Array ( [0] => 14847032 [id] => 14847032 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tlingitové [uri] => Tlingitové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - etnická skupina [1] => | název = Tlingitové [2] => | obrázek = Taku.jpg [3] => | popisek = Náčelník Tlingitů Anotkloš (Taku), fotografie z roku 1913 [4] => | populace = [5] => | původ = [6] => | regiony = {{vlajka a název|Kanada}}
{{vlajka a název|Aljaška}} [7] => | region1 = [8] => | pop1 = [9] => | ref1 = [10] => | jazyky = [[jazyky na-dené]] [11] => | náboženství = [[šamanismus]], [[Ruská pravoslavná církev|pravoslaví]] [12] => | příbuzní = [13] => | poznámky = [14] => }} [15] => '''Tlingitové''' (Tlingit, Kološ) jsou [[Seznam indiánských kmenů|etnická skupina]] [[Severní Amerika|severoamerických]] [[Indiáni|indiánů]] žijící na západním pobřeží [[Kanada|Kanady]] a [[Aljaška|Aljašky]]. Jsou to typičtí zástupci kultury severozápadního pobřeží. [16] => [17] => == Název == [18] => Vlastní název ''Tlingit'' znamená „''Lid přílivu a odlivu''“. Zastaralý název ''Kološ'', který používali především [[Ruská Amerika|ruští kolonisté Aljašky]], pochází z [[Aleutština|aleutského]] výrazu ''kulut'ruaq'' „ti s [[Piercingové šperky|ozdobami ve rtech]]“ . [19] => [20] => == Jazyk == [21] => Tlingitský jazyk je zařazován do [[jazyky na-dené|jazykové rodiny na-dené]], mezi nimiž má izolované postavení. V současné době jím hovoří asi 15 000 osob a je vyučován ve školách. Nejblíže příbuzný jazyk je prakticky vymřelý jazyk [[Eyakové|Eyaků]], kteří žijí severněji na pobřeží [[Aljaška|Aljašky]]. [22] => [23] => == Rozšíření == [24] => Tlingité dosud žijí na svém kmenovém území, od severní části [[Britská Kolumbie|Britské Kolumbie]] po pobřeží střední [[Aljaška|Aljašky]] a na přilehlých [[Alexandrovy ostrovy|Alexandrových ostrovech]]. Jejich střediskem je zejména město [[Sitka (město)|Sitka]], kde sídlí kmenová rada a další organizace. [25] => [26] => == Získávání potravy == [27] => Hlavním zdrojem potravy byl pro Tlingity sezónní rybolov, především v době tahu [[Losos obecný|lososů]]. Kromě šesti druhů tichomořských lososů lovili i [[Platýsovití|halibuty]], [[Koruška americká|korušky]] a jiné ryby. Z moře získávali i další obživu v podobě [[mlži|mlžů]], [[ježovky|ježovek]], krabů i [[Mořské řasy|mořských řas]]. Na souši sbírali bobule, kořínky a cibulky rostlin i vejce mořských ptáků. Lov měl jen doplňkový charakter, nejčastější kořistí byli [[Lachtanovití|lachtani]], [[Medvěd baribal|medvědi baribalové]], [[Jelenec černoocasý|jeleni]] a [[kamzík bělák|kamzíci]]. Zdrojem potravy byly i velryby, na rozdíl od sousedních [[Mahakové|Mahaků]] a Nútků je však Tlingitové nelovili, zpracovávali jen uhynulé nebo na pobřeží uvízlé jedince. [28] => [29] => == Obydlí == [30] => Tlingitové žili usedle. Po většinu roku obývali vesnice, tvořené dlouhými domy z hrubě tesaných prken se sedlovou střechou a štítem zdobeným malbami a [[totem|totemovými sloupy]]. Totemové sloupy často stávaly i stranou od obydlí. V každém domě žili příslušníci jednoho [[Matrilinearita|matrilineárního]] rodu se svými [[Otroctví|otroky]], které získávali v bojích se sousedními skupinami, hlavně Cimšjany a [[Pobřežní Sališové|Sališi]]. Vnitřní zařízení domu tvořilo jedno nebo více ohnišť, palandy na spaní a dřevěné bedny, v nichž byly ukládány oděvy i zásoby jídla. Místa na palandách u vchodu byla vyhrazená dětem a otrokům, nejváženější lidé spali v zadní části domu. [31] => [32] => == Řemesla a umění == [33] => Z řemesel bylo nejvýznamnější [[řezbářství]], k němuž patří i výroba totemových sloupů. Pomocí seker a teslic z kamene, mědi a paroží vyřezávali až 50 metrů vysoké totemové sloupy, ale i drobné předměty denní potřeby - lžíce, dýmky, krabičky či rukojeti nožů. Vyráběli také [[kánoe]], dlabané z celých kmenů [[Douglaska|douglasky]] nebo [[cedr]]u. Mohly měřit 30 - 60 metrů, byly bohatě zdobené malbou i řezbou a pádlovalo se na nich vestoje. Používali i lodní plachty z hustě tkaných rohoží, které zřejmě převzali od příbuzných [[Haidové|Haidů]]. Tlingitové na těchto kánoích podnikali plavby podél celého severozápadního pobřeží nebo na [[Haida Gwaii|ostrovy královny Charlotty]], podle neověřených zpráv cestovali v minulosti za obchodem i do [[Asie]], na [[Kamčatka|Kamčatku]] či [[Sachalin]]. Vytvoření významného uměleckého díla si v minulosti cenili stejně jako zásluh získaných v boji. Znali i techniku [[tkaní]] na jednoduchém vertikálním [[Tkalcovský stav|stavu]]. Z vlny [[Kamzík bělák|kamzíka běláka]], psích chlupů a jemných proužků lýka tkali pláště a pokrývky zvané podle jedné skupiny Tlingitů ''chilcat'' (čilkatské pokrývky). Měly černobílou, případně černožlutou barvu a byly zdobeny obrazy zvířat, především kosatky, krkavce, orla nebo medvěda, jejichž zobrazení se nacházelo i na totemových sloupech. K oděvu dále patřila kožená nebo tkaná tunika, kožené [[legíny]], mokasíny a kónický klobouk pletený ze smrkových kořínků. Muži i ženy měli propíchnuté uši a nosní přepážku, v nichž nosily ozdoby z perleti nebo leštěné mědi. Oblíbené bylo rovněž [[tetování]], především u mužů. Jeho vzory byly podobné jako na pokrývkách. [34] => [35] => Před příchodem bělochů vynikali obchodnictvím, artiklem směnného obchodu byly zejména vlněné pláště, kánoe a [[rybí tuk]]. Znali i skutečná platidla, perleťové ulity ušní a měděné šítky. [36] => [37] => == Společenský systém == [38] => Navzdory tomu, že neznali [[zemědělství]] dosáhli vysokého stupně organizované otrokářské společnosti. Tlingitská společnost se primárně dělila na dvě [[exogamie|exogamní]] [[Moieta|moiety]] Orly a Krkavce. Nezávislé na tomto dělení bylo sekundární rozdělení na přibližně 20 teritoriálních [[klan]]ů ''kwáans'' (např. Chilkatové, Yakutatové, Sitkové aj.). Příslušnost k moietám i ke klanům byla [[Matrilinearita|matrilineární]]. O výchovu dětí se kromě matky starali dědeček a strýcové z matčiny strany, otec s dětmi hrál hry, ale nevychovával je. Funkce náčelníků byly dědičné a vytvářely v rámci společnosti uzavřenou třídu, jakousi obdobu šlechty. Náčelníci používali vlastnické značky, jimiž označovali své domy, kanoe či loviště ryb a často je nosili [[Tetování|vytetované]] na těle. Každý dlouhý dům měl navíc dědičnou rodinu svých správců, kteří v něm měli vedoucí postavení a soudní pravomoc. [39] => [40] => == Náboženství == [41] => Náboženstvím v kmeni byl původně [[šamanismus]], později převzali od bělochů [[křesťanství]], většinou [[Ruská pravoslavná církev|pravoslaví]], v průběhu konce 19. a počátku 20. století někteří přešli i [[Protestantismus|protestantským]] církvím. [42] => Podobně jako ostatní severozápadní indiáni pořádali v zimním období slavnosti ''[[potlač]]'', při nichž náčelníci vystavovali na odiv své bohatství a hostili obyvatele sousedních vesnic. Předvádění bohatství se však někdy zvrhlo i v okázalé ničení vlastního majetku a nabýval podobu jakési soutěže v pohrdání majetkem mezi hostitelem a jeho hosty. Tehdy také propouštěli na svobodu otroky a probíhaly slavnosti [[Iniciační rituál|iniciace]] mladých mužů a dívek. Při těchto slavnostech se pořádala představení tanců a zpěvů, spojená s [[šamanismus|šamanskými]] [[rituál]]y. Uplatnily se při nich i nádherné vyřezávané masky zvířat a duchů, z nichž některé byly otevírací nebo dvojité. Tanečník mohl masku rychle rozevřít, takže se pod ní objevila maska druhá nebo tanečníkova vlastní tvář. Takto mohli tanečníci sehrát i mýty, v nichž se lidé proměňují ve zvířata a naopak. Uctívaní duchové: [[Hromový pták]], Vydří muž ''Koošda'' a [[Krkavec velký|Krkavec]] ''Jélk'' (často nesprávně označovaného jako [[Havran polní|Havran]]), který byl nenapravitelným šibalem, [[šprýmař]]em, ale zároveň i stvořitelem světa a kulturním hrdinou. [43] => [44] => == Historie == [45] => Na území Kanady a Aljašky podle odhadu archeologů žijí již 10 000 let. Roku 1741 byli objeveni expedicí [[Vitus Bering|Vituse Beringa]]. Koncem 18. století s nimi navázala styk [[Rusko-americká společnost]] [[Grigorij Ivanovič Šelechov|Grigorje Šelichova]], jejíž nákupčí od nich vykupovali kožešiny [[Vydra mořská|mořských vyder]]. Zároveň mezi nimi začali Rusové šířit [[ruská pravoslavná církev|pravoslavné křesťanství]]. Roku 1799 založil ředitel Rusko-americké společnosti [[Alexandr Andrejevič Baranov|Alexandr Baranov]] na Baranově ostrově pevnost [[Sitka (město)|Novo-Arkhangelsk]], která se stala základem vznikající kolonie [[Ruská Amerika]]. Tlingité se v průběhu 19. století proti kolonistům často bouřili, nejvýznamnější byla válka náčelníka Katleana z roku 1802. Tlingité byli vynikající válečníci. Do boje si muži oblékali dřevěné přílby a krunýře z tuhé kůže nebo dřevěných tyček. Ze zbraní používali nože, kyje, luky a šípy. Jedním z důvodů, které způsobily prodej Aljašky [[Spojené státy americké|Spojeným státům americkým]] roku 1867, byla neschopnost Rusů řešit neustálá povstání kmene Tlingitů. [46] => [47] => == Současnost == [48] => Současnou populaci tvoří asi 15 200 osob, z nichž většina vedle anglického jazyka ovládá i tlingitský jazyk. Pracují často ve [[Lesnictví|dřevozpracujícím]] či [[Rybářský průmysl|rybářském průmyslu]]. Jsou mezi nimi i vynikající umělečtí řezbáři, sochaři a návrháři, vycházející z tradičního umění. [49] => [50] => == Literatura == [51] => * [[Ruth Benedictová|Benedictová, Ruth]], ''Kulturní vzorce''. Praha: Argo, 1999. [52] => * {{Citace monografie [53] => | příjmení1 = Lévi-Strauss [54] => | jméno1 = Claude [55] => | titul = Cesta masek [56] => | vydavatel = Dauphin [57] => | místo = Liberec [58] => | rok = 1996 [59] => | isbn = 9788086019222 [60] => }} [61] => * {{Citace elektronické monografie [62] => | příjmení1 = Lévi-Strauss [63] => | jméno1 = Claude [64] => | titul = Myšlení přírodních národů [65] => | url = https://books.google.cz/books?id=bqDaXwAACAAJ&dq=My%C5%A1len%C3%AD+p%C5%99%C3%ADrodn%C3%ADch+n%C3%A1rod%C5%AF&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjfg8GhhsTuAhUytYsKHa00D0IQ6AEwAHoECAEQAQ [66] => | vydavatel = Československý spisovatel [67] => | datum_vydání = 1971 [68] => | datum_přístupu = 2021-01-30 [69] => }} [70] => * {{Citace monografie [71] => | příjmení1 = Lévi-Strauss [72] => | jméno1 = Claude [73] => | titul = Strukturální antropologie 1-2 [74] => | vydavatel = Argo [75] => | místo = Praha [76] => | rok = 2006 [77] => | isbn = [78] => }} [79] => * {{Citace monografie [80] => | příjmení1 = Makásek Hiawatha [81] => | jméno1 = Ivan [82] => | titul = Totemy a indiáni severozápadního pobřeží Pacifiku [83] => | vydavatel = I. Makásek [84] => | místo = Praha [85] => | rok = 2010 [86] => | isbn = 9788025465332 [87] => }} [88] => * {{Citace monografie [89] => | příjmení1 = Šolc [90] => | jméno1 = Václav [91] => | titul = Indiánské historie [92] => | vydavatel = Československý spisovatel [93] => | místo = Praha [94] => | rok = 1989 [95] => | isbn = 9788020200662 [96] => }} [97] => * {{Citace monografie [98] => | příjmení1 = Zelený [99] => | jméno1 = Mnislav [100] => | titul = Indiánská encyklopedie : Indiáni tří Amerik [101] => | vydavatel = Albatros [102] => | místo = Praha [103] => | rok = 1994 [104] => | isbn = 9788000004150 [105] => }} [106] => [107] => == Externí odkazy == [108] => * {{Commonscat}} [109] => [110] => {{Autoritní data}} [111] => {{Portály|Kanada|Spojené státy americké|Kolonialismus|Novověk}} [112] => [113] => [[Kategorie:Indiánské kmeny Severní Ameriky]] [114] => [[Kategorie:Etnické skupiny v Kanadě]] [115] => [[Kategorie:Etnické skupiny v USA]] [116] => [[Kategorie:Jazyky na-dené]] [] => )
good wiki

Tlingitové

Tlingitové (Tlingit, Kološ) jsou etnická skupina severoamerických indiánů žijící na západním pobřeží Kanady a Aljašky. Jsou to typičtí zástupci kultury severozápadního pobřeží.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Aljaška','šamanismus','Ruská pravoslavná církev','Sitka (město)','Ruská Amerika','Matrilinearita','jazyky na-dené','mlži','Grigorij Ivanovič Šelechov','Douglaska','Haidové','Kanada'

Aljaška

Aljaška je největší a nejzápadnější federální stát Spojených států amerických, který se nachází na severozápadě Severní Ameriky.

Douglaska

Haidové

Kanada

Matrilinearita

Matrilinearita je sociokulturní model, který určuje rodinné a dědičné vazby převážně prostřednictvím matrilineární linie.

Mlži

Šamanismus