Array ( [0] => 15518408 [id] => 15518408 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Termín [uri] => Termín [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Termín''' (v lingvistice) – (jinak též '''odborný název''', '''technický termín''', '''terminus technicus''') je výraz - jméno ([[slovo]] nebo [[sousloví]]), které má v určitém oboru, řemesle či povolání specifický [[význam]].{{Poznámka|Tento význam je vymezený s dostatečně malou, až nulovou ([[exaktní]] obory) vnitřní [[vágnost]]í, Russell, B. Vagueness. The Australasian Journal of Psychology and Philosophy 1, June 1923, p. 84 – 92. interpretace viz též [[konotace]].}} Lidé znalí příslušného oboru tedy bez pochyb (až exaktně) vědí, co jednotlivé termíny znamenají. [1] => [2] => Termíny umožňují rozpoznávat entity (jakékoliv objekty, reálné i abstraktní) a sdělovat o nich informace (komunikovat).Encyklopedický slovník ODEON. Encykloped. dům Praha, 1999 . [3] => [4] => Nauka o termínech se nazývá [[terminologie]] (názvosloví), pro jejich užití vznikají speciální terminologické slovníky. {{Citace monografie [5] => | příjmení1 = Dostál [6] => | jméno1 = Jiří [7] => | titul = Modernizace výuky v technicky orientovaných předmětech a oborech. Dodatky. [8] => | url = http://mict.upol.cz/termin_a_jeho_definice.pdf [9] => | vydavatel = Votobia [10] => | místo = Olomouc [11] => | rok = 2003 [12] => | kapitola = Termín a jeho definice ve výkladových, terminologických a naučných slovnících a encyklopediích. [13] => | strany = 57 [14] => | isbn = 80-7198-531-7 [15] => }}Např. {{Citace monografie [16] => | příjmení1 = Lotko [17] => | jméno1 = Edvard [18] => | titul = Slovník lingvistických termínů pro filology [19] => | url = https://ndk.cz/view/uuid:e27cd9a0-f049-11e5-8d5f-005056827e51?page=uuid:b4777310-1792-11e6-adec-001018b5eb5c [20] => | vydavatel = Univerzita Palackého [21] => | místo = Olomouc [22] => | rok = 1999 [23] => | počet_stran = 113 [24] => | isbn = 80-7067-965-4 [25] => | poznámka = dostupné po registraci [26] => }} [27] => [28] => Výraz '''termín''' se též používá ve smyslu ''lhůta''.{{Citace monografie [29] => | titul = Ottův slovník naučný 18. [30] => | url = https://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:6e99bf30-e6e0-11e4-a794-5ef3fc9bb22f?page=uuid:06cf1e30-05b3-11e5-97f4-5ef3fc9ae867 [31] => | vydavatel = J. Otto [32] => | místo = Praha [33] => | rok = 1902 [34] => | kapitola = Názvosloví [35] => | strany = 8 [36] => }} [37] => [38] => == Odborné vymezení == [39] => Termín je lidský vnitropsychický kognitivní (znalostní) model dané entity světa reálného (objektu, procesu) nebo [[abstraktní]]ho (vědecké a umělecké ideje a konstrukce), kterému lze přiřadit jméno – jazykový konstrukt vnějšího sdělovacího jazyka. Ono jméno ([[slovo]] nebo [[sousloví]]), má pak v určitém oboru, řemesle či povolání specifický [[význam]] vymezený s dostatečně malou, až nulovou ([[exaktní]] obory) vnitřní [[vágnost]]í interpretace viz též [[konotace]]. Lidé znalí příslušného oboru, tedy dostatečně přesně, tj. bez pochyb (až exaktně) vědí, co jednotlivé termíny znamenají. Jinými slovy, [[sémantický diferenciál]] Osgood C. E, Suci G., Tannenbaum P.: The Measurement of Meaning. Urbana, Illinois, University of Illinois Press, 1957. významu termínu je v rámci příslušné odborné komunity dostatečně malý až nulový. Slouží to důkladnějšímu a přesnějšímu porozumění ([[Sociální komunikace|komunikaci]]) v rámci dané komunity, a je to důvod, pro který jsou odborné termíny tvořeny. Termín bývá často odlišný od základního a obecného významu, nebo obecně odborné označení v daném oboru užívané. Termín je odborné pojmenování s přesným jednoznačným významem.Termín. In: HAVRÁNEK, Bohuslav a kol. ''Slovník spisovného jazyka českého''. Dostupné z: http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej=Hledat&heslo=term%C3%ADn&sti=EMPTY&where=hesla&hsubstr=no [40] => [41] => V některých oborech, zejména vědních, se vytvářejí soustavy smysluplně korespondujících termínů. Pro takový účel je nutno nejdříve zavést množinu základních termínů určených konsensuálně (dohodou) a z nich jsou pak další tvořeny definitoricky. Důvodem pro tento postup je zamezení [[definice kruhem]]. [42] => [43] => == Výskyt termínů v jazyce == [44] => Z hlediska kvantitativního zastoupení, tvoří termíny nejrozsáhlejší součást celého lidského jazykového slovníku, avšak běžný mluvčí jich převážnou většinu nepoužívá ani nezná. Například se odhaduje, že chemických sloučenin, a tedy i jejich pojmenování, existuje asi 30 milionů, což daleko přesahuje běžně uváděný počet slov v češtině nebo i jakémkoli jiném [[jazyk (lingvistika)|jazyce]].{{Citace monografie [45] => | příjmení = Čermák [46] => | jméno = František [47] => | titul = Lexikon a sémantika [48] => | vydavatel = NLN [49] => | místo = Praha [50] => | rok = 2010 [51] => | strany = 132–136 [52] => }} [53] => [54] => == Tvoření termínů == [55] => Dobře utvořený termín by měl co nejlépe splňovat následující požadavky: [56] => * v daném oboru jednoznačný, bez [[polysémie]] a [[homonymie]] – často se ovšem stává, že má termín různé významy v různých oborech – například termín ''[[katedrála]]'' má odlišný význam v církevní terminologii (sídelní kostel biskupa) a architektuře (stavební typ kostela), [57] => * neutrální, bez expresivních konotací, [58] => * ustálený, [59] => * popisný – pojmenovává přesně skutečnost, [60] => * systematický – zapadá do systému, [61] => * mezinárodní – především v poslední době se zvyšuje snaha, aby užívané termíny byly srozumitelné i v jiném jazyce. [62] => [63] => == Termíny v běžném jazyce == [64] => Některé termíny se postupně stávají součástí běžné mluvy. Slova jako ''[[afekt]], [[amok]], [[hysterie]]'' byla původně psychologickými, respektive psychiatrickými termíny, postupně se jejich význam zobecnil a stala se (vedle svého původního významu, např. ''amok'' – vražedné šílenství, zejména u Malajců)SSJČ, SSČ, PSJČ, ASCS{{Poznámka|Ottova encyklopedie doslova říká: ''Amok (také amuck, malajsky) – zuřivost, jest zvláštní duševní stav, jenž se pojednou člověka zmocní a jeví se v tom, že takový člověk vyrazí na ulici, chová se jako zběsilý a vraždí každého, koho napadne, až sám jest přemožen. Angličané tomu říkají »run-a-muck«. Vyskytuje se hlavně mezi Malajci, ale také v Indii. (...)''}} také hovorovými výrazy (tj. i netermíny). [65] => [66] => Možný je také opačný proces, kdy určitý vědní obor vytvoří pro běžně užívaný výraz přesnou definici, a slovo se tak stane termínem. Například výraz ''[[sen]]'' byl z běžného jazyka převzat do psychologie. [67] => [68] => V obou případech pak snadno dochází k tomu, že termín má ve svém oboru odlišný význam než v běžné mluvě. Například slovo ''[[voda]]'' jako chemický termín označuje určitou konkrétní [[Chemická sloučenina|sloučeninu]], zatímco v původním (základním) významu označuje různé směsi na bázi této sloučeniny, které se vyskytují v reálné [[Příroda|přírodě]]. Ještě markantnější je tento rozdíl u výrazu ''[[čistá voda]]'', jímž se v chemii rozumí spíše ideální sloučenina, jíž se blíží například [[destilovaná voda]], zatímco v obecném jazyce se tím míní v první řadě voda průzračná, bez (ať už viditelných nebo ne) příměsí. [69] => [70] => Není také výjimkou, pokud k danému termínu existuje synonymní výraz z běžné mluvy, například: ''[[grafém]] – písmeno,{{Rozpor|Grafém je podle mě širší pojem než písmeno, grafémem je taky třeba arabská číslice, interpunkční znaménko nebo smajlík.}} [[prvosenka]] – petrklíč, [[Vodič (elektrotechnický výrobek)|vodič]] – drát'' apod. [71] => [72] => Někdy se ostře rozlišují termíny jako spisovné výrazy a [[slang]] jako výrazy nespisovné. Toto rozdělení lze ovšem považovat za umělé, protože termín má být jako výraz výstižný především pro oborového pracovníka bez ohledu na spisovnost. [73] => [74] => == Odkazy == [75] => === Poznámky === [76] => {{Poznámky}} [77] => === Reference === [78] => [79] => [80] => === Související články === [81] => * [[pojem]] [82] => * [[věda]] [83] => * [[idea]] [84] => * [[jazyk (lingvistika)]] [85] => * [[konotace]] [86] => * [[logika]] [87] => * [[mem (informace)]] [88] => [89] => === Externí odkazy === [90] => * {{Wikislovník|heslo=termín}} [91] => * {{TDKIV|000002797}} [92] => [93] => {{Autoritní data}} [94] => [95] => [[Kategorie:Terminologie]] [96] => [[Kategorie:Sémantika]] [97] => [[Kategorie:Slovotvorba]] [] => )
good wiki

Termín

Termín (v lingvistice) - (jinak též odborný název, technický termín, terminus technicus) je výraz - jméno (slovo nebo sousloví), které má v určitém oboru, řemesle či povolání specifický význam. Lidé znalí příslušného oboru tedy bez pochyb (až exaktně) vědí, co jednotlivé termíny znamenají.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'konotace','slovo','význam','vágnost','jazyk (lingvistika)','sousloví','exaktní','katedrála','destilovaná voda','slang','afekt','Vodič (elektrotechnický výrobek)'

Afekt

Exaktní

Katedrála

Konotace

Slang

The Czech Wikipedia page Slang in Czech is an article that provides information about the street language, colloquial expressions, and slang terms used in the Czech Republic.

Slovo

Sousloví

Vágnost

Význam