Array ( [0] => 15501111 [id] => 15501111 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Védy [uri] => Védy [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Rigveda MS2097.jpg|náhled|Rukopis ''Rgvédy'' psaný v ''dévanágarí'' začátkem 19. století]] [1] => '''Védy''' ([[sanskrt]]sky वेद ''véda'' „vědění“, [[Jednotné číslo|singulár]] [[maskulinum|maskulina]]) jsou rozsáhlý soubor náboženských textů sepsaný ve [[Védský sanskrt|védském sanskrtu]] ve [[Védská metrika|védském metru]]. Slovo ''véda'' je odvozené ze [[sanskrt]]ského kořenu ''vid'' a znamená vědění, poznání pravdy, posvátná tradice nebo obětní uctívání.{{Citace monografie | příjmení = Monier-Williams | jméno = Monier M. Sir | rok = 1990 | titul = A Sanskrit-English dictionary | vydavatel = Motilal Banarsidass Publishers | místo = [[Dillí|Delhi]], [[India]] | isbn = 81-208-0069-9 | jazyk = anglicky}} Jejich vznik spadá do [[Védské období|védského období]] [[Starověká Indie|starověké Indie]], tedy přibližně do doby [[1500 př. n. l.|1500]]–[[500 př. n. l.]], jež bylo následováno nahrazením [[Védské náboženství|védského náboženství]] klasickým [[hinduismus|hinduismem]], i poté však byly tyto texty chápány jako nejvýznamnější svatá písma. Védy si uchovaly významné místo v indickém myšlení a kultuře, jejich jazyk nebyl nikdy zapomenut a jejich odkaz je dále rozvíjen. Taktéž stále existuje několik tradičních [[Bráhman|bráhmanských]] škol, které stále praktikují védský rituál a uchovávají védskou představu o světě.{{Citace sborníku [2] => | příjmení = Vavroušek [3] => | jméno = Petr [4] => | odkaz na autora = Petr Vavroušek [5] => | titul = K védské literatuře, mytologii a kultu [6] => | příjmení_sestavitele = Friš [7] => | jméno_sestavitele = Oldřich [8] => | odkaz na sestavitele = Oldřich Friš [9] => | sborník = Védské hymny [10] => | vydavatel = DharmaGaia [11] => | místo = Praha [12] => | rok_vydání = 2000 [13] => | isbn = 80-85905-62-0 [14] => | strany = 111–151 [15] => }} [16] => [17] => Jako védy jsou v užším smyslu chápány pouze čtyři [[sanhity]]: [[Rgvéda]], [[Samavéda]], [[Jadžurvéda]] a [[Atharvavéda]], v širším smyslu, jsou védy totožné se souborem textů zvaným ''[[šruti]]'' „to co bylo slyšeno“, které také zahrnuje o něco pozdější [[bráhmany]], [[áranjaky]] a [[upanišady]]. V tomto širším smyslu se také hovoří o védské literatuře. Ostatní hinduistické texty jsou známy jako ''[[smrti]]'' „to co je pamatováno, tradice“. Mezi smrti náleží například [[védangy]] – pomocné texty ke studiu védů, například o gramatice, etymologii či astronomii, eposy [[Mahábhárata]] a [[Rámájana]], [[purány]], [[sútry]] a další texty. Především v povédské tradici je někdy zmiňován také pátý véd, typicky ztotožňovaný s Máhábháratou, někdy také s různými puránami či [[Nátjašástra|Nátjašástrou]].{{Citace monografie [18] => | příjmení = Zbavitel [19] => | jméno = Dušan [20] => | odkaz na autora = Dušan Zbavitel [21] => | příjmení2 = Merhautová [22] => | jméno2 = Eliška [23] => | odkaz na autora2 = Eliška Merhautová [24] => | příjmení3 = Filipský [25] => | jméno3 = Jan [26] => | odkaz na autora3 = Jan Filipský [27] => | příjmení4 = Křížková [28] => | jméno4 = Hana [29] => | odkaz na autora4 = Hana Křížková [30] => | titul = Bohové s lotosovýma očima [31] => | vydavatel = Vyšehrad [32] => | místo = Praha [33] => | rok = 1986 [34] => | strany = 11–13 [35] => }}{{Citace monografie [36] => | titul = Rgvédské hymny [37] => | vydavatel = DharmaGaia [38] => | místo = Praha [39] => | rok = 2000 [40] => | překladatelé = Oldřich Friš [41] => | strany = 11–12, 99–101 [42] => | ISBN = 80-85905-62-0 [43] => }} [44] => [45] => Proti významu védů v hinduismu však hovoří fakt že většina lidí označovaných jako hinduisté tyto texty nezná nebo nepovažuje učení v nich obsažená za důležitá. Podle odhadu [[Agehananda Bharati|Agéhánandy Bháratího]] zná alespoň názvy jednotlivých védů sotva pět procent z nich. Tuto skutečnost zaznamenali již na počátku 19. století [[Orientalistika|orientalisté]], kteří byli překvapení tím, že ani [[Bráhman|bráhmani]] védy zpravidla neznají. U mnoha hinduistických škol taktéž není uznáván výše zmíněný [[kánon]] védských textů – mezi védy jsou tak počítány také eposy a [[purány]], někteří višnuisté například považují za nejvýznamnější védský text [[Bhágavata Purána|Bhágavatapuránu]].{{Citace monografie [46] => | příjmení = Fárek [47] => | jméno = Martin [48] => | odkaz na autora = [49] => | titul = Indie očima Evropanů [50] => | vydavatel = Karolinum [51] => | místo = Praha [52] => | rok = 2014 [53] => | strany = 50–53 [54] => | isbn = 97880-246-2494-5 [55] => }} [56] => [57] => Nejstarší části védů, především Rgvéda, byly původně uchovávány pouze ústně a až po několika staletích byly písemně zaznamenány. Předpokládá se že během této doby prodělaly texty minimum změn. [58] => [59] => == Obsah a vznik == [60] => {{Citát - rámeček|Nebylo [[Jsoucno|jsoucna]] ani nejsoucna tehdy,
[61] => nebylo vzdušného prostoru ani nebe nad ním.
[62] => Co se hýbalo? Kde? Kdo k ochraně bděl?
[63] => Byla to voda, hluboká, nesmírná?

[64] => Nebylo smrti, nesmrtelnosti v onen čas,
[65] => nebylo stopy po noci a dni.
[66] => Samo sebou jen to bez dechu dýchalo.
[67] => Mimo to nic nebylo jiného ...

[68] => Tma byla na počátku, pokrytá tmou,
[69] => v ní toto vše jako nerozlišená spousta vod.
[70] => Tam zárodek zahalen v prázdnotu hluchou –
[71] => to jediné povstalo mocí tvůrčího vznícení.

[72] => V něm se nejdříve zrodila touha –
[73] => to byl první výron mysli.
[74] => V srdci hledajíce rozvážně moudří
[75] => v nejsoucnu nalezli odůvodnění jsoucna.

[76] => Napříč rozpjali k měření šňůru:
[77] => bylo vůbec něco dole, bylo něco nahoře?
[78] => Oplodňující moc byla a síly:
[79] => dole prasíla, nahoře podnět.

[80] => Kdo v pravdě ví, kdo může na světě říci,
[81] => odkud vše vzniklo, odkud se vše vytvářelo.
[82] => Bozi se zrodili později s tímto světem.
[83] => Kdo tedy ví, z čeho svět povstal.

[84] => Ten, jenž toto stvořil svou mocí,
[85] => ať sám vše vykonal nebo ne,
[86] => on, bdící nad světem v nejvyšším nebi,
[87] => jistě to ví … nebo neví to ani on sám.|Rgvéda 10.129}} [88] => [89] => Téměř všechny védské sbírky představují soubor textů vzniklých v různých dobách a uspořádaných do jednotné formy svými redaktory. Způsob, jakým vznikaly a v jakém období, lze určit pouze přibližně, a to na základě jejich obsahu a jazykového rozboru. Například Rgvéd odráží [[Indoevropské náboženství|náboženství a mytologii Praindoevropanů]], ale tato vrstva byla transformována vrstvou [[indoíránci|indoíránskou]] a nakonec [[indoárjové|indoárjovskou]], přičemž určitý vliv na něj nejspíše měly představy předárjských obyvatel Indie jako [[Drávidové|Drávidů]] či [[Mundové|Mundů]]. K jeho redakci a kodifikaci, a to v ústní podobě, došlo nejspíše kolem roku [[15. století př. n. l.|1 500 př. n. l.]] Z téže doby nejspíše pochází nejstarší části ostatních sanhit, k jejichž konečné kodifikaci došlo před koncem první poloviny [[1. tisíciletí př. n. l.]] [90] => [91] => Mezi sanhity, védy v užším slova smyslu, náleží čtyři sbírky textů seřazené podle svého stáří: [92] => * [[Rgvéda]] – soubor oslavných [[hymnus|hymnů]] (''súkta'') na bohy [93] => * [[Jadžurvéda]] – soubor obětních formulí [94] => * [[Sámavéda]] – soubor nápěvů, příručka obětního zpěváka ''udgátara'' [95] => * [[Atharvavéda]] – soubor [[Zaříkávání|zaklínadel]] a magických formulí [96] => [97] => V době kodifikace mladších sanhit, vznikly k sanhitám [[próza|prozaické]] komentáře, zvané [[bráhmany]] „bráhmanské (výklady)“, které se zaobírají rituální praxí i mýty a jejich interpretací, včetně gramatické. Jejich obsah lze dělit na ''vidhi'' – rituální pravidla, ''arthavády'' – zdůvodnění těchto pravidel, a ''brahmódjy'' – [[disputace]]. Taktéž v nich lze nalézt velké množství mýtů, teologických spekulací, výkladů filosofických pojmů – především pojmů ''[[brahman]]'' – nejvyšší a nepopsatelný duchovnm princip, a ''[[átman]]'' – osobní duchovním princip. Z filosofie bráhmanů později hojně čerpali [[upanišady]].{{Citace monografie [98] => | příjmení = Knipe [99] => | jméno = David M. [100] => | odkaz na autora = [101] => | titul = Hinduismus [102] => | vydavatel = Prostor [103] => | místo = Praha [104] => | rok = 1997 [105] => | strany = 45–68 [106] => | ISBN = 80-85190-57-5 [107] => }} [108] => [109] => Jednotlivé [[bráhmany]] byly chápány jako výklad ke konkrétním sanhitám. K Rgvédu tak náleží: [110] => [111] => * [[Aitaréjabráhmana]] [112] => * [[Kaušítakibráhmana]] [113] => [114] => K Samavédu náleží: [115] => [116] => * [[Paňčavimšabráhmana]] [117] => * [[Džaiminíjabráhmana]] [118] => [119] => K Bílému Jadžurvédu náleží: [120] => [121] => * [[Šataprathabráhmana]] [122] => [123] => K Černému Jadžurvédu náleží: [124] => [125] => * [[Taittiríjabráhmana]] [126] => [127] => K Atharvavédu náleží: [128] => [129] => * [[Gópathabráhmana]] [130] => [131] => Z téhož období pochází [[áranjaky]] „lesní knihy“, popisující a vysvětlující různé rituály. O něco později, přibližně do roku [[300 př. n. l.]] vznikaly rané [[upanišady]] zaměřující se především filosofické koncepty načrtnuté v bráhmánách jako brahman a átman, což vedlo k oslabení významu rituálu a zániku védského náboženství a jeho nahrazení klasickým hinduismem. [132] => [133] => == Účel a význam == [134] => {{Neověřeno část}} [135] => Hlavním účelem védské literatury je poskytnout poznání o seberealizaci, a tak přinést vysvobození (''[[mókša]]'') z utrpení. Učenci jsou většinou zajedno, že cílem védského myšlení je dosáhnout pravdy a poznání vedoucích k osvícení. Každý védský systém hledá [[Pravda|pravdu]], nikoli však akademicky – poznání samo pro sebe, nýbrž poznání pravdy, která přinese osvícení. Védské myšlení neusiluje o informaci, ale o přeměnu. Dokud si lidé budou myslet, že cesta hmotného štěstí je pokrokem, nebudou usilovat o to, aby změnili sami sebe. Odtud tedy další důležité poznání – ''džanma mrtju džarávjádhi duhkhadošánu daršanam'' – narození, stáří, nemoc a smrt jsou utrpením (Bhagavadgíta 13.9). Védská literatura nekompromisně prohlašuje, že i přes zdánlivé radosti znamená hmotný život utrpení. Smyslem védského vědění je vysvobodit upřímného tazatele z tohoto utrpení.{{Citace monografie | příjmení = Zbavitel | jméno = Dušan | příjmení2 = Vacek | jméno2 = Jaroslav | rok = 1996 | titul = Průvodce dějinami staroindické literatury, První vydání | vydavatel = Arca JiMfa | místo = [[Třebíč]] | isbn = 80-85766-34-5 | jazyk = česky}} [136] => [137] => Védská literatura se do všeobecného povědomí začala dostávat na konci 19. století. Velký přínos měly práce H. P. Blavatské a N. Roericha. Zvláštní zájem o védskou literaturu projevovali i [[nacismus|nacisté]] ve 30. a 40. letech 20. století. V dnešní době se šíří prostřednictvím indických [[guru]]ů, jako jsou [[A. C. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda]] (zakladatel [[ISKCON]]u), Sai Baba a [[Mahariši Maheš Jógi]]. Inspirovaly také hnutí [[New Age]] a stále populárnější cvičení [[jóga|hatha jógy]].{{Citace monografie | příjmení = Yogi | jméno = Maharishi Mahesh | rok = 1976 | titul = Bhagavad-Gita: A new translation and commentary | vydavatel = MIU Press Publication U1-17-975 | místo = Fairfild, [[Iowa]] [[Spojené státy americké|USA]] | isbn = 0-89186-000-2 | jazyk = anglicky}} [138] => [139] => == Védský odkaz == [140] => {{Neověřeno část}} [141] => Přes nespornou genialitu myslitelů raného středověku je však nutno upozornit také na nesmírně širokou paletu učení, jimiž jsou védy prodchnuty. Jejich různorodost a [[Kosmologie|kosmologické]] představy jsou kořeny védského pohledu na svět. Védy neznají jednoznačné filozofické školy nebo systémy. Védské sbírky uchovávají poznatky o životě praevropanů a dalších národů či kmenů s jejich [[Astronomie|paleoastronomickými]] svátky a poznatky z dob, které není možné vědecky ověřit – 8000 až 800 př. n. l. Obdivuhodný dar védského odkazu je v trvale živé inspirovanosti a dosud nevyčerpané studnici poznání, zvláště v nadčasových otázkách významu lidské existence a totožnosti ''[[átma]]n'' (individuální duchovní princip) a ''[[brahman]]'' (nejvyšší [[vesmír]]ný duchovní princip) nezávisle na jáství (''ahamkára''), které je závislé na době, místě a životním přesvědčení. [142] => Védy nejsou jednoznačně nábožensky nebo materialisticky zaměřeny. Různorodost je ideou všech vhledů védských ršijů (řešitelů) do kosmologických a ideových otázek. [143] => Na Védy se tedy odkazují velmi nesourodé směry indického hinduismu. [144] => [145] => == Způsob uchování == [146] => {{Neověřeno část}} [147] => Védy přechovávali [[Bráhman|bráhmani]] tak, že je předávali v ústní podobě z pokolení na pokolení. Většina hymnů jsou obět­ní a oslavné chvalozpěvy adresova­né různým [[Božstvo|bohům]]. Tyto hymnické písně a způsob provádění obětí, které je doprovázely, jsou považovány za něco, co lidem vnukli prostřednictvím svatých zřeců (''ršiů'') samotní bohové, aby lidi poučili, jak je správně uctívat. K tomu, aby v nich i při absenci jakéhokoli písemného záznamu nedošlo ani k sebemenším změnám, vytvořili složitý a důmyslný systém jejich ucho­vávání výhradně ústním podáním ([[časoměrný verš]] a [[védská metrika]]), jimž vděčíme za to, že se nám védské texty dochovaly až do své­ho mnohem pozdějšího písemného zaznamenání naprosto věrně a bez jakékoli obsahové, [[Lingvistika|jazyko­vé]] nebo [[Fonetika|fonetické]] změny.{{Není ve zdroji}} [148] => [149] => == Součásti == [150] => {{Neověřeno část}} [151] => Dvě základní součásti védských hymnů jsou ''mantry'' a ''bráhmany''. Tyto dvě součásti jsou ''šruti'' – to, co bylo zřeno. Mantry se skládají ze tří součástí – ''rk'', ''jadžus'' a ''sáman''. Ze součásti ''[[bráhmany]]'' (výkladová část) vznikla pozdější [[Filosofie|filosofická]] a [[metafyzika|metafyzická]] díla – [[Sútra|brahmasútry]] a [[upanišady]]. Později byly obě tyto součásti připojeny k áran­jakám – vedoucího [[Indická filosofie|filosofického systému]] [[hinduismus|hinduismu]] zvaného také [[Indická filosofie|daršany]]. Z pozdějšího období pocházejí itihásy, purány, upavédy a védán­gy, společně nazývané ''smrti'' (to, co bylo zapamatováno).{{Citace monografie | příjmení = Friš | jméno = Oldřich | příjmení2 = Vavroušek | jméno2 = Petr | rok = 2000 | titul = Védské hymny | vydavatel = DharmaGaaia | místo = [[Praha]] | isbn = 80-85905-62-0 | jazyk = česky}}{{Není ve zdroji}} [152] => [153] => == Odkazy == [154] => [155] => === Reference === [156] => [157] => [158] => === Literatura === [159] => * {{Citace monografie | příjmení = Zbavitel | jméno = Dušan | rok = 2004 | titul = Upanišady | vydavatel = DharmaGaia | místo = [[Praha]] | isbn = 80-86685-34-9 | jazyk = česky}} [160] => * {{Citace monografie | příjmení = Zbavitel | jméno = Dušan | příjmení2 = Vacek | jméno2 = Jaroslav | rok = 1996 | titul = Průvodce dějinami staroindické literatury, První vydání | vydavatel = Arca JiMfa | místo = [[Třebíč]] | isbn = 80-85766-34-5 | jazyk = česky}} [161] => * {{Citace monografie | příjmení = Friš | jméno = Oldřich | příjmení2 = Vavroušek | jméno2 = Petr | rok = 2000 | titul = Védské hymny | vydavatel = DharmaGaia | místo = [[Praha]] | isbn = 80-85905-62-0 | jazyk = česky}} [162] => * {{Citace monografie |příjmení = Radhakrishnan | jméno = S | titul = The principal Upaniṣads | rok = 1991 | vydavatel = Oxford University Press | místo = [[Dillí|Delhi]], [[India]] | isbn = 0-19-562350-9 | jazyk = anglicky}} [163] => * {{Citace monografie | příjmení = Radhakrishnan | jméno = S. | příjmení2 = Moore | jméno2 = C. A | rok = 1967 | titul = A Sourcebook in Indian Philosophy | vydavatel = Princeton University Press | místo = [[Princeton]], [[Spojené státy americké|USA]] | isbn = 0-691-01958-4 | jazyk = anglicky | url-access = registration | url = https://archive.org/details/sourcebookinindi00radh }} [164] => [165] => === Související články === [166] => * [[Védánta]] [167] => * [[Ájurvéda]] [168] => [169] => === Externí odkazy === [170] => * {{Commonscat}} [171] => * [http://www.sacred-texts.com/hin/index.htm#vedas Sacred Texts - posvátné texty hinduismu, včetně védů (anglicky)] [172] => [173] => {{Védská literatura}} [174] => [175] => {{Autoritní data}} [176] => {{Portály|Hinduismus|Jóga}} [177] => [178] => [[Kategorie:Starověká indická literatura]] [179] => [[Kategorie:Hinduistická literatura]] [] => )
good wiki

Védy

Rukopis Rgvédy psaný v dévanágarí začátkem 19. století Védy (sanskrtsky वेद véda „vědění“, singulár maskulina) jsou rozsáhlý soubor náboženských textů sepsaný ve védském sanskrtu ve védském metru.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'bráhmany','upanišady','Bráhman','brahman','Indická filosofie','áranjaky','purány','sanskrt','hinduismus','Rgvéda','Atharvavéda','Jadžurvéda'

Atharvavéda

Brahman

Bráhmany

Bráhmanové jsou jednou ze čtyř kast v indické společnosti podle tradičního indického kastovního systému.

Hinduismus

Purány

Rgvéda

Sanskrt

Upanišady