Invented Instant Ramen [1391] => | periodikum = The New York Times [1392] => | datum vydání = 2007-01-09 [1393] => | issn = 0362-4331 [1394] => | jazyk = en-US [1395] => | url = https://www.nytimes.com/2007/01/09/business/worldbusiness/09ando.html [1396] => | datum přístupu = 2022-04-02 [1397] => }} [1398] => [1399] => == Související články == [1400] => * [[Dějiny Tchaj-wanu]] [1401] => * [[Tchaj-wan (ostrov)]] [1402] => * [[Republika Tchaj-wan]] [1403] => * [[Východní Asie]] [1404] => [1405] => == Odkazy == [1406] => === Reference === [1407] => [1408] => [1409] => === Externí odkazy === [1410] => * {{Commonscat}} [1411] => * {{Commons}} [1412] => * [https://web.archive.org/web/20040207120002/http://www.president.gov.tw/ Stránky prezidentského úřadu Čínské republiky] {{en}} [1413] => * [http://www.roc-taiwan.org/cz_cs/ Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář v České republice] [1414] => * {{Citace elektronické monografie [1415] => | titul = Taiwan Demographics [1416] => | url = https://www.worldometers.info/demographics/taiwan-demographics/ [1417] => | datum aktualizace = 2020 [1418] => | datum přístupu = 2020-04-20 [1419] => | vydavatel = worldometers.info [1420] => | jazyk = anglicky [1421] => }} [1422] => [1423] => {{Státy s částečným mezinárodním uznáním}} [1424] => {{Asie}} [1425] => {{Tchaj-wan}} [1426] => {{Autoritní data}} [1427] => {{Portály|Čína|Geografie}} [1428] => [1429] => [[Kategorie:Tchaj-wan| ]] [1430] => [[Kategorie:Státy Asie]] [1431] => [[Kategorie:Ostrovní státy a území]] [1432] => [[Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1912]] [1433] => [[Kategorie:Státy s žádným nebo částečným mezinárodním uznáním]] [1434] => [[Kategorie:Čínská republika]] [] => )
good wiki

Tchaj-wan

Tchaj-wan nebo Taiwan ( čínsky hanyu pinyin Táiwān, tongyong pinyin Táiwan, znaky nebo , tchajwansky Tâi-oân), plným názvem Čínská republika ( tongyong pinyin Jhonghuá Mínguó, tchajwansky Tiong-hoâ Bîn-kok), je ostrovní stát rozkládající se na stejnojmenném ostrově Tchaj-wan (dříve nazývaném Formosa) a dalších ostrovech u jihovýchodního pobřeží Číny. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Čína','20. květen','Demokratická pokroková strana (Čínská republika)','Tchaj-wan (ostrov)','Kuomintang','Čínské znaky','Tchaj-pej','Cchaj Jing-wen','2008','čínština','2016','tchajwanština'

2008

2016

Čína

Čínština

Kuomintang

Tchaj-pej