Array ( [0] => 14694531 [id] => 14694531 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tennessin [uri] => Tennessin [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => | název = Tennessin [2] => | nukleonové číslo = (292) [3] => | protonové číslo = 117 [4] => | značka = Ts [5] => | elektronová konfigurace = předpokládaná [[Radon|[Rn]]] 5f14 6d10 7s2 7p5
(založeno na [[astat]]u) [6] => | dolní tabulka = ano [7] => | obrázek = Electron shell 117 Tennessine - no label.svg [8] => | anglicky = Tennessine [9] => | skupina = 17 [10] => | perioda = 7 [11] => | blok = p [12] => | chemická skupina = [13] => | číslo CAS = 54101-14-3 [14] => [15] => | relativní atomová hmotnost = vypočítaná 292,20773(89) pro 292Ts [16] => | skupenství = předpokládané [[Pevná látka|pevné]] [17] => | symboly nebezpečí = {{Radioaktivní}} [18] => | nad = [[Astat|At]] [19] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [20] => | nukleonové číslo = 293 [21] => | značka = Ts [22] => | výskyt = [[Radionuklid|umělý]] [23] => | spin = [24] => | poločas = 14 ms [25] => | způsob = [[Přeměna alfa|α]] [26] => | energie = [27] => | nukleonové číslo produktu = 289 [28] => | značka produktu = [[Moscovium|Mc]]{{Citace elektronického periodika [29] => | titul = NDS ENSDF [30] => | periodikum = www-nds.iaea.org [31] => | url = https://www-nds.iaea.org/relnsd/NdsEnsdf/nuclide.jsp?NUCID=293TS [32] => | datum přístupu = 2019-03-25 [33] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200725185448/https://www-nds.iaea.org/relnsd/NdsEnsdf/nuclide.jsp?NUCID=293TS [34] => | datum archivace = 2020-07-25 [35] => }} [36] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [37] => | nukleonové číslo = 294 [38] => | značka = Ts [39] => | výskyt = [[Radionuklid|umělý]] [40] => | spin = [41] => | poločas = [42] => | způsob = [[Přeměna alfa|α]] [43] => | energie = [44] => | nukleonové číslo produktu = 290 [45] => | značka produktu = [[Moscovium|Mc]]{{Citace elektronického periodika [46] => | titul = NDS ENSDF [47] => | periodikum = www-nds.iaea.org [48] => | url = https://www-nds.iaea.org/relnsd/NdsEnsdf/nuclide.jsp?NUCID=294TS [49] => | datum přístupu = 2019-03-25 [50] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200725185440/https://www-nds.iaea.org/relnsd/NdsEnsdf/nuclide.jsp?NUCID=294TS [51] => | datum archivace = 2020-07-25 [52] => }} [53] => }} [54] => | vlevo = [[Livermorium]] [55] => | vpravo = [[Oganesson]] [56] => | pod = [57] => }} [58] => '''Tennessin''' (zatím nekodifikovaný [[Čeština|český]] název odvozený z [[Angličtina|anglického]] názvu ''tennessine'', resp. ze zprávy [[Česká tisková kancelář|ČTK]]{{#tag:ref|Anglický název dodržuje tamní zvyklost označovat halogeny s příponou ''-ine'' (jako ''chlorine'', ''iodine'' apod.), kterou čeština (ani řada dalších jazyků) nezná. [[Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii|IUPAC]] výslovně uvádí, že přípona ''-ine'' není pravidlem a mnoho jazyků používá kratší názvy bez ní.{{Citace elektronického periodika [59] => | příjmení = Öhrström [60] => | jméno = Lars [61] => | příjmení2 = Reedijk [62] => | jméno2 = Jan [63] => | titul = Names and symbols of the elements with atomic numbers 113, 115, 117 and 118 (IUPAC Recommendations 2016) [64] => | periodikum = Pure and Applied Chemistry [65] => | vydavatel = Walter de Gruyter GmbH [66] => | rok vydání = 2016 [67] => | měsíc vydání = prosinec [68] => | den vydání = 28 [69] => | ročník = 88 [70] => | typ ročníku = svazek [71] => | číslo = 12 [72] => | datum přístupu = 2017-02-09 [73] => | kapitola = 2.3 Note 2 [74] => | strany = 1227 [75] => | url = https://www.degruyter.com/view/j/pac.2016.88.issue-12/pac-2016-0501/pac-2016-0501.xml [76] => | dostupnost2 = PDF [77] => | url2 = https://www.degruyter.com/downloadpdf/j/pac.2016.88.issue-12/pac-2016-0501/pac-2016-0501.pdf [78] => | issn = 1365-3075 [79] => | doi = 10.1515/pac-2016-0501 [80] => | jazyk = anglicky [81] => }} Český název ''tennessin'', tedy s „počeštěnou“ příponou ''-in'', se však přesto začíná prosazovat, a to i v odborných kruzích (např. [http://aries.feld.cvut.cz/glossary/ Glosář Aldebaran], experimentální školní výuka vedená Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR [https://www.jh-inst.cas.cz/3nastroje/data/dokument/soubor/ST_Klimova_CH_UCH%20workshopy(1).pdf Školní rok 2016–2017]) Naopak možná kratší varianta ''tenness'' bez přípony používaná není. [82] => | group = "pozn." [83] => }}), [[chemická značka]] '''Ts''', je [[transurany|transuran]] s [[protonové číslo|protonovým číslem]] 117, řazený (zatím pouze formálně) mezi [[halogeny]]. Do roku 2016 se provizorně označoval jako '''ununseptium''' ('''Uus'''). [84] => [85] => == Historie == [86] => [[Chemický prvek|Prvek]] byl připraven v laboratořích v [[Rusko|ruském]] městě [[Dubna (Moskevská oblast)|Dubna]] sloučením [[atomové jádro|atomových jader]] [[izotop]]ů [[vápník]]u {{su|p=48|b=20|a=r}} Ca a [[Berkelium|berkelia]] {{su|p=249|b=97|a=r}}Bk: {{Citace elektronického periodika |titul=Flerov Lab. |url=http://flerovlab.jinr.ru/flnr/experiments.html |datum přístupu=2010-02-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090905025449/http://flerovlab.jinr.ru/flnr/experiments.html |datum archivace=2009-09-05 }}{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.nanowerk.com/news/newsid=11478.php |datum přístupu=2010-02-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090705093904/http://www.nanowerk.com/news/newsid=11478.php |datum archivace=2009-07-05 }} [87] => [88] => :{{su|p=48|b=20|a=r}}Ca + {{su|p=249|b=97|a=r}}Bk → {{su|p=297|b=117}}Ts → {{su|p=294|b=117}}Ts + 3 {{su|p=1|b=0}}n [89] => [90] => Předpokládané [[rozpadová řada|rozpadové řady]] jader tennessinu končí [[izotop]]y [[Lawrencium|lawrencia]] a vypadají následovně: [91] => [92] => [[Soubor:293Uus and 294Uus calculated decay chains.jpg|náhled|400px|vlevo|Vypočtená rozpadová řada pro izotopy jader 293Uus a 294Uus]] [93] => {{clear|left}} [94] => [95] => V prosinci 2015 [[Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii]] potvrdila splnění kritérií pro prokázání objevu nového prvku, uznala '''''Uus''''' za objevené spolupracujícími týmy vědců ze [[Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně|Spojeného ústavu jaderných výzkumů]] v [[Dubna (Moskevská oblast)|Dubně]] ([[Rusko]]), [[Lawrence Livermore National Laboratory]] ([[Kalifornie]], [[Spojené státy americké|USA]]) a [[Národní laboratoře Oak Ridge]] ([[Tennessee]], USA) a vyzvala objevitele k navržení konečného názvu a značky.{{Citace elektronického periodika [96] => | titul = Discovery and Assignment of Elements with Atomic Numbers 113, 115, 117 and 118 [97] => | periodikum = IUPAC Latest News [98] => | rok vydání = 2015 [99] => | měsíc vydání = prosinec [100] => | den vydání = 30 [101] => | url = http://www.iupac.org/news/news-detail/article/discovery-and-assignment-of-elements-with-atomic-numbers-113-115-117-and-118.html [102] => | dostupnost2 = PDF [103] => | url2 = http://www.iupac.org/fileadmin/user_upload/news/2015/IUPAC-Press-Release_30Dec2015.pdf [104] => | jazyk = anglicky [105] => | datum přístupu = 2016-01-04 [106] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20151231074712/http://www.iupac.org/news/news-detail/article/discovery-and-assignment-of-elements-with-atomic-numbers-113-115-117-and-118.html [107] => | datum archivace = 2015-12-31 [108] => | nedostupné = ano [109] => }}{{Citace elektronického periodika [110] => | autor = ČTK [111] => | titul = Periodická tabulka se rozrostla o čtyři nové prvky [112] => | periodikum = Týden.cz [113] => | odkaz na periodikum = Týden.cz [114] => | vydavatel = EMPRESA MEDIA [115] => | odkaz na vydavatele = Empresa Media [116] => | rok vydání = 2016 [117] => | měsíc vydání = leden [118] => | den vydání = 4 [119] => | url = https://www.tyden.cz/rubriky/veda/priroda/moskva-japonsko-tenessee-nove-chemicke-prvky-obohati-tabulku_386613.html [120] => }} Konečným návrhem objevitelů byl název '''tennessine''' a značka '''Ts'''. Prvek je takto pojmenován na počest [[Spojené státy americké|amerického]] státu [[Tennessee]], kde mimo jiné sídlí [[Národní laboratoře Oak Ridge]], [[Vanderbilt University]] a [[University of Tennessee]], a připomíná jeho přínos k výzkumu supertěžkých prvků.{{Citace elektronického periodika [121] => | spoluautoři = ČTK [122] => | titul = Moskva, Japonsko, Tennessee. Nové chemické prvky obohatí tabulku [123] => | periodikum = Týden.cz [124] => | odkaz na periodikum = Týden.cz [125] => | vydavatel = EMPRESA MEDIA [126] => | odkaz na vydavatele = Empresa Media [127] => | rok vydání = 2016 [128] => | měsíc vydání = červen [129] => | den vydání = 9 [130] => | url = http://www.tyden.cz/rubriky/veda/priroda/moskva-japonsko-tenessee-nove-chemicke-prvky-obohati-tabulku_386613.html [131] => }} Tento anglický název je v souladu s názvoslovným doporučením IUPAC a ctí tradiční (anglojazyčnou) příponu halogenů.IUPAC Recommendations: How to name new chemical elements. 29. únor 2016. [http://iupac.org/recommendation/how-to-name-new-chemical-elements/ Dostupné online] (anglicky) Tento návrh konečného pojmenování předložila [[Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii|IUPAC]] v červnu 2016 k veřejné diskusiIUPAC News: IUPAC is naming the four new elements nihonium, moscovium, tennessine, and oganesson. 8. červen 2016. [http://iupac.org/elements.html Dostupné online] {{Wayback|url=http://iupac.org/elements.html |date=20160608181240 }} (anglicky) a 28. listopadu 2016 schválila jako konečné pojmenování a značku.IUPAC News: IUPAC Announces the Names of the Elements 113, 115, 117, and 118. 30. listopad 2016. [https://iupac.org/iupac-announces-the-names-of-the-elements-113-115-117-and-118/ Dostupné online] (anglicky) [132] => [133] => == Izotopy == [134] => V r. 2012 objevitelé považují za průkaznou syntézu 2 izotopů: {{su|p=293|b=117}}Ts a {{su|p=294|b=117}}Ts. U {{su|p=293|b=117}}Ts bylo registrováno 10 rozpadů alfa, u {{su|p=294|b=117}}Ts pak 3 rozpady alfa, které jsou hlavním rozpadovým kanálem (podíl ~ 100%).{{Citace elektronického periodika [135] => | příjmení = Greiner [136] => | jméno = Walter [137] => | titul = Viewpoint: Heavy into Stability [138] => | periodikum = Physics [139] => | rok vydání = 2012 [140] => | měsíc vydání = říjen [141] => | den vydání = 15 [142] => | ročník = 5 [143] => | typ ročníku = svazek [144] => | číslo = 115 [145] => | url = http://physics.aps.org/articles/v5/115 [146] => | dostupnost2 = PDF [147] => | url2 = http://physics.aps.org/articles/pdf/10.1103/Physics.5.115 [148] => | issn = 1943-2879 [149] => | doi = 10.1103/Physics.5.115 [150] => | jazyk = anglicky [151] => | datum přístupu = 2012-10-18 [152] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20121018105552/http://physics.aps.org/articles/v5/115 [153] => | datum archivace = 2012-10-18 [154] => | nedostupné = ano [155] => }} [156] => [157] => Na [https://web.archive.org/web/20181010070007/http://www.nndc.bnl.gov/chart/ http://www.nndc.bnl.gov/chart/] jsou uvedeny další dva izotopy; {{su|p=291|b=117}}Ts a {{su|p=292|b=117}}Ts. [158] => [159] => Vlastnosti shrnuje tabulka:{{Citace elektronického periodika [160] => | příjmení = Oganessjan [161] => | jméno = Ju. C. [162] => | spoluautoři = ''et al''. [163] => | titul = Production and Decay of the Heaviest Nuclei 293,294117 and 294118 [164] => | periodikum = Physical Review Letters [165] => | rok vydání = 2012 [166] => | měsíc vydání = říjen [167] => | den vydání = 19 [168] => | ročník = 109 [169] => | typ ročníku = svazek [170] => | číslo = 16, e162501 [171] => | url = http://prl.aps.org/abstract/PRL/v109/i16/e162501 [172] => | dostupnost2 = PDF [173] => | url2 = http://physics.aps.org/featured-article-pdf/10.1103/PhysRevLett.109.162501 [174] => | issn = 1079-7114 [175] => | doi = 10.1103/PhysRevLett.109.162501 [176] => | jazyk = anglicky [177] => }} [178] => {| class="wikitable" [179] => |- [180] => ! Izotop !! Způsob přeměny !! Podíl !! Poločas přeměny (m[[sekunda|s]]) !! Energie přeměny ''E''α (M[[elektronvolt|eV]]) [181] => |- [182] => | 291Ts || align="center" | [[alfa rozpad|α]] / [[spontánní štěpení|SF]] || ? || align="center" | ? || align="center" | ? [183] => |- [184] => | 292Ts || align="center" | α / SF || ? || align="center" | ? || align="center" | ? [185] => |- [186] => | 293Ts || align="center" | α || ~100 % || align="center" | 27{{su|p=+12|b=−6}} || align="center" | 10,6–11,14 [187] => |- [188] => | 294Ts || align="center" | α || ~100 % || align="center" | 50{{su|p=+60|b=−18}} || align="center" | 10,81–10,97 [189] => |} [190] => [191] => == Odkazy == [192] => [193] => === Poznámky === [194] => [195] => [196] => === Reference === [197] => [198] => [199] => === Související články === [200] => * [[Halogeny]] [201] => * [[Jaderná fyzika]] [202] => [203] => === Externí odkazy === [204] => * {{Wikislovník|heslo=tennessin}} [205] => * {{Commonscat}} [206] => [207] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [208] => {{Autoritní data}} [209] => {{Portály|Chemie}} [210] => [211] => [[Kategorie:Tennessin| ]] [212] => [[Kategorie:Halogeny]] [213] => [[Kategorie:Transurany]] [214] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [] => )
good wiki

Tennessin

Tennessin (zatím nekodifikovaný český název odvozený z anglického názvu tennessine, resp. ze zprávy ČTK), chemická značka Ts, je transuran s protonovým číslem 117, řazený (zatím pouze formálně) mezi halogeny.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii','Dubna (Moskevská oblast)','Rusko','Národní laboratoře Oak Ridge','izotop','Tennessee','Spojené státy americké','atomové jádro','Jaderná fyzika','Kalifornie','Chemický prvek','elektronvolt'

Elektronvolt

Elektronvolt (značka eV nebo keV pro kiloelektronvolt) je jednotka energie ve fyzice, která se používá především v částicové fyzice, jaderné fyzice a v obecné fyzice.

Izotop

Izotop je forma atomu se stejným počtem protonů v jádře, ale s různým počtem neutronů.

Kalifornie

Rusko

Tennessee