Array ( [0] => 14814445 [id] => 14814445 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Univerbizace [uri] => Univerbizace [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Univerbizace''' (z [[latina|latinského]] ''unus'' – jeden, ''verbum'' – slovo) je proces, kterým se ze [[sousloví]] v rámci jazykové ekonomie vytváří jednotlivé [[slovo]] ('''univerbát''' či '''univerbizát''').[https://www.czechency.org/slovnik/UNIVERBIZACE Univerzbizace], czechEncy, Nový encyklopedický slovník češtiny, Zdeňka Hladká Opačný proces, tedy vytváření sousloví z jednotlivého slova, se nazývá [[multiverbizace]]. [1] => [2] => == Univerbizace v češtině == [3] => Výchozím [[syntagma]]tem, z nějž je univerbizát tvořen, je nejčastěji dvojslovné spojení určovaného substantiva a jeho určujícího přívlastku, který může mít buď formu adjektivní (absolventský koncert), nebo substantivní (řidič tiráku). [4] => [5] => Univerbizace může mít v češtině například tyto formy: [6] => * přechod kolokace v kompozitum (stará čeština → staročeština) [7] => * kondenzace ve spřežku (krveprolití, zmrtvýchvstání, nanebevzetí) [8] => * přechod ve zkratkové slovo ([[Občanská demokratická strana]] → ODS → Ódéeska) [9] => * eliptické zjednodušení kolokace na její určující člen, substantivizace (zpodstatnění) adjektiva: vysoká škola → vysoká, vysoká zvěř → vysoká, drobné peníze → drobné, vrchní číšník → vrchní, hovězí maso → hovězí [10] => * eliptické zjednodušení kolokace na její určovaný člen: zemské jablko → jablko (nářeční označení bramboru), jízdní kolo → kolo, šicí nebo [[psací stroj]] → stroj [11] => * desufixální konverze určujícího adjektiva (zpodstatnění odstraněním přípony), s možným spolupůsobením příklonu k jeho fundujícímu substantivu; v některých případech lze uvažovat i o paralelní [[metonymie|metonymické]] motivaci; tento typ postihuje progrese například v technické či lékařské tematice: satelitní městečko → satelit, mobilní telefon → mobil, antivir, digitál, plazma, automat, manuál, třídveř, alzheimer, basedov, parkinson [12] => * zpodstatnění určujícího adjektiva formou sufixace (resufixace), tedy pomocí přípony: silná cesta → silnice, zubní lékař → zubař, pololetní prázdniny → pololetky; Adjektivní atribut výchozího syntagmatu jako nositel [[Onomaziologie|onomaziologického]] příznaku se transformuje v slovní základ univerbátu, substantivum jako nositel onomaziologické báze v jeho sufix. Univerbizovaná jednotka zpravidla reflektuje rod určovaného substantiva, neutrum ale často přechází v maskulinum (slepé střevo = slepák). V některých případech lze ovšem obdobně tvořená slova považovat za nezávislé mutační derivace, zejména v případě označení osob (kovář, zubař, folkáč). K opěrným kritériím pro univerbizační interpretaci bývá řazena nespornost existence ustálené motivační kolokace s neobecným bázovým členem, podpůrným kritériem může být i modelovost utváření rezultátu, například užití frekventovaných univerbizačních sufixů (‑ák, ‑ka). [13] => [14] => V užším vymezení je někdy za univerbizaci považován pouze vznik kompozita nebo spřežky, nejčastěji však bývá s univerbizací spojována sufixace určujícího adjektiva. [15] => [16] => Univerbizace je v češtině produktivnější než v západních nebo v ostatních slovanských jazycích. A. V. Isačenko: ''Obecné zákonitosti a národní specifičnost ve vývoji slovní zásoby slovanských jazyků.'' In Bělič, J. & J. Daňhelka ad. (eds.), K historickosrovnávacímu studiu slovanských jazyků, 1958, 143–151. [17] => [18] => == Funkce v jazyce == [19] => Univerbáty jsou úspornější a lépe se přizpůsobují gramatice: lépe se skloňují a jsou vhodnějším východiskem pro derivaci. Nevýhodou je jejich menší explicitnost, což je kompenzováno kontextem. [20] => [21] => Univerbáty se uplatňují v běžné, profesionální i slangové mluvě, často nahrazují víceslovná pojmenování z odborné a administrativní sféry. Univerbáty mají často nespisovný či hovorový charakter, pronikají však i do spisovné mluvy a mnohdy mají neutrálnější charakter než původní označení: například fotoaparát, minerálka. Například [[rajče]] či [[silnice]] jsou dnes spisovné a odborné výrazy, zatímco původní [[rajské jablko]] je dnes již méně odborné a oficiální označení a ''silná cesta'' zapomenutý [[archaismus]]). [22] => [23] => == Odkazy == [24] => [25] => === Reference === [26] => [27] => [28] => === Literatura === [29] => * {{Citace monografie [30] => | příjmení = Novotný [31] => | jméno = Jiří a kolektiv [32] => | titul = Mluvnice češtiny pro střední školy [33] => | vydavatel = Fortuna [34] => | místo = Praha [35] => | rok = 1992 [36] => | isbn = 80-85298-32-5 [37] => | kapitola = [38] => | strany = 130 [39] => }} [40] => [41] => === Související články === [42] => * [[Slovo|Slovo (lingvistika)]] [43] => * [[Multiverbizace]] [44] => * [[Sousloví]] [45] => [46] => === Externí odkazy === [47] => * {{Wikislovník|heslo=univerbizace}} [48] => * C. Avramova: Univerbáty v lexikálním systému jazyka. ''Bohemistyka'', roč. 2007, s. 190–206. [49] => * M. Dokulil: ''Tvoření slov v češtině I. Teorie odvozování slov.'' Praha: Academia, 1962. 263 s. [50] => * I. Kolářová: Univerbizace. In ''KČG'' (F. Štícha a kol. Kapitoly české gramatiky), 2011, 273–410. Slovotvorně orientovaný přehled univerbátů současné češtiny založený na korpusových datech (z psaných textů) [51] => * I. Kolářová: ''Univerbizace v současné slovní zásobě, obzvláště slovotvorbě.'' Brno: Masarykova univerzita, 2017. 378 s. [52] => * B. Nisheva: Univerbizace v konkurenci (na českém a bulharském jazykovém materiálu). ''Slavia - časopis pro slovanskou filologii,'' roč. LXXXVII, 2018, s. 239-262. [53] => * E. Palková: ''Univerbizácia vo slovenčině''. Prešov: Filozofická fakulta PU, 2018. 268 s. [54] => * F. Štícha, I. Kolářová: ''Slovník univerbizátů (zjednoslovnělých názvů).'' Praha: Academia, 2020. 753 s. [55] => [56] => {{Pahýl}} [57] => {{Autoritní data}} [58] => [59] => {{Portály|Jazyk}} [60] => [61] => [[Kategorie:Slovotvorba]] [62] => [[Kategorie:Sémantika]] [] => )
good wiki

Univerbizace

Univerbizace (z latinského unus - jeden, verbum - slovo) je proces, kterým se ze sousloví v rámci jazykové ekonomie vytváří jednotlivé slovo (univerbát či univerbizát). Opačný proces, tedy vytváření sousloví z jednotlivého slova, se nazývá multiverbizace.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'latina','metonymie','Kategorie:Slovotvorba','slovo','multiverbizace','syntagma','Občanská demokratická strana','psací stroj','sousloví','rajče','Onomaziologie','silnice'

Kategorie:Slovotvorba

The category "Slovotvorba" in Czech Wikipedia is a collection of articles related to word formation in the Czech language.

Latina

Metonymie

Multiverbizace

Onomaziologie

Silnice

Slovo

Sousloví