Array ( [0] => 15487731 [id] => 15487731 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tuzla [uri] => Tuzla [3] => TZJZN MAG05 (cropped).jpg [img] => TZJZN MAG05 (cropped).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Tuzla je město a správní středisko stejnojmenného kantonu v Bosně a Hercegovině. Leží na severovýchodě země, obklopené malebnou přírodou a s bohatou historií. Tuzla je známá svými solankovými prameny, které přispěly k rozvoji lázeňství a turistického ruchu v regionu. Město má dlouhou tradici průmyslové činnosti, přičemž jeho nejznámějším odvětvím je těžba solí. Solné prameny byly využívány již ve středověku, což ukazuje na historický význam tohoto místa. Dnes Tuzla prochází obrodou, kdy se zaměřuje na modernizaci a rozvoj, což přitahuje nové investice a obyvatele. Tuzla je také kulturním centrem regionu, kde se konají různé festivaly a akce oslavující místní tradice a umění. Město má živou atmosféru, která je podporována jeho rozmanitou komunitou. Historické památky, přírodní krásy a možnosti aktivního odpočinku dělají z Tuzly atraktivní místo pro návštěvníky i pro život. Místní obyvatelé jsou hrdí na své kořeny a společně pracují na vytváření pozitivního prostředí pro budoucnost města. Tuzla se tak stává příkladem úspěšné transformace a optimismu, který je důležitý nejen pro její občany, ale i pro celý region. [oai_cs_optimisticky] => Tuzla je město a správní středisko stejnojmenného kantonu v Bosně a Hercegovině. Leží na severovýchodě země, obklopené malebnou přírodou a s bohatou historií. Tuzla je známá svými solankovými prameny, které přispěly k rozvoji lázeňství a turistického ruchu v regionu. Město má dlouhou tradici průmyslové činnosti, přičemž jeho nejznámějším odvětvím je těžba solí. Solné prameny byly využívány již ve středověku, což ukazuje na historický význam tohoto místa. Dnes Tuzla prochází obrodou, kdy se zaměřuje na modernizaci a rozvoj, což přitahuje nové investice a obyvatele. Tuzla je také kulturním centrem regionu, kde se konají různé festivaly a akce oslavující místní tradice a umění. Město má živou atmosféru, která je podporována jeho rozmanitou komunitou. Historické památky, přírodní krásy a možnosti aktivního odpočinku dělají z Tuzly atraktivní místo pro návštěvníky i pro život. Místní obyvatelé jsou hrdí na své kořeny a společně pracují na vytváření pozitivního prostředí pro budoucnost města. Tuzla se tak stává příkladem úspěšné transformace a optimismu, který je důležitý nejen pro její občany, ale i pro celý region. ) Array ( [0] => {{různé významy|tento=městě v Bosně a Hercegovině|druhý=ukrajinském ostrově|stránka=Tuzla (ostrov)}} [1] => {{Infobox - sídlo světa [2] => | stát = Bosna a Hercegovina [3] => | pojem vyššího celku = [[Administrativní dělení Bosny a Hercegoviny|Entita]] [4] => | název vyššího celku = [[Federace Bosny a Hercegoviny]] [5] => | pojem nižšího celku = [[Administrativní dělení Bosny a Hercegoviny|Kanton]] [6] => | název nižšího celku = [[Tuzlanský kanton|Tuzlanský]] [7] => }} [8] => '''Tuzla''' (v [[srbština|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] '''Тузла''') je město v severovýchodní části [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]], správní centrum [[Tuzlanský kanton|Tuzlanského kantonu]] [[Federace Bosny a Hercegoviny]]. Leží 80 km severovýchodně od Sarajeva na soutoku řek Jala a Solina. V roce 2013 zde žilo 80 570 obyvatel a bylo tak po [[Sarajevo|Sarajevu]] a [[Banja Luka|Banja Luce]] třetím největším [[Seznam měst v Bosně a Hercegovině|městem v zemi]]. Je dopravní křižovatkou této části země a průmyslovým centrem, které se specializuje na výrobu soli{{Citace monografie [9] => | příjmení = Phillips [10] => | jméno = Douglas A. [11] => | odkaz na autora = [12] => | titul = Modern World Nations: Bosnia and Herzegovina [13] => | vydavatel = Chelsea House Publishers [14] => | místo = [15] => | rok = 2004 [16] => | počet stran = 117 [17] => | isbn = 0-7910-7911-2 [18] => | kapitola = [19] => | strany = 30 [20] => | jazyk = angličtina [21] => | url-access = registration [22] => | url = https://archive.org/details/bosniaherzegovin0000phil [23] => }}, chemický průmysl a výrobu energie. [24] => [25] => == Název == [26] => Název ''Tuzla'' je [[turečtina|tureckého]] původu a označuje [[sůl]], resp. [[solný důl]].{{Citace monografie [27] => | příjmení = Carmichael [28] => | jméno = Catherine [29] => | odkaz na autora = [30] => | titul = A concise history of Bosnia [31] => | vydavatel = Cambridge University Press [32] => | místo = [33] => | rok = 2015 [34] => | počet stran = [35] => | isbn = 978-1-107-01615-6 [36] => | kapitola = [37] => | strany = 110 [38] => | jazyk = angličtina [39] => }} Původ názvu odkazuje nejen na minulost z hlediska těžby soli, ale také i na dlouhé období [[Osmanská říše|turecké]] nadvlády. Slovanský starší název města, resp. původní osady, zněl ''Soli''. V nejstarších dobách byl tento název přebírán do dalších jazyků, např. ''Castron de Salenes'' v [[latina|latině]].{{Citace periodika [40] => | titul = Upoznajte porijeklo naziva gradova u BiH: Zašto se grad u kojem živite baš tako zove? [41] => | periodikum = buka [42] => | jazyk = srbština [43] => | url = https://www.6yka.com/novosti/upoznajte-porijeklo-naziva-gradova-u-bih-zasto-se-grad-u-kojem-zivite-bas-tako-zove [44] => | datum přístupu = 2021-12-22 [45] => }} Obec stejného názvu se vyskytuje také v blízkosti tureckého města Istanbulu; obě Tuzly jsou spolu partnerskými městy. [46] => [47] => == Umístění a klimatické poměry == [48] => Tuzla se nachází v kopcovité oblasti jihovýchodně od pohoří [[Majevica]]. Rozvinula se v širokém údolí říčky [[Jala]], která ústí do řeky [[Spreča|Spreči]] nedaleko jezera [[Modrac]], západně od Tuzly. [49] => [50] => Klima v Tuzle je mírné, ale spíše kontinentální s chladnými zimami a horkými léty. Průměrná roční teplota dosahuje 10 °C; průměrný [[úhrn srážek]] činí 895 mm. [51] => [52] => Nejnižší naměřená teplota v Tuzle činila −25,8 °C, a to dne 24. ledna 1963, nejvyšší byla zaznamenána dne 6. července 1988, a to 39,5 °C. [53] => [54] => == Historie == [55] => Na místě současného města Tuzla se dle archeologických průzkumů, které byly provedeny v jeho okolí, nacházely osady již v době [[neolit]]u. Ovlivněny byly [[Vinčanská kultura|Vinčanskou kulturou]].Sabine Plakolm: The urban development of cities in Bosnia and Herzegovina during austro-hungarian rule between 1878 and 1918 {{en}}, str. 11Před příchodem [[Římská říše|Římské říše]] bylo území dnešního města pod nadvládou [[Ilyrové|ilyrského]] kmene [[Breuci]]. Římané jej později začlenili do své provincie [[Dalmácie (provincie)|Dalmácie]]. Římská osada byla zničena po [[Stěhování národů]]. [56] => [57] => První zmínka o sídle na současném místě pochází z roku [[950]] z dokumentu [[De Administrando Imperio]] byzantského císaře a historika [[Konstantin VII. Porfyrogennetos|Konstantina VII. Porfyrogenneta]]. Území současné severovýchodní Bosny bylo v této době místem bojů mezi Byzantinci a [[Uhersko|Uherskem]]. Doložený název v [[řečtina|řečtině]] zněl ''Salines'' (''Σαλήνες''), který byl v místním slovanském jazyce upraven do podoby ''Soli''. Do příchodu Turků byla Tuzla součástí středověkého [[Bosenské království|Bosenského království]]. Roku [[1447]] byl poprvé zmíněn klášter sv. Marie v Horní Tuzle. [58] => [59] => V roce [[1473]] se dostala do rukou rodu Berislavićů, kteří osadu spolu s okolím spravovali do roku [[1512]], kdy spolu s regionem [[Usora]] celou oblast získali [[Osmanská říše|Turci]]. V rámci Osmanské říše byla Tuzla součástí [[Zvornický sandžak|Zvornického sandžaku]]. Díky těžbě soli se Tuzla rozvinula do podoby malého města ještě za turecké nadvlády. Město bylo opevněno (existovaly čtyři brány – Atik, Džindijska, Jalska a Poljska). V 17. století zde rovněž působila i řada umělců, jako např. [[Muhamed Hevaji Uskufi]], který byl autorem prvního slovníku z [[turečtina|turečtiny]] do místního slovanského jazyka. V témže století byla místní pevnost nad městem přestavěna na prachárnu.{{Citace periodika [60] => | titul = Počela rekonstrukcija tuzlanske barutane: Osmanska utvrda koja je grad štitila od vojske [61] => | periodikum = klix [62] => | jazyk = bosenština [63] => | url = https://www.klix.ba/magazin/kultura/pocela-rekonstrukcija-tuzlanske-barutane-osmanska-utvrda-koja-je-grad-stitila-od-vojske/211211065 [64] => | datum přístupu = 2021-12-22 [65] => }} [66] => [67] => V letech [[1730]] až [[1835]] byla oficiálně centrem tzv. kapetanie. [68] => [69] => Turecká nadvláda trvala do roku [[1878]], kdy bylo na [[Berlínský kongres|Berlínském kongresu]] rozhodnuto o předání správy nad Bosnou [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]]. [70] => [71] => Příchod rakouské armády v polovině roku [[1878]] nezůstal bez odpovědi. V Tuzle byla zorganizována obrana čítající tisíc mužů a Rakušanům trvalo zhruba měsíc, než do města vstoupili. Rakušané z Tuzly učinili regionální správní centrum. V Tuzle také sloužili i čeští vojáci, kteří působili v armádě [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]]. Vzhledem k blízkosti hranice se [[Srbsko|Srbskem]], se kterým po roce [[1908]] mělo Rakousko komplikované vztahy, získala Tuzla značný význam i z vojenského hlediska. V roce [[1913]] byl v Předlitavsku schválen zákon, který předpokládal výstavbu železničních tratí z Tuzly do [[Doboj]]e a do [[Brčko|Brčka]].Sabine Plakolm: The urban development of cities in Bosnia and Herzegovina during austro-hungarian rule between 1878 and 1918 {{en}}, str. 35 Během několika desítek let rakouské vlády město získávalo stále více evropský ráz, který postupně vytlačoval orientální charakter. Patřilo k prvním pěti městům v Bosně co do počtu obyvatel. [72] => [73] => [[Soubor:Durch Bosnien und die Herzegovina kreuz und quer; Wanderungen (1897) (14595283388).jpg|vlevo|náhled|Pohled na město v roce 1897]] [74] => V závěru 19. století byla v Tuzle založena moderní továrna na výrobu soli, která se rychle stala jednou z nejznámějších v celém Rakousko-Uhersku. Zatímco na počátku turecké okupace bylo z Tuzly vyváženo jen několik set tun soli ročně, za první světové války to bylo již čtyřicet čtyři tisíc.{{Citace periodika [75] => | titul = Tuzla - grad na obodu iščezlog mora [76] => | periodikum = Deutsche Welle [77] => | jazyk = bosenština [78] => | url = https://www.dw.com/sr/tuzla-grad-na-obodu-i%C5%A1%C4%8Dezlog-mora/a-49763120 [79] => | datum přístupu = 2021-12-22 [80] => }} V roce 1895 byl v blízké obci Kreka otevřen také uhelný důl, který byl největší ve své době v celé Bosně a Hercegovině; téhož roku otevřela své brány i tuzlanská cihelna, která před vypuknutím [[první světová válka|první světové války]] vyprodukovala 3,5 milionu cihel. Díky tomu se z malého města začala Tuzla rozvíjet jako město na svoji dobu moderní. Přicházeli lidé z celého regionu a rostly nové domy. V roce 1895 žilo v Tuzle celkem 11 034 obyvatel, jen o dvacet let dříve to přitom byla polovina. V témže roce bylo také zbouráno staré turecké opevnění. Tuzla získala roku [[1886]] také [[Úzkorozchodná dráha|úzkorozchodné]] železniční spojení.Sabine Plakolm: The urban development of cities in Bosnia and Herzegovina during austro-hungarian rule between 1878 and 1918 {{en}}, str. 31 To bylo naprosto klíčové pro další intenzifikaci hlavně v oblasti těžby a také průmyslu. [81] => [82] => Liberalizovány byly i náboženské poměry; postaveny byly nové kostely, katolické i pravoslavné. Bylo zde sídlo [[Srbská pravoslavná církev|pravoslavné]] eparchie. V roce 1898 zde bylo otevřeno první moderní evropské divadlo v celé Bosně a Hercegovině. Kromě toho vznikly nové úřední budovy, školy, pošty, hotely, stanice, nemocnice a kasárny, z nichž některé (zejména v historickém centru města) byly dochovány do současnosti. Postaveny byly také lázně pro léčbu revmatických chorob.{{chybí zdroj}} Zásobování vodou bylo zmodernizováno, postavena byla kanalizace a také veřejné osvětlení. Místní židovskou komunitu čítalo zhruba okolo čtyř set lidí, celkový počet obyvatel Tuzly se pohyboval někde okolo dvanácti tisíc. [83] => [84] => Od roku [[1918]] se stala Tuzla spolu s celou Bosnou součástí území [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] a později [[Království Jugoslávie|Jugoslávie]]. Období chabého ekonomického rozvoje mezi válkami charakterizovaly v Tuzle také dělnické stávky. V roce 1920 například protestovali horníci z blízké vesnice [[Husino]], kteří požadovali zvýšení mezd na kompenzaci [[inflace]], způsobující růst cen. Protest se rozšířil do [[Povstání v Husinu|ozbrojeného povstání]]. Od roku [[1929]] bylo město součástí [[Drinská bánovina|Drinské bánoviny]] (předtím bylo sídlo [[Tuzlanská oblast|oblasti]]). [85] => [86] => Mezi jedny z mála památek meziválečné doby patří modernistický most se čtyřmi sochami a atypickým osvětlením. [87] => [88] => Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] připadlo město [[Nezávislý stát Chorvatsko|nezávislému státu Chorvatsko]]. V rámci něj se nacházelo v německé okupační zóně.{{Citace monografie [89] => | příjmení = R. Donija [90] => | jméno = Robert [91] => | odkaz na autora = [92] => | titul = Sarajevo: biografija grada [93] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [94] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [95] => | místo = Sarajevo [96] => | rok = 2006 [97] => | počet stran = 462 [98] => | isbn = 9958-9642-8-7 [99] => | kapitola = [100] => | strany = [https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni/page/n195 196] [101] => | jazyk = bosenština [102] => }} Ve městě působily místní muslimské milice, které vedl [[Muhamed Hadžiefendić]], a které svedly boj s partyzánskou armádou.{{Citace monografie [103] => | příjmení = Carmichael [104] => | jméno = Catherine [105] => | odkaz na autora = [106] => | titul = A concise history of Bosnia [107] => | vydavatel = Cambridge University Press [108] => | místo = [109] => | rok = 2015 [110] => | počet stran = [111] => | isbn = 978-1-107-01615-6 [112] => | kapitola = [113] => | strany = 78 [114] => | jazyk = angličtina [115] => }} Dne [[2. říjen|2. října]] [[1943]] byla Tuzla osvobozena jednotkami [[Jugoslávští partyzáni|jugoslávských partyzánů]].{{Citace monografie [116] => | příjmení = Dolničar [117] => | jméno = Ivan [118] => | odkaz na autora = [119] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [120] => | vydavatel = eksport pres [121] => | místo = Bělehrad [122] => | rok = 1981 [123] => | počet = [124] => | isbn = [125] => | kapitola = [126] => | strany = 40 [127] => | jazyk = srbochorvatština [128] => }} V roce [[1944]] na město neúspěšně zaútočili [[četnici]] [[Dragoljub Mihailović|Dragoljuba Mihailoviće]].{{Citace monografie [129] => | příjmení = R. Donija [130] => | jméno = Robert [131] => | odkaz na autora = [132] => | titul = Sarajevo: biografija grada [133] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [134] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [135] => | místo = Sarajevo [136] => | rok = 2006 [137] => | počet stran = 462 [138] => | isbn = 9958-9642-8-7 [139] => | kapitola = [140] => | strany = [https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni/page/n210 211] [141] => | jazyk = bosenština [142] => }} [143] => [144] => V období existence socialistické [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]], tj. po roce [[1945]], byla Tuzla rozsáhlým způsobem industrializována. Byla modernizována a rozšířena železnice, původní úzkorozchodná trať byla do roku 1951 přestavěna na standardní [[rozchod koleje]]. V blízkosti města byla vybudována tepelná elektrárna, které využívala uhlí z nedalekých povrchových dolů. V Tuzle byl také soustředěn potravinářský průmysl a výroba spotřebního zboží v rámci Jugoslávie. Výrobní podniky v Tuzle byly organizovány do třech [[kombinát]]ů – ''Titovi rudnici uglja'', ''Sodaso'' a ''Igmin''. Chemické závody byly vybudovány po válce jako zcela nové. [[Josip Broz Tito]] navštívil Tuzlu v roce [[1966]].{{Citace monografie [145] => | příjmení = Biserko [146] => | jméno = Sonja [147] => | odkaz na autora = [148] => | titul = Jugoslavija: Poglavlje 1980–1991 [149] => | url = [150] => | vydavatel = Helsinški odbor za ljudska prava u Srbiji [151] => | místo = Bělehrad [152] => | rok = 2021 [153] => | počet stran = [154] => | isbn = 978-86-7208-221-0 [155] => | kapitola = [156] => | strany = 681 [157] => | jazyk = srbština [158] => }} [159] => [160] => Centrum města bylo zcela přestavěno, původní nízké domy na mnoha místech nahradily výškové budovy a čtyřproudé silnice. V lokalitě [[Slatina (Tuzla)|Slatina]] bylo zbudováno panelové sídliště. Další panelové domy vyrostly i v okolí řeky [[Jala]], která tvoří základní osu Tuzly a na východním okraji města v lokalitě ''Brčanska malta''. [161] => [162] => Vrcholu rovněž dosáhl i průmysl těžby a zpracování soli. V roce 1991 jí bylo jen v Tuzle vytěženo 205 005 tun. Rozvoj průmyslu přilákal do Tuzly další obyvatelstvo, což podstatným způsobem ovlivnilo již do té míry vysoký stupeň multietničnosti demografické struktury Tuzly. V roce [[1961]] žilo v Tuzle 37 760 osob, roku [[1971]] to bylo 53 926 lidí a v roce [[1981]], deset let před rozpadem [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|SFRJ]], potom 65 091 obyvatel. [163] => [164] => Tuzla získala také svojí univerzitu{{Citace monografie [165] => | příjmení = Petranović [166] => | jméno = Branko [167] => | odkaz na autora = [168] => | titul = ISTORIJA JUGOSLAVIJE, knjiga III – SOCIJALISTIČKA JUGOSLAVIJA 1955–1988 [169] => | vydavatel = [170] => | místo = [171] => | rok = [172] => | počet stran = [173] => | isbn = [174] => | kapitola = [175] => | strany = 423 [176] => | jazyk = srbochorvatština [177] => }} a otevřena zde byla i hudební škola.{{Citace monografie [178] => | příjmení = Dolničar [179] => | jméno = Ivan [180] => | odkaz na autora = [181] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [182] => | vydavatel = eksport pres [183] => | místo = Bělehrad [184] => | rok = 1981 [185] => | počet = [186] => | isbn = [187] => | kapitola = [188] => | strany = 120 [189] => | jazyk = srbochorvatština [190] => }} [191] => [192] => [[Soubor:Brčanska Malta - panoramio.jpg|vpravo|náhled|Panelové sídliště Brčanska malta]] [193] => [[Soubor:Tuzla - slana jezera.jpg|vpravo|náhled|Slané jezero v centru města]] [194] => I v Tuzle, která byla vysoce industralizovaným městem, byla patrná nespokojenost s ekonomickými poměry v zemi vzhledem k krizi socialistického zřízení a ekonomiky. Problém stávek a nespokojenosti dělníků v Tuzle se odehrával permanentně od roku [[1988]], dělníci většinou protestovali před budovami místní samosprávy a žádali změnu předpisů, které bránily v rychlejším zvyšování platů. V roce [[1989]] došlo k radikalizaci protestů, střetům s bezpečnostními složkami apod. V roce [[1990]] místní horníci uskutečnili demonstraci v [[Sarajevo|Sarajevu]], kde žádali zvyšování platů, aby jim byla kompenzována stále klesající hodnota jejich mzdy vzhledem k inflaci [[Jugoslávský dinár|jugoslávského dináru]].{{Citace monografie [195] => | příjmení = R. Donija [196] => | jméno = Robert [197] => | odkaz na autora = [198] => | titul = Sarajevo: biografija grada [199] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [200] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [201] => | místo = Sarajevo [202] => | rok = 2006 [203] => | počet stran = 462 [204] => | isbn = 9958-9642-8-7 [205] => | kapitola = [206] => | strany = [https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni/page/n276 277] [207] => | jazyk = bosenština [208] => }} V uhelných dolech byla odsouhlasena [[generální stávka]]. V roce [[1991]] byla dalším šokem pro místní továrny [[Chorvatská válka za nezávislost|válka v Chorvatsku]], neboť došlo k přerušení vnitrostátních obchodních toků, problémům s dodávkami zboží i jeho odběrem. [209] => [210] => Během rozpadu [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávie]] byla Tuzla jedním z mála míst, kde v prvních svobodných volbách nezvítězily [[nacionalismus|nacionalistické]] strany.{{Citace monografie [211] => | příjmení = R. Donija [212] => | jméno = Robert [213] => | odkaz na autora = [214] => | titul = Sarajevo: biografija grada [215] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [216] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [217] => | místo = Sarajevo [218] => | rok = 2006 [219] => | počet stran = 462 [220] => | isbn = 9958-9642-8-7 [221] => | kapitola = [222] => | strany = [https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni/page/n288 289] [223] => | jazyk = bosenština [224] => }} Proto se Tuzla na počátku [[Válka v Bosně a Hercegovině|války v Bosně a Hercegovině]] stala na dlouhou dobu ukázkou tolerantního města. Starostou města se v prvních svobodných volbách stal [[Selim Bešlagić]]. Dne [[30. březen|30. března]] [[1992]], v předvečer [[Vyhlášení nezávislosti Bosny a Hercegoviny|vyhlášení nezávislosti Bosny a Hercegoviny]], přijalo místní zastupitelstvo deklaraci, v níž odsuzovalo rozdělení obyvatelstva na jednotlivé národnosti. Dne [[15. květen|15. května]] místní policejní sbor (milice) zabránil útoku [[Jugoslávská lidová armáda|Jugoslávské lidové armády]] na město.{{Citace elektronického periodika [225] => | titul = Dan kada su spašeni Tuzla i duh Bosne i Hercegovine [226] => | periodikum = Oslobođenje [227] => | datum_vydání = 2022-04-03 [228] => | url = https://www.oslobodjenje.ba/vijesti/bih/tuzlanski-kanton/dan-kada-su-spaseni-tuzla-i-duh-bosne-i-hercegovine-746024 [229] => | datum_přístupu = 2022-05-09 [230] => | jazyk = bosensky [231] => }} V říjnu [[1992]] začalo město Tuzla vybírat speciální válečné daně. [232] => [233] => Po celé tři roky byla Tuzla ušetřena většiny válečného běsnění{{Citace monografie [234] => | příjmení = Walasek [235] => | jméno = Helen [236] => | odkaz na autora = [237] => | titul = Bosnia and the Destruction of Cultural Heritage [238] => | vydavatel = Cambridge University Press [239] => | místo = Burlington [240] => | rok = 2015 [241] => | počet stran = [242] => | isbn = 978-1-409-43705-5 [243] => | kapitola = [244] => | strany = 183 [245] => | jazyk = angličtina [246] => }}, v květnu [[1995]] bylo nicméně zasaženo dělostřeleckou palbou ze strany jednotek [[Vojska Republiky srbské|Vojsk Republiky srbské]], která si vyžádala 71 mrtvých{{Citace monografie [247] => | příjmení = R. Donija [248] => | jméno = Robert [249] => | odkaz na autora = [250] => | titul = Sarajevo: biografija grada [251] => | url = https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni [252] => | vydavatel = Izdavač za istoriju [253] => | místo = Sarajevo [254] => | rok = 2006 [255] => | počet stran = 462 [256] => | isbn = 9958-9642-8-7 [257] => | kapitola = [258] => | strany = [https://archive.org/details/sarajevobiografi00doni/page/n360 361] [259] => | jazyk = bosenština [260] => }} a 240 zraněných. Město bylo evidováno mezinárodními silami jako tzv. [[bezpečná zóna]].{{Citace monografie [261] => | příjmení = Finlan [262] => | jméno = Alastair [263] => | příjmení2 = [264] => | jméno2 = [265] => | odkaz na autora = [266] => | titul = The Collapse of Yugoslavia 1991-1999 [267] => | vydavatel = Osprey Publishing [268] => | místo = Oxford [269] => | rok = 2004 [270] => | počet stran = [271] => | isbn = 978-1841768052 [272] => | kapitola = [273] => | strany = 79 [274] => | jazyk = angličtina [275] => | url-access = registration [276] => | url = https://archive.org/details/collapseofyugosl00alas [277] => }} Po skončení války připadla Tuzla [[Federace Bosny a Hercegoviny|Federaci Bosny a Hercegoviny]]. [278] => [279] => Po skončení konfliktu se město snaží přilákat turisty, kterých ročně před vypuknutím pandemie nemoci [[COVID-19]] dorazilo přes sto tisíc. Po skončení pandemie byla obnova turistického ruchu v Tuzle složitější, než v jiných částech země. Jen v roce [[2021]] se Tuzla podílela na celobosenské míře cestovního ruchu pouhými 2,17 % co do počtu přenocování.{{Citace elektronického periodika [280] => | titul = Ima li uopšte turizma u Tuzli: Od ukupnog broja turista u BiH, ovaj grad posjetilo 2,77 posto [281] => | periodikum = Klix.ba [282] => | datum_vydání = 2022-04-03 [283] => | url = https://www.klix.ba/biznis/privreda/ima-li-uopste-turizma-u-tuzli-od-ukupnog-broja-turista-u-bih-ovaj-grad-posjetilo-2-77-posto/220429103 [284] => | datum_přístupu = 2022-05-09 [285] => | jazyk = bosensky [286] => }} [287] => [288] => Hlavní atrakcí jsou tři slaná jezera (tzv. Panonská jezera){{Citace monografie [289] => | příjmení = Carmichael [290] => | jméno = Catherine [291] => | odkaz na autora = [292] => | titul = A concise history of Bosnia [293] => | vydavatel = Cambridge University Press [294] => | místo = [295] => | rok = 2015 [296] => | počet stran = [297] => | isbn = 978-1-107-01615-6 [298] => | kapitola = [299] => | strany = 1 [300] => | jazyk = angličtina [301] => }}[https://www.b92.net/putovanja/vesti.php?yyyy=2021&mm=06&dd=09&nav_id=1871823 Článek na portálu b92.net {{sr}}] umístěná východně od centra města a při něm zbudovaný Solný trh, tj. Solné muzeum. Východobosenské muzeum vystavuje bohaté archeologické, historické a etnologické památky. K dalším turistickým cílům patří galerie a knižní festival [[Meša Selimović|Meši Selimoviće]], který se koná každoročně a je pojmenovaný po známém [[balkán]]ském spisovateli. [302] => [303] => V roce [[2014]] Tuzlu, stejně jako řadu dalších měst na území [[Federace Bosny a Hercegoviny]], zasáhly [[Sociální nepokoje v Bosně a Hercegovině (2014)|sociální nepokoje]].{{Citace monografie [304] => | příjmení = Carmichael [305] => | jméno = Catherine [306] => | odkaz na autora = [307] => | titul = A concise history of Bosnia [308] => | vydavatel = Cambridge University Press [309] => | místo = [310] => | rok = 2015 [311] => | počet stran = [312] => | isbn = 978-1-107-01615-6 [313] => | kapitola = [314] => | strany = 175 [315] => | jazyk = angličtina [316] => }} Byla vypálena budova regionální správy a uskutečnilo se několik demonstrací.{{Citace elektronického periodika [317] => | příjmení1 = Slezáková [318] => | jméno1 = Magdalena [319] => | titul = V Tuzle hoří vládní budova, bosenská média píší o povstání [320] => | periodikum = Lidovky.cz [321] => | datum_vydání = 2014-02-07 [322] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/v-tuzle-hori-vladni-budova-bosenska-media-pisi-o-revoluci.A140207_150921_ln_zahranici_msl [323] => | datum_přístupu = 2020-05-02 [324] => }} Mezi problémy současného města patří kvalita životního prostředí; v roce [[2016]] [[Světová zdravotnická organizace]] označila Tuzlu za druhé nejznečištěnější město [[Evropa|Evropy]] hned po [[Severní Makedonie|severomakedonském]] [[Tetovo|Tetovu]]. Přesto má Tuzla značný počet parků a zelených ploch ve srovnání s ostatními bosenskými městy. [325] => [326] => V roce [[2021]] získala [[općina]] Tuzla po dlouhém administrativním procesu konečně statut města.{{Citace elektronického periodika [327] => | titul = Kako je Tuzla postala grad slučaj: Građani i dalje čekaju na mjesne izbore, politika sve koči [328] => | periodikum = Klix.ba [329] => | datum_vydání = 2022-04-02 [330] => | url = https://www.klix.ba/vijesti/bih/kako-je-tuzla-postala-grad-slucaj-gradjani-i-dalje-cekaju-na-mjesne-izbore-politika-sve-koci/220224098 [331] => | datum_přístupu = 2022-05-09 [332] => | jazyk = bosensky [333] => }} [334] => [335] => == Obyvatelstvo == [336] => [337] => Počet obyvatel města Tuzla dlouhodobě klesá.{{Citace elektronického periodika [338] => | titul = Bijela kuga / Bh. grad polako se gasi: Mladi odlaze 'trbuhom za kruhom' [339] => | periodikum = Radio Sarajevo [340] => | datum_vydání = 2022-01-24 [341] => | url = https://radiosarajevo.ba/vijesti/bosna-i-hercegovina/bh-grad-polako-se-gasi-mladi-odlaze-trbuhom-za-kruhom/444771 [342] => | datum_přístupu = 2022-05-09 [343] => | jazyk = bosensky [344] => }} V roce [[1991]] v samotném městě Tuzla žilo 83 770 obyvatel, v roce [[2013]] potom 74 457 lidí.[http://www.statistika.ba/?show=12&id=11088 Statistické zobrazení výsledků sčítání lidu BiH v roce 2013 {{bs}}] [345] => [346] => V roce 2013 se v místním sčítání lidu deklarovalo 72,8 % obyvatel jako [[Bosňáci]] (v roce [[1991]] to bylo 47,6 %), dále 13,9 % jako [[Chorvati]] (v roce [[1991]] to bylo 15,5 %) a tři procenta jako [[Srbové]] (v roce [[1991]] 15,4 %). Podíl Srbů klesl v souvislosti s [[Válka v Bosně a Hercegovině|válkou v Bosně a Hercegovině]]. 8,2 % se přihlásilo k jiným národnostem. V roce [[1991]] se 16,7 % obyvatel města přihlásilo k [[Jugoslávci|jugoslávské]] národnosti. Ve srovnání se situací před válkou v 90. letech se zvýšil podíl Bosňáků a snížil podíl Chorvatů a Srbů.{{Citace periodika [347] => | titul = Je li Tuzla uistinu multikulturalna i tolerantna ili je riječ o velikoj podvali? [348] => | periodikum = dnevnik.ba [349] => | jazyk = bosenština [350] => | url = https://www.dnevnik.ba/teme/je-li-tuzla-uistinu-multikulturalna-i-tolerantna-ili-je-rijec-o-velikoj-podvali-2500200 [351] => | datum přístupu = 2022-05-09 [352] => }} [353] => [354] => V roce 2013 se 73 % Tuzlanů považovalo za [[Islám v Bosně a Hercegovině|muslimy]], 13,3% za [[Římskokatolická církev v Bosně a Hercegovině|katolíky]] a 3,2% za [[Srbská pravoslavná církev|pravoslavné]]. Čísla v podstatě odpovídají statistikám podle národnostních skupin. 2,7 % populace uvedlo, že jsou ateisté. [[Židé|Židovská]] komunita Tuzly čítá okolo sta lidí. Její původ sahá do [[19. století]], kdy se [[sefardští židé]] začali dosidlovat do Tuzly.{{Citace elektronického periodika [355] => | titul = U Tuzli sve manje Jevreja, a oronulo groblje svjedoči o postojanju i smrti jednog naroda [356] => | periodikum = Klix.ba [357] => | datum_vydání = 2022-01-29 [358] => | url = https://www.klix.ba/vijesti/bih/u-tuzli-sve-manje-jevreja-a-oronulo-groblje-svjedoci-o-postojanju-i-smrti-jednog-naroda/220129057 [359] => | datum_přístupu = 2022-05-09 [360] => | jazyk = bosensky [361] => }} [362] => [363] => == Samospráva == [364] => V čele města Tuzla stojí starosta, který je v komunálních volbách volen na čtyřleté [[volební období]]. Zastupitelstvo města Tuzla má celkem 30 členů, voleni jsou na základě kandidátních listin, které uspějí ve volbách. Jedno zastupitelské křeslo je nicméně vyčleněno zástupcům menšin. [365] => [366] => Od roku 2001 je dlouhodobým starostou města [[Jasmin Imamović]], který byl v roce [[2020]] v komunálních volbách zvolen již do svého šestého volebního období. [367] => [368] => === Místní části === [369] => * [[Šikara]] [370] => * [[Ljepunice]] [371] => * [[Milešići]] [372] => * [[Bukinje]] [373] => * [[Šićki Brod]] [374] => * [[Simin Han]] [375] => [376] => == Doprava == [377] => [[Soubor:Tuzla train station.jpg|vpravo|náhled|[[Tuzla (nádraží)|místní nádraží]]]] [378] => Tuzla je napojena na bosenskou silniční síť, nemá však spojení dálniční. Hlavní tahy z Tuzly směřují do měst [[Doboj]], [[Srebrenik]], [[Bijeljina]], [[Zvornik]], na jih přes horská údolí a průsmyky potom do [[Sarajevo|Sarajeva]]. [379] => [380] => Tuzla je jedním z uzlů [[železniční doprava v Bosně a Hercegovině|železniční dopravy v zemi]]. Vede sem několik tratí, např. [[Železniční trať Doboj–Tuzla|Doboj–Tuzla]], [[Železniční trať Tuzla–Zvornik|Tuzla–Zvornik]], nebo [[Železniční trať Brčko–Banovići|Brčko–Banovići]]. Díky železnici byl v Tuzle možný rozvoj těžkého průmyslu v druhé polovině 20. století. Z Tuzly jsou vypravovány přímé osobní vlaky do [[Sarajevo|Sarajeva]], [[Záhřeb]]u a [[Bělehrad]]u. [381] => [382] => V nedaleké obci [[Dubrave]] se rovněž nachází [[Letiště Tuzla|mezinárodní letiště Tuzla]] (IATA: TZL). Letiště vzniklo přestavbou a úpravou původního letiště vojenského. Po odchodu jednotek [[SFOR]] byla původní základna přestavěna a vzdušný přístav nyní slouží především pro [[Evropská unie|evropské]] nízkonákladové letecké dopravce. V roce 2017 letiště odbavilo přes půl milionů lidí. [383] => [384] => V samotném městě zajišťují městskou dopravu autobusy. [385] => [386] => == Ekonomika == [387] => [[Soubor:Tuzla Thermal Power Plant02A.jpg|vpravo|náhled|Tepelná elektrárna v Tuzle]] [388] => Po [[Sarajevo|Sarajevu]] a [[Banja Luka|Banja Luce]] je Tuzla třetím významným průmyslovým městem na území Bosny a Hercegoviny. Ve městě nebo v jeho bezprostřední blízkosti se nachází různé závody těžkého, chemického a potravinářského průmyslu. U obce Šićki Brod na západě města se nachází tepelná elektrárna a v nedalekém Lukavaci cementárna. V roce 2018 byla plánována výstavba nové elektrárny o výkonu 450 MW.{{Citace elektronického periodika [389] => | titul = Elektrárna, nebo členství v EU: Brusel se přetahuje s Čínou o Bosnu [390] => | periodikum = Euro.cz [391] => | datum_vydání = 2018-10-02 [392] => | url = https://www.euro.cz/byznys/elektrarnu-nebo-budouci-clenstvi-brusel-se-pretahuje-s-cinou-o-bosnu-1423320 [393] => | datum_přístupu = 2020-05-02 [394] => }} Kvůli negativnímu vlivu elektrárny na životní prostředí se ve městě pořádají demonstrace.{{Citace elektronického periodika [395] => | titul = Nejen Dillí nebo Kalkata. Na čele žebříčku měst s nejšpinavějším vzduchem se ocitlo i Sarajevo [396] => | periodikum = ČT24 [397] => | datum_vydání = 2020-02-06 [398] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3043797-nejen-dilli-nebo-kalkata-na-cele-zebricku-mest-s-nejspinavejsim-vzduchem-se-ocitlo-i [399] => | datum_přístupu = 2020-05-02 [400] => }} [401] => [402] => Vzhledem k ekonomickým změnám v 90. letech 20. století však význam průmysl poklesl a celá odvětví zanikla, např. průmysl chemický.{{Citace elektronického periodika [403] => | titul = Kako je pokopana kemijska industrija Tuzle [404] => | periodikum = Deutsche Welle [405] => | datum_vydání = 2014-02-07 [406] => | url = https://www.dw.com/hr/kako-je-pokopana-kemijska-industrija-tuzle/a-17415572 [407] => | datum_přístupu = 2020-05-02 [408] => | jazyk = bosensky [409] => }} [410] => [411] => == Kultura == [412] => V Tuzle působí řada kulturních institucí: [413] => [414] => * [[Národní divadlo Tuzla]], které ve městě působí od roku [[1949]]. Od 60. let zahrnuje také školu baletu a symfonický orchestr. Divadelní tradice v Tuzle sahá k roku 1898. [415] => * [[Muzeum východní Bosny]] ([[bosenština|bosensky]] ''Muzej istočne Bosne'' má etnologickou, historickou, biologickou, numismatickou a uměleckou sbírku, vystavuje celkem 50 000 exponátů. [416] => * [[Muzeum výroby soli]], které působí v rámci tuzlanské [[solana|solany]]. Disponuje fotografickou sbírkou historie výroby soli. [417] => * [[Historický archiv v Tuzle]] má 22 sbírek, nejstarší dokumenty, které shromažďuje, pocházejí ze 17. století. [418] => * Galerie portrétů, která vystavuje díla místních [[malířství|malířů]]. [419] => [420] => V Tuzle také vznikla skupina [[Jutro (skupina)|Jutro]].{{Citace monografie [421] => | příjmení = Biserko [422] => | jméno = Sonja [423] => | odkaz na autora = [424] => | titul = Jugoslavija: Poglavlje 1980–1991 [425] => | url = [426] => | vydavatel = Helsinški odbor za ljudska prava u Srbiji [427] => | místo = Bělehrad [428] => | rok = 2021 [429] => | počet stran = [430] => | isbn = 978-86-7208-221-0 [431] => | kapitola = [432] => | strany = 903 [433] => | jazyk = srbština [434] => }} [435] => [436] => Mezi kulturní památky na území města Tuzly patří např.: [437] => [438] => * Objekt srbské pravoslavné [[Zvornicko-tuzlanská eparchie|zvornicko-tuzlanské eparchie]], historický komplex [439] => * Hastahana, první historická nemocnice v Tuzle, zbudovaná ještě v dobách existence [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. [440] => * [[Židovský hřbitov v Tuzle]] [441] => * Historická budova [[kino Centar|kina Centar]] [442] => * Nekropole se [[stećak|stećkami]] u obce [[Donje Breške]]. [443] => * [[Turalibegova mešita]] s přilehlým hřbitovem [444] => * Pravoslavný kostel sv. Georgije na [[Trnovac (Tuzla)|Trnovaci]]. [445] => * Pravoslavný kostel v [[Požarnica|Požarnici]] [446] => * Historická budova solany [447] => * Chrám Nanebevzetí přesvaté Bohorodice [448] => * Areál kláštera dcer boží lásky v [[Josipovac]]i. [449] => * [[Barevná mešita (Tuzla)|Barevná mešita]] spolu s Behram-begovou [[medresa|medresou]]. [450] => * [[Židovský hřbitov (Tuzla)|židovský hřbitov]] (prohlášen památkou roku [[2018]]). [451] => [452] =>
[453] => [454] => Tuzla - Jalska džamija 4 (2019).jpg|Jalská mešita [455] => Tuzla Stara Gimnazija.jpg|Staré gymnázium [456] => Tuzla - Saints Peter and Paul Catholic Church 1 (2019).jpg|Katolický kostel sv. Petra a Pavla [457] => Sarena Dzamija, Tuzla (1).jpg|[[Barevná mešita (Tuzla)|Barevná mešita]] (Šarena džamija) [458] => Crkva Uspenja Presvete Bogorodice u Tuzli 1 (2019).jpg|Pravoslavný chrám [459] => Tuzla - Poljska (Turali-begova) džamija (2019).jpg|[[Turalibegova mešita]] [460] => Fountain in Tuzla - panoramio (1328).jpg|Fontána v centru města. [461] => Tuzla Massacre memorial complex.jpg|Památník masakru v Tuzle (1995) [462] => [463] =>
[464] => [465] => Celkem je na území města evidováno 20 kulturních památek.[https://www.klix.ba/magazin/kultura/tuzla-ima-20-nacionalnih-spomenika-o-vrijednom-naslijedju-brinu-tek-rijetki/200804066 Článek na portálu klix.ba {{bs}}] [466] => [467] => == Školství == [468] => [469] => [[File:SaobracajnaSK4.png|right|thumb|Dopravní škola v Tuzle.]] [470] => První [[medresa]] byla v Tuzle otevřena v 17. století (Behrambegova medresa). V současné době existuje v Tuzle 23 základních a 17 středních škol, které mají celkem 25 000 studentů. [[Univerzita v Tuzle]] byla založena v roce [[1976]], i když se zde již nacházely některé fakulty vysokých škol v 50. letech 20. století. [471] => [472] => Na univerzitě studuje okolo 15 000 studentů, vzhledem k průmyslovému charakteru města i jeho okolí se zde nachází například i Hornicko-geologicko-stavební fakulta. Kromě univerzity se v Tuzle nachází také i dramatická akademie a několik dalších soukromých vysokých škol a institutů. [473] => [474] => == Zdravotnictví == [475] => V roce 1874 byla založena Hastahana, první místní nemocnice. V současné době působí v Tuzle první univerzitní klinické centrum, což je největší zdravotní zařízení v regionu. Má 43 organizačních jednotek, 9 ústavů a 13 [[klinika|klinik]]. Disponuje celkem 1800 lůžky, zaměstnává 2 400 lidí, z nichž je 400 lékařů různých specializací. Kromě toho existuje v Tuzle také [[poliklinika]] (dům zdraví, [[bosenština|bosensky]] ''dom zdravlja''), která poskytuje základní péči. [476] => [477] => == Sport == [478] => [[Soubor:Tuzla - Tušanj Stadium 17 (2019).jpg|vpravo|náhled|Stadion Tušanj]] [479] => [[Soubor:Tuzla - Tušanj Stadium 12 (2019).jpg|vpravo|náhled|Stadion Tušanj]] [480] => V roce 1904 bylo v Tuzle založeno ''Gombolaško društvo'' (gymnazijní družstvo). V meziválečném období se zde nacházely tři fotbalové týmy; Obilić, Makabi a Gorki. [481] => [482] => Dnes ve městě působí 74 sportovních organizací, které se věnují 19 různým sportům. Působí zde okolo šesti a půl tisíc různých sportovců. Z Tuzly pocházela řada v regionu známých sportovců, mezi které patřili např. [[Zlatan Saračevic]], který se stal evropským šampionem v hodu koulí. V roce 1989 získaly basketbalistky týmu [[Jedinstvo (basketbal)|Jedinstvo]] evropský titul. [483] => [484] => Velký sportovní stadion se nachází v místní části [[Tušanj]]. [485] => [486] => V Tuzle působí např. následující sportovní týmy: [487] => [488] => * Gymnastický klub Tuzla [489] => * FK Sloboda [490] => * KK Sloboda-Dita [491] => * KK Jedinstvo-Trocal [492] => * Karate klub Tuzla Sinbra [493] => * KK Salinass Fallconss [494] => * Házenkářský klub Sloboda [495] => * Plavecký klub Zmaj-Alpamm Tuzla [496] => * Plavecký klub Sloboda Tuzla [497] => [498] => V roce [[1960]] začalo být městem Tuzla udělováno pravidelně ocenění [[Sportovec roku (Tuzla)|Sportovec roku]]. [499] => [500] => == Osobnosti == [501] => {{sloupce|2| [502] => * [[Šukrija Alagić]] (1881–1936), pedagog a spisovatel [503] => * [[Mehmed Teufik Azabagić]] (1838–1918), islámský duchovní [504] => * [[Lepa Brena]] (* 1960), zpěvačka [505] => * [[Šefkija Gluhić]] (1878–1927), politik [506] => * [[Svetlana Kitićová]] (* 1960), házenkářka [507] => * [[Andrea Petkovicová]] (* 1987), německá tenistka srbského původu [508] => * [[Biljana Plavšićová]] (* 1930), prezidentka [[Republika srbská|Republiky srbské]] [509] => * [[Meša Selimović]]{{Citace monografie [510] => | příjmení = Carmichael [511] => | jméno = Catherine [512] => | odkaz na autora = [513] => | titul = A concise history of Bosnia [514] => | vydavatel = Cambridge University Press [515] => | místo = [516] => | rok = 2015 [517] => | počet stran = [518] => | isbn = 978-1-107-01615-6 [519] => | kapitola = [520] => | strany = 109 [521] => | jazyk = angličtina [522] => }} (1910–1982), spisovatel [523] => * [[Osman Vilović]] (cca 1870–1945), jugoslávský politik [524] => * [[Hilde Zaloscer]] (1903–1999), rakouská egyptoložka [525] => * [[Faruk Prcić]], běžec [526] => * [[Mirza Delibašić]]{{Citace monografie [527] => | příjmení = Carmichael [528] => | jméno = Catherine [529] => | odkaz na autora = [530] => | titul = A concise history of Bosnia [531] => | vydavatel = Cambridge University Press [532] => | místo = [533] => | rok = 2015 [534] => | počet stran = [535] => | isbn = 978-1-107-01615-6 [536] => | kapitola = [537] => | strany = 116 [538] => | jazyk = angličtina [539] => }}, sportovec [540] => * [[Ismet Mujezinović]], umělec [541] => * [[Planinka Jurišić-Atić]], pedagog [542] => * [[Mirsad Hadžiefendić]], umělec [543] => * [[Denis Azabagić]], kytarista [544] => * [[Dejan Ivanović]], kytarista [545] => * [[Predrag Stanković]], hudební pedagog [546] => * [[Vladimir Valjarević]], koncertní pianista [547] => * [[Emir Delalić]], umělec [548] => * [[Svetlana Kitić]], házenkářka [549] => * [[Razija Mujanović]], basketbalistka [550] => * [[Vlado Kerošević]], herec [551] => * [[Emir Hadžihafizbegović]], herec [552] => * [[Dejan Slavuljica]], umělec [553] => * [[Dževad Šećerbegović]], fotbalista [554] => * [[Damir Mršić]], basketbalista [555] => * [[Sanel Redžić]], kytarista [556] => * [[Ćazim Sarajlić]], ředitel Mezinárodní galerie portrétů [557] => * [[Mile Kekin]], zpěvák skupiny [[Hladno Pivo]] [558] => * [[Miroslav Tadić]], kytarista [559] => * [[Šefket Kurt]], islámský duchovní [560] => * [[Sanja Maletić]], zpěvačka [561] => }} [562] => [563] => == Partnerská města == [564] => * {{vlajka|Itálie}} [[Bologna]], [[Itálie]] [565] => * {{vlajka|Chorvatsko}} [[Osijek]], [[Chorvatsko]] [566] => * {{vlajka|Rakousko}} [[Linec]], [[Rakousko]] [567] => * {{vlajka|Francie}} [[Saint-Denis]], [[Francie]] [568] => * {{vlajka|Maďarsko}} [[Pécs|Pětikostelí]], [[Maďarsko]] [569] => * {{vlajka|Španělsko}} [[L'Hospitalet de Llobregat]], [[Španělsko]] [570] => * {{vlajka|Turecko}} [[Beşiktaş]], [[Turecko]] [571] => * {{vlajka|Turecko}} [[Tuzla (Turecko)|Tuzla]], [[Turecko]] [572] => [573] => == Odkazy == [574] => [575] => === Reference === [576] => {{Překlad|bs|Tuzla|3134549|de|Tuzla|195607498|fr|Tuzla|168447640}} [577] => [578] => === Literatura === [579] => * Dino Šakanović: Industrija Tuzle u vremenu tranzicije (1988-2008) [580] => [581] => === Externí odkazy === [582] => * {{Commonscat}} [583] => * [http://www.tuzla.ba Oficiální stránky města] {{Wayback|url=http://www.tuzla.ba/ |date=20150216151224 }} [584] => * [http://www.youtube.com/watch?v=AL3Wm9eKAnY Welcome to Tuzla – Promo video] [585] => [586] => {{Tuzlanský kanton}} [587] => {{Bosna a Hercegovina}} [588] => {{Autoritní data}} [589] => {{Portály|Bosna a Hercegovina|Geografie}} [590] => [591] => [[Kategorie:Tuzla| ]] [592] => [[Kategorie:Města v Bosně a Hercegovině]] [593] => [[Kategorie:Tuzlanský kanton]] [] => )
good wiki

Tuzla

Tuzla (v srbské cyrilici Тузла) je město v severovýchodní části Bosny a Hercegoviny, správní centrum Tuzlanského kantonu Federace Bosny a Hercegoviny. Leží 80 km severovýchodně od Sarajeva na soutoku řek Jala a Solina.

More about us

About

Leží na severovýchodě země, obklopené malebnou přírodou a s bohatou historií. Tuzla je známá svými solankovými prameny, které přispěly k rozvoji lázeňství a turistického ruchu v regionu. Město má dlouhou tradici průmyslové činnosti, přičemž jeho nejznámějším odvětvím je těžba solí. Solné prameny byly využívány již ve středověku, což ukazuje na historický význam tohoto místa. Dnes Tuzla prochází obrodou, kdy se zaměřuje na modernizaci a rozvoj, což přitahuje nové investice a obyvatele. Tuzla je také kulturním centrem regionu, kde se konají různé festivaly a akce oslavující místní tradice a umění. Město má živou atmosféru, která je podporována jeho rozmanitou komunitou. Historické památky, přírodní krásy a možnosti aktivního odpočinku dělají z Tuzly atraktivní místo pro návštěvníky i pro život. Místní obyvatelé jsou hrdí na své kořeny a společně pracují na vytváření pozitivního prostředí pro budoucnost města. Tuzla se tak stává příkladem úspěšné transformace a optimismu, který je důležitý nejen pro její občany, ale i pro celý region.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1991','Sarajevo','Federace Bosny a Hercegoviny','Osmanská říše','Socialistická federativní republika Jugoslávie','Rakousko-Uhersko','1878','Banja Luka','bosenština','Turecko','Turalibegova mešita','Doboj'

1878

Rok 1878 byl rokem pod vlivem historických událostí, které ovlivnily dějiny Českých zemí.

1991

Bosenština

Doboj

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko byla státní formace existující od roku 1867 do roku 1918, která vznikla po tzv.

Sarajevo

Sarajevo je hlavní a největší město Bosny a Hercegoviny.

Turecko