Array ( [0] => 14674841 [id] => 14674841 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Učení [uri] => Učení [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|učení jakožto [[Nauka|nauku]] nebo učení jakožto [[Vysoká škola|vysokou školu]]}} [1] => [2] => '''Učení''' je proces získávání a předávání [[zkušenost]]í, [[návyk]]ů, dovedností, [[znalost]]í, hodnot a podobně. Učením se u lidí i u některých živočichů rozvíjejí a proměňují vrozené schopnosti a vzorce [[chování]], takže může vzniknout i předávaná ([[Tradice|tradovaná]]) [[kultura]], odlišná v různých společnostech. Učení je tak na jedné straně součástí individuálního [[dospívání]], výchovy a [[vzdělávání]], na druhé straně reprodukce kultury. Učením se zabývá celá řada věd: [[etologie]], [[psychologie]], [[pedagogika]], [[antropologie]], [[filosofie]] a [[sociologie]] výchovy, neurovědy a další. V širším slova smyslu lze hovořit i o [[strojové učení|strojovém učení]]. Stroje musel však k tomu někdo naprogramovat. [3] => [4] => [[Soubor:Classroom in India.jpg|náhled| upright=1.6| Třída v [[Bangalore]] {{Malé|([[Indie]])}} ]] [5] => [6] => == Typy učení == [7] => Učení jako '''[[Jednání|činnost]]''' lze rozlišit na: [8] => * spontánní získávání vlastních zkušeností, učení se; [9] => * neformální předávání [[zvykl]]ostí, [[dovednost]]í a hodnot v [[Rodina|rodině]] a ve společnosti; [10] => * formalizované učení a vzdělávání v [[Instituce|institucích]] ([[učitel]], [[škola]]). [11] => [12] => Samovolné učení (se) jako nabývání zkušeností se vyskytuje i u mnoha [[Živočichové|živočichů]], u některých i učení jako předávání [[zvyk]]lostí a zkušeností. Teprve v diferencovanějších a složitějších společnostech nestačí předávání v rodině a vzniká potřeba [[učitel]]e. Už ve [[starověk]]u vznikaly školy, ale teprve ve městech pozdního [[středověk]]u vznikla potřeba, aby soustavným vzděláváním prošli pokud možno všichni. Povinné a soustavné školní vzdělávání zavedly absolutistické vlády v průběhu [[novověk]]u. Ovšem spontánní pasivní učení pozorováním je také stále důležité.{{Citace elektronického periodika [13] => | příjmení = Studies [14] => | jméno = International School of Advanced [15] => | titul = Vision: Observing the world during childhood affects the rest of life [16] => | periodikum = medicalxpress.com [17] => | url = https://medicalxpress.com/news/2020-05-vision-world-childhood-affects-rest.html [18] => | jazyk = en [19] => | datum přístupu = 2022-01-21 [20] => }} K učení je také důležitý [[spánek]].https://medicalxpress.com/news/2022-04-gains-brain.html - Learning gains while we sleep originate from the learning process itself and not just from using the brain [21] => [22] => Proces učení jako cílevědomého předávání neobyčejně usnadnil a urychlil šíření kulturních a společenských zkušeností včetně novinek. Jednotlivci šetří čas a energii, které by jinak musel vložit do vlastních pokusů, a šetří mu tak i množství nebezpečných omylů. Na druhé straně zajišťuje alespoň minimální shodu uvnitř společnosti (jazyk, pravidla chování, základní představy o sobě a o světě) a umožňuje tak komunikaci i spolupráci. Díky učení jako soustavnému předávání se velmi urychlil také kulturní a společenský vývoj moderních společností, včetně věd a technologií.Richerson - Boyd, ''V genech není všechno''. [23] => [24] => == Zvláštní významy == [25] => [[Soubor:Education in Iraq - one laptop per child.jpg|náhled| upright=1.0| [[Irák|Irácké]] děti se učí na počítačích [[OLPC]]]] [26] => * '''[[Celoživotní učení]]''' či vzdělávání vyjadřuje požadavek současných společností, aby se člověk dále učil i po ukončení formálního vzdělávání. Je vynuceno jednak rychlými změnami nejen ve vědách, ale i v celé společnosti, jednak potřebou flexibility – schopnosti zapracovat se i v jiných oblastech. [27] => * '''Praktické učení''' (angl. ''learning by doing'') znamená získávání vlastních zkušeností v dané činnosti, obvykle pod vedením zkušeného člověka. [28] => * '''Učňovský poměr''' viz [[Učeň]]. [29] => * '''Samouk''' ([[autodidakt]]) je člověk, který nabyl pozoruhodné úrovně znalostí či dovedností, ačkoli neprošel formálním vzděláním v dané oblasti. [30] => * '''Učení nazpaměť''' (zpaměti) čili '''memorování''' znamená doslovné učení se textu tak, jako se například herec učí svoji roli. Memorování je nezbytnou součástí učení, ale i herec musí své roli také porozumět a sám ji na jevišti vytvořit. [31] => * '''Učenec''' je starší výraz pro vědce, který své vědění načerpal hlavně z knih. [32] => [33] => == Druhy učení == [34] => V rámci učení bývá rozlišováno několik způsobů učení se. [35] => [36] => * [[habituace]] – navykání si na okolní jevy [37] => * [[podmiňování]] – nejjednodušší forma učení běžná u zvířat, dětí a v určité míře i u dospělých ([[operantní podmiňování]]) [38] => * [[pojmové učení]] – učení poznatkům – osvojování znalostí [39] => * [[senzomotorické učení]] (smyslově pohybové) – rozvíjí se senzomotorické schopnosti a procesy názorného poznávání (dítě se učí chodit, manipulovat s hračkami, apod.) [40] => * učení intelektových činností – rozvíjí se myšlenkové procesy, intelektové dovednosti a schopnosti k řešení složitých problémů [41] => * [[sociální učení]] – učení sociální komunikaci, interakci a percepci, osvojují se sociální dovednosti, formují motivy a charakter. Ve stručnosti lze definovat jako: "učení žít mezi lidmi" [42] => Další druhy učení: [43] => *Záměrné učení – chceme se něco naučit a máme přesně určený cíl. [44] => * Bezděčné učení – probíhá náhodně v každodenním životě, zejména při hře. [45] => * Učení napodobováním – souvislost s bezděčným chováním, někdo nám něco předvádí prakticky a my to zopakujeme. [46] => [47] => == Odkazy == [48] => === Reference === [49] => [50] => [51] => === Související články === [52] => * [[Pedagogika]] [53] => * [[Učební pomůcka]] [54] => * [[Učitel]] [55] => * [[Heutagogika]] [56] => * [[Kulturní evoluce]] [57] => [58] => === Literatura === [59] => * M.-T. Auger - Ch. Boucharlat, ''Učitel a problémový žák: strategie pro řešení problémů s kázní a učením''. Praha: Portál, 2005 - 121 s. {{ISBN|80-7178-907-0}} [60] => * E. V. Fernandes, ''Učení a jeho problémy: mozek, emoce, mysl a činnost''. Litomyšl: HRG, [2004?] - 280 s. {{ISBN|80-239-2797-3}} [61] => * H. Kasíková, ''Kooperativní učení a vyučování.'' Praha: Karolinum, 2001 - 179 s. {{ISBN|80-246-0192-3}} [62] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Učení. Sv. 26, str. 5 [63] => * R. Palouš, ''Ars docendi''. Praha: Karolinum, 2004 - 127 s. {{ISBN|80-246-0855-3}} [64] => * Richerson - Boyd, ''V genech není všechno''. Praha: Academia 2012 [65] => [66] => === Externí odkazy === [67] => * {{Commonscat|Learning}} [68] => * {{Wikicitáty|téma=Učení}} [69] => * {{Wikislovník|heslo=učení}} [70] => {{Autoritní data}} [71] => [72] => [[Kategorie:Učení| ]] [73] => [[Kategorie:Vzdělávání]] [74] => [[Kategorie:Epistemologie]] [] => )
good wiki

Učení

Učení je proces získávání a předávání zkušeností, návyků, dovedností, znalostí, hodnot a podobně. Učením se u lidí i u některých živočichů rozvíjejí a proměňují vrozené schopnosti a vzorce chování, takže může vzniknout i předávaná (tradovaná) kultura, odlišná v různých společnostech.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'učitel','zkušenost','znalost','chování','Jednání','kultura','dospívání','Tradice','Učeň','operantní podmiňování','habituace','senzomotorické učení'

Chování

Dospívání

Habituace

Jednání

Kultura

Tradice

Učeň

Učitel

Zkušenost

Znalost