Array ( [0] => 15516823 [id] => 15516823 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Trondheim [uri] => Trondheim [3] => TrondheimBridge-modf.jpg [img] => TrondheimBridge-modf.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Trondheim [2] => | obrázek = P1040097.jpg [3] => | popisek = Historické budovy přístavních skladů u řeky Nidelvy [4] => | vlajka = Flag of Trondheim.svg [5] => | znak = Coat of arms of Trondheim.svg [6] => | zeměpisná šířka = 63.430553 [7] => | zeměpisná délka = 10.392208 [8] => | stát = Norsko [9] => | pojem vyššího celku = [[Norské regiony|Region]] [10] => | název vyššího celku = Trøndelag [11] => | pojem nižšího celku = [[Kraje v Norsku|Kraj]] (fylke) [12] => | název nižšího celku = [[Trøndelag]] [13] => | loc-map = {{LocMap |Norsko |label=Trondheim |position=left |width=250 |lat=63.429722 |long=10.393333 |float=center |caption=}} [14] => | rozloha = 341 [15] => | počet obyvatel = 198219 [16] => | obyvatelé aktuální k = 2019 [17] => | etnické složení = [18] => | náboženské složení = [19] => | status = [20] => | starosta = Rita Ottervik (Ap) (2003) [21] => | web = http://www.trondheim.kommune.no/ [22] => | obecní úřad = [23] => | telefonní předvolba = [24] => | psč = [25] => | označení vozidel = [26] => | typ statistického celku = [27] => | název statistického celku = [28] => }} [29] => [[Soubor:Kristiansten festning Trondheim.jpg|náhled|Kristianstenova pevnost (červen 2005)]] [30] => [31] => '''Trondheim''' (dříve ''Nidaros'') je správní město kraje [[Trøndelag]] v [[Norsko|Norsku]] a centrem Trondheimskémo regionu. Se svými 198 219 obyvateli v roce [[2019]] je Trondheim třetím největším městem [[Norsko|Norska]]. Město leží u 130 km dlouhého [[fjord]]u, který nese jeho jméno – [[Trondheimsfjord]]en. Ve městě ústí do moře řeka [[Nidelva]]. [32] => [33] => == Historie == [34] => Město založil roku [[997]] [[Olaf I. Tryggvason|Olaf Tryggvason]], který později přijal jména Olaf I. Jako potomek [[Harald I. Krásnovlasý|Haralda Hårfagra]] se nechtěl dopustit stejné chyby - obejít se totiž bez centrálního města říše. Zvolil pro ně strategicky výhodné místo v meandrech řeky Nidaroselvu (Nidelva). Tam dal postavit [[Nidarnes]], svůj královský dvorec, a také první [[kostel]], zasvěcený svatému Klementovi. Po Olafově smrti v [[Bitva u Svolderu|Bitvě u Svolderu]] (roku [[1000]] po Kristu) tady vládli místodržící dánských králů, až pak roku [[1015]] nastoupil do úřadu regenta v Nidarosu [[Olaf II. Norský]]. Bylo mu dopřáno 13 let vlády. Využil jich k tomu, aby upevnil pořádek a zavedl [[křesťanství]] jako státní [[náboženství]]. To ovšem u šlechty a sedláků nevzbuzovalo v žádném případě jenom sympatie; obávali se totiž, že ztratí svůj vliv. Naopak došlo k tomu, že když se Olaf po svém vynuceném útěku vrátil z Gardarike zpátky do Norska, aby opět získal svůj trůn, postavila se mu do cesty v Stiklestadu selská [[armáda]] a uštědřila mu zdrcující porážku. Olaf přitom padl a jeho tělo bylo bez poct zahrabáno do písku. [35] => [36] => Pozoruhodné je, že Olafova smrt na bitevním poli [[30. červenec|30. července]] [[1030]] znamená vlastně i vzestup Nidarosu na úroveň náboženského centra země. Za pouhých pět let se stal právě z nechtěného krále světec ([[1035]]), jehož tělo bylo přeneseno do chrámu svatého Klimenta. A pak rychle narůstaly zástupy poutníků, kteří se hlásili k „novému“ norskému světci. Kostel svatého Klimenta pro ně byl zakrátko příliš těsný - záměr postavit nový veliký chrám nabýval stále určitějších obrysů. V [[11. století]] se pak začal plán realizovat. Kromě toho se musela pro poutníky vystavět i potřebná infrastruktura – jídelny a noclehárny, což dodalo městu první impuls růstu. Když Olaf Kyrre oddělil norskou církev od brémského kléru, jemuž do té doby podléhala, zřídil biskupství v [[Oslo|Oslu]], [[Bergen]]u a v Nidarosu. Právě Nidaros byl z těchto měst největší. Od roku [[1153]] se stal arcibiskupským sídlem a podléhalo mu sedm biskupství. [37] => [38] => Také první hospodářský rozkvět přinesli Nidarosu poutníci a ovšem i rostoucí obchod se severem Norska a s ostrovy v Atlantiku. Až do počátku [[13. století]] byl Nidaros také hlavním městem země. Když pak [[Haakon IV. Norský|Håkon IV.]] zvolil za hlavní město země na jihu položený Bergen, Nidaros zůstal nadále centrem náboženským, kde kromě katedrály vyrostlo ještě devět kostelů a pět [[klášter]]ů. Tímto jeho postavením nedokázala otřást ani Kalmarská unie, v níž dominovali [[Dánové]]. [39] => [40] => Zdejší obchod však ztratil své prvořadé postavení silným tlakem [[Kodaň|Kodaně]] a výsadami hanzy. Pravidelné katastrofy v podobě [[požár]]ů zabránily dalším pokusům o soustavný vzestup. K tomu ještě přistoupila skutečnost, že s [[reformace|reformací]] roku [[1536]] skončila i "náboženská turistika" a arcibiskup musel Nidaros opustit. Do toho období také spadá přejmenování města, které až do té doby neslo jméno řeky, jež je chránila. Teď bylo přejmenováno na Trondhjem. Když se pak roku [[1931]] objevily snahy vrátit městu původní historické jméno, většina jeho obyvatel hlasovala proti. A tak došlo k pravopisné úpravě na Trondheim. [41] => [42] => S úpadkem hanzy a s uznáním Norska jako samostatného státu pod dánskou korunou se prosadil i nový rozkvět Trondheimu. Odtud se exportovaly [[treska|tresky]], [[sleď|sledi]], [[dřevo]] a [[røros]]ká [[měď]]. A když pak roku [[1681]] opět zpustošil Trondheim zničující požár a město doslova lehlo [[popel]]em, změnila se od základu i celá tvářnost jeho zástavby. Zatímco až doposud se nové domy stavěly vždy na základech těch původních a půdorys [[ulice|ulic]] zůstával zachován, tentokrát byly ulice velkorysým způsobem rozšířeny, vyrostly tu kamenné domy a byl vypracován půdorysný plán města v podobě jakési šachovnice, která je pro střed Trondheimu dodnes charakteristická. [[Generál de Cicignon]], tehdejší architekt a budovatel města, se orientoval podle existujících monumentálních architektur Trondheimu. Tak hlavní třídu [[Munkegate]] umístil ve směru od dómu k Mnišskému ostrovu, na ní kolmo druhou hlavní ulici Kongengate vedl kolem mariánského chrámu, kterému se dnes říká [[kostel Panny Marie Milostiplné]]. Založil také čtvrť Bakklandet, ležící východně od Nidaroselvu ([[Nidelva]]), která se tak stala první městskou částí ležící vně chráněného [[poloostrov]]a. [43] => [44] => [[Soubor:Trondheim map 1898.jpg|náhled|Mapa Trondheimu z roku 1898.]] [45] => Obchod se však zase brzy dostal do rukou cizinců, ti ovšem zakrátko začali přijímat norské státní občanství. Z tohoto období také pocházejí velké kupecké dvory, jako je například Stiftsgården a Hornemansgården, paláce rodin Møllmannových a Schøllerových. Roku [[1800]] měl Trondheim víc obyvatel než [[Oslo]] a Eidsvollská ústava ustanovila trondheimskou katedrálu korunovačním chrámem norských panovníků. [46] => [47] => S industrializací došlo k nové expanzi města. Přístavní hráze byly roku [[1880]] prodlouženy a byly také vybudovány nové části přístavu na severním konci města. Ve stejném období byla zahájena plavba parolodí na lince do Osla a dokončena byla i výstavba røroské [[železnice|železniční tratě]]. Později k tomu ještě přibyly železniční tratě kopce Dovrefjellu a neråkerská železnice do [[Švédsko|Švédska]]. [48] => [49] => V roce [[1914]] už mělo město 55 000 obyvatel. Mimo střed vznikaly stále nové [[městská čtvrť|městské čtvrtě]]. Dnes zasahuje Trondheim daleko přes řetězec vrchů, který ho obklopuje, a má asi 140 000 obyvatel. Ekonomické aktivity ve městě jsou široce specializované a vysoká škola pedagogická a instituty technických směrů byly roku [[1969]] povýšeny na [[univerzita|univerzitu]]. V současné době tu studuje 10 000 mladých lidí; množství studentů dodává městu specifický charakter. "Staré mladé město", jak Trondheimu místní lidé rádi říkají, ovšem nenabízí jenom mnoho historických pozoruhodností, ale také širokou škálu aktivit, sahající od muzicírování v hospodách až po proslulé [[koncert]]y, které se konají v dómu během [[Týden svatého Olafa|Týdne svatého Olafa]] a vylepšují tak kulturní úroveň života obyvatel i návštěvníků Trondheimu. Dokonce tu můžeme v samotném centru města chytat na udici [[losos]]y. Trondheim zavedl stejně jako Oslo a Bergen systém poplatků - [[mýtné]]ho - za každý vjezd do města. [50] => [51] => == Přírodní podmínky == [52] => V důsledku své zeměpisné polohy na severu jsou letní noci v Trondheimu jasné téměř jako během dne a zimní dny jsou naopak temné. V [[prosinec|prosinci]] vychází [[slunce]] kolem 10 hodiny ranní a pohybuje se jen velice nízko nad obzorem. Zapadá již ve 14 hodin 30 minut. Nejvyšší horou v oblasti je Storheia, 565 metrů nad mořem. [53] => [54] => Přesto všechno má Trondheim mírné [[Podnebí|klima]] západních pobřeží, po většinu času chráněné od větrného otevřeného pobřeží. Nejvyšší zaznamenaná teplota je 35 °C z [[22. červenec|22. července]] [[1901]], nejnižší, -26,1 °C, byla zaznamenána v [[únor]]u [[1899]]. V Trondheimu často napadne první [[sníh]] už v [[listopad]]u, sněhová pokrývka ale není stálá celou [[zima|zimu]]. Může překvapit i teplé a deštivé jarní počasí. Během zimy je průměrně 14 dnů, kdy je sněhová pokrývka vyšší než 25 cm a 22 dnů, kdy klesne minimální teplota pod -10 °C. Přirozeně je více sněhu ve výše položených čtvrtích než v centru. Příkladem jsou čtvrtě Byåsen a Heimdal, a také nedaleké lyžařské centrum [[Bymarka]], kde jsou výborné lyžařské podmínky. [[Jaro]] je zde typické krásným slunečným počasím, ale rána mohou být chladná a někdy až mrazivá. Od [[květen|května]] se denní teploty už mohou pohybovat nad 20 °C, ale jen výjimečně. Během [[léto|léta]] je průměrně 34 dnů, kdy je se teplota dostane na více než 20 °C. Teplota nad 30 °C se dostane jen velmi výjimečně. V [[říjen|říjnu]] už se teplota nad 20 °C dostane jen výjimečně a je typickým [[podzim]]ním měsícem. Teploty jsou nízké, rána už někdy mrazivá a opadává [[list]]í. [[Listopad]] už je podstatně temnější a chladnější, často mrazivý. Průměrný roční úhrn [[srážky|srážek]] je 892 mm. Průměrné měsíční hodnoty srážek jsou po celý rok téměř stejné, i když v druhé polovině roku proprší o trochu více než v první. Příklad může být nejsušší měsíc [[duben]] (49 mm) a nejdeštivější měsíc [[září]] (113 mm). V této oblasti byla v posledních letech často zaznamenána vyšší teplota vzduchu, než je zvykem. Konkrétně za posledních 25 let to bylo skoro o 2 °C. [55] => [56] => {{Podnebí [57] => | místo = Trondheim [58] => | průměrné denní maximum C leden = 0,1 [59] => | průměrné denní maximum C únor = 1,0 [60] => | průměrné denní maximum C březen = 4,1 [61] => | průměrné denní maximum C duben = 7,8 [62] => | průměrné denní maximum C květen = 14,1 [63] => | průměrné denní maximum C červen = 17,3 [64] => | průměrné denní maximum C červenec = 18,4 [65] => | průměrné denní maximum C srpen = 17,8 [66] => | průměrné denní maximum C září = 13,6 [67] => | průměrné denní maximum C říjen = 9,1 [68] => | průměrné denní maximum C listopad = 3,7 [69] => | průměrné denní maximum C prosinec = 1,5 [70] => | průměrné denní maximum C rok = 9,0 [71] => | průměrné denní minimum C leden = -6,5 [72] => | průměrné denní minimum C únor = -5,7 [73] => | průměrné denní minimum C březen = -3,0 [74] => | průměrné denní minimum C duben = 0,3 [75] => | průměrné denní minimum C květen = 5,0 [76] => | průměrné denní minimum C červen = 8,8 [77] => | průměrné denní minimum C červenec = 10,3 [78] => | průměrné denní minimum C srpen = 9,8 [79] => | průměrné denní minimum C září = 6,6 [80] => | průměrné denní minimum C říjen = 3,3 [81] => | průměrné denní minimum C listopad = -2,0 [82] => | průměrné denní minimum C prosinec = -4,8 [83] => | průměrné denní minimum C rok = 1,8 [84] => | průměrné srážky mm leden = 63 [85] => | průměrné srážky mm únor = 52 [86] => | průměrné srážky mm březen = 54 [87] => | průměrné srážky mm duben = 49 [88] => | průměrné srážky mm květen = 53 [89] => | průměrné srážky mm červen = 68 [90] => | průměrné srážky mm červenec = 94 [91] => | průměrné srážky mm srpen = 87 [92] => | průměrné srážky mm září = 113 [93] => | průměrné srážky mm říjen = 104 [94] => | průměrné srážky mm listopad = 71 [95] => | průměrné srážky mm prosinec = 84 [96] => | průměrné srážky mm rok = 891 [97] => | zdroj = [http://www.worldweather.org/008/c00907.htm World Weather Information Service] [98] => }} [99] => [100] => == Architektura == [101] => [[Soubor:Nidarosdomen.jpg|náhled|[[Nidaroský dóm]] z Elgseterbrua (říjen 2004)]] [102] => [103] => === Nidaroský dóm === [104] => {{Podrobně|Nidaroský dóm}} [105] => Nidaroský dóm ({{Vjazyce|no}} ''Nidarosdomen'') je nejmohutnější středověké architektonické dílo v celém Norsku. Nidaroský dóm se nachází ve třetím největším městě Norska - Trondheimu. Se svými 102 metry délky a 50 metry šíře je to největší gotický chrám ve [[Skandinávie|Skandinávii]]. Dějiny stavby korunovačního dómu norských [[král]]ů jsou velmi rozmanité a trvají bezmála celé [[tisíciletí]]. [106] => [107] => === Arcibiskupský palác === [108] => Jižně od dómu stojí [[Arcibiskupský palác]], kterému se {{Vjazyce|no}} říká ‘‘Erkebispegården‘‘. Je to nejstarší severská světská stavba a pochází až z doby biskupa [[Øystein]]a. Bránou rozdělená dvě palácová křídla, jež jsou situována směrem k Nidaroselvu, ale navenek působí, jako by byla zaražena do země; k nebetyčné gotice [[katedrála|katedrály]] se to jeví velmi kontrastně. Po reformaci se paláce užívalo jako šlechtického sídla a vojenské základny. V dobrém stavu se dochoval rytířský sál z roku [[1180]]. Budovy dnes slouží částečně jako [[muzeum]]. Vystavují se tu zbraně, praporce a nejrůznější předměty z vybavení selských vojsk ze [[16. století]] – také zbraně norských oddílů z bojů proti [[německá armáda|německé armádě]] za poslední války. [109] => [110] => === Ostatní zajímavosti v centru === [111] => Když vyjdeme z areálu [[biskupství]], procházíme po Munkegate. Tady se zachovalo cihlové stavení katedrální školy a odtud nedaleko na sever stojí Sněmovní dům, správní budova z padesátých let osazená bronzovými vraty a ozdobená keramickými reliéfy, jež zachycují scény z dějin města. Naproti domu stojí budova Uměleckoprůmyslového muzea se sbírkami historického [[nábytek|nábytku]], [[šperk]]ů, [[kroj]]ů a ozdobných předmětů z padesátých a šedesátých let minulého století. [112] => [113] => Munkegate pak vede dál k rozsáhlému tržišti, k Torgetu, jehož dominantou je 20 metrů vysoký sloup a na něm socha zakladatele města [[Olaf I. Tryggvason|Olafa Tryggvassona]]. Sloup slouží zároveň jako obří ručička slunečních hodin. Na tomto ústředním náměstí města se konají ve všední dny malebné trhy. A jedné veselé a kulaťoučké návštěvníci tohoto tržiště tu v jižním rohu postavili pomník. Když zabočíme na východ do Kongensgate, dojdeme po několika metrech ke kostelu Panny Marie, vybudovanému na zbytcích staré mariánské svatyně. Kostel byl v [[18. století]] prodloužen západním směrem a také jeho věž pochází z té doby. Barokní oltář Panny Marie stával dříve v katedrále. [114] => [115] => Dále na sever po Munkegate, na rohu s ulicí Dronningensgate, stojí [[Stiftsgården]]. Tento rokokový 13 metrů vysoký a 58 metrů dlouhý palác postavila rodina Schøllerů kolem roku [[1770]]. Je to jeden z největších dřevěných [[palác]]ů ve [[Skandinávie|Skandinávii]] a v současné době slouží jako sídlo norské královské rodině. Na konci Munkegate upoutá pozornost [[Ryby|rybí]] trh. Nabízejí se tu rozličné druhy syrových i uzených ryb. [116] => [117] => [[Soubor:TrondheimFromRoofOfNidarosdomen-improved.jpg|náhled|Centrum města a v pozadí ostrov Munkholmen]] [118] => V prodloužení Munkegate, dva kilometry před městem, leží v zátoce [[Trondheimfjord]]u [[Munkholmen]], Mnišský [[ostrov]], a v prostoru směrem od nákladního [[přístav]]iště Ravnkloa, přímo pod rybím trhem, vykládají čluny své náklady. Dřív než tu benediktini postavili svůj [[klášter]], býval ostrov městským popravištěm. Po reformaci byl klášter opuštěn a roku [[1531]] ho [[požár]] zcela zničil. Jeho ruiny byly přestavěny na pevnost, ale i ta byla ponechána osudu, když se dospělo k poznání, že děla nedostřelí ani na pevninu. Potom Munkholmen sloužil jako vězeňský ostrov. Dnes tam za pěkného [[počasí]] láká turisty koupaliště restaurací. [119] => [120] => Když se obrátíme z Ravnkloy na východ a projdeme se obchodní ulicí Olaf Tryggvassonsgate, dojdeme k řece Nidelvě. Podél jejího břehu vede ulice Kjøpmannsgate a na jejím severním konci stojí [[Věznice|vězení]] z [[19. století]], které dnes slouží městu jako Lodní muzeum. Odtud se obrátíme na jih a dojdeme ke krásným starým domům, jež sloužily jako [[sklad]]iště. Jsou to domy stojící na pilotách, restaurované značnými finančními náklady, které se staly chráněnými památkami. Nejpěknější pohled na zbytky skladištní čtvrti je ze starého padacího [[most]]u [[Bybrua]], po němž kdysi býval jediný přístup k městu. A tudy se opět vracíme obloukem k dómu. [121] => [122] => V centru města stojí za návštěvu i Dům uměleckého spolku (Bispegate 7), který vystavuje díla norských malířů, částí expozice je také [[Edvard Munch|Munchův]] pokoj s grafikami a sbírka děl evropských malířů 19. a [[20. století]]. V ulici Skakkesgate 47 stojí dům Královské vědecké společnosti. Můžeme zde navštívit výstavy z oboru [[ornitologie]], [[mineralogie]], [[zoologie]] a sakrálního umění. V ulici Kongensgate, v bezprostřední blízkosti Torgetu, se zachoval starý dům [[Hornemanngården]] a [[lékárna]] U labutě - jsou to krásné dřevěné stavby z [[18. století]]. Ve sklepě spořitelny na Torgetu se našly zbytky kostela svatého Řehoře z [[12. století]] a jsou zpřístupněny veřejnosti. Dnes v Trondheimu zbyly z devíti [[kostel]]ů jen další dva, ruiny kostela svatého Olafa nedaleko dómu a dalšího kostela Lade na stejnojmenném panském dvoře ve východní části města. [123] => [124] => Hlavní regionální divadlo [[Trøndelag]], je také v Trondheimu, je to údajně nejstarší činné divadlo ve světě. [125] => [126] => === Pamětihodnosti mimo centrum === [127] => [[Soubor:Trondheim, Norway panorama.jpg|náhled|Pohled na Trondheim (únor 2002)]] [128] => Na východním břehu řeky Nidelvy stojí pevnost [[Kristiansten]] ze [[17. století]]. Časně ráno je odtud nejkrásnější pohled na město. Naproti tomu [[Trøndelag Folke Museum]] (Trøndelagské národopisné muzeum), které leží na západním konci města, se nejpěkněji vyjímá ve večerním osvětlení. Můžeme si tu prohlédnout 55 dřevěných domů z Trøndelagu, stany [[Sámové|Saamů]] a zbytky starého hradu krále Sverreho. [129] => [130] => Pod muzeem, v ohybu Sverdrupsveienu k Byåsvei, je další místo s pěkným výhledem. Třetí možnost, jak si prohlédnout město s výšky, nabízí otáčivá [[restaurace (pohostinství)|restaurace]] na 85 metrů vysoké televizní věži na kopci při východní straně města. [131] => [132] => Nedaleko [[silnice]] E 6, u výjezdu z města na sever, stojí starý panský dvorec [[Ringve Gård]]. Uprostřed nově založené [[botanická zahrada|botanické zahrady]] tu stojí Muzeum hudebních nástrojů. Vystavují se tu v historicky chronologickém uspořádání hudební nástroje a demonstruje se také způsob, jakým se na ně hraje, včetně zvukových efektů a ukázek. V létě pořádá komorní soubor Ringve [[koncert]]y historických hudebních nástrojů. [133] => [134] => == Vzdělání == [135] => [[Soubor:Hovedbygget ntnu.jpg|náhled|Norská univerzita vědy a technologie]] [136] => Trondheim se nazývá městem studentů. V průměru každý šestý obyvatel je [[student]]. Ve městě se nachází 11 [[vysoká škola|vysokých škol]]. Trondheim katedralskole („Trondheimská katedrální škola“) byla založena v roce [[1152]] a je nejstarším [[gymnázium|gymnáziem]] v Norsku, zatímco Brundalen videregående skole je se svými 1100 žáky a 275 zaměstnanci největší v celém kraji Sør-Trøndelag. [137] => [138] => V Trondheimu také sídlí [[Norská univerzita vědy a technologie]] (''Norges Teknisk-Naturvitenskapelige Universitet, NTNU''), jejíž kampusy v Trondheimu navštěvuje přibližně 37 000 studentů, díky tomu je NTNU největší univerzitou v Norsku na základě počtu studentů (celkem 43 422 i s kampusy Gjøvik a Ålesund).{{Citace elektronického periodika [139] => | titul = Facts and figures - NTNU [140] => | periodikum = www.ntnu.edu [141] => | url = https://www.ntnu.edu/facts [142] => | datum přístupu = 2024-03-26 [143] => }} Dalších asi 7000 studentů navštěvuje [[Vysokou školu Sør-Trøndelag]] (''Høgskolen i Sør-Trøndelag, HiST''). Tisíce studentů z celého Norska sem dorazily studovat na NTNU a HiST, což znamená že je současný počet obyvatel města o trochu vyšší než se oficiálně uvádí. [144] => [145] => Dále se v Trondheimu nachází regionální nemocnice St. Olav University Hospital (''St. Olavs Hospital Universitetssykehuset i Trondheim'') a [[SINTEF]] - největší nezávislá výzkumná organizace ve Skandinávii s 1800 zaměstnanci. [146] => [147] => V Trondheimu existuje 99 [[základní škola|základních škol]], gymnázium a 3 mezinárodní školy. [148] => [149] => == Sport == [150] => Ve městě sídlí fotbalový klub [[Rosenborg BK]]. [151] => [152] => == Různé == [153] => Místní noviny ''Adresseavisen'' jsou nejstaršími novinami v Norsku a jejich činnost je doložitelná už od roku [[1767]]. Regionální televizní stanice jsou ''Norsk Rikskringkasting Trøndelag'' a ''TVTrøndelag''. [154] => [155] => == Partnerská města == [156] => {{Sloupce|2|2= [157] => * {{flagicon|GER}} [[Darmstadt]], [[Německo]] [158] => * {{flagicon|GBR}} [[Dunfermline]], [[Fife]], [[Spojené království|Velká Británie]] [159] => * {{flagicon|AUT}} [[Štýrský Hradec]], [[Rakousko]] [160] => * {{flagicon|ISL}} [[Kópavogur]], [[Island]] [161] => * {{flagicon|SWE}} [[Östersund]], [[Švédsko]] [162] => * {{flagicon|SWE}} [[Norrköping]], [[Švédsko]] [163] => * {{flagicon|Faerské ostrovy}} [[Klaksvík]], [[Faerské ostrovy]] [164] => * {{flagicon|DEN}} [[Odense]], [[Dánsko]] [165] => * {{flagicon|ISR}} [[Petach Tikva]], [[Izrael]] [166] => * {{flagicon|Palestina}} [[Rámaláh|Ramalláh]], [[Palestina]] [167] => * {{flagicon|CRO}} [[Split]], [[Chorvatsko]] [168] => * {{flagicon|FIN}} [[Tampere]], [[Finsko]] [169] => * {{flagicon|MDA}} [[Tiraspol]], [[Moldavsko]] [170] => * {{flagicon|USA}} [[Vallejo (Kalifornie)|Vallejo]], [[Spojené státy americké|USA]] [171] => * {{flagicon|Eritrea}} [[Keren]], [[Eritrea]] (partnerství s částí [[Heimdal]]) [172] => }} [173] => [174] => == Reference == [175] => [176] => [177] => == Externí odkazy == [178] => * {{Commonscat}} [179] => * [https://web.archive.org/web/20160530010232/http://www.trondheim.kommune.no/ Oficiální strana města] [180] => [181] => {{Norsko}} [182] => {{Autoritní data}} [183] => [184] => [[Kategorie:Trondheim| ]] [185] => [[Kategorie:Města v Norsku]] [186] => [[Kategorie:Geografie Trøndelagu]] [187] => [[Kategorie:Bývalá hlavní města]] [] => )
good wiki

Trondheim

Kristianstenova pevnost (červen 2005) Trondheim (dříve Nidaros) je správní město kraje Trøndelag v Norsku a centrem Trondheimskémo regionu. Se svými 198 219 obyvateli v roce 2019 je Trondheim třetím největším městem Norska.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Trøndelag','Švédsko','kostel','Olaf I. Tryggvason','Skandinávie','18. století','Nidelva','klášter','koncert','požár','Oslo','Norsko'

Klášter

Koncert

Kostel

Nidelva

Norsko

Oslo

Požár

Skandinávie

Skandinávie je geografický region nacházející se na severu Evropy.

Švédsko

Švédsko je země nacházející se na Skandinávském poloostrově v severní Evropě.

Trøndelag