Array ( [0] => 14659587 [id] => 14659587 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Tyrolsko [uri] => Tyrolsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Tyrolsko je region nacházející se na území Rakouska a Itálie, který je historicky a kulturně spojen s horskou oblastí Tyroly. Nachází se na východě Alp a rozkládá se na území dvou moderních spolkových zemí - Severního Tyrolska, které patří k Rakousku, a Jižního Tyrolska, které patří k Itálii. Tyrolsko je známé svou horskou krajinou, turistickými oblastmi, tradičními lidovými obyčeji a sportovními aktivitami. Má také bohatou historii a kulturní dědictví, které zahrnuje hradní zříceniny, kláštery, muzea a tradiční architekturu. [oai] => Tyrolsko je region nacházející se na území Rakouska a Itálie, který je historicky a kulturně spojen s horskou oblastí Tyroly. Nachází se na východě Alp a rozkládá se na území dvou moderních spolkových zemí - Severního Tyrolska, které patří k Rakousku, a Jižního Tyrolska, které patří k Itálii. Tyrolsko je známé svou horskou krajinou, turistickými oblastmi, tradičními lidovými obyčeji a sportovními aktivitami. Má také bohatou historii a kulturní dědictví, které zahrnuje hradní zříceniny, kláštery, muzea a tradiční architekturu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Infobox - region [2] => | úřední název česky = Tyrolsko [3] => | úřední název = Tirol [4] => | koláž = [5] => | obrázek = [6] => | popisek = [7] => | vlajka = Flag of Tirol and Upper Austria.svg [8] => | velikost vlajky = [9] => | článek o vlajce = [10] => | znak = AUT Tirol COA.svg [11] => | velikost znaku = [12] => | článek o znaku = [13] => | hymna = Zu Mantua in Banden [14] => | článek o hymně = [15] => | motto = [16] => | článek o mottu = [17] => | překlad motta = [18] => | mapa = Karte AT Tirol.svg [19] => | popisek mapy = Spolková země na mapě Rakouska [20] => | mapa2 = Karte A Tirol ohne.svg [21] => | popisek mapy2 = Členění spolkové země [22] => | hlavní město = [[Innsbruck]] [23] => | status = [24] => | rozloha = 12640,17 [25] => | rozloha reference = [26] => | vodní plocha = [27] => | nejvyšší hora = [[Großglockner]] [28] => | výška nejvyšší hory = 3798 [29] => | časové pásmo = [30] => | počet obyvatel = 764102 [31] => | obyvatelé aktuální k = 2022 [32] => | hdp = [33] => | hdp celkem = [34] => | jazyk = [35] => | národnosti = [36] => | náboženství = [37] => | stát = AUT [38] => | forma administrativní jednotky = [[Rakouské spolkové země|Spolková země]] [39] => | dělení jednotky = 1 [[statutární město#Statutární města v Rakousku|statutární město]]
8 [[okres]]ů
279 obcí [40] => | počet dělení jednotek = [41] => | vznik = [42] => | zánik = [43] => | titul představitele = Zemský hejtman [44] => | představitel = [[Günther Platter]] ([[Rakouská lidová strana|ÖVP]]) [45] => | sídlo = [46] => | měna = [47] => | název komory = [[Spolková rada (Rakousko)|Spolková rada]] [48] => | křesla v komoře = 5 (z 62) [49] => | název komory 2 = [50] => | křesla v komoře 2 = [51] => | zkratka = AT-7 [52] => | nuts = AT3 [53] => | předvolba = [54] => | spz = [55] => | doména = [56] => | web = https://www.tirol.gv.at/ [57] => }} [58] => '''Tyrolsko''' či '''Tyroly''' ({{Vjazyce2|de|''Tirol''}}) je spolková země na západě [[Rakousko|Rakouska]]. Metropolí a současně největším městem Tyrolska je [[Innsbruck]], sídlo [[Tyrolský zemský sněm|Tyrolského zemského sněmu]] a dalších zemských institucí. Jedná se o severní část původně většího [[Tyrolsko (historická země)|Tyrolska]], jehož zbytek ([[Autonomní provincie Bolzano|Jižní Tyrolsko]]) náleží od [[10. září]] [[1919]] [[Itálie|Itálii]]. [59] => [60] => Prakticky celé rozlehlé území zabírají [[Alpy]]. Země se dělí na dvě části: větší [[Severní Tyrolsko]] ({{vjazyce|de}} ''Nordtirol'') v západním výběžku [[Rakousko|Rakouska]] a menší [[Východní Tyrolsko]] (''Osttirol''). Tyto části jsou navzájem odděleny [[Salcbursko|Salcburskem]] a Jižním Tyrolskem (viz mapa). Na hranicích Východního Tyrolska s [[Korutany]] ve [[Vysoké Taury|Vysokých Taurách]] se nachází nejvyšší vrchol Rakouska [[Grossglockner]] 3798 m n. m. Osídlení se v Tyrolsku soustředí především do řady údolí, v nichž je provozováno i [[zemědělství]] a chov dobytka. Pro Tyrolsko je významný i [[Cestovní ruch|turistický]] ruch. Široké a hluboké údolí [[Inn]]u tvoří přirozenou hranici mezi vápencovými Alpami na severu a rulovými středními Alpami. V tomto údolí také žije většina obyvatel Tyrolska, což si vyžádalo i zvýšený rozvoj dopravy. Proto zde byla zavedena před více než sto lety železniční trať a v současnosti [[Dálnice A12 (Rakousko)|dálnice A12]] ([[Evropská silnice E60|E60]]). Řeka Inn protéká i Innsbruckem. [61] => [62] => == Dějiny == [63] => [[Soubor:Zugspitze-Blick auf Ehrwald.jpg|náhled|vlevo|300px|Pohled na tyrolská údolí z vrcholu [[Zugspitze]].]] [64] => Nejstaršími známými obyvateli dnešního Tyrolska byli [[Ilyrové]] a [[Keltové]]. Na konci [[1. století př. n. l.]] dobyli území [[Římané]] a začlenili jej do provincií [[Raetia]], [[Noricum]] a [[Venetia]]. V [[6. století|6.]] – [[7. století]] pronikli až do údolí [[Adiže|Adige]] k dnešnímu [[Salorno|Salornu]] [[Bavoři]]. Původní rétorománské obyvatelstvo ([[Ladinové]]) našlo tehdy útočiště v [[Dolomity|Dolomitech]]. V 11. století získali do správy od římskoněmeckých císařů rozsáhlá území kolem obchodní cesty přes [[Brennerský průsmyk]] tridentský a brixenský biskup. Ve 12. století začal zemi pod svou vládu sjednocovat šlechtický rod [[Vintshgauerové|Vintschgauerů]], který si od roku [[1230]] říkal hrabata z Tirol (podle rodového hradu [[hrad Tirol|Tirol]] u [[Merano|Merana]]). Ten si ve 13. století vymohl na tridentských a brixenských biskupech rozsáhlá léna s fojtskými a hraběcími právy. Roku [[1363]] zdědili Tyrolsko [[Habsburkové]]. Tyrolsko se těšilo větším výsadám než ostatní habsburské země (např. císař [[Maxmilián]] udělil obyvatelům Tyrolska právo nosit zbraň a použít ji na ochranu své země). Roku [[1782]] připojil k Tyrolsku císař [[Josef II.]] území [[Vorarlbersko|Vorarlberska]]. [65] => [66] => Do roku [[1801]] bylo území Tyrolska tvořeno většinou územím dnešní spolkové země Tyrolsko, dále Vorarlberskem a téměř celým tzv. [[Autonomní provincie Bolzano|Jižním Tyrolskem]] a některými částmi moderní italské [[italské provincie|autonomní provincie]] [[autonomní provincie Trento|Trento]].http://www.hoeckmann.de/imagesdeutsch/tirol.gif [[9. březen|9. března]] [[1801]] bylo k Tyrolsku připojeno do té doby nezávislé [[biskupství Brixen]] a [[4. únor]]a [[1803]] i území [[Tridentsko|Tridentska]]. V napoleonských dobách (1805–1814) patřilo k [[Bavorsko|Bavorskému království]], v jehož rámci bylo rozděleno mezi nově vzniklé kraje Innský, Eisacký a Adižský; Tridentsko však bylo po místním povstání připojeno [[28. únor]]a [[1810]] k [[Italské království (1805-1814)|Italskému království]]. V roce [[1809]] vypuklo proti bavorské nadvládě a drancování země lidové povstání v jehož čele stál [[Andreas Hofer]] (v roce 1810 byl v italské [[Mantova|Mantově]] popraven). Od [[Vídeňský kongres|vídeňského kongresu]] 1815 bylo Tyrolsko opět spojeno s Tridentskem v jeden celek a znovu začleněno do [[Rakouské císařství|Rakouska]], přičemž k němu byly připojeny některé okrajové části bývalého [[Arcidiecéze salcburská|Salcburského arcibiskupství]] ([[Brixenské údolí]], obec [[Matrei in Osttirol|Matrei]], údolí [[Zillertal]]). [[26. únor]]a [[1861]] bylo od Tyrolska odděleno Vorarlbersko, jež se stalo samostatnou rakouskou [[korunní země|korunní zemí]]. [67] => [68] => Po [[první světová válka|první světové válce]] bylo [[Tridentsko]] [[3. listopad]]u [[1918]] [[anexe|anektováno]] [[Itálie|Itálií]], která pak [[10. září]] [[1919]] získala i převážně německojazyčné [[Autonomní provincie Bolzano|Jižní Tyrolsko]]. Zbytek Tyrolska se stal spolkovou zemí nově vzniklé Republiky Rakousko. [[24. duben|24. dubna]] [[1921]] pak obyvatelé Tyrolska v [[referendum|referendu]] hlasovali pro připojení k [[Německo|Německu]], což však nebylo realizováno.http://www.worldstatesmen.org/Austrian_States.html#Tirol [69] => [70] => [[12. březen|12. března]] [[1938]] provedlo [[nacistické Německo]] [[anšlus]] Rakouska a Tyrolsko se v rámci Země Rakouska stalo součástí [[Nacistické Německo|Velkoněmecké říše]] jako Zemské hejtmanství Tyrolsko. Pak začali nacisté provádět územní změny. Od [[27. červenec|27. července]] [[1938]] bylo [[Východní Tyrolsko]] spravováno [[Zemské hejtmanství Korutany|Zemským hejtmanstvím Korutany]] s nímž pak bylo [[15. říjen|15. října]] 1938 také spojeno a odděleno od Tyrolska.http://territorial.de/alpendon/oesterre.htm 15. října 1938 byla od Tyrolska oddělena také obec [[Jungholz]], kterou nacisté připojili k [[Bavorsko|Bavorsku]]. [[1. květen|1. května]] [[1939]] pak byl zbytek Tyrolska spojen s téměř celým Vorarlberskem v říšskou župu Tyrolsko-Vorarlbersko. [71] => [72] => [[3. květen|3. května]] [[1945]] vstoupily do Innsbrucku [[Spojené státy americké|americké]] vojenské jednotky a Tyrolsko v hranicích z let 1919–1938 bylo opět celé součástí obnoveného Rakouska. V jeho rámci se Severní Tyrolsko stalo součástí francouzské [[Okupační zóny Rakouska|okupační zóny]], zatímco Východní Tyrolsko součástí britské okupační zóny. Roku [[1947]] pak bylo Východní Tyrolsko navráceno Tyrolsku. [73] => [74] => == Povrch == [75] => [[Soubor:Hintere Schwaerze.jpg|náhled|vpravo|]] [76] => [[Soubor:Äusserer Ölgrubenkopf.jpg|náhled|vpravo|]] [77] => [[Soubor:Koeglalm HQ.jpg|náhled|vpravo|]] [78] => Tyrolsko je s 12 647,71 km2 třetí nejrozlehlejší zemí Rakouska. Navíc je to také spolková země s nejdelšími hranicemi, které jsou dlouhé 719 km. Svoje hranice sdílí Tyrolsko s Německem, Itálií a z malé části také se Švýcarskem. [79] => [80] => Celý povrch Tyrolska zabírají Východní Alpy. Ty se zde člení do následujících horských skupin: [81] => * [[Allgäuské Alpy]] [82] => * [[Ammergauské Alpy]] [83] => * [[Gailtalské Alpy]] [84] => * [[Chiemgauské Alpy]] [85] => * [[Kaisergebirge]] [86] => * [[Karnské Alpy]] [87] => * [[Karwendel]] [88] => * [[Kitzbühelské Alpy]] [89] => * [[Lechtalské Alpy]] [90] => * [[Ötztalské Alpy]] [91] => * [[Rofan]] [92] => * [[Samnaunské Alpy]] [93] => * [[Silvretta]] [94] => * [[Steinberge]] [95] => * [[Stubaiské Alpy]] [96] => * [[Tuxské Alpy]] [97] => * [[Villgratenské hory]] [98] => * [[Verwall]] [99] => * [[Vysoké Taury]] [100] => * [[Wetterstein]] [101] => * [[Mieminger Kette]] [102] => * [[Zillertalské Alpy]] [103] => [104] => == Největší města == [105] => * [[Innsbruck]] 132 236 obyvatel [106] => * [[Kufstein]] 18 973 obyvatel [107] => * [[Telfs]] 15 582 obyvatel [108] => * [[Hall in Tirol]] 13 801 obyvatel [109] => * [[Schwaz]] 13 606 obyvatel [110] => * [[Wörgl]] 13 537 obyvatel [111] => * [[Lienz]] 11 945 obyvatel [112] => * [[Imst]] 10 371 obyvatel [113] => * [[St. Johann in Tirol]] 9 425 obyvatel [114] => * [[Rum (Tyrolsko)|Rum]] 9 063 obyvatel [115] => * [[Kitzbühel]] 8 341 obyvatel [116] => * [[Zirl]] 8 134 obyvatel [117] => * [[Wattens]] 7 870 obyvatel [118] => * [[Landeck]] 7 764 obyvatel [119] => * [[Jenbach]] 7 088 obyvatel [120] => (počet obyvatel k 01.01.2017) [121] => [122] => [[Soubor:Panorama Innsbruck 1.jpg|náhled|střed|400px|Panorama [[Innsbruck]]u.]] [123] => [124] => == Hospodářství == [125] => V hospodářství Tyrolska je důležitý průmysl textilní, dřevozpracující, sklářský, chemický, strojírenství a potravinářský. Na příjmech se významně podílí také cestovní ruch (ročně v průměru 40 mil. přenocování návštěvníků). [[Zemědělství]] je omezeno vcelku jen na údolí [[Inn]]u. Ve vedlejších údolích převládá chov dobytka. Reliéf umožnil výstavbu velkých hydroelektráren (např. [[Prutz-Imst]], [[Silz-Sellrain]], [[Zillertal]]). Ve středověku kvetoucí hornictví (rudy stříbra, olova, sůl, měď) zcela zaniklo. [126] => [127] => == Turismus == [128] => Turismus je velmi důležitou součástí ekonomiky Tyrolska. Představuje zhruba 18 % regionálního hrubého domácího produktu Tyrolska a zaměstnává přes 71 000 lidí. V sezoně 2012/13 navštívilo Tyrolsko 10 203 166 turistů, z nichž pouze 51 % byli Němci a 49 % zahraniční turisté přicházející především z Holandska (10,4 %), Rakouska (8,6 %), Velké Británie (3,7 %) a Belgie (3,4 %). Turistů z ČR bývá ročně mírně pod 2 %; ve zmíněné sezoně 2012/13 to bylo cca 440 000 lidí (1,7 % návštěvníků). [129] => [130] => Zimní turistická sezona je pro zemi důležitější než letní. Zhruba 58 % ubytování v hotelech a penzionech proběhne v zimní sezoně, 42 % v letní.[http://www.tirolwerbung.at/media/12795/Tiroler%20Tourismus%20-%20Daten%20und%20Fakten%202013.pdf Der Tiroler Tourismus, Zahlen, Daten und Fakten 2013]{{Nedostupný zdroj}} [131] => [132] => == Reference == [133] => [134] => [135] => == Externí odkazy == [136] => * {{Commonscat}} [137] => * {{Wikislovník|heslo=Tyrolsko}} [138] => * [http://www.tyrolsko.cz Cestovní a informační průvodce Tyrolskem] (oficiální stránka v češtině) [139] => [140] => {{Tyrolsko}} [141] => {{Rakousko}} [142] => {{Německé Rakousko}} [143] => {{Autoritní data}} [144] => {{Portály|Geografie|Rakousko}} [145] => [146] => [[Kategorie:Tyrolsko| ]] [147] => [[Kategorie:Rakouské spolkové země]] [] => )
good wiki

Tyrolsko

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Autonomní provincie Bolzano','Innsbruck','Itálie','Tridentsko','Východní Tyrolsko','Rakousko','1919','1801','Inn','10. září','1938','Bavorsko'

1801

1919

1938

Bavorsko

Bavorsko je jedním ze spolkových zemí Německa.

Inn

Innsbruck

Itálie

Rakousko

Tridentsko