Array ( [0] => 14868843 [id] => 14868843 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Trauttmansdorffové [uri] => Trauttmansdorffové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - dynastie [1] => | jméno = Trauttmansdorffové [2] => | znak = Trauttmannsdorff-Grafen-Wappen.png [3] => | velikost znaku = [4] => | popisek = Erb hrabat Trauttmansdorffů [5] => | země = {{vlajka a název|České království}}, {{vlajka a název|Rakouské císařství}} [6] => | mateřská dynastie = [[Trauttmansdorffové]] [7] => | tituly = [8] => * [[Soubor:Baro.jpg|25px|Hodnostní korunka náležící titulu svobodný pán]] 1598 [[panský stav|svobodný pán]] (dědičné rakouské země) [9] => * [[Soubor:Baro.jpg|25px|Hodnostní korunka náležící titulu svobodný pán]] 1620 [[panský stav|svobodný pán]] s predikátem Urozený (''Wohlgeboren'') [10] => * [[Soubor:Horona_hr.png|25px|Hodnostní korunka náležící titulu hrabě]] 1623 [[hrabě]] (Říše) s predikátem Vysoce urozený (''Hoch- und Wohlgeboren'') [11] => * [[Soubor:Horona_hr.png|25px|Hodnostní korunka náležící titulu hrabě]] 1625 [[hrabě]] – potvrzení říšského hraběcího stavu pro české země [12] => * 1639 rozšíření predikátu na Trauttmansdorff-Weinsberg [13] => * [[Soubor:Knize.png|25px|Hodnostní korunka náležící titulu kníže]] 1805 [[kníže]] (Říše, Čechy; dědičný titul pro prvorozeného syna) s predikátem Vysoce urozený (''Hoch- und Wohlgeboren'') [14] => * 1825 predikát [[Jasnost (predikát)|Jasnost]] ''(Durchlaucht)'' [15] => ---- [16] => * POZNÁMKY: [17] => * 1667 český [[inkolát]] [18] => * 1861 dědičný člen [[Panská sněmovna|Panské sněmovny]] [[Říšská rada (Rakousko)|rakouské Říšské rady]] [19] => | zakladatel = [[Jan Bedřich z Trauttmansdorffu|Jan Bedřich z Trauttmansdorffu]] [20] => | mýtický zakladatel = [21] => | rok založení = [[13. století]] [22] => | konec vlády = [23] => | meč = [24] => | přeslice = [25] => | poslední vládce = [26] => | současná hlava = Carl-Wolfgang 7. Fürst von und zu Trauttmansdorff-Weinsberg (* 1965), od roku 1994 [27] => | větve rodu = štýrská, česká, knížecí, hraběcí [28] => }} [29] => '''Trauttmansdorffové''' jsou rakouský šlechtický rod, původně ze [[Štýrsko|Štýrska]], od [[17. století]] usazený v [[České království|Čechách]]. V roce [[1598]] byli povýšeni do [[Svobodný pán|panského stavu]], významný diplomat a dvořan [[Maxmilián z Trauttmansdorffu|Maxmilián Trauttmansdorff]] ([[1584]]–[[1650]]) dosáhl [[Hrabě|hraběcího titulu]] ([[1623]]). Položil základy rodového bohatství v Čechách ([[Horšovský Týn]]), koncem 17. století patřili Trauttmansdorffové mezi nejbohatší českou šlechtu, vedle Horšovského Týna vlastnili další rozsáhlá panství ([[Litomyšl]], [[Jičín]]). Členové rodu zastávali vysoké posty u dvora, v armádě a diplomacii, rakouský ministr zahraničí a [[Dvorský hofmistr|císařský nejvyšší hofmistr]] [[Ferdinand z Trauttmansdorffu|František Ferdinand Trauttmansdorff (1749–1827]]) byl v roce [[1805]] povýšen do [[Kníže|knížecího stavu]]. Od té doby hlava rodu užívá titul kníže, zatímco nejstarší syn, dědic a následník je dědičný hrabě a ostatní členové rodu hrabata nebo hraběnky.{{Citace monografie [30] => | příjmení = Buben [31] => | jméno = Milan [32] => | odkaz na autora = Milan Buben [33] => | titul = Encyklopedie heraldiky. Světská a církevní titulatura a reálie [34] => | vydavatel = Libri [35] => | místo = Praha [36] => | rok = 1994 [37] => | počet stran = 432 [38] => | strany = 178 [39] => | isbn = 80-901579-4-7 [40] => | poznámky = dále jen ''Encyklopedie heraldiky'' [41] => }} Podle kabinetního reskriptu z roku 1825 má hlava rodu právo na oslovení [[Jasnost (predikát)|Jasnost]].''Encyklopedie heraldiky'', s. 100 Ve vedlejších liniích patřila rodu řada dalších menších statků v Čechách, ale také ve Štýrsku, [[Tyrolsko|Tyrolsku]] nebo dnešním [[Slovinsko|Slovinsku]], vlastnili paláce ve [[Vídeň|Vídni]], [[Praha|Praze]] a [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]]. Z řad duchovenstva byl významnou osobností [[Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu|Tadeáš Maria]] ([[1761]]–[[1819]]), kardinál a [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|olomoucký arcibiskup]]. V knížecí větvi byl majetek rodu v [[Československo|Československu]] [[Benešovy dekrety|zkonfiskován]] v roce [[1945]], za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] zaniklo i jedno z nejstarších rodových sídel v Gleichenbergu. Rod dnes žije převážně v [[Rakousko|Rakousku]], soukromým sídlem je zámek [[Pottenbrunn]] v Dolních Rakousích. Hlavou rodu je kníže '''Karel Volfgang Trauttmansdorff''' (* 1965), jeho bratranec [[Ferdinand Trauttmansdorff|Ferdinand]] (* [[1950]]) byl v letech [[2010]]–[[2015]] [[Seznam rakouských velvyslanců v Česku|velvyslancem Rakouska v České republice]]. [42] => [43] => == Dějiny rodu == [44] => [[Soubor:Maximilian_von_Trauttmansdorff_(1584-1650).jpg|náhled|vpravo|Hrabě [[Maxmilián z Trauttmansdorffu]] (1584–1650) s dekorací [[Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]]]] [45] => Rod se připomíná od [[14. století]], jeho původním sídlem byla vesnice Trautmansdorff ve Štýrsku. Poprvé je písemně doložen v roce [[1308]] '''Herrand z Trauttmansdorffu''', v sousedství nejstaršího sídla později získali panství Gleichenberg, kde v 17. století nechali postavit zámek. Mezitím ale získali majetek také v Tyrolsku (zámek Trauttmansdorff v [[Merano|Meranu]]), od roku [[1543]] vlastnili také panství Negau (Negova v dnešním Slovinsku). Souběžně získávali další statky i ve Štýrsku a Dolních Rakousích a Jan Bedřich ([[1542]]–[[1614]]) byl v roce 1598 povýšen do stavu svobodných pánů. [46] => [47] => Druhorozený syn Jana Bedřicha [[Maxmilián z Trauttmansdorffu|Maxmilián]] (1584–1650) byl zakladatelem vzestupu Trauttmansdorffů mezi nejvýznamnější rody [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]]. Zastával vlivné posty u dvora, uplatnil se jako diplomat, v roce 1623 byl povýšen do hraběcího stavu a v roce [[1635]] získal [[Řád zlatého rouna]] a od roku [[1637]] byl hejtmanem Štýrského Hradce. V roce [[1622]] v rámci pobělohorských konfiskací za velmi výhodných podmínek koupil panství [[Horšovský Týn]] a v rozšiřování majetku v Čechách pokračoval až do smrti. V generaci jeho synů patřili Trauttmansdorffové již mezi deset nejbohatších rodů v Českém království. [48] => [49] => [[Soubor:Horšovský_Týn_2012-08-05_Zámek_-_průčelí.jpg|náhled|vpravo|[[Horšovský Týn (zámek)|Zámek Horšovský Týn]], hlavní rodové sídlo 1622–1945]] [50] => Maxmiliánův nejstarší syn [[Adam Matyáš z Trauttmansdorffu|Adam Matyáš]] ([[1617]]–[[1684]]) byl dlouholetým [[Nejvyšší maršálek|nejvyšším maršálkem]] Českého království ([[1645]]–[[1684]]). K hlavnímu rodovému sídlu v Horšovském Týně přikoupil další statky, v roce [[1651]] získal [[Grabštejn]] v severních Čechách a krátce držel i majetek v jižních Čechách ([[Lnáře]], [[Protivín]]). Maxmiliánův druhorozený syn [[Jan Bedřich z Trauttmansdorffu|Jan Bedřich]] ([[1619]]–[[1696]]) zdědil Litomyšl a statky v Dolním Rakousku, stejně jako starší bratr pokračoval v rozšiřování rodového majetku v Čechách, koupil [[Brandýs nad Orlicí]] ([[1652]]) a [[Červené Pečky]] ([[1655]]). Původně působil v diplomacii a v letech [[1658]]–[[1696]] byl [[Nejvyšší zemský komorník|nejvyšším komorníkem]] Českého království. Měl početné potomstvo, ale všichni synové zemřeli bez dalších potomků. Z nich František Adam (1685–1762) nechal postavit zámek v Jemništi, který je jednou z mála barokních památek spojených se jménem Trauttmansdorffů. Jejich hlavní sídla v Horšovském Týně a Litomyšli z doby renesance splňovaly nároky na reprezentaci i v 17. a 18. století, proto se Trauttmansdorffové neprojevili v baroku tak jako jiné rody. Bratranec Adama Matyáše a Jana Bedřicha [[Zikmund Bedřich Trauttmansdorff|Zikmund Bedřich]] ([[1623]]–[[1675]]) byl zemským hejtmanem ve Štýrsku a značným nákladem nechal přestavět zámky Oberthal a Trautenfels. [51] => [52] => Nejmladší syn Adama Matyáše byl [[Zikmund Ludvík Trauttmansdorff|Zikmund Ludvík]] ([[1651]]–[[1707]]), který vlastnil [[Protivín]], k němuž přikupoval další drobné statky, zastával post hejtmana prácheňského kraje. Jeho potomci setrvali v Čechách, někteří z nich dosáhli vysokých hodností v armádě. Vynikl [[Jan Kryštof Trauttmansdorff|Jan Kryštof Heřman]] ([[1734]]–[[1789]]), který byl v letech [[1767]]–[[1789]] [[Seznam opatů kláštera Teplá|opatem tepelského kláštera]]. Jeho synovec [[Šebestián František Trauttmansdorff|Šebestián František]] ([[1767]]–[[1834]]) proslul jako vynikajicí hospodář, jeho majetkem byly statky v Posázaví ([[Zbraslavice]], [[Horka II|Horka]]). Tato linie vymřela v 19. století. [53] => [54] => === Knížecí větev === [55] => [[Soubor:Trauttmansdorffský palác 2.jpg|náhled|Trauttmansdorffský palác na [[Mariánské náměstí (Praha)|Mariánském náměstí]] v [[Praha|Praze]]]] [56] => Předkem knížecí větve byl nejstarší syn Adama Matyáše [[Rudolf Vilém z Trauttmansdorffu|Rudolf Vilém]] ([[1646]]–[[1689]]), který byl taktéž nejvyšším maršálkem Českého království ([[1685]]–[[1689]]). V další generaci došlo k významnému rozšíření majetku, kdy [[Jan Josef z Trauttmansdorffu|Jan Josef]] ([[1676]]–[[1713]]) získal v roce [[1710]] po dlouhých soudních sporech panství Jičín. Jeho syn [[František Norbert z Trauttmansdorffu|František Norbert]] ([[1705]]–[[1786]]) zastával vysoké posty u dvora, byl nejvyšším hofmistrem arcivévodkyně [[Marie Alžběta Habsbursko-Lotrinská|Marie Alžběty]] a získal [[Řád zlatého rouna]]. Jeho syn [[Ferdinand z Trauttmansdorffu|František Ferdinand]] ([[1749]]–[[1827]]) byl místodržitelem v [[Rakouské Nizozemí|Rakouském Nizozemí]] ([[1787]]–[[1790]]) a rakouským ministrem zahraničí ([[1792]]–[[1796]]). V roce 1805 byl povýšen do knížecího stavu a nakonec byl dlouholetým [[Dvorský hofmistr|nejvyšším hofmistrem císařského dvora]] ([[1808]]–[[1827]]), stejně jako otec získal Řád zlatého rouna. Z majetku zrušených klášterů navíc rozmnožil rodový majetek přikoupením dalších statků ([[Pecka (hrad)|Pecka]]). [57] => [58] => [[Soubor:Ferdinand_Joachim_von_Trauttmansdorff_Litho.jpg|náhled|vpravo|Kníže Ferdinand Jáchym Trauttmansdorff (1803–1859)]] [59] => Mladší syn knížete Ferdinanda [[Josef z Trauttmansdorffu|Josef]] ([[1788]]–[[1870]]) působil v diplomacii, mimo jiné byl dlouholetým rakouským vyslancem v [[Berlín]]ě ([[1827]]–[[1849]]). Jeho manželka Josefa, rozená hraběnka [[Károlyiové|Károlyiová]] ([[1793]]–[[1863]]) koupila v Čechách pro své děti panství [[Obříství]] a [[Lipnice nad Sázavou]]. Jejich syn [[Ferdinand z Trauttmansdorffu (1825–1896)|Ferdinand]] ([[1825]]–[[1896]]) byl též diplomatem, jako vyslanec působil v [[Mnichov]]ě a [[Vatikán]]u, poté byl místopředsedou [[Panská sněmovna|rakouské panské sněmovny]], nakonec [[Nejvyšší dvorský komorník|nejvyšším císařským komořím]] a získal Řád zlatého rouna. Teprve v generaci jeho synů se rodina usadila na [[Obříství (zámek)|zámku Obříství]], tento majetek byl ale vyvlastněn v rámci první pozemkové reformy. Z této linie pochází Ferdinand (*1950), který je rakouským diplomatem. Byl velvyslancem Rakouské republiky v [[Káhira|Káhiře]] ([[1999]]–[[2004]]), v [[Lisabon]]u ([[2004]]–[[2005]]) a v letech 2010-2015 v Praze. Za zásluhy o rozvoj česko-rakouských vztahů mu byl v roce [[2015]] udělen [[Řád Bílého lva]]. [60] => [61] => Pokračovatelem knížecí větve byl Ferdinandův starší syn [[Jan Nepomuk z Trauttmansdorffu|Jan Nepomuk]] ([[1780]]–[[1834]]), který byl [[Nejvyšší štolba|nejvyšším císařským štolbou]] ([[1812]]–[[1834]]). V knížecí větvi náleželo Trauttmansdorffům od roku [[1861]] dědičné místo v [[Panská sněmovna|rakouské panské sněmovně]], majetek v Čechách tehdy zahrnoval přes 16 000 hektarů půdy a v roce 1868 byla jeho hodnota odhadnuta na dva a půl miliónu zlatých. Posledním majitelem velkostatků Horšovský Týn a Jičín byl kníže Karel (1897–1976), jemuž byl majetek zkonfiskován na základě Benešových dekretů. Jeho bratranec Viktor (1895–1969) byl do roku 1945 majitelem velkostatku [[Hostim]] na jižní [[Morava|Moravě]]. Trauttmansdorffové dnes žijí v Rakousku, hlavou rodu je kníže Karel Volfgang Trauttmansdorff (* 1965). [62] => [63] => === Štýrská hraběcí větev === [64] => [[Soubor:059_Schloss_Gleichenberg_-_Kuwasseg,_lith._v._Folwarczni_-_J.F.Kaiser_Lithografirte_Ansichten_der_Steiermark_1830.jpg|náhled|vpravo|[[Gleichenberg|Zámek Gleichenberg]] ve Štýrsku, hlavní sídlo štýrské hraběcí větve]] [65] => Zakladatelem štýrské hraběcí větve byl [[Jiří Zikmund z Trauttmansdorffu|Jiří Zikmund]] ([[1638]]–[[1708]]), nejmladší Maxmiliánův syn. Po otci převzal ve [[Štýrsko|Štýrsku]] dědičnou hodnost nejvyššího hofmistra, vlastnil panství se zámkem Gleichenberg. Jeho jediný syn [[Maxmilián Zikmund z Trauttmansdorffu|Maxmilián Zikmund]] ([[1668]]–[[1739]]) byl císařským komořím a tajným radou, v dalších generacích se tato linie díky dědictví znovu dostala i do Čech a členové rodu krátkodobě vlastnili různá česká panství. [[Jan Nepomuk z Trauttmansdorffu|Jan Nepomuk]] ([[1757]]–[[1809]]) byl zemským maršálkem v Dolních Rakousích ([[1808]]–[[1809]]). Jeho manželka Terezie, rozená Nádasdyová, byla dědičkou statků v Čechách, jejich syn Jan Nepomuk ([[1804]]–[[1846]]) nechal přestavět [[Herálec (zámek)|zámek v Herálci]]. Významnou osobností této větve byl [[Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu|Tadeáš Maria]] ([[1761]]–[[1819]]), který byl biskupem v [[Hradec Králové|Hradci Králové]] ([[1794]]–[[1811]]) a arcibiskupem v Olomouci ([[1811]]–[[1819]]), v roce [[1816]] byl jmenován kardinálem. Posledním potomkem štýrské větve byl [[Maxmilián Vejkart z Trauttmansdorffu|Maxmilián Vejkart]] ([[1842]]–[[1924]]), zámek Gleichenberg byl zničen na konci [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. [66] => [67] => == Významné osobnosti rodu == [68] => * [[Kryštof z Trautmannsdorfu (biskup)|Kryštof z Trautmannsdorfu]] (asi 1425–1480), jako Kryštof I. [[Seznam biskupů diecéze Graz-Seckau|biskup sekavský]] [69] => * [[Adam z Trauttmansdorffu]] (1579–1617), císařský dvorní válečný rada a velitel pohraniční posádky v Chorvatsku. Padl v bitvě proti Benátkám [70] => * [[Maxmilián z Trauttmansdorffu]] (1584–1650), císařský diplomat a dvořan, ''1623 povýšen do hraběcího stavu'', rytíř Řádu zlatého rouna [71] => * [[Adam Matyáš z Trauttmansdorffu]] (1617–1684), nejvyšší maršálek Českého království [72] => * [[Jan Bedřich z Trauttmansdorffu]] (1619–1696), nejvyšší komorník Českého království [73] => * [[Zikmund Bedřich z Trauttmansdorffu]] (1623–1675), zemský hejtman ve Štýrsku [74] => * [[Zikmund Jáchym z Trauttmansdorffu]] (1626–1706), polní maršál [75] => * [[František Václav z Trauttmansdorffu]] (1677–1753), český šlechtic, barokní mecenáš [76] => * [[Ferdinand z Trauttmansdorffu|František Ferdinand z Trauttmansdorffu]] (1749–1827), rakouský diplomat a císařský ministr, ''1805 povýšen do knížecího stavu'', rytíř Řádu zlatého rouna [77] => * [[Maria Waichard Trauttmansdorff|Vejkart Maria z Trauttmansdorffu]] (1760–1842), katolický kněz, kanovník a prelát olomoucké kapituly [78] => * [[Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu|Maria Tadeáš z Trautmannsdorffu]] (1761–1819), [[Seznam královéhradeckých biskupů|biskup královéhradecký]], [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|arcibiskup olomoucký]], kardinál [79] => * [[Jan Nepomuk z Trauttmansdorffu|Jan Norbert z Trauttmansdorffu]] (1780–1834), rakouský politik a dvořan, velkostatkář v Čechách, rytíř Řádu zlatého rouna [80] => * [[Josef z Trauttmansdorffu]] (1788–1870), rakouský diplomat, velkostatkář v Čechách [81] => * [[Ferdinand z Trauttmansdorffu (1825–1896)|Ferdinand z Trauttmansdorffu]] (1825–1896), rakousko-uherský diplomat a politik, rytíř Řádu zlatého rouna [82] => * [[Karel Jan z Trauttmansdorffu]] (1845–1921), rakousko-uherský politik, velkostatkář v Čechách, rytíř Řádu zlatého rouna [83] => * [[Ferdinand Alfons z Trauttmansdorffu]] (1871–1915), rakouský šlechtic a politik [84] => * [[Ferdinand Trauttmansdorff]] (*1950), diplomat, velvyslanec Rakouské republiky v Praze [http://www.bmeia.gv.at/botschaft/prag/die-botschaft/die-botschafterin.html Rakouský velvyslanec v Praze] [85] => * [[Victoria Trauttmansdorff]] (*1960), rakouská divadelní a filmová herečka
[86] => [87] => Soubor:Adam von Trauttmansdorff.png|[[Adam z Trauttmansdorffu]], císařský dvorní válečný rada a velitel pohraniční posádky v Chorvatsku [88] => Soubor:Arolsen Klebeband 02 247.jpg|[[Zikmund Bedřich z Trauttmansdorffu|Zikmund Fridrich hrabě z Trauttmansdorffu]], zemský hejtman ve [[Štýrsko|Štýrsku]] [89] => Soubor:Sigmund Joachim von Trauttmansdorff.png|[[Zikmund Jáchym z Trauttmansdorffu|Zikmund Jáchym hrabě z Trauttmansdorffu]], polní maršál [90] => Soubor:Ferdinand Trauttmansdorff Litho crop.jpg|[[Ferdinand z Trauttmansdorffu|František Ferdinand kníže z Trauttmansdorffu]], rakouský ministr zahraničí a císařský nejvyšší hofmistr [91] => Soubor:M.T.Trauttmansdorff Litho.JPG|Kardinál [[Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu|Maria Tadeáš z Trautmannsdorffu]], arcibiskup v Olomouci [92] => [93] => [94] => == Majetky (výběr) == [95] => * [[Trauttmansdorffský palác|Trauttmannsdorfský palác]] (dříve [[Trčkové z Lípy|Trčkův]]) v Praze na [[Hradčany|Hradčanech]] [96] => * [[Trauttmansdorffský palác (Staré Město)|Trauttmannsdorfský palác]] v Praze na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě]] [97] => * [[Kirchberg am Walde|zámek Kirchberg am Walde]] v [[Grafendorf bei Hartberg|Grafendorfu]], [[Štýrsko]], v držení rodu v letech 1443 až 1669 [98] => * [[Totzenbach (zámek)|zámek Totzenbach]], [[Dolní Rakousy]], v držení rodu v letech 1513 až 1822 [99] => * [[Trauttmansdorffský palác (Štýrský Hradec)|Trauttmansdorffský palác]] ve [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]], v držení rodu v letech 1525 až 1983 [100] => * [[Negova (zámek)|zámek Negova]], [[Slovinsko]]), v držení rodu v letech 1542 až 1945{{Cite web |autor=TIC Negova |url=http://www.gradnegova.si/en/history/ |titul=History of the Castle of Negova |přístup=2018-01-13 |jazyk=en |título=Archivovaná kopie |fechaacceso=2018-12-18 |urlarchivo=https://web.archive.org/web/20180114073942/http://www.gradnegova.si/en/history/ |fechaarchivo=2018-01-14 |datum přístupu=2018-12-18 |url archivu=https://web.archive.org/web/20180114073942/http://www.gradnegova.si/en/history/ |datum archivace=2018-01-14 |nedostupné=ano }} [101] => * [[Trauttmansdorff (zámek)|zámek Trauttmansdorff]] v [[Merano|Meranu]], v držení rodu od roku 1543 a znovu od 19. století [102] => * zámek [[Burgau (zámek)|Burgau (Štýrsko)]], asi od roku 1565 až 1753 [103] => * [[Baumgarten (zámek)|zámek Baumgarten]], Dolní Rakousy, asi od 1565 až 1709 [104] => * [[Neu-Gleichenberg|hrad Neu-Gleichenberg]], Štýrsko, v letech 1581 až 1945 [105] => * [[Horšovský Týn (zámek)|zámek Horšovský Týn]] západních Čechách, v držení rodu v letech 1622 až 1945, od roku 1656 též [[Hostouň (okres Domažlice)|Hostouň]]{{Citace elektronické monografie [106] => | příjmení1 = Kubů [107] => | jméno1 = Eduard [108] => | titul = Historie města Hostouň [109] => | url = https://www.hostoun.cz/historie-mesta-hostoun/d-1254 [110] => | vydavatel = Město Hostouň [111] => | datum_vydání = 13. června 2008 [112] => | datum_přístupu = 2022-12-13 [113] => }} a [[Puclice]] [114] => * [[Oberthal (zámek)|zámek Oberthal]], Štýrsko, v letech 1624 až 1798 [115] => * [[Trauttmansdorffský palác (Vídeň)]], v letech 1639 až 1940 [116] => * [[Litomyšl (zámek)|zámek Litomyšl]], východní Čechy, v letech 1649 až 1758 [117] => * zámek a panství [[Grabštejn]], severovýchodní Čechy (1651 až 1704) [118] => * [[hrad Rabenstein (Štýrsko)]], v letech 1661 až 1689 [119] => * [[zámek Trautenfels]], v letech 1664 až 1815 [120] => * [[Jičín (zámek)|zámek Jičín]] s [[Kumburk|hradem Kumburk]] a [[Úlibice]] v severovýchodních Čechách, v držení rodu v letech 1710 až 1945 (od roku 1827 také [[Ostroměř]]) [121] => * [[Jemniště (nový zámek)|zámek Jemniště]] (1717 až 1773) [122] => * [[Liebenau (Štýrský Hradec)|zámek Liebenau (Štýrský Hradec)]] v letech 1790 až 1829 [123] => * [[Lipnice nad Sázavou (hrad)|hrad Lipnice nad Sázavou]], 19. století až 1924 [124] => * [[zámek Fridau]], Dolní Rakousy (1869 až 1910) [125] => * [[zámek Hostim]] a zámek [[Boskovštejn]], jižní Morava (1908 až 1945) [126] => * [[zámek Weissenegg]], Štýrsko, v letech 1923 až 1981 [127] => * [[Pottenbrunn (zámek)|zámek Pottenbrunn]] u [[Sankt Pölten]]u, Dolní Rakousy, od roku 1926 dosud v držení rodu [128] => * [[Dolní Kralovice (zámek)|zámek Dolní Kralovice]] (1942 až 1945) [129] =>
[130] => [131] => Soubor:Zámek Jemniště (1).jpg|[[Jemniště (nový zámek)|Zámek Jemniště]], majetek rodu 1717–1753 [132] => Soubor:Schloss Trautenfels, Süd-Ansicht.JPG|Zámek Trautenfels ve Štýrsku, majetek rodu 1664–1815 [133] => Soubor:Hradčany Trauttmannsdorf 2.jpg|[[Trauttmansdorffský palác|Trauttmannsdorfský palác]] v Praze na [[Hradčany|Hradčanech]] [134] => Soubor:Bürgergasse L1260380.jpg|[[Trauttmansdorffský palác (Štýrský Hradec)]] [135] => Soubor:Grad Negova.JPG|Zámek [[Negova]], [[Slovinsko]] [136] => Soubor:Schloss Trauttmansdorff 1.JPG|[[zámek Trauttmansdorff]] v Meranu [137] => Soubor:Schloss Gleichenberg 1844 (IZ 03-148).jpg|[[hrad Neu-Gleichenberg]], Štýrsko [138] => Soubor:Horsovsky Tyn 02.JPG|[[Horšovský Týn (zámek)|zámek Horšovský Týn]], západní Čechy [139] => Soubor:Jičín náměstí a zámek 3a.jpg|[[Jičín (zámek)|zámek Jičín]], severovýchodní Čechy [140] => Soubor:Palais Trauttmansdorff-Herrengasse 21.JPG|Trauttmansdorffský palác ve Vídni [141] => Soubor:Schloss Pottenbrunn 004.JPG|[[Pottenbrunn (zámek)|zámek Pottenbrunn]], Dolní Rakousy [142] => [143] => [144] => == Erb == [145] => Původní [[rodový erb]] tvoří ''šestilistá stříbrno-červené [[Růže (heraldika)|růže]] s [[opačné barvy|převrácenými barvami]] na stříbrno-červeném [[Dělený štít|děleném štítu]]. Na [[přilba (heraldika)|přilba]] s červeno-stříbrnými [[Přikryvadla|přikryvadly]] růže před červeně a stříbrně roztřepeným kohoutími [[Peří (heraldika)|peřím]].'' K těm později přibyly ještě [[atribut]]y znaků rodů [[Kirchberg]], [[Höltzler]] a [[Castelalt]]. [146] => [147] => === Historie trauttmannsdorfského erbu === [148] => [149] => Trauttmansdorff-Wappen Sm.png|Schéma vývoje trauttmansdorffského erbu [150] => Trauttmannsdorff-Grafen-Wappen.png|Hraběcí erb Trauttmansdorffů [151] => Wien Palais Trauttmansdorff Wappen.jpg|Knížecí podoba erbu (na [[Trauttmansdorffský palác (Vídeň)|Palais Trauttmansdorff]] ve [[Vídeň|Vídni]]) [152] => [153] => [154] => == Odkazy == [155] => [156] => === Reference === [157] => [158] => {{Citace monografie | příjmení = Pouzar | jméno = Vladimír | odkaz na autora = Vladimír Pouzar | příjmení2 = Mašek | jméno2 = Petr | odkaz na autora2 = Petr Mašek (spisovatel) | příjmení3 = Mensdorff-Pouilly | jméno3 = Hugo | odkaz na autora3 = Hugo Mensdorff-Pouilly | příjmení4 = Pokorný | jméno4 = Pavel R. | odkaz na autora4 = Pavel R. Pokorný | titul = Almanach českých šlechtických rodů 2017 | url = | vydavatel = Martin | místo = [Brandýs nad Labem] | rok = 2016 | vydání = | počet stran = 512 | strany = 393 | isbn = 978-80-85955-43-9 }} [159] => [160] => [161] => === Literatura === [162] => * {{Citace monografie| příjmení = Halada| příjmení2 = | jméno = Jan| jméno2 = | titul = Lexikon české šlechty| vydavatel = AKROPOLIS| místo = Praha| rok = 1992| kapitola = Trauttmansdorfové| strany = 165–166| isbn = 80-901020-3-4}} [163] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Trautmannsdorf}} [164] => [165] => === Související články === [166] => * [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů|Seznam českých šlechtických rodů]] [167] => [168] => === Externí odkazy === [169] => * {{Commonscat}} [170] => * [http://genealogy.euweb.cz/trautt/trautt2.html Rodokmen knížecí větve Trauttmansdorffu v 17.–20. století] [171] => {{Autoritní data}} [172] => {{Portály|Česko|Historie|Rakousko}} [173] => [174] => [[Kategorie:Trauttmansdorffové| ]] [175] => [[Kategorie:České šlechtické rody]] [176] => [[Kategorie:Rakouské šlechtické rody]] [177] => [[Kategorie:Mediatizované rody]] [] => )
good wiki

Trauttmansdorffové

Trauttmansdorffové jsou rakouský šlechtický rod, původně ze Štýrska, od 17. století usazený v Čechách.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Štýrsko','Ferdinand z Trauttmansdorffu','Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu','Maxmilián z Trauttmansdorffu','Jan Bedřich z Trauttmansdorffu','Jan Nepomuk z Trauttmansdorffu','1834','1819','Panská sněmovna','Slovinsko','1827','Jasnost (predikát)'

1819

1827

1834

Slovinsko

Štýrsko