Array ( [0] => 15506733 [id] => 15506733 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vardar [uri] => Vardar [3] => Vardar Veles Macedonia.jpg [img] => Vardar Veles Macedonia.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Vardar je významná řeka na Balkáně, která protéká Severní Makedonií a částí Řecka, a má dlouhou a fascinující historii. Řeka je důležitá nejen z geografického hlediska, ale také jako klíčový prvek pro ekologii a kulturu regionu. Délka Vardaru dosahuje přibližně 388 kilometrů, což z něj činí nejdelší řeku v Severní Makedonii. Její pramen se nachází v národním parku Šar Mountains, kde čistý vzduch a krásná příroda vytvářejí ideální podmínky pro rekreaci a turistiku. Vardar protéká mnoha městy, včetně Skopje, hlavního města Severní Makedonie, kde přispívá k životnímu rytmu města a dává mu jedinečný charakter. Tato řeka hraje také důležitou roli v ekologickém systému, který poskytuje domov mnoha druhům rostlin a živočichů. Vzhledem k tomu, že ve svém povodí zahrnuje různé ekosystémy, představuje Vardar cenný přírodní zdroj, který je stále více chráněn a ocení správnou péči pro budoucí generace. Vardar má také bohatou kulturní historii, která sahá až do antického období. Na jejích březích se nacházela důležitá obchodní a vojenská centra, což z ní činilo strategickou trasu pro různé civilizace. Dnes se kultura v okolí řeky odráží v místních tradicích, gastronomii a umění, což přispívá k pulzujícímu životu regionu. V posledních letech se obě země, jimiž Vardar protéká, snaží o udržitelný rozvoj a ochranu tohoto cenného přírodního zdroje. Společné projekty zaměřené na ekologické iniciativy a revitalizaci břehů řeky pomáhají posilovat spolupráci mezi národy a zvyšovat povědomí o důležitosti ochrany životního prostředí. Vardar tedy představuje nejen přírodní krásu, ale také symbol naděje a spolupráce. Je to řeka, která spojuje minulost s budoucností a nabízí možnosti pro rozvoj a obohacení regionu, a zároveň připomíná, jak důležité je žít v harmonii s přírodou. [oai_cs_optimisticky] => Vardar je významná řeka na Balkáně, která protéká Severní Makedonií a částí Řecka, a má dlouhou a fascinující historii. Řeka je důležitá nejen z geografického hlediska, ale také jako klíčový prvek pro ekologii a kulturu regionu. Délka Vardaru dosahuje přibližně 388 kilometrů, což z něj činí nejdelší řeku v Severní Makedonii. Její pramen se nachází v národním parku Šar Mountains, kde čistý vzduch a krásná příroda vytvářejí ideální podmínky pro rekreaci a turistiku. Vardar protéká mnoha městy, včetně Skopje, hlavního města Severní Makedonie, kde přispívá k životnímu rytmu města a dává mu jedinečný charakter. Tato řeka hraje také důležitou roli v ekologickém systému, který poskytuje domov mnoha druhům rostlin a živočichů. Vzhledem k tomu, že ve svém povodí zahrnuje různé ekosystémy, představuje Vardar cenný přírodní zdroj, který je stále více chráněn a ocení správnou péči pro budoucí generace. Vardar má také bohatou kulturní historii, která sahá až do antického období. Na jejích březích se nacházela důležitá obchodní a vojenská centra, což z ní činilo strategickou trasu pro různé civilizace. Dnes se kultura v okolí řeky odráží v místních tradicích, gastronomii a umění, což přispívá k pulzujícímu životu regionu. V posledních letech se obě země, jimiž Vardar protéká, snaží o udržitelný rozvoj a ochranu tohoto cenného přírodního zdroje. Společné projekty zaměřené na ekologické iniciativy a revitalizaci břehů řeky pomáhají posilovat spolupráci mezi národy a zvyšovat povědomí o důležitosti ochrany životního prostředí. Vardar tedy představuje nejen přírodní krásu, ale také symbol naděje a spolupráce. Je to řeka, která spojuje minulost s budoucností a nabízí možnosti pro rozvoj a obohacení regionu, a zároveň připomíná, jak důležité je žít v harmonii s přírodou. ) Array ( [0] => {{Infobox - vodní tok [1] => | řeka = Vardar [2] => | alt = [3] => | délka = 388 [4] => | průtok = 151 [5] => | plocha = 25 400 [6] => | světadíl = [[Evropa]] [7] => | pramen = [[Vrutok]] [8] => | výška1 = [9] => | ústí = [[Termaiko]], [[Egejské moře]] [10] => | výška2 = 0 [11] => | protéká = {{Vlajka a název|Severní Makedonie}}
{{Vlajka a název|Řecko}} [12] => | povodí = [[Atlantský oceán]], [[Středozemní moře]], [[Egejské moře]], [[Povodí Vardaru]] ''([[Severní Makedonie]] 62,83%, [[Srbsko]] 25,22%, [[Řecko]] 11,94%)''[http://www.cawater-info.net/twinbasinxn/europe_e.htm Mezinárodní povodí řek v Evropě, Vardar] [13] => | mapa = Axios-Vardar_river_map.jpg [14] => | hčp = [15] => }} [16] => [[File:Izvorite na Vardar vo Vrutok-MK.JPG|right|thumb|Pramen Vardaru ve Vrutoku.]] [17] => [[File:Axios river.jpg|right|thumb|Řeka na řeckém území.]] [18] => [[File:Veles Gorge Vardar Macedonia.jpg|right|thumb|Řeka ve veleské soutěsce.]] [19] => [[File:Demir-kapija, řeka Vardar.jpg|right|thumb|Řeka nedaleko města [[Demir Kapija]].]] [20] => '''Vardar''' ({{Vjazyce2|mk|''Вардар''}}, {{Vjazyce2|el|''Αξιός''}}) je [[řeka]], která protéká v [[Severní Makedonie|Severní Makedonii]] a v kraji [[Střední Makedonie]] v [[Řecko|Řecku]]. Je 388 [[kilometr|km]] dlouhá, nejdelší v Severní Makedonii[http://arhiva.mzsv.gov.mk/ro/vardar-dolno-tecenie.pdf РИБОЛОВНА ОСНОВА ЗА “СЛИВ НА ВАРДАР - ДОЛНО ТЕЧЕНИЕ “ ЗА ПЕРИОД 2011 - 2011. {{mk}}]{{Citace elektronického periodika [21] => | titul = Вардар е една од последните реки со делумно слободен тек во Европа која мора да добие заштита [22] => | periodikum = meta.mk [23] => | url = https://meta.mk/vardar-e-edna-od-poslednite-reki-so-delumno-sloboden-tek-vo-evropa-koja-mora-da-dobie-zashtita/ [24] => | jazyk = mk [25] => | datum přístupu = 2024-03-06 [26] => }}{{Citace monografie [27] => | příjmení = Ristovski [28] => | jméno = Blaže [29] => | odkaz na autora = [30] => | titul = Makedonska enciklopedija A-Ľ [31] => | vydavatel = [[MANU]] [32] => | místo = Skopje [33] => | rok = 2009 [34] => | počet stran = [35] => | isbn = 978-608-203-023-4 [36] => | kapitola = Вардар [37] => | strany = 240 [38] => | jazyk = makedonština [39] => }}. [[Povodí]] má rozlohu 25 400 [[kilometr čtvereční|km²]] a tvoří 88 % území [[Severní Makedonie]].{{Citace monografie [40] => | příjmení = Babunski [41] => | jméno = Darko [42] => | odkaz na autora = [43] => | titul = Water Management of Cross-Border Waterbodies – Possibilities for Joint Cooperation in Coping with the Challenges [44] => | vydavatel = Konrad Adenauer Stiftung [45] => | místo = [46] => | rok = 2020 [47] => | počet stran = [48] => | isbn = 978-608-4648-57-4 [49] => | kapitola = [50] => | strany = 28 [51] => | jazyk = angličtina [52] => }} [53] => [54] => == Název == [55] => [56] => Název ''Vardar'' může pocházet z [[thráčtina|thráčtiny]], nicméně v této oblasti se mluvilo v době starověku i jinými jazyky, jako např. dardanštinou, paeonštinou, starořečtinou apod. Předpokládá se, že název vznikl zkrácením původního ''Vardários'', které je proto indoevropského původu a odkazuje na označení ''černá voda''. Přejato bylo i do starořečtiny (jako Βαρδάριος). Název byl dle historických záznamů používán velmi intenzivně v období existence [[Byzantská říše|Byzantské říše]]. Analogie, kdy název města ''Axiopolis'' byl do [[rumunština|rumunštiny]] přejat přes slovanské jazyky jako Cernavodă má tuto hypotézu dokládat. [57] => [58] => Dle jiné teorie název Vardar je překladem srovnatelným s řeckým názvem řeky (Axios) a znamenal v proto indoevropské jazyce ''nezářící'' (řeku). Řecký název ''Axios'' je poprvé doložen v textech řeckého básníka [[homér]] a jako místo, kde žijí Paeoňané, spojenci [[Trója|Troji]]. Podle [[Pjëter Bogdani|Pjëtera Bogdaniho]] byl název původem ze staré albánštiny. [59] => [60] => == Průběh toku == [61] => [62] => Řeka pramení v severomakedonských horách [[Šar planina]] a [[Sucha Gora]] u vesnice [[Vrutok]] v krasové krajině. Nedlouho poté protéká jižně a východně od města [[Gostivar]]. Následně teče na sever po východním okraji [[Položská kotlina|Položské kotliny]]. Následně vniká do [[Dervenská soutěska|Dervenské soutěsky]] a vede dále na východ. [63] => [64] => Po rozevření úzkého údolí protéká [[Skopje|Skopjí]], přibírá řeku [[Lepenac]]{{Citace monografie [65] => | příjmení = Babunski [66] => | jméno = Darko [67] => | odkaz na autora = [68] => | titul = Water Management of Cross-Border Waterbodies – Possibilities for Joint Cooperation in Coping with the Challenges [69] => | vydavatel = Konrad Adenauer Stiftung [70] => | místo = [71] => | rok = 2020 [72] => | počet stran = [73] => | isbn = 978-608-4648-57-4 [74] => | kapitola = [75] => | strany = 27 [76] => | jazyk = angličtina [77] => }} vytékající z [[Kosovo|Kosova]] na samém začátku města. Ve Skopji je řeka do značné míry zregulovaná a překonává ji velké množství mostů. U vesnice Trubarevo za Skopje do ní vtéká [[Markova Reka]]. Za vesnicí Orešani se postupně sklání k jihovýchodu a vniká do hor, kde vytváří hlubokou soutěsku. [78] => [79] => Vardar protéká např. [[Veleská soutěska|veleskou]] a [[Demirkapijská soutěska|demirkapijskou soutěskou]]). V druhé uvedené je koryto řeky na některých místech jen 60 metrů široké. Dále Vardar protéká tikevšským údolím kde přibírá říčku [[Bregalnica]]. Západně od města [[Valandovo]] vytéká do otevřené krajiny na samém jižním okraji [[Severní Makedonie]]. Zde je okolí řeky tvořeno do značné míry již písčitými sedimenty. [80] => [81] => Jižně od města [[Gevgelija]] vstupuje řeka na [[Řecko|řecké]] území. Délka jejího toku na severomakedonské straně činí 301,5 km, na řecké potom 76,5 km. Zde vtéká do poslední soutěsky ([[Cikánská soutěska]]). Za městem [[Polykastro]] přibírá říčky [[Serios]] a [[Agiaki]]. Zde se již mění na nížinnou řeku s řadou [[lužní les|lužních lesů]]. Je intenzivně využívána pro zavlažování okolní krajiny, jsou z ní rozvedeny početné kanály (tzv. [[Soluňské pole]]). Vardar ústí do [[záliv]]u [[Termaiko]] [[Egejské moře|Egejského moře]], asi 20 km jihozápadně od [[Soluň|Soluně]]. [82] => [83] => == Vodní stav == [84] => [85] => Maxima dosahuje na podzim a v zimě a také na jaře. Minimum má od července do září. Průměrný [[Průtok vodního toku|průtok]] v místech, kde vtéká do [[Soluňská nížina|Soluňské nížiny]] činí přibližně 151 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]]. [86] => [87] => Mezi lety [[1970]] a [[1985]] měl Vardar průměrný roční průtok 48 až 76 m³ za sekundu na měřící stanici ve Skopje. Na severomakedonsko-řecké hranici byly ve stejném období naměřeny průtoky od 100 do 225 m³ za sekundu. Od roku [[1985]] se průtok Vardaru výrazně snížil na obou místech měření, v roce [[1994]] činil 30 m³ za sekundu jak ve Skopje, tak na severomakedonsko-řecké hranici. Povodně byly zaznamenány v období moderních měření na řece Vardaru v letech [[1900]], [[1916]], [[1937]], [[1962]] a [[1979]]. [88] => [89] => == Přítoky == [90] => [91] => Největším přítokem Vardaru je [[Crna reka (přítok Vardaru)|Crna reka]].{{Citace monografie [92] => | příjmení = Babunski [93] => | jméno = Darko [94] => | odkaz na autora = [95] => | titul = Water Management of Cross-Border Waterbodies – Possibilities for Joint Cooperation in Coping with the Challenges [96] => | vydavatel = Konrad Adenauer Stiftung [97] => | místo = [98] => | rok = 2020 [99] => | počet stran = [100] => | isbn = 978-608-4648-57-4 [101] => | kapitola = [102] => | strany = 30 [103] => | jazyk = angličtina [104] => }} Kromě toho řeka přibírá (od pramenu až po ústí do Egejského moře) následující vodní toky: [[Ravenska Reka]], [[Lakavička Reka]], [[Mazdrača]], [[Bogovinsjka Reka]], [[Pena]], [[Lešočka Reka]], [[Vratnička Reka]], [[Treska (řeka)|Treska]], [[Lepenac]], [[Serava]] [[Markova Reka]], [[Pčinja]], [[Topolka]], [[Babuna]], [[Bregalnica]], Crna reka, [[Luda Mara]], [[Bošava]], [[Petruška Reka]], [[Anska Reka]], [[Sermeninska Reka]], [[Konska Reka]], [[Serios]] [105] => [106] => == Využití == [107] => [108] => Na řece leží města [[Gostivar]], [[Jegunovce]], [[Skopje]], [[Veles (město)|Veles]], [[Negotino]], [[Demir Kapija]], [[Gevgelija]] ([[Severní Makedonie]]), [[Polykastro]] a [[Axioupoli]] ([[Řecko]]). Její údolí představuje ekonomicky nejaktivnější část Severní Makedonie.{{Citace sborníku [109] => | příjmení = Krstić [110] => | jméno = Svetislav [111] => | příjmení2 = Melovski [112] => | jméno2 = Ljupco [113] => | příjmení3 = Levkov [114] => | jméno3 = Zlatko [115] => | příjmení4 = Stojanovski [116] => | jméno4 = Panče [117] => | titul = Complex investigations on the river Vardar II. The most polluted sites in the first three months [118] => | sborník = Ekol. Zašt. Život. Sred [119] => | odkaz na sborník = [120] => | vydavatel = Institut biologie a přírodních věd Skopje [121] => | odkaz na vydavatele = [122] => | místo = Novi Sad [123] => | rok vydání = 1994 [124] => | strany = 13 [125] => | jazyk = angličtina [126] => }} [127] => [128] => Voda z Vardaru se využívá na [[zavlažování]] (63 % veškeré využívané vody){{Citace monografie [129] => | příjmení = Babunski [130] => | jméno = Darko [131] => | odkaz na autora = [132] => | titul = Water Management of Cross-Border Waterbodies – Possibilities for Joint Cooperation in Coping with the Challenges [133] => | vydavatel = Konrad Adenauer Stiftung [134] => | místo = [135] => | rok = 2020 [136] => | počet stran = [137] => | isbn = 978-608-4648-57-4 [138] => | kapitola = [139] => | strany = 32 [140] => | jazyk = angličtina [141] => }}, v malé míře je voda z řeky také využívána pro některé vodovodní sítě a napájení rybníků. Velmi intenzivní je její využívání na řecké území, nicméně ani na území Severní Makedonie, kde představuje vodní tok celonárodního významu, není využití zanedbatelné. [142] => [143] => Pro průmyslové užití (13 % veškeré vody) se využívaly některé přítoky Vadaru ([[Bregalnica]] a [[Pčinja]]). V [[19. století]] byla řeka splavná a sloužila pro dopravu obilovin, vlny, dřeva apod. Tuto praxi z období existence [[Osmanská říše|Osmanské říše]] zaznamenal německý cestovatel a právník [[Johann Hahn]]. Splavná bývala řeka většinou od [[Veles (město)|Velesu]] dále na jih. Jeden vor unesl přibližně šest tun nákladu a putoval z Velesu až do Soluně po řece několik hodin. [144] => [145] => Na řecké části toku se nachází přehrada Ellis, jedna z mála na Vardaru. Přehrada vzhledem k nízkému průtoku vody v letních měsících neprouští do moře z této přehrady téměř žádnou vodu. [146] => [147] => Řeka je rovněž známá, resp. její údolí, podle severního silného větru jménem ''Vardarec'' neboli ''Vardaris'', který vane severním směrem podél celého údolí jak v Řecku tak i v Severní Makedonii. Většinou přináší chladný vzduch do [[Soluň|Soluně]] a delty řeky. Dochází k jeho formování v situaci, kdy je atmosférický tlak nad balkánským vnitrozemím vyšší než nad Egejským mořem, což se stává většínou v zimních měsících. [148] => [149] => == Kultura == [150] => [151] => Historicky bylo území současné Severní Makedonie podle řeky označováno v minulosti jako tzv. [[Vardarská Makedonie]] podle řeky Vardar. V souvislosti se sporem o název země mezi oběma státy byla diskutována možnost obnovy tohoto historického názvu státu.{{Citace elektronického periodika [152] => | titul = Macedonia to add ‘Vardar’ to its name [153] => | periodikum = Euractiv [154] => | url = https://www.euractiv.com/section/languages-culture/news/macedonia-to-add-vardar-to-its-name/ [155] => | jazyk = en [156] => | datum přístupu = 2024-03-06 [157] => }}{{Citace elektronického periodika [158] => | titul = Zaev otkrio: Četiri predloga za novo ime Makedonije [159] => | periodikum = b92 [160] => | url = https://www.b92.net/info/vesti/index.php?yyyy=2018&mm=02&dd=27&nav_category=167&nav_id=1363656 [161] => | jazyk = sr [162] => | datum přístupu = 2024-03-06}} Podle řeky se jmenuje také i fotbalový tým. a také meziválečný časopis [[Vardar (časopis)|Vardar]]. vycházející v [[srbština|srbském jazyce]]. [163] => [164] => V bývalé [[SFRJ|Jugoslávii]] existovala populární píseň s názvem ''Od Vardara do Triglava'', odkazující na rozlehlost celé země a její vymezení nejsevernějším pohořím a nejjižnější řekou. Obdobný pojem v [[Československo|Československu]] existoval v podobě ''Od [[Šumava|Šumavy]] k [[Tatry|Tatrám]]''. [165] => [166] => == Historie == [167] => [168] => Význam řeky byl klíčový již v dávnověku. Vznikala zde ta nejstarší sídla a na břehu Vardaru leží také nemalý počet archeologických nalezišť, jakými jsou např. [[Stobi]]. [169] => [170] => Řeka byla námětem řady básní a lidových písní v době existence [[Osmanská říše|Osmanské říše]]. Pro Turky nicméně její údolí představovalo jeden z klíčových koridorů pro pronikání do zbytku [[Balkán]]u a do [[Střední Evropa|střední Evropy]]. Ještě za jejich nadvlády byla postavena údolím řeky železnice, čímž se zvýšily kapacity v dopravě i obchodu. V té době byla řeka také využívána pro dopravu zboží po vorech (z Velesu dále na jih), nicméně se jednalo o náročnou a nebezpečnou práci (průměrně 2 % nákladu se po několikahodinové cestě do Soluně ztratily). [171] => [172] => V roce [[1929]] byla tzv. [[Vardarská bánovina]] pojmenována právě podle této řeky. Zahrnovala území dnešní Severní Makedonie, ale také některé části dnešního jižního [[Srbsko|Srbska]]. [173] => [174] => V 30. letech [[20. století]] byla na řeckém území řeka zregulována a zkanalizována by byla maximalizována plocha, kterou bylo možné v okolí využívat pro zemědělství. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] vedlo zvýšení využití vody z řeky pro zavlažování a využití pro průmysl k značnému úbytku průtoku. Problémem se ukázaly být také těžké kovy, stejně jako zbytky průmyslových hnojiv. Znečištěný je tok řeky od Skopje po Vardar, zdrojem byly v 90. letech [[20. století]] hlavně průmyslová hnojiva a komunální odpad.{{Citace sborníku [175] => | příjmení = Krstić [176] => | jméno = Svetislav [177] => | příjmení2 = Melovski [178] => | jméno2 = Ljupco [179] => | příjmení3 = Levkov [180] => | jméno3 = Zlatko [181] => | příjmení4 = Stojanovski [182] => | jméno4 = Panče [183] => | titul = Complex investigations on the river Vardar II. The most polluted sites in the first three months [184] => | sborník = Ekol. Zašt. Život. Sred [185] => | odkaz na sborník = [186] => | vydavatel = Institut biologie a přírodních věd Skopje [187] => | odkaz na vydavatele = [188] => | místo = Novi Sad [189] => | rok vydání = 1994 [190] => | strany = 26 [191] => | jazyk = angličtina [192] => }} [193] => [194] => V 50. a 60. letech [[20. století]] byla údolím Vardaru vedena [[Dálnice Bratrství a jednoty]], v rámci jejíž výstavby vznikla řada nových mostů přes vodní tok.{{Citace monografie [195] => | příjmení = Dolničar [196] => | jméno = Ivan [197] => | odkaz na autora = [198] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [199] => | vydavatel = eksport pres [200] => | místo = Bělehrad [201] => | rok = 1981 [202] => | počet = [203] => | isbn = [204] => | kapitola = [205] => | strany = 205 [206] => | jazyk = srbochorvatština [207] => }} [208] => [209] => V druhé dekádě [[21. století]] byl zvažován projekt výstavby vodního kanálu, který by řeku Vardar spojil s jižní Moravou na srbském území a tím umožníl lodím dosáhnout ze srbského území přes Severní Makedonii [[Egejské moře|Egejského moře]].{{Citace elektronického periodika [210] => | titul = Chinese interests could make plan to link Danube and Aegean a reality [211] => | periodikum = Ekathimerini [212] => | url = https://www.ekathimerini.com/economy/221159/chinese-interests-could-make-plan-to-link-danube-and-aegean-a-reality/ [213] => | jazyk = en [214] => | datum přístupu = 2024-03-06 [215] => }} Původní projekt o hodnotě 17 miliard [[euro|eur]] byl ukázkou spolupráce mezi [[Srbsko|srbskou]]{{Citace elektronického periodika [216] => | titul = Serbia’s Balkan Channel Ambitions Questioned [217] => | periodikum = Balkan Insight [218] => | url = https://balkaninsight.com/2013/01/24/serbia-govt-navigation-channel-project-criticized/ [219] => | jazyk = en [220] => | datum přístupu = 2024-03-06 [221] => }} a [[Čínská lidová republika|čínskou vládou]]. Zveřejněn byl v novinách [[Le Figaro]] v roce [[2017]]. [[Kanál Morava–Vardar]] měl mít celkovou délku 651 kilometrů. Součástí projektu měl být i vodní kanál okolo Skopje. I přes přípravu nicméně stavební práce nebyly zahájeny. [222] => [223] => Výhledově bylo také počítáno s výstavbou říční kaskády na Vardaru na severomakedonském území, která by zahrnovala celkem 10 staveb. Velká část řeky je totiž zcela neregulovaná a nachází se zde značný energetický potenciál. [[China Water and Electricity Corporation]] připravila projekt výstavby 12 vodních elektráren, včetně studie využití vody pro zavlažování a výrobu energie.{{Citace elektronického periodika [224] => | titul = Кој проект ќе го жртвува Владата – Вардарска долина или пругата кај Велес?! [225] => | periodikum = faktor.mk [226] => | url = https://faktor.mk/koj-proekt-kje-go-zhrtvuva-vladata-vardarska-dolina-ili-prugata-kaj-veles [227] => | jazyk = mk [228] => | datum přístupu = 2024-03-06 [229] => }} [230] => [231] => == Ochrana přírody == [232] => [233] => Na řeckém území jsou některé břehy a části toku řeky chráněny v rámci oblastí [[Natura 2000]]. Delta řeky je rovněž chráněna jako [[Národní park delta Axia|národní park]]. Soutěska u Demir Kapije byla v 60. letech [[20. století]] vyhlášena jako chráněná oblast, nicméně status ochrany se nepřenesl do současnosti. Areál je monitorován jako potenciální lokalita Natura 2000. [234] => [235] => == Znečištění == [236] => [237] => Části břehu bývají pravidelně čistěny od nánosů, odpadků a stavební sutě.{{Citace elektronického periodika [238] => | titul = Vardar River cleanup begins in Jegunovce [239] => | periodikum = mia.mk [240] => | url = https://mia.mk/en/story/vardar-river-cleanup-begins-in-jegunovce [241] => | jazyk = mk [242] => | datum přístupu = 2024-03-06 [243] => }} Přesto znečištění řeky především v podobě plujících odpadků je tématem diskutovaným mezi oběma státy a severomakedonská vláda se rozhodla odpad zachytávat sítěmi na dolním toku řeky.{{Citace elektronického periodika [244] => | titul = Macedonia’s River Rubbish Makes Waves in Greec [245] => | periodikum = Balkan Insight [246] => | url = https://balkaninsight.com/2011/01/21/macedonia-s-main-river-pollutes-greece/ [247] => | jazyk = en [248] => | datum přístupu = 2024-03-06 [249] => }} [250] => [251] => == Dopravní tahy == [252] => [253] => Společně s údolím [[Jižní Morava (řeka)|jižní Moravy]] (geologicky Moravsko-Vardarský zlom) tvoří údolí Vardaru nejdůležitější (nejkratší, a tedy i nejekonomičtější) severojižní spojení v jihovýchodní Evropě, tzv. koridor č. 10 v evropské dopravní síti panevropských dopravních koridorů. Proto vedou údolím Vardaru početné dopravní tahy. Na horním toku řeky se jedná o [[Dálnice A2 (Severní Makedonie)|dálnici A2]] z [[Tetovo|Tetova]] do [[Skopje]], potom o [[Dálnice A1 (Severní Makedonie)|dálnici A1]] do [[Veles (město)|Velesu]] a na řeckou hranici. Na středním toku řeky je navíc v jejím údolí vedena rovněž částečně i železnice. [254] => [255] => Řecká dálnice č. 1 vede údolím řeky do [[Soluň|Soluně]], ačkoliv leží několik kilometrů východně od řeky. [256] => [257] => == Odkazy == [258] => [259] => === Reference === [260] => [261] => {{Překlad|de|Vardar|218440441|en|Vardar|1208717446}} [262] => [263] => [264] => === Literatura === [265] => * {{Velká sovětská encyklopedie|Bapдaр}} [266] => [267] => === Související články === [268] => * [[Národní park delta Axia]] [269] => [270] => === Externí odkazy === [271] => * {{Commonscat|Vardar}} [272] => [273] => {{Autoritní data}} [274] => {{Portály|Geografie|Severní Makedonie}} [275] => [276] => [[Kategorie:Mezinárodní řeky v Evropě]] [277] => [[Kategorie:Řeky v Severní Makedonii]] [278] => [[Kategorie:Řeky v Řecku]] [279] => [[Kategorie:Geografie Střední Makedonie]] [280] => [[Kategorie:Přítoky Egejského moře]] [281] => [[Kategorie:Povodí Vardaru| ]] [] => )
good wiki

Vardar

Vardar je řeka, která protéká v Severní Makedonii a v kraji Střední Makedonie v Řecku. Je 388 km dlouhá, nejdelší v Severní Makedonii.

More about us

About

Řeka je důležitá nejen z geografického hlediska, ale také jako klíčový prvek pro ekologii a kulturu regionu. Délka Vardaru dosahuje přibližně 388 kilometrů, což z něj činí nejdelší řeku v Severní Makedonii. Její pramen se nachází v národním parku Šar Mountains, kde čistý vzduch a krásná příroda vytvářejí ideální podmínky pro rekreaci a turistiku. Vardar protéká mnoha městy, včetně Skopje, hlavního města Severní Makedonie, kde přispívá k životnímu rytmu města a dává mu jedinečný charakter. Tato řeka hraje také důležitou roli v ekologickém systému, který poskytuje domov mnoha druhům rostlin a živočichů. Vzhledem k tomu, že ve svém povodí zahrnuje různé ekosystémy, představuje Vardar cenný přírodní zdroj, který je stále více chráněn a ocení správnou péči pro budoucí generace. Vardar má také bohatou kulturní historii, která sahá až do antického období. Na jejích březích se nacházela důležitá obchodní a vojenská centra, což z ní činilo strategickou trasu pro různé civilizace. Dnes se kultura v okolí řeky odráží v místních tradicích, gastronomii a umění, což přispívá k pulzujícímu životu regionu. V posledních letech se obě země, jimiž Vardar protéká, snaží o udržitelný rozvoj a ochranu tohoto cenného přírodního zdroje. Společné projekty zaměřené na ekologické iniciativy a revitalizaci břehů řeky pomáhají posilovat spolupráci mezi národy a zvyšovat povědomí o důležitosti ochrany životního prostředí. Vardar tedy představuje nejen přírodní krásu, ale také symbol naděje a spolupráce. Je to řeka, která spojuje minulost s budoucností a nabízí možnosti pro rozvoj a obohacení regionu, a zároveň připomíná, jak důležité je žít v harmonii s přírodou.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Severní Makedonie','Řecko','Egejské moře','20. století','Bregalnica','Skopje','Veles (město)','Soluň','Srbsko','Vrutok','Lepenac','Serios'