Array ( [0] => 14662954 [id] => 14662954 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vakcína [uri] => Vakcína [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Smallpox vaccine.jpg|náhled|Vakcína proti pravým neštovicím s vybavením pro očkování]] [1] => '''Vakcína''' (též '''očkovací látka''' nebo '''imunizační agens''') je látka, jejíž vpravení do organismu má zajistit stimulaci [[imunita (biologie)|imunitního systému]], aby si organismus vytvořil mechanismus obrany proti konkrétnímu [[Nemoc|onemocnění]] bez toho, aby skutečně onemocněl. Obrana organismu je zajišťována [[Protilátka|protilátkami]] a také na buněčné úrovni. U [[Světová zdravotnická organizace|Světové zdravotnické organizace]] jsou registrováno vakcíny proti 29 různým lidským onemocněním.{{Citace elektronického periodika [2] => | titul = Global Vaccine Action Plan [3] => | periodikum = www.who.int [4] => | url = https://www.who.int/teams/immunization-vaccines-and-biologicals/strategies/global-vaccine-action-plan [5] => | jazyk = en [6] => | datum přístupu = 2021-12-21 [7] => }} [8] => [9] => Proces, při kterém se podává vakcína, se nazývá vakcinace, neboli [[očkování]]. [10] => [11] => == Pojmenování == [12] => Název „vakcína“ pochází z latinské ''variola vaccina'', „kravská variola“ (z lat. ''vacca'', „kráva“), tedy virus kravských [[Neštovice|neštovic]], který na konci 18. století použil [[Edward Jenner]] jako první vakcínu proti pravým neštovicím. O necelé století později zakladatel imunologie [[Louis Pasteur]] na jeho počest navrhl zobecnit tento název na všechny vakcíny. [13] => [14] => Název „očkování“ pochází původně ze zahradnického termínu pro [[očkování rostlin]], což je druh [[štěpování]], při kterém se jako štěp použije pupen, který se vsadí do jiné rostliny. Podobně při očkování se vsazuje zárodek nemoci k vytvoření imunity. Termín „očkování“ je [[kalk]]em z latinského ''inoculatio'', vzniklé spojením předložky ''in-'' a ''oculus'', oko, pupen. [15] => [16] => == Historie == [17] => [[Soubor:Louis Pasteur.jpg|náhled|Louis Pasteur]]První očkování prováděli [[Čína|čínští]] [[lékař]]i proti [[pravé neštovice|pravým neštovicím]]. Používali však k němu prášek z rozdrcených strupů pravých neštovic, což bylo dost riskantní a mohlo vést k plnému propuknutí nemoci. Tato metoda se časem rozšířila po světě, v [[Anglie|Anglii]] ji poprvé zavedla v roce [[1721]] Lady [[Mary Wortley Montagu]], která ji převzala od [[Turek|Turků]]. Celou metodu radikálně vylepšil anglický lékař [[Edward Jenner]], který v roce [[1796]] poprvé použil k výrobě prášku [[Strup (medicína)|strupy]] z kravských neštovic, které u [[člověk]]a způsobují jen relativně lehké onemocnění. [18] => [19] => Ve druhé polovině 19. století [[francouz]]ský [[vědec]] [[Louis Pasteur]], zakladatel [[imunologie]] a [[mikrobiologie]], definoval základy teorie [[imunizace]], vypracoval obecné postupy pro přípravu vakcín a několik jich sám vyvinul. Roku [[1870]] provedl první úspěšné očkování proti [[anthrax]]u a zároveň uskutečnil pokus, který dokázal účinnost imunizační metody. Roku [[1885]] provedl první úspěšné očkování člověka proti [[vzteklina|vzteklině]]. [20] => [21] => == Základní pojmy == [22] => * ''Imunoprofylaxe'' – postupy cíleného zvyšování specifické imunity vůči infekčnímu agens. Existují dva základní typy imunoprofylaxe:{{Citace elektronické monografie [23] => | příjmení = Benešová [24] => | jméno = Eva [25] => | titul = Vakcíny [26] => | url = https://web.vscht.cz/~urbankoe/download/P11.pdf [27] => | datum vydání = 2017-12-03 [28] => | datum přístupu = 2020-12-22 [29] => | vydavatel = VŠCHT [30] => | odkaz na vydavatele = Vysoká škola chemicko-technologická v Praze [31] => }} [32] => ** ''aktivní imunizace'' – navození specifické imunity aplikací očkovacích látek-vakcín ([[očkování]]m) [33] => ** ''pasivní imunizace'' – podání již vytvořených [[protilátka|protilátek]] (aplikace [[hyperimunní sérum|hyperimunních sér]]) [34] => [35] => Předpokladem úspěšné aktivní imunizace (očkování) je nejen kvalitní vakcína a její správná aplikace, ale stav imunitního systému jedince: imunitně vyzrálý jedinec s genetickými předpoklady pro odpověď na daný antigen, nesuprimovaný stresovými vlivy, infekčními chorobami a bez interference pasivně přijatých protilátek. Vakcinace musí být prováděna sterilním způsobem, aby nešířila jiné agens.{{Citace elektronického periodika [36] => | příjmení1 = Marx [37] => | jméno1 = Preston A. [38] => | příjmení2 = Alcabes [39] => | jméno2 = Phillip G. [40] => | příjmení3 = Drucker [41] => | jméno3 = Ernest [42] => | titul = Serial human passage of simian immunodeficiency virus by unsterile injections and the emergence of epidemic human immunodeficiency virus in Africa [43] => | periodikum = Philosophical Transactions of the Royal Society of London. Series B: Biological Sciences [44] => | ročník = 356 [45] => | číslo = 1410 [46] => | datum_vydání = 2001-06-29 [47] => | strany = 911–920 [48] => | url = https://royalsocietypublishing.org/doi/abs/10.1098/rstb.2001.0867 [49] => | datum_přístupu = 2020-11-18 [50] => | jazyk = anglicky [51] => | doi = 10.1098/rstb.2001.0867 [52] => }} [53] => [54] => Historicky vakcíny obsahovaly stopové množství rtuti ve sloučenině zvané [[thiomersal]]. Její přítomnost zabraňovala jednak množení bakterií, ale hlavně likvidovala případné aktivní zbytky virů (účinně likvidovala [[hepatitis|hepatitidu]] typu B, [[Meningitida|meningitidu]], [[tetanus]], [[dětská obrna|viry dětské obrny]] a mnoho dalších). Jelikož některé studie ukazovaly na možnou toxicitu této látky, bylo na začátku 90. let její použití zakázáno v USA, zemích [[Evropská unie|Evropské unie]] a v dalších zemích.{{Citace elektronického periodika [55] => | příjmení1 = Bigham [56] => | jméno1 = Mark [57] => | příjmení2 = Copes [58] => | jméno2 = Ray [59] => | titul = Thiomersal in Vaccines: Balancing the Risk of Adverse Effects with the Risk of Vaccine-Preventable Disease [60] => | periodikum = Drug Safety [61] => | ročník = 28 [62] => | číslo = 2 [63] => | datum_vydání = 2005 [64] => | strany = 89–101 [65] => | url = https://link.springer.com/article/10.2165/00002018-200528020-00001 [66] => | datum_přístupu = 2021-01-07 [67] => | jazyk = anglicky [68] => | doi = 10.2165/00002018-200528020-00001 [69] => | pmid = 15691220 [70] => }} [71] => [72] => === Kombinované vakcíny === [73] => Vakcíny jsou často kombinovány, protože to zjednodušuje jejich podání a přidruženou administrativu.{{Citace elektronického periodika [74] => | příjmení = [75] => | jméno = [76] => | titul = Nemoci, očkovací látky... [77] => | periodikum = Očkování dětí [78] => | odkaz na periodikum = [79] => | vydavatel = Česká pediatrická společnost [80] => | odkaz na vydavatele = Česká pediatrická společnost [81] => | datum vydání = 2006-09-14 [82] => | datum přístupu = 2020-01-04 [83] => | url = http://www.ockovanideti.cz/rodice/nemoci.htm [84] => }}{{cite journal |journal= Pediatr Infect Dis J |year=2007 |volume=26 |issue=7 |pages=632–8 |title= Increasing coverage and efficiency of measles, mumps, and rubella vaccine and introducing universal varicella vaccination in Europe: a role for the combined vaccine |vauthors=Vesikari T, Sadzot-Delvaux C, Rentier B, Gershon A |doi=10.1097/INF.0b013e3180616c8f |pmid=17596807|s2cid=41981427 }} [85] => Příkladem jsou:{{Citace elektronického periodika [86] => | příjmení = Svobodová [87] => | jméno = Michaela [88] => | titul = Odmítači, posouvači a rozkladači. Proč rodiče odmítají očkování [89] => | periodikum = iDNES.cz [90] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [91] => | vydavatel = MAFRA [92] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [93] => | datum vydání = 2015-09-24 [94] => | datum přístupu = 2020-01-04 [95] => | url = https://www.idnes.cz/onadnes/zdravi/povinne-ockovani-argumenty-pro-a-proti.A150924_103610_zdravi_pet [96] => }} [97] => * [[MMR vakcína]] – trivakcína proti třem [[nemoc]]em [98] => * [[MMRV vakcína]] – tetravakcína proti čtyřem nemocem [99] => * [[hexavakcína]] – proti šesti nemocem [100] => [101] => == Kontroverze == [102] => {{Podrobně|Očkování#Kontroverze}} [103] => [104] => Používání vakcín od počátku způsobuje kontroverze, pochybnosti některých lidí o účinnosti vakcín a obavy z jejich známých i neznámých [[Nežádoucí účinky|nežádoucích účinků]], spojené obvykle s nedůvěrou v [[Lékařství|lékařskou vědu]] a v příslušné vědecké i státní instituce. Může být spojeno s šířením různých neověřených informací, názorů [[Argumentační klam|falešných]] [[Autorita|autorit]] a [[Dezinformace|dezinformací]].https://denikreferendum.cz/clanek/32926-lzi-o-vakcinach-opakuji-se-stare-famy-pachaji-vsak-nevidany-chaos Vedle nedůvěry k očkování se objevují i [[konspirační teorie]], které za plošným očkováním hledají spiknutí výrobců vakcín za účelem zvýšení zisku nebo vakcínám přisuzují utajované účinky, které mají sloužit například k ovládání nebo likvidaci lidí.https://www.investigace.cz/labyrint-antivakcinacnich-konspiraci-edice-covid-19/ Již v roce 2019, tedy před [[Pandemie covidu-19|pandemií covidu-19]], identifikovala [[Světová zdravotnická organizace]] (WHO) nedůvěru v očkování jako jedno z největších hrozeb zdraví světové populace.https://www.who.int/news-room/spotlight/ten-threats-to-global-health-in-2019 [105] => [106] => Více než 50 % vakcín je nevyužito kvůli špatnému transportu či skladování.https://medicalxpress.com/news/2021-02-shelf-stable-vaccines-access.html - Shelf-stable vaccines avoid waste, expand access [107] => [108] => == Požadavky na vakcíny == [109] => Dobře konstruovaná vakcína musí splňovat dva základní atributy: musí být ''účinná'' a ''neškodná''. Primárním předpokladem je výběr vhodného antigenu, který navodí účinnou – ''protektivní imunitu'' (tj. zcela ochrání organismus před vznikem nemoci). U bakterií a virů, jejichž populace nejsou [[antigen]]ně jednotné, je třeba vybrat vhodný druh, [[sérovar]] nebo antigenní variantu, která se vyskytuje v regionu, v němž se očkovaný jedinec nachází. Vybraný antigen musí být také dobře ''imunogenní'', tj. navodit dostatečnou imunitní odpověď. [110] => [111] => [[Světová zdravotnická organizace]] (WHO) i [[Úřad pro kontrolu potravin a léčiv]] (FDA) ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] (USA) při schvalování vyžaduje, aby vakcína měla alespoň 50% účinnost.{{Citace elektronického periodika [112] => | příjmení = Zadražilová [113] => | jméno = Jitka [114] => | titul = Nechceme vakcínu druhé kategorie, bouří se ve vídeňských nemocnicích [115] => | periodikum = Novinky.cz [116] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [117] => | vydavatel = Borgis [118] => | url = https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/nechceme-vakcinu-druhe-kategorie-bouri-se-ve-videnskych-nemocnicich-40350416 [119] => | datum vydání = 2021-02-09 [120] => | datum přístupu = 2021-02-09 [121] => }}{{Citace elektronického periodika [122] => | příjmení = Havrdová [123] => | jméno = Monika [124] => | titul = Uspěchání vývoje vakcíny na koronavirus by se nemuselo vyplatit, varují britští vědci Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/uspechani-vyvoje-vakciny-na-koronavirus-by-se-nemuselo-vyplatit-varuji-britsti-vedci.A200902_133102_ln_zahranici_ele [125] => | periodikum = Lidovky.cz [126] => | odkaz na periodikum = Lidovky.cz [127] => | vydavatel = MAFRA [128] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [129] => | url = https://www.lidovky.cz/svet/uspechani-vyvoje-vakciny-na-koronavirus-by-se-nemuselo-vyplatit-varuji-britsti-vedci.A200902_133102_ln_zahranici_ele [130] => | datum vydání = 2020-09-03 [131] => | url archivu = [132] => | datum přístupu = 2021-02-09 [133] => }} [134] => [135] => === Posílení účinku vakcíny === [136] => Pro posílení účinku vakcíny jsou k antigenům při výrobě ještě přidávány tzv. ''adjuvans'' (= chemická látka, která zesiluje imunitní odpověď) nebo imunostimulační látky. Taková vakcína je pak označována jako ''adjuvovaná''. V současné době jsou známy adjuvans, které vedou k převaze [[Th-1 odpověď|Th1 odpovědi]] a tím k navození buněčné imunity a jiné, které stimulují především [[Th-2 odpověď|Th2 odpověď]] s tvorbou [[Protilátka|protilátek]]. [137] => [138] => == Typy vakcín == [139] => U ''živých vakcín'' se upustilo od používání plně virulentních kmenů, ale využívá se buď oslabených (''atenuovaných'') kmenů viru či baktérie nebo v některých případech heterologoních virů, které nevyvolávají u daného živočišného druhu onemocnění, ale díky antigenní podobnosti jsou schopny navodit protektivní imunitu. [140] => [141] => ''Inaktivované (mrtvé) vakcíny'' vznikají umrtvením mikroorganismu, takže zcela ztrácí schopnost vyvolat infekční onemocnění. Buď se použije celá baktérie (celobuněčné) nebo jen její část - [[toxin]] zbavený toxického účinku (toxoid). [142] => [143] => Moderní věda však přinesla velký pokrok ve výrobě vakcín. Zejména díky metodám molekulární biologie a dalších biotechnologiím vznikly zcela unikátní, účinné a bezpečné vakcíny. Při tvorbě ''rekombinantních vakcín'' se vezme konkrétní gen z viru, baktérie či parazita, který kóduje vznik specifického antigenu. Tento gen se inkorporuje do jiného organismu (např. baktérie [[Escherichia coli]]), jež poté produkuje specifický antigen. Jinou metodou je například ''vakcína s deletovaným genem'', u které se používá virus, z jehož [[genom]]u byl odstraněn jeden nebo více genů, tj. výsledný mikroorganismus neprodukuje kompletní sadu proteinů. Tento mutantní virus již není patogenní. [144] => [145] => Přehled hlavních typů vakcín (podrobněji viz další kapitoly): [146] => * vakcíny vyrobené tradiční technologií: [147] => ** živá vakcína [148] => *** virulentní (dnes se již nepoužívá) [149] => *** heterologní [150] => *** atenuovaná [151] => ** inaktivovaná vakcína [152] => *** celobuněčná [153] => *** toxoidová [154] => ** subjednotková [155] => *** s purifikovaným antigenem [156] => *** se syntetickým antigenem [157] => *** ribozomální [158] => * rekombinantní vakcína [159] => ** subjednotková [160] => *** s deletovaným genem [161] => * genové vakcíny [162] => **rekombinantní vektorová [163] => **vektorová [164] => **mRNA [165] => * antiidiotypové vakcíny [166] => *experimentální [167] => **peptidová [168] => [169] => === Atenuovaná vakcína === [170] => Vakcinace touto formou vakcíny spočívá v podání původce onemocnění, který je sice živý, ale je oslabený z hlediska schopnosti vyvolat infekci. V zásadě je možné použít organismus, který má výrazně oslabenou schopnost přežívat a množit se například v důsledku cíleného poškození. Vedle skutečného oslabení schopnosti mikroorganismu množit se a přežívat může být oslabení dosaženo i tím, že se kmen používaný k vakcinaci tak dlouho pěstuje ve tkáňových kulturách, až ztratí schopnost vyvolat onemocnění. Tento typ boje s mikroorganismy ovšem nemusí být jen pozitivní.http://phys.org/news/2016-12-combat-disease-worse.html - Using 'fire to fight fire' to combat disease could make it worse, tests show [171] => [172] => Velkou výhodou atenuovaných vakcín je to, že takové očkování vyvolává z podstaty prakticky stejnou imunitní odpověď jako infekce neoslabeným kmenem. Účinnost takového očkování ve smyslu malého podílu částečného nebo úplného selhání očkování je tedy velmi vysoká. Na druhou stranu při podání živého kmene může teoreticky vést k tomu, že proběhne celé onemocnění. Prakticky toto hrozí u imunokompromitovaných pacientů, tedy u nemocných s vrozenou poruchou imunitního systému, u nemocných léčených imunosupresivními léky např. po transplantaci nebo pro autoimunitní onemocnění, nebo u HIV pozitivních, zejména v pokročilejším stádiu onemocnění. Riziko zvratu oslabeného kmene zpět v patogenní je obvykle jen teoretické, v praxi však bylo toto pozorováno u perorální vakcíny proti poliomyelitidě (dnes již nepoužívaná [[Sabinova vakcína]]). Technickou nevýhodou atenuovaných vakcín je především to, že vakcinační látky bývají poměrně choulostivé na podmínky při transportu a skladování. [173] => [174] => V současné době se používají oslabené vakcíny pro následující onemocnění: [175] => [176] => virová: [177] => * spalničky [178] => * příušnice [179] => * zarděnky [180] => * kravské neštovice (zoonoza) - příprava vakcíny proti pravým neštovicím [181] => * žlutá zimnice [182] => * rotavirové infekce [183] => * chřipka (intranasální aplikace) - štěpený virus, využívají se antigeny H a N [184] => * poliomyelitida (perorální vakcína – Sabinova vakcína) [185] => *[[covid-19]] [186] => [187] => bakteriální: [188] => * tuberkulóza (BCG) [189] => * břišní tyfus (perorální vakcína) [190] => [191] => === Inaktivovaná vakcína === [192] => Inaktivované vakcíny obsahují mrtvé viry nebo bakterie, někdy se proto hovoří o celobuněčných vakcínách. Organismy se pěstují ve vhodných kulturách v laboratoři, pak jsou usmrceny, obvykle teplem nebo chemikáliemi. Při usmrcení organismu dochází ke změnám konformace proteinů; aby byla zachována účinnost vakcíny, musí být co nejméně změněna antigenní struktura. Proto se poměrně často používá [[formaldehyd]], který je z hlediska zachování antigenní struktury proteinů dostatečně šetrný. [193] => [194] => Hlavní výhodou inaktivovaných vakcín je to, že nemohou vyvolat infekci ani u imunokompromitovaných pacientů. Na druhou stranu je odpověď na inaktivované vakcíny méně vydatná než na atenuovanou vakcínu. Zatímco u atenuované vakcíny obvykle stačí jedna dávka k vyvolání dobré odpovědi, u inaktivované vakcíny je obvykle nutné druhé nebo i třetí dávky a případně i tzv. „boost“ dávky s poměrně dlouhým odstupem. [195] => [196] => V současné době se používají inaktivované vakcíny pro následující onemocnění: [197] => [198] => virová: [199] => * poliomyelitida [200] => * hepatitida A [201] => * vzteklina [202] => * chřipka [203] => [204] => bakteriální: [205] => * černý kašel [206] => * břišní tyfus [207] => * mor [208] => [209] => === Toxoidová vakcína === [210] => V současné době se používají [[toxoid]]ové vakcíny pro následující bakteriální onemocnění: [211] => * záškrt [212] => * tetanus [213] => [214] => === Subjednotková vakcína === [215] => Subjednotková vakcína je inaktivovaná vakcína, ve které jsou pouze fragmenty mikroorganismu. Usmrcený patogen je fragmentován, fragmenty jsou separovány a ve vakcíně jsou jen ty fragmenty, které jsou významné z hlediska imunitní odpovědi na příslušný mikroorganismus. [216] => [217] => V současné době se používají subjednotkové vakcíny pro následující onemocnění: [218] => * hepatitida B [219] => * chřipka [220] => * černý kašel (acelulární vakcína) [221] => * lidský papilomavirus (HPV) [222] => * antrax [223] => * Lymská borelióza [224] => [225] => Zvláštním typem podjednotkových vakcín jsou vakcíny polysacharidové. Velkou nevýhodou je to, že imunitní systém dětí mladších 2 let není obvykle schopen tyto vakcíny zpracovat žádoucím způsobem, vakcinace obvykle nevede k imunizaci. [226] => [227] => V současné době se používají polysacharidové vakcíny pro následující onemocnění: [228] => * pneumokokové infekce [229] => * meningokokové infekce [230] => * břišní tyfus [231] => * infekce ''Haemophilus'' influenzae typu b [232] => [233] => === Konjugovaná vakcína === [234] => Konjugovaná vakcína je řešením problému s tím, že imunitní systém dětí do dvou let nemusí adekvátním způsobem zpracovat sacharidové antigeny. Řešením problému se ukázala chemická vazba sacharidu na proteinový nosič. [235] => [236] => V současné době se používají konjugované vakcíny pro následující bakteriální onemocnění: [237] => * meningokokové infekce [238] => * infekce bakterií ''Haemophilus'' influenzae typu b [239] => * pneumokokové infekce [240] => [241] => === Rekombinantní vakcína === [242] => Rekombinantní vakcíny se vyznačují především tím, že v technologii výroby se neobjevuje fáze pomnožování patogenu. Fragmenty, které by byly v případě podjednotkové vakcíny separovány z usmrcených patogenů, jsou zde produkovány metodami genetického inženýrství. Jakmile je známa struktura fragmentu, který je třeba získat, je identifikován gen pro jeho produkci. Tento gen je vnesen do genomu organismu použitelného v bioreaktoru, obvykle kvasinky, ale může se jednat i o bakterie nebo tkáňové kultury savčích buněk. V bioreaktorech jsou pak produkovány fragmenty použitelné k vakcinaci. [243] => [244] => V současné době se používají rekombinantní vakcíny pro následující onemocnění: [245] => * hepatitida B [246] => * lidský papilomavirus [247] => [248] => Genetické inženýrství nabízí ještě jednu možnost při produkci vakcín. Při znalosti genomu patogenního organismu lze totiž cílenou manipulací vyřadit geny odpovědné za virulenci. Výsledkem bude vlastně oslabený kmen, který je plně životaschopný, jen není schopen ani teoreticky vyvolat základní onemocnění. Takto je k dispozici oslabený kmen ''Salmonela typhi'', který není schopen vyvolat břišní tyfus. [249] => [250] => V případě modifikovaného viru chřipky je strategie jiná, protože vir se musí pomnožit v buňkách hostitele. Vir je tedy modifikován tak, aby se byl schopen pomnožit pouze ve sliznici nosohltanu, není však schopen napadnout plíce. [251] => [252] => === Genová vakcína === [253] => Genová vakcína obsahuje nukleovou kyselinu (DNA nebo [[RNA vakcína]]), která nese informaci pro tvorbu určité bílkoviny ([[antigen|antigenu]]). K tvorbě této bílkoviny dochází až v buňkách očkovaného jedince. Využije se přitom [[Proteosyntéza|proteosyntetický aparát]], který je součástí každé buňky. Bílkovina, kterou buňky vytvoří podle receptu obsaženého v genové vakcíně, má za úkol vyvolat [[Imunitní reakce|imunitní odpověď]] organismu. Jedná se většinou o bílkoviny, které jsou součástí virů, bakterií nebo nádorových buněk ([[Biologická léčba nádorových onemocnění|protinádorové vakcíny]]). [254] => [255] => U genových vakcín je nutné zajistit, aby se DNA nebo RNA dostala dovnitř buněk. K tomuto účelu se používá několik různých technik. Například k transportu DNA do buněk se využívá virových vektorů, takové vakcíny se někdy označují jako vektorové vakcíny. K prvnímu rozsáhlému použití genových vakcín proti infekčnímu onemocnění došlo při [[Pandemie covidu-19|pandemii covidu-19]]. The different types of COVID-19 vaccines, WHO.[https://www.who.int/news-room/feature-stories/detail/the-race-for-a-covid-19-vaccine-explained]DNA vaccines, WHO. [https://www.who.int/teams/health-product-and-policy-standards/standards-and-specifications/vaccines-quality/dna]{{Citace elektronického periodika [256] => | příjmení = Bárcenas [257] => | jméno = Oriol [258] => | titul = Are gene-based vaccines the future of immunisation? [259] => | periodikum = Young European Biotech Network [260] => | url = http://www.yebn.eu/2020/08/are-gene-based-vaccines-the-future-of-immunisation/ [261] => | datum vydání = 2020-08-09 [262] => | jazyk = en-US [263] => | datum přístupu = 2021-01-28 [264] => }} [265] => [266] => === Peptidová vakcína === [267] => „Peptidovou vakcínou“ je jakýkoli [[peptid]], který slouží k [[Imunizace|imunizaci]] organismu proti [[Patogen|patogenu]]. Peptidové vakcíny jsou často syntetické vakcíny{{Cite journal|last=Patarroyo|first=Manuel Elkin|date=1990|title=Studies in owl monkeys leading to the development of a synthetic vaccine against the asexual blood stages of Plasmodium falciparum.|url=http://www.ajtmh.org|journal=American Journal of Tropical Medicine and Hygiene|volume=43,4|issue=4|pages=339–354|doi=10.4269/ajtmh.1990.43.339|pmid=2240362}} a napodobují přirozeně se vyskytující proteiny z patogenů.{{cite web|url=https://www.who.int/biologicals/vaccines/synthetic_peptide_vaccines/en/|title=Synthetic peptide vaccines|publisher=[[World Health Organization]]|access-date=24 July 2015}} Kromě infekčních patogenů lze peptidové vakcíny použít jako terapeutické vakcíny proti [[Rakovina|rakovině]], kde se k vyvolání účinné protinádorové odpovědi [[T-lymfocyt|T-buněk]] používají peptidy z antigenů asociovaných s nádory. Syntetické dlouhé peptidy vykázaly slibné úspěšné výsledky.{{Cite journal|last=Melief|first=Cornelis J.M.|last2=van der Burg|first2=Sjoerd H.|date=May 2008|title=Immunotherapy of established (pre)malignant disease by synthetic long peptide vaccines|journal=Nature Reviews Cancer|language=En|volume=8|issue=5|pages=351–360|doi=10.1038/nrc2373|pmid=18418403|issn=1474-175X}} [268] => [269] => == Odkazy == [270] => [271] => === Reference === [272] => [273] => [274] => === Literatura === [275] => * TOMAN, Miroslav a kol. ''Veterinární imunologie.'' 2., dopl. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2009. 392 s. ISBN 978-80-247-2464-5. [276] => [277] => === Audiovizuální dokumenty === [278] => * [https://web.archive.org/web/20090330015821/http://video.google.com/videoplay?docid=7018835240451107552 VACCINES: The benefits, the risks, the choices], americký dokument z roku 2004, 172 minut [279] => [280] => === Související články === [281] => * [[Imunita (biologie)]] [282] => * [[Nitrosvalová aplikace]] [283] => * [[Očkování]] [284] => * [[Pomocný T lymfocyt|Pomocný T-lymfocyt]] [285] => * [[Protilátka]] [286] => * [[Vakcína proti covidu-19]] [287] => [288] => === Externí odkazy === [289] => * [https://www.vakciny.net/ Zdroj kvalitních informací o vakcínách a očkování] pro veřejnost i odborníky; autorem je imunolog doc. RNDr. Marek Petráš, Ph.D. [290] => * {{Commonscat}} [291] => * {{Wikislovník|heslo=vakcína}} [292] => [293] => {{Autoritní data}} [294] => [295] => [[Kategorie:Vakcíny| ]] [296] => [[Kategorie:Očkování]] [] => )
good wiki

Vakcína

Vakcína proti pravým neštovicím s vybavením pro očkování Vakcína (též očkovací látka nebo imunizační agens) je látka, jejíž vpravení do organismu má zajistit stimulaci imunitního systému, aby si organismus vytvořil mechanismus obrany proti konkrétnímu onemocnění bez toho, aby skutečně onemocněl. Obrana organismu je zajišťována protilátkami a také na buněčné úrovni.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Protilátka','Světová zdravotnická organizace','očkování','Louis Pasteur','World Health Organization','antigen','Edward Jenner','Pandemie covidu-19','Spojené státy americké','Argumentační klam','peptid','1796'

1796

Antigen

Očkování

Peptid

Protilátka

Protilátka je typ proteinu, který se váže na specifický antigen, což je látkový cizí element, aby jej identifikoval a zneškodnil.