Array ( [0] => 15517671 [id] => 15517671 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Trebuchet [uri] => Trebuchet [3] => Trebuchet Castelnaud.jpg [img] => Trebuchet Castelnaud.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Trebuchet Castelnaud.jpg|náhled|Rekonstrukce tří trebuchetů|286x286pixelů]] [1] => [[Soubor:Trebuchet Scheme.svg|náhled|Schema výstřelu trebuchetu|220x220pixelů]] [2] => '''Trébuchet''' [''trebišet'']{{Citace elektronického periodika [3] => | titul = Zajímavé dotazy - Ústav pro jazyk český [4] => | periodikum = www.ujc.cas.cz [5] => | url = http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/zajimave-dotazy/201015-zajimave-dotazy-trebuchet.html [6] => | datum přístupu = 2021-02-13 [7] => }} (také ''trebus'', ''triboke'', ''trabuchetum'', ''trabocco'', ''blida'') byla obléhací zbraň pracující na principu [[Vahadlo|vahadla]] (nerovnoramenné páky a protizávaží), nikoliv tedy [[Torzní pružina|torzního momentu]] jako u jiných [[Katapult (stroj)|katapultů.]] Jedná se o velký „dalekonosný katapult“ dřevěné konstrukce, určený k rozbíjení zejména [[Budova|budov]] a [[Hradba|hradeb]], použít jej však bylo možné i proti těsným [[Formace pěchoty|formacím pěchoty]]. [8] => [9] => == Princip fungování == [10] => Trebuchet vrhá projektily po [[balistická křivka|balistické křivce]], a to i poměrně těžké. Tento druh [[prak]]u měl společné dlouhé břevno na příčné ose, pohybující se tedy jako [[kyvadlo]], jehož jedno rameno bylo dlouhé a slabší, druhé krátké a silnější, na němž bylo na dalším čepu zavěšeno velké závaží, obyčejně dřevěná bedna s kamením. Takovéto kyvadlo bylo zavěšeno v silné konstrukci vidlí z klád, postavených na silném roubení. Na konci dlouhého ramene byla na háku a provaze zavěšena [[Kůže (materiál)|kůže]], na kterou se kladly vrhané projektily, vesměs až metrákový kámen. Dlouhé rameno, které v uvolněném stavu vahou těžšího konce trčelo přímo do výše, se přitahovalo provazem a [[rumpál]]em až k zemi: Tím se nachýlilo v hlavním čepu a navíc i trochu pružně prohlo. Následně bylo jednoduchým spouštěcím zařízením, úderem do kolíku, spuštěno tak, že se v okamžiku vyhouplo do výše dvojí silou, jednak protizávaží, druhak pružností dlouhého ramene, a na kůži položený projektil byl vláčen, zdvižen a obloukem vržen do dálky.{{Citace monografie [11] => | příjmení = Toman [12] => | jméno = Hugo [13] => | příjmení2 = [14] => | jméno2 = [15] => | titul = Husitské válečnictví za doby Žižkovy a Prokopovy [16] => | vydání = [17] => | vydavatel = Nákladem jubilejního fondu Král. České Společnosti Náuk [18] => | místo = Praha [19] => | rok = 1898 [20] => | počet stran = [21] => | strany = 301 [22] => | url = https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:0723c370-14ea-11dd-959f-000d606f5dc6?page=uuid:995ed731-48d0-48c6-bb9f-daf9e689c7b9 [23] => | isbn = [24] => }} Délka vrhacího vaku, kapsy, se tedy přičítala k délce ramena, dále ho prodlužovala: Větším poloměrem oblouku pomáhala k větší vypouštěcí rychlosti. [25] => [26] => Zásadní pro vypouštění projektilu bylo spolehlivé samovolné uvolňování jedné poloviny nosné kůže, kapsy, na vrcholu oblouku. Na délce kapsy mj. závisel vypouštěcí úhel: Pro co nejdelší dosah vrhání bylo zapotřebí dosáhnout optimálního elevačního úhlu 45°, běžně se však vrhalo i prudčeji, pod menším úhlem. [27] => [28] => Zaměřovalo se, kromě pootáčení trebuchetu, změnou protizávaží, změnou délky vypouštěcí kapsy, změnou vzdálenosti od cíle a zvláště pak váhou vrhaného tělesa. Experimentálně se prokázalo, že trebuchety byly velmi přesné: Při pokusech v [[Runneburg]]u (hrad v obci Weißensee ležící v Durynsku v Německu) byl rozptyl po sobě následujících vrhů pouhých 20 cm. Při rozdílných klimatických podmínkách byla přesnost dopadu s 10m rozptylem. S takovouto přesností je pravděpodobné cílení střelby na jednotlivé objekty ostřelovaného místa,{{Citace monografie [29] => | příjmení = Koscelník [30] => | jméno = Petr [31] => | příjmení2 = [32] => | jméno2 = [33] => | titul = Obléhání hradu Karlštejn roku 1422. In: KRIŠTUF, Petr. Archeologická studia: sborník z 1. studentské konference katedry archeologie FF ZČU v Plzni [34] => | vydání = [35] => | vydavatel = Západočeská univerzita [36] => | místo = Plzeň [37] => | rok = 2010 [38] => | počet stran = [39] => | strany = 87–98 [40] => | isbn = 978-80-7043-949-4 [41] => }} opakovaná úmyslná střelba do stejného. [42] => [43] => == Zajímavosti == [44] => [[Soubor:Weissensee steinschleuder.jpg|náhled|275x275pixelů|Trebuchet v Runneburgu]] [45] => [46] => === První === [47] => Jako projektily se k šíření požárů používaly také zápalné soudky či otepi slámy napuštěné olejem. [48] => [49] => Zcela netradiční munici představovaly soudky plněné mršinami, zdechlými zvířaty či žumpou: Stalo se tak např. při [[Obléhání Karlštejna husity|obléhání]] hradu [[Karlštejn]]a r. [[1422]] [[Husitské války|husitskými]] vojsky, která naházela do hradu během půlročního obležení až na 2 000 kusů takové munice.{{Citace monografie [50] => | příjmení = Sedláček [51] => | jméno = August [52] => | příjmení2 = [53] => | jméno2 = [54] => | titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl 6. Podbrdsko [55] => | vydání = [56] => | vydavatel = Argo [57] => | místo = Praha [58] => | rok = 1995 [59] => | počet stran = [60] => | strany = 47 [61] => | isbn = [62] => }} Jednalo se o jakousi biologickou zbraň, šířící infekce mezi obležené. [63] => [64] => === Druhá === [65] => Někteří odborníci se domnívají, že trebuchet byl vynalezen na přelomu [[starověk]]u a [[středověk]]u, většina však zastává názor, že byl vynalezen ve [[13. století]] a byl používán jako jedna z hlavních obléhacích zbraní v pozdním středověku, než jej v průběhu [[15. století]] vytlačila obléhací [[Dělo|děla]]. [66] => [67] => Určitou přechodnou renesanci zaznamenaly při dobývání [[Střední Amerika|Střední Ameriky]], když je [[Hernán Cortés]] použil namísto nedostatkových [[dělo|děl]], např. při dobývání [[Tenochtitlán]]u. Jejich použití však bylo pouze dočasným nouzovým řešením: Jakmile byl na kontinent přesunut dostatečný počet děl, byly trebuchety opět zapomenuty. [68] => [69] => === Třetí === [70] => V roce [[1779]] si britské síly bránící obležený [[Gibraltar]] vyrobily trebuchet, ten však do bojů nejspíše nijak významně nezasáhl. [71] => [72] => == Odkazy == [73] => === Reference === [74] => [75] => [76] => === Související články === [77] => * [[dělo]] [78] => * [[koncentrický hrad]] [79] => * [[obléhání ve středověku]] [80] => [81] => === Externí odkazy === [82] => * {{Commonscat}} [83] => * {{Commons|Trebuchet}} [84] => [85] => {{Pahýl}} [86] => {{Autoritní data}} [87] => [[Kategorie:Mechanické střelné zbraně]] [88] => [[Kategorie:Obléhací zbraně]] [] => )
good wiki

Trebuchet

286x286pixelů 220x220pixelů Trébuchet [trebišet] (také trebus, triboke, trabuchetum, trabocco, blida) byla obléhací zbraň pracující na principu vahadla (nerovnoramenné páky a protizávaží), nikoliv tedy torzního momentu jako u jiných katapultů. Jedná se o velký „dalekonosný katapult“ dřevěné konstrukce, určený k rozbíjení zejména budov a hradeb, použít jej však bylo možné i proti těsným formacím pěchoty.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'dělo','Soubor:Trebuchet Castelnaud.jpg','Kategorie:Mechanické střelné zbraně','koncentrický hrad','balistická křivka','Tenochtitlán','Hernán Cortés','Dělo','13. století','starověk','1422','Obléhání Karlštejna husity'

1422

Rok 1422 byl rokem důležitým pro české dějiny.

Dělo

Starověk

Starověk je období v lidské historii, které se vyznačuje rozvojem civilizací a kultur.

Tenochtitlán