Array ( [0] => 15548307 [id] => 15548307 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Valjevo [uri] => Valjevo [3] => Municipalities of Serbia Valjevo.png [img] => Municipalities of Serbia Valjevo.png [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Valjevo [2] => | originální jméno = Ваљево [3] => | obrázek = Valjevo Montage.jpg [4] => | popisek = Významná místa ve Valjevu – (nahoře) řeka Gradac, (uprostřed vlevo) Tešnjar, centrum města, (uprostřed vpravo) chrám vzkříšení Božího na soutoku Kolubary a Gradce, (dole) pěší zóna nedaleko muzea Muselimov konak [5] => | vlajka = Zastava Valjeva.gif [6] => | znak = COA Valjevo.gif [7] => | zeměpisná šířka = 44.274213 [8] => | zeměpisná délka = 19.890747 [9] => | nadmořská výška = 185 [10] => | časové pásmo = +1 [11] => | stát = Srbsko [12] => | pojem nižšího celku = [[Administrativní dělení Srbska|Okruh]] [13] => | název nižšího celku = [[Kolubarský okruh|Kolubarský]] [14] => | pojem celku 3 = [15] => | název celku 3 = [16] => | pojem celku 4 = [17] => | název celku 4 = [18] => | administrativní dělení = [19] => | rozloha = 27,44 [20] => | počet obyvatel = 59073 [21] => | obyvatelé aktuální k = 2011 [22] => | hustota zalidnění = [23] => | etnické složení = [[Srbové]] 96,15 %, [[Romové]] 0,86 %, [[Černohorci]] 0,33 % [24] => | náboženské složení = [[Srbská pravoslavná církev|srbští]] [[pravoslaví|pravoslavní]] [25] => | status = [26] => | starosta = Stanko Terzić ([[Socialistická strana Srbska|SPS]]) [27] => | vznik = [28] => | zakladatel = [29] => | web = http://www.valjevo.org.rs [30] => | obecní úřad = [31] => | telefonní předvolba = [32] => | psč = 14103 14104 14105 14106 14109 14111 14112 [33] => | označení vozidel = VA [34] => | typ statistického celku = [35] => | název statistického celku = [36] => }} [37] => '''Valjevo''' (v [[srbština|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] '''Ваљево''') je město v západním [[Srbsko|Srbsku]], centrum [[Kolubarský okruh|Kolubarského správního okruhu]], necelých 100 km západně od [[Bělehrad]]u. Centrum města je soustředěno v [[Valjevská kotlina|kotlině]], kterou protéká řeka [[Kolubara]]. Patří mezi ta větší a rozvinutější města v Srbsku; podle [[sčítání lidu]] z roku [[2011]] žilo ve Valjevu samotném 59 073 obyvatel, v celé připadající [[opština|opštině]] pak 90 312 obyvatel. Průměrná nadmořská výška města činí 185 metrů. [38] => [39] => Během dějin měli obyvatelé Valjeva často nezastupitelnou roli v různých národně-osvobozeneckých procesech. Kromě vojenských a národních předáků se město proslavilo také ale i nemalým počtem významných literátů, umělců a vzdělanců. Valjevo navíc patří k nejstarším městům v Srbsku. Jeho jméno se poprvé objevuje v jednom z dokumentů, který se nachází v historickém archivu v [[Dubrovnik]]u, a uvádí letopočet [[1393]]. Město od této doby existuje již šest století. Během této doby prožívalo rozvoj, stejně jako i úpadek. Cestovatelé, kteří v středověkých časech přes Valjevo procházeli, často psali o rozvinutém městě, [[kasaba|kasabě]], ale i o vesnici. [40] => [41] => == Přírodní poměry == [42] => [[Soubor:Valjevo Timelaps.ogv|vlevo|náhled|Zrychlený pohled na jeden den ve Valjevu]] [43] => Valjevo se rozkládá v horní části povodí řeky [[Kolubara|Kolubary]]; [44] => {{Citace elektronické monografie| příjmení = [45] => | jméno = [46] => | odkaz na autora = [47] => | titul = [48] => Grad Valjevo| url = [49] => http://www.virtualnigrad.com/Grad_Valjevo_Kolubarski_okrug-158-12345| datum vydání = [50] => | datum aktualizace = [51] => | datum přístupu = [52] => 2010-09-18| vydavatel = [53] => Virtualni Grad| místo = [54] => | jazyk = [55] => srbština| url archivu = [56] => https://web.archive.org/web/20100819052906/http://www.virtualnigrad.com/Grad_Valjevo_Kolubarski_okrug-158-12345| datum archivace = [57] => 2010-08-19| nedostupné = [58] => ano}} [59] => na severu hraničí s opštinami [[Ub (opština)|Ub]] a [[Koceljeva]], na západě s [[Osečina|Osečinou]] a [[Ljubovija|Ljubovijou]], na jihu s [[Bajina Bašta|Bajinou Baštou]] a [[Kosjerić]]em a na východě s [[Mionica|Mionicou]] a [[Lajkovac|Lajkovcem]]. Zatímco na východ od města je krajina jen mírně zvlněná, na západě se tyčí kopce, přecházející postupně až do pohoří [[Povlen]] a [[Sokolska planina]], kde vrcholky dosahují nadmořských výšek až 1200 m. [60] => [61] => Město je rozděleno na dvě části řekou Kolubarou. Ta vzniká soutokem řek [[Jablanica (řeka)|Jablanica]] a [[Obnica]] a sílí dále ještě díky přítokům [[Ljubostinja]] a [[Gradac]]. [62] => [63] => == Podnebí == [64] => Oblast Valjeva má [[Kontinentální podnebí|podnebí kontinentální]], s lokálními unikátnostmi, které se většinou projevují jako prvky subhumidního a mikrotermálního podnebí. [65] => [66] => Průměrná roční teplota vzduchu činí 11 °C; nejchladnějším měsícem je [[leden]], s průměrnou střední teplotou vzduchu okolo -0,2 °C, nejteplejším potom [[červenec]] s průměrnou teplotou 21,4 °C. Rekordní zaznamená teplota činí 42,5 °C (nejvyšší) a -29,6 °C (nejnižší). [[Tlak vzduchu]] se zde poměrně často mění; v [[říjen|říjnu]] a [[leden|lednu]] se průměrně pohybuje kolem 998,0–998,3 [[milibar]]ů, v dubnu kolem 993 milibarů. V[[prosinec|prosinci]] (985,5 milibarů) a [[leden|lednu]] (1010,3 milibarů) dosahuje maximálních průměrných hodnot. [67] => [68] => Relativní [[vlhkost vzduchu]] se na území města a jeho okolí pohybuje kolem 74,6 %; Valjevo tak spadá do průměru. [69] => [70] => Město má během roku v průměru 198,9 slunečných hodin za měsíc (44,8 %); nejslunečnějším měsícem je [[červenec]] (181,8 hodin), největší oblačnost bývá v prosinci (68,6 hodin). [71] => [72] => Srážky ve Valjevu probíhají zhruba tak, jak tomu bývá ve [[Střední Evropa|střední Evropě]] a v [[Podunají]]. Průměrný [[roční úhrn srážek|roční úhrn]] činí 785,7 mm; nejdeštivějším měsícem je [[červen]] s úhrnem 100,1 mm, a nejsušším [[únor]] s 45,9 mm. [73] => [74] => [[Sníh]] leží podle průměrných hodnot ve Valjevu 30,9 dní; v některých chladnějších oblastech (např. údolí řek apod.) průměrné hodnoty překračují i 40 dní. Jako první den se sněhovými srážkami vychází v průměru [[1. prosinec]], jako poslední potom [[16. březen]]; ve výše položených polohách však sněží někdy až do [[1. květen|1. května]]. [75] => [76] => {| class="wikitable" style="text-align:right" [77] => |+ '''Hodnoty měření meteorologické stanice Valjevo (176 m n. m.) v letech [[1961]] až [[1990]].'''[http://www.hidmet.gov.rs/eng/meteorologija/stanica_sr.php?moss_id=269 Měsíční a roční měření - maximální a minimální hodnoty meteorologických údajů v období let 1961–1990] [78] => |- [79] => !style="text-align:right"|Měsíc!!leden!!únor!!březen!!duben!!květen!!červen!!červenec!!srpen!!září!!říjen!!listopad!!prosinec!!roční hodnoty [80] => |- [81] => !style="text-align:left" | Nejvyšší průměrná teplota (°C) [82] => | style="background: #FDF1B8; color:#000000;" | 4,2 [83] => | style="background: #FDF1B8; color:#000000;" | 7,0 [84] => | style="background: #FFFF99; color:#000000;" | 12,2 [85] => | style="background: #FFFF99; color:#000000;" | 17,3 [86] => | style="background: #FFCC66; color:#000000;" | 22,0 [87] => | style="background: #FFCC66; color:#000000;" | 24,9 [88] => | style="background: #FF8C00; color:#000000;" | 26,9 [89] => | style="background: #FF8C00; color:#000000;" | 27,0 [90] => | style="background: #FFCC66; color:#000000;" | 23,7 [91] => | style="background: #FFFF99; color:#000000;" | 18,3 [92] => | style="background: #FFFF99; color:#000000;" | 11,6 [93] => | style="background: #FDF1B8; color:#000000;" | 5,7 [94] => | style="background: #FFFF99; color:#000000;" | [95] =>
'''16,7'''
[96] => |- [97] => !style="text-align:left" | Průměrná teplota (°C) [98] => | style="background: #FFFFFF; color:#000000;" | -0,4 [99] => | style="background: #FDF1B8; color:#000000;" | 2,0 [100] => | style="background: #FDF1B8; color:#000000;" | 6,3 [101] => | style="background: #FFFF99; color:#000000;" | 11,1 [102] => | style="background: #FFFF99; color:#000000;" | 16,0 [103] => | style="background: #FFFF99; color:#000000;" | 19,1 [104] => | style="background: #FFCC66; color:#000000;" | 20,8 [105] => | style="background: #FFCC66; color:#000000;" | 20,2 [106] => | style="background: #FFFF99; color:#000000;" | 16,5 [107] => | style="background: #FFFF99; color:#000000;" | 11,2 [108] => | style="background: #FDF1B8; color:#000000;" | 6,1 [109] => | style="background: #FDF1B8; color:#000000;" | 1,5 [110] => | style="background: #FFFF99; color:#000000;" | [111] =>
'''10,9'''
[112] => |- [113] => !style="text-align:left" | Nejnižší průměrná teplota (°C) [114] => | style="background: #FFFFFF; color: black;" | -4,4 [115] => | style="background: #FFFFFF; color: black;" | -2,0 [116] => | style="background: #FDF1B8; color: black;" | 1,0 [117] => | style="background: #FDF1B8; color: black;" | 5,4 [118] => | style="background: #FDF1B8; color: black;" | 9,9 [119] => | style="background: #FFFF99; color: black;" | 13,1 [120] => | style="background: #FFFF99; color: black;" | 14,6 [121] => | style="background: #FFFF99; color: black;" | 14,0 [122] => | style="background: #FFFF99; color: black;" | 10,5 [123] => | style="background: #FDF1B8; color: black;" | 5,7 [124] => | style="background: #FDF1B8; color: black;" | 1,7 [125] => | style="background: #FFFFFF; color: black;" | -2,3 [126] => | style="background: #FDF1B8; color: black;" | [127] =>
'''5,6'''
[128] => |- [129] => !style="text-align:left"| Srážky (mm) [130] => | style="background: #80CCFF;" | 50,4 [131] => | style="background: #CCFFFF;" | 46,2 [132] => | style="background: #80CCFF;" | 54,2 [133] => | style="background: #80CCFF;" | 63,5 [134] => | style="background: #80CCFF;" | 88,1 [135] => | style="background: #8080FF;" | 108,3 [136] => | style="background: #80CCFF;" | 76,7 [137] => | style="background: #80CCFF;" | 67,9 [138] => | style="background: #80CCFF;" | 59,6 [139] => | style="background: #CCFFFF;" | 48,3 [140] => | style="background: #80CCFF;" | 59,6 [141] => | style="background: #80CCFF;" | 59,4 [142] => | style="background: #80CCFF;" |
'''782,2'''
[143] => |- [144] => |} [145] => [146] => == Etymologie názvu města == [147] => O vzniku názvu "Valjevo" ("Ваљево" v srbské cyrlici) existuje několik populárních teorií. O skutečném původu názvu neexistují žádné historické důkazy. Spekuluje se, jestli název nepochází z [[latina|latiny]] (ze slova vallis - údolí), či jestli není [[Slované|slovanského]] původu – potom je možné jej spojit s "valjanou", tj. půdou ve Valjevské kotlině, či uprchlíky před Turky, kteří se "valili" údolím před ukrutnými nepřáteli. Původ názvu města může být ale také i starší; odkazující k někomu se jménem ''Valj'', komu patřily první domy v zárodku tehdejšího města. Mezi Srby se v současné době vyskytují jména jako např. ''Valjević'' apod. [148] => [149] => == Historie == [150] => [151] => === Od nejstarších dob až po středověk === [152] => [[Soubor:Petnica Cave.jpg|vlevo|náhled|Petnická jeskyně (петнићка пећина), místo kde je doloženo nejstarší osídlení dlouhodobějšího charakteru v oblasti Valjeva a jeho okolí]] [153] => Úrodné údolí obklopené kopci (hlavně ze [[západ]]ní strany skýtalo již odedávna dobré podmínky k životu, což dokládají stopy nejstaršího lidského osídlení, které lze v okolí Valjeva najít, a to v [[Petnická jeskyně|petnické jeskyni]]. Jedná se [[Neolit|mladší dobu kamennou]]. Od konce [[1. století]] n. l. byla oblast dnešního města spolu s velkou částí současného [[Srbsko|Srbska]] jedním z dílů [[Římská říše|Římské říše]]. Na konci [[4. století]] došlo k rozdělení mocného impéria a všechny země východně od [[Dráva|Drávy]] byly začleněny pod [[Byzantská říše|Byzanc]]. Během [[stěhování národů]] do oblasti začali pronikat i [[Slované]], kteří zde vytvářeli vlastní tzv. "[[Sklavinia]]", tedy malé uzavřené jednotky buď Byzantské říše, nebo některého z jiných mocných států své doby – [[Bulharsko|Bulharska]], [[Uhersko|Uherska]] apod. V [[11. století]] se tato Sklavinia opět stala součástí Byzance. Od samých počátků nezávislého Srbska vedeného [[Štěpán Nemanja|Štěpánem Nemanjou]] bylo Valjevo a celé okolí povodí [[Kolubara|Kolubary]] jeho součástí. Z této doby se dochovaly pozůstatky jednoho z [[klášter]]ů, jehož vznik je datován na konec [[13. století|13.]] a začátek [[14. století]]. [154] => [155] => Během celé raně [[středověk]]é éry existovala ve [[Valjevská kotlina|valjevské kotlině]] četná sídla, ale s ohledem na to, že [[archeologický průzkum]] probíhal pouze v omezené oblasti, jsou informace nepřesné a nepřinášejí údaje o tom, zdali byl zárodek místa kontinuálně osídlen, kam až sahal a kým byl obýván. O Valjevu se poprvé píše ve dvou [[cyrilice|cyrilicí]] psaných knihách, které jsou uložené v historickém archivu v Dubrovniku, datovaných do roku [[1393]]; v moderní době byly vydány pod názvem "Stare srpske povelje i pisma", a to v letech [[1929]] (první svazek) a [[1934]] (druhý svazek). [156] => [157] => V dobách první známé zmínky o Valjevu, v roce [[1393]], bylo město již nejspíše jednou z aktivnějších obchodních křižovatek středověkého srbského státu, kam přicházely karavany [[Dubrovnická republika|Dubrovničanů]]. Ti v něm zakládali svoje filiálky. Za prodané zboží ze [[Středomoří|Středozemí]] nakupovali různé suroviny, které odváželi zpět na západ na pobřeží. Takto se Valjevu dařilo až do roku [[1459]], kdy bylo celé středověké Srbsko dobyto [[Expanze Osmanské říše na Balkán|stále expandující]] [[Osmanská říše]]. [158] => [159] => === Osmanská nadvláda === [160] => [161] => ==== Transformace Valjeva v osmanské město ==== [162] => [[Soubor:Gradac river bridge.JPG|náhled|Řeka Gradac]] [163] => Se změnou mocipána život ve Valjevské kotlině úplně neutichl. Namísto obchodníků ovšem přes Valjevo nyní často procházela [[Osmanská armáda|turecká vojska]], která táhla do [[Uhersko|Uher]]. Krátce po obsazení města se hranice turecké říše nacházely několik desítek kilometrů severně od Valjeva. V prvních desetiletích osmanské nadvlády si město drželo svůj křesťanský ráz. Osmané proti tomuto faktu příliš nebojovali, neboť si byli vědomi skutečnosti, že pohraniční obyvatelstvo by v případě represí snadno uprchlo do sousedních Uher (a bojovalo za nového pána proti Turkům), a to proto si jej pokoušeli držet řadou různých výhod. Již od druhé čtvrtiny [[16. století]] se ovšem situace začala měnit. Po [[Bitva u Moháče|Bitvě u Moháče]] postoupili Turci o několik set kilometrů do uherského [[vnitrozemí]]; byli úspěšní i v obsazování cizích území dalšími směry. Tím pádem již nemuseli poskytovat četné výhody valjevským křesťanům. S jejich koncem začala [[islamizace]]; někteří lidé přistoupili na [[islám|novou víru]], jiní uprchli a někteří se smířili s postavením obyvatel druhé kategorie. [164] => [165] => Na místo těch, co odešli, se začínají do města stěhovat [[muslim]]ové ze všech krajů říše. Etnické složení Valjeva se tak, podobně jako jinde v [[Srbsko|Srbsku]] a dalších dobytých zemích, obohacuje. V téže době se také posunem hranice vytvářejí nové příležitosti pro obchod a rozvoj tehdejšího městečka. Turecké dokumenty z [[16. století]] dokládají obraznou představu rychlého rozvoje a islamizace. Na samém počátku tohoto procesu (v roce [[1528]]) žilo ve Valjevu 600 obyvatel, z toho byli 2/3 křesťané. O třicet let později, v roce [[1560]], je již doloženo, že ve městě žilo 2060 obyvatel, avšak muslimové již nyní převažovali v poměru 6:1. Tento trend pokračoval i v dalším století a město tak již začalo plně získávat charakter [[orient]]ální [[kasaba|kasaby]]. [[Francie|Francouzský]] diplomat [[Louis Gedoyn]], během své cesty o se o městě zmínil, že: "Valjevo je hustě osídlené a prostorné místo, příjemně působící díky velkému množství zahrad". S podobným popisem přišel roku [[1660]] také i známý [[Osmanská říše|turecký]] cestovatel [[Evrija Čelebija]], který uvedl ve svých zápiscích, že Valjevo má 10 [[mešita|mešit]], jedny turecké lázně a větší počet domů, kolem kterých se rozkládají různé sady a zahrady. Čelebiho záznamy bývají občas známy jistou nepřesností (zvlášť favorizací muslimského obyvatelstva), avšak jsou jedním z mála dokladů, které jsou z této doby dostupné. Na konci [[17. století]] se Valjevo z hlediska počtu obyvatel téměř zdvojnásobilo, srovnáme-li jej s podobou před téměř sto lety. V zhruba 870 domech žilo celkem 5200 obyvatel. Čelebija také uvedl, že Valjevo se rozkládalo již na obou březích [[Kolubara|Kolubary]], vyplňuje její údolí, a je řekou na dva díly rozděleno. V jedné části města se nachází tzv. [[čaršija]], kde lidé pracují v různých dílnách a prodávají řemeslné výrobky, zatímco na druhé straně jsou zděné domy, kde bydlí. Lze tak již sledovat jisté dnešní rysy města (nejstarší část Valjeva - kterou je třída [[Tešnjar]] a moderní město soustředěné přes řeku Kolubaru). [166] => [167] => ==== 17. a 18. století ==== [168] => Jak s posunem frontové linie do srdce [[Uhersko|Uher]] rozvoj Valjeva a dalších vzdálenějších míst začal, tak s úspěchy [[Habsburská monarchie|Habsburků]] a ústupem Turků nastoupil útlum. Na konci [[17. století]] museli Turci na základě [[Karlovecký mír|Karloveckého míru]] ustoupit až na [[Dunaj]] a [[Sáva|Sávu]], takže se nyní Valjevo nacházelo pouhých 40 km od rakouských hranic. To také znamenalo, že dojde-li v budoucnu k další válce, bojovat se velmi pravděpodobně bude právě ve Valjevu a v jeho okolí. Již o necelých 20 let později bylo během dalšího z četných osmansko-habsburských konfliktů [[Habsburská monarchie|Rakouskem]] dobyto a v následujících dvaceti letech ([[1719]]–[[1739]]) narychlo transformováno v křesťanské město. Přesuny vojsk vedly k drastickému úbytku obyvatelstva - zatímco v dobách největší turecké slávy žilo ve Valjevu přes 5000 lidí, nyní zde bylo méně než 200 domácností. [169] => [170] => Většinové muslimské obyvatelstvo město opustilo, což znamenalo, že jej bude nezbytné někým dosídlit. Do prázdných domů se nastěhovali hlavně [[Srbové]], a to jak civilní obyvatelstvo, tak i vojáci, hlavně pohraničníci. Přibývaly také i [[Němci|německé]] rodiny. Několik hodin chůze jižně od Valjeva se nacházela nová linie mezi rakouským Srbskem a nepřátelskou Osmanskou říší.[http://terkepek.adatbank.transindex.ro/kepek/netre/51.gif Mapa srbského království z počátku 18. století][http://dic.academic.ru/pictures/dewiki/80/Passarowitz_1718.JPG Méně podrobná mapa srbského království][http://www.conflicts.rem33.com/images/Ungarn/OESTEREICH%20ENTWICKLUNG.jpg Mapa rakouských zemí na počátku 18. století] Přítomnost armády a strach z další změny hranic a válečných aktivit znamenal, že jakýkoliv nový rozvoj města, bude značně pomalejší a chudší, než tomu bylo v předchozích dobách. [171] => [172] => [[Soubor:Ilija Birčanin, illustration.jpg|náhled|Srbský předák [[Ilija Birčanin]] zavražděn ve Valjevu v předvečer prvního Srbského povstání]] [173] => [174] => Nepříliš slibný rozvoj Valjeva utnula nová válka, která se mezi Tureckem a Habsburskou monarchií rozhořela v roce [[1737]] a trvala dva roky. [[Bělehradský mír]], který stanovil nové linie mezi Osmanskou říší a Rakouskem{{Citace monografie [175] => | příjmení = Vlček [176] => | jméno = Radomír [177] => | odkaz na autora = [178] => | titul = Ruský panslavismus - realita a fikce [179] => | vydavatel = Historický ústav AV ČR [180] => | místo = Praha [181] => | rok = 2002 [182] => | počet stran = [183] => | isbn = [184] => | kapitola = [185] => | strany = 47 [186] => | jazyk = čeština [187] => }}, znamenal konec nadvlády [[Vídeň|Vídně]] nad alespoň malou částí Srbska – byly tak víceméně obnoveny hranice z roku [[1699]]. Znovu tak pokračovaly společenské přeměny běžné v osmanských městech, které byly násilně přerušené rakouským vpádem. V roce [[1741]] mělo Valjevo celkem 550 obyvatel; 80 muslimských a 11 křesťanských rodin. O více než 40 let později, v roce [[1784]] žilo ve městě téměř pětkrát více obyvatel; ve 400 muslimy a 50 křesťany obývaných domech celkem 2300 lidí. Tehdejší dokumenty dokládají, že se město rozkládalo na obou březích řeky v rozmezí dnešního centra města, převažovalo osídlení na levém břehu Kolubary (kde se dnes nachází střed moderního města). Z této doby - konce 18. století - pochází také v současné době nejstarší dochovaná stavba na území Valjeva, kterou je [[Muselimov konak]], dnes muzeum věnované [[První srbské povstání|prvnímu srbskému povstání]]. [188] => [189] => === Vymanění se z turecké nadvlády === [190] => [191] => ==== Srbská povstání a autonomie ==== [192] => [[Soubor:Valjevo, Tešnjar, pěší zóna.JPG|náhled|Tešnjar - původně čaršija, později staroměstská ulice evropštějšího rázu]] [193] => [[Soubor:Valjevo Spomenik Vuka Karadzica.jpg|náhled|Vuk Karadžić – busta před budovou původního nádraží]] [194] => S počátkem [[19. století]] začaly procesy rychlé transformace severních částí Srbska, které se nemohly měřit s čímkoliv v předchozích dobách. [[První srbské povstání]] vypuklo právě v okolí Valjeva a znamenalo rychlý konec poměrů, které nebyly příliš příznivé – Osmanská říše prováděla rozsáhlé reformy armády, hospodářství i státní správy, což těžce dolehlo na okrajové oblasti impéria (Srbsko), znamenaly fragmentaci státu a hlavně vzrůst moci lokálních vládců, mnohdy velmi krutých. [195] => [196] => Roku [[1804]] místní srbské obyvatelstvo zahájilo vzpouru proti tureckým správcům a podařilo se mu poměrně úspěšně obsadit nemalý díl [[Bělehradský pašalík|Bělehradského pašalíku]]. Na osvobozeném území byla vytvořena zcela nová správa. Valjevo patřilo k prvním obsazeným místům. Poprvé tak byla ukončena třísetletá cizí nadvláda. Pro potřeby vzbouřenců zde byla postavena továrna na střelný prach.{{Citace monografie [197] => | příjmení = Djordjević [198] => | jméno = Dimitrije [199] => | odkaz na autora = [200] => | titul = Istorija moderne Srbije: 1800–1918 [201] => | vydavatel = Zavod za udžbenike [202] => | místo = Bělehrad [203] => | rok = 2017 [204] => | počet stran = [205] => | isbn = 978-86-17-18636-2 [206] => | kapitola = [207] => | strany = 77 [208] => | jazyk = srbština [209] => }} [210] => [211] => V Osmanské říši bylo obyvatelstvo měst většinou muslimské, zatímco sedláci byli křesťané. [[Turci]] (a příslušníci jiných islámských národů) se tak věnovali [[řemeslo|řemeslné]] a obchodní činnosti, zatímco [[Srbové]] byli hlavně [[zemědělství|zemědělci]]. V záznamech z roku [[1808]] je uvedeno, že město má jen 200 domů s okolo 1000 obyvateli; většinu tvořili muslimové. Ale základy pro dominanci budoucího křesťanského obyvatelstva byly již položeny a následujícími událostmi, označovanými často jako [[Srbská revoluce]], posíleny. Koncem roku [[1813]] byla tureckou ofenzivou povstalecká správa rozvrácena, netrvalo ovšem dlouho a v Srbsku vypukly opět nepokoje a [[Druhé srbské povstání|povstání]]. Po několikaměsíčních bojích získala nakonec část dnešního Srbska územní autonomii; do této oblasti spadalo i Valjevo. Noví srbští správci měli jen malé porozumění pro početné muslimské obyvatelstvo, symbolizující cizí nadvládu. Mezi muslimy a Srby docházelo často k násilnostem a stoupenci islámu, ať již byli [[Turci]], či z jiných koutů říše, začali masivně Valjevo opouštět. Již roku [[1826]] bylo ve městě okolo 150 křesťanských a 30 muslimských domácností. Většina muslimů se přesídlila buď do měst, kde byly zřízeny turecké pevnosti (což znamenalo, že tam bude mnohem bezpečněji), nebo do ostatních částí říše, tj. na jih, nebo na východ do [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]]. [212] => [213] => ==== Srbské knížectví ==== [214] => Počátkem třicátých let dosáhl srbský kníže [[Miloš Obrenović]] s tureckými představiteli dohody ohledně rozšíření autonomie. Na základě toho tak všichni Turci, kteří opustili svoje majetky ve Valjevu, ale i mnohých dalších místech, dostali přiměřenou náhradu. Ti muslimové, kteří zůstali, museli své domovy a majetek prodat a odstěhovat se do jimi určených měst s tureckou vojenskou posádkou, nebo úplně pryč ze srbského území. To zajistilo již definitivně převahu a dominanci křesťanů v srbských městech, jakož i ve Valjevu. Odliv muslimů v letech [[1815]] až [[1830]] však slušně převyšoval počet srbských dosídlenců. Ti, co přišli, byli hlavně řemeslníci a obchodníci a obsazovali domy hlavně u [[čaršija|čaršije]], tedy pravý břeh Kolubary. Odislámštění města a příliv nových řemeslníků znamenal transformaci tržiště v podobu dnes známou - tedy [[Tešnjar]], dnes samé centrum Valjeva. Levý břeh Kolubary, kde se dnes rozkládá moderní část města však byl i nadále opuštěný. V roce [[1832]] nařídil kníže [[Miloš Obrenović]], aby na tomto místě byl vybudován nový [[Srbská pravoslavná církev|pravoslavný]] [[kostel]]. Kníže si byl dobře vědom skutečnosti, že kde se soustředí náboženský život bude se brzy velmi dobře dařit i společenským aktivitám a město se obnoví. Aby nenastal zmatek, nechal kníže vyslat do města [[inženýrství|inženýra]] který vytyčil nové ulice, kterých se má nová zástavba držet. V roce [[1839]], na počátku procesu budování města výlučně moderního charakteru, mělo Valjevo celkem 873 obyvatel. Již v 60. letech se počet Valjevanů zvýšil na 2150. To ovšem znamenalo, že možnosti města tak, jak bylo naplánováno za Miloše Obrenoviće přestávaly stačit. A tak byl roku [[1855]] vypracován nový plán rozvoje, který přinesl pravoúhle vytyčené třídy, tvořící centrum moderní části Valjeva. Nová koncepce se poučila ze své předchůdkyně, neboť se počítalo s postupně rostoucím počtem obyvatel. [215] => [216] => ==== Nezávislé Srbsko ==== [217] => Modernizace a [[evropeizace]] orientálního města postupovala rychle. V druhé polovině [[19. století]] se začaly objevovat první [[průmysl]]ové komplexy, jejichž rozvoj podnítilo zavedení [[železnice]] do Valjeva v roce [[1908]].{{Citace monografie [218] => | příjmení = Stamenković [219] => | jméno = Srboljub [220] => | odkaz na autora = [221] => | titul = Geografska enciklopedija naselja Srbije 1 (A-Đ) [222] => | vydavatel = Stručna knjiga [223] => | místo = Beograd [224] => | rok = 2000 [225] => | počet stran = [226] => | isbn = [227] => | kapitola = Valjevo [228] => | strany = 282 [229] => | jazyk = srbština [230] => }} Město bylo [[elektrifikace|elektrifikováno]], byla otevřena [[škola]], [[tiskárna]] a [[divadlo]]. Na počátku 20. století žilo ve městě 7 750 obyvatel. [231] => [232] => === Moderní doba === [233] => [234] => ==== První světová válka ==== [235] => Během [[První světová válka|první světové války]] se v blízkosti města odehrála známá [[Bitva na Kolubaře]], během které se Srbsku podařilo porazit oddíly [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherské armády]]. Ve Valjevu samotném sídlil štáb srbské armády; okolí města bylo pod kontrolou generála [[Živojin Mišić|Živojina Mišiće]]. [236] => [237] => ==== Druhá světová válka ==== [238] => V roce [[1941]] zasahovala na území města i jeho okolí tzv. [[Užická republika]], tedy území ovládané společně [[Jugoslávští partyzáni|partyzány]] i [[četnici|četniky]]. [239] => [240] => ==== Socialistická Jugoslávie ==== [241] => Rozvoj Valjeva pokračoval i v druhé polovině [[20. století]]. V rámci budování [[železniční trať Bělehrad - Bar|železniční trasy z Bělehradu do Baru]] a její modernizace bylo kompletně přeloženo nádraží; stará budova zůstala zachována a v prostoru bývalé trati vznikla rychlostní komunikace. Bylo vybudováno několik [[sídliště|sídlišť]]. [242] => [243] => Od šedesátých let se navíc dobře dařilo i průmyslu, hlavně zbrojnímu. Byly vybudovány veliké továrny (např. Krušik), dále závody na zpracovávání kovů, dřeva, kůže; nové tiskárny. [[Zemědělství]] v okolí města bylo [[družstevní zemědělství|združstevněno]]. Na počet [[jugoslávští partyzáni|partyzánského odboje]] byl nad městem vybudován velkolepý památník "bojovníkům revoluce". [244] => [245] => ==== Valjevo na po rozpadu SFRJ ==== [246] => Po rozpadu Jugoslávie rozvoj města zbrzdily mezinárodní sankce. Některé továrny byly [[Operace Spojenecká síla|bombardovány]] v rámci kampaně [[Severoatlantická aliance|NATO]] proti tehdejšímu režimu v Jugoslávii. Otevření se Srbska na počátku [[21. století]] umožnilo příliv zahraničních investic a modernizaci infrastruktury. [247] => [248] => == Obyvatelstvo == [249] =>
[250] => {| class="wikitable" [251] => !Rok [252] => !Počet obyvatel [253] => |- [254] => |[[1528]] [255] => |okolo 600 [256] => |- [257] => |[[1535]] [258] => |okolo 660 [259] => |- [260] => |[[1560]] [261] => |okolo 2060 [262] => |- [263] => |[[1660]] [264] => |okolo 5200 [265] => |- [266] => |[[1718]] [267] => |nejméně 120 [268] => |- [269] => |[[1735]] [270] => |nejméně 1200 [271] => |- [272] => |[[1741]] [273] => |nejméně 550 [274] => |- [275] => |[[1784]] [276] => |okolo 2300 [277] => |- [278] => |[[1808]] [279] => |okolo 1000 [280] => |- [281] => |[[1818]] [282] => |okolo 1100 [283] => |- [284] => |[[1834]] [285] => |893 [286] => |} [287] => {| class="wikitable" [288] => !Rok [289] => !Počet obyvatel [290] => |- [291] => |[[1839]] [292] => |873 [293] => |- [294] => |[[1844]] [295] => |okolo 1720 [296] => |- [297] => |[[1862]] [298] => |2150 [299] => |- [300] => |[[1900]] [301] => |7747 [302] => |- [303] => |[[1948]] [304] => |15 830Informace z jugoslávských sčítání lidu: Stanovništvo, uporedni pregled broja stanovnika 1948, 1953, 1961, 1971, 1981, 1991, 2002, podaci po naseljima, Republički zavod za statistiku, Beograd, maj 2004, {{ISBN|86-84433-14-9}} [305] => |- [306] => |[[1953]] [307] => |21 165 [308] => |- [309] => |[[1961]] [310] => |28 461 [311] => |- [312] => |[[1971]] [313] => |39 786 [314] => |- [315] => |[[1981]] [316] => |50 114 [317] => |- [318] => |[[1991]] [319] => |59 016 [320] => |- [321] => |[[2002]] [322] => |61 035 [323] => |} [324] =>
[325] => [326] => Podle posledního sčítání lidu žilo v administrativní jednotce Valjevo 49 184 obyvatel; průměrné stáří činilo 38,7 let (37,8 u mužů a 39, 6 u žen). Celkem se tu nacházelo 21 387 domácností, každá z domácností měla v průměru 2,85 členů. Pole posledních tří sčítání lidu se ukazuje, že počet Valjevanů roste i v dnešní době. [327] => [328] => Město obývají především [[Srbové]], kteří činí 96,15 % obyvatel; dalšími menšinami jsou potom [[Romové]] (0,86 %), [[Černohorci]] (0,33 %), a 0,32 % obyvatel města se přihlásila také k [[Jugoslávci|jugoslávské národnosti]].Knjiga 1, Stanovništvo, nacionalna ili etnička pripadnost, podaci po naseljima, Republički zavod za statistiku, Beograd, februar 2003, {{ISBN|86-84433-00-9}} [329] => {{clear}} [330] => [331] => == Administrativní členění == [332] => Centrum města tvoří pouze jedna administrativní jednotka. Pod opštinu Valjevo spadá ale také ještě následujících 78 sídel: [333] => [334] => {|width="60%" [335] => |valign="top"| [336] => * [[Babina Luka]] [337] => * [[Bačevci]] [338] => * [[Balinović]] [339] => * [[Belić]] [340] => * [[Beloševac]] [341] => * [[Beomužević]] [342] => * [[Blizonje]] [343] => * [[Bobova]] [344] => * [[Bogatić (Valjevo)|Bogatić]] [345] => * [[Brangović]] [346] => * [[Brankovina]] [347] => * [[Brezovice (Valjevo)|Brezovice]] [348] => * [[Bujačić]] [349] => * [[Degurić]] [350] => * [[Divci]] [351] => * [[Divčibare]] [352] => * [[Donja Bukovica]] [353] => * [[Donje Leskovice]] [354] => * [[Dračić]] [355] => * [[Dupljaj]] [356] => * [[Gola Glava]] [357] => * [[Gorić]] [358] => * [[Gornja Bukovica]] [359] => * [[Gornja Grabovica]] [360] => * [[Gornje Leskovice]] [361] => * [[Jasenica (Valjevo)|Jasenica]] [362] => |valign="top"| [363] => * [[Jazovik]] [364] => * [[Joševa]] [365] => * [[Jovanja]] [366] => * [[Klanica]] [367] => * [[Klinci]] [368] => * [[Kotešica]] [369] => * [[Kovačice]] [370] => * [[Kozličić]] [371] => * [[Kunice (Valjevo)|Kunice]] [372] => * [[Lelić]] [373] => * [[Loznica (Valjevo)|Loznica]] [374] => * [[Lukavac (Valjevo)|Lukavac]] [375] => * [[Majinović]] [376] => * [[Mijači]] [377] => * [[Miličinica]] [378] => * [[Mrčić]] [379] => * [[Oglađenovac]] [380] => * [[Osladić]] [381] => * [[Paklje]] [382] => * [[Paune]] [383] => * [[Petnica]] [384] => * [[Popučke]] [385] => * [[Pričević]] [386] => * [[Prijezdić]] [387] => * [[Rabas (Valjevo)|Rabas]] [388] => * [[Rađevo Selo]] [389] => |valign="top"| [390] => * [[Ravnje (Valjevo)|Ravnje]] [391] => * [[Rebelj]] [392] => * [[Rovni]] [393] => * [[Sandalj]] [394] => * [[Sedlari]] [395] => * [[Sitarice]] [396] => * [[Sovač]] [397] => * [[Stanina Reka]] [398] => * [[Stapar (Valjevo)|Stapar]] [399] => * [[Strmna Gora]] [400] => * [[Stubo]] [401] => * [[Sušica (Valjevo)|Sušica]] [402] => * [[Suvodanje]] [403] => * [[Taor (Valjevo)|Taor]] [404] => * [[Tubravić]] [405] => * [[Tupanci]] [406] => * [[Valjevska Kamenica]] [407] => * [[Veselinovac]] [408] => * [[Vlaščić]] [409] => * [[Vragočanica]] [410] => * [[Vujinovača]] [411] => * [[Zabrdica]] [412] => * [[Zarube]] [413] => * [[Zlatarić]] [414] => * [[Žabari (Valjevo)|Žabari]] [415] => |} [416] => [417] => {{Panorama|Valjevo uptown.jpg}} [418] => [419] => == Školství a věda == [420] => [[Soubor:Fasada gimnazije.jpg|náhled|Valjevské gymnázium]] [421] => Ve Valjevu se nachází celkem 7 základních škol, 5 středních škol (Valjevské gymnázium; ekonomická, technické, lékařská a zemědělská střední škola), jedna vysoká škola, fakulta [[management]]u a několik soukromých vysokých škol a institutů. [422] => [423] => Poblíž Valjeva v [[Petnica|Petnici]] se nachází výzkumná stanice (Israživački institut). [424] => [425] => == Kultura a média == [426] => Ve Valjevu se nachází řada kulturních institucí a konají se různé akce. Dějiny města zpracovává místní muzeum, které bylo nákladně zreoknstruováno; za nově provedené expozice obdrželo několik ocenění. Mezi další ústavy pak patří Kulturní centrum Valjeva, galerie moderního umění a historický archiv. Z Valjeva vysílá řada televizních a rozhlasových stanic, vycházejí místní noviny a časopisy. [427] => [428] => Každý rok se ve Valjevu koná jazzový festival. [429] => [430] => == Sport == [431] => Ve Valjevu sídlí fotbalové kluby [[FK Budućnost Krušik]] a [[FK Bezbednost Valjevo]], či basketbalový klub [[KK Metalac Valjevo]], který své zápasy hraje ve Valjevské sportovní hale, založené roku 1972.[http://www.ugradu.info/index.php?option=com_content&task=view&id=7540&Itemid=261 Hala za nove košarkaške šampione] [432] => [433] => == Doprava == [434] => Poloha v blízkosti významných a důležitých dopravních tahů ([[Ibarská magistrála]] a dopravní tahy směrem do [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]], [[železniční trať Bělehrad - Bar]]; město má vlastní [[letiště]]) předurčuje Valjevo k roli významného regionálního centra. [435] => [436] => Zavedení [[železnice]] v [[19. století]] přispělo k rozvoji města a její přestavba v druhé polovině [[20. století]] znamenala napojení Valjeva na hlavní tah spojující [[Srbsko]] a [[Černá Hora|Černou Horu]]. Valjevo je silničně napojeno na [[Bělehrad]], [[Šabac]], [[Užice|Užici]] a [[Loznica|Loznici]]. Z východní strany byl vybudován silniční okruh. [437] => [438] => [[Soubor:Open street map Valjevo.png|náhled|500px|střed|Centrální část města je organizována jako pravoúhlá síť ulic - pozůstatek koncepce z poloviny 19. století. Železniční trať se středu města vyhýbá]] [439] => [440] => == Partnerská města == [441] => * {{flagicon|SVK}} [[Prievidza]], [[Slovensko]] [442] => * {{flagicon|GER}} [[Pfaffenhofen]], [[Německo]] [443] => * {{flagicon|NED}} [[Sittard]], [[Nizozemsko]] [444] => [445] => == Reference == [446] => {{Překlad|sr|Ваљево|3627117|sr|Историја Ваљева|3565664}} [447] => [448] => [449] => [450] => == Související články == [451] => * [[Bitva na Kolubaře]] [452] => * [[První srbské povstání]] [453] => * [[Seča knezova]] [454] => * [[Tešnjar]] [455] => * [[Ilja Birčanin]] [456] => * [[Sima Nenadović]] [457] => * [[Muselimov konak]] [458] => * [[Stjepan Stevo Filipović]] [459] => * [[Valjevsko pivo]] [460] => [461] => == Externí odkazy == [462] => * {{Commonscat}} [463] => [464] => * [http://www.valjevo.rs/ Oficiální stránky města (anglicky, srbsky)] [465] => * [http://revija.kolubara.info/sh/maj08/tekst/1801/ Seznam starostů města Valjeva] [466] => * [http://www.valjevozavas.net VALJEVO ZA VAS - kulturní památky města] {{Wayback|url=http://www.valjevozavas.net/ |date=20100411070304 }} [467] => * [http://www.museum.org.rs/ Městské muzeum] [468] => [469] => {{Opština Valjevo}} [470] => {{Srbsko}} [471] => {{Autoritní data}} [472] => [473] => [[Kategorie:Valjevo| ]] [474] => [[Kategorie:Města v Srbsku]] [475] => [[Kategorie:Kolubarský okruh]] [476] => [[Kategorie:Opština Valjevo]] [] => )
good wiki

Valjevo

Valjevo (v srbské cyrilici Ваљево) je město v západním Srbsku, centrum Kolubarského správního okruhu, necelých 100 km západně od Bělehradu. Centrum města je soustředěno v kotlině, kterou protéká řeka Kolubara.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kolubara','Srbsko','Srbové','leden','První srbské povstání','Uhersko','Tešnjar','19. století','1393','Habsburská monarchie','1528','Turci'

1393

Rok 1393 byl rokem podle gregoriánského kalendáře, který začal v úterý.

1528

Kolubara

Leden

Srbové

Srbsko

Tešnjar

Turci

Uhersko