Array ( [0] => 15173655 [id] => 15173655 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Turbidit [uri] => Turbidit [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Conoide_torbiditica.gif|náhled|upright=1.5|I. Podélný řez tělesem turbiditním proudem
II. Pohled shora na turbiditní vějíř
III. Příčný řez několika vějíři na sobě]] [1] => [2] => '''Turbidit''' je sled [[Sedimentární hornina|usazených hornin]], který vznikl působením opakujících se [[Turbiditní proud|turbiditních proudů]], tedy podmořských [[Svahový pohyb|sesuvů]], které nesly [[Suspenze (chemie)|suspenzi]] klastických [[sediment]]ů. [3] => [4] => Protože se největší částice nesené proudem usadí nejdříve a nejmenší a nejlehčí naopak nakonec, jsou turbidity tvořeny typickou sekvencí [[Gradační zvrstvení|gradačního zvrstvení]] sedimentů s hrubozrnnými naspodu a jemnozrnnými částicemi ve svrchní části. Turbidity jsou nejběžnější pro [[Klastický sediment|klastické sedimenty]], ale nevznikají výhradně v nich, známy jsou například i z [[uhličitany|karbonátových]] hornin (tzv. kalciturbidity). [5] => [6] => Termín jako první použil nizozemský geolog [[Philip Henry Kuenen|P. H. Kuenen]] v roce 1957.Kuenen, P.H., 1957, Sole markings of graded graywacke beds. Journal of Geology, 65, s. 231–258 Popis sledu turbiditů popsal ve své práci roce 1962 [[Arnold Bouma]]. Pro sled vrstev typický pro turbidity se vžilo označení [[Boumova sekvence]]. Později se ukázalo, že daná sekvence ve skutečnosti platí jen pro střednězrnné turbidity a byly vyčleněny i jiné typy sekvencí jako například [[Loweho sekvence|Loweho]] (1982) a jiné. [7] => [8] => Megaturbidity jsou zvláštním případem turbiditů, představují mnoho metrů mocné sedimenty turbiditních proudů uložené při katastrofických událostech jako byl kolaps šelfu kontinentu. Někdy mohou mít obdobný charakter i sedimenty, které sklouzly do pánve menších rozměrů, ve níž se nemohly šířit do stran. [9] => [10] => == Turbiditní sekvence == [11] => Výskyt opakujících se vrstev [[Slepenec|slepenců]], [[Pískovec|pískovců]] a [[Jílovec|jílovců]] v hlubinných sedimentech byl dlouho pro geology nejasný. Střídání hlubinných jílovců, případně [[Jílovitá břidlice|břidlic]] se slepenci a pískovci, které byly prokazatelně mělkovodního původu se vysvětloval různě. Nejčastěji jako výkyvy výšky vodní hladiny. [12] => [13] => [[Arnold H. Bouma]], který studoval hlubokovodní sedimenty, vysvětlil zjemňování velikosti zrn [[Klastický sediment|klastických sedimentů]] od slepenců ve spodní části sekvence, přes pískovce, [[prachovec|prachovce]] až po jílovce, tak že tuto zákonitou posloupnost spojil s jednorázovým působením turbiditního proudu, který smyl sedimenty [[Kontinentální šelf|šelfu]] na svah a do hlubších částí oceánu. Jeden proud tedy všeobecně představuje jednu sekvenci rozdělenou v ideálním případě na 5 intervalů (A až D).Kukal, Z., 1986: ''Základy sedimentologie.'' Academia, Praha, 446 s. Proudy obvykle leží nad sebou a představují mnohokrát se opakující sledy těchto sekvencí nebo jejich částí. [14] => [[Soubor:Devonian_Turbidite_Becke-Oese_Bouma-Sequence.jpg|vpravo|náhled|Kompletní Boumova sekvence v devonských pískovcích (Becke-Oese, [[Německo]])]] [15] => Začíná se [[Eroze|erozním]] kontaktem, kdy síla proudu nedovoluje sedimentaci ale naopak na své cestě do nižších částí [[Sedimentární pánev|pánve]] eroduje podložní nezpevněný sediment. Nad erozivním kontaktem se nachází interval postupně zesilujícího sedimentu představujícího nejprve [[štěrk]] v písečné základní hmotě, který přechází do masivních většinou hrubozrnných pískovců. Ten je označován jako masivní, paralelně zvrstvený interval Ta. Jde o nejtěžší částice, které z nesené suspenze vypadly jako první. Nad ním se nachází interval střednězrnného rovnoběžně zvrstveného pískovce – tzv. paralelně zvrstvený interval Tb. Přechod mezi intervaly je postupný. Následně, při zpomalení proudu dochází k usazování šikmo zvrstveného pískovce, nejčastěji s [[Čeřiny|čeřinami]]. Přítomné [[konvolutní zvrstvení]] je důsledkem postsedimentární deformace. Interval se označuje jako Tc. Po vypadnutí těžších zrn delší dobu sedimentuje interval laminovaného [[prach]]u až [[jíl]]u, tvořícího nejdéle se pohybující část turbiditního proudu. Označuje se jako Td. Závěrečnou část sekvence tvoří kalový horizont jílu bez makroskopických textur. Tento pelitový (částice do velikosti pod 0,002 mm) interval je označován Te. Sekvenci může ukončit interval hemipelagických jílovců, které se usazovaly na mořském dně v době klidu. Vzhledem k pomalé míře sedimentace v hlubinných oblastech tento interval představuje delší dobu, jeho tloušťka je však ve srovnání s turbidity menší. [16] => [17] => Turbiditní sekvence může být mocná několik decimetrů až 1–2 metry.{{Citace elektronické monografie [18] => | příjmení = Petránek [19] => | jméno = Jan [20] => | odkaz na autora = Jan Petránek (geolog) [21] => | titul = On-line geologická encyklopedie - Arkóza [22] => | url = http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?turbiditni_proud [23] => | datum vydání = [24] => | datum aktualizace = [25] => | datum přístupu = 2017-03-10 [26] => | vydavatel = geology.cz [27] => | jazyk = [28] => }} [29] => [30] => Ne vždy musí být v turbiditním proudu vyvinut celý sled intervalů. Mladší proudy totiž mohou erodovat svrchní část podložního proudu. Sekvence se rovněž liší svou tloušťkou vzhledem ke svému postavení v rámci tělesa sesuvu. Sekvence představující sedimenty z blízkosti centra proudu (proximálně) mají převahu hrubozrnného materiálu, zatímco sekvence z okrajové části jsou tvořeny hlavně jemnozrnným jílem a břidlicemi. [31] => [32] => == Vznik == [33] => Turbidity vznikají usazováním z hustých proudů. Při sedimentaci v [[Řeka|řekách]], ukládá proud vody částice v důsledku zvyšování tření (tzv. [[trakční proud]]y), kde hlavním činitelem je [[rychlost]] proudu. U turbiditních proudů (hustých proudů) hraje významnou roli i nasycení proudu suspenzí, které je vyvoláno zvířením kapaliny. Takový proud může nabýt hustotu řídké kaše. Menší rozdíl [[Hustota|hustoty]] kapaliny a materiálu má za následek, že takový proud může nést mnohem těžší částice. [34] => [35] => Takové podmínky mohou nastat nejen v mořském prostředí, kde jsou turbidity nejčastěji. Podobným mechanismem se řídí i [[lahar]]y, [[bahnotok]]y a [[Pyroklastický proud|pyroklastické proudy]], které v určitém stadiu zanechávají sedimenty podobné turbiditům. Turbiditům jsou podobné mnohé další podmořské sesuvy a události jako jsou například [[tempestit]]y, projevy ničivých bouří, které se však nikdy na rozdíl od turbiditů neopakují ve vrstevnatém sledu. [36] => [37] => Fluxoturbidit (jiné názvy jsou proximální turbidit, megaturbidit, seismoturbidit, vysokohustotní turbidit) je hrubozrnný druh turbiditu. Velmi často se nejedná o skutečné uloženiny turbiditních proudů ale o výsledky podmořských [[Svahový pohyb|sesuvů]], [[úlomkotok]]ů a [[bahnotok]]ů, takže tento termín není zcela nejvhodnější.Shanmugam, G., 2002, ''Ten turbidite myths.'' Earth-Science Reviews, 58, s. 311– 341 Tyto hrubozrnné turbidity většinou nemají dobře vyvinuté gradační zvrstvení. Sedimentují blíže ke zdroji, blízko podmořských kaňonů nebo velmi často přímo v nich. [38] => [39] => === Tektonická pozice === [40] => [[Soubor:Turbidite_2.JPG|vpravo|náhled|Gorgoglionský flyš miocenního stáří (jižní Itálie]] [41] => Horniny turbiditních proudů umožňují na základě svého výskytu předpokládat blízkost výše položené zdrojové oblasti, kde se delší dobu mohly akumulovat sedimenty, které byly později turbiditními proudy přemístěny do nižší části sedimentační pánve. Směry jejich proudění lze měřit. [[klast|Úlomky]], které proudy nesly, totiž na mnoha místech poškrábaly dno a odlitky výplně těchto rýh lze nalézt na spodní straně pískových lavic. Tyto sedimentární textury se označují jako [[Hieroglyf (geologie)|hieroglyfy]].Mišík, M., 1976: ''Geologické exkurzie po Slovensku.'' SPN, Bratislava, 276 s. [42] => [43] => V jezerech mohou být sedimenty turbiditové povahy významným důkazem opakování sesuvů a zemětřesení, které je způsobily. Jejich datace v [[Čtvrtohory|kvartérních]] sedimentech je možné pomocí [[Stratigrafie|stratigrafických]] metod počítáním [[varvit]]ových vrstev. [44] => [45] => == Ekonomický význam == [46] => Turbiditní proudy [[flyš]]ových pásem [[Tethys (moře)|tethydní]] oblasti jsou známy výskytem ložisek stratiformních rud [[cín]]u ([[scheelit]]), ale i [[Siderit|pelosideritů]], která jsou vázána na [[Sedimentárně-exhalační ložisko|exhalační]] ložiska. V Alpách se takové ložisko nachází u [[Erzberg]]u, pelosiderity jsou známy z oblasti [[Český Těšín|Českého Těšína]] a [[Nový Jičín|Nového Jičína]].Rozložník, L., Havelka, J., Čech, F., Zorkovský, V., 1987: ''Ložiská nerastných surovín a ich vyhľadávanie.'' Alfa, Bratislava, 693 s. V jednom z největších současných dolů na cín ve [[Felbertal]]u, se těží mineralizace tohoto typu. [47] => [48] => [[Diageneze|Litifikované]] akumulace turbiditů mohou být vhodnými pastmi na uhlovodíky jako je [[ropa]] a [[zemní plyn]]. Turbiditní sedimenty často tvoří výplň [[Předoblouková pánev|předobloukových pánví]]. Známy jsou jejich výskyty v [[Apeniny|Apeninách]], [[Pyreneje|Pyrenejích]], [[Západní Alpy|Západních Alpách]] i [[Karpaty|Karpatech]]. Menší výskyty ropy vázané na turbidity jsou známy i ze [[Slovensko|Slovenska]], zejména z okolí [[Korňa|Korni]] na [[Kysuce|Kysuci]], nebo z okolí [[Bradlové pásmo|Bradlového pásma]] na východním Slovensku. V [[Česko|ČR]] se tyto akumulace vyskytují na bázi neogenních sedimentů [[Vněkarpatské sníženiny|čelní předhlubně]] v oblasti [[Ždánický les|Ždánického lesa]], [[Kostelany|Kostelan]] a [[Dolní Dunajovice|Dolních Dunajovic]]. [49] => [50] => == Odkazy == [51] => [52] => === Reference === [53] => {{Překlad|jazyk=sk|článek=Turbidit|revize=6069198}} [54] => [55] => === Externí odkazy === [56] => * {{commonscat}} [57] => {{Autoritní data}} [58] => [59] => [[Kategorie:Usazené horniny]] [60] => [[Kategorie:Geologické procesy]] [61] => [[Kategorie:Geologická terminologie]] [] => )
good wiki

Turbidit

I. Podélný řez tělesem turbiditním proudem II.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Klastický sediment','Svahový pohyb','bahnotok','Philip Henry Kuenen','Kysuce','Česko','Západní Alpy','Slovensko','zemní plyn','Apeniny','Nový Jičín','Dolní Dunajovice'

Apeniny

Bahnotok

Česko

Kysuce

Slovensko