Array ( [0] => 15480458 [id] => 15480458 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Teplo [uri] => Teplo [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - fyzikální veličina [1] => | název = Teplo [2] => | značka = Q [3] => | jednotka = [[joule]] [4] => | značka jednotky = J [5] => | obrázek = Hot metalwork.jpg [6] => | velikost obrázku = [7] => | popisek = Rozžhavený kov, z nějž se teplo do okolního prostředí šíří především [[sálání]]m. [8] => | dělení dle složek = skalární [9] => | soustava SI = odvozená [10] => | vzorec = \delta Q = \mathrm{d}U - \delta A \, [11] => }} [12] => '''Teplo''' (Q – ''calori'''q'''ue – [[Kalorika]])'' (dříve nebo v pozměněném smyslu '''tepelná [[energie]]'''Normy pro fyzikální veličiny a jednotky od 80. let 20. století (ČSN 01 1303, nahrazená v 90. letech normou ČSN ISO 31-4, nahrazenou současně platnou ČSN ISO 80000-5) ekvivalentní název tepelná energie pro makroskopickou, fenomenologicky stanovenou veličinu teplo nedoporučují, tomu se přizpůsobila i většina učebnic fyziky. Energie (a práce) je ve fyzikálním jazyce vyhrazena pouze pro popis mikroskopické podstaty tepelné výměny jako přenosového jevu. V oborech mimo fyziku je navíc termín tepelná energie používán v obecnějším smyslu, zahrnujícím také vnitřní energii těles s vyšší teplotou přeměňovanou konáním práce, tedy nejen tepelnou výměnou, na jiné druhy energie.) je [[termodynamika|termodynamická]] [[fyzikální veličina|veličina]] vyjadřující míru změny [[vnitřní energie]], jejíž podstatou není ani [[práce (fyzika)|práce]] \sum_i A_i \cdot \mathrm{d}a_i (elementární práce je rovna obecné síle skalárně násobené obecným posunutím), ani tzv. [[chemická práce]] \sum_i \mu_i \cdot \mathrm{d}N_i ([[chemický potenciál]] krát změna množství látky). Teplo [[systém]] ''vyměňuje'' (tj. přijímá nebo odevzdává) s jiným systémem jiné teploty, se kterým je v tepelném styku (tedy rozhraní mezi nimi je diatermického charakteru, tj. nepředstavuje tepelnou izolaci); hovoříme o [[tepelná výměna|tepelné výměně]]. [13] => [14] => Teplo popisuje procesy, v nichž se odehrává spousta chaotických „mikroprací“, tj. srážek jednotlivých částic, které přímo nemůžeme sledovat ani měřit. O práci mluvíme, když způsobenou změnu energie můžeme vyjádřit jako součin veličin: [[síla]] krát posunutí, např. [[tlak]] krát změna [[objem]]u, [[Elektrické napětí|napětí]] krát přenesený [[Elektrický náboj|náboj]] (náboj = proud krát doba) apod. [15] => U tepla se změna energie jako součin jiných přímo měřitelných veličin vyjádřit nedá; pro systém v rovnováze jde o součin teplota krát přírůstek entropie. [16] => Teplo je [[fyzikální veličina|dějovou fyzikální veličinou]] popisující termodynamický děj (posloupnost stavů systému), nikoli veličinou stavovou, popisující stav jediný. [17] => [18] => [[fyzikální jednotka|Jednotky]] tepla jsou shodné s jednotkami [[energie]] a [[práce (fyzika)|práce]]. [19] => [20] => Měřením tepla se zabývá [[kalorimetrie]]; teplo se měří [[kalorimetr]]em. [21] => [22] => Šířením tepla bez konání [[práce (fyzika)|práce]] se zabývá [[Šíření tepla|termokinetika]], tepelnými ději obecně [[termodynamika]]. [23] => [24] => == Fyzikální podstata a definice tepla == [25] => Podle [[kinetická teorie látek|kinetické teorie]] se při tepelné výměně předává energie [[Tepelný pohyb|pohybu]] [[částice|částic]], z nichž se skládá jak systém teplo odevzdávající, tak systém teplo přijímající, a to '''neuspořádaně'''. Zejména u látek v kondenzovaném stavu je nutno uvažovat vedle kinetické energie [[částice|částic]] i energii jejich vzájemných interakcí a vazeb. Tepelná výměna nemusí být spojena se změnou [[teplota|teploty]], mění-li se fáze látky – hovoříme pak o '''latentním''' teple. [26] => [27] => Tepelná výměna přímo nesouvisí s předáváním částic mezi systémy, změnou jejich chemické podstaty, ani změnami pohybového stavu systémů či "vnější" potenciální energie systémů. Změny tepla mohou být sice formálně ekvivalentní určité mechanické práci nebo kinetické energii částic (vibrační, translační, rotační), atp., nejsou však s nimi identické a fyzikálně se od nich fundamentálně liší. Tento rozdíl se zvláště názorně projevuje ve [[spektroskopie|spektroskopii]]. [28] => [29] => Definice tepla však nevylučuje tepelné děje při současném konání [[práce (fyzika)|práce]]. V souladu s [[První termodynamický zákon|1. termodynamickým zákonem]] je teplo (systémem ''přijaté'') při tepelné výměně rovno změně (''zvýšení'') vnitřní energie systému zvýšené o (systémem ''vykonanou'') [[práce (fyzika)|práci]] (kurzívou je v předchozí větě vyznačeno, kdy se daná změna bere za kladnou). [30] => [31] => Přeměnu [[mechanická práce|mechanické práce]] na teplo a naopak vysvětluje kinetická teorie jako přeměnu kinetické energie '''uspořádaného''' pohybu na kinetickou energii '''neuspořádaného''' pohybu částic a naopak. Fyzikálně se fundamentální rozdíl mezi "neuspořádaným" a "uspořádaným" pohybem částic projevuje např. ve [[spektroskopie|spektroskopii]]. Zatímco tepelnému pohybu odpovídá [[šum]], charakterizovaný určitou (širokospektrální) [[distribuční funkce|distribuční funkcí]], mechanickému pohybu (např. vibračnímu) odpovídají určité ostré [[spektrální čáry]]. [32] => [33] => Podle překonané fluidové teorie tepla byla podstatou tepla substance - fluidum (zvané ''calor'', ''calorique'' apod.) a teplo bylo množství tohoto fluida v látce. Tato představa [34] => plně vyhovuje tam, kde neprobíhají chemické reakce a nevyměňuje se práce s okolím (např. v kalorimetrii). [35] => Pro tepelné stroje vyhovuje jen kvalitativně, nikoli však kvantitativně: práce se podle ní koná tím, že tepelné fluidum přechází z místa s vyšší teplotou do místa s nižší teplotou, podobně jako voda v řece může konat práci tím, že přechází z vyšší polohy do nižší. Podle fluidové teorie však přitom fluida neubývá, zatímco měření ukazuje, že "fluida ubude" právě tolik, kolik práce se vykoná. Toto vyjadřuje [36] => [[první zákon termodynamiky]]. S tímto vědomím je fluidová teorie cenná i dnes svou názorností. Názorně vystihuje zejména přenos tepla ([[kalorimetrická rovnice]]) a objasňuje přirozenou roli [[Laplaceova rovnice|Laplaceovy rovnice]] a [[Poissonova rovnice|Poissonovy rovnice]] v těchto dějích, v analogii s teorií tekutin. [37] => [38] => Zdůrazněme, že [39] => * o teple i práci má smysl mluvit zejména v souvislosti se '''změnami''' těchto veličin, a zpravidla nikoli při popisu '''stavu'''. Přesný fyzikální smysl tedy nemají výroky typu "Po zahřátí je v tělese více tepla" (obvykle správněji lze říci, že "těleso má po zahřátí více vnitřní energie"); [40] => * pojem práce (a tím i tepla) má přesný smysl jen pro systém v rovnováze (není-li v rovnováze, nemusí jít např. definovat všude stejný tlak, a tím ani práci - p \mathrm{d}V). [41] => [42] => Matematicky i fyzikálně přesněji se jedná o otázku, zda teplo lze v dané situaci považovat za úplný diferenciál (totální), nebo jen tzv. [[Totální diferenciál#parciální diferenciál|parciální diferenciál]]. Parciální diferenciál tepla lze převést v diferenciál totální pomocí vynásobení určitým, tzv. [[integrační faktor|integračním faktorem]], toto tvrzení je součástí [[Druhý termodynamický zákon|2. principu termodynamiky]]. V případě tepla je tímto integračním faktorem reciproká [[teplota]] (1/T). [43] => [44] => Je třeba rozlišovat dvě ''různé'' veličiny: teplo, které popisuje ''změnu energie'' tělesa provedenou jistým konkrétním způsobem (dějová veličina), a [[termodynamická teplota|teplota]], která popisuje ''stav'' tělesa (stavová veličina). Stavovou veličinou popisující tepelnou výměnu je [[entropie]]. [45] => [46] => == Značení a jednotky == [47] => * Značka: ''Q'' [48] => * Hlavní [[fyzikální jednotka|jednotka]] [[Soustava SI|SI]]: [[joule]], značka "J" [49] => * Další jednotky: viz [[Práce (fyzika)|práce]] [50] => [51] => === Znaménková konvence === [52] => Znaménko hodnoty tepla označuje, zda jde o teplo přijaté nebo vydané. Dříve se brala kladně odebraná práce \Delta W a dodané teplo \Delta Q (z "filosofie parních strojů"), takže zákon zachování energie pro uzavřený cyklus zněl \Delta W = \Delta Q, práce při stlačení plynu byla \delta W = p \mathrm{d}V. Moderněji se bere kladně veškerá dodaná energie (což je jediná možnost např. v případech, kdy má přenos energie obojí charakter, třeba polarizovaným světlem) a zákon zachování zní \Delta W + \Delta Q = 0, práce při stlačení plynu je \delta W = - p \mathrm{d}V. [53] => [54] => == Výpočet == [55] => Množství tepla Q přijatého fyzikálně (skupenství) a chemicky homogenním systémem souvisí se vzrůstem teploty \Delta T vztahem [56] => : Q = m c \Delta T \,, [57] => kde m je [[hmotnost]] systému, c je jeho [[měrná tepelná kapacita]], \Delta T je rozdíl počáteční [[teplota|teploty]] T_1 a koncové teploty T_2 (tzn. \Delta T = T_2 - T_1). Tepelná kapacita c může záviset na teplotě, proto se vztah uvádí v diferenciálním tvaru: [58] => : \delta Q = m c \mathrm{d}T \,, [59] => kde \delta Q \, značí, že se u tepla nejedná o [[totální diferenciál]]. [60] => [61] => == Měření == [62] => [[Měření]]m tepla se zabývá kalorimetrie. Základem kalorimetrických úvah je [[zákon zachování energie]], jehož znění vyjadřuje tzv. [[kalorimetrická rovnice]]. [63] => [64] => == Příbuzné veličiny == [65] => Teplo potřebné k ohřátí předmětu o jeden [[teplota|teplotní stupeň]] se nazývá ''[[tepelná kapacita]] C ''tohoto předmětu. Teplo potřebné k ohřátí jednoho [[kilogram]]u látky o jeden teplotní stupeň se nazývá ''[[měrná tepelná kapacita|měrná tepelná kapacita (měrné teplo)]] c ''této láky. Teplo potřebné k ohřátí jednoho [[mol (jednotka)|molu]] látky o jeden teplotní stupeň se nazývá ''[[molární tepelná kapacita|molární tepelná kapacita (molární teplo)]] ''této látky. Vždy je potřeba ještě upřesnit děj, při jakém se látka ohřívá (např. měrná tepelná kapacita plynu za stálého objemu ''cV'' či za stálého tlaku ''cp''). [66] => [67] => == Šíření tepla == [68] => {{redirect|Přenos tepla}} [69] => [[šíření tepla|Šíření tepelné energie]] z jednoho místa na druhé může probíhat [[vedení tepla|vedením]], [[proudění tepla|prouděním]] nebo [[Sálání|zářením (sáláním)]]. [70] => [71] => == Historie == [72] => Původně teplo popisovala v 17. století [[flogistonová teorie]]. V 18. století pak kalorická teorie tvrdící, že jde o jakousi tepelnou tekutinu.[http://phys.org/news/2014-01-einstein-wrong.html Why Einstein will never be wrong] Ta byla v 19. století nahrazena mechanistickou teorií. [73] => [74] => == Poznámky == [75] => [76] => [77] => == Reference == [78] => [79] => [80] => == Související články == [81] => * [[Termodynamika]] [82] => * [[Energie]] [83] => [84] => == Externí odkazy == [85] => * {{Commonscat|Heat}} [86] => * {{Wikicitáty|téma=Teplo}} [87] => * {{Wikislovník|heslo=teplo}} [88] => {{Autoritní data}} [89] => [90] => [[Kategorie:Termodynamika]] [91] => [[Kategorie:Energie]] [92] => [[Kategorie:Fyzikální veličiny]] [] => )
good wiki

Teplo

{{Infobox - fyzikální veličina | název = Teplo | značka = Q | jednotka = joule | značka jednotky = J | obrázek = Hot metalwork. jpg | velikost obrázku = | popisek = Rozžhavený kov, z nějž se teplo do okolního prostředí šíří především sáláním.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'práce (fyzika)','teplota','energie','spektroskopie','měrná tepelná kapacita','joule','fyzikální jednotka','částice','fyzikální veličina','termodynamika','kalorimetrická rovnice','síla'

Částice

Energie

Joule

Síla

Spektroskopie

Spektroskopie je vědecká disciplína, která se zabývá studiem vlastností světla a jeho interakce s různými materiály.

Teplota

Termodynamika

Termodynamika je obor fyziky, který se zabývá studiem tepelných jevů a jejich přeměnou na jiné formy energie.