Array ( [0] => 14830822 [id] => 14830822 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Thovt [uri] => Thovt [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Thoth.svg|náhled|Bůh Thovt]] [1] => {{Hieroglyfický zápis|název = Džehutij|I10-V28-G43-X1:Z4-C3|popisek = (fonetický zápis)|varianta2 = G26-X1:Z4|popisek2 = (ideogram)}} [2] => '''Thovt''' je v [[řečtina|řečtině]] používané (v různých variantách, např. {{Cizojazyčně|grc|Θώθ}} – '''Thóth''') a z [[egyptština|egyptštiny]] ne zcela jasným způsobem odvozené jméno [[starověký Egypt|staroegyptského]] [[egyptští bohové|boha]] '''Džehutiho''' zobrazovaného v podobě muže s hlavou [[ibis posvátný|ibise]] (méně často ibise samotného) nebo v podobě [[pavián]]a a ztotožňovaného s [[starověké Řecko|řeckým]] bohem [[Hermés|Hermem]]. Přestože jej jménem nelze prokázat před [[4. dynastie|4. dynastií]], badatelé považují za jisté, že ikonograficky je doložen už v [[Předdynastická doba|Předdynastické době]] v podobě ibise na standartě, svém symbolu užívaném po celé [[faraon]]ské období. Tento symbol ostatně sloužil jako ideogram pro variantu [[egyptské hieroglyfy|hieroglyfického]] zápisu Thovtova jména. [3] => [4] => == Původ == [5] => Thovt původně nejspíš byl především [[egyptští bohové|bohem]] [[Měsíc]]e. V rozvinuté teologii [[Střední říše|Střední]] a především [[Nová Říše|Nové říše]] se stal jedním z bohů – stvořitelů, původcem božské moudrosti a poznání ve všech jeho formách. V pozdějších obdobích se stává také bohem [[magie]] a čarování: v této souvislosti [[Marcus Tullius Cicero|Cicero]] poznamenává, že [[starověcí Egypťané|Egypťané]] se bojí už jen vyslovit jméno boha.CICERO: ''De natura deorum'', III 56 Pokud je toto sdělení pravdivé, mohlo by Džehutiho [[řečtina|řecké]] pojmenování Thovt být odvozeno z některého z mnoha dalších pojmenování či epitet, jimiž Egypťané pozdní doby boha nepřímo označovali ve snaze vyhnout se použití jména. [6] => [7] => Město Hermapolis uctívalo boha Thovta. Tento bůh má stejné charakteristiky jako Atum – Thovt je tím nestvořeným, co existuje ve vesmíru, je moudrostí, mírou všech věcí. Zobrazuje se s hlavou ptáka ibise. Je současně písařem, který vede záznamy o všech věcech, pravou rukou spravedlnosti a tím, který na hrnčířském kruhu vytváří tělo člověka z prvotní hmoty a jeho ducha z prvotní duše. [8] => [9] => == Kult == [10] => Hlavním střediskem Thovtova [[kult]]u bylo [[Horní Egypt|hornoegyptské]] město [[Chemenu]] (dříve přepisováno jako Chmunev; též Velká Hermopolis) v oblasti dnešního Ešmúnénu ve středním [[Egypt]]ě, kde mohl být v pozdní době spojován s [[teologie|teologickým]] konceptem [[Osmero|Osmera bohů]]. [11] => [12] => [[Řekové]] Thovta ztotožnili s [[Hermés|Hermem]].{{Citace monografie [13] => | příjmení = Janák [14] => | jméno = Jiří [15] => | rok = 2005 [16] => | titul = Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta [17] => | vydavatel = Libri [18] => | místo = Praha [19] => | isbn = 80-7277-235-X [20] => | počet stran = 220 [21] => | strany = 133n [22] => }} Nejpozději od přelomu letopočtu až do moderní doby Thovt (ovšem ve výrazně modifikované podobě) představuje jako [[Hermes Trismegistos]] ústřední postavu [[hermetismus|hermetismu]]. Vedle toho je jedním z nejčastějších objektů uctívání [[kemetismus|kemetistů]]. [23] => [24] => == Etymologie jména == [25] => [[Soubor:Kunsthistorisches Museum Vienna June 2006 003.jpg|náhled|vpravo|Thovt v podobě ibise]] [26] => [[Etymologie]] jména '''Džehutij''' (eventuálně '''Džehutej''' nebo '''Džehuty''') je neznámá a je vykládána různými způsoby.přehled názorů o etymologii podává např. {{Citace monografie [27] => | příjmení = Boylan [28] => | jméno = Patrick [29] => | rok = 1979 [30] => | titul = Thot, the Hermes of Egypt: A Study of Some Aspects of Theological Thought in Ancient Egypt [31] => | vydavatel = Ares Publishers inc. [32] => | místo = Chicago [33] => }} Sami [[starověcí Egypťané|Egypťané]] je vykládali prostřednictvím slovních hříček, z čehož se usuzuje, že jeho původ byl už ve starověku nejasný. [34] => [35] => Moderní badatelé jméno překládali jako ''„pocházející z Džehutu“'', což by mělo odkazovat na místo nazývané Egypťany Džehut, kde snad byl tento bůh původně uctíván. Džehut ovšem není nikde v nám známých staroegyptských [[staroegyptské písemnictví|textech]] zmíněn a pravděpodobně ani nikdy neexistoval. Z tohoto důvodu je dnes nejčastěji (a to různými způsoby) odvozováno od staroegyptského označení pro [[ibis posvátný|ibise]], který byl jednou z Thovtových podob. Existují ovšem i jiné názory, např. že jméno by mělo být přeloženo jako ''„Vyměřovač“''{{Citace monografie [36] => | příjmení = Naydler [37] => | jméno = Jeremy [38] => | rok = 1999 [39] => | titul = Chrám kosmu: starověká egyptská zkušenost Posvátného [40] => | vydavatel = Volvox Globator [41] => | místo = Praha [42] => | překladatelé = Miroslav Krůta [43] => | isbn = 80-7207-245-5 [44] => | počet stran = 301 [45] => | strany = 52 [46] => }}, což by odkazovalo na zřejmě původní roli Thovta jako lunárního boha (podle fází [[Měsíc]]e byl měřen čas). [47] => [48] => == Mytologie == [49] => {{Pahýl část}} [50] => [51] => == Teologie == [52] => {{Pahýl část}} [53] => [54] => == Thovt v mimoegyptských systémech == [55] => Nejpozději od [[Pozdní doba|Pozdní doby]] začal být [[starověký Egypt|Egypt]] ve starověkém světě pokládán za zemi mimořádného vědění a moudrosti, v níž „bohové žili mezi lidmi“, [56] => {{Citace periodika [57] => | příjmení = Nakonečný [58] => | jméno = Milan [59] => | odkaz na autora = Milan Nakonečný [60] => | titul = Hermetismus, jeho historie a doktrina [61] => | periodikum = Logos [62] => | rok = 1995 [63] => | ročník = 11 [64] => | číslo = 1 [65] => | strany = 18n [66] => | url = http://mujweb.cz/www/kemet/texty/hermetismus1.htm [67] => | issn = 0862-7606 [68] => | datum přístupu = 2009-03-27 [69] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090406050344/http://mujweb.cz/www/kemet/texty/hermetismus1.htm [70] => | datum archivace = 2009-04-06 [71] => | nedostupné = ano [72] => }} [73] => takže „pro mnoho cizinců všech společenských vrstev byly egyptská kultura a náboženství natolik přitažlivé, že byli odhodláni urazit poměrně dlouhou a časově náročnou cestu“;{{Citace monografie [74] => | příjmení = Trigger [75] => | jméno = Bruce Graham [76] => | spoluautoři = et al. [77] => | překladatelé = Renata Landgráfová, Jana Mynářová [78] => | rok = 2005 [79] => | titul = Starověký Egypt: dějiny společnosti [80] => | vydavatel = Volvox Globator [81] => | místo = Praha [82] => | isbn = 80-7207-535-7 [83] => | počet stran = 451 [84] => | strany = 297 [85] => }} toto vědění bylo vzhledem k egyptskému pojetí spojováno s Thovtem. [[Řekové]] jej ztotožnili s [[Hermés|Hermem]] a s využitím domácí tradice jej začali označovat jako [[Hermes Trismegistos|Herma Trismegista]] (přímo doloženo ovšem s jistým zpožděním až kolem roku [[240]]).{{Citace monografie [86] => | příjmení = Hornung [87] => | jméno = Erik [88] => | odkaz na autora = Erik Hornung [89] => | rok = 2002 [90] => | titul = Tajemný Egypt: kořeny hermetické moudrosti [91] => | vydavatel = Paseka [92] => | místo = Praha [93] => | překladatelé = Allan Plzák [94] => | isbn = 80-7185-436-0 [95] => | počet stran = 219 [96] => | strany = 13n [97] => }} V této podobě začal být Thovt od [[Ptolemaiovci|ptolemaiovské]] doby postupně pokládán za zakladatele širokého proudu [[synkretismus|synkretických]] [[hermetismus|hermetických]] nauk,{{Citace monografie [98] => | příjmení = Verner [99] => | jméno = Miroslav [100] => | odkaz na autora = Miroslav Verner [101] => | příjmení2 = Bareš [102] => | jméno2 = Ladislav [103] => | odkaz na autora2 = Ladislav Bareš [104] => | příjmení3 = Vachala [105] => | jméno3 = Břetislav [106] => | odkaz na autora3 = Břetislav Vachala [107] => | rok = 2007 [108] => | titul = Encyklopedie starověkého Egypta [109] => | vydavatel = Libri [110] => | místo = Praha [111] => | isbn = 978-80-7277-306-0 [112] => | počet stran = 528 [113] => | strany = 205 [114] => }} pro něž byl z řady důvodů „přijatelný i pro některé [[judaismus|židovské]] a raně [[křesťanství|křesťanské]] autory jako jeden z dávných proroků“. Podle shodného mínění [[egyptologie|egyptologů]] (a v rozporu s vlastní hermetickou tradicí přetrvávající do moderní doby) ovšem tyto představy, přestože je jim v textech dáván egyptizující nádech, odrážejí jen málo z původního egyptského pojetí. Thovt zde už nevystupuje jako bůh, ale jako nejmoudřejší z [[egyptští kněží|egyptských kněží]]. [115] => [116] => == Ikonografie == [117] => [[Soubor:Thoth as baboo E17496.jpg|náhled|vpravo|Thovt jako pavián]] [118] => [[Soubor:Milkau Der heilige Baum von Heliopolis mit Thot und Seschet 15-2.jpg|vlevo|náhled|Panovník ve společnosti boha Thovta a bohyně [[Seshat|Sešat]] obdarovávajících jej dlouhou vládou]] [119] => Thovt je v základní podobě zobrazován jako muž se zeleně vybarvenou hlavou [[ibis posvátný|ibise]], svého posvátného zvířete (jako ibis samotný je zobrazován méně často). Kromě obvyklých [[egyptští bohové|božských]] atributů bývá přepásán šerpou odkazující na jeho roli původce posvátných [[egyptské náboženství|náboženských]] rituálů, jako božský písař může být zachycen s písařskou paletou a rákosovým pisátkem. V roli boha času a trvání, kdy obdarovává [[faraon|panovníka]] dlouhou vládou, drží v rukou hůl s řadou zářezů sloužících k počítání (patrně osekanou palmovou větev) nebo zapisuje [[faraon|královo]] jméno na listy posvátného stromu ''išed''. Často bývá zobrazován ve společnosti bohyně [[Maat]] nebo bohyně [[Sešat]]. [120] => [121] => Druhým typem zobrazení je podoba [[pavián]]a, dalšího Thovtova posvátného zvířete. V tomto případě ovšem nejsou kombinovány zvířecí znaky s lidskými. Nejtypičtěji je využívána na sochách písařů: Thovt – patron písařů zde sedí jako pavián na podstavci vedle zobrazované osoby. Archeologové v Egyptě také našli množství mumifikovaných opic, které byly zasvěcené bohu Thovtovi. [122] => [123] => [[Egyptologie|Egyptolog]] [[Erik Hornung]] upozorňuje na to, že vedle těchto způsobů Thovt může být, byť velice zřídka, zobrazován v čistě lidské podobě: snad tomu tak je v [[Chonsu]]ově kapli jedné ze staveb v [[Luxor]]u. To podle Hornunga „nabývá na významu vzhledem k tomu, že v [[Hermes Trismegistos|Hermu Trismegistovi]] bývá spatřován nikoli bůh, nýbrž moudrý člověk.“ [124] => [125] => Zobrazován může být s pokrývkou hlavy i bez ní, typickou ozdobou pro všechny typy Thovtových podob je zlatý sluneční kotouč (případně měsíční úplněk) vsazený do měsíčního půlměsíce. [126] => [127] => == Odkazy == [128] => [129] => === Reference === [130] => [131] => [132] => === Související články === [133] => * [[Chemenu]] [134] => * [[Osmero]] [135] => * [[Thovtova kniha]] [136] => [137] => === Externí odkazy === [138] => * {{Commonscat|Thoth|Thovt}} [139] => * {{Otto|Thot}} [140] => * [https://web.archive.org/web/20070205052631/http://t.students.umkc.edu/tardyg/ Stránky moderních ctitelů I] (en) [141] => {{Pahýl}} [142] => {{Egyptští bohové}} [143] => {{Autoritní data}} [144] => {{Portály|Starověký Egypt}} [145] => [146] => [[Kategorie:Egyptští bohové]] [147] => [[Kategorie:Bohové Měsíce]] [148] => [[Kategorie:Osmero]] [149] => [[Kategorie:Božstva učenosti a vědomostí]] [] => )
good wiki

Thovt

Bůh Thovt Thovt je v řečtině používané (v různých variantách, např. - Thóth) a z egyptštiny ne zcela jasným způsobem odvozené jméno staroegyptského boha Džehutiho zobrazovaného v podobě muže s hlavou ibise (méně často ibise samotného) nebo v podobě paviána a ztotožňovaného s řeckým bohem Hermem.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'egyptští bohové','Hermes Trismegistos','faraon','ibis posvátný','Hermés','starověcí Egypťané','hermetismus','řečtina','Chemenu','Řekové','pavián','starověký Egypt'

Chemenu

Faraon

Hermes

Hermetismus

Pavián

Řečtina

Řečtina je jazyk, který patří mezi indoevropské jazyky a je oficiálním jazykem Řecka a Kypru.

Řekové