Array ( [0] => 15543448 [id] => 15543448 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Výsluní [uri] => Výsluní [3] => Liesel 14-11-10 Kirche Vysluni.JPG [img] => Liesel 14-11-10 Kirche Vysluni.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Výsluní [2] => | status = město [3] => | kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]] [4] => | okres = Chomutov [5] => | obec s rozšířenou působností = [[Chomutov]] [6] => | pověřená obec = [[Chomutov]] [7] => | země = [[Čechy]] [8] => | PSČ = 431 83 [9] => | počet ZSJ = 5 [10] => | počet částí obce = 6 [11] => | počet katastrálních území = 5 [12] => | adresa = Výsluní 14
431 83 Výsluní [13] => | web = http://www.mesto-vysluni.cz/ [14] => | úřední web = http://www.mesto-vysluni.cz/ [15] => | e-mail = podatelna@mesto-vysluni.cz [16] => | starosta = Ing. David Lacman [17] => | starosta aktuální k = 2023 [18] => | mapa = Vysluni CV CZ.png [19] => | NUTS3 = CZ042 [20] => }} [21] => '''Výsluní''' ({{Vjazyce2|de|''Sonnenberg,''}} česky dříve ''Suniperk'') je město v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]] v [[Okres Chomutov|okrese Chomutov]]. Stojí na náhorní planině [[Krušné hory|Krušných hor]] v nadmořské výšce 725–783 metrů. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Založeno bylo v letech 1543–1547 a brzy se stalo [[Horní město|horním městem]], u kterého se těžily rudy [[Stříbro|stříbra]] a [[Železo|železa]]. Přestože císař [[Rudolf II.]] v roce 1597 povýšil Výsluní na královské horní město, hornictví v té době již upadalo. Obyvatelé se proto postupně začali věnovat řemeslům a zemědělství. Dominantní plodinou se stal [[len]], který zpracovávala řada dílen. Ve druhé polovině devatenáctého století se město stalo oblíbeným letoviskem. Úpadek nastal po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] s odchodem německých obyvatel, ale po roce 1989 začali obyvatelé s postupnou obnovou města. [22] => [23] => K Výsluní patří dalších pět [[Část obce|částí obce]]: [[Kýšovice]], [[Sobětice (Výsluní)|Sobětice]], [[Třebíška]], [[Úbočí (Výsluní)|Úbočí]] a [[Volyně (Výsluní)|Volyně]]. Ve druhé polovině 20. století se všechny vylidnily, ale po roce 2000 se do Sobětic, Třebíšky a Volyně nastěhovali noví trvalí obyvatelé. Zbývající osady přetrvávají jako rekreační lokality. [24] => [25] => == Název == [26] => Město svůj název dostalo podle jména hory ''Sonnenberg'' (Sluneční hora), na jejímž svahu bylo založeno. V historických pramenech se název vyskytuje ve tvarech: de Sunninbergo (1236), vom Sonneberg (1547), Sonnenbergk (1558), Sonnabergk (1562), Suniperk (1580), Sonnenberg (1583), Sonnenberg nebo Sunyperk (1787) a Sonnenberg (1846). V období [[První republika|první republiky]] bylo sídlo vedeno pod názvem Suniperk. [27] => [28] => == Historie == [29] => [30] => === Počátky města === [31] => Někteří autoři datují vznik města již do třináctého století, ale z rozboru písemných pramenů vyplývá, že Výsluní vzniklo až v letech 1543–1547. [[První písemná zmínka]] z roku 1547 se nachází v [[kadaň]]ské městské knize a uvádí jména dvou hormistrů. Zakladatelem zřejmě byl [[Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic]], který v roce 1542 získal [[Sobětice (Výsluní)|Sobětice]] s okolními vesnicemi, na jejichž pozemcích bylo město vyměřeno. Jako městečko se Výsluní poprvé uvádí v roce 1562. V roce 1565 Bohuslav Felix městečku udělil, kromě jiných, práva volného pohybu, užívání pečeti, soudní právo, právo pořádat pravidelný týdenní a dva výroční trhy, právo obchodovat s pivem a vínem a potvrdil hornické výsady. Jeho syn Jan Waldemar Hasištejnský z Lobkovic navíc Výsluní v roce 1584 povýšil na [[horní město]].Urban 2015, s. 305 [32] => [33] => Posledním majitelem z hasištejnské větve [[Lobkovicové|Lobkoviců]] byl Bohuslav Jáchym, který své [[chomutov]]ské panství vyměnil roku 1589 s [[Jiří Popel z Lobkovic|Jiřím Popelem z Lobkovic]] za [[Mladá Boleslav|Mladou Boleslav]]. Nový majitel zahájil na Chomutovsku proces [[rekatolizace]], v jehož důsledku se část [[Protestantismus|protestantů]] z Výsluní odstěhovala. Zlepšení situace přinesl až jeho mocenský pád v roce 1594, kdy mu císař [[Rudolf II.]] nechal zabavit veškerý majetek. V té době však již hornictví ve městě upadalo, a proto se císař rozhodl Výsluní povýšit na královské horní město a vybavil je mnoha privilegii, která měla pomoci s obnovením prosperity. Horníci byli osvobozeni všech od daní, poplatků, [[Robota|robot]] a služby ve vojsku. Zároveň jim udělil osobní svobodu a dědičné právo k veškerému majetku. Císař [[Matyáš Habsburský|Matyáš]] v roce 1615 povolil používat městský znak, o rok později udělil právo svobodné pastvy a využívání vody z vodního kanálu.Urban 2015, s. 306 Roku 1617 se město za téměř 849 kop [[groš]]ů vykoupilo ze všech poddanských povinností. Aby mohlo tuto částku zaplatit, muselo si půjčit 500 [[Tolar (historická měna)|tolarů]] od [[Linhart mladší Štampach ze Štampachu|Linharta ze Štampachu]], kterému patřilo sousední [[Ahníkov (zámek)|ahníkovské panství]]. [34] => [35] => Podobně jako nedalekou [[Hora Svatého Šebestiána|Horu Svatého Šebestiána]] Výsluní těžce postihla [[třicetiletá válka]]. Zničující bylo zejména období v letech 1639–1641, kdy v okolí proběhlo několik bitev. V březnu roku 1640 bylo město, údajně nešťastnou náhodou, dokonce vypáleno švédským vojskem generála [[Johan Banér]]a. Požár přečkalo pouze šest domů. [[Berní rula]] z roku 1654 zde uvádí pouze 39 obydlených usedlostí. Většina obyvatel se tehdy živila řemesly.Binterová 2000, s. 38 Provoz dolů byl finančně náročný, a proto stát ponechával část vybraných daní městu, aby je používalo k jejich údržbě. V letech [[1644]]–[[1647]] byla otevřena štola ''Jonáš'' a měšťané dolovali na vlastní náklady ještě po roce [[1665]]. [36] => [37] => === Po třicetileté válce === [38] => [[Soubor:Výsluní 2015-11-08 Radnice.jpg|náhled|Radnice]] [39] => [40] => Na přelomu [[17. století|17.]] a [[18. století]] byla pokusně těžena stará opuštěná ložiska, ale bez ekonomicky zajímavých výsledků. S přestávkami se těžilo v dolech Antonín, Erasmus a v obecním dole Trojice, jehož provoz ustal až po roce 1720. Další tři doly byly otevřeny okolo poloviny 18. století: Požehnání Boží (1744–1745), Milostivá ruka Páně (1765–1767) a Juda Tadeáš (s přestávkami 1765–1767).Dějiny hornictví na Chomutovsku, s. 48 Štola Judy Tadeáše se nacházela naproti Dolskému mlýnu v údolí [[Prunéřovský potok|Prunéřovského potoka]] a měřila 287 metrů.Binterová 2000, s. 40 Poslední malé stříbrné doly byly uzavřeny až roku 1882. Kromě stříbra se mezi městem a [[Sobětice (Výsluní)|Soběticemi]] těžila [[železná ruda]] v dole Václav, který s přestávkami fungoval v letech 1803 až 1849. Roční produkce se pohybovala mezi 40–150 tunami [[Hematit|krevelu]] za rok. Ruda obsahovala příměs [[mangan]]u a v [[perštejn]]ských železárnách, kam se dodávala, se používala jako přísada při tavení kvalitnějších rud. [41] => [42] => S úpadkem hornictví si museli lidé hledat nové zdroje obživy. Vzhledem k nepříznivým přírodním podmínkám se zde příliš nerozšířilo zemědělství a mělo pouze doplňkový charakter. Řada lidí se začala živit výrobou [[Krajka|krajek]], obchodováním s léčivými rostlinami a s [[kobalt]]ovou barvou z [[Kryštofovy Hamry|Kryštofových Hamrů]]. Postupně vznikaly velké kapely, které vydělávaly peníze hraním v řadě zemí světa.Urban 2015, s. 307 V osmnáctém století se rozšířilo pěstování [[Len|lnu]], na které navazovala výroba textilních výrobků v ceších tkalců a pláteníků. Kromě dalších řemeslníků mělo město dva mlýny a pivovar. Ve druhé polovině devatenáctého století byla otevřena továrna na [[samet]], později přeměněná na tkalcovnu. Stále se vyráběly [[Krajka|krajky]], [[Prýmek|prýmky]], smuteční zboží (rubáše, polštářky) a v několika firmách také [[cikorka]]. [43] => [44] => Počátek devatenáctého století byl spojen s [[Napoleonské války|napolenskými válkami]]. V roce 1813 rozšířili procházející vojáci nakažlivé nemoci, kterým podlehla řada obyvatel. Později však došlo k novému rozvoji města. V letech 1838–1842 byla postavena silnice z [[Křimov]]a do [[Přísečnice]] a roku 1872 byla dokončena železnice z [[Chomutov]]a do [[Vejprty|Vejprt]],Binterová 2000, s. 57 díky které sem začalo přijíždět mnoho lidí na letní byt. Na bohatém společenském životě se podílelo patnáct spolků (dobrovolní hasiči, ostrostřelci, pěvecké, hudební aj.). V padesátých letech vznikl [[Kostel svatého Václava (Výsluní)|nový kostel]]. Teprve v roce 1898 místní postavili vodovod, který přiváděl vodu ze studní na Třebíšském vršku. [45] => [46] => === Od dvacátého století === [47] => [[Soubor:Sonnenberg in Erzgebirge 1940.jpg|náhled|Město v roce 1940]] [48] => [[Soubor:Výsluní 2015-11-08 Pomník.jpg|náhled|Pomník padlým]] [49] => [50] => Ve dvacátém století začal počet obyvatel klesat, protože někteří lidé odcházeli do měst v krušnohorském podhůří, kde si nacházeli zaměstnání v rozvíjejícím se průmyslu.Urban 2015, s. 310 V letech 1938 až 1945 bylo město přičleněno (v důsledku uzavření [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]]) k [[Nacistické Německo|nacistickému Německu]]. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl v roce 1940 zřízen v domě čp. 11 zajatecký tábor. Postupně se v něm vystřídalo 25 francouzských zajatců, kteří pracovali u místních zemědělců a v lesích. V domě čp. 55 byl od roku 1943 tábor pro [[Ukrajina|ukrajinské]] zajatce. Po [[vysídlení Němců z Československa]] počet obyvatel velmi poklesl. Na krátký čas se zde usadila skupina asi šedesáti Slováků z [[Rumunsko|Rumunska]], ale všichni brzy odešli jinam. Až do roku 1950 zde fungovala velká truhlárna a soukromé firmy, ve kterých se vyrábělo pletené zboží a sýry. Po jejich zrušení vzniklo [[jednotné zemědělské družstvo]] převedené v roce 1954 pod správu státního statku.Binterová 2000, s. 64 V šedesátých letech byl postaven nový vodovod s vodojemem na Šibeničním vrchu západně od města. Zároveň byla zbořena řada domů a upraven park. Začalo také období postupného chátrání kostela, který byl několikrát vykraden, a nakonec v roce 1981 vyhořel. Většina obyvatel pracovala v zemědělství nebo v okolních lesích.Binterová 2000, s. 65 [51] => [52] => Po roce 1989 se začalo město pomalu rozvíjet. Byl uzavřen obchod [[Jednota|Jednoty]], ale vzniklo několik soukromých firem, obchodů a restaurací. Soukromá firma koupila areál státního statku a začala chovat hovězí dobytek. Byla postavena nová kanalizace, [[čistírna odpadních vod]] a začala obnova kostela.Binterová 2000, s. 67 [53] => [54] => == Přírodní poměry == [55] => Město stojí třináct kilometrů západně od Chomutova v nadmořské výšce 725–783 metrů ve stejnojmenném [[Katastrální území|katastrálním území]] s rozlohou 13,94 km². K městu patří další čtyři katastrální území jeho místních částí: Sobětice u Výsluní, Třebíška, Úbočí u Výsluní a Volyně u Výsluní. Jejich celková výměra činí 30,34 km². Město sousedí s Horou Svatého Šebestiána a [[Křimov]]em na východě, s [[Málkov (okres Chomutov)|Málkovem]] a [[Místo|Místem]] na jihovýchodě, s Kadaní a [[Klášterec nad Ohří|Kláštercem nad Ohří]] na jihu a [[Domašín (okres Chomutov)|Domašínem]] a Kryštofovými Hamry na západě. Krátký úsek na severu tvoří hranici s [[Německo|Německem]]. [56] => [57] => Dvě třetiny území města tvoří lesy (2 108 ha). Většinu zemědělské půdy představují trvalé travní porosty (730 ha) a pouze patnáct hektarů orná půda a tři hektary zahrady. Vodní plochy zaujímají 52 hektarů a zbývající území připadá na zastavěné a ostatní plochy. [[Koeficient ekologické stability]] je 20,65, což území řadí mezi přírodě blízké oblasti s převahou ekologicky stabilních struktur a nízkým využitím krajiny člověkem. [58] => [59] => [[Soubor:Na Loučkách.jpg|náhled|Přírodní rezervace Na Loučkách]] [60] => [[Soubor:PP Na Loučkách II 4.jpg|náhled|Nový rybník v přírodní památce Na Loučkách II]] [61] => [62] => [[Geologie|Geologické]] podloží katastrálního území Výsluní je jednotné a tvoří ho metamorfované [[Hercynské vrásnění|intruzivní horniny]] [[Hercynské vrásnění|předvariského]] nebo nejasného stáří, konkrétně různé druhy [[metagranit]]ů až metagranodioritů a [[Ortorula|ortoruly]]. Celá oblast leží v [[Geomorfologický celek|geomorfologickém celku]] Krušné hory, podcelku [[Loučenská hornatina]] a okrsku [[Přísečnická hornatina]]. Nejvyšším bodem je buď Komáří vrch s nadmořskou výškou 906 metrů, nebo bezejmenná kóta severovýchodně od něj, jejíž výška se udává 902 nebo 914 metrů. Z půd převažují [[podzol]]y. V oblasti mezi městem a Novým rybníkem a v severozápadní části katastrálního území se vyskytují [[Organosol|organozemě]] vzniklé na [[Rašelina|rašelinách]]. Nepatrnou rozlohu mají [[glej]]e v jihozápadním a jihovýchodním cípu území. [63] => [64] => Nejvýznamnějším vodním tokem je [[Prunéřovský potok]], který pramení v rašeliništích severozápadně od města. Severovýchodně od něj vtéká do Hadího údolí, které se širokým obloukem stáčí nejprve k jihovýchodu a později k jihozápadu. Potok tak město v jistém odstupu obtéká ze tří stran. Má řadu drobných přítoků. Většina z nich je bezejmenná, pouze mezi [[Celná|Celnou]] a Farským mlýnem se do něj vlévá Šebestiánka a později také drobný Kýšovický a Zvonící potok, který pramení na úbočí jižně od města. Prunéřovský potok na [[Říční kilometr|říčním kilometru]] 22,223 napájí Starý rybník s rozlohou 1,11 hektaru a objemem 11 130 m³. Na Kýšovickém potoce se nalézá nejvyšší vodopád [[Krušné hory|Krušných hor]]. Říční síť byla pozměněna mnoha umělými zásahy. [65] => [66] => Jihozápadně od města se nachází přírodní památka [[Lokalita břízy ojcovské u Volyně]], severozápadně přírodní rezervace [[Na loučkách]] a převážně na západ přírodní památka [[Na loučkách II]]. Městem také prochází hranice přírodního parku [[Přírodní park Údolí Prunéřovského potoka|Údolí Prunéřovského potoka]]. [67] => [68] => == Obyvatelstvo == [69] => Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1586 obyvatel (z toho 704 mužů), z nichž byli čtyři Čechoslováci, 1520 Němců a 62 cizinců. Kromě 32 evangelíků, dvou židů a tří příslušníků nezjišťovaných církví patřili k církvi římskokatolické. Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 1337 obyvatel: 29 Čechoslováků, 1295 Němců, jednoho Žida a 12 cizinců. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také 22 evangelíků, jeden žid, jeden příslušník nezjišťovaných církví a 22 lidí bez vyznání. [70] => [71] => Hustota zalidnění města včetně jeho místních částí a jejich katastrálních území je 12,66 obyvatel/km². [72] => [73] => {| class="wikitable" style="text-align:right;" [74] => |+ Vývoj [[Počet obyvatel|počtu obyvatel]] a domů mezi lety 1869 a 2011 [75] => |- [76] => ! [77] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [78] => |- style="white-space:nowrap" [79] => ! align="left" | Obyvatelé [80] => | 1 758 || 1 814 || 1 828 || 1 896 || 1 985 || 1 586 || 1 337 || 275 || 394 || 309 || 240 || 188 || 197 || 258 || 209 [81] => |- style="white-space:nowrap" [82] => ! align="left" | Domy [83] => | 197 || 216 || 223 || 216 || 202 || 207 || 206 || 188 || 103 || 74 || 64 || 84 || 65 || 90 || 94 [84] => |- style="white-space:nowrap" [85] => | colspan="16" align="center" | {{Malé|Domy v roce 1961, počet obyvatel a domy v letech 1980 a 1991 zahrnují data z místních částí [[Kýšovice]], [[Sobětice (Výsluní)|Sobětice]], [[Třebíška]], [[Úbočí (Výsluní)|Úbočí]] a [[Volyně (Výsluní)|Volyně]].}} [86] => |} [87] => [88] => == Obecní správa a politika == [89] => [90] => === Správní území a místní části === [91] => Výsluní leží v Ústeckém kraji v okrese Chomutov a patří k [[Obec s rozšířenou působností|ORP]] Chomutov. Od roku 1869 je samostatnou obcí v okrese Chomutov a 23. ledna 2007 jí byl navrácen status [[město|města]]. Od roku 1950 k obci patřilo pět místních částí: [[Kýšovice]], [[Sobětice (Výsluní)|Sobětice]], [[Třebíška]], [[Úbočí (Výsluní)|Úbočí]] a [[Volyně (Výsluní)|Volyně]]. V období 1979–1998 však tvořily nedílnou součást obce, protože oficiálně zanikly vysídlením, a teprve od 1. ledna 1998 získaly status částí obce zpět. [92] => [93] => === Zastupitelstvo a starosta === [94] => Dne 22. května 1938 se konaly [[Komunální volby 1938 (Československo)|volby do obecních zastupitelstev]]. Z rozdělených 826 hlasů ve Výsluní získaly 769 hlasů [[Sudetoněmecká strana]] a 57 hlasů [[Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR|Německá sociální demokracie]]. [95] => [96] => V místních volbách se volí devět členů [[Zastupitelstvo obce|městského zastupitelstva]]. Ve [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2014|volbách do obecního zastupitelstva na funkční období 2014–2018]] byla volební účast v obci 69,27 %. Šest zvolených zastupitelů bylo bez politické příslušnosti, dva byli členy [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]] a jeden [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]. Starostkou se stala Dagmar Čadílková. [97] => [98] => == Doprava == [99] => Přímo středem města vede silnice druhé třídy [[Silnice II/223|II/223]], která u [[Křimov]]a odbočuje ze [[silnice I/7]] a pokračuje po hřebeni Krušných hor přes [[Měděnec]] do [[Loučná pod Klínovcem|Loučné]]. Nejbližší železniční zastávka ''Výsluní'' na [[Železniční trať Chomutov–Vejprty|trati Chomutov–Vejprty]] je vzdálená 2,5 km na severozápad,, ale je na ní provozována pouze sezónní rekreační doprava o víkendech přibližně od května do září. K zastávce vede silnice třetí třídy III/22320. Přímo na náměstí stojí zastávka autobusové linkové dopravy. Souběžně s hlavní silnicí je značena cyklotrasa č. 3003 z [[Hora Svatého Šebestiána|Hory Svatého Šebestiána]] do [[Vejprty|Vejprt]] a začíná zde cyklotrasa č. 3115, která vede přes Třebíšku do údolí Prunéřovského potoka a dále do [[Kadaň|Kadaně]]. Přes město také vede žlutě značená [[Turistické značení v Česku a na Slovensku|turistická trasa]], která začíná poblíž železniční zastávky a přes hrad [[Hasištejn]] pokračuje k [[Blahuňov]]u. [100] => [101] => == Společnost == [102] => [[Soubor:Výsluní 2015-11-08 Svatá Anna.jpg|náhled|Sloup se sochou svaté Anny]] [103] => [[Soubor:Výsluní 2015-11-08 Svatý Jan Nepomucký.jpg|náhled|Sousoší svatého Jana Nepomuckého]] [104] => [105] => === Školství === [106] => První škola ve městě vznikla zřejmě již brzy po jeho založení, protože v roce 1557 se připomíná zdejší učitel. Během třicetileté války její budova zřejmě zanikla, protože se vyučovalo v budově nové fary. Tam zůstala až do roku 1726, kdy se musela přestěhovat do jiného domu. Později se stěhovala ještě několikrát a stavba nové proběhla v roce 1840. Ještě na počátku devatenáctého století měla pouze jednu třídu, ale v roce 1881 ji navštěvovalo 419 žáků v pěti ročnících. Chodily do ní i děti ze sousedních vesnic. Tomu neodpovídala kapacita budovy, a proto se vyučovalo i na radnici. [107] => [108] => V roce 1861 zde byla otevřena průmyslová škola pro vyšívání a háčkování.Binterová 2000, s. 60 Česká škola byla otevřena teprve v roce 1930 a počet jejích žáků se v období 1930–1938 pohyboval mezi deseti a osmnácti.Binterová 2000, s. 61 V období po druhé světové válce výrazně ubylo dětí, přesto zde však škola zůstala až do devadesátých let, kdy do ní mohly chodit děti až do třetího ročníku. V letech 1964–1970 zde působilo učiliště [[Československé státní dráhy|Československých státních drah]]. [109] => [110] => === Kultura === [111] => Ve městě funguje veřejná knihovna. Sídlí zde také občanské sdružení Krušno, jehož cílem je boj proti nevhodnému umísťování větrných elektráren v okolní krajině. [112] => [113] => === Čestní občané === [114] => * [[Anton Tausche]] (1838–1898) – učitel, poslanec [[Český zemský sněm|Českého zemského sněmu]] a [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]]. [115] => [116] => == Pamětihodnosti == [117] => {{Viz též|Seznam kulturních památek ve Výsluní}} [118] => * [[Novorománský sloh|Novorománský]] [[Kostel svatého Václava (Výsluní)|kostel svatého Václava]] z roku [[1853]] [119] => * Sousoší svatého Jana Nepomuckého od K. L. Waitzmanna z roku 1765 [120] => * Barokní [[Mariánský sloup|sloup se sochou Panny Marie]] z roku 1705 [121] => * Barokní sloup se sochou svaté Anny Samétřetí z roku 1695 [122] => * Pomník padlých [123] => * Radnice [124] => * V severním výběžku katastrálního území Výsluní stávala ve středověku vesnice [[Spindelbach]]. [[První písemná zmínka|Poprvé zmíněna]] byla roku 1356. Většinu své existence byla zřejmě rozdělena mezi dva majitele, kterými byli kromě jiných [[Šumburkové|páni ze Šumburka]], [[Fictumové]] nebo [[Lobkovicové|Hasištejnští z Lobkovic]]. Poslední zpráva o vesnice pochází z roku 1481 a poté se jméno Spindelbach objevuje již jen jako pomístní název. [125] => [126] => == Ve filmu == [127] => Některé budovy v obci i celkový pohled na Výsluní s [[Kostel svatého Václava (Výsluní)|kostelem]] se objevil i seriálu [[30 případů majora Zemana]] v dílech ''Vyznavači ohně'' a ''Poselství z neznámé země.'' Výsluní bylo město v seriálu označené jako Kateřinská Hora. Ve výsluňském kostele se dále natáčely filmy Jindřich IV. Navarrský, [[xXx]] s americkým hercem [[Vin Diesel|Vinem Dieselem]] a [[Zapomenuté světlo (film)|Zapomenuté světlo]] v hlavní roli s [[Bolek Polívka|Bolkem Polívkou]]. [128] => [129] => == Odkazy == [130] => [131] => === Reference === [132] => [133] => {{Citace monografie [134] => | příjmení = Profous [135] => | jméno = Antonín [136] => | odkaz na autora = Antonín Profous [137] => | příjmení2 = Svoboda [138] => | jméno2 = Jan [139] => | titul = Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž) [140] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [141] => | místo = Praha [142] => | rok = 1957 [143] => | počet stran = 868 [144] => | svazek = IV [145] => | strany = 237 [146] => }} [147] => {{Citace monografie [148] => | korporace = Státní úřad statistický [149] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy [150] => | svazek = I [151] => | vydavatel = Státní úřad statistický [152] => | místo = Praha [153] => | rok = 1924 [154] => | počet stran = 596 [155] => | vydání = 2 [156] => | strany = 208 [157] => }} [158] => {{Citace monografie [159] => | korporace = Státní úřad statistický [160] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká [161] => | svazek = I [162] => | vydavatel = Státní úřad statistický [163] => | místo = Praha [164] => | rok = 1934 [165] => | počet stran = 614 [166] => | strany = 98 [167] => }} [168] => {{Citace monografie [169] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl) [170] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-ceske-republiky-2001-877ljn6lu9 [171] => | vydavatel = Český statistický úřad [172] => | místo = Praha [173] => | rok = 2006 [174] => | počet stran = 760 [175] => | strany = 382, 383 [176] => | isbn = 80-250-1310-3 [177] => }} [178] => {{Citace monografie [179] => | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 [180] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/statisticky-lexikon-obci-2013-a8m6eyff20 [181] => | vydavatel = Český statistický úřad [182] => | místo = Praha [183] => | rok = 2013 [184] => | počet stran = 900 [185] => | strany = 294 [186] => | isbn = 978-80-250-2394-5 [187] => }} [188] => {{Citace elektronické monografie [189] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011 [190] => | svazek = IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [191] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 [192] => | datum přístupu = 2022-10-04 [193] => }} [194] => {{Citace monografie [195] => | titul = Přehled obcí a částí v Československé socialistické republice, jejichž názvy zanikly, byly změněny, nebo se staly místními částmi v době 5. V. 1945 – 1. VII. 1964 [196] => | vydavatel = Ústřední správa spojů [197] => | místo = Praha [198] => | rok = 1964 [199] => | počet stran = 104 [200] => | strany = 84 [201] => }} [202] => {{Citace monografie [203] => | příjmení = Bílek [204] => | jméno = Jaroslav [205] => | příjmení2 = Jangl [206] => | jméno2 = Ladislav [207] => | odkaz na autora2 = Ladislav Jangl [208] => | příjmení3 = Urban [209] => | jméno3 = Jan [210] => | titul = Dějiny hornictví na Chomutovsku [211] => | vydavatel = Vlastivědné muzeum v Chomutově [212] => | místo = Chomutov [213] => | rok = 1976 [214] => | počet stran = 192 [215] => | strany = 35 [216] => | poznámka = Dále jen Dějiny hornictví na Chomutovsku [217] => }} [218] => {{Citace monografie [219] => | příjmení = Poche [220] => | jméno = Emanuel [221] => | odkaz na autora = Emanuel Poche [222] => | titul = Umělecké památky Čech. T/Ž [223] => | vydavatel = [[Academia]] [224] => | místo = Praha [225] => | rok = 1982 [226] => | svazek = IV [227] => | počet stran = 640 [228] => | kapitola = Výsluní [229] => | strany = 292 [230] => }} [231] => {{Citace elektronické monografie [232] => | titul = Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [233] => | url = http://www.soalitomerice.cz/slovnik/slovnik.php?search=V%C3%BDslun%C3%AD&obec=0&obec_de=0&ou92=0&o92=0&o30=0&so30=0&fu=0&p=0&po=0 [234] => | datum vydání = [235] => | datum aktualizace = [236] => | datum přístupu = 2016-10-26 [237] => | vydavatel = Státní oblastní archiv v Litoměřích [238] => | místo = Litoměřice [239] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20161027123418/http://www.soalitomerice.cz/slovnik/slovnik.php?search=V%C3%BDslun%C3%AD&obec=0&obec_de=0&ou92=0&o92=0&o30=0&so30=0&fu=0&p=0&po=0 [240] => | datum archivace = 2016-10-27 [241] => | nedostupné = ano [242] => }} [243] => {{Citace právního předpisu [244] => | typ = Rozhodnutí [245] => | číslo = 16 [246] => | název = Rozhodnutí předsedy PS č. 16 k stanovení obcí městy a městysi [247] => | vydání = 2007-01-23 [248] => | url = http://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=26620&pdf=1 [249] => | datum přístupu = 2016-10-26 [250] => }} [251] => {{Citace elektronické monografie [252] => | titul = Volby do zastupitelstev obcí 10. 10. – 11. 10. 2014 [253] => | url = http://www.volby.cz/pls/kv2014/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=4202&xobec=563498&xstat=0&xvyber=0 [254] => | datum přístupu = 2016-10-27 [255] => | vydavatel = Český statistický úřad [256] => }} [257] => {{Citace elektronické monografie [258] => | titul = Volby do zastupitelstev obcí 10. 10. – 11. 10. 2014 [259] => | url = http://www.volby.cz/pls/kv2014/kv21111?xjazyk=CZ&xid=1&xv=23&xdz=2&xnumnuts=4202&xobec=563498&xstrana=0&xodkaz=1 [260] => | datum přístupu = 2016-10-27 [261] => | vydavatel = Český statistický úřad [262] => }} [263] => {{Citace elektronické monografie [264] => | titul = Zastupitelstvo [265] => | url = http://www.mesto-vysluni.cz/ [266] => | datum přístupu = 2016-10-27 [267] => | vydavatel = Město Výsluní [268] => }} [269] => {{Citace elektronické monografie [270] => | titul = Výsluní [271] => | vydavatel = Regionální informační servis [272] => | datum_přístupu = 2016-10-27 [273] => | url = http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=563498 [274] => }} [275] => {{Citace monografie [276] => | korporace = Český statistický úřad [277] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl) [278] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-ceske-republiky-2001-877ljn6lu9 [279] => | vydavatel = Český statistický úřad [280] => | místo = Praha [281] => | rok = 2006 [282] => | počet stran = 624 [283] => | strany = 263, 483, 535, 542, 580, 588 [284] => | isbn = 80-250-1311-1 [285] => }} [286] => {{Citace elektronické monografie [287] => | titul = Traťový jízdní řád 137 Chomutov–Cranzahl [288] => | url = http://www.cd.cz/cs/vnitrostatni-cestovani/jizdni-rad/tratove-jizdni-rady/files/cz-k137-160316-01.pdf [289] => | datum přístupu = 2016-10-22 [290] => | vydavatel = České dráhy [291] => }} [292] => {{Citace elektronické monografie [293] => | titul = 137 Chomutov–Cranzahl [294] => | url = https://www.cd.cz/jizdni-rad/tratove-jizdni-rady/files/k137-od-2023-03-12.pdf [295] => | datum přístupu = 2023-06-03 [296] => | vydavatel = České dráhy [297] => }} [298] => {{Citace elektronické monografie [299] => | korporace = Ředitelství silnic a dálnic ČR [300] => | odkaz na korporaci = Ředitelství silnic a dálnic [301] => | titul = Silniční a dálniční síť ČR (veřejná aplikace) [302] => | url = https://geoportal.rsd.cz/webappbuilder/apps/7/?composition=54235 [303] => | datum aktualizace = [304] => | datum přístupu = 2016-10-27 [305] => | vydavatel = Geoportál ŘSD [306] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20161028083802/https://geoportal.rsd.cz/webappbuilder/apps/7/?composition=54235 [307] => | datum archivace = 2016-10-28 [308] => | nedostupné = ano [309] => }} [310] => {{Citace elektronické monografie [311] => | korporace = Seznam.cz [312] => | odkaz na korporaci = Seznam.cz [313] => | titul = Turistická mapa [314] => | url = https://mapy.cz/s/1aVIG [315] => | datum přístupu = 2016-10-27 [316] => | vydavatel = Mapy.cz [317] => }} [318] => {{Citace monografie [319] => | příjmení = Urban [320] => | jméno = Michal [321] => | spoluautoři = kolektiv [322] => | titul = Horní města Krušných hor. Ústecký kraj [323] => | vydavatel = Fornica Publishing [324] => | místo = Sokolov [325] => | rok = 2015 [326] => | počet stran = 328 [327] => | isbn = 978-80-87194-49-2 [328] => | svazek = 2 [329] => | vydání = 1 [330] => | kapitola = Výsluní [331] => | strany = 304 [332] => | poznámka = Dále jen Urban 2015 [333] => }} [334] => {{Citace monografie [335] => | příjmení = Binterová [336] => | jméno = Zdena [337] => | odkaz na autora = Zdena Binterová [338] => | titul = Od Hory Svatého Šebestiána po Krásnou Lípu [339] => | vydavatel = Okresní muzeum Chomutov [340] => | místo = Chomutov [341] => | rok = 2000 [342] => | počet stran = 96 [343] => | isbn = 80-238-5996-X [344] => | kapitola = Výsluní [345] => | strany = 37 [346] => | poznámka = Dále jen Binterová 2000 [347] => }} [348] => {{Citace periodika [349] => | příjmení = Vališ [350] => | jméno = Zdeněk [351] => | titul = Pracovní a zajatecké tábory na Chomutovsku [352] => | periodikum = Památky, příroda, život [353] => | rok = 1984 [354] => | ročník = 16 [355] => | číslo = 4 [356] => | strany = 105 [357] => }} [358] => {{Citace elektronické monografie [359] => | korporace = Územně identifikační registr ČR [360] => | titul = Katastrální území Výsluní [361] => | url = http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/787817/Vysluni [362] => | vydavatel = Územně identifikační registr ČR [363] => | datum přístupu = 2016-10-29 [364] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160327025355/http://www.uir.cz/katastralni-uzemi/787817/Vysluni [365] => | datum archivace = 2016-03-27 [366] => | nedostupné = ano [367] => }} [368] => {{Citace elektronické monografie [369] => | korporace = Územně identifikační registr ČR [370] => | titul = Obec Výsluní [371] => | url = http://www.uir.cz/obec/563498/Vysluni [372] => | vydavatel = Územně identifikační registr ČR [373] => | datum přístupu = 2016-10-29 [374] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20161030001155/http://www.uir.cz/obec/563498/Vysluni [375] => | datum archivace = 2016-10-30 [376] => | nedostupné = ano [377] => }} [378] => {{Citace elektronické monografie [379] => | titul = Katastrální mapy, geomorfologická, půdní a geologická mapa ČR [380] => | korporace = CENIA [381] => | url = https://geoportal.gov.cz/web/guest/map?permalink=c438c0758b95137b41bf030507186c28 [382] => | datum přístupu = 2016-10-29 [383] => | vydavatel = Národní geoportál INSPIRE [384] => | místo = Praha [385] => }} [386] => {{Citace elektronické monografie [387] => | url = http://www.vodopady.info/cz/krusne/Krusne.php?page=kysovicky [388] => | titul = Kýšovický vodopád [389] => | vydavatel = Vodopady.info [390] => | datum přístupu = 2016-10-29 [391] => }} [392] => {{Citace elektronické monografie [393] => | titul = Koeficient ekologické stability [394] => | url = https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/781/Knihovna%20k%20projektu/ekolog_stabilita_vzorce_cvut.pdf [395] => | datum vydání = [396] => | datum aktualizace = [397] => | datum přístupu = 2016-10-11 [398] => | vydavatel = Mendelova univerzita v Brně [399] => }} [400] => {{Citace elektronické monografie [401] => | titul = Náš cíl [402] => | url = http://www.oskrusno.estranky.cz/clanky/nas-cil/ [403] => | datum vydání = 2011-11-27 [404] => | datum aktualizace = [405] => | datum přístupu = 2016-10-29 [406] => | vydavatel = Občanské sdružení Krušno [407] => }} [408] => {{Citace kvalifikační práce [409] => | příjmení = Hylmarová [410] => | jméno = Lucie [411] => | instituce = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy [412] => | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Univerzity Karlovy [413] => | titul = Hmotná kultura středověké usedlosti. Zaniklý Spindelbach v Krušných horách [414] => | url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/93275/ [415] => | typ práce = Bakalářská práce [416] => | vedoucí = Tomáš Klír [417] => | místo = Praha [418] => | rok = 2012 [419] => | počet stran = 88 [420] => | datum přístupu = 2016-12-04 [421] => | strany = 19–20 [422] => }} [423] => {{Citace elektronické monografie [424] => | titul = Dosavadní malé vodní nádrže Povodí Ohře (mimo ZVHS) [425] => | url = http://www.poh.cz/vd/Nadrze_male_stavajici_POh.pdf [426] => | datum vydání = [427] => | datum aktualizace = [428] => | datum přístupu = 2018-07-10 [429] => | vydavatel = Povodí Ohře [430] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20180710164107/http://www.poh.cz/vd/Nadrze_male_stavajici_POh.pdf [431] => | datum archivace = 2018-07-10 [432] => | nedostupné = ano [433] => }} [434] => {{Citace elektronické monografie [435] => | titul = 2. Vyznavači ohně, 30 případů majora Zemana [436] => | url = https://www.filmovamista.cz/209-30-pripadu-majora-Zemana---2--Vyznavaci-ohne [437] => | datum vydání = [438] => | datum aktualizace = [439] => | datum přístupu = 2018-07-10 [440] => | vydavatel = Filmová místa [441] => }} [442] => {{Citace elektronického periodika [443] => | příjmení = Zyklová [444] => | jméno = Martina [445] => | titul = OBRAZEM: Ve Výsluní natáčejí historický velkofilm [446] => | periodikum = Deník.cz [447] => | odkaz na periodikum = Deník (regionální noviny) [448] => | datum vydání = 2008-09-26 [449] => | datum aktualizace = [450] => | datum přístupu = 2018-07-25 [451] => | url = https://www.denik.cz/film/velkofilm_vysluni20080926.html [452] => }} [453] => {{Citace elektronické monografie [454] => | titul = Zapomenuté světlo [455] => | url = https://www.filmovamista.cz/575-Zapomenute-svetlo [456] => | datum vydání = [457] => | datum aktualizace = [458] => | datum přístupu = 2018-07-25 [459] => | vydavatel = Filmová místa [460] => }} [461] => {{Citace periodika [462] => | příjmení = Růžek [463] => | jméno = Vlastislav [464] => | titul = „Přijde den“ (Es Kommt der Tag…) [465] => | periodikum = Památky, příroda, život [466] => | rok = 1994 [467] => | ročník = 26 [468] => | číslo = 1 [469] => | strany = 10, 14 [470] => | issn = 0231-5076 [471] => }} [472] => {{Citace elektronické monografie [473] => | titul = Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Chomutov [474] => | url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/pdfExport?typExp=pdf&page=vystup-objekt&z=T&f=TABULKA&pvokc=65&filtr=G~F_M~F_Z~F_R~F_P~_S~_U~301-501-401-202-411_null_&skupId=4690&katalog=33475&pvoch=4203&pvo=SLD21043-COD&&str=v13&kodjaz=203 [475] => | datum přístupu = 2023-08-25 [476] => | vydavatel = Český statistický úřad [477] => | formát = PDF online [478] => }} [479] => [480] => [481] => === Související články === [482] => * [[Římskokatolická farnost Výsluní]] [483] => * [[Římskokatolická farnost – děkanství Chomutov]] [484] => [485] => === Externí odkazy === [486] => * {{Commonscat}} [487] => * {{Oficiální stránky}} [488] => * {{RÚIAN}} [489] => [490] => {{Části české obce}} [491] => {{Okres Chomutov}} [492] => {{Autoritní data}} [493] => {{Portály|Česko|Geografie}} [494] => [495] => [[Kategorie:Výsluní| ]] [496] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [497] => [[Kategorie:Obce v okrese Chomutov]] [498] => [[Kategorie:Sídla v Krušných horách]] [499] => [[Kategorie:Mikroregion St. Sebastian]] [500] => [[Kategorie:Města v okrese Chomutov]] [501] => [[Kategorie:Horní města v Česku]] [502] => [[Kategorie:Těžba železné rudy v Česku]] [503] => [[Kategorie:Těžba stříbra v Ústeckém kraji]] [504] => [[Kategorie:Těžba v okrese Chomutov]] [] => )
good wiki

Výsluní

Výsluní ( česky dříve Suniperk) je město v Ústeckém kraji v okrese Chomutov. Stojí na náhorní planině Krušných hor v nadmořské výšce 725-783 metrů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Sobětice (Výsluní)','Volyně (Výsluní)','Chomutov','Úbočí (Výsluní)','Kostel svatého Václava (Výsluní)','Kýšovice','Křimov','Třebíška','Ústecký kraj','Vejprty','Druhá světová válka','Krajka'

Chomutov

Krajka

Křimov

Kýšovice

Třebíška

Vejprty