Array ( [0] => 15570837 [id] => 15570837 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Uroševac [uri] => Uroševac [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa}} [1] => '''Uroševac''' ([[albánština|albánsky]] '''Ferizaj''', [[srbština|srbsky]] '''Урошевац/Uroševac''', před rokem [[1912]] '''Феризовићи/Ferizovići''') je město v jihovýchodní části [[Kosovo|Kosova]].rks-gov.net [http://kk.rks-gov.net/ferizaj/default.aspx?lang=en-US Welcome to Ferizaj] {{Wayback|url=http://kk.rks-gov.net/ferizaj/default.aspx?lang=en-US |date=20140407032414 }} Nachází se asi 40 km jižně od kosovské metropole [[Priština|Prištiny]]. Patří mezi největší kosovská města, podle [[Sčítání lidu|sčítání]] roku 2011 mělo samotné město asi 43 000 obyvatel a celá [[obec]] asi 109 000 (3. největší po Prištině a [[Prizren]]u). Město je etnicky téměř čistě [[Albánci|albánské]], s [[Romové|romskou]] menšinou. Je střediskem [[Uroševacký okruh|Ferizajského okruhu]]. Leží v nadmořské výšce okolo 580 m, přímo na [[rozvodí]] [[Černé moře|Černého]] a [[Egejské moře|Egejského moře]]. Protéká jím říčka [[Nerodimka]], která se právě před městem [[Bifurkace (geografie)|větví]] do dvou ramen, z nichž každé odtéká do jiného moře. Symbolem města jsou pravoslavný kostel a mešita v samotném středu Uroševace. [2] => [3] => == Historie == [4] => V období mezi [[12. století|12.]] až [[14. století]]m bylo okolí dnešního města jedním z centrálních částí středověkého srbského státu. Nacházela se zde řada sídel tehdejších správců (Nerodimlje, Svrčin, Petrič, Pauli).{{Citace monografie [5] => | příjmení = Stamenković [6] => | jméno = Srboljub [7] => | odkaz na autora = [8] => | titul = Geografska enciklopedija naselja Srbije 4 (S-Š) [9] => | vydavatel = Stručna knjiga [10] => | místo = Beograd [11] => | rok = 2000 [12] => | počet stran = [13] => | isbn = 86-82657-21-X [14] => | kapitola = Uroševac [15] => | strany = 243 [16] => | jazyk = srbština [17] => }} Samotné město však vzniklo až v novější době.{{Citace monografie [18] => | příjmení = Ukjaj [19] => | jméno = Nikola [20] => | odkaz na autora = [21] => | titul = Kosovo – turistički vodič [22] => | vydavatel = Turistički savez Kosova [23] => | místo = Priština [24] => | rok = 1973 [25] => | počet stran = [26] => | isbn = [27] => | kapitola = Uroševac [28] => | strany = 36 [29] => | jazyk = srbština [30] => }} [31] => [32] => V [[Moderní dějiny|moderní době]] se město rozvíjelo díky železniční trati, která zároveň tvoří i jeho osu. Byla otevřena v roce [[1874]] (jakožto první železnice na území dnešního Kosova) a vedla od jihu ze [[Skopje]] do [[Kosovska Mitrovica|Kosovské Mitrovice]] (později prodloužena do [[Kraljevo|Kraljeva]]). Nejvýznamnější stavbou v něm byl zájezdní hostinec (tzv. [[han]]), jehož majitelem byl Feriz Šašivari. Jeho jméno dalo název i rozvíjející se osadě (Ferizovići). Objevoval se také ještě název ''Tasyan'' podle fonetického přepisu [[francouzština|francouzského]] slova [[:wikt:station|station]] označující místní nádraží. [33] => [34] => Nejprve se sem stěhovali [[Srbové]] a [[Albánci]] z [[Prizren]]u a později i [[Arumuni]] z [[Bitola|Bitoly]].{{Citace monografie [35] => | příjmení = Stamenković [36] => | jméno = Srboljub [37] => | odkaz na autora = [38] => | titul = Geografska enciklopedija naselja Srbije 4 (S-Š) [39] => | vydavatel = Stručna knjiga [40] => | místo = Beograd [41] => | rok = 2000 [42] => | počet stran = [43] => | isbn = 86-82657-21-X [44] => | kapitola = Uroševac [45] => | strany = 244 [46] => | jazyk = srbština [47] => }} Roku [[1891]] byla v centru města zbudována [[mešita]], která se dochovala do dnešních časů. Na počátku [[20. století]] zde stálo již 400 domů. Město bylo rozděleno na jednotlivé čtvrti, kde dominovaly různé národnosti. [48] => [49] => V roce [[1910]] se do Uroševace rozšířily protesty z nedaleké Prištiny, které vyvolalo zvýšení daní.{{Citace monografie [50] => | příjmení = Vickers [51] => | jméno = Miranda [52] => | odkaz na autora = [53] => | titul = Between Serb and Albanian: A History of Kosovo [54] => | url = https://archive.org/details/betweenserbalban00vick [55] => | vydavatel = Columbia University Press New York [56] => | místo = London [57] => | rok = 1998 [58] => | počet stran = [59] => | isbn = 0-231-11383-8 [60] => | kapitola = [61] => | strany = [https://archive.org/details/betweenserbalban00vick/page/70 70] [62] => | jazyk = angličtina [63] => }} [64] => [65] => V závěru roku [[1912]] po skončení [[První balkánská válka|první balkánské války]] získalo Uroševac Srbsko. Srbové změnili jeho název na Uroševac, podle [[Štěpán Uroš V.|Štěpána Uroše V.]] Město bylo přejmenováno po porážce místních povstalců a obsazení srbskou armádou dne [[25. leden|25. ledna]] [[1912]].{{Citace monografie [66] => | příjmení = Stamenković [67] => | jméno = Srboljub [68] => | odkaz na autora = [69] => | titul = Geografska enciklopedija naselja Srbije 4 (S-Š) [70] => | vydavatel = Stručna knjiga [71] => | místo = Beograd [72] => | rok = 2000 [73] => | počet stran = [74] => | isbn = 86-82657-21-X [75] => | kapitola = Uroševac [76] => | strany = 244 [77] => | jazyk = srbština [78] => }} Místní albánské obyvatelstvo se však příchodu nové nadvlády bránilo se zbraní v ruce.{{Citace monografie [79] => | příjmení = Vickers [80] => | jméno = Miranda [81] => | odkaz na autora = [82] => | titul = Between Serb and Albanian: A History of Kosovo [83] => | url = https://archive.org/details/betweenserbalban00vick [84] => | vydavatel = Columbia University Press New York [85] => | místo = London [86] => | rok = 1998 [87] => | počet stran = [88] => | isbn = 0-231-11383-8 [89] => | kapitola = [90] => | strany = [https://archive.org/details/betweenserbalban00vick/page/78 78] [91] => | jazyk = angličtina [92] => }} [93] => [94] => [[Soubor:Mosque and Serbian Orthodox Church Uroševac Ferizaj.jpg|vlevo|náhled|Náboženské stavby v Uroševaci.]] [95] => Během [[první světová válka|první světové války]] byl Uroševac okupován [[Bulharsko|Bulharskem]] a zařezno pod Vojenskou inspekční oblast Makedonie.{{Citace monografie [96] => | příjmení = Vickers [97] => | jméno = Miranda [98] => | odkaz na autora = [99] => | titul = Between Serb and Albanian: A History of Kosovo [100] => | url = https://archive.org/details/betweenserbalban00vick [101] => | vydavatel = Columbia University Press New York [102] => | místo = London [103] => | rok = 1998 [104] => | počet stran = [105] => | isbn = 0-231-11383-8 [106] => | kapitola = [107] => | strany = [https://archive.org/details/betweenserbalban00vick/page/92 92] [108] => | jazyk = angličtina [109] => }} [110] => [111] => Podle [[Království SHS|jugoslávského]] [[sčítání lidu]] z roku [[1921]] mělo město 3529 obyvatel (728 domů), o deset let později už 5193 (1026 domů). Po začlenění do srbského státu začal jeho rozvoj; v roce [[1924]] byl schválen první urbanistický plán města a vybudována i první základní škola evropského stylu. V souvislosti s [[Kolonizace Kosova (Království Jugoslávie)|kolonizací Kosova]] se sem usídlili nově příchozí z regionu [[Hercegovina|Hercegoviny]].{{Citace monografie [112] => | příjmení = Vickers [113] => | jméno = Miranda [114] => | odkaz na autora = [115] => | titul = Between Serb and Albanian: A History of Kosovo [116] => | url = https://archive.org/details/betweenserbalban00vick [117] => | vydavatel = Columbia University Press New York [118] => | místo = London [119] => | rok = 1998 [120] => | počet stran = [121] => | isbn = 0-231-11383-8 [122] => | kapitola = [123] => | strany = [https://archive.org/details/betweenserbalban00vick/page/107 107] [124] => | jazyk = angličtina [125] => }} I přes všechny investice patřilo město k nejzaostalejším částem jugoslávského království. Místní albánské obyvatelstvo bylo k státu značně nedůvěřivé až nepřátelské. Většina místních (do druhé světové války byly zhruba 2/3 obyvatel města albánské národnosti) se věnovala buď řemeslné činnosti, nebo zemědělství. Jediným větším podnikem byla továrna na výrobu dlaždic, která vznikla již na počátku století. [126] => [127] => V období existence meziválečné Jugoslávie zde také vznikl pravoslavný [[chrám svatého Štěpána Uroše V. (Uroševac)|chrám sv. Štěpána Uroše V.]] ([[1933]]). Zbudován byl přímo vedle mešity, na jejím pozemku. [128] => [129] => Město bylo dne [[17. listopad]]u [[1944]] osvobozeno jednotkami [[Jugoslávští partyzáni|jugoslávských partyzánů]], nicméně již v únoru [[1945]] bylo město předmětem střetů mezi [[Jugoslávští partyzáni|j]]armádou Jugoslávie a ozbrojenými skupinami [[Balli Kombëtar]], bojujícími o moc.{{Citace monografie [130] => | příjmení = Petranović [131] => | jméno = Branko [132] => | odkaz na autora = [133] => | titul = Istorija Jugoslavije 1918-1978 [134] => | vydavatel = Nolit [135] => | místo = Bělehrad [136] => | rok = 1981 [137] => | počet stran = [138] => | isbn = [139] => | kapitola = Socijalistička Jugoslavija [140] => | strany = 435 [141] => | jazyk = srbochorvatština [142] => }} Místní mešita byla poničena během druhé světové války. [143] => [144] => Po druhé světové válce se uskutečnila [[industrializace]], v rámci níž byly vybudovány různé továrny, například na výrobu nábytku a na zpracování [[arašídy|arašídů]]. Na počátku 50. let [[20. století]] zde byly v duchu jugoslávského socialismu zřizované dělnické rady a uplatňována samospráva pracujících. Zatímco v roce 1948 mělo město jen 6685 obyvatel, na počátku 70. let to bylo již zhruba 24 tisíc a roku [[1981]] to bylo již 37 659 lidí. V 60. letech došlo také k zvětšení plochy města na úkor některých sousedních obcí (např. [[Štimlje]]). Od druhé poloviny 80. let až do konce let devadesátých docházelo ve městě ke změnám etnické struktury obyvatelstva. Místní srbská komunita se značně zmenšila ve prospěch albánské většiny. [145] => [146] => V roce [[1999]] byly v rámci [[Operace Spojenecká síla|bombardování SRJ]] letectvem NATO některé objekty na území města poničeny. V blízkosti Uroševace byla zřízena také základna [[Camp Bondsteel]], sloužící [[US Army]]. [147] => [148] => V roce [[2004]] došlo při nepokojích v Kosovu k poškození kostela. [149] => [150] => == Administrativní dělení == [151] => [[File:Hotel Luboten Painting.jpg|right|thumb|Malba na stěně hotelu Ljuboten (Lyboten).]] [152] => Pod město Uroševac spadají ještě do stejné [[opština|opštiny]] následující sídla: [[Babljak]], [[Balić]], [[Biba]], [[Burnik]], [[Varoš Selo]], [[Gatnje]], [[Gornje Nerodimlje]], [[Grebno]], [[Grlica]], [[Doganjevo]], [[Donje Nerodimlje]], [[Dramnjak]], [[Zaskok]], [[Zlatare]], [[Jezerce (Uroševac)|Jezerce]], [[Jerli Prelez]], [[Jerli Talinovac]], [[Kamena Glava]], [[Kosin]], [[Košare]], [[Laškobare]], [[Manastirce]], [[Mirosavlje]], [[Muhadžer Prelez]], [[Muhadžer Talinovac]], [[Muhovce]], [[Nekodim]], [[Novi Miraš]], [[Papaz]], [[Plešina]], [[Pojatište]], [[Raka]], [[Rahovica]], [[Sazlija]], [[Svrčina]], [[Slivovo]], [[Sojevo]], [[Softović]], [[Srpski Babuš]], [[Stari Miraš]], [[Staro Selo]], [[Stojković (Uroševac)|Stojković]], [[Tankosić]], [[Trn (Uroševac)|Trn]], a [[Crnilo]]. [153] => [154] => == Hospodářství == [155] => Ve městě a okolí je cca 1500 lidí zaměstnáno americkou společnosti Brown & Root, která se podílela také na výstavbě vojenské základny [[Camp Bondsteel]]. Místní podniky, které byly v době existence Jugoslávie, resp. do roku [[2008]] ve státních rukou, byly privatizovány. Na území města Uroševace se nachází cca 10 500 malých a středních firem. Hlavními ekonomickými odvětvími, které zaměstnávají nejvíce osob a mají největší hospodářský význam, jsou zemědělství a stavebnictví. [156] => [157] => == Kultura a kulturní památky == [158] => [159] => Kromě dvou zmíněných svatostánků, které tvoří symbol města, se v okolí Uroševace nachází např. archeologické naleziště [[Varoš selo]], kde byly uskutečněny vykopávky a nalezena přítomnost neolitického osídlení. V okolí města se nachází řada dalších historických objektů, např. pevnost [[Veliki Petrič]]. [160] => [161] => Samotné město má velmi málo historických budov. Mezi pozoruhodné patří např. knihovna Sadika Tafarshiku nebo budova místního divadla. Divadlo, které nese název po [[Adrian Abdullahu|Adrianu Abdullahovi]] bylo zřízeno v roce [[1943]]. Známá je také malba na fasádě [[Hotel Ljuboten|hotelu Ljuboten]], kterou realizoval v 60. letech [[Makedonci|makedonský]] umělec. [162] => [163] => Před rozpadem Jugoslávie a [[Válka v Kosovu|válkou v Kosovu]] spadalo pod město celkem 7 veřejných knihoven s 60 565 knihami. Hlavní knihovna měla 30 913 knih. [164] => [165] => == Bezpečnost == [166] => [167] => V Uroševaci se nachází policejní stanice. [168] => [169] => == Doprava == [170] => [[Soubor:Bahnhof in Ferizaj.jpg|vpravo|náhled|Železniční stanice v roce [[2017]].]] [171] => Město leží na významné dopravní křižovatce tahů [[Priština]] - [[Skopje]] (severo-jižní, silniční i železniční spojení – [[Železniční trať Kosovo Polje – Skopje]]) a [[Gnjilane]] - [[Prizren]] (pouze silniční). Východním směrem obchází Uroševac silniční obchvat. [172] => [173] => == Sport == [174] => Ve městě působí několik sportovních klubů: [[FK Ferizaj]], [[KF Vullnetari i UÇK-së]] a [[KF Vizioni]]. Místní uzavřená hala byla pojmenována po [[Spojené státy americké|americkém]] prezidentovi [[Bill Clinton|Billu Clintonovi]].{{chybí zdroj}} [175] => [176] => == Známé osobnosti == [177] => [178] => * [[Trajko Grković]], partyzán [179] => * [[Branko Kitanović]], jugoslávský a srbský literát [180] => * [[Ljuba Tadić]], herečka [181] => * [[Dušan Mikonjić]], srbský malíř [182] => * [[Shtjefën Kurti]], albánský kněz [183] => * [[Blleron Krasniqi]], kosovskoalbánský fotbalista [184] => * [[Qëndrim Guri]], závodní cyklista [185] => * [[Arsim Abasi]], fotbalista [186] => * [[Shefqet Pllana]], etnograf [187] => [188] => == Reference == [189] => [190] => [191] => == Externí odkazy == [192] => * {{Commonscat}} [193] => * [http://kk.rks-gov.net/ferizaj/ Oficiální stránky městské správy {{sq}} {{sr}} {{en}}] [194] => [195] => {{Kosovo}} [196] => [197] => {{Autoritní data}} [198] => {{Portály|Kosovo}} [199] => [200] => [[Kategorie:Uroševac| ]] [201] => [[Kategorie:Města v Kosovu]] [202] => [[Kategorie:Uroševacký okruh]] [] => )
good wiki

Uroševac

Uroševac (albánsky Ferizaj, srbsky Урошевац/Uroševac, před rokem 1912 Феризовићи/Ferizovići) je město v jihovýchodní části Kosova. Nachází se asi 40 km jižně od kosovské metropole Prištiny.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1912','Prizren','Priština','Skopje','Albánci','20. století','Jugoslávští partyzáni','Camp Bondsteel','Biba','Zaskok','Arumuni','1933'

1912

1933

Albánci

Albánci jsou etnická skupina žijící převážně v Albánii a Kosovo, ale také v dalších zemích Balkánského poloostrova a Evropy.

Arumuni

Bíba

Priština

Prizren

Skopje

Záskok