Array ( [0] => 14738415 [id] => 14738415 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Titanit [uri] => Titanit [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - minerál [1] => | název = Titanit [2] => | obrázek = Titanite-Adularia-Clinochlore-275128.jpg [3] => | popisek = [4] => | kategorie = Minerál [5] => | vzorec = CaTiSiO5 [6] => | barva = bílá, žlutá, hnědá, … [7] => | vzhled = tabulky, prizmatické [8] => | soustava = jednoklonná [9] => | tvrdost = 5–5,5 [10] => | lesk = skelný, mastný,
diamantový [11] => | štěpnost = dokonalá [12] => | index lomu = nα = 1,840–1,950
nβ = 1,870–2,034
nγ = 1,943–2,110 [13] => | vryp = bílý s nádechem [14] => | hustota = 3,4–3,6 [15] => | rozpustnost = [[Kyselina fluorovodíková|HF]] [[Kyselina sírová|H2SO4]] [16] => | ostatní = [17] => }} [18] => [[Soubor:Titanite01.gif|náhled|Model krystalu titanitu]] [19] => '''Titanit''' ([[Martin Heinrich Klaproth|Klaproth]], 1795), chemický vzorec [[Vápník|Ca]][[Titan (prvek)|Ti]][[Křemík|Si]][[Kyslík|O]]5, je jednoklonný [[minerál]]. Název dostal podle prvku, který obsahuje. Původní název titanitu '''sfén''' (což znamená klín, jenž je tvarem ve kterém se titanit vyskytuje nejčastěji) se dosud používá v klenotnictví pro opracované krystaly. V mineralogii jsou termínem sfén označovány především žlutozelené a jedovatě zelené titanity z alpských žil. [20] => [21] => == Vznik == [22] => Akcesoricky se vyskytuje v magmatických ([[žula]], pegmatit) a přeměněných ([[břidlice]], [[Rula (hornina)|rula]], [[mramor]]) horninách. Perfektní krystalované ukázky jsou hydrotermálního původu z žil alpského typu. Při zvětrávání původní horniny se dostává do sedimentů. [23] => [24] => == Morfologie == [25] => Prizmatické a tabulkovité (podle {221}) krystaly. Zrnité, masivní i radiální agregáty. Časté jsou dvojčatné srůsty. [26] => [27] => == Vlastnosti == [28] => * '''Fyzikální vlastnosti:''' Tvrdost 5–5,5, křehký, hustota 3,4–3,6 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {110}, lom nedokonale lasturnatý. [29] => * '''Optické vlastnosti:''' Barva: bílá, žlutá, hnědá, zelená, červná, černá. Lesk diamantový, skelný, mastný, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý, s nádechem do červena. [30] => * '''Chemické vlastnosti:''' Složení: [[Vápník|Ca]] 19,25 %, [[Titan (prvek)|Ti]] 18,16 %, [[Křemík|Si]] 14,20 %, [[Kyslík|O]] 39,64 %, zbytek tvoří příměsi [[Lanthan|La]], [[Cer|Ce]], [[Praseodym|Pr]], [[Neodym|Nd]], [[Samarium|Sm]], [[Hliník|Al]], [[Železo|Fe]], [[Fluor|F]]. [31] => [[Soubor:Titanite-4aa35a.jpg|náhled|extrémně vzácný krystal Yttrotitanitu z typové lokality Bø v Norsku]] [32] => [33] => == Odrůdy == [34] => [35] => === Keilhauit === [36] => '''Keilhauit''' je odrůda titanitu s až s 10% obsahem Y2O3 složky. Byl pojmenován na počest Norského geologa Prof. [[Baltazar Mathias Keilhau|Baltazara Mathiase Keilhau]]. Byl objeven v roce 1841 a zprvu vykládán jako nový minerál, ovšem roku 1844 byl popsán po podrobném zkoumání dle [[Scheerer]]a jako yttrotitanit, tedy odpovídá odrůdě Alsheditu. [37] => [38] => === Grothit === [39] => '''Grothit''' je [[yttrium|yttriem]] a [[cer]]em bohatá odrůda titanitu. Můžeme ho nalézt pouze na dvou lokalitách na světě, a to [[Amurskaya Oblast]], [[Berezitovoe]] (Konstantinovskii) v [[Rusko|Rusku]], kde byl tento minerál poprvé nalezen na ložisku zlata nebo ve [[Švédsko|Švédsku]] na lokalitě [[Fjällbacka]] v provincii [[Bohuslän]] u obce [[Tanum]]. [40] => [41] => === Alshedit === [42] => '''Alshedit''' (též yttrotitanit) je pouze [[yttrium|yttriem]] obohacená odrůda titanitu. Nalézt ho můžeme na mnoha lokalitách v [[Norsko|Norsku]], [[Švédsko|Švédsku]], [[Austrálie|Austrálii]] a [[Rusko|Rusku]]. [43] => [44] => == Podobné minerály == [45] => [[axinit]] [46] => [47] => == Parageneze == [48] => [[živce]], [[chlorit]], [[rutil]], [[albit]], [[křemen]] [49] => [50] => == Využití == [51] => Titanit byl po dlouhou dobu považován spíše pouze pro sbírkové účely. Ovšem po objevení naleziště v Madagaskaru se průhledné a pěkně zbarvené krystaly začaly používat jako drahé kameny (fasetové brusy, kabošony). Titanit má neobyčejný lesk a vnitřní odlesky při správném výbrusu převyšují diamant. Mohou se však zdát rozmazané kvůli dvojosému charakteru krystalu. Je velmi měkký a tak se používá do méně exponovaných šperků. Používá se také pro zisk [[titan (prvek)|titanu]] a může být použit jako pigment. [52] => [53] => == Naleziště == [54] => Akcesorický minerál. [55] => [56] => * [[Česko]] – [[Horní Loučná]], Brněnský masiv, Markovice, Libodřice, Mirošov, Polnička [57] => * [[Slovensko]] – [[Sihla]], [[Klenovec]] [58] => * [[Německo]] – Laacher See, Eifel [59] => * [[Švýcarsko]] – Sv. Gotthard, Binnental [60] => * [[Rakousko]] – Zillertal, Hohe Tauern (zejména Rauristal, Habachtal, Felbertal) [61] => * [[Itálie]] – Val Maggia, Passo di Vizze [62] => * [[Rusko]] – Achmatovsk [63] => * a další. [64] => [65] => == Odkazy == [66] => [67] => === Literatura === [68] => {{Citace monografie | příjmení = Ďuďa | jméno = Rudolf | příjmení2 = Rejl | jméno2 = Luboš | další = Fotografie Dušan Slivka | titul = Minerály | vydání = 1 | typ vydání = české | místo = Praha | rok = 1997 | vydavatel = AVENTINUM |počet stran = 520 |edice = Velký průvodce | isbn = 80-7151-030-0}} [69] => [70] => === Související články === [71] => * [[Seznam minerálů]] [72] => [73] => === Externí odkazy === [74] => * {{Commonscat}} [75] => * {{en}} [http://www.mindat.org/min-3977.html Titanit na webu Mindat.org] [76] => * {{en}} [http://webmineral.com/data/Titanite.shtml Titanit na webu Webmineral] [77] => * {{de}} [http://www.mineralienatlas.de/lexikon/index.php/Titanit Titanit v Atlasu minerálů] [78] => {{Autoritní data}} [79] => [80] => [[Kategorie:Minerály]] [81] => [[Kategorie:Minerály 8. třídy]] [82] => [[Kategorie:Nesosilikáty]] [83] => [[Kategorie:Drahé kameny]] [84] => [[Kategorie:Šperkařství]] [] => )
good wiki

Titanit

Model krystalu titanitu Titanit (Klaproth, 1795), chemický vzorec CaTiSiO5, je jednoklonný minerál. Název dostal podle prvku, který obsahuje.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Rusko','Vápník','Křemík','yttrium','Titan (prvek)','Švédsko','Kyslík','Kategorie:Minerály','Cer','Bohuslän','Berezitovoe','axinit'

Axinit

Bohuslän

Cer

Kategorie:Minerály

Křemík

Křemík je chemický prvek s označením Si a atomovým číslem 14 v periodické tabulce.

Kyslík

Rusko

Švédsko

Švédsko je země nacházející se na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.

Vápník

Yttrium