Array ( [0] => 15481486 [id] => 15481486 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vápník [uri] => Vápník [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = Ca [3] => | protonové číslo = 20 [4] => | nukleonové číslo = 40 [5] => | název = Vápník [6] => | latinsky = calcium [7] => | nad = [[Hořčík|Mg]] [8] => | pod = [[Stroncium|Sr]] [9] => | vlevo = [[Draslík]] [10] => | vpravo = [[Skandium]] [11] => | dolní tabulka = ano [12] => [13] => | chemická skupina = Kovy alkalických zemin [14] => | číslo CAS = 7440-70-2 [15] => | skupina = 2 [16] => | perioda = 4 [17] => | blok = s [18] => | koncentrace v zemské kůře = 34 000 až 41 500 ppm [19] => | koncentrace v mořské vodě = 400 mg/l [20] => | obrázek = Calcium_1.jpg [21] => | emisní spektrum = Calcium_Spectrum.png [22] => | vzhled = Stříbrolesklý [23] => [24] => | relativní atomová hmotnost = 40,078 ± 0,004 [25] => | atomový poloměr = 197 pm [26] => | kovalentní poloměr = 176 ± 10 pm [27] => | Van der Waalsův poloměr = 231 pm [28] => | elektronová konfigurace = [Ar] 4s2 [29] => | oxidační čísla = '''+II''', +I [30] => [31] => | skupenství = [[Pevná látka|Pevné]] [32] => | krystalografická soustava = Krychlová [33] => | hustota = 1550 kg/m3 [34] => | tvrdost = 1,75 [35] => | magnetické chování = [[Diamagnetismus|Diamagnetický]] [36] => | teplota tání = 842 [37] => | teplota varu = 1484 [38] => | molární objem = 26,20×10−6 m3/mol [39] => | skupenské teplo tání = 8,540 kJ/mol [40] => | skupenské teplo varu = 154,7 kJ/mol [41] => | tlak syté páry = 100 Pa při 1071 K [42] => | rychlost zvuku = 3810 m/s [43] => | měrná tepelná kapacita = 25,929 J·kg−1·K−1 [44] => | elektrická vodivost = 29,8×106 S/m [45] => | měrný elektrický odpor = 33,6 nΩ·m (při 20 °C) [46] => | tepelná vodivost = 200 W⋅m−1⋅K−1 [47] => [48] => | standardní elektrodový potenciál = −2,868 V [49] => | elektronegativita = 1,00 [50] => | spalné teplo na m3 = [51] => | spalné teplo na kg = [52] => | ionizační energie = 589,8 kJ/mol [53] => | ionizační energie2 = 1145,4 kJ/mol [54] => | ionizační energie3 = 4912,4 kJ/mol [55] => | iontový poloměr = 99 pm [56] => [57] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [58] => | nukleonové číslo = 40 [59] => | značka = Ca [60] => | výskyt = 96,941% [61] => | počet neutronů = 20 [62] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [63] => | nukleonové číslo = 41 [64] => | značka = Ca [65] => | výskyt = [[Stopová množství|Stopy]] [66] => | poločas = 9,94×104 [[rok|let]] [67] => | způsob = [[záchyt elektronu|ε]] [68] => | energie = 0,421 65 [69] => | nukleonové číslo produktu = 41 [70] => | značka produktu = [[Draslík|K]] [71] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [72] => | nukleonové číslo = 42 [73] => | značka = Ca [74] => | výskyt = 0,647% [75] => | počet neutronů = 22 [76] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [77] => | nukleonové číslo = 43 [78] => | značka = Ca [79] => | výskyt = 0,135% [80] => | počet neutronů = 23 [81] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [82] => | nukleonové číslo = 44 [83] => | značka = Ca [84] => | výskyt = 2,086% [85] => | počet neutronů = 24 [86] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [87] => | nukleonové číslo = 45 [88] => | značka = Ca [89] => | výskyt = [[Umělý izotop]] [90] => | poločas = 162,7 [[den|dní]] [91] => | způsob = [[Záření beta|β−]] [92] => | energie = 0,258 [93] => | nukleonové číslo produktu = 45 [94] => | značka produktu = [[Skandium|Sc]] [95] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [96] => | nukleonové číslo = 46 [97] => | značka = Ca [98] => | výskyt = 0,004 % [99] => | poločas = > 2,8×1015 [[rok|let]] [100] => | způsob = [[Dvojitý beta rozpad|2β−]] [101] => | energie = [102] => | nukleonové číslo produktu = 46 [103] => | značka produktu = [[Titan (prvek)|Ti]] [104] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [105] => | nukleonové číslo = 47 [106] => | značka = Ca [107] => | výskyt = [[Umělý izotop]] [108] => | poločas = 4,536 [[den|dnů]] [109] => | způsob = [[záření beta|β−]] [110] => | energie = 0,694; 1,99 [111] => | nukleonové číslo produktu = 47 [112] => | značka produktu = [[Skandium|Sc]] [113] => | způsob2 = [[gama rozpad|γ]] [114] => | energie2 = 1,297 [115] => | nukleonové číslo produktu2 = [116] => | značka produktu2 = - [117] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [118] => | nukleonové číslo = 48 [119] => | značka = Ca [120] => | výskyt = 0,187 % [121] => | poločas = 1,9×1019 [[rok|let]] [122] => | způsob = [[Dvojitý beta rozpad|2β−]] [123] => | energie = 4,268 08 [124] => | nukleonové číslo produktu = 48 [125] => | značka produktu = [[Titan (prvek)|Ti]] [126] => }} [127] => | R-věty = {{R|15}} [128] => | S-věty = {{S|2}}, {{S|8}}, {{S|24/25}}, {{S|43}} [129] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{Citace elektronického periodika | titul = Calcium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/5460341 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Varování}} [130] => }} [131] => '''Vápník''' (chemická značka '''Ca''', {{vjazyce|la}} ''calcium'') je nejvýznamnější [[chemický prvek|prvek]] z řady [[Kovy|kovů]] [[Kovy alkalických zemin|alkalických zemin]], lehký, velmi reaktivní kov. Autorem jeho českého a slovenského názvu je [[Jan Svatopluk Presl]]. [132] => [133] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [134] => Poměrně měkký, lehký, reaktivní kov, který se svými vlastnostmi více podobá vlastnostem [[alkalické kovy|alkalických kovů]] než vlastnostem předcházejícímu členu – [[hořčík]]u. V kapalném amoniaku se rozpouští za vzniku tmavě modrého roztoku. Vápník patří k lepším vodičům elektrického proudu a tepla. Není tolik reaktivní jako [[alkalické kovy]], ale je lepší ho uchovávat pod [[petrolej]]em. Soli vápníku barví plamen cihlově červeně. [135] => [136] => Vápník je velmi reaktivní a v přírodě vytváří pouze vápenaté sloučeniny Ca2+. Vápník reaguje za pokojové teploty s [[kyslík]]em i [[Voda|vodou]]. Při zahřátí se snadno slučuje s [[dusík]]em na [[nitrid vápenatý]] Ca3N2 a s [[vodík]]em na [[hydrid vápenatý]] CaH2 a i s velkým množstvím prvků tvoří za vyšších teplot sloučeniny. [137] => [138] => == Historický vývoj == [139] => Vápenaté sloučeniny jsou lidstvu známy již od starověku – pálením [[vápenec|vápence]] nebo [[mramor]]u se získávalo a dodnes získává pálené vápno neboli [[oxid vápenatý]] CaO, jeho reakcí s vodou vzniká hašené vápno neboli [[hydroxid vápenatý]], který se používal a dodnes používá k přípravě [[malta (materiál)|malty]]. Malta se ve starověku také vyráběla ze sádry neboli [[sádrovec|sádrovce]] či chemicky dihydrátu síranu vápenatého CaSO4·2H2O. [140] => [141] => Zatímco v [[Itálie|Itálii]] se běžně používala malta z [[vápenec|vápence]], v [[Egypt]]ě se běžně používala malta ze [[sádrovec|sádrovce]] – není tedy divu, že staré egyptské [[pyramida|pyramidy]] a hrobky mají omítky z této malty. Výrobu malty z vápence popisuje již spisovatel [[Dioskorides|Dioskoridos]] (původem z Malé Asie) v 1. století našeho letopočtu. Název vápníku / Calcia je odvozen od slova vápno, [[latina|latinsky]] calx. [142] => [143] => Později se stalo běžné označovat [[oxid vápenatý]] jako vápenatou zeminu a časem se označení zemina přeneslo i na ostatní oxidy [[Kovy alkalických zemin|kovů alkalických zemin]] a [[3. skupina|kovů vzácných zemin]] (kovy vzácných zemin jsou prvky III.B skupiny). [144] => [145] => Vápník poprvé připravil sir [[Humphry Davy]] roku [[1808]] [[elektrolýza|elektrolýzou]] vápenatého [[amalgámy|amalgámu]], který si připravil elektrolýzou slabě zvlhčeného [[hydroxid vápenatý|hydroxidu vápenatého]] za použití [[rtuť]]ové [[katoda|katody]]. [146] => [147] => == Výskyt v přírodě == [148] => [[Soubor:White cliffs of dover 09 2004.jpg|vlevo|náhled|Křídové útesy anglického Doveru]] [149] => [[Soubor:Orca banana grove drapery.JPG|vlevo|náhled|Krápníková jeskyně]] [150] => Díky své velké reaktivitě se vápník v přírodě vyskytuje pouze ve sloučeninách. Ve všech má mocenství Ca+2. [151] => [152] => Jako [[biogenní prvky|biogenní prvek]] je jedním ze základních stavebních kamenů buněk všech živých organizmů na této planetě. [153] => [154] => [[Zemská kůra]] je z velké části tvořena horninami, ve kterých vápník tvoří velmi podstatnou složku. Podle posledních dostupných údajů tvoří vápník 3,4 – 4,2 % zemské kůry a je tedy pátým nejzastoupenějším prvkem a třetím nejzastoupenějším [[Kovy|kovem]], řadí se za [[železo]] a před [[hořčík]]. V mořské vodě je jeho koncentrace pouze 0,4 g Ca/l a ve vesmíru připadá na jeden atom vápníku přibližně půl milionu atomů [[vodík]]u. [155] => [156] => Nejběžnější horninou na bázi vápníku je [[vápenec]], [[uhličitan vápenatý]] CaCO3 tvořený [[minerál]]em [[kalcit]]em nebo [[aragonit]]em stejného chemického složení. Tato hornina se nachází prakticky ve všech lokalitách biologického původu a pochází ze schránek obyvatelů pravěkých (především druhohorních) moří. [[Česko]] patří ve světě mezi státy s nejbohatším výskytem hornin vápencového typu, známá je například lokalita mezi Prahou a [[Beroun]]em nebo [[Moravský kras]]. [157] => [158] => Speciální typ představuje [[Křída (hornina)|křída]], téměř čistý měkký pórovitý vápenec s typicky zářivě bílou barvou, nacházející se například na pobřeží kanálu [[Lamanšský průliv|La Manche]] nebo na Rujáně. Její největší ložiska vznikla ve stejnojmenném geologickém období v pravěkých mořích vysrážením uhličitanu vápenatého na usazených vápenatých skořápkách prvoků. Nejznámějším využitím je plavením přírodní křídy vyrobená psací křída, důvěrně známá ze školního prostředí. [159] => [160] => Nejvíce ceněnou odrůdou vápence je [[mramor]] nebo [[travertin]], používaný především k dekorativním účelům – obklady budov, sochy. Významná naleziště jsou na Apeninském poloostrově (carrarský mramor), ale i v České republice (slivenecký mramor). Jedná se o přeměněnou horninu vzniklou z vápence rekrystalizovaného vysokým tlakem a teplotou. Výsledná barva je závislá na příměsích a pigmentu v původní hornině. Příměsi, které se v původní hornině vyskytovaly ve vrstvách nebo v žílách, se metamorfózou přetvářejí v charakteristickou mramorovou kresbu. Ta jej činí méně pevným, proto se mramor s kresbou obvykle nepoužívá pro sochy. [161] => [162] => Vzájemné chemické přechody mezi uhličitanem a hydrogenuhličitanem vápenatým Ca(HCO3)2 jsou příčinou vzniku [[Kras|krasových jevů]]. Princip těchto procesů spočívá v tom, že hydrogenuhličitan vápenatý je vodě více rozpustný než uhličitan vápenatý. Pokud se roztok Ca(HCO3)2 v podzemní vodě dostane do kontaktu s atmosférickým oxidem uhličitým CO2, dojde ke vzniku málo rozpustného uhličitanu, který se usadí na místě svého vzniku. Tyto přírodní úkazy se vyskytují v jeskynních systémech po celém světě a pomalý růst stalaktitů, stalagmitů a stalagnátů je geologickou obdobou růstu a vývoje živých organizmů v přírodě. [163] => [164] => [165] => Soubor:Vápenec.PNG|Vápenec [166] => Soubor:Fluoryt i kalcyt, Chiny.JPG|Krystal fluoritu (fialový) v kalcitu (bílý) [167] => Soubor:Gips alabaster, Włochy.jpg|Alabastr [168] => [169] => [170] => Další minerály [171] => * Významným zdrojem vápníku je [[dolomit]], směsný uhličitan hořečnato-vápenatý CaMg(CO3)2, jehož ložiska se nacházejí v jižní Evropě, Brazílii, jižní Austrálii i Severní Americe. [172] => * [[Apatit]] 3 Ca3(PO4)2·Ca(F,Cl)2 jako poměrně komplikovaný fosforečnan vápenatý patří mezi významné přírodní zdroje vápníku. [173] => * [[Fluorit]] neboli kazivec je minerál o chemickém složení CaF2 (fluorid vápenatý). Jeho ložiska jsou v Číně, [[Spojené státy americké|USA]], Anglii, Německu ale i České republice. Využívá se především jako surovina pro výrobu [[fluor]]u, ale i jako dekorativní kámen pro výrobu ozdobných předmětů. [174] => * [[Sádrovec]] neboli selenit je hydratovaný síran vápenatý CaSO4·2H2O. Vyskytuje se poměrně hojně ve střední Evropě (ČR, SR, Německo, Rakousko) a USA. [175] => * K méně zastoupeným a méně významným minerálům patří dále [[anhydrit]] CaSO4, [[tachhydrid]] CaCl2·2MgCl2·12H2O, [[polyhalit]] K2SO4·MgSO4·2CaSO4·2H2O, [[glauberit]] Na2S4·CaSO4, [[scheelit]] CaWO4, [[arseniosiderit]] 6CaO·3As2O3·4Fe2O3·9H2O, [[wollastonit]] Ca2[Si2O6] a mnoho dalších [[Dusičnany|dusičnanů]], [[jodičnan]]ů, [[Uhličitany|uhličitanů]], [[Fosforečnany|fosforečnanů]], [[arseničnan]]ů, [[boritan]]ů a [[Křemičitany|křemičitanů]]. [176] => [177] => == Výroba == [178] => * Kovový vápník se průmyslově vyrábí [[elektrolýza|elektrolýzou]] taveniny [[chlorid vápenatý|chloridu vápenatého]] ve směsi s [[fluorid vápenatý|fluoridem vápenatým]] nebo [[chlorid draselný|chloridem draselným]]. Dalším produktem této reakce je elementární [[chlor]] nebo [[fluor]], který je ihned dále zpracováván v chemické výrobě. K elektrolýze se používá [[grafit]]ové anody, na které se vylučuje [[chlor]] nebo [[fluor]], a [[železo|železné]] katody, na které se vylučuje vápník. [179] => * Vápník se dá také ve velmi vysoké čistotě připravit reakcí [[chlorid vápenatý|chloridu vápenatého]] s [[hliník]]em, při které vzniká [[chlorid hlinitý]], který těká, a kovový vápník, který lze dále přečišťovat [[destilace|destilací]] ve vysokém vakuu. [180] => [181] => : 3 CaCl2 + 2 Al → 2 AlCl3 + 3 Ca [182] => [183] => * K malé přípravě vápníku lze také využít termický rozklad [[azid vápenatý|azidu vápenatého]] na [[dusík]] a vápník. [184] => [185] => Ročně se vyrobí okolo 1000 tun vápníku. [186] => [187] => == Využití == [188] => * Elementární vápník vykazuje velmi silné [[Redoxní reakce|redukční]] vlastnosti a jemně rozptýlený kov se využívá k redukcím v organické syntéze ale i redukční výrobě jiných kovů, např. [[Uran (prvek)|uranu]], [[zirkonium|zirkonia]], [[thorium|thoria]], [[plutonium|plutonia]], [[hafnium|hafnia]], [[vanad]]u, či [[wolfram]]u. Dále se těchto vlastností využívá v metalurgii k získávání neodymu a boru z jejich oxidů, k regulaci obsahu grafitického uhlíku a obsahu kyslíku v litině nebo také k odstraňování bismutu z olova. [189] => * Velká reaktivita kovového vápníku slouží v [[Metalurgie|metalurgii]] k odstraňování malých množství [[síra|síry]] a [[kyslík]]u z taveniny železa a při výrobě [[ocel]]i. [190] => * Vápník se používá jako přísada při výrobě vápenatých [[sklo|skel]] nebo jako součást některých slitin – například [[olovo|olověný]] [[ložiskový kov]], který se vyráběl v Německu, obsahuje kromě olova 0,7 % vápníku, 0,6 % [[sodík]]u a 0,04 % [[lithium|lithia]]. Další speciální slitinou je Nd-Fe-B slitina, ze které se pořizují trvalé magnety. Dále se využívá do automobilových bezobslužných hermetických akumulátorů. [191] => * Vápníku se využívá jako legovací látky pro zesílení hliníkových nosníků. [192] => * Menší množství se spotřebuje pro výrobu vodíku do balónů pro meteorologické účely. [193] => * [[Vápenec]] ([[uhličitan vápenatý]]), z něj vzniklý [[oxid vápenatý]] a z něj vzniklý [[hydroxid vápenatý]] se používají již od starověku ve stavebnictví. Nejstarší dochované zbytky staveb postavených s použitím vápenné malty byly nalezeny na Blízkém východě a pocházejí z období neolitu (mladší doby kamenné). Hašené vápno je ve stavebnictví složkou mnoha důležitých pojivých prvků jako je např. malta, omítkové směsi atd. Při jejich aplikaci dochází k reakci bazického vápna se vzdušným oxidem uhličitým za vzniku původního uhličitanu vápenatého CaCO3 [194] => [195] => Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 + H2O [196] => [197] => Hydroxid vápenatý Ca(OH)2 – hašené vápno – se využívá také v lékařství pro jeho dezinfekční účinky a k bělení chlévů nebo venkovních omítek. Dále se s ním můžeme setkat na sklech skleníků, přičemž po zatvrdnutí (vznik uhličitanu vápenatého; viz výše) brání přímému slunečnímu záření na rostliny. [198] => [199] => * Vápenec i sádrovec jsou složkami při výrobě dnes patrně nejběžnějšího stavebního materiálu – [[cement]]u. Po smíšení s pískem a vodou vzniká pevná, tvrdá a odolná hmota – [[beton]], s níž se setkáváme denně jako materiálem pro konstrukce moderních staveb a základním materiálem silnic, leteckých přistávacích drah, železničních pražců aj. [200] => * [[Uhličitan vápenatý]] se kromě stavebnictví používá také k výrobě křídy, jako nátěrová barva (tzv. křídová běloba), do zubních prášků, tmelů, v lékařství atd. [201] => [202] => * [[Sádrovec]] (dihydrát síranu vápenatého) slouží ke štukatérským pracím a ke zhotovování forem a [[sádra|sádry]] neboli hemihydrátu síranu vápenatého CaSO4·½H2O. Tato sloučenina se vyrábí termickým rozkladem sádrovce CaSO4·2H2O a po smíšení s vodou dochází k opětné hydrataci a vzniká zářivě bílá, poměrně pevná a tvrdá hmota. Má všestranné využití ve stavebnictví, při výrobě kopií různých předmětů (zubní lékařství) atd. Podle podmínek při výrobě sádry a přísad při jejím tuhnutí lze docílit celé škály výsledných produktů s různou tvrdostí, rychlostí tuhnutí, barvou apod. Odrůdy sádrovce jsou mariánské sklo a alabastr, který se používá jako obkladový materiál. [203] => * [[Karbid vápenatý]] se používá jako silné redukční činidlo a dříve se ho využívalo v hornictví, kdy se používaly karbidky neboli karbidové lampy, v nichž docházelo při reakci [[karbid vápenatý|karbidu vápenatého]] s vodou k tvorbě [[ethyn]]u, ten při reakci s [[kyslík]]em hořel a při hoření vznikalo [[světlo]]. Tyto lampy byly součástí horníkovy přilbice a pomocí regulátoru přikapávání [[voda|vody]], regulovali rychlost reakce a tedy i množství světla. [204] => * Fosforečnany vápenaté, např. Ca(HPO4)2, se používají jako průmyslová hnojiva, dodávající rostlinám jak [[fosfor]], tak vápník. [205] => [206] => == Sloučeniny == [207] => === Anorganické sloučeniny === [208] => [[Soubor:Calcium carbonate.jpg|vpravo|200px|náhled|Uhličitan vápenatý]] [209] => [[Soubor:Calcium fluoride.jpg|vpravo|200px|náhled|Fluorid vápenatý]] [210] => [[Soubor:Calcium hydroxide.jpg|vpravo|200px|náhled|Hydroxid vápenatý]] [211] => [212] => * [[Hydrid vápenatý]] CaH2 je bílá krystalická látka. Je to silné redukční činidlo, které se ale vzhledem ke své vysoké ceně k běžným redukcím nevyužívá. Při reakci s vodou vzniká z [[hydrid vápenatý|hydridu vápenatého]] [[hydroxid vápenatý]] a [[vodík]]. Nejsnáze se připraví reakcí zahřátého vápníku ve [[vodík]]ové atmosféře, při které často vápník ve [[vodík]]u začne hořet. [213] => * [[Oxid vápenatý]] CaO neboli žíravé je bílá práškovitá látka. [[Oxid vápenatý]] reaguje s [[voda|vodou]] za vzniku [[hydroxid vápenatý|hydroxidu vápenatého]]. [[Oxid vápenatý]] se vyrábí pálením [[vápenec|vápence]] neboli [[uhličitan vápenatý|uhličitanu vápenatého]] nebo reakcí [[kyslík]]u s vápníkem. [214] => [215] => [[Uhličitan vápenatý|CaCO3]] → CaO + [[Oxid uhličitý|CO2]] [216] => [217] => * [[Hydroxid vápenatý]] Ca(OH)2 je lehký, bílý prášek, obsahující velmi drobné destičkovité krystalky portlanditu. Je téměř nerozpustný ve vodě a s rostoucí teplotou rozpustnost dokonce klesá. Vodný roztok [[hydroxid vápenatý|hydroxidu vápenatého]] se nazývá ''vápenné mléko''. Vyrábí se hašením páleného vápna nebo reakcí vápníku s vodou. [218] => [219] => CaO + H2O → Ca(OH)2 [220] => [221] => * [[Peroxid vápenatý]] CaO2 je bílá práškovitá látka, která se obtížně rozpouští ve vodě. Vzniká reakcí [[peroxid sodný|peroxidu sodného]] s [[hydroxid vápenatý|hydroxidem vápenatým]]. [222] => [223] => ==== Soli ==== [224] => Větší část vápenatých solí se ve vodě rozpouští, ale část se rozpouští hůře nebo vůbec, všechny soli mají bílou barvu (nebo jsou bezbarvé), pokud není anion soli barevný ([[manganistan]]y, [[chroman]]y). Vápenaté soli jsou lépe rozpustné než soli hořečnaté. Vápenaté soli vytváří snadno [[podvojné soli]] a dnes i [[komplex (chemický)|komplexy]], které ale nejsou pro vápník a i další [[2. skupina|kovy alkalických zemin]] typické. [225] => [226] => * [[Fluorid vápenatý]] CaF2 je bílá, velmi málo rozpustná, gelovitá látka. Vzniká srážením roztoků vápenatých solí [[fluor]]idovými aniony nebo reakcí [[hydroxid vápenatý|hydroxidu vápenatého]] či [[uhličitan vápenatý|uhličitanu vápenatého]] s [[kyselina fluorovodíková|kyselinou fluorovodíkovou]]. [227] => * [[Chlorid vápenatý]] CaCl2 je bílá krystalická látka, velmi dobře rozpustná ve vodě, která normálně váže 2 molekuly vody za vzniku CaCl2·2H2O. Zahřátím lze krystalickou vodu odstranit a látku použít k sušení organických tekutin nebo plynů. V zimě se používá k sypání silnic a chodníků. Připravuje se rozpouštěním [[uhličitan vápenatý|uhličitanu vápenatého]] nebo [[hydroxid vápenatý|hydroxidu vápenatého]] v [[kyselina chlorovodíková|kyselině chlorovodíkové]]. [228] => * [[Bromid vápenatý]] CaBr2 a [[jodid vápenatý]] CaI2 jsou bílé krystalické látky, velmi dobře rozpustné ve vodě. [[Bromid vápenatý]] se používá ve fotografickém průmyslu a v lékařství. [[Jodidy|Jodid]] i [[bromid]] se připravují rozpouštěním [[hydroxid vápenatý|hydroxidu vápenatého]] nebo [[uhličitan vápenatý|uhličitanu vápenatého]] v [[kyselina bromovodíková|kyselině bromovodíkové]] popř. [[kyselina jodovodíková|kyselině jodovodíkové]]. [229] => * [[Dusičnan vápenatý]] Ca(NO3)2 neboli ''vápenatý ledek'' je bílá krystalická látka, která je velmi dobře rozpustná ve vodě. Dříve se používal jako hnojivo. Vyrábí se reakcí [[hydroxid vápenatý|hydroxidu vápenatého]] nebo [[uhličitan vápenatý|uhličitanu vápenatého]] s [[kyselina dusičná|kyselinou dusičnou]]. [230] => * [[Uhličitan vápenatý]] CaCO3 je bílá práškovitá, ve vodě obtížně rozpustná látka, jejíž rozpustnost s teplotou roste. V přírodě se vyskytuje jako nerost v sedmi stabilních a jedné nestabilní modifikaci. Připravuje se srážením vápenatých iontů uhličitanovými aniony nebo reakcí vzdušného [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] s [[hydroxid vápenatý|hydroxidem vápenatým]] – podstata tuhnutí vápenné [[malta (materiál)|malty]]. Je jen velmi málo rozpustný ve vodě, ale při dlouhodobém působením vody a kysličníku uhličitého na vápenec se tvoří krasové oblasti (krápníky) a vzniká hydrogenuhličitan, který již ve vodě rozpustný je. Tato reakce je kromě vzniku krápníků také schématem koloběhu vápníku v přírodě: [231] => [232] => : CaCO3 + H2O + CO2 ⇌ Ca(HCO3)2 [233] => [234] => * Hydrogenuhličitan vápenatý Ca(HCO3)2 je ve vodě lehce rozpustná látka, která se výrazně podílí na koloběhu Ca v přírodě. Způsobuje tzv. přechodnou tvrdost vody (spolu s Mg(HCO3)2 ), kterou lze jednoduše odstranit převařením. v nádobě se vytvoří všem známý vodní kámen, což je uhličitan vápenatý: [235] => [236] => : Ca(HCO3)2 → CaCO3 + H2O + CO2 [237] => [238] => * [[Síran vápenatý]] CaSO4 je bílá práškovitá látka, která je jen částečně rozpustná ve vodě (obecně se považuje za nerozpustnou). Rozpustnost se mění v závislosti na teplotě a při 40 °C je nejvyšší. V přírodě se vyskytuje jako nerost v několika krystalických modifikacích anebo jako součást nerostů. Připravuje se reakcí rozpustné vápenaté soli se síranovými aniony. [239] => [240] => === Organické sloučeniny === [241] => Mezi organické sloučeniny vápníku patří zejména vápenaté [[soli organických kyselin]], například [[šťavelan vápenatý]], který se nachází v listech [[rebarbora|rebarbory]] spolu s [[kyselina šťavelová|kyselinou šťavelovou]] a způsobuje jejich jedovatost, a vápenaté [[alkoholát]]y. K dalším vápenatým sloučeninám patří organické [[komplex (chemický)|komplexy]]. Zcela zvláštní skupinu organických vápenatých sloučenin tvoří [[organokovová chemie|organokovové sloučeniny]]. [242] => [243] => == Biologický význam vápníku == [244] => [[Soubor:European brown snail.jpg|náhled|vlevo|[[Hlemýžď kropenatý]]
''Cornu aspersum'' (O. F. Müller, 1774)]] [245] => [[Soubor:Reef0484.jpg|vpravo|náhled|Mořský korál]] [246] => Vápník patří mezi biogenní prvky, které jsou nezbytné pro všechny živé organismy. V tělech obratlovců je základní součástí [[kost]]í a [[zub]]ů, nachází se ale i ve [[sval]]ech, krvi a dalších tělesných tkáních. [247] => [248] => Tvrdé [[schránka|schránky]] — škeble a mušle rozmanitých tvarů a velikostí chránící těla různých mořských i sladkovodních [[Plži|plžů]] a [[mlž]]ů jsou tvořeny z velké části především sloučeninami vápníku. [249] => [250] => Mohutné [[koráli|korálové]] útesy, které po staletí vytvářejí mořští [[polyp]]i z třídy [[korálnatci|korálnatců]], jsou zbytky vápenitých koster těchto uhynulých živočichů. V naší přírodě se nejčastěji setkáme s hlemýždi, které jejich vápenitá ulita chrání před predátory. [251] => [252] => Vápník je nejhojněji se vyskytujícím minerálem v lidském těle. Hraje zcela nezastupitelnou roli pro zachování zdraví našich [[kost]]í.V lidské potravě představuje vápník velmi podstatnou složku. Mimo jiné napomáhá také správné funkci srdce, svalů a nervové soustavy a přispívá ke srážení krve. 99% veškerého vápníku přítomného v lidském těle je obsaženo v kostech a zubech, zbývající 1%, se nachází v krvi a měkkých tkáních. Protože je vápník nezbytný pro zdravý vývin a růst [[kost]]í a [[zub]]ů, je důležité, aby se pravidelně vyskytoval především v jídelníčku dětí a mládeže. Důležitý přitom není pouze dostatek samotného vápníku, ale i [[vitamín|vitaminu]] D, který pomáhá při ukládání vápníku do kostní hmoty. Distribuci a využití vápníku řídí některé hormony štítné žlázy a příštítných tělísek. Pro využití vápníků je důležitý i prvek [[hořčík]]. Nedostatek některého z těchto faktorů je příčinou onemocnění [[křivice]] neboli rachitidy. Nedostatek vápníku, resp. vitamínu D v dětství je podezřelý jako jeden z možných faktorů vyvolávající později roztroušenou sklerózu. U starších lidí a u lidí s nedostatkem pohybu či nedostatečným příjmem vápníku dochází k úbytku vápníku z kostní hmoty, což se projevuje jako [[osteoporóza]] (řídnutí kostí). Kosti jsou křehké, snadno se lámou a zlomeniny se naopak obtížně a velmi zdlouhavě hojí. Na základě výzkumu prováděného ve Spojených státech se zjistilo, že přibližně 34 miliónů Američanů trpí sníženou hustotou kostní hmoty a u 10 miliónů již propukla osteoporóza. Mezi pacienty trpícími osteoporózou přitom najdeme z 80% ženy a z 20% muže. Zlomenina zaviněná řídnutím kostí se někdy v životě objeví u poloviny všech žen a čtvrtiny všech mužů starších 50 let. [253] => [254] => Uvádí se, že denní dávka vápníku by měla činit 800–1000 mg denně,RNDr. Ing. Pavel Stratil: ABC zdravé výživy u kojících žen ještě asi o 500 mg více. Nejvýznamnější a nejlépe vstřebatelný zdroj vápníku v lidské potravě představuje [[mléko]] a mléčné výrobkyhttp://www.prvky.com/vapnik-potraviny.html#potraviny - Vápník v potravinách. Některé studie, zvláště proveganských institucí a vědců toto tvrzení označuje za uměle udržovaný mýtus. Poukazuje na to, že vápník v kravském mléce obsažený má velice špatnou vstřebatelnosthttp://www.vegan-fighter.com/vyziva/vapnik-ve-veganske-strave.html Vápník ve veganské stravě a dále se vyskytují studie které tvrdí, že při trávení kravského mléka je naopak spotřebováván vápník z vlastních tělesných zásob. Nicméně žádná z těchto studií nebyla dostatečně ověřena. Naopak bylo prokázáno, že obsah vápníku v kravském mléce je více než 1g v litru a je velmi dobře vstřebatelné. Jeho dobrá vstřebatelnost je dána příznivým poměrem obsahu vápníku a fosforu v mléce (1:0,8). {{Citace elektronické monografie [255] => | titul = Mléčné výrobky a mléko ano či ne? » Centrum prevence [256] => | url = https://www.centrumprevence.cz/2453 [257] => | datum přístupu = 2023-05-14 [258] => | jazyk = cs [259] => }}{{Citace elektronického periodika [260] => | příjmení = Brno [261] => | jméno = F. N. [262] => | titul = Oddělení léčebné výživy FN Brno: Mléčné výrobky a jejich vliv na naše zdraví v dětském i dospělém věku [263] => | periodikum = FN Brno [264] => | url = https://www.fnbrno.cz/oddeleni-lecebne-vyzivy-fn-brno-mlecne-vyrobky-a-jejich-vliv-na-nase-zdravi-v-detskem-i-dospelem-veku/t6034 [265] => | jazyk = cs [266] => | datum přístupu = 2023-05-14 [267] => }} Větší obsah vápníku mají už jen další mléčné výrobky jako sýry a bílé jogurty, dále fazole a mák.http://ona.idnes.cz/sedm-potravin-pro-zdrave-kosti-vitezi-mak-fig-/zdravi.aspx?c=A110830_112827_zdravi_pet [268] => [269] => Vápník je přítomen ve většině listové zeleniny, semenech (zejména máku), ořeších, [[oves]]ných vločkách a řadě [[minerální voda|minerálních vod]]. Ovšem v zelenině je vápník (i některé jiné prvky) často vázán jako nerozpustný fytát či šťavelan {{zdroj?}}. Také vláknina omezuje jeho využití {{zdroj?}}. Je třeba si uvědomit, že lidská strava má být celkově vyvážená a spolu s přísunem důležitého množství vápníku musí obsahovat i dostatek ostatních minerálních složek (např. [[hořčík]]u či [[fosfor]]u). [270] => [271] => {| class="wikitable" [272] => |+ Optimální denní příjem vápníku [273] => ! Skupina [274] => ! Optimální denní příjem vápníku v mg/den [275] => |- [276] => | Děti 1–5 let [277] => | align="center" |800 [278] => |- [279] => | Děti 6–10 let [280] => | align="center" |800–1200 [281] => |- [282] => | Dospívající 11–24 let [283] => | align="center" |1200–1500 [284] => |- [285] => | Muži 25–65 let [286] => | align="center" |1000 [287] => |- [288] => | Muži nad 65 let [289] => | align="center" |1500 [290] => |- [291] => | Ženy 25–50 let [292] => | align="center" |1000 [293] => |- [294] => | Ženy nad 50 let [295] => | align="center" |1500 [296] => |- [297] => | Ženy těhotné a kojící [298] => | align="center" |1200–1500 [299] => |- [300] => |} [301] => KUNOVÁ, Václava. ''Zdravá výživa''. Praha: Grada Publishing, 2004. [302] => [303] => == Odkazy == [304] => === Reference === [305] => [306] => [307] => === Literatura === [308] => * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [309] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [310] => * Jursík F.: [http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-417-3/pages-img/anotace.html ''Anorganická chemie nekovů'']. 1. vyd. 2002. {{ISBN|80-7080-504-8}} [311] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [312] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [313] => [314] => === Externí odkazy === [315] => * {{Commonscat|Calcium}} [316] => * {{Wikislovník|heslo=vápník}} [317] => * {{cs}} [http://chemie.gfxs.cz/index.php?pg=prvek&prvek_id=20 Chemický vzdělávací portál] [318] => * Vápník na internetu.: [http://www.calcium.cz ''Vápník | Calcium''] www.calcium.cz [319] => * [https://web.archive.org/web/20101007105207/http://www.eatwell.gov.uk/healthydiet/nutritionessentials/vitaminsandminerals/calcium/ UK Food Standards Agency: Calcium] [320] => * [http://ods.od.nih.gov/factsheets/calcium.asp Nutrition fact sheet from the National Institutes of Health] [321] => [322] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [323] => {{Autoritní data}} [324] => {{Portály|Chemie}} [325] => [326] => [[Kategorie:Vápník| ]] [327] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [328] => [[Kategorie:Klinicky významné minerály]] [329] => [[Kategorie:Kovy]] [] => )
good wiki

Vápník

Vápník (chemická značka Ca, calcium) je nejvýznamnější prvek z řady kovů alkalických zemin, lehký, velmi reaktivní kov. Autorem jeho českého a slovenského názvu je Jan Svatopluk Presl.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'hydroxid vápenatý','uhličitan vápenatý','vodík','vápenec','kyslík','fluor','hořčík','oxid vápenatý','Oxid vápenatý','kost','Uhličitan vápenatý','elektrolýza'

Elektrolýza

Elektrolýza je chemický proces, který se používá k rozkladu látek pomocí elektrického proudu.

Fluor

Fluor je chemický prvek se symbol F a atomovým číslem 9.

Hořčík

Kost

Kyslík

Vápenec

Vápenec je sedimentární hornina tvořená převážně minerálem vápencem a obsahuje také jiné karbonáty.

Vodík

Vodík je chemický prvek s chemickým symbolem H a atomovým číslem 1.