Array ( [0] => 15492900 [id] => 15492900 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Titus [uri] => Titus [3] => Titus Ny Carlsberg Glyptotek IN3159.jpg [img] => Titus Ny Carlsberg Glyptotek IN3159.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Nexter Titus]], bojové obrněné vozidlo}} [1] => {{Infobox - panovník [2] => | barva = #b80049 [3] => | barva textu = white [4] => | jméno = Titus [5] => | titul = [[římský císař|10. římský císař]] [6] => | obrázek = Head Titus Glyptothek Munich 338.jpg [7] => | popisek = Titus [8] => | vláda = [[24. červen|24. června]] [[79]] – [[13. září]] [[81]] [9] => | celé jméno = Titus Flavius Vespasianus [10] => | předchůdce = [[Vespasianus]] [11] => | následník = [[Domitianus]] [12] => | choť = [[Arrecina Tertulla]] [13] => | choť2 = [[Marcia Furnilla]] [14] => | potomstvo = [[Julia Flavia]] [15] => | dynastie = [[Flaviovská dynastie|flaviovská]] [16] => | otec = [[Vespasianus]] [17] => | matka = [[Domitilla starší]] [18] => | datum narození = [[30. prosinec|30. prosince]] [[39]] [19] => | místo narození = [[Řím]] [20] => | datum úmrtí = {{datum úmrtí a věk|81|9|13|39|12|30}} [21] => | místo úmrtí = [[Řím]] [22] => }} [23] => '''Titus Flavius Vespasianus''', jako císař ''Imperator Titus Caesar divi Vespasiani filius Vespasianus Augustus'' ([[30. prosinec|30. prosince]] [[39]] [[Řím]][[Fasti Philocali|FPhiloc]]; [[Suetonius]], ''Titus'' 1. – [[13. září]] [[81]] [[Aquae Cutiliae]]), byl [[Starověký Řím|římský]] [[císař]] z [[Flaviovská dynastie|flaviovské dynastie]] panující od [[24. červen|24. června]] [[79]] do [[13. září]] [[81]]. Byl starším synem vojevůdce a pozdějšího císaře [[Vespasianus|Tita Flavia Vespasiana]] a bratrem [[Domitianus|Flavia Domitiana]], posledního flaviovského vladaře. Jako první císař nastoupil na trůn po svém vlastním otci. [24] => [25] => Do historického povědomí se zapsal především jako úspěšný vojevůdce z dob [[Židovská válka|židovské války]] a jako jeden z nejmírnějších císařů, co kdy panovali. Tato tradiční hodnocení vycházejí z pohledu vládnoucích (hlavně) [[Římský senát|senátorských]] vrstev a nezohledňují zcela krutosti, jichž se Římané za židovské války dopouštěli, ani to, že Titův obraz v dějinách byl vykreslován pod dojmem následné despotické vlády Domitianovy, díky níž se jeho působení v čele říše jevilo jako zlatý věk. Přesto je řada pozitivních císařových vlastností nepřehlédnutelná. [26] => [27] => == Původ a kariéra == [28] => Titus se narodil dva roky před smrtí [[Caligula|Caliguly]] jako příslušník poměrně nevýznamné rodiny [[Flaviovská dynastie|Flaviů]]. Během svého dětství prošel stejnou výchovou a vzděláním jako [[Britannicus]], syn císaře [[Claudius|Claudia]]. Údajně byli natolik blízkými přáteli, že se napil ze stejného poháru, kterým byl Britannicus otráven.Suetonius, ''Titus'' 2, 1. Když se později stal císařem, nechal v paláci vystavět jeho sochu ze zlata. [29] => [30] => Po prvních politických zkušenostech v nižších úřadech sloužil Titus od roku [[61]] jako vojenský [[tribun]] v [[Horní Germánie|Horní Germánii]] a v [[Británie (provincie)|Británii]].Suetonius, ''Titus'' 4, 1. V těchto provinciích velel jeho otec jako [[legát]] římským jednotkám. V roce [[64]] se Titus vrátil z Británie do Říma, kde pracoval jako advokát a zastával obvyklé úřady mladého [[senát]]ora. Ve stejném roce se oženil se svojí první ženou [[Arrecina Tertulla|Arrecinou Tertullou]], jejíž původ není znám. Tertulla zemřela krátce po svatbě, pravděpodobně při porodu dcery Julie. Jeho druhou ženou byla [[Marcia Furnilla]], která pocházela z rodiny bývalého [[prokonsul]]a [[Afrika (provincie)|Afriky]]. Z tohoto spojení nezískala rodina Flaviovců žádné výhody, protože Marciina rodina upadla u císaře [[Nero]]na v nemilost a manželství bylo krátce nato rozvedeno. [31] => [32] => === Židovská válka === [33] => V provincii [[Judea]] vypukla v roce [[66]] revolta židovského obyvatelstva proti Římu. Jejími důvody byla vysoká daňová zátěž a svévole římských místodržitelů, neúcta k [[Judaismus|židovskému náboženství]] a řada dalších faktorů objektivní i subjektivní povahy. K potlačení nepokojů vtáhla do oblasti vojska pod vedením [[Gaius Cestius Gallus|Gaia Cestia Galla]], ta však musela za velkých ztrát ustoupit a z lokální záležitosti na předpolí [[Asie]] se stala věc celoříšského významu. Už jen z hlediska prestiže bylo nemyslitelné, aby císařské úřady nechaly vývoj situace bez odpovědi. [34] => [35] => Úkolem porazit židovské vzbouřence pověřil císař [[Nero]] ještě v roce [[66]] osvědčeného velitele Vespasiana, který pro něj vzhledem ke svému prostému původu nepředstavoval velké ohrožení.Suetonius, ''Vespasianus'' 4, 4–5. Vespasianus dostal k dispozici tři [[Římská legie|legie]] a četné pomocné sbory, celkem asi 60 000 mužů ve zbrani.[[Flavius Iosephus]], ''Židovská válka'' 3, 69. S sebou vzal i tehdy šestadvacetiletého Tita, který byl pověřen velením [[legio XV Apollinaris|XV. legie]].Flavius Iosephus, ''Židovská válka'' 3, 65; [[Tacitus]], ''Dějiny'' 5, 1, 2. Titus sice neměl pro tak vysokou funkci potřebný věk a prakticky žádné zkušenosti, rychle se však osvědčil a již roku [[67]] se mu podařilo dobýt město [[Jaffa]].Flavius Iosephus, ''Židovská válka'' 3, 289–306. Zúčastnil se pak vojenských akcí u [[Guš Chalav]], [[Tiberias|Tiberiady]], [[Migdal|Tarichey]] i [[Gamla|Gamaly]].Flavius Iosephus, ''Židovská válka'' 3, 84–120; 3, 409–470; 3, 462–504; 4, 70–83. [36] => [37] => === Rok čtyř císařů === [38] => Krátce po vypuknutí židovské války zažila římská říše dosud největší krizi od vzniku [[principát]]u. Svržení císaře Nerona v červnu [[68]], způsobené zejména špatným stavem financí, přivedlo na trůn prvního císaře z jiného než [[Julsko-klaudijská dynastie|julsko-klaudijského rodu]] – [[Galba|Servia Sulpicia Galbu]] – avšak jeho vláda měla jen epizodický ráz; již v lednu [[69]] přišel také on o moc. Následná [[občanská válka]] mezi novými pretendenty trůnu, [[Otho]]nem a [[Vitellius|Vitelliem]], v níž nakonec zvítězil Vitellius, otřásla celým impériem a zpustošila sever [[Dějiny Itálie|Itálie]]. V mezidobí stále probíhal krvavý konflikt s Židy na východě. [39] => [40] => Vespasianus a Titus se k nečekanému vývoji situace postavili svorně – po Neronově smrti se Titus ihned vypravil za Galbou, aby mu oznámil loajalitu vojsk bojujících v Judeji. Později oba Flaviovci zaujali vyčkávací pozici, dokud nebylo zřejmé, jak vratké Vitelliovo postavení je. V červenci [[69]] provolaly legie v Sýrii, [[Aegyptus|Egyptě]] a Judeji Vespasiana císařem a ten nejpozději v srpnu téhož roku udělil Titovi titul ''[[caesar]]''. Občanská válka s Vitelliem měla poté rychlý průběh – v prosinci ovládli Flaviovci Řím, zatímco Vitellius zahynul. Na římský trůn nastoupila nová dynastie. [41] => [42] => == Císařským princem == [43] => [44] => === Obléhání Jeruzaléma === [45] => [[Soubor:04 2022 Roma (Arco di Trionfo di Tito- Bassorilievi) FO228685 bis Photo by Paolo Villa.jpg|náhled|[[Titův oblouk]]: Jižní vnitřní panel, detailní reliéf zobrazující kořist z pádu Jeruzaléma]] [46] => [[Soubor:04 2022 Roma (Arco di Trionfo di Tito- Bassorilievi) FO228683 bis Photo by Paolo Villa.jpg|náhled|[[Titův oblouk]]: Titus triumfuje na voze, za Titem okřídlené Vítězství]] [47] => [[Soubor:Titus_Vespasianus_aureus.jpg|náhled|[[Aureus]] ''[[caesar]]a'' Tita]]Po vítězství se Vespasianus odebral do Říma, aby se pokusil odstranit následky občanské války, a jeho roli na východě převzal Titus. Bylo mu nařízeno, aby židovskou válku dovedl do konce (''ad reliqua Iudaici belli perpetranda''),Tacitus, ''Dějiny'' 4, 51. což konkrétně znamenalo především dobytí [[Jeruzalém]]a, který až dosud odolával všem výpadům římských vojsk. Zda bylo plánováno i úplné zničení města, nelze na základě dochovaných pramenů rozhodnout, pravděpodobně však Římané žádné jasné plány neměli. Na jaře roku [[70]] zahájil Titus se čtyřmi legiemi obléhání pevnosti, v níž se tehdy shromáždila skoro třetina obyvatel Judeje, aby oslavila nejdůležitější židovský svátek, [[pesach]]. Titus prý dal před očima obléhaných [[Mučení|mučit]] a [[Ukřižování|ukřižovat]] velké množství Židů, podle [[Flavius Iosephus|Flavia Iosepha]] jich bylo až 500 denně.Flavius Iosephus, ''Židovská válka'' 5, 446n. Zlomit odpor obránců však přesto nebylo snadné. [48] => [49] => V průběhu června a července zdolali Římané všechny obtíže, které jim bránily v postupu. Po dobytí a rozboření druhého pásma hradeb přikázal Titus zbudovat kolem celého města zeď, aby obléhaným vzal naději na jakoukoli možnost úniku.Flavius Iosephus, ''Židovská válka'' 5, 491nn. Touto cestou mělo být více než 600 000 Židů během několika týdnů vyhladověno.Flavius Iosephus, ''Židovská válka'' 5, 567nn. Střed města spolu s chrámem se udržel až do počátku srpna, poté Titovi vojáci podpálili chrámový okrsek a usmrtili všechny, kteří dosud nezemřeli hladem či nespáchali [[Sebevražda|sebevraždu]]. Během obléhání prý zahynulo 1 100 000 lidí, o něco menší počet přežil.Flavius Iosephus, ''Židovská válka'' 6, 420. Jeruzalémský chrám byl zcela zničen. [50] => [51] => S podrobeným obyvatelstvem se nakládalo mimořádně krutě – velká část byla prodána do [[Otrokářství|otroctví]] nebo zabita při hrách v cirku, příjmy ze země si přisvojil císařský fiskus, dávky určené na vydržování jeruzalémského chrámu přešly na zabezpečení chrámu [[Jupiter (mytologie)|Jova Kapitolského]] v Římě. V červnu [[71]] oslavil Titus spolu s Vespasianem nad Židy [[triumf]]. [52] => [53] => === Politická role za Vespasiana === [54] => Po skončení židovské války začal Vespasianus systematicky připravovat půdu pro Titův nástup na trůn. Oba spolu sdíleli skoro každý rok [[Římský konzul|konzulát]]Mezi lety [[70]] a [[79]] byl Titus sedmkrát konzulem. Viz [[Dietmar Kienast]], ''Römische Kaisertabelle'', Darmstadt 1996, s. 112. – častěji než většina jejich předchůdců i nástupců. V roce [[71]] se stal Titus [[Pretoriánský prefekt|prefektem pretoriánů]] a v roce [[73]] spolu s otcem i [[censor]]em. Čtrnáctkrát ho vojsko provolalo za ''imperátora''. [55] => [56] => Z titulu různých funkcí se Titus angažoval v [[soud]]nictví, kde mnohdy vystupoval tak nemilosrdně, že si vysloužil pověst „řezníka“. Podle [[Suetonius|Suetonia]] procesy nejen osobně řídil, ale často je nechával rozhodovat lidem v divadle.Suetonius, ''Titus'' 6, 6. Pro údajnou [[Velezrada|velezradu]] dal popravit několik senátorů, celkově se však projevil jako schopný administrátor, přístupný radám druhých. Pravidelně ho bylo možno vidět na zasedání senátu, kde dokázal vyjít s různými zájmovými skupinami; mnozí v něm viděli faktického Vespasianova spoluvládce. [57] => [58] => == Vláda == [59] => Vespasianova smrt [[23. červen|23. června]] [[79]] vynesla Tita automaticky do čela říše – on sám počátek své vlády počítal od [[24. červen|24. června]] téhož roku (''dies imperii''). Zesnulý císař byl slavnostně pohřben a prohlášen za boha (''consecratio''), přičemž jeho syn a nástupce si připojil ke jménu přídomek ''divi Vespasiani filius'' (syn božského Vespasiana). Současně mu byly uděleny všechny tituly a pocty, které si přisvojili jeho předchůdci v [[1. století]], od čestného jména Augustus až po hodnost nejvyššího velekněze. [60] => [61] => Titova vláda stála ve znamení všeobecného míru a jediným projevem neklidu bylo vystoupení jakéhosi [[Falešný Nero|Terentia Maxima]] v [[Malá Asie|Malé Asii]], který svým zjevem připomínal [[Nero]]na – to mu umožnilo vydávat se za císaře a získat si jisté množství straníků. Nakonec Terentius uprchl za [[Eufrat]] k [[Parthská říše|parthskému]] [[Šáhanšáh|králi]] [[Artabanos III.|Artabanovi III.]], u něhož našel dočasně azyl; později ho Parthové usmrtili.[[Cassius Dio]] 66, 19, 3. [62] => [63] => === Vnitřní politika === [64] => Zkušenosti s Titem ve funkci ''caesara'' a prefekta pretoriánů vzbuzovaly zpočátku obavy, zda se z něj nestane „druhý Nero“,Suetonius, ''Titus'' 7, 7. Titus však všechnu nedůvěru rozptýlil mírností a velkorysostí. Stejně jako otec udržoval dobrý vztah se senátem a zcela nečekaně slíbil, že nikdy nenechá popravit žádného senátora – tím si získal na svou stranu aristokracii.Suetonius, ''Titus'' 1, 1; 9, 1; Cassius Dio 66, 19, 1. Tato politika se odlišovala od politiky většiny panovníků v [[1. století]] a Titovi získala takovou proslulost, že jej současníci obratem zařadili mezi „dobré císaře“. [65] => [66] => V administrativní a vojenské oblasti pokračoval Titus v dosavadním kurzu, což kromě ofenzívy v Británii znamenalo především opevňování hranic, zvláště v Podunají a na Eufratu. Jeho zákonodárná činnost se týkala tak odlišných sfér, jako bylo pozemkové vlastnictví, otázky manželské a právo svobodně odkazovat majetek. Obklopil se schopnými rádci a na veřejnosti vystupoval jako uvážlivý vládce, pečující o blaho všech vrstev společnosti. Po celé říši se rozšiřovala síť komunikací, zlepšovala se infrastruktura. Z řady opatření profitovali vojáci, provinciálové a chudší skupiny Římanů. [67] => [68] => === Živelní pohromy === [69] => [[Soubor:Colosseum-2003-07-09.jpg|náhled|Koloseum v Římě]]Vážným problémem, se kterým se Titus musel vypořádat, byl nečekaný výbuch [[Vesuv]]u [[23. srpen|23. srpna]] [[79]].Cassius Dio 66, 21–23. Vyžádal si četné oběti na životech (zahynul i známý polyhistor [[Plinius Starší]]) a sopečný popel zasypal města [[Pompeje]], [[Herculaneum]] a [[Stabie]]. Titus se ujal odstraňování následků katastrofy osobně a vysloužil si za to uznání veřejnosti – problémy tím však neskončily. Během jeho pobytu v [[Kampánie|Kampánii]] zachvátil Řím mohutný [[požár]], při němž byla zničena řada budov (včetně Pompeiova divadla a chrámu Jova Kapitolského).Cassius Dio 66, 24, 1–3. Také v tomto případě bylo nutné zajistit postiženým pomoc. [70] => [71] => === Stavební činnost === [72] => V roce [[80]] se Titovi podařilo dokončit Flaviovský amfiteátr ([[Koloseum]]), s jehož stavbou započal už Vespasianus. K jeho zasvěcení byly uspořádány velmi nákladné, sto dnů trvající hry, jejichž součástí se stala kromě bojů zvířat a [[gladiátor]]ů i námořní bitva (''naumachie''). Stavbu amfiteátru hradili Římané z válečné kořisti získané za židovské války, jak o tom svědčí nově interpretovaný nápis z [[1. století]].Nápis zní: I[mp(erator)] Vespasi[anus Aug(ustus)]/ amphitheatru[m novum?]/ [ex] manubis (vac.)[fieri iussit(?)] (Císař Vespasianus Augustus dal z válečné kořisti zřídit nový amfiteátr). Viz [[Géza Alföldy]], ''Eine Bauinschrift aus dem Colosseum'', Zeitschrift für Papyrologie und Epigraphik, 109/1995, s. 195–226 ([http://www.uni-koeln.de/phil-fak/ifa/zpe/downloads/1995/109pdf/109195.pdf PDF]). Kromě toho pečoval Titus o rozvoj [[akvadukt]]ů v hlavním městě (''Aqua Marcia'', ''Curtia'' a ''Caerulea'') a vydal příkaz, aby se část Neronova „Zlatého domu“ (''Domus aurea'') přestavěla na [[lázně]]. O jeho velkorysosti vůči obětem katastrof (obnova Kampánie a Říma) již byla řeč. [73] => [74] => === Panovnická stylizace === [75] => Podobně jako Vespasianus byl Titus nucen zabývat se i otázkami legitimity a panovnické stylizace. Flaviovci se nemohli pochlubit obrazy slavných předků jako jiné rody a museli v tomto směru poukazovat na vlastní úspěchy a schopnosti – k tomu jim posloužilo vítězství v židovské válce. Na Titových mincích se objevily legendy „IVDAEA CAPTA“ či „IVDEA DEVICTA“ (''Judea podrobena, poražena''), vyjadřující zásluhy nové dynastie o stát. Titus nicméně odmítl připojit ke svému jménu vítězné příjmení ''Iudaicus'', protože nechtěl být spojován s židovským náboženstvím a zvyky. V případě Judeje navíc ani nešlo o dobytí nového území, ale jen o ''bellum iustum'', spravedlivou válku proti vzbouřencům. [76] => [77] => Legitimitu flaviovského rodu se Titus pokoušel upevnit navázáním na julsko-klaudijské dědictví. Dal razit pamětní mince svých zbožštěných předchůdců na trůně, [[Augustus|Augusta]] a [[Claudius|Claudia]]. Stejně jako Augustus dbal o kult vlastního rodu a zahájil stavbu chrámu božského Vespasiana – ten byl však dokončen až po jeho smrti. [78] => [79] => === Smrt === [80] => Titus zemřel roku [[81]] na stejném místě jako jeho otec [[Vespasianus]].Suetonius, ''Titus'' 11. Jeho předčasná smrt sice vyvolala domněnky, že byl otráven svým bratrem [[Domitianus|Domitianem]],Cassius Dio 66, 26, 2. avšak má se za to, že zemřel přirozenou smrtí. Podle některých zpráv prý navzdory radám lékařů navštívil lázně, a to jeho nemoc vážně zhoršilo. [81] => [82] => == Citát == [83] => {{Citát|Přátelé, ztratil jsem den.}} [84] => [85] =>
Titova reakce na to, že jednou neudělal za celý den nic dobrého.
[86] => [87] =>
Suetonius, ''Titus'' 8, 1.
[88] => [89] => == Reference == [90] => [91] => [92] => == Literatura == [93] => '''Prameny''' [94] => * {{Citace monografie | příjmení = Cassius Dio | jméno = | titul = Römische Geschichte 5 | překladatelé = Otto Veh |vydavatel = Artemis & Winkler | místo = Düsseldorf | rok = 2007 | počet stran = 574 | isbn =978-3-538-03109-8 | jazyk = německy}} [95] => * {{Citace monografie | příjmení = Josephus | jméno = Flavius | titul = Válka židovská I (Válečná předehra) | překladatelé = Jaroslav Havelka, Jaroslav Šonka |vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 311 | isbn =80-200-1172-2 | jazyk = česky}} [96] => * {{Citace monografie | příjmení = Josephus | jméno = Flavius | titul = Válka židovská II (Zkáza Jeruzaléma) | překladatelé = Jaroslav Havelka, Jaroslav Šonka |vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1992 | počet stran = 266 | isbn =80-205-0210-6 | jazyk = česky}} [97] => * {{Citace monografie | příjmení = Suetonius Tranquillus | jméno = Gaius | titul = [[Životopisy dvanácti císařů]] | překladatelé = Bohumil Ryba |vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1999 | počet stran = 584 | isbn =80-902300-5-9 | jazyk = česky}} [98] => [99] => '''Bibliografie''' [100] => * {{Citace monografie | příjmení = Burian | jméno = Jan | titul = Římské impérium: vrchol a proměny antické civilizace | vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1997 | počet stran = 237 | isbn =80-205-0536-9 | jazyk = česky}} [101] => * {{Citace monografie | příjmení = Grant | jméno = Michael | titul = Římští císařové | vydavatel = BB art | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 387 | isbn =80-7257-731-X | jazyk = česky}} [102] => * {{Citace monografie | příjmení = Jones | jméno = Brian W | titul = The Emperor Titus | url = https://archive.org/details/emperortitus0000jone | vydavatel = Croom Helm | místo = London | rok = 1984 | počet stran = 227 | isbn =0-7099-1430-X | jazyk = anglicky}} [103] => * {{Citace monografie | příjmení = Maškin | jméno = Nikolaj Alexandrovič | titul = Dějiny starověkého Říma | vydavatel = SNPL | místo = Praha | rok = 1957 | počet stran = 735 | isbn = | jazyk = česky}} [104] => [105] => == Externí odkazy == [106] => * {{Commonscat}} [107] => * {{Commons|Titus}} [108] => * {{cs}} [http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1476 Titus (Antika)] [109] => * {{en}} [http://www.roman-emperors.org/titus.htm Titova biografie] [110] => * {{en}} [http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Roman/Texts/Suetonius/12Caesars/Titus*.html Božský Titus (Suetoniův životopis)] [111] => [112] => {{Římský císař| titul =Římský císař| předchůdce =[[Vespasianus]]| nástupce =[[Domitianus]]|kdy=[[79]]–[[81]]}} [113] => {{Autoritní data}} [114] => {{Portály|Lidé|Starověký Řím}} [115] => [116] => [[Kategorie:Flaviovská dynastie]] [117] => [[Kategorie:Narození v roce 39]] [118] => [[Kategorie:Úmrtí v roce 81]] [119] => [[Kategorie:Muži]] [120] => [[Kategorie:Úmrtí 13. září]] [121] => [[Kategorie:Narození 30. prosince]] [122] => [[Kategorie:Narození v Římě]] [] => )
good wiki

Titus

Titus Flavius Vespasianus, jako císař Imperator Titus Caesar divi Vespasiani filius Vespasianus Augustus (30. prosince 39 Řím - 13.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'79','81','Vespasianus','Domitianus','13. září','1. století','24. červen','Nero','Řím','Flaviovská dynastie','39','66'

39

66

Stránka 66 na české Wikipedii se věnuje různým tématům.

79

Stránka 79 na české Wikipedii je součástí celkového obsahu této internetové encyklopedie.

81

Domitianus

Nero

Řím

Vespasianus