Array ( [0] => 14980628 [id] => 14980628 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Urnammu [uri] => Urnammu [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Ur-Nammu byl sumerský král, který vládl ve městě Uru a později se stal zakladatelem třetí dynastie Uruku. Jako král se mu připisuje zavedení různých legislativních opatření, která přispěla k posílení mocenské pozice a centralizaci sumerské říše. Nejznámějším jeho přínosem byl vydání prvního známého zákoníku v dějinách, známého jako "Zákoník Ur-Nammu". Tento zákoník obsahoval soubor pravidel a předpisů, které upravovaly různé aspekty života, jako například majetek, manželství, obchod a trestní právo. Ur-Nammu také provedl řadu stavebních projektů, včetně obnovy chrámů a hradů. Jeho vláda byla poznamenaná neustálými boji o moc s ostatními sumerskými králi. Ur-Nammu zemřel při povstání v Babylonii a byl následován svým synem Šulgiem. Jeho zásluhy a jeho práce na posílení sumerské říše jej zapsaly do dějin jako významnou postavu. [oai] => Ur-Nammu byl sumerský král, který vládl ve městě Uru a později se stal zakladatelem třetí dynastie Uruku. Jako král se mu připisuje zavedení různých legislativních opatření, která přispěla k posílení mocenské pozice a centralizaci sumerské říše. Nejznámějším jeho přínosem byl vydání prvního známého zákoníku v dějinách, známého jako "Zákoník Ur-Nammu". Tento zákoník obsahoval soubor pravidel a předpisů, které upravovaly různé aspekty života, jako například majetek, manželství, obchod a trestní právo. Ur-Nammu také provedl řadu stavebních projektů, včetně obnovy chrámů a hradů. Jeho vláda byla poznamenaná neustálými boji o moc s ostatními sumerskými králi. Ur-Nammu zemřel při povstání v Babylonii a byl následován svým synem Šulgiem. Jeho zásluhy a jeho práce na posílení sumerské říše jej zapsaly do dějin jako významnou postavu. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - panovník [1] => | barva = #514671 [2] => | barva textu = white [3] => | jméno = Ur-nammu [4] => | titul = král [[Ur (město)|Uru]] [5] => | obrázek = King Ur-Nammu.jpg [6] => | vláda = cca 21. století př. Kr. [7] => | dynastie = zakladatel III. dynastie urské [8] => }} [9] => '''Urnammu''' (často také '''Ur-nammu''') byl jeden z nejvýznamnějších [[Ur (město)|urských]] králů. Žil přibližně v 1. polovině 21. století př. Kr. a k jeho největším činům patří založení 3. dynastie urské, kdy znovuobnovil samostatnost [[Sumer]]u, a také se vyznamenal jako tvůrce (zatím nám známého) nejstaršího zákoníku. Ur-nammu věnoval mnoho času též dobyvatelským a stavitelským snahám. Díky němu byly vybudovány první klasické [[zikkurat]]y. {{Citace monografie [10] => | příjmení = [11] => | jméno = [12] => | odkaz na autora = Nea Nováková, Lukáš Pecha, Furat Rahman [13] => | titul = Dějiny Mezopotámie [14] => | vydavatel = Karolinum, nakladatelství Univerzity Karlovy [15] => | místo = Praha [16] => | rok = 1998 [17] => | počet stran = 266 [18] => | strany = 67–75 [19] => | isbn = 80-7184-416-0 [20] => }} Jím nastolený politický stav mocného a silného [[Sumer]]u trval něco přes 100 let. Moc „Černohlavců“, jak [[Sumerové]] sami sebe nazývali, sahala od [[Perský záliv|Perského zálivu]] na jihu až k [[Arménie|arménským]] horám na severu a od [[Elam]]u na východě do [[Malá Asie|Malé Asie]] na západě. Celkově se jednalo o období stabilní politicky, ekonomicky i kulturně. Rozvíjely se vědy, písemnictví, vzdělanost, dochovalo se mnoho tabulek. A přestože nakonec [[Sumer]] zanikl, sumerská kultura vydržela ještě velmi dlouho. [[Sumerština]] se ještě dlouhá staletí používala jako [[liturgie|liturgický]] jazyk. Sumerské vlivy jsou ostatně značně patrné např. ve starověkém [[Mezopotámie|mezopotámském]] zákonodárství, jehož nejznámější výtvor – [[Chammurapiho zákoník]] – je sumerskou kulturou výrazně ovlivněn. {{Citace monografie [21] => | příjmení = Kramer [22] => | jméno = Samuel Noah [23] => | odkaz na autora = Samuel Noah Kramer [24] => | titul = Historie začíná v Sumeru [25] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [26] => | místo = Praha [27] => | rok = 1961 [28] => | počet stran = 279 [29] => | strany = 21–22 [30] => | isbn = [31] => }} [32] => [33] => == Zákoník == [34] => Ur-nammuův zákoník byl objeven již v letech [[1899]] – [[1900]], ale až roku [[1952]] byl přeložen a identifikován. Předtím byl za nejstarší zákoník považován [[Chammurapiho zákoník|Chammurapiho]] a to až do roku [[1947]], kdy byl objeven tzv. Lipit-Ištarův zákoník, který byl v [[Chammurapi]]ho době starý přibližně 150 let. Lipit-Ištarův zákoník – a i z tohoto hlediska je jeho nález velice významný – není psán v semitské řeči (jako Chammurapiho), ale v nesemitské – konkrétně v sumerštině. V roce 1948 však konservátor Iráckého muzea v [[Bagdád]]u Taha Baqir nalezl tzv. (později pojmenovaný) Bilalamův ([[Akkad|akkadský)]] zákoník. Ale opět netrvalo dlouho a roku [[1952]] byl za nejstarší zákoník prohlášen Ur-nammův. Autoři Nováková, Pecha a Rahman ve své vysokoškolské učebnici ''Dějiny Mezopotámie'' zpochybňují fakt, že autorem zákoníku je Ur-nammu a nabízí alternativní teorii, že jeho autorem byl Ur-nammův syn Šulgi (str. 71). K této teorii se kloní i slavný popularizátor starověkých dějin (nikoliv však odborný) [[C. W. Ceram]] ve své knize ''Bohové, hroby a učenci : Román o archeologii'' (str. 223 – viz Literatura). Překlad tabulky, která z něj obsahuje výtah, pořídil [[Samuel Noah Kramer]]. Tabulka je světle hnědá s rozměry 20 cm x 10 cm a více než polovina textu je poničená. Text je rozdělen na osm sloupců, každá strana po čtyřech. Prolog zákoníku vypráví o stvoření světa a Sumeru a o pověření Ur-Nammua k vládě nad Sumerem a [[Ur (město)|Urem]]. Kramerovi se podařilo více méně rozluštit pět zákonů: Jeden z nich zřejmě upravuje řízení při vodním [[ordál]]u, další o vrácení [[Otrokářství|otroka]] pánovi, a další tři se týkají společenského a duchovního rozvoje lidstva. Kramer dokládá, že již v této době platil mnohem lidštější přístup k otázce trestu, nežli je známé ''oko za oko, zub za zub.'' V Ur-nammuově zákoníku totiž existuje náhrada tělesného trestu za peněžitý. {{Citace monografie [35] => | příjmení = Kramer [36] => | jméno = Samuel Noah [37] => | odkaz na autora = Samuel Noah Kramer [38] => | titul = Historie začíná v Sumeru [39] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [40] => | místo = Praha [41] => | rok = 1961 [42] => | počet stran = 279 [43] => | strany = 85–87 [44] => | isbn = [45] => }} [46] => Tyto tři – dle Kramera tak zásadní – zákony říkají: [47] => [48] => {{Citát|Jestliže člověk člověku nástrojem... jeho... nohu uťal, 10 šekelů stříbra zaplatí.}}{{Citace monografie [49] => | příjmení = Kramer [50] => | jméno = Samuel Noah [51] => | odkaz na autora = Samuel Noah Kramer [52] => | titul = Historie začíná v Sumeru [53] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [54] => | místo = Praha [55] => | rok = 1961 [56] => | počet stran = 279 [57] => | strany = 88 [58] => | isbn = [59] => }} [60] => [61] => {{Citát|Jestliže člověk člověku zbraní jeho kosti z... zlomil, 1 minu stříbra zaplatí.}} [62] => [63] => {{Citát|Jestliže člověk člověku nástrojem gešpu uřízl nos (?), 2/3 miny stříbra zaplatí.}} [64] => [65] => == Odkazy == [66] => [67] => === Poznámky === [68] => [69] => [70] => === Reference === [71] => [72] => [73] => === Literatura === [74] => * {{Citace monografie | jméno= autorů| příjmení= Kolektiv|titul = Dějiny Mezopotámie| vydavatel = Karolinum, nakladatelství Univerzity Karlovy| místo = Praha| rok = 1998|266 s.}} [75] => * {{Citace monografie | jméno= Samuel Noah| příjmení= Kramer|titul = Historie začíná v Sumeru : Z nejstarších záznamů o projevech lidské kultury| vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd|místo = Praha| rok = 1961| 279 s.}} [76] => * {{Citace monografie | jméno= Miloš| příjmení= Bič|titul = Při řekách babylónských| vydavatel = Vyšehrad|místo = Praha| rok = 1990| 382 s.|isbn= 80-7021-032-X}} [77] => * {{Citace monografie | jméno= C. W| příjmení= Ceram|titul = Bohové, hroby a učenci : Román o archeologii| vydavatel = Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění|místo = Praha| rok = 1961| 358 s.}} [78] => [79] => === Související články === [80] => * [[Sumer]] [81] => * [[Stát 3. dynastie urské]] [82] => * [[Akkad]] [83] => * [[Chammurapiho zákoník]] [84] => * [[Nábytek Mezopotámie]] [85] => [86] => === Externí odkazy === [87] => * {{Commonscat}} [88] => [89] => {{Autoritní data}} [90] => {{Portály|Starověk|Lidé}} [91] => [92] => [[Kategorie:Sumerští panovníci]] [93] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Urnammu

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Sumer','Ur (město)','Chammurapiho zákoník','1952','Akkad','1947','1900','Nábytek Mezopotámie','1899','Perský záliv','Otrokářství','Malá Asie'

1899

1900

1947

1952

Akkad

Otrokářství

Sumer