Array ( [0] => 14795546 [id] => 14795546 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vápenka [uri] => Vápenka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => [[Soubor:Vápenka ve Velké Chuchli1.jpg|náhled|[[Pacoldova vápenka]] ve Velké Chuchli]] [2] => '''Vápenka''' je soubor průmyslových technologických celků, kde hlavní roli zastává [[pec]] určená k výrobě [[oxid vápenatý|vápna]]. Chemická rovnice popisující tuto reakci je [[CaCO3|CaCO3]] + teplo → [[CaO]] + [[CO2|CO2]] [3] => [4] => == Počátky pálení vápna == [5] => Vápno se používalo již ve [[starověk]]u jako pojiva do malt i jako hnojiva. Znalost vápna spadá do doby 3000 let před naším letopočtem, kdy již [[Starověký Egypt|Egypťané]] používali vápenné malty obsahující sádru. Pojivo se pravděpodobně vyrábělo pálením sádrovce s příměsí vápence, který se v [[Egypt]]ě vyskytuje. Pálilo se v pecích, které byly v podstatě periodické šachtové pece. [[Féničané]] a [[Židé]] používali vápna pro pozemní stavby, [[Babylón|Babyloňané]] znali směsné pojivo z vápna a popelové škváry a používali je pro vodní stavby. Poprvé se tak v historii objevuje hydraulické vápno, jehož výroba se později značně rozšířila. Vápno používali i staří [[Čína|Číňané]], [[Starověké Řecko|Řekové]] a [[Starověký Řím|Římané]]. [6] => [7] => == Pálení vápna v Čechách a na Moravě == [8] => [[Soubor:Old lime kiln at Badenyon.jpg|náhled|Jednoduchá selská vápenice]] [9] => Ve [[středověk]]u se rozšířila výroba vápna a jeho používání v celé [[Evropa|Evropě]]. Pálení se nelišilo od starověkého způsobu, zvláště římského. Postupně se zaváděly trychtýřové pece s kulatým nebo elipsovitým průřezem. Pece se vyzdívaly cihlami a vytápěly se dřívím. Nejstarší pece v [[Čechy|Čechách]] pocházejí z konce 10. století, kdy se pálilo vápno pro účely stavby knížecího hradu [[Boleslav I.|Boleslava I.]] a stavby [[Břevnovský klášter|Břevnovského kláštera]]. [10] => [11] => K rozvoji pálení vápna docházelo v 13. a 14. století v souvislosti s výstavbou hradů a kamenných kostelů. V Čechách se pálilo např. v [[Braník]]u, [[Podolí (Praha)|Podolí]], [[Radlice|Radlicích]] či [[Zlíchov]]ě, na [[Morava|Moravě]] jsou záznamy vápenkách v [[Mokrá-Horákov|Mokré]], [[Vyškov]]ě, či [[Brno|Brně]], byly zachovány pozůstatky vápenek v předpolí hradů [[Holštejn (hrad)|Holštejn]] či [[Obřany (hrad, okres Brno-venkov)|Obřany]]. Pálení vápna se postupně rozvíjelo na celém území Čech a Moravy. Původně se pálilo v milířích a pecích typu milíře, později se začalo užívat pecí šachtových a kruhových shodně s vývojem vápenictví v [[Evropa|Evropě]]. Drobnější výrobci však stále užívali jednodušší a méně nákladné trychtýřovité pece šachtové. Jednalo se např. o sedláky, kteří se v méně úrodných podhorských oblastech byli nuceni zabývat další činností. Tyto pece se také někdy nazývají jako ''"vápenice"'' či ''"selské vápenice"'' a pálilo se v nich v některých případech téměř až do poloviny 20. století. [12] => [13] => K dalšímu rozvoji vápenictví došlo v 19. století, kdy byla potřeba hromadné produkce pro rozvíjející se stavební výrobu, zemědělství i cukrovarnictví. Byly stavěny různé typy moderních pecí a z původně řemeslné výroby se stalo samostatné průmyslové odvětví. Koncem 19. a na počátku 20. století vznikla řada vápenek. V Čechách byla roku [[1872]] vystavěna vápenice a cementárna v [[Beroun]]ě, v roce [[1872]] vápenice v [[Hlubočepy|Hlubočepích]], o něco později vápenky v [[Sušice|Sušici]], [[Vápenný Podol|Vápenném Podole]], [[Litoměřice|Litoměřicích]], [[Železný Brod|Železném Brodě]] a další. Na Moravě vznikly vápenky v [[Štramberk]]u, [[Přerov]]ě, [[Čebín]]ě, [[Bohdíkov]]ě, [[Lipovec (okres Blansko)|Lipovci]], [[Šošůvka|Šošůvce]], [[Ochoz u Brna|Ochozi]], [[Mokrá-Horákov|Mokré]], [[Březina (dříve okres Blansko)|Březině]] atd. [14] => [15] => == Druhy vápenných pecí z hlediska provozu == [16] => [[Soubor:Vápenka v Závratci.jpg|náhled|[[Berlova vápenka|Vápenka v Závratci]]]] [17] => Vápenky se dělí dle kontinuity provozu na pece '''periodické''' a pece '''kontinuální'''. [18] => [19] => '''Pece periodické''' – již nejsou používány, jedná se o staré typy, používané ve středověku, příp. v malovýrobě i v novověku (selské vápenice). Jejich tvar byl šachtový, vápenky byly opatřeny žáruvzdornou vyzdívkou a zespodu byl rošt, nebo byla vsázka vystavěna do prodyšné klenby, pod kterou bylo topeniště. Do šachty byl vyskádán vápenec, který se překryl vrstvou slámy a "kloboukem" z mazlavé hlíny s otvory. Sláma ihned ze začátku výpalu vyhořela a vznikly dutiny pro odvětrávání spalin. Po vypálení [[oxid vápenatý|vápna]] se nechala vápenka vychladnout, aby mohlo být vápno odebráno a připraven další cyklus. [20] => [21] => '''Pece kontinuální''' – tyto pece se dělí na pece s postupujícím žárovým pásmem, kde vsázka vápence a vypáleného vápna zůstává na jednom místě peciště (pece kruhové), na pece, u kterých žárové pásmo zůstává ve stejné části pece a vsázka se pohybuje (pece šachtové, rotační), a na pece na pálení vápna ve zvířeném stavu. [22] => [23] => == Druhy vápenných pecí z konstrukčního hlediska == [24] => === Pece kruhové === [25] => Vynálezcem kruhové pece je berlínský stavitel Bedřich Hoffmann, který si přihlásil její patent roku [[1858]]. První kruhová pec na našem území byla postavena roku [[1868]] v [[Přerov]]ě. Princip kruhové pece je jednoduchý. Teplo z vypáleného vápna se využívá k předehřátí spalovacího vzduchu a tepla zplodin hoření se využije k předehřátí vápence. Peciště tvoří souvislý kanál, který umožňuje stálý a nepřetržitý postup ohně. Zdivo pece má v určitých místech navážecí a vyvážecí otvory, které pec rozdělují na určitý počet komor. Každá komora má otvor pro odvádění spalin z pece. [[Palivo]] se přikládá otvory v klenbě tzv. sypáky, které se uzavírají litinovými poklopy. Pod sypáky se z vápence skládají topné šachtice, ve kterých se přikládané palivo spaluje. [26] => [27] => === Pece šachtové === [28] => [[Soubor:LDLimeShaftKilnBasic.jpg|náhled|Princip šachtové pece s vnějším (plynovým) topením]] [29] => Šachtové pece se vyvinuly z polních trychtýřovitých pecí. V převážné většině českých šachtových pecí, zvaných "Pacoldovky," jsou patrné stavební prvky profesora české techniky [[Jiří Pacold|Jiřího Pacolda]]. Nejstarší šachtové pece na území ČR byly vybudovány v [[Železný Brod|Železném Brodu]] v letech [[1865]] až [[1867]]. [30] => [31] => * '''Šachtové pece s vnějším topením''' – pec je asi v jedné třetině výšky opatřena topeništěm s rošty na spalování [[dřevo|dřeva]] či [[uhlí]]. Nejčastěji jsou zřízena ohniště tři (i více) a jsou rozdělena pravidelně po obvodu pece. Potřebný spalovací vzduch se pecí nasává a prochází popelníkem topenišť k palivu na roštech. Horké spaliny a plameny z tohoto [[topeniště]] procházejí do pece a prostupují navezeným vápencem vzhůru. Odspodu je pec opatřena vyhrabovacími otvory, ve vrchní části je prodloužena v komín a opatřena zavážecím otvorem. [32] => * '''Šachtové pece s vnitřním topením''' – v těchto pecích se palivo potřebné k výpalu vápna spaluje přímo v peci, a je tam tedy společně s vápencem. Palivem je zpravidla [[koks]]. Stejně jako pec s vnějším topením má nahoře zavážecí a dole vyhrabovací otvor. [33] => * '''Šachtové pece s plynovým topením''' – jedná se o moderní, vysoce automatizované pece, pracující s umělým tahem a rovnoměrným prohoříváním. Hořáky plynové pece mohou být konstruovány tak, že přivádějí do pece jen plyn. Veškerý spalovací vzduch prochází chladicím pásmem pece a je tedy vysoko předehřátý. Plyn vedený dovnitř pece zvlášť začne hořet teprve po styku s horkým vzduchem. Jiné konstrukce jsou provedeny tak, že část spalovacího vzduchu se přivádí hořáky současně s plynem. [34] => [35] => == Literatura == [36] => * Helan B., Klement K., Vápno - výroba a použití, 1960 [37] => [38] => == Externí odkazy == [39] => * {{Commonscat}} [40] => * {{Wikislovník|heslo=vápenka}} [41] => * [http://www.gweb.cz/clanky/clanek-63/ Historie využití vápenců] [42] => * [https://web.archive.org/web/20080204161049/http://www.stavebnilisty.cz/2005/04/vapno.html Historie vápenictví v Moravském krasu] [43] => [44] => {{Autoritní data}} [45] => [46] => [[Kategorie:Průmyslové stavby]] [47] => [[Kategorie:Vápenky| ]] [] => )
good wiki

Vápenka

Pacoldova vápenka ve Velké Chuchli Vápenka je soubor průmyslových technologických celků, kde hlavní roli zastává pec určená k výrobě vápna. Chemická rovnice popisující tuto reakci je CaCO3 + teplo → CaO + CO2.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Evropa','Přerov','Železný Brod','1872','oxid vápenatý','Mokrá-Horákov','CaO','Břevnovský klášter','Březina (dříve okres Blansko)','CO2','Brno','CaCO3'

1872

Rok 1872 byl rokem podzimu slavností a akcí.

Brno

Čao

Evropa

Mokrá-Horákov

Přerov