Array ( [0] => 15487439 [id] => 15487439 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vanad [uri] => Vanad [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Vanad je chemický prvek s atomovým číslem 23 a symbolem V. Je to fascinující kov, který se vyznačuje řadou pozitivních vlastností a uplatněním v různých oblastech. Vanad se nachází v několika minerálech, jako je patronit a vanadinit, a v přírodě se vyskytuje ve velmi malých množstvích. Jednou z nejzajímavějších charakteristik vanadu je jeho výjimečná odolnost vůči korozi a vysoké teplotě. Díky těmto vlastnostem je vanad vyhledáván v průmyslu, zejména při výrobě legovaných ocelí, které jsou silnější a odolnější. Tento prvek přispívá k vylepšení mechanických vlastností materiálů, čímž pomáhá vytvářet produkty, které vydrží déle a mohou snížit potřebu častých oprav a výměn. Vanad hraje také důležitou roli v oblasti katalýzy. Jeho sloučeniny se používají v chemických reakcích, což podporuje efektivitu a ekologičnost výroby v chemickém průmyslu. Tím přispívá k udržitelnějším procesům, které šetří energii a snižují negativní dopady na životní prostředí. V poslední době se vanad objevil také jako klíčový prvek v oblasti baterií, především ve vanadových redoxních bateriích, které nabízejí nádech naděje pro uchovávání obnovitelné energie. Tyto technologie přispívají k přechodu k udržitelnějším zdrojům energie a podpoře ekologických iniciativ. Celkově lze říci, že vanad je prvek, který má potenciál přispět k inovacím a udržitelnosti v mnoha průmyslových odvětvích. Jeho výhody a možnosti využití nás inspirují k hledání nových způsobů, jak efektivně využívat zdroje a chránit naši planetu pro budoucí generace. [oai_cs_optimisticky] => Vanad je chemický prvek s atomovým číslem 23 a symbolem V. Je to fascinující kov, který se vyznačuje řadou pozitivních vlastností a uplatněním v různých oblastech. Vanad se nachází v několika minerálech, jako je patronit a vanadinit, a v přírodě se vyskytuje ve velmi malých množstvích. Jednou z nejzajímavějších charakteristik vanadu je jeho výjimečná odolnost vůči korozi a vysoké teplotě. Díky těmto vlastnostem je vanad vyhledáván v průmyslu, zejména při výrobě legovaných ocelí, které jsou silnější a odolnější. Tento prvek přispívá k vylepšení mechanických vlastností materiálů, čímž pomáhá vytvářet produkty, které vydrží déle a mohou snížit potřebu častých oprav a výměn. Vanad hraje také důležitou roli v oblasti katalýzy. Jeho sloučeniny se používají v chemických reakcích, což podporuje efektivitu a ekologičnost výroby v chemickém průmyslu. Tím přispívá k udržitelnějším procesům, které šetří energii a snižují negativní dopady na životní prostředí. V poslední době se vanad objevil také jako klíčový prvek v oblasti baterií, především ve vanadových redoxních bateriích, které nabízejí nádech naděje pro uchovávání obnovitelné energie. Tyto technologie přispívají k přechodu k udržitelnějším zdrojům energie a podpoře ekologických iniciativ. Celkově lze říci, že vanad je prvek, který má potenciál přispět k inovacím a udržitelnosti v mnoha průmyslových odvětvích. Jeho výhody a možnosti využití nás inspirují k hledání nových způsobů, jak efektivně využívat zdroje a chránit naši planetu pro budoucí generace. ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => [2] => | značka = V [3] => | protonové číslo = 23 [4] => | nukleonové číslo = 50 [5] => | název = Vanad [6] => | latinsky = Vanadium [7] => | nad = [8] => | pod = [[Niob|Nb]] [9] => | vlevo = [[Titan (prvek)|Titan]] [10] => | vpravo = [[Chrom]] [11] => | dolní tabulka = ano [12] => [13] => | chemická skupina = Přechodné kovy [14] => | číslo CAS = 7440-62-2 [15] => | skupina = 5 [16] => | perioda = 4 [17] => | blok = d [18] => | koncentrace v zemské kůře = 135 až 150 ppm [19] => | koncentrace v mořské vodě = 0,002 mg/l [20] => | obrázek = Vanadium_1.jpg [21] => | emisní spektrum = Vanadium spectrum visible.png [22] => | vzhled = Šedo-bílý kov [23] => [24] => | relativní atomová hmotnost = 50,9415 [25] => | atomový poloměr = 134 pm [26] => | kovalentní poloměr = 153 pm [27] => | Van der Waalsův poloměr = [28] => | elektronová konfigurace = [Ar] 3d3 4s2 [29] => | oxidační čísla = −I, I, II, III, IV, V [30] => [31] => | skupenství = [[Pevná látka|Pevné]] [32] => | krystalografická soustava = Krychlová [33] => | hustota = 6,0 kg/dm3 [34] => | tvrdost = 6,7 [35] => | magnetické chování = [[Paramagnetismus|Paramagnetický]] [36] => | teplota tání = 1909,85 [37] => | teplota varu = 3406,85 [38] => | molární objem = 8,32×10−6 m3/mol [39] => | skupenské teplo tání = 21,5 KJ/mol [40] => | skupenské teplo varu = 495 KJ/mol [41] => | tlak syté páry = 100 Pa při 2523K [42] => | rychlost zvuku = 4560 m/s [43] => | měrná tepelná kapacita = 490 Jkg−1K−1 [44] => | elektrická vodivost = 4,89×106 S/m [45] => | měrný elektrický odpor = 197 nΩ·m [46] => | tepelná vodivost = 30,7 W⋅m−1⋅K−1 [47] => [48] => | standardní elektrodový potenciál = −1,18 V [49] => | elektronegativita = 1,63 [50] => | spalné teplo na m3 = [51] => | spalné teplo na kg = [52] => | ionizační energie = 650,9 KJ/mol [53] => | ionizační energie2 = 1414 KJ/mol [54] => | ionizační energie3 = 2830 KJ/mol [55] => | ionizační energie4 = 4800 KJ/mol [56] => | iontový poloměr = 59 pm [57] => [58] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [59] => | nukleonové číslo = 48 [60] => | značka = V [61] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [62] => | poločas = 15,973 5 dne [63] => | způsob = [[Zachycení elektronu|ε]] [[záření beta|β+]] [64] => | energie = 4,015 0 [65] => | nukleonové číslo produktu = 48 [66] => | značka produktu = [[Titan (prvek)|Ti]] [67] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [68] => | nukleonové číslo = 49 [69] => | značka = V [70] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [71] => | poločas = 330 dní [72] => | způsob = [[Zachycení elektronu|ε]] [73] => | energie = 0,601 9 [74] => | nukleonové číslo produktu = 49 [75] => | značka produktu = [[Titan (prvek)|Ti]] [76] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [77] => | nukleonové číslo = 50 [78] => | značka = V [79] => | výskyt = 0,250% [80] => | poločas = 1,4×1017 roků [81] => | způsob = [[Zachycení elektronu|ε]] [[záření beta|β+]] [82] => | energie = 2,207 6 [83] => | nukleonové číslo produktu = 50 [84] => | značka produktu = [[Titan (prvek)|Ti]] [85] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [86] => | nukleonové číslo = 50 [87] => | značka = V [88] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [89] => | poločas = 1,4×1017 roků [90] => | způsob = [[záření beta|β−]] [91] => | energie = 1,038 1 [92] => | nukleonové číslo produktu = 50 [93] => | značka produktu = [[Chrom|Cr]] [94] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [95] => | nukleonové číslo = 51 [96] => | značka = V [97] => | výskyt = 99.75% [98] => | počet neutronů = 28 [99] => }} [100] => | R-věty = {{R|17}}, {{R|36/37/38}} [101] => | S-věty = {{S|7}}, {{S|26}}, {{S|33}}, {{S|37}}, {{S|43}}, {{S|60}} [102] => }} [103] => '''Vanad''' (chemická značka '''V''', {{vjazyce|la}} ''Vanadium'') je spolu s [[niob]]em a [[tantal]]em členem 5. skupiny [[Periodická tabulka|periodické tabulky prvků]]. Vanad patří mezi [[Kovy|kovové]] prvky. V praxi je používán pro výrobu speciálních slitin a průmyslových [[katalyzátor]]ů. [104] => [105] => == Historie == [106] => Poprvé ho objevil v roce [[1801]] A. M. del Rio ve vzorku [[Mexiko|mexické]] [[olovo|olověné]] [[ruda|rudy]]. Ale pod vlivem nesprávných názorů H. V. Collet-Descotilse od svého objevu upustil. Znovu byl tento prvek objeven v roce [[1830]] N. G. Sefströmem ve švédských [[železo|železných]] rudách. Název získal podle skandinávské bohyně krásy [[Freya|Vanadis]]. Čistý kov izoloval v roce [[1867]] H. E. Roscoe redukcí chloridu vanadičného VCl5 [[vodík]]em. [107] => [108] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [109] => [[Soubor:Vanadium_etched.jpg|vlevo|náhled|Kovový vanad]] [110] => [111] => Vanad je tvrdý, šedo-bílý, kujný kov s vysokými teplotami tání a varu. Naopak za teplot pod 5,38 K je supravodivý. Při přidání malého množství uhlíku nebo oxidu k vanadu se jeho [[Teplota tání|teploty tání]] a varu ještě zvyšují. Chemicky je poměrně značně odolný jak vůči běžným kyselinám tak alkáliím. Za normálních podmínek reaguje pouze s kyselinou fluorovodíkovou a [[lučavka královská|lučavkou královskou]]. Za zvýšené teploty však poměrně snadno podléhá [[Redoxní reakce|oxidaci]] vzdušným [[kyslík]]em. Vanad se za tepla slučuje také s dusíkem, uhlíkem, křemíkem, arsenem a dalšími prvky. [112] => [113] => V chemických sloučeninách se vyskytuje v řadě mocenství od mocenství V+2 po V+5. V některých komplexech se vyskytuje s [[Oxidační číslo|oxidačním číslem]] V+I a V−I. [114] => [115] => == Výskyt == [116] => [[Soubor:Vanadinite sur hollandite (Maroc) 2.jpg|náhled|vlevo|Vanadinit]] [117] => Obsah vanadu v [[zemská kůra|zemské kůře]] je 136 ppm (19. nejrozšířenější prvek). Jeho obsah v mořské vodě činí přibližně 0,002 mg/l. Ve vesmíru připadá jeden atom vanadu na 50 milionů atomů [[vodík]]u. [118] => [119] => Navzdory jeho poměrné velkému průměrnému obsahu v zemské kůře existuje jen několik bohatších ložisek. Většina vanadu se získává jako vedlejší produkt při zpracování některé z asi 60 rud, v nichž je obsažen. Mezi nejdůležitější minerály patří [[polysulfid]] [[patronit]] VS4. Nejčastěji se však vanad vyskytuje v rudách ve formě sloučeniny s [[kyslík]]em. Příkladem může být [[vanadinit]] – podvojný chlorid-vanadičnan olovnatý PbCl2·3Pb3(VO4)2 nebo [[carnotit]] [[[Draslík|K]]2([[Uran (prvek)|UO]]2)2(VO4)2.3[[Voda|H2O]]]. Zajímavý je i poměrně významný obsah vanadu v surové [[ropa|ropě]] nebo [[uhlí]]. [120] => [121] => == Výroba vanadu == [122] => Vanad se vyrábí pražením rozdrcené rudy nebo zbytků kovového vanadu s [[chlorid sodný|chloridem sodným]] (NaCl) nebo [[uhličitan sodný|uhličitanem sodným]] (Na2CO3) při teplotě 850 °C. Tímto procesem vzniká [[vanadičnan sodný]] NaVO3, který se louží vodou. Okyselením získaného výluhu na [[pH]] 2–3 dojde k vysrážení polyvanadičnanu (červený koláč), z něhož můžeme tavením při 700 °C získat černý technický [[oxid vanadičný]] V2O5. [123] => [124] => V dalším kroku se tento oxid zredukuje pomocí kovového [[hliník]]u. Příprava čistého kovového vanadu se provádí [[redoxní reakce|redukcí]] VCl5 [[vodík]]em nebo [[hořčík]]em. [125] => [126] => Vysoce čistý vanad můžeme získat reakcí surového vanadu s [[jod]]em (van Arkelův proces) při teplotě 850 °C, vzniklý těkavý [[jodid vanaditý]] se následně rozkládá na wolframovém vlákně při teplotě 1000 °C.{{Citace periodika [127] => | příjmení = Carlson [128] => | jméno = O. N. [129] => | příjmení2 = Owen [130] => | jméno2 = C. V. [131] => | titul = Preparation of High-Purity Vanadium Metalb by the Iodide Refining Process [132] => | periodikum = Journal of The Electrochemical Society [133] => | datum vydání = 1961 [134] => | ročník = 108 [135] => | číslo = 1 [136] => | strany = 88 [137] => | doi = 10.1149/1.2428019 [138] => | jazyk = en [139] => | url = https://iopscience.iop.org/article/10.1149/1.2428019 [140] => | datum přístupu = 2021-08-04 [141] => }} [142] => :2 V + 3 I2 ⇌ 2 VI3 [143] => [144] => == Využití == [145] => [[Soubor:FerroVanadium.jpg|náhled|vlevo|Ferovanad]] [146] => Vanad se přidává do vysoce kvalitních [[ocel]]í s vysokým obsahem [[chrom]]u, kde tvoří s [[uhlík]]em karbid V4C3. Ten se v oceli rozptýlí a tím zjemňuje zrnitou strukturu oceli, která je díky tomu odolnější proti opotřebení (především za vyšších teplot). Jiným příkladem železných speciálních slitin je například [[Vicalloy]], obsahující 9,5 % vanadu, 52 % [[kobalt]]u a 38,5 % [[železo|železa]]. Uvedené nerezové slitiny na bázi ocelí se využívají pro výrobu chirurgických nástrojů a dalších průmyslových komponent, které vykazují vysokou chemickou i mechanickou odolnost. [147] => [148] => Slitiny s [[Titan (prvek)|titanem]] a [[hliník]]em se vyznačují vynikající mechanickou odolností a nízkou hustotou a nacházejí uplatnění při výrobě leteckých motorů a speciálních součástek pro konstrukci letadel a kosmických sond, družic a podobných aplikací. [149] => [150] => V poslední době se uplatňuje i při výrobě elektrických článků a baterií a slitiny vanadu s [[gallium|galliem]] patří k materiálům pro přípravu [[supravodivost|supravodivých]] [[magnet]]ů. [151] => [152] => Vanad se užívá také k přípravě [[Organokovová sloučenina|organokovových sloučenin]]. Nejznámější je [[vanadocen]]. V poslední době je zkoumána antitumorová aktivita derivátů vanadocendihalogenidů, které by mohly později sloužit jako chematerapeutika místo cis-platiny. [153] => [154] => Tenká vrstva [[oxid vanadičitý|oxidu vanadičitého]] (VO2) vyloučená na skleněném povrchu pohlcuje dopadající [[infračervené záření]] a současně neovlivňuje optické vlastnosti skla ve [[Barevné spektrum|viditelné oblasti spektra]]. Nanokrystalický VO2 je v současné době předmětem intenzivního výzkumu jako [[polovodič]], protože při teplotě kolem 70 °C u něj dochází ke skokové přeměně jeho vodivostních charakteristik z vodiče na polovodič elektrického proudu. [[Teplota]] přechodu může být navíc výrazně ovlivněna přídavky stopových množství dalších příměsí. [155] => [156] => Průmyslové [[katalyzátor]]y na bázi [[Oxid vanadičný|oxidu vanadičného]] (V2O5) se využívají při výrobě [[kyselina sírová|kyseliny sírové]] tzv. kontaktním způsobem při oxidaci [[Oxid siřičitý|oxidu siřičitého]] na [[oxid sírový]] a v syntéze některých [[Organická sloučenina|organických sloučenin]]. [157] => [158] => == Biologický a zdravotní význam == [159] => [[Soubor:Amanita muscaria 3 vliegenzwammen op rij.jpg|náhled|vlevo|''[[Muchomůrka červená]]'' obsahující [[amavadin]].]] [160] => Potravou se do organizmu dostává jako složka rostlinných olejů, některých minerálních vod, vyšší koncentraci vanadu nalezneme i v rybím mase a zelenině. [161] => [162] => Je základním stavebním kamenem některých [[enzym]]ů jako například [[nitrogenáza|nitrogenázy]], která je nezbytná pro funkci mikroorganizmů, která zprostředkují fixaci [[dusík]]u v půdě a tím jeho dostupnost pro výživu rostlin. [163] => [164] => Poslední výzkumy naznačují, že některé sloučeniny vanadu příznivě ovlivňují stav nemocných [[Diabetes mellitus|cukrovkou]] ''([[diabetes mellitus]])'', ale přesný popis funkce vanadu v metabolismu [[Sacharidy|cukrů]] zatím není znám.{{Citace periodika| periodikum = Diabetes| ročník = 45| rok = 1996| strany = 659–66| titul = Oral vanadyl sulfate improves insulin sensitivity in NIDDM but not in obese nondiabetic subjects.| url = https://archive.org/details/sim_diabetes_1996-05_45_5/page/659| příjmení = Halberstam| jméno = M, et al.| doi = 10.2337/diabetes.45.5.659| pmid = 8621019}}{{Citace periodika| periodikum = Metabolism| ročník = 45| rok = 1996;| strany = 1130–5| titul = Effects of vanadyl sulfate on carbohydrate and lipid metabolism in patients with non-insulin dependent diabetes mellitus.| příjmení = Boden| jméno = G, et al.| doi = 10.1016/S0026-0495(96)90013-X}} [165] => [166] => Vanad má význam i při syntéze krevního barviva [[hemoglobin]]u, které slouží pro přenos [[kyslík]]u [[krev|krví]] z [[plíce|plic]] do tělesných tkání. Dlouhodobý nedostatek vanadu ve stravě se proto může projevit [[chudokrevnost]]í.{{Citace elektronické monografie| příjmení = Natkin| jméno = Michael| titul = Blood Color| edice = Science Facts| vydavatel = Soak (Source Of All Knowledge)| datum = 2007| url = http://www.soak.com/topic/sciencefacts/article/tshow/98556/blood+color| datum přístupu = 2007-11-16| url archivu = https://web.archive.org/web/20061201091107/http://www.soak.com/topic/sciencefacts/article/tshow/98556/blood+color| datum archivace = 2006-12-01| nedostupné = ano}} [167] => [168] => Nadbytek vanadu působí naopak výrazně negativně. [[Toxicita]] sloučenin vanadu se uplatňuje především při každodenní expozici postižených osob nadměrným dávkám tohoto prvku při jeho výrobě a metalurgickém zpracování nebo z kontaminovaných důlních vod.{{Citace periodika [169] => | příjmení = Schwarz [170] => | jméno = Klaus [171] => | titul = Growth Effects of Vanadium in the Rat [172] => | periodikum = Science [173] => | rok = 1971 [174] => | ročník = 174 [175] => | strany = 426–428 [176] => | pmid = 5112000 [177] => | doi = 10.1126/science.174.4007.426 [178] => | url = http://www.jstor.org/stable/1731776 [179] => | coauthor = Milne, David B. [180] => | number = 4007 [181] => }} [182] => [183] => Chronická otrava vanadem se projevuje zvracením, průjmem, bolestí břicha, poklesem krevního tlaku, zrychlením tepu srdce, sníženou hladinou krevního cukru, selháním jater a nadledvin. [184] => [185] => == Otravy vanadem == [186] => Čína uzavřela v říjnu [[2008]] tři továrny na výrobu vanadu poté, co kvůli jejich provozu onemocnělo 1000 lidí kožními chorobami. Továrny v okrsku Ťien-li v provincii Che-pej byly poprvé uzavřeny již v roce [[2006]], ale majitelé výrobu nelegálně obnovili.{{Citace elektronického periodika |titul=Čína zavřela tři továrny, z jejich provozu onemocnělo 1000 lidí |url=http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2124373 |datum přístupu=2008-10-15 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090111082538/http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2124373 |datum archivace=2009-01-11 |nedostupné=ano }} [187] => [188] => == Odkazy == [189] => [190] => === Reference === [191] => [192] => [193] => === Literatura === [194] => * Cotton F.A., Wilkinson J.: ''Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé'', [[Academia]], Praha [[1973]] [195] => * Holzbecher Z.: ''Analytická chemie'', SNTL, [[Praha]] [[1974]] [196] => * Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání [[1961]] [197] => * N. N. Greenwood, A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání [[1993]] {{ISBN|80-85427-38-9}} [198] => * [[Vladimír Bencko]], Miroslav Cikrt, Jaroslav Lener: ''Toxické kovy v životním a pracovním prostředí člověka'', Grada [[1995]], {{ISBN|80-7169-150-X}} [199] => [200] => === Externí odkazy === [201] => * {{Commonscat|Vanadium}} [202] => * {{Wikislovník|heslo=vanad}} [203] => * {{cs}} [http://chemie.gfxs.cz/index.php?pg=prvek&prvek_id=23 Chemický vzdělávací portál] [204] => * [https://web.archive.org/web/20090115005137/http://www.atsdr.cdc.gov/tfacts58.html ATSDR – ToxFAQs: Vanadium] [205] => [206] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [207] => [208] => {{Autoritní data}} [209] => {{Portály|Chemie}} [210] => [211] => [[Kategorie:Vanad| ]] [212] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [213] => [[Kategorie:Supravodiče]] [] => )
good wiki

Vanad

Vanad (chemická značka V, Vanadium) je spolu s niobem a tantalem členem 5. skupiny periodické tabulky prvků.

More about us

About

Je to fascinující kov, který se vyznačuje řadou pozitivních vlastností a uplatněním v různých oblastech. Vanad se nachází v několika minerálech, jako je patronit a vanadinit, a v přírodě se vyskytuje ve velmi malých množstvích. Jednou z nejzajímavějších charakteristik vanadu je jeho výjimečná odolnost vůči korozi a vysoké teplotě. Díky těmto vlastnostem je vanad vyhledáván v průmyslu, zejména při výrobě legovaných ocelí, které jsou silnější a odolnější. Tento prvek přispívá k vylepšení mechanických vlastností materiálů, čímž pomáhá vytvářet produkty, které vydrží déle a mohou snížit potřebu častých oprav a výměn. Vanad hraje také důležitou roli v oblasti katalýzy. Jeho sloučeniny se používají v chemických reakcích, což podporuje efektivitu a ekologičnost výroby v chemickém průmyslu. Tím přispívá k udržitelnějším procesům, které šetří energii a snižují negativní dopady na životní prostředí. V poslední době se vanad objevil také jako klíčový prvek v oblasti baterií, především ve vanadových redoxních bateriích, které nabízejí nádech naděje pro uchovávání obnovitelné energie. Tyto technologie přispívají k přechodu k udržitelnějším zdrojům energie a podpoře ekologických iniciativ. Celkově lze říci, že vanad je prvek, který má potenciál přispět k inovacím a udržitelnosti v mnoha průmyslových odvětvích. Jeho výhody a možnosti využití nás inspirují k hledání nových způsobů, jak efektivně využívat zdroje a chránit naši planetu pro budoucí generace.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'kyslík','vodík','hliník','katalyzátor','železo','Titan (prvek)','gallium','Sacharidy','supravodivost','vanadičnan sodný','ruda','carnotit'

Gallium

Hliník

Katalyzátor

Kyslík

Ruda

Sacharidy

Sacharidy jsou organické sloučeniny obsahující v molekule oxid uhličitý (CO2) a vodík (H2), a to ve stechiometrickém poměru 1:2:1.

Supravodivost

Vodík

Vodík je chemický prvek s chemickým symbolem H a atomovým číslem 1.

Železo

Železo je chemický prvek s symbolem Fe a atomovým číslem 26.