Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 15487020 [id] => 15487020 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Varnsdorf [uri] => Varnsdorf [3] => Pohled na Varnsdorf z Hrádku.JPG [img] => Pohled na Varnsdorf z Hrádku.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Nejlepší článek}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Varnsdorf [3] => | obrázek = Varnsdorf_kostel_sv._Petra_a_Pavla_a_děkanství_1.jpg [4] => | popisek = náměstí E. Beneše s [[Kostel svatého Petra a Pavla (Varnsdorf)|kostelem sv. Petra a Pavla]] a budovou děkanství [5] => | status = město [6] => | kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]] [7] => | NUTS3 = CZ042 [8] => | okres = Děčín [9] => | obec s rozšířenou působností = Varnsdorf [10] => | pověřená obec = Varnsdorf [11] => | země = [[Čechy]] [12] => | počet katastrálních území = 2 [13] => | PSČ = 407 47 [14] => | počet ZSJ = 26 [15] => | počet částí obce = 3 [16] => | adresa = nám. E. Beneše 470
407 47 Varnsdorf [17] => | starosta = Jan Šimek ([[Starostové a nezávislí|STAN]]) [18] => | starosta aktuální k = 2022 [19] => | e-mail = varnsdorf@varnsdorf.cz [20] => | mapa = Varnsdorf DC CZ.png [21] => }} [22] => '''Varnsdorf''' ({{Vjazyce2|de|''Warnsdorf''}}, {{Vjazyce2|hsb|''Warnoćicy''}}) je město v nejsevernější části [[Česko|Česka]], ve východní části [[Ústecký kraj|Ústeckého kraje]], v [[okres Děčín|okrese Děčín]], na jihovýchodě [[Šluknovský výběžek|Šluknovského výběžku]]. Protéká jím řeka [[Mandava]] a je ze tří stran obklopen územím [[Německo|Německa]]. Leží 32 kilometrů východně od [[Děčín]]a a 34 kilometrů severozápadně od [[Liberec|Liberce]]. [23] => [24] => [[Obec s rozšířenou působností]] Varnsdorf je počtem obyvatel druhým největším městem okresu Děčín, žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel, výměra katastru města je 26,21 km². [25] => {{Citace elektronické monografie [26] => | url = https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil-uzemi&uzemiprofil=31588&u=__VUZEMI__43__562882 [27] => | titul = Vybrané statistické údaje za obec Varnsdorf [28] => | vydavatel = Český statistický úřad [29] => | poznámka = [dále jen Český statistický úřad] [30] => | datum přístupu = 2019-04-07 [31] => | nedostupné = ne [32] => }} [33] => Skládá se z částí Varnsdorf, [[Studánka (Varnsdorf)|Studánka]] a [[Světliny 1.díl|Světliny 1. díl]]. Ve Varnsdorfu jsou hraniční přechody do Německa: silniční Varnsdorf-[[Seifhennersdorf]] a Varnsdorf-[[Großschönau (Sasko)|Großschönau]], dále přes město vede [[Peážní trať|peážní]] [[Železniční trať Mittelherwigsdorf – Varnsdorf – Eibau|železniční trať Mittelherwigsdorf–Varnsdorf–Eibau]], ze které odbočuje trať [[Železniční trať Rybniště–Varnsdorf|Rybniště–Varnsdorf]]. [34] => [35] => Dějiny města začínají ve 2. polovině 14. století založením zemědělských dvorů. V roce 1830 se zde konalo první úplné [[liturgie|liturgické]] provedení [[Ludwig van Beethoven|Beethovenovy]] slavnostní mše ''[[Missa solemnis (Beethoven)|Missa solemnis]]''. Varnsdorf byl povýšen na město v roce 1868, do té doby byl největší vesnicí [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]].{{Citace elektronické monografie | url=http://www.varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=1 [36] => | titul= Město Varnsdorf: Vítáme Vás... [37] => | vydavatel = varnsdorf.cz [38] => | datum přístupu=2009-01-18 [39] => }} Ve stejném roce přijel do Varnsdorfu první vlak z Děčína a díky železnici nastal rozvoj průmyslu, především strojírenského a textilního. Ve druhé polovině 19. století měl Varnsdorf přezdívku „''Malý [[Manchester]] v českém Nizozemí''“{{#tag:ref|Část Šluknovského výběžku náležející ke Šluknovské pahorkatině, která leží za hřebenem Lužických hor, byla tradičně nazývána „Böhmisches Niederland“. Do češtiny se název nejčastěji překládá jako České Nizozemí nebo Dolní země.{{Citace monografie [40] => | příjmení = Smetana [41] => | jméno = Jan [42] => | titul = Rumburk. Město v českém Nizozemí [43] => | místo = Rumburk [44] => | rok = 1999 [45] => | počet stran = 214 [46] => | kapitola = Přírodní poměry [47] => | strany = 11 [48] => }} [49] => | group = "p" [50] => }} nebo také „''Severočeský Manchester''“.{{Citace monografie [51] => | titul = Textile Geschichte entlang der Grenze Textilní historie podél hranic [52] => | url = http://textilland-oberlausitz.de/files/brosch__re_textilgeschichte.pdf [53] => | místo = Seifhennersdorf, Varnsdorf [54] => | rok = 2012 [55] => | počet stran = 36 [56] => | kapitola = Warnsdorf / Varnsdorf [57] => | strany = 8. a 23 [58] => | jazyk = německy a česky [59] => | datum přístupu = 2014-12-01 [60] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140308165931/http://textilland-oberlausitz.de/files/brosch__re_textilgeschichte.pdf [61] => | datum archivace = 2014-03-08 [62] => | nedostupné = ano [63] => }} {{Wayback|url=http://textilland-oberlausitz.de/files/brosch__re_textilgeschichte.pdf |date=20140308165931 }} V roce 1872 zde vzniklo společenství [[starokatolická církev|starokatolické církve]].Nejprve došlo k založení „Politického církevního spolku“ a 16. března 1872 byl zvolen třicetičlenný církevní výbor, který si objednal svého vlastního faráře. Z Vídně nebyla ale potvrzena. Teprve až v roce 1877 byla státem uznána. In: Eine Kirche für Salzburgs Altkatholiken: Kontroversen rund um die Errichtung von Alfred Rinnerthaler, str. 12 [http://books.google.at/books?id=AwvFJTj_M0kC&pg=PA12&lpg=PA12&dq=Warnsdorf+1872&source=bl&ots=SiVcxBKAuY&sig=manflMpu7FoM86_XHzfp8dwI29E&hl=de&sa=X&ei=D-B8VKbpE-eM7AbZ1oDAAQ&ved=0CDMQ6AEwBA#v=onepage&q=Warnsdorf%201872&f=false] In: Zur Geschichte des alt-katholischen Bistums Warnsdorf im Sudetenland: Citace - Am 8. Juli 1871 widersprach der Priester Anton Nittel öffentlich der Lehre von der päpstlichen Unfehlbarkeit und bildete mit 3000 Angehörigen dieser Stadt eine alt-katholische Gemeinde, welche ihn zu ihrem Priester wählte, sich am 16. März 1872 eine Verfassung gab und im Jahre 1877 staatlich anerkannt wurde. Vorstand des Kirchenrates war der hochverdiente Fabrikant Franz Richter.[http://www.akhalle.de/Historisches.htm] Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] došlo k vysídlení drtivé většiny původního obyvatelstva. V roce 1947 zde proběhla [[Varnsdorfská stávka|stávka]], která měla podstatný vliv na [[Únor 1948|únorové události roku 1948]]. Po druhé světové válce se Varnsdorfu říkalo „''město mládí, zahrad a komínů''“.{{Citace elektronické monografie [64] => | titul = Tip na výlet: Varnsdorf - malý Manchester [65] => | url = http://www.rozhlas.cz/sever/expres/_zprava/tip-na-vylet-varnsdorf-maly-manchester--1342410 [66] => | datum vydání = 2014-04-23 [67] => | datum přístupu = 2014-12-02 [68] => | vydavatel = Český rozhlas Sever [69] => }} [70] => [71] => == Název == [72] => Jméno Warnsdorf označovalo Wernarovu ves. Poprvé ji zmiňuje žitavská kronika v roce 1341 v souvislosti s [[Jindřich z Varnsdorfu|Jindřichem z Varnsdorfu]]. Existuje pověst, podle které Wernar varoval (německy ''{{cizojazyčně|de|warnen}}'' = varovat) pocestné před loupežníky, kteří řádili v okolí Varnsdorfu. Na rozdíl od jiných měst v pohraničí nedošlo k přejmenování, město nikdy nemělo český název.{{Citace monografie [73] => | příjmení = [74] => | jméno = [75] => | odkaz na autora = [76] => | titul = Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost [77] => | vydání = 1 [78] => | vydavatel = Sdružení pro rozvoj Šluknovska [79] => | místo = Šluknov [80] => | poznámka = [dále jen Vlastivěda] [81] => | rok = 2008 [82] => | strany = 206 [83] => | isbn = 978-80-254-1704-1 [84] => }} Část [[Studánka (Varnsdorf)|Studánka]] se německy nazývala „Schönborn“ (''{{cizojazyčně|de|schön}}'' německy krásný, ''{{cizojazyčně|de|der Born}}'' německy studánka), obec se nacházela u studánky. České jméno dostala obec po roce 1945 podle překladu druhé části německého názvu ''{{cizojazyčně|de|Born}}'' – Studánka. [[Světliny 1.díl|Světliny 1. díl]] se německy jmenovaly „Lichtenhain 1. Ant.“ podle knížecího rodu [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]] (německy ''{{cizojazyčně|de|der Hain}}'' = háj, lesík). Název po roce 1945 vychází z chybného překladu první části názvu do češtiny (německy ''{{cizojazyčně|de|das Licht}}'' = světlo).Vlastivěda, str. 205. [85] => [86] => == Historie == [87] => [[Soubor:Celkový pohled na Varnsdorf.jpg|náhled|vlevo|Celkový pohled na Varnsdorf z roku 1821]] [88] => [89] => === Počátky osídlení === [90] => Oblast, kde se dnes nachází Varnsdorf, byla podle indicií řídce obydlena již v dobách na přelomu našeho letopočtu, kdy na území [[Čechy|Čech]] žil germánský kmen [[Markomani|Markomanů]] a v [[Horní Lužice|Horní Lužici]] kmen [[Semnoni|Semnonů]]. Po porážkách, které tyto kmeny utrpěly od [[Římané|Římanů]], se kraj na místě dnešního Varnsdorfu na několik století proměnil v liduprázdnou divočinu s neprostupnými [[hvozd]]y.{{Citace monografie [91] => | příjmení = Palme [92] => | jméno = Alois [93] => | příjmení2 = Kavanová [94] => | jméno2 = Věra [95] => | odkaz na autora = [96] => | titul = Varnsdorf a jeho historické pamětihodnosti od založení až do roku 1850 [97] => | vydání = 1 [98] => | vydavatel = Kruh přátel muzea Varnsdorf [99] => | místo = Varnsdorf [100] => | poznámka = [dále jen Palme] [101] => | rok = 1999 [102] => | strany = 7 [103] => | isbn = 80-238-4206-4 [104] => }} Nejprve lužický kmen Milčanů žijící v Horní Lužici odtud vytlačil Germány, kteří zde setrvávali z dřívějších dob. Germáni byli nuceni hledat nová sídliště a někteří se usadili v údolí [[Mandava|Mandavy]], v údolí Staré řeky, což je její původní názevPalme, str. 7. z konce 1. tisíciletí našeho letopočtu. Milčané byli vytlačeni ve 13. století německou kolonizací. [105] => [106] => Na území Varnsdorfu vznikla první vesnice kolem roku 1200 a jejími majiteli byli [[Berkové z Dubé|Berkové z Dubé]]. Poté kraj na místě dnešního Varnsdorfu patřil [[Vartenberkové|Vartenberkům]] (přibližně od roku 1310) a pak [[Šlejnicové|Šlejnicům]] (od roku 1494).Palme, str. 12. Za Šlejniců se okolí Varnsdorfu hospodářsky povzneslo díky těžbě stříbra v [[Jiřetín pod Jedlovou|Jiřetíně pod Jedlovou]]. [107] => [108] => Do konce 14. století byl na území Varnsdorfu rytířský [[man (leník)|manský]] statek pánů z Varnsdorfu. Od nich pochází dnešní znak Varnsdorfu, bílý půlměsíc a hvězda v modrém poli. [[Husitství]] kraj významněji nezasáhlo; území Varnsdorfu bylo pod ochranou [[Žitava|Žitavy]]. [109] => [110] => === Novověk === [111] => [[Soubor:Frölichova továrna, roku 1850.jpg|náhled|Fotografie Fröhlichovy továrny z roku 1850, nejstarší fotografie z Varnsdorfu]] [112] => Obyvatelé Varnsdorfu přijali [[Luteránství|luterství]] již v roce 1535 a setrvali při něm až do [[rekatolizace]] po vydání [[Obnovené zřízení zemské|Obnoveného zřízení zemského]].Royt, Jan: ''Sola fide, sola Scriptura. Oltáře, kazatelny a křtitelnice v bývalých luteránských sborech v severozápadních Čechách v 16. a na počátku 17. století.'' In: Sola fide – Pohou vírou. Luterská šlechta na Ústecku a Děčínsku a její kulturní dědictví. Scriptorium, 2019, s. 44-45. Roku 1570 se Varnsdorf stal samostatným panstvím,Palme, str. 178. kterým zůstal do konce [[třicetiletá válka|třicetileté války]]. Po roce 1620 bylo varnsdorfské panství zkonfiskovánoPalme, str. 13. a v roce 1641 prodejem přičleněno k [[Rumburk|rumburskému]] panství. Za třicetileté války byl v letech 1639 až 1643 Varnsdorf obsazen švédskými vojsky.{{Citace monografie [113] => | příjmení = Fiala [114] => | jméno = Josef [115] => | odkaz na autora = [116] => | titul = Varnsdorf, stručné dějiny [117] => | vydání = 1 [118] => | vydavatel = Pro Městský úřad ve Varnsdorfu vydalo SOU polygrafické Rumburk [119] => | místo = Rumburk [120] => | poznámka = [dále jen Fiala] [121] => | rok = 1993 [122] => | strany = 12 [123] => | isbn = [124] => }} V roce 1642 byl dobyt a zničen 7 km vzdálený hrad [[Tolštejn]].Palme, str. 176. Po třicetileté válce emigrovalo nekatolické obyvatelstvo; v roce 1627 odešlo do sousedního [[Sasko|Saska]] okolo 250 lidí, které od roku 1635 bylo zahraničím.Fiala, str. 18. [[Berní rula]] z let 1653–1655 zachytila ve Varnsdorfu 32 statků, 20 statků bylo opuštěných a 3 se znovu osídlovaly. Ve Varnsdorfu bylo 25 chalup, 7 se osídlovalo a 10 bylo pustých, pustá usedlost zahradníka, 34 domků na obecním pozemku, jeden se osídloval a 17 bylo pustých.''{{Citace monografie [125] => | příjmení = [126] => | jméno = [127] => | titul = Varnsdorf, město průmyslu a zahrad [128] => | vydání = 1 [129] => | vydavatel = TOS Varnsdorf a.s. [130] => | místo = Česká Lípa [131] => | poznámka = [dále jen Varnsdorf] [132] => | rok = 2003 [133] => | strany = 77 [134] => | isbn = 80-239-0276-8 [135] => }} [136] => Z té doby pochází první známý popis Varnsdorfu: ''„Stavení, kde lidé bydlí, může býti.“''(dá se v nich bydlet) ''„ostatek zpustlý, z nichž se všech pustých doložených lidé pro víru zběhli,“''(protestantskou)''„po kterých se zase někteří osazují. Pole žitná, luk s potřebu, leží u hranice s Lužicí, jednu míli od Žitavy. Živí se tkaním lnu a chovem dobytka.“'' V roce 1678 již zase žilo ve Varnsdorfu 600 obyvatel. [137] => [138] => Panství v roce 1681 odkoupili [[Lichtenštejnové]],Palme, str. 14. kterým patřilo až do roku 1919. [139] => [140] => Počátkem 18. století se ve Varnsdorfu začala rozvíjet textilní výroba, nejprve plátenické manufaktury a roku 1786 se začala dovážet bavlna. V roce [[1777]] byla založena firma Frölich,Fiala, str. 17. která od roku 1790 vyráběla [[samet]]. K dalšímu rozkvětu textilního průmyslu došlo za [[napoleonské války|napoleonských válek]]. [141] => [142] => V roce 1804 nabídl císař [[František I. Rakouský|František I.]] Varnsdorfu povýšení na město, což bylo představiteli obce s díky odmítnuto. Za [[napoleonské války|napoleonských válek]] [[Anglie]] v textilním průmyslu [[Hospodářská soutěž|nekonkurovala]], po skončení válek zboží z Anglie opět ovládlo světové trhy. Místní podnikatelé začali pašovat lacinou anglickou [[příze|přízi]] ze Saska, a tím místní přadláci začali přicházet o práci. V letech 1817 až 1837 zde působilo úspěšné [[bosácké hnutí]], které se organizovaně bránilo proti těmto praktikám. [143] => [144] => Dne 28. března 1829 došlo ve městě k velkému [[požár]]u, shořelo 11 domů, dvě stodoly a požár výrazně poškodil varnsdorfský kostel svatého Petra a Pavla. Roztavily se kostelní [[zvon]]y, zcela zničeny byly hodiny, [[varhany]] a lustr.Varnsdorf, str. 139. [145] => [146] => V roce 1830 byla ve varnsdorfském [[Kostel svatého Petra a Pavla (Varnsdorf)|kostele svatých Petra a Pavla]] poprvé provedena celá [[Ludwig van Beethoven|Beethovenova]] slavnostní mše ''[[Missa solemnis (Beethoven)|Missa Solemnis]]'' v rámci bohoslužeb – předtím byla uváděna pouze koncertantně.Fiala, str. 21. [147] => [148] => === Období mezi rokem 1848 a 1945 === [149] => [[Soubor:Fröhlichova továrna.jpg|náhled|vlevo|Fröhlichova továrna se Středním mlýnem, který byl v provozu do roku 1870]] [150] => V roce 1849 se šest vesnic na území dnešního Varnsdorfu spojilo do jedné obce, která měla 9 600 obyvatelFiala, str. 21. a stala se tak největší vesnicí v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]]. K povýšení na město došlo dne 28. července 1868 císařem [[František Josef I.|Františkem Josefem I.]];Fiala, str. 22. tehdy měl Varnsdorf 14 000 obyvatel. [151] => [152] => [[Soubor:Warnsdorf Anton Worm Dampffärberei.jpg|náhled|Parní barvírna Anton Worm, jeden z menších průmyslových závodů ve Varnsdorfu, 20. léta 20. století]] [153] => [[Soubor:Warnsdorf Brüder Perutz.png|náhled|Přádelna bavlny a niťárna bratrů Perutzových, postavena 1894, na počátku 2. světové války [[Arizace|arizována]].]] [154] => Ve druhé polovině 19. století probíhala překotná [[industrializace]]. Roku 1869 byla postavena [[železnice|železniční]] trať z [[Děčín]]a, která umožňovala snadný přísun surovin dopravovaných po Labi ze zámoří. Ve Varnsdorfu se na přelomu 19. a 20. století konaly bouřlivé oslavy [[svátek práce|1. máje]]. První oslavy v roce 1891 se zúčastnilo 1 600 lidí, před městským úřadem rozháněli dav četníci s nasazenými bodáky. V roce 1900 zde bylo stávkové hnutí za zavedení desetihodinové pracovní doby, kterého se zúčastnilo 3 000 dělníků.Fiala, str. 26. [155] => [156] => Mnohosvazkové dílo "Čechy", jehož vydávání řídil dějepisec [[Josef Vítězslav Šimák]], o Varnsdorfu konce 19. století nepíše lichotivě: ''„Warnsdorf zevnějškem svým má pravý ráz střízlivý, ba smutný ráz tovární. Není v něm vlastně ulic, jen cesty a třídy. Dlouhá stavení fabrická beze střech, nevlídná, nečistá, blátivých dvorů, o sterých komínech, proměšují se s domy dřevěnými a nízkými příbytky dělnickými.“ [157] => [158] => Ve Varnsdorfu se v roce 1896 konala okresní zemědělsko-průmyslová výstava, na které získal medaili alkoholický nápoj [[Stará myslivecká]].Vlastivěda, str. 83. Začátkem 20. století měl Varnsdorf 160 továren; kolem 80 % obyvatel pracovalo v průmyslové výrobě. Během [[první světová válka|první světové války]] přišly zásobovací obtíže, nedostatek potravin a proběhla [[Skvrnitý tyfus|tyfová]] epidemie. Průmysl se rozvíjel i po první světové válce. Podnikatel Kunert v roce 1924 zavedl výrobu dámských punčoch. [159] => [160] => Po roce 1918 se rozvinutý textilní průmysl ocitl v hluboké krizi, po které již nikdy nedosáhl původního významu. Zásoboval celé Rakousko-Uhersko, značná část byla najednou zahraničím.Varnsdorf, str. 7. [161] => [162] => V roce 1930 se z 22 793 obyvatel hlásilo k české národnosti 1512. Velké sympatie si ve městě získala [[Sudetoněmecká strana]] [[Konrad Henlein|Konrada Henleina]]. V roce 1935 zde měl Henlein projev, kterého se zúčastnilo 12 tisíc lidí;Fiala, str. 30. o rok později v roce 1936 měl ve Varnsdorfu projev [[Klement Gottwald]], poslechnout si ho přišlo 6 tisíc lidí.Fiala, str. 21. Konrad Henlein navštívil Varnsdorf ještě v roce 1938.Fiala, str. 33. V tomtéž roce rostla agresivita henleinovců a množily se potyčky s příslušníky [[finanční stráž]]e. 22. září 1938 padli dva její příslušníci při ústupu před německou přesilou. 23. září 1938 vstoupila do Varnsdorfu československá armáda, která se ovšem ještě týž den stáhla za obrannou linii na [[Stožecké sedlo|Stožeckém sedle]]. 30. září 1938 byla podepsána [[Mnichovská dohoda]] a 2. října 1938 obsadila vojska [[Nacistické Německo|Třetí říše]] Varnsdorf. [163] => [164] => Válečné události let 1939 až 1945 se města prakticky nedotkly; ve Varnsdorfu se nebojovalo a město nebylo [[bombardování|bombardováno]], třebaže od listopadu 1944 denně probíhaly letecké poplachy. Po roce 1943 byl Varnsdorf zaplaven uprchlíky z vybombardovaných německých měst a z [[Východní fronta (druhá světová válka)|východní fronty]].Fiala, str. 33. Před koncem druhé světové války v roce 1945 zde došlo k veřejné popravě Rudolfa Posselta, Němce, který odmítl znovu nastoupit do [[wehrmacht|německé armády]] na východní frontu. Ve Varnsdorfu bylo koncem války několik set nuceně nasazených dělníků, ti se s přibývajícím koncem války stále více dopouštěli [[přestupek|přestupků]], za něž následoval stále tvrdší trest. Dva z těchto dělníků byli 11. dubna 1945 odsouzeni k trestu smrti provazem. [165] => [166] => === Po roce 1945 === [167] => [[Soubor:Varnsdorf, národní třída.JPG|náhled|Národní třída]] [168] => První oddíl [[Rudá armáda|Rudé armády]] vstoupil do Varnsdorfu 9. května 1945 a 19. května přišla československá vojenská posádka. Ještě téhož dne byli zatčeni příslušníci [[Sturmabteilung|SA]] a [[Schutzstaffel|SS]]. 29. až 31. května byli zatčeni němečtí profesoři a učitelé a odvezeni přes [[Krásná Lípa|Krásnou Lípu]] do [[Doubice]], kde byli vpuštěni do Německa.Fiala, str. 34. 22. června 1945 proběhl první [[Vysídlení Němců z Československa|divoký odsun]] a 19. července 1945 druhý odsun. Vysídlování Němců na území Varnsdorfu prováděl velitel 28. pěšího pluku plukovník Voves.Varnsdorf, str. 337. Po [[Postupimská konference|postupimské konferenci]] skončil divoký odsun. V následujících měsících došlo k odsunu německého obyvatelstva jak do [[Vojenská okupace|okupačních]] zón západních zemí v Německu, tak do sovětské okupační zóny a k osídlování českým obyvatelstvem. O antipatiích vůči Němcům v poválečné době svědčí úryvek z varnsdorfských novin Hraničář: ''„A Němci jdou a jdou ..., druhý a třetí transport těch, kteří u nás nebyli spokojeni a chtěli – do Říše. My jim dnes vyhovujeme a konečně docela rádi, protože jsme na tento okamžik čekali celá staletí.“''Varnsdorf, str. 339. [169] => [170] => Dne 5. března 1947 došlo k [[varnsdorfská stávka|varnsdorfské stávce]], jíž se zúčastnilo 10 tisíc lidí. Byl to spor o továrnu bývalého německého majitele židovského původu Emila Beera, který se po návratu z emigrace ucházel o její navrácení. [[Zemský národní výbor]] rozhodl, že mu továrna bude vydána a ihned poté byla ve městě vyhlášena [[generální stávka]]. Pod tlakem stávkujících a po dohodě s úřady soud rozhodnutí zrušil. [171] => [172] => Od roku 1954 do roku 1969 byl předsedou [[Městský národní výbor|Městského národního výboru]] [[Josef Mašín (1921)|Josef Mašín]].Fiala, str. 42. Ve městě vznikly po roce 1948 tři velké podniky sloučením drobných továren a provozů: Velveta, Elite a TOS Varnsdorf. V roce 1967 byl otevřen hraniční přechod do Německa. Jeho otevření se zúčastnil prezident [[Antonín Novotný]].Varnsdorf, str. 346. Byl vybudován [[Varnsdorfský rybník]] zvaný Mašíňák a vzniklo 70 mm [[kino]] Panorama. V období [[socialismus|socialismu]] ve městě vyrostla [[Panelový dům|panelová]] [[sídliště]] a byly demolovány některé historicky cenné objekty jako byl hotel Burza na náměstí z roku 1642 či Hanischův dům č. p. 506,{{Citace periodika [173] => | příjmení = Tomášek [174] => | jméno = Jiří [175] => | periodikum = Děčínské vlastivědné zprávy, Časopis pro vlastivědu Děčínska a Šluknovska [176] => | rok = 1995 [177] => | číslo = 4 – XII [178] => | strany = 10–11 [179] => | issn = 1212-6918 [180] => }} kde byla městská knihovna. Naposledy byl ještě 15. října 1999 zbořen měšťanský dům „Na schůdkách“ z roku 1771.{{Citace periodika [181] => | periodikum = Děčínské vlastivědné zprávy, Časopis pro vlastivědu Děčínska a Šluknovska [182] => | rok = 1999 [183] => | ročník = IX [184] => | číslo = 4 [185] => | strany = 2 [186] => | issn = 1212-6918 [187] => }} [188] => [189] => Roku 1961 byl Varnsdorf slavnostně vyhlášen vzorným Pohraničnickým městem.Varnsdorf, str. 346. V šedesátých letech dochází k uvolnění režimu na hranicích. Po stavbě [[berlínská zeď|berlínské zdi]] ztratil útěk na území [[Německá demokratická republika|NDR]] smysl a tak se od dubna 1965 začaly odstraňovat drátěné zátarasy na hranicích. [190] => [191] => V roce 1974 došlo ve Varnsdorfu ke vraždě náčelníka obvodního oddělení [[Veřejná bezpečnost|Veřejné bezpečnosti]] Karla Goldammera ve službě. Pachatel byl odsouzen k [[trest smrti|trestu smrti]].Varnsdorf, str. 349. [192] => [193] => V roce 1980 byla obec Studánka připojena k Varnsdorfu.Fiala, str. 47. [194] => [195] => V prvních komunálních volbách po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] v listopadu 1990 zvítězilo [[Občanské fórum]], starostou města byl zvolen Eduard Vébr. Sedm měsíců po volbách byl ve funkci starosty vystřídán Annou Dudkovou. Po druhých komunálních volbách se starostou města stal v letech 1994–1998 Vladimír Bartoň. V roce 1995 bylo založeno sdružení Malý euroregion Mandava-Spréva, který je tvořen městy na obou stranách hranice ([[Sohland]], [[Šluknov]], [[Ebersbach/Sa.|Ebersbach]], [[Jiříkov]], [[Rumburk]], [[Neugersdorf]], Varnsdorf, [[Dolní Podluží]], [[Großschönau (Sasko)|Großschönau]] a [[Waltersdorf (Großschönau)|Waltersdorf]]). V roce 1997 proběhla rekonstrukce systému zásobování teplem (CZT), využívá se moderní bezkanálová technologie. V roce 1996 se zřizuje [[gymnázium Varnsdorf|Biskupské gymnázium Varnsdorf]]. V roce 1997 se otevírá první supermarket – [[Billa]]. Od roku 1998 do roku 2002 byl starostou Jaroslav Tomášek za Nezávislé. Od roku 2002 byl starostou města [[Josef Poláček (politik)|Josef Poláček]] za [[Občanská demokratická strana|ODS]] a od roku 2010 byl starostou Martin Louka.{{Citace monografie [196] => | příjmení = Vajs [197] => | jméno = Josef [198] => | titul = Almanach ke 140. výročí povýšení Varnsdorfu na město [199] => | vydání = 1 [200] => | vydavatel = Město Varnsdorf [201] => | místo = Varnsdorf [202] => | rok = 2008 [203] => | strany = 9 až 16 [204] => | isbn = 978-80-254-1144-5 [205] => }} Roku 2015 byl zvolen do čela města Stanislav Horáček, který byl v lednu 2020 odvolán z funkce, z důvodu kauzy radarů ve Varnsdorfu{{Citace elektronického periodika [206] => | příjmení = televize [207] => | jméno = Česká [208] => | titul = Kvůli pronájmu radarů ve Varnsdorfu obžaloval státní zástupce bývalé vedení města [209] => | periodikum = ČT24 [210] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/regiony/3447582-kvuli-pronajmu-radaru-ve-varnsdorfu-obzaloval-statni-zastupce-byvale-vedeni-mesta [211] => | jazyk = cs [212] => | datum přístupu = 2023-09-27 [213] => }}. Do funkce byl jmenován Roland Solloch. V roce 2022 Varnsdorf nově vede Jan Šimek z Našeho Varnsdorfu (NV). Rozhodli o tom na svém ustavujícím zasedání zastupitelé. [214] => [215] => 2. července 1999 navštívil Varnsdorf prezident [[Václav Havel]]Vlastivěda, str. 94. a 17. října 2007 prezident [[Václav Klaus]].{{Citace elektronické monografie| url=http://www.varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=2865 [216] => | titul= Prezident Václav Klaus navštíví Varnsdorf [217] => | vydavatel = varnsdorf.cz [218] => | datum přístupu=2008-07-30 [219] => }} V roce 2015 sem zavítal prezident [[Miloš Zeman]]. [220] => [221] => Dne 7. srpna 2010 ve městě bylo zaplaveno několik obytných domů u řeky Mandavy a Zaječího potoka a několik sklepů škol, školek a sklep nemocnice.{{Citace elektronické monografie | url=http://varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=247 [222] => | titul= Blesková povodeň 7. - 8. 8. 2010 [223] => | vydavatel = varnsdorf.cz [224] => | datum přístupu=2010-09-28}} [225] => [226] => === Civilní obrana (ochrana) - armáda === [227] => V 50. letech sídlila v místních kasárnách Poddůstojnická škola Vnitřní stráže Ministerstva vnitra, která zde byla do roku 1963.{{Citace elektronické monografie [228] => | příjmení = [229] => | jméno = [230] => | titul = 4. pluk CO Varnsdorf - VÚ 1859 [231] => | url = http://www.vojensko.cz/4-pluk-co-varnsdorf-vu-1859 [232] => | vydavatel = vojensko.cz [233] => | místo = [234] => | datum vydání = [235] => | datum přístupu = 2020-05-14 [236] => }} [237] => [238] => * 1966 Technická poddůstojnická škola vojsk MV se stěhuje jako PŠ CO z Ústí do Varnsdorfu. [239] => * 1971 - 1976 RDŠ jako součást útvaru působí na budově ošetřovny, poté stěhování do Frýdku-Místku. [240] => * 1973 přejmenován na 4. školní pluk CO. [241] => * 1976 útvar převeden z podřízenosti Ministerstva vnitra do podřízenosti Ministerstva obrany - velitelství ZVO Tábor [242] => * 1991 reorganizace na 11. vojenský záchranný pluk CO [243] => * 1993 přechází do podřízenosti Hlavního úřadu civilní ochrany (dříve obrany) [244] => * 1994 přečíslován na 73. záchranný pluk CO, následuje stěhování do Rakovníka [245] => * 1997 reorganizace na 73. záchrannou a výcvikovou základnu [246] => [247] => == Politika == [248] => === Zastupitelstvo a starosta === [249] => {{Viz též|Seznam představitelů Varnsdorfu}} [250] => {| class="toccolours" align="right" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin:0 0 1em 1em; font-size: 95%;" [251] => |- [252] => ! colspan="3" bgcolor="#ccccff" align="center"| '''Volby 2022 {{Citace elektronické monografie [253] => | příjmení = [254] => | jméno = [255] => | titul = Volby do zastupitelstev obcí 23.09. - 24.09.2022, Výsledky hlasování Varnsdorf [256] => | url = https://www.volby.cz/pls/kv2022/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=2&xnumnuts=4201&xobec=562882&xstat=0&xvyber=0 [257] => | vydavatel = Český statistický úřad, 2022 [258] => | místo = [259] => | datum vydání = [260] => | datum přístupu = 2022-10-01 [261] => }}''' [262] => [263] => |- [264] => | align="center" | '''Strana''' || '''Počet hlasů''' || '''Počet mandátů''' [265] => |- [266] => |VARNSDORF NÁŠ DOMOV [267] => |5544 [268] => |1 [269] => |- [270] => |[[Svoboda a přímá demokracie|SPD]] [271] => |9411 [272] => |3 [273] => |- [274] => |[[Volba pro město|VPM]] [275] => |13091 [276] => |4 [277] => |- [278] => |NÁŠ VARNSDORF [279] => |18593 [280] => |5 [281] => |- [282] => |[[ODS]] [283] => |7422 [284] => |2 [285] => |- [286] => |Nezávislí [287] => |5952 [288] => |1 [289] => |- [290] => |[[ANO 2011]] [291] => |16217 [292] => |5 [293] => |- [294] => | align="center" | '''Volební účast''' [295] => | colspan="2" align="center" | 37,84 % [296] => |} [297] => Varnsdorf je [[Obec s rozšířenou působností|pověřeným městem s rozšířenou působností]], pod jeho správní obvod patří města [[Chřibská]] a Varnsdorf, obce [[Dolní Podluží]], [[Jiřetín pod Jedlovou]], [[Horní Podluží]] a [[Rybniště]].{{Citace elektronické monografie | url=http://varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=247 [298] => | titul= Varnsdorf:Pověřené město s rozšířenou působností [299] => | vydavatel = varnsdorf.cz [300] => | datum přístupu=2008-08-04}} [301] => [302] => [[Seznam představitelů Varnsdorfu|Starostové města]] byli od sametové revoluce v roce 1989 postupně Eduard Vébr, Anna Dudková, Vladimír Bartoň, Jaroslav Tomášek, [[Josef Poláček (politik)|Josef Poláček]], Martin Louka, Stanislav Horáček, Roland Solloch a Jan Šimek , který je starostou od [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2022|voleb v roce 2022]],{{Citace elektronického periodika [303] => | titul = Varnsdorf další čtyři roky povede Jan Šimek [304] => | periodikum = Město Varnsdorf [305] => | url = https://www.varnsdorf.cz/cz/aktuality/informace-z-mesta/varnsdorf-dalsi-ctyri-roky-povede-jan-simek.html [306] => | jazyk = cs [307] => | datum přístupu = 2022-10-26 [308] => }} kdy zastupitelstvo města je složeno z [[ANO 2011]], [[Občanská demokratická strana|ODS]],Volbou pro město, Nezávislími, [[Svoboda a přímá demokracie|SPD]] a místními uskupeními Varnsdorf náš domov a Náš Varnsdorf. Zastupitelstvo města má 21 členů, rada je sedmičlenná.{{Citace elektronické monografie | url=http://varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=117 [309] => | titul= Varnsdorf:zastupitelstvo města [310] => | vydavatel = 2005 WebActive s.r.o [311] => | datum přístupu=2008-08-04}}{{Citace elektronické monografie | url=http://varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=118 [312] => | titul= Varnsdorf:Rada města [313] => | vydavatel = varnsdorf.cz [314] => | datum přístupu=2008-08-04}} [315] => [316] => === Vlajka a znak === [317] => Městský znak Varnsdorfu byl schválen usnesením zastupitelstva města dne 13. prosince 1880, zpracován byl malířem Augustinem Frindlem. Podoba znaku vychází z rodového erbu rytířů Welflů z Varnsdorfu. Popis znaku zní: ''v modrém štítu stříbrná šestiboká hvězda nad stříbrným stoupajícím půlměsícem; na štítu turnajská korunovaná přilbice s přikryvadly modro-stříbrnými; v klenotu stříbrný stoupající půlměsíc a stříbrná šestihrotá hvězda, na obou hrotech půlměsíce a horním hrotu hvězdy modře a stříbrně polcené pštrosí pero.''{{Citace periodika [318] => | příjmení = Kasík [319] => | jméno = Stanislav [320] => | periodikum = Děčínské vlastivědné zprávy, Časopis pro vlastivědu Děčínska a Šluknovska [321] => | rok = 1999 [322] => | ročník = IX [323] => | číslo = 4 [324] => | strany = 53 [325] => | issn = 1212-6918 [326] => }} Znak nebyl nikdy městu udělen, je považován za vydržený.Vlastivěda, str. 175. Když byl v roce 1961 Varnsdorfu udělen titul vzorné „Pohraničnické město“, uvažovalo se o vsunutí psí hlavy jako symbolu pohraničí do znaku města.{{Citace periodika [327] => | příjmení = Brožek [328] => | jméno = Aleš [329] => | titul = Varnsdorfská vlajka [330] => | periodikum = Děčínské vlastivědné zprávy, Časopis pro vlastivědu Děčínska a Šluknovska [331] => | rok = 1993 [332] => | ročník = IX [333] => | číslo = 2 [334] => | strany = 35 [335] => | poznámky = [dále jen Brožek] [336] => | issn = 1212-6918 [337] => }} List praporu tvoří dva pruhy, modrý a bílý. Poměr šířky k délce je 2:3 a v [[žerď]]ové části je bílá šestiboká hvězda nad bílým půlměsícem. Prapor byl udělen městu dne 4. června 1998 předsedou [[Parlament České republiky|Parlamentu České republiky]].{{Citace elektronické monografie | url=http://www.varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=2554 [338] => | titul= Varnsdorf:Městské symboly [339] => | vydavatel = varnsdorf.cz [340] => | datum přístupu=2008-08-04}} Vlajka je odvozena z barvy štítu (modrá) a barvy erbovní figury, která je bílá. Kdy byla varnsdorfská vlajka poprvé vyvěšena, nejde již dnes zjistit. Její první vyvěšení je doloženo z denního tisku v roce 1931.Brožek, str. 36. [341] => [342] => === Členství ve sdruženích === [343] => Město udržuje partnerské styky s [[Lužičtí Srbové|Lužickými Srby]], kteří žijí v dnešních německých státech Sasko a [[Braniborsko]]. Po válce v letech 1946 až 1949 ve městě působilo v budově dnešního [[Gymnázium Varnsdorf|Biskupského gymnázia]] Staškovo lužickosrbské gymnázium. V roce 1949 se přestěhovalo do Liberce a umožnilo získat gymnaziální vzdělání 800 dětem Lužických Srbů.{{Citace monografie [344] => | příjmení = Koch [345] => | jméno = Jurij [346] => | odkaz na autora = Jurij Koch [347] => | titul = Mandava Maudau 2005, Cesta do světa - Do Varnsdorfu/Swětova jězba do Warnoćic [348] => | vydání = 1 [349] => | vydavatel = Kruh přátel muzea Varnsdorf [350] => | místo = Varnsdorf [351] => | rok = 2005 [352] => | strany = 87–91 [353] => | isbn = [354] => }} Po roce 1989 byly snahy umožnit dětem Lužických Srbů studovat na českých středních školách. Ve Varnsdorfu se pořádaly koncerty Lužickosrbské filharmonie, byly zde výstavy děl lužickosrbských výtvarníků. Pořádala se setkání absolventů Staškova gymnázia, byly vydány sbírky lužickosrbské poezie. [355] => [356] => Město je členem [[Euroregion Nisa|Euroregionu Nisa]]{{Citace elektronické monografie [357] => | url = http://www.neisse-nisa-nysa.org/ [358] => | titul = Euroregion Neisse Nisa Nysa [359] => | vydavatel = Euroregion Neisse Nisa Nysa [360] => | datum přístupu = 2008-08-04 [361] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20171115071152/http://www.neisse-nisa-nysa.org/ [362] => | datum archivace = 2017-11-15 [363] => | nedostupné = ano [364] => }} a zakládajícím členem Mikroregionu Tolštejn,{{Citace elektronické monografie | url=http://www.varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=56 [365] => | titul= Varnsdorf:Mikroregion Tolštejn [366] => | vydavatel = varnsdorf.cz [367] => | datum přístupu=2008-08-01}} dále je členem Sdružení pro rozvoj Šluknovska.{{Citace elektronické monografie | url=http://www.varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=240 [368] => | titul= Sdružení pro rozvoj Šluknovska - Členové [369] => | vydavatel = varnsdorf.cz [370] => | datum přístupu=2008-08-04}} Má oficiální kontakty s městy v Malém minieuroregionu Mandava-Spréva.{{Citace elektronické monografie [371] => | url = http://sprs.sluknovsko.cz/miniregion.htm [372] => | titul = Malý EUROREGION Mandava - Spréva [373] => | vydavatel = Sdružení pro rozvoj Šluknovska [374] => | datum přístupu = 2008-08-04 [375] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081225162639/http://sprs.sluknovsko.cz/miniregion.htm [376] => | datum archivace = 2008-12-25 [377] => | nedostupné = ano [378] => }} S německým městem [[Seifhennersdorf]] proběhl projekt Hrádek-Burgsberg, záchrana výletní vyhlídkové restaurace na [[Hrádek (Šluknovská pahorkatina)|Hrádku]].{{Citace elektronické monografie | url=http://hradek.sluknovsko.cz/ [379] => | titul= Nadační fond Hrádek-Burgsberg Varnsdorf [380] => | vydavatel = hradek.sluknovsko.cz [381] => | datum přístupu=2008-08-04}} [382] => [383] => == Přírodní poměry == [384] => [[Soubor:Letecký pohled na Varnsdorf.JPG|náhled|vlevo|Letecký pohled na Varnsdorf, vlevo dole [[Kostel Proměnění Páně (Varnsdorf)|starokatolický kostel]], za ním závod Elite]] [385] => [386] => Varnsdorf se nachází v nejsevernější části Česka, v Ústeckém kraji (nejvýchodnější město kraje), v okrese Děčín, na jihovýchodě Šluknovského výběžku. Průměrná [[nadmořská výška]] města je 332 metrů.{{Citace elektronické monografie [387] => | url = http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=obec&kod=562882 [388] => | titul = Portál veřejné správy ČR [389] => | vydavatel = Ministerstvo vnitra [390] => | datum přístupu = 2009-01-17 [391] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081128221712/http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=obec&kod=562882 [392] => | datum archivace = 2008-11-28 [393] => | nedostupné = ano [394] => }} Nejvyššími body území města jsou vrchy [[Špičák (Rumburská pahorkatina)|Špičák]], [[Valy (Šluknovská pahorkatina)|Valy]] na katastru Studánky a [[Hrádek (Šluknovská pahorkatina)|Hrádek]]; nejnižším bodem je výtok [[Mandava|Mandavy]] z území Česka s nadmořskou výškou 310 metrů. Městem na katastru [[Studánka (Varnsdorf)|Studánky]] prochází hlavní evropské [[rozvodí]] mezi [[Severní moře|Severním]] a [[Baltské moře|Baltským mořem]]. [395] => [396] => Územím města protéká říčka [[Mandava]]. Dále se zde nachází [[Varnsdorfský rybník]] a prameny řeky [[Křinice (řeka)|Křinice]], která je odvodňována Labem do [[Severní moře|Severního moře]]. Další menší rybníky se nazývají Valčík, Valcha a Kočka. [397] => [398] => Varnsdorf leží na území [[Šluknovská pahorkatina|Šluknovské pahorkatiny]], kterou v oblasti města tvoří skalní [[žula|žulový]] podklad přikrytý [[spraš]]ovými a souvkovými [[jíl]]y z [[doba ledová|doby ledové]]. Město obklopují vrchy Špičák a Hrádek tvořené čedičem a znělcem. Na území města v době ledové zasahoval kontinentální ledovec ze [[Skandinávie]]. Pod vrcholem Špičáku se v 19. století zkoušelo dolování [[hnědé uhlí|hnědého uhlí]], jsou zde zachovány sloje s výskytem [[uhlí]] a [[Křemelina|diatomitů]].{{Citace monografie [399] => | příjmení = Přemysl [400] => | jméno = Brzák [401] => | příjmení2 = Fabiánek [402] => | jméno2 = Otakar [403] => | příjmení3 = Havránek [404] => | jméno3 = Petr [405] => | titul = Podzemí Šluknovska a Lužických hor [406] => | vydání = 1 [407] => | vydavatel = ZO ČSOP Netopýr Varnsdorf [408] => | místo = Varnsdorf [409] => | rok = 2007 [410] => | strany = 136 [411] => | isbn = 978-80-254-0668-7 [412] => }} [413] => Varnsdorf je otevřen od severu směrem do [[Sasko|Saska]], klima se proto odlišuje od klimatu ve vnitrozemí Čech a je mnohem více vystaveno [[oceánické podnebí|oceánickým]] vlivům. Srážkově je Varnsdorf díky své poloze bohatší, roční úhrn srážek je v dlouhodobém průměru 751 mm. Nejvyšší srážkový průměr ve Varnsdorfu má měsíc červen (85 mm), červenec (80 mm) a srpen (79 mm). Nejméně srážek spadne v únoru (47 mm) a v březnu (49 mm). Teplota vzduchu dosahuje dlouhodobého průměru 5,5 °C, lednový průměr je -4,4 °C, červencový je 15,3 °C. Proudění vzduchu je převážně severozápadní až západní. Varnsdorf leží na návětrné straně [[Lužické hory|Lužických hor]], proto se zde moc nevyskytují [[mlha|mlhy]] a [[inverze teploty vzduchu|inverze]].{{Citace monografie [414] => | titul = Město Varnsdorf [415] => | vydání = 1 [416] => | vydavatel = Městský úřad Varnsdorf [417] => | místo = Varnsdorf [418] => | rok = únor 2000 [419] => | strany = 14 [420] => }} [421] => [422] => == Území == [423] => [[Soubor:Varnsdorf-mapa.png|náhled|Mapa města Varnsdorf]] [424] => Varnsdorf se skládá ze tří částí (Studánka, [[Světliny 1.díl|Světliny 1.díl]] a Varnsdorf) a je dále členěn na 24 urbanistických obvodů a dvě [[katastrální území]]: Varnsdorf a [[Studánka (Varnsdorf)|Studánka u Rumburku]]. Varnsdorf vznikl v roce 1849 sloučením jednotlivých osad – Nového Varnsdorfu (vznikl roku 1689), [[Floriánsdorf]]u (1700), [[Karlsdorf]]u (1727), [[Starý Francentál|Starého Francentálu]] (1783) a [[Nový Francentál|Nového Francentálu]] (1800) – které se spojily v jednu obec. Osady měly název po členech rodiny Lichtenštejnů. Obec měla v roce 1849 9700 obyvatel, byla největší vesnicí v tehdejším Rakousku-Uhersku, která byla v roce 1868 povýšena na město. V roce 1980 byla k Varnsdorfu připojena náhorní obec Studánka. [425] => [426] => [[Katastrální území]] města Varnsdorf má výměru 26,21 [[kilometr čtvereční|km²]], z toho 10,85 km² tvoří [[zemědělství|zemědělská]] půda, 9,74 km² [[les]]ní půda, vodní plochy zabírají 0,31 km², zastavěné plochy zabírají 1,61 km² a ostatní plochy mají výměru 3,71 km². Území Varnsdorfu sousedí se saskými městy [[Seifhennersdorf]] a [[Großschönau (Sasko)|Großschönau]], katastrálním územím [[Studánka (Varnsdorf)|Studánka u Rumburku]] sousedí s [[Rumburk]]em, [[Krásná Lípa|Krásnou Lípou]], [[Rybniště]]m, [[Horní Podluží|Horním Podlužím]] a s [[Dolní Podluží|Dolním Podlužím]]. [427] => [428] => == Demografie == [429] => === Složení obyvatel === [430] => {| class="toccolours" align="right" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin:0 0 1em 1em; font-size: 95%;" [431] => |- [432] => ! colspan="2" bgcolor="#ccccff" align="center" | '''Varnsdorf'''
'''Počet obyvatel'''Vlastivěda, str. 192 [433] => |- [434] => | align="center" | '''Rok sčítání''' || align="center" | '''Počet obyvatel''' [435] => |- [436] => |1850 || 9 670 [437] => |- [438] => |1869 || 13 180 [439] => |- [440] => |1880 || 15 162 [441] => |- [442] => |1890 || 18 268 [443] => |- [444] => |1900 || 21 150 [445] => |- [446] => |1910 || 23 220 [447] => |- [448] => |1921 || 20 329 [449] => |- [450] => |1930 || 22 621 [451] => |- [452] => |1950 || 15 043 [453] => |- [454] => |1961 || 13 463 [455] => |- [456] => |1970 || 14 006 [457] => |- [458] => |1980 || 16 356 [459] => |- [460] => |1990 || 16 266 [461] => |- [462] => |2000 || 16 134 [463] => |- [464] => |2008 || 15 824 [465] => |- [466] => |2016 [467] => |15 611 [468] => |} [469] => V roce 1939 měl Varnsdorf kolem 21 tisíc obyvatel, z čehož naprostou většinu tvořili [[sudetští Němci]]. Většina varnsdorfských Němců byla na základě [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]] po druhé světové válce [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlena]], načež byli odsunutí obyvatelé částečně nahrazeni nově příchozími. V roce 1900 se k české národnosti z 23 051 obyvatel hlásilo osm lidí, v roce 1910 to bylo 456 občanů z 23 051 obyvatel, v roce 1921 zde bylo 1098 Čechů a v roce 1930 1 512 Čechů z 24 751 občanů. V roce 1947 mělo město asi 15 700 obyvatel, část z nich byli ovšem Němci zadržení na nucené práce, kteří později také emigrovali. Dle sčítání lidu v roce 2001 měl Varnsdorf 16 040 obyvatel, z toho se hlásilo 14 331 obyvatel k české národnosti, 638 k [[Slováci|slovenské]], 397 k [[Němci|německé]], 121 k [[Poláci|polské]], 118 k [[Vietnamci|vietnamské]], 24 k [[Moravané|moravské]], 22 k [[Ukrajinci|ukrajinské]] a 1 osoba k [[Slezané|slezské]] národnosti.{{Citace elektronické monografie| url=http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/562882?OpenDocument [470] => | titul= Sčítaní lidu, domů a bytů 2001 Varnsdorf [471] => | vydavatel = Český statistický úřad 2005 [472] => | datum přístupu=2008-07-30 [473] => }} [474] => [475] => [476] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 562882 Varnsdorf, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Varnsdorf roku 2011 [477] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 562882 Varnsdorf, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Varnsdorf roku 2011 [478] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 562882 Varnsdorf, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Varnsdorf roku 2011 [479] => [480] => [481] => === Náboženský život === [482] => [[Soubor:Varnsdorf kostel sv. Petra a Pavla 3.jpg|vlevo|náhled|Děkanský [[Kostel svatého Petra a Pavla (Varnsdorf)|kostel svatých Petra a Pavla]]]] [483] => Nejstarší zmínka o kostele na místě dnešního Varnsdorfu se našla v roce 1670 při zvětšování okna dnešního děkanského kostela; šlo o letopočet 1233 vytesaný v trámu.Palme, str. 70. V roce 1384 kostel patřil k [[Žitava|žitavskému]] děkanátu.Palme, str. 71. [484] => Za [[husitství|husitských válek]] se v kraji na místě dnešního Varnsdorfu šlechta spojovala s husity proti [[Horní Lužice|Horní Lužici]]. Varnsdorf však zůstal katolický až do roku 1511, kdy za kněze Lorenze Heidenreicha začal přijímat [[luteránství|luterskou víru]],Palme, str. 71. a roku 1535 již byl celý luteránský. Tak setrval celé století a kostel spravovali luterští [[pastor|pastoři]]. Po [[bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] se na rozdíl od vnitrozemí Čech ve Varnsdorfu nedařilo šířit katolictví, město bylo obsazeno střídavě švédskými a saskými vojsky. V roce 1631 uprchl pastor z Varnsdorfu do [[Seifhennersdorf]]u, kde spolu s pastorem z Rumburka [[křest|křtili]] a oddávali věřící z Varnsdorfu a Rumburku.Palme, str. 72. V Rumburku byl tehdy ustanoven katolický kněz, který se tam však kvůli přítomnosti švédských vojsk neodvážil zůstat. Až do roku 1653 se obyvatelé Varnsdorfu nechávali křtít [[protestantismus|protestantskými]] pastory v sousedním Sasku.Palme, str. 73. V této době se většina varnsdorfských obyvatel usadila v sousedním Sasku, kde tehdy vznikaly i nové vesnice, například [[Neusalza-Spremberg|Neusalza]] a [[Neugersdorf]]. [485] => [486] => Roku 1653 se Varnsdorf vrátil ke katolické víře, avšak ještě v roce 1657 byli zemřelí luterské víry na příkaz vrchnosti pohřbíváni mimo hřbitov. V roce 1715 měl kostel ve Varnsdorfu znovu vlastního faráře.Palme, str. 74. [487] => [[Soubor:Starokatolický kostel ve Varnsdorfu.JPG|náhled|vlevo|[[Kostel Proměnění Páně (Varnsdorf)|Starokatolický kostel ve Varnsdorfu]]]] [488] => V roce 1871 byla ve Varnsdorfu založena místní [[starokatolická církev]] na protest proti nově vyhlášenému [[dogma]]tu o [[papežská neomylnost|papežské neomylnosti]]; byla to jedna z prvních obcí této církve v rakouské monarchii.{{Citace elektronické monografie | url=http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/cirkve/_zprava/213140 [489] => | titul= Starokatolická církev [490] => | vydavatel = 2000 - 2008 Český rozhlas [491] => | datum přístupu=2008-09-09 [492] => }} V roce 1877 byla tato církev uznána státem a roku 1897 bylo do Varnsdorfu přeloženo její [[biskup]]ství z [[Vídeň|Vídně]].{{Citace elektronické monografie [493] => | url = http://www.starokatolicivdf.com/www/index.php?page=historie [494] => | titul = Historie Starokatolické církve [495] => | vydavatel = 2005 - 2007 Jakub Schneider [496] => | datum přístupu = 2009-02-12 [497] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160304213054/http://www.starokatolicivdf.com/www/index.php?page=historie [498] => | datum archivace = 2016-03-04 [499] => | nedostupné = ano [500] => }} Roku 1877 se ke starokatolické církvi ve Varnsdorfu hlásilo 2074 lidí. Jistý počet lidí se také hlásil k evangelické církvi, v roce 1883 jich bylo 306. [501] => [502] => V únoru 1894 byl katolický farní [[Kostel svatého Petra a Pavla (Varnsdorf)|kostel svatého Petra a Pavla]] povýšen na [[děkanát Varnsdorf|děkanský]] a farář ve Varnsdorfu má od té doby titul [[děkan]]a. V roce 1904 byl položen základní kámen [[Kostel svatého Karla Boromejského (Varnsdorf)|druhého katolického kostela]]. Za patrona kostela byl vybrán sv. [[Karel Boromejský]]; část Varnsdorfu, kde se měl kostel stavět, se jmenovala Karlsdorf. Stavbu novogotického kostela provázely finanční problémy, roku 1910 bylo rozhodnuto ponechat kostel s nedokončenou hranolovou věží v západním průčelí, která nikdy nebyla postavena. Kostel byl vysvěcen dne 3. září 1911. [503] => [504] => Při sčítání lidu v roce 2001 se z 16 040 obyvatel 2610 přihlásilo k nějakému vyznání, 12 741 bylo bez vyznání a 689 odmítlo na otázku odpovědět. Z uvedených 2610 věřících se 2011 přihlásilo k [[římskokatolická církev|římskokatolické církvi]]; jejich farní správu zajišťuje děkanství Varnsdorf. Katolická církev je také zřizovatelem katolického [[Gymnázium Varnsdorf|Gymnázia Varnsdorf]]. [505] => [506] => Historicky měla ve městě silnou pozici [[starokatolická církev]], byla však značně oslabena poválečným odsunem většiny německých věřících. Přesto stále působí místní farní obec a sociálně-pastorační středisko Communio Varnsdorf.{{Citace elektronické monografie [507] => | url = http://www.comvar.unas.cz/cirkev.php [508] => | titul = Communio Varnsdorf [509] => | datum přístupu = 2010-12-22 [510] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120117121317/http://www.comvar.unas.cz/cirkev.php [511] => | datum archivace = 2012-01-17 [512] => | nedostupné = ano [513] => }} Ve Varnsdorfu rovněž působí [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Varnsdorfu|sbor Českobratrské církve evangelické]] a sbor [[Apoštolská církev (Česko)|Apoštolské církve]].{{Citace elektronické monografie | url=http://www.e-cirkev.com/ [514] => | titul= Vítáme Vás v Apoštolské církvi ve Varnsdorfu! [515] => | vydavatel = Církev Apoštolská Varnsdorf [516] => | datum přístupu=2008-07-30 [517] => }} V roce 2008 vietnamská komunita ve Varnsdorfu otevřela první [[buddhismus|buddhistický]] chrám na území Česka.{{Citace elektronické monografie | url=http://www.buddhistchannel.tv/index.php?id=3,5874,0,0,1,0 [518] => | titul= Czech Republic first Buddhist temple opens [519] => | vydavatel = The Buddhist Chanell [520] => | datum přístupu=2008-07-30 [521] => }} [522] => [523] => == Kultura a pamětihodnosti == [524] => {{Viz též|Seznam kulturních památek ve Varnsdorfu}} [525] => === Divadlo a muzeum === [526] => [[Soubor:Divadlo ve Varnsdorfu.JPG|náhled|Budova divadla]] [527] => Divadlo ve Varnsdorfu zahájilo svou činnost roku 1952. Zprvu hrálo pod názvem Severočeské divadlo v Liberci – scéna Varnsdorf. V současnosti je varnsdorfské divadlo jediným kamenným divadlem ve Šluknovském výběžku. Na představení abonentních skupin sváží svozové autobusy návštěvníky z celého Šluknovského výběžku.{{Citace elektronické monografie [528] => | url = http://divadlo.varnsdorf.cz/content.php [529] => | titul = Městské divadlo Varnsdorf – úvod [530] => | vydavatel = varnsdorf.cz [531] => | datum přístupu = 2008-08-02 [532] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080626223559/http://divadlo.varnsdorf.cz/content.php [533] => | datum archivace = 2008-06-26 [534] => | nedostupné = ano [535] => }} [536] => [537] => [[Městské muzeum Varnsdorf|Městské muzeum ve Varnsdorfu]] vzniklo na počátku 20. století a v roce 1940 získalo své nynější sídlo v domě v Poštovní ulici s č. p. 415, postaveném roku 1834. V minulosti trpělo častým přerušováním činnosti a střídáním [[Kurátor sbírky|kurátorů]]. Většina sbírkových předmětů pochází již z doby před rokem 1945. Mezi nejcennější patří vzácné [[Koptové|koptské]] tkaniny či pozůstalost grafičky [[Hanka Krawcec|Hanky Krawcec]].{{Citace elektronické monografie [538] => | url = http://ces.mkcr.cz/cz/psb.php?idpsb=1729 [539] => | titul = Sbírka Oblastního muzea Děčín [540] => | vydavatel = Ministerstvo kultury České republiky [541] => | datum přístupu = 2008-08-02 [542] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070927231914/http://ces.mkcr.cz/cz/psb.php?idpsb=1729 [543] => | datum archivace = 2007-09-27 [544] => | nedostupné = ano [545] => }} [546] => [547] => V současné době je budova muzea v havarijním stavu, působením dřevokazné [[houby]] a dalších biotických vlivů jsou vážně poškozeny nosné stropní [[trám]]y. Byly uzavřeny výstavní prostory v prvním patře a [[depozitář]] byl přestěhován do přízemí, aby nedošlo k nenávratnému poškození vystavovaných předmětů. Po dobu [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstrukce]] poskytlo město na uložení sbírkových předmětů objekt č. p. 2574 v ulici Legií, bývalé dětské a hudební oddělení knihovny.{{Citace periodika [548] => | příjmení = [549] => | jméno = [550] => | autor = [551] => | odkaz na autora = [552] => | spoluautoři = [553] => | titul = [554] => | periodikum = Hlas Severu [555] => | odkaz na periodikum = [556] => | rok = 2008 [557] => | měsíc = září [558] => | ročník = 27 [559] => | číslo = 17 [560] => | strany = 1 [561] => | url = [562] => | issn = [563] => }} [564] => [565] => === Stavební památky === [566] => {{Viz též|Seznam budov ve Varnsdorfu}}[[Soubor:Sloup Nejsvětější Trojice Varnsdorf.jpg|náhled|vlevo|Sloup [[Nejsvětější Trojice]] v ulici Pohraniční stráže]] [567] => Na území města se nachází pět [[kostel]]ů. Nejstarším kostelem je [[Kostel svatého Petra a Pavla (Varnsdorf)|děkanský kostel svatého Petra a Pavla]], který stojí na místě původního kostela ze 13. století. Základní kámen dnešního kostela byl položen v roce 1766. Stavba byla dokončena v letech 1774 až 1776, zdržovaly ji spory. [[Kostel Proměnění Páně (Varnsdorf)|Starokatolický kostel Proměnění Páně]] pochází z roku 1875. V kostele je mramorová socha a [[Reliéf (sochařství)|basreliéf]] [[Tři králové|Tří králů]] od varnsdorfského umělce Vincence Pilze. Základní kámen [[Kostel svatého Karla Boromejského (Varnsdorf)|kostela sv. Karla Boromejského]] byl slavnostně posvěcen 23. května 1904, hned druhý den se začalo stavět. Stavba pokračovala s přestávkami do roku 1911, dne 3. září toho roku byl kostel vysvěcen. [[Červený kostel (Varnsdorf)|Evangelický kostel]] se začal stavět v roce 1904 a byl vysvěcen v roce 1905. V místní části Studánka je pseudorománský kostel svatého [[František z Assisi|Františka z Assisi]]. [568] => [569] => Varnsdorf se nachází v krajině [[podstávkový dům|podstávkových domů]]. Dle sčítání v roce 2002 jich z celkového počtu 19 tisíc je v samotném Varnsdorfu 243 a ve Studánce 91.{{Citace elektronické monografie | url=http://www.varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=82 [570] => | titul= Varnsdorf: Podstávkové domy [571] => | vydavatel = varnsdorf.cz [572] => | datum přístupu=2008-07-30 [573] => }} Podstávkové domy ukazují způsob života původních obyvatel Varnsdorfu, prostých sedláků, [[tkadlec|tkalců]] a řemeslníků. U silnice mezi Varnsdorfem a Studánkou se nachází Švédská mohyla. Vyznačuje místo, kde se střetla švédská a císařská vojska za [[třicetiletá válka|třicetileté války]]. [574] => [575] => Vyhlídkovou věž s restaurací na [[Hora|vrcholu]] [[Hrádek (Šluknovská pahorkatina)|Hrádku]] postavili v roce 1904 varnsdorfští členové Horského spolku pro nejsevernější Čechy. V druhé polovině 20. století začal objekt chátrat, hrozila jeho fyzická likvidace. Na záchranu byl založen v roce 2000 [[Nadace|Nadační]] fond Hrádek-Burgsberg Varnsdorf. V roce 2003 byla otevřena vyhlídková věž s unikátní [[střecha|střechou]] z [[Glazura|glazovaných]] bobrovek, k jejichž nákupu pomohly i peníze z veřejné sbírky „Kup si svoji bobrovku“. Vyhlídková věž je vysoká 29 metrů.{{Citace periodika [576] => | příjmení = Semerák [577] => | jméno = Josef [578] => | autor = [579] => | odkaz na autora = [580] => | spoluautoři = [581] => | titul = [582] => | periodikum = Dovolená pro Vás [583] => | odkaz na periodikum = [584] => | rok = 2006 [585] => | měsíc = listopad [586] => | ročník = I. [587] => | číslo = 41 [588] => | strany = 8 [589] => | url = [590] => | issn = [591] => }} [592] => [593] => Ve Varnsdorfu dále je dům č. p. 512 v klasicistně [[empír]]ovém stylu, [[secese|secesní]] zástavba z počátku 20. století a vily v [[historismus (umění)|historizujícím]] stylu.{{Citace elektronické monografie | url=http://www.varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=34 [594] => | titul= Varnsdorf: Památky [595] => | vydavatel = varnsdorf.cz [596] => | datum přístupu=2008-07-30 [597] => }} Na vrcholu Hrádku je opravená vyhlídková restaurace, která v roce 2005 získala první místo v soutěži Fasáda roku.{{Citace elektronické monografie [598] => | url = http://si.vega.cz/clanky/fasada-roku-2005-vysledky-vyhlaseny/ [599] => | titul = Fasáda roku 2005 – výsledky vyhlášeny [600] => | vydavatel = Stavebnictví a interiér [601] => | datum přístupu = 2008-07-30 [602] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080507232416/http://si.vega.cz/clanky/fasada-roku-2005-vysledky-vyhlaseny/ [603] => | datum archivace = 2008-05-07 [604] => | nedostupné = ano [605] => }} Ve městě jsou dále drobné sakrální památky jako zvonička na Pěnkavčím vrchu, Lichtenštejnské kameny, kříž Nejsvětější trojice v Bratislavské ulici. [[Almanach]] ke 140. výročí povýšení Varnsdorfu na město uvádí 17 opravených drobných sakrálních památek.{{Citace monografie [606] => | příjmení = Milan [607] => | jméno = Šebek [608] => | odkaz na autora = [609] => | titul = Almanach ke 140. výročí povýšení Varnsdorfu na město [610] => | vydání = 1 [611] => | vydavatel = Město Varnsdorf [612] => | místo = Varnsdorf [613] => | poznámka = [614] => | rok = 2008 [615] => | strany = 80 až 82 [616] => | isbn = [617] => }} K drobným památkám také patří [[meteorologický sloup]] umístěný v parku u ulice Národní. Objekt vznikl před rokem 1930.{{Citace monografie [618] => | příjmení = TYDLITÁT [619] => | jméno = René [620] => | příjmení2 = TREJBAL [621] => | jméno2 = Jan [622] => | titul = Povětrnostní sloupy: Průvodce po objektech drobné architektury s meteorologickými přístroji [623] => | vydání = 1 [624] => | vydavatel = Český hydrometeorologický ústav [625] => | místo = Praha [626] => | rok vydání = 2019 [627] => | počet stran = 276 [628] => | strany = 175–176 [629] => | isbn = 978-80-87577-97-4 [630] => }} [631] => [632] => === Přírodní památky === [633] => Do katastru místní části Studánka zasahuje [[Světlík (přírodní rezervace)|přírodní rezervace Světlík]], zaujímající stejnojmenný rybník s okolím. Na území města je chráněno 12 památných stromů (stav 2012), mj. [[Varnsdorfská hruška]], [[Topol u varnsdorfského nádraží]] či [[Dub v Kostelní ulici]].{{Citace elektronické monografie | titul = Registr objektů ÚSOP | url = http://drusop.nature.cz/ | datum vydání = | datum přístupu =12.11.2012 | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny}} [634] => [635] => === Kulturní život === [636] => Kultura ve městě Varnsdorf je těsně spjata jak s německou kulturou, tak i s kulturou Lužických Srbů. Ve Varnsdorfu působil lužickosrbský hudební skladatel [[Bjarnat Krawc]] a jeho dcera, malířka [[Hanka Krawcec]], kterým město po druhé světové válce poskytlo azyl. [637] => [638] => Kultura ve městě je spjata s městským divadlem, s Centrem Panorama Varnsdorf a s městskou knihovnou. Ve městě je několik [[galerie umění|galerií]] – galerie D městského divadla, galerie Na schodech v Biskupském gymnáziu, galerie Úsměv ve zdravotním středisku HEL&P v Erbenově ulici, galerie Na ochozu v Městském muzeu, galerie Na radnici na Městském úřadě ve Varnsdorfu, galerie Liduška na ZUŠ a galerie Na rozcestí Kulturního domu Rozkrok.{{Citace elektronické monografie [639] => | url = http://www.luzickeprehledy.cz/rozkrok/ [640] => | titul = Lužické přehledy – ROZKROK [641] => | vydavatel = luzickeprehledy.cz [642] => | datum přístupu = 2008-07-30 [643] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20081201062516/http://www.luzickeprehledy.cz/rozkrok/ [644] => | datum archivace = 2008-12-01 [645] => | nedostupné = ano [646] => }} [647] => [[Soubor:Knihovna varnsdorf.JPG|náhled|Budova Městského centra kultury a vzdělávání v průběhu rekonstrukce v srpnu 2008]] [648] => Centrum Panorama působí v budově 70 mm [[kino|kina]] Varnsdorf, jež bylo v provozu od roku 1971 do roku 1991, kdy do něj začalo zatékat. Znovu bylo otevřeno dne 5. února 2005. Kino dostává atraktivní tituly krátce po celorepublikové premiéře, konaly se zde i celorepublikové premiéry a předpremiéry filmů.{{Citace elektronické monografie | url=http://www.centrumpanorama.cz/historie.html [649] => | titul= Centrum Panorama [650] => | vydavatel = centrumpanorama.cz [651] => | datum přístupu=2008-07-30 [652] => }}{{Citace elektronické monografie | url=http://www.varnsdorf.cz/files/hs/hs_2006-02.pdf [653] => | druh nosiče = PDF [654] => | titul= Hlas Severu, Centrum Panorama [655] => | vydavatel = Město Varnsdorf [656] => | datum přístupu=2008-07-30 [657] => }} Kino stále promítá [[Filmový pás|70 mm film]]. [658] => První půjčovna knih ve Varnsdorfu byla již roku 1810 na [[fara|faře]]. První [[knihovna (instituce)|knihovna]] byla založena v roce 1874 s 1400 knihami. Městská knihovna byla založena v roce 1945. Nejprve byla knihovna v Národní ulici 516, dále v nedalekém č. p. 512, kde byla do roku 1994. Od té doby byla do roku 2004 v Karlově ulici č. p. 1745. Od roku 2004 do roku 2009 byla knihovna v ulici T. G. Masaryka č. p. 1838. Knihovna ve Varnsdorfu má v současné době tři oddělení, pro dospělé, děti a hudební.{{Citace monografie [659] => | příjmení = Matysová [660] => | jméno = Veronika [661] => | odkaz na autora = Veronika Matysová [662] => | titul = Almanach ke 140. výročí povýšení Varnsdorfu na město [663] => | vydání = 1 [664] => | vydavatel = Město Varnsdorf [665] => | místo = Varnsdorf [666] => | poznámka = [667] => | rok = 2008 [668] => | strany = 101 až 102 [669] => | isbn = [670] => | rok vydání = [671] => | počet stran = [672] => | příjmení2 = [673] => | jméno2 = [674] => }} Dětské oddělení bylo do roku 2009 v ulici Legií 2574. V současné době spravuje knihovna kolem 90 000 knih, převážně v [[čeština|češtině]], ale i v [[němčina|německém]] a [[Lužická srbština|lužickosrbském]] jazyce.{{Citace elektronické monografie [675] => | url = http://www.mkvdf.cz/cz/index.htm [676] => | titul = Městská knihovna Varnsdorf [677] => | vydavatel = 2002 Webactive s.r.o. [678] => | datum přístupu = 2008-07-30 [679] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080729202620/http://www.mkvdf.cz/cz/index.htm [680] => | datum archivace = 2008-07-29 [681] => | nedostupné = ano [682] => }} Vyvíjí i vlastní publikační činnost{{Citace elektronické monografie [683] => | url = http://www.mkvdf.cz/cz/5-publikace.htm [684] => | titul = Publikační činnost [685] => | vydavatel = 2002 Webactive s.r.o. [686] => | datum přístupu = 2008-07-30 [687] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080622012157/http://www.mkvdf.cz/cz/5-publikace.htm [688] => | datum archivace = 2008-06-22 [689] => | nedostupné = ano [690] => }} a pořádá soutěž Literární Varnsdorf{{Citace elektronické monografie | url=http://www.varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=3327 [691] => | titul= Varnsdorf: Literární Varnsdorf úspěšně uzavřen [692] => | vydavatel = 2002 Webactive s.r.o. [693] => | datum přístupu=2008-07-30 [694] => }} ve spolupráci s poetickým studiem Doteky. V roce 2009 se přestěhovala do rekonstruovaného Městského centra kultury a vzdělávání, kde je i Městské informační středisko a oddělení [[lužickosrbská literatura|lužickosrbské literatury]] a [[německá literatura|německé literatury]]. V Městském centru je i Dům dětí a mládeže. Součástí knihovny je i projekt nazvaný „Varnsdorf – centrum setkávání Euroregionu čtyř kultur“. Chodba knihovny ve druhém patře slouží k výměnným výstavám výtvarných děl.{{Citace elektronické monografie | url=http://www.varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=3422 [695] => | titul= Městské centrum kultury a vzdělávání finišuje [696] => | vydavatel = varnsdorf.cz [697] => | datum přístupu=2008-07-30 [698] => }} [699] => [700] => Ve Varnsdorfu se pořádá Varnsdorfské hudební léto, Volba Miss severu, lidová slavnost Rampušačka, dětská literární soutěž Drápanda, akce Kruhu přátel muzea, celostátní festival scénického tance Tanambourrée. Působí zde i Varnsdorfská komorní filharmonie, která se v roce 2021 spojila s Rumburským komorním orchestrem pod novým názvem Komorní orchestr Šluknovska{{Citace elektronického periodika [701] => | titul = Komorní orchestr Šluknovska [702] => | periodikum = www.zusvarnsdorf.cz [703] => | url = http://www.zusvarnsdorf.cz/hudebni-obor/vkf [704] => | datum přístupu = 2022-04-01 [705] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20220401161228/http://www.zusvarnsdorf.cz/hudebni-obor/vkf [706] => | datum archivace = 2022-04-01 [707] => }} a amatérské vokální Sdružení Kvíltet Varnsdorf.{{Citace elektronické monografie [708] => | url = http://www.kviltet.cz/ [709] => | titul = Kvíltet [710] => | datum přístupu = 2022-04-01 [711] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20211205094612/http://kviltet.cz/ [712] => | datum archivace = 2021-12-05 [713] => | nedostupné = [714] => }} Kulturní akce se pořádají i v Pizzerii Prishtina, Studentském centru Střelnice a v Tanečním sále Lidová zahrada. V [[Gymnázium Varnsdorf|Biskupském gymnáziu]] je aula, která je jednou z nejhezčích koncertních síní v okolí. Pořádají se zde koncerty [[Klasická hudba|vážné hudby]]. [715] => [716] => === Spolky === [717] => Před druhou světovou válku bylo ve Varnsdorfu mnoho [[spolek|spolků]]; již v roce 1869 jich zde bylo 19. Nejvýznamnější z nich byl pěstitelský spolek, který v roce 1895 provedl sčítání ovocných stromů ve městě, bylo jich tehdy napočítáno 25 tisíc. V roce 1913 bylo ve městě 206 spolků.{{Citace monografie [718] => | příjmení = Kavanová [719] => | jméno = Věra [720] => | titul = Výbor z Varnsdorfské kroniky Aloise Palmeho a jeho pokračovatelů [721] => | vydání = 1 [722] => | vydavatel = Regia Varnsdorf [723] => | místo = Varnsdorf [724] => | rok = 1993 [725] => | strany = 20 [726] => }} [727] => [728] => Po odsunu německého obyvatelstva se zde zájmová činnost velmi rychle obnovila. Jmenovat lze např. [[Aeroklub]] Varnsdorf, který zde fungoval od roku 1945 do roku 1958, kdy pozemky klubu připadly [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]].{{Citace monografie [729] => | příjmení = Sedláček [730] => | jméno = Jaroslav [731] => | příjmení2 = [732] => | jméno2 = [733] => | titul = Aeroklub Varnsdorf 1945-1958 [734] => | vydání = 1 [735] => | vydavatel = Kruh přátel muzea Varnsdorf [736] => | místo = Varnsdorf [737] => | rok vydání = 2001 [738] => | počet stran = 62 [739] => | strany = [740] => | isbn = 80-238-7139-0 [741] => }} [742] => [743] => Dnes je ve Varnsdorfu aktivní spolek [[Kruh přátel muzea Varnsdorf]]; v jeho rámci působí osm klubů: Klub historiků a historických staveb, Klub přátel výtvarného umění, Klub fotografů, Minerálklub, Klub sběratelů, FASCIKL – fantasy a sci-fi klub, Šachový klub a Přírodovědný klub.{{Citace monografie [744] => | příjmení = [745] => | jméno = [746] => | odkaz na autora = [747] => | titul = Mandava 2006, Vlastivědné čtení z Varnsdorfu a Šluknovského výběžku [748] => | vydání = 1 [749] => | vydavatel = Kruh přátel muzea Varnsdorf [750] => | místo = Varnsdorf [751] => | rok = 2006 [752] => | strany = 132 až 143 [753] => }} Počet členů spolku se pohybuje kolem dvou set.{{Citace elektronické monografie [754] => | url = http://www.dejiny.nln.cz/archiv/2007/042007-11.html [755] => | titul = Na břehu říčky Mandavy neroste jen Elite [756] => | vydavatel = dejiny.nln.cz [757] => | datum přístupu = 2008-08-02 [758] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080307143216/http://dejiny.nln.cz/archiv/2007/042007-11.html [759] => | datum archivace = 2008-03-07 [760] => | nedostupné = ano [761] => }} [762] => [763] => Dále je ve Varnsdorfu aktivní Sbor dobrovolných hasičů Varnsdorf, který se v roce 2004 stal vítězem soutěže o nejlepší internetové stránky dobrovolných hasičů v ČR.{{Citace elektronické monografie | url=http://hasici.varnsdorf.cz/ [764] => | titul= Hasiči.Varnsdorf.cz [765] => | vydavatel = hasici.varnsdorf.cz [766] => | datum přístupu=2008-08-02 [767] => }} Ve městě pracuje základní organizace [[Český zahrádkářský svaz|Českého zahrádkářského svazu]] a místní organizace [[Český rybářský svaz|Českého rybářského svazu]].Palme, str. 108–111. Zájemci o ekologii se mohou sdružovat v základní organizaci [[Český svaz ochránců přírody|Českého svazu ochránců přírody]] Netopýr Varnsdorf.{{Citace elektronické monografie [768] => | url = http://www.sevnetopyr.wz.cz/ [769] => | titul = SEV netopýr - ČSOP Varnsdorf [770] => | vydavatel = sevnetopyr.wz.cz [771] => | datum přístupu = 2008-08-02 [772] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20060502001647/http://www.sevnetopyr.wz.cz/ [773] => | datum archivace = 2006-05-02 [774] => | nedostupné = ano [775] => }} Středisko vydalo i publikaci o podzemí Šluknovského výběžku a Lužických hor.{{Citace elektronické monografie | url=http://www.varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=2943 [776] => | titul= Podzemí Šluknovska a Lužických hor [777] => | vydavatel = varnsdorf.cz [778] => | datum přístupu=2008-08-02 [779] => }} [780] => [781] => === Sport === [782] => Ze sportovních oddílů ve městě má nejpočetnější členskou základnu TJ Slovan Varnsdorf.{{Citace elektronické monografie | url=http://www.tjslovanvarnsdorf.cz/ [783] => | titul= TJ Slovan Varnsdorf [784] => | vydavatel = tjslovanvarnsdorf.cz [785] => | datum přístupu=2008-07-30 [786] => }} Nejpočetnější oddíl je basketbalový, dále tenisový, oddíl lyžování, volejbalu a zápasu. Ve městě působí dále Horolezecký klub Varnsdorf,{{Citace elektronické monografie | url=http://www.horovarnsdorf.estranky.cz/ [787] => | titul= Horolezecký klub Varnsdorf [788] => | vydavatel = horovarnsdorf.estranky.cz [789] => | datum přístupu = 2008-07-30 [790] => }} [[florbal]]ový klub SK Paintball Varnsdorf,{{Citace elektronické monografie [791] => | url = http://www.skpaintballvarnsdorf.wgz.cz/ [792] => | titul = SK PAINNTBALL VARNSDORF [793] => | vydavatel = skpaintballvarnsdorf.wgz.cz [794] => | datum přístupu = 2008-07-30 [795] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080626130725/http://skpaintballvarnsdorf.wgz.cz/ [796] => | datum archivace = 2008-06-26 [797] => | nedostupné = ano [798] => }} TJ Sokol Varnsdorf, zabývající se zápasem,{{Citace elektronické monografie [799] => | url = http://mail.sokol-cos.cz/COS/testweb.nsf/0/C3B35108182AFAD1C1256F66000D40F8?OpenDocument&cat=Sokol%20v%20kraj%C3%ADch [800] => | titul = Česká Obec Sokolská – T.J.Sokol Varnsdorf [801] => | vydavatel = [802] => | datum přístupu = 2008-07-30 [803] => }}{{Nedostupný zdroj}} a další malé sportovní kluby. [804] => [805] => Kopaná ve městě je spojena s [[FK Varnsdorf]], který hraje [[2. česká fotbalová liga|2. českou fotbalovou ligu]].{{Citace elektronického periodika [806] => | titul = Hlavní strana :: Fotbalový klub Varnsdorf a.s. [807] => | periodikum = fkvarnsdorf.cz [808] => | url = http://www.fkvarnsdorf.cz/ [809] => | datum přístupu = 2020-03-29 [810] => }} Hokejisté jsou sdruženi v [[HC TS Varnsdorf]].{{Citace elektronické monografie [811] => | url = http://www.hcvarnsdorf.cz/web/cz/index.php [812] => | titul = HC Varnsdorf - hokejový klub [813] => | vydavatel = hcvarnsdorf.cz [814] => | datum přístupu = 2008-07-30 [815] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080602105041/http://www.hcvarnsdorf.cz/web/cz/index.php [816] => | datum archivace = 2008-06-02 [817] => | nedostupné = ano [818] => }} Ve městě působí klub tradičního karate, který má úspěchy i na mezinárodním poli.{{Citace elektronické monografie [819] => | url = http://www.karate-znamenacek.cz/clanek/nasi-clenove---varnsdorf/ [820] => | titul = Karate Znamenáček - Česká Lípa,Děčín,Varnsdorf [821] => | vydavatel = karate-znamenacek.cz [822] => | datum přístupu = 2008-07-30 [823] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080917213841/http://www.karate-znamenacek.cz/clanek/nasi-clenove---varnsdorf/ [824] => | datum archivace = 2008-09-17 [825] => | nedostupné = ano [826] => }} [827] => [828] => Atleti mají svůj oddíl pod TJ Slovan Varnsdorf, většinou trénují na stadionu v Kotlině, kde se nachází polytanová dráha. Běžecký kroužek Varnsdorf nabízí možnost společných výběhů a tréninků pro dobrou kondici i závody, na které se členové této skupiny vypravují v rámci regionu i republiky. [829] => [830] => Město má plavecký areál{{Citace elektronické monografie [831] => | url = https://www.regiavdf.cz/bazen/2 [832] => | vydavatel = regiavdf.cz [833] => | datum_přístupu = 2021-06-16 [834] => }} s krytým bazénem, saunou, parní komorou, vířivkou a tobogánem, sportovní halu, atletický a fotbalový stadión{{Citace elektronické monografie [835] => | titul = Fotbalový a atletický stadion Varnsdorf [836] => | url = https://www.regiavdf.cz/fotbalovy-stadion/8?week=14&year=2020 [837] => | vydavatel = regiavdf.cz [838] => | datum_přístupu = 2021-06-16 [839] => }} či tenisové kurty. Příznivci lyžování využívají lyžařské areály na Jedlové,{{Citace elektronické monografie [840] => | titul = Ski areál [841] => | url = http://www.sport-jedlova.cz/ski-areal.asp [842] => | vydavatel = sport-jedlova.cz [843] => | datum_přístupu = 2021-06-16 [844] => }} kde je noční osvětlení a v Horním Podluží{{Citace elektronické monografie [845] => | titul = Ski areál Horní Podluží [846] => | url = https://www.ski-podluzi.cz/ [847] => | vydavatel = https://www.ski-podluzi.cz/ [848] => | datum_přístupu = 2021-06-16 [849] => }} s umělým zasněžováním a večerním lyžováním. [850] => [851] => [852] => Soubor:Varnsdorf, Sportovní hala.JPG|Sportovní hala ve Varnsdorfu se zasněženou atletickou dráhou [853] => Soubor:SK Slovan Varnsdorf, Moravská 2688, 40747, Varnsdorf, Děčín, Česká republika - panoramio.jpg|Fotbalový a atletický stadion v Kotlině [854] => |Krytý plavecký bazén Varnsdorf [855] => [856] => [857] => == Hospodářství a infrastruktura == [858] => === Doprava === [859] => Varnsdorf leží mimo hlavní dopravní cesty. Místní částí Studánka prochází [[Silnice I/9|silnice číslo 9]] vedoucí z vnitrozemí Čech na hranici s Německem, ve městě jsou dva silniční [[hraniční přechod|přechody]] do Německa. Do samotného Varnsdorfu vedou silnice druhé třídy číslo [[Silnice II/264|264]] a [[Silnice II/265|265]]. [860] => [861] => Varnsdorfem vedou železniční tratě [[železniční trať Rybniště–Varnsdorf|Rybniště–Varnsdorf]] a peážní trať [[Železniční trať Mittelherwigsdorf – Varnsdorf – Eibau|Mittelherwigsdorf–Eibau]], na kterých se v jihovýchodní části města nachází [[Varnsdorf (nádraží)|stanice Varnsdorf]]. Přes Varnsdorf jezdí osobní vlaky společnosti [[Die Länderbahn]] z [[Liberec|Liberce]] přes [[Žitava|Žitavu]] do [[Seifhennersdorf]]u a do Varnsdorfu vlaky [[České dráhy|Českých drah]] z [[Rybniště]]. Na peážní trati do [[Seifhennersdorf]]u je druhé varnsdorfské nádraží, Starý Varnsdorf (nynější Varnsdorf staré nádraží), kde vlaky po druhé světová válce nestavily, protože peážní i mezinárodní doprava byla v květnu 1945 zastavena. Provoz vlaků mezi Hrádkem nad Nisou a Varnsdorfem začal znovu až 30. prosince 1950. Přímé peážní spojení mezi Libercem a Varnsdorfem fungovalo od 1. dubna 1951.Citace z Ohlédnutí za peážní dopravou v Trojzemí: Osobní hraniční přechod v Zittau byl otevřen teprve 6. dubna 1977, výstup a nástup cestujících do peážních vlaků byl v Zittau povolen od 23. května 1982.[http://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/3744-Ohlednuti-za-peazni-dopravou-v-Trojzemi/] a po roce 1990 je opět v provozu. Navíc na trati vznikla i soukromá zastávka Varnsdorf-pivovar Kocour u [[Minipivovar Kocour|stejnojmenného minipivovaru]] zřízená jeho majitelem Josefem Šustou, první zastávka v Česku zaplacená fyzickou osobou.{{Citace elektronického periodika [862] => | příjmení = [863] => | jméno = [864] => | titul = Česko má první soukromou železniční zastávku. Má lákat lidi na pivo [865] => | periodikum = iDNES.cz [866] => | vydavatel = [867] => | url = https://ekonomika.idnes.cz/zastavka-varnsdorf-pivovar-kocour-duj-/eko-doprava.aspx?c=A140124_113936_eko-doprava_neh [868] => | datum vydání = 2014-01-24 [869] => | url archivu = [870] => | datum přístupu = 2018-12-16 [871] => }}{{Citace elektronického periodika [872] => | příjmení = Herbach [873] => | jméno = Jens [874] => | titul = Sachsenschiene.de – Eisenbahnen in Sachsen [875] => | periodikum = www.sachsenschiene.net [876] => | url = http://www.sachsenschiene.net/bahn/sta/sta1618.htm [877] => | datum přístupu = 2018-09-12 [878] => }} [879] => [880] => [[Soubor:Quick Bus.JPG|náhled|vlevo|Minibus Mercedes 616CDI Sprinter varnsdorfského dopravce Quick Bus na lince Rumburk – Praha]] [881] => [[Soubor:Letecký pohled na nádraží Varnsdorf.JPG|náhled|Letecký pohled na nádraží a závod Velveta]] [882] => [883] => První autobusová linka ve Varnsdorfu byla uvedena do provozu 15. května 1910 na exteritoriální trase přes saský Seifhennersdorf do Rumburka.{{Citace periodika [884] => | příjmení = Němec [885] => | jméno = Jan [886] => | periodikum = Děčínské vlastivědné zprávy, Časopis pro vlastivědu Děčínska a Šluknovska [887] => | rok = 2004 [888] => | ročník = XIV [889] => | číslo = 2 [890] => | strany = 20 [891] => | issn = 1212-6918 [892] => }} Autobusová linka do Prahy je v provozu od roku 1948.Fiala, str. 34. [893] => Regionální dopravu zajišťoval až do 90. let krajský podnik [[Československá státní automobilová doprava|ČSAD]] KNV Ústí nad Labem, po privatizaci jeho transformovaný nástupce [[ČSAD BUS Ústí nad Labem]], později [[DPÚK|Dopravní podnik Ústeckého kraje]] a. s. Při [[Autobusová doprava v závazku veřejné služby v Ústeckém kraji|krizi autobusové dopravy v kraji]] v roce 2006 provozoval linkovou autobusovou dopravu v oblasti (bez platných licencí, formálně jako příležitostnou dopravu, bez placení jízdného) na objednávku Ústeckého kraje podnik [[ČSAD Semily]] (nyní [[BusLine]]) Ve výběrovém řízení na nového dopravce koncem roku 2006 byla nabídka původního dopravce (DP Ústeckého kraje) vyřazena pro nesplnění podmínek; [[Quick Bus]] se sice umístil na prvním místě, ale „neposkytl potřebnou součinnost k uzavření smlouvy“, a kraj proto smlouvu o zajištění základní dopravní obslužnosti na Šluknovsku v letech 2007–2014 uzavřel s ČSAD Semily,{{Citace elektronické monografie [894] => | url = http://www.csadsm.cz/ozn061211.asp [895] => | titul = Rozhodnutí o změně přidělení koncese a vyloučení zájemců [896] => | vydavatel = csadsm.cz [897] => | datum přístupu = 2008-01-29 [898] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080125063831/http://www.csadsm.cz/ozn061211.asp [899] => | datum archivace = 2008-01-25 [900] => | nedostupné = ano [901] => }}{{Citace elektronické monografie | url=http://www.kr-ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1203654&query=usnesení+rady&p1=84858 [902] => | titul= Usnesení z 67. schůze Rady Ústeckého kraje - II. volební období 2004 - 2008 konané dne 11.12.2006 [903] => | vydavatel = Ústecký kraj [904] => | datum přístupu = 2008-01-29 [905] => }} Od roku 2015 autobusovou dopravu provozuje společnost Autobusy Karlovy Vary, která bude zajišťovat provoz do roku 2024. Linku do Prahy provozuje od 1. ledna 2005 společnost Quick Bus.{{Citace elektronické monografie | url=http://www.quickbus.cz/ [906] => | titul= Quick Bus a. s. [907] => | vydavatel = quickbus.cz [908] => | datum přístupu = 2008-07-30 [909] => }}{{Citace elektronické monografie | url=http://www.varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=3054 [910] => | titul= Společnost QuickBus rozšiřuje služby [911] => | vydavatel = 2005 WebActive s.r.o. [912] => | datum přístupu = 2009-01-29 [913] => }} V minulosti používala minibusy, nyní jsou nasazeny klasické dálkové autobusy. Do Prahy jezdila BusLine, od roku 2017 část jejích linek převzala ČSAD Česká Lípa. Do Prahy jezdí párkrát týdně také dopravce Josef Hemelík. [914] => [915] => [[Městská autobusová doprava v Ústeckém kraji#Varnsdorf|Městská autobusová doprava ve Varnsdorfu]] je tvořena jednou okružní trasou. Dopravce ČSAD BUS Ústí nad Labem (později [[DPÚK|Dopravní podnik Ústeckého kraje]]) ji provozoval pod regionálním číslem 510460. Od 8. ledna 2007 začal linku provozovat podnik [[ČSAD Semily]] už jako městskou linku s číslem 515001. Od začátku července 2007 na základě rozhodnutí rady města začal dopravu na městské lince pod číslem 515002 a o 50 % posílenou provozovat Quick Bus. Od roku 2015 do července roku 2022 ji provozoval pod číslem 512'''191''' dopravce Autobusy Karlovy Vary a. s. V současné době (od r. 2022) provozuje linku pod stejným číslem Dopravní společnost Ústeckého kraje. [916] => [917] => === Turistika === [918] => Z Varnsdorfu vedou [[cyklistická trasa|cyklotrasy]] číslo 3015 k [[Hraniční rybník (Lužické hory)|Hraničnímu rybníku]] a číslo 3052 do [[Česká Kamenice|České Kamenice]]. Cyklotrasy mají návaznost na německém území. V přípravě je návrh cyklostezek ve městě, které se mají v [[Großschönau (Sasko)|Großschönau]] napojit na [[Krakonošova stezka|Krakonošovu stezku]] a dále na připravovanou cyklostezku K pramenům Mandavy.{{Citace elektronické monografie [919] => | url = http://web.mvcr.cz/adresa/u/varns/index.html [920] => | titul = Návrh cyklostezek ve městě [921] => | vydavatel = 2005 WebActive s.r.o. [922] => | datum přístupu = 2009-01-18 [923] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070705093915/http://web.mvcr.cz/adresa/u/varns/index.html [924] => | datum archivace = 2007-07-05 [925] => | nedostupné = ano [926] => }} [927] => [928] => Z pěších [[Turistická značka|turistických značených tras]] vede Varnsdorfem [[evropská dálková trasa E10]], zde vedená jako zeleně značená trasa 3951 od hraničního přechodu do [[Seifhennersdorf]]u do [[Cvikov (okres Česká Lípa)|Cvikova]], a dále modře značená turistická trasa číslo 1672 od železniční stanice ve Varnsdorfu do [[Rumburk]]a.{{Citace monografie [929] => | titul = České Středohoří, České Švýcarsko turistická mapa [930] => | vydání = 1 [931] => | vydavatel = Kartografie Praha [932] => | místo = Praha [933] => | rok = 2005 [934] => | isbn = 80-7011-815-6 [935] => }} [936] => [937] => === Zdravotní a sociální péče === [938] => Zdravotní péči zajišťuje ve Varnsdorfu Nemocnice Varnsdorf, Poliklinika Varnsdorf a malé zdravotní středisko na Poštovní ulici, soukromé zdravotní středisko HEL&P a řada jednotlivých ordinací. Nemocnice Varnsdorf je zdravotnické zařízení ve Šluknovském výběžku poskytující ambulantní i lůžkovou péči.{{Citace elektronické monografie [939] => | titul = Onás [940] => | url = http://www.nemvdf.cz/ [941] => | vydavatel = Nemvdf.cz [942] => | datum_přístupu = 2021-06-16 [943] => }} Nachází se zde ambulance v oborech: ortopedie, gynekologie, chirurgie-traumatologie a rehabilitace. K dispozici je Ultrazvuk, Radiologické pracoviště - RTG, (od roku 2021 instalován rentgen Samsung){{Citace elektronického periodika [944] => | titul = Nemocnice Varnsdorf pořídila nový rentgen za sedm milionů korun [945] => | periodikum = Město Varnsdorf [946] => | url = https://www.varnsdorf.cz/cz/aktuality/informace-z-mesta/nemocnice-varnsdorf-poridila-novy-rentgen-za-sedm-milionu-korun.html [947] => | datum přístupu = 2021-06-15 [948] => }} a laboratoř. Ve správní budově má zázemí Dopravní zdravotní služba{{Citace elektronického periodika [949] => | titul = dopravní zdravotní služba [950] => | periodikum = www.nemvdf.cz [951] => | url = http://www.nemvdf.cz/dzs.html [952] => | datum přístupu = 2021-06-15 [953] => }}, disponující několika sanitkami, zajišťující transporty pacientů k lékařům či do nemocnice v život neohrožujících stavech. Funguje zde Lékařská pohotovostní služba v mimoordinačních hodinách praktických lékařů večer a o víkendu. Většinu lůžek najdeme na oddělení Léčebny dlouhodobě nemocných. Na počátku 21. století prošla zásadní rekonstrukcí, jejím zřizovatelem je Město Varnsdorf, ředitelem je Václav Jára. [954] => [955] => Ve Varnsdorfu je pět lékáren{{Citace elektronického periodika [956] => | titul = Státní ústav pro kontrolu léčiv [957] => | url = http://www.sukl.cz/modules/apotheke/search.php?data%5Bsearch_for%5D=Varnsdorf&data%5Bsearch_where%5D=in_town&data%5Bregion%5D=D%C4%9B%C4%8D%C3%ADn&data%5Bic%5D=&data%5Bfilter%5D=AND&search=Vyhledat [958] => | periodikum = www.sukl.cz [959] => | datum přístupu = 2019-08-20 [960] => }}, prodejna zdravotnických potřeb{{Citace elektronického periodika [961] => | titul = Log into Facebook [962] => | periodikum = Facebook [963] => | url = https://www.facebook.com/login/?next=https%3A%2F%2Fwww.facebook.com%2Fzdravotnickepotrebyvarnsdorf [964] => | jazyk = en [965] => | datum přístupu = 2021-06-15 [966] => }} a dva domy s pečovatelskou službou pro seniory. Domácí zdravotní a ošetřovatelskou péči zajišťují 4 poskytovatelky. [967] => [968] => ==== Sociální, asistenční služby ==== [969] => Město zajišťuje centrum sociálních služeb Na ulici T.G. Masaryka funguje Ubytovna azylového typu pro sociálně slabé a Noclehárna pro bezdomovce. Ubytovna pro matky s dětmi je v Orlické ulici.{{Citace elektronické monografie | url=http://www.varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=48 [970] => | titul= Varnsdorf:Zdravotní a sociální péče [971] => | vydavatel = varnsdorf.cz [972] => | datum přístupu=2008-08-02 [973] => }} [974] => [975] => ==== Veterina ==== [976] => Veterinární ordinace zde mají dva zvěrolékaři. [977] => [978] => === Integrovaný záchranný systém === [979] => [980] => ==== Hasiči a záchranáři ==== [981] => V roce 1863 byl v tehdejším Warnsdorfu založen [[sbor dobrovolných hasičů]]. Roku 1893 byl přičleněn samaritánský oddíl, zásluhou Dr. Kantora lékařsky vyškolen a zařazen do Červeného kříže. V roce 1896 získávají hasiči i svůj koněspřežný sanitní vůz.{{Citace periodika [982] => | titul = SDH Varnsdorf [983] => | periodikum = Děčínský deník [984] => | datum vydání = 2008-08-26 [985] => | jazyk = cs [986] => | url = https://decinsky.denik.cz/zpravy_region/sdh-varnsdorf20080826.html [987] => | datum přístupu = 2022-04-09 [988] => }} [989] => [990] => Ve městě má od roku 1971 pobočku Hasičský záchranný sbor. Profesionální hasiči sídlí na hasičské zbrojnici v Husově ulici spolu s SDH.{{Citace elektronického periodika [991] => | titul = HZS Ústeckého kraje - Územní odbor Děčín - Hasičský záchranný sbor České republiky [992] => | periodikum = www.hzscr.cz [993] => | url = https://www.hzscr.cz/clanek/uzemni-odbor-decin.aspx?q=Y2hudW09Mg== [994] => | jazyk = cs [995] => | datum přístupu = 2022-05-21 [996] => }} [997] => [998] => ==== Policie, SNB (VB) ==== [999] => V minulosti zde v rámci sboru národní bezpečnosti fungovalo:{{Citace elektronického periodika [1000] => | titul = Krajská správa Sboru národní bezpečnosti (SNB) Ústí nad Labem – Archiv bezpečnostních složek [1001] => | periodikum = www.abscr.cz [1002] => | url = https://www.abscr.cz/fondy-a-pomucky/pruvodce-po-fondech-sbirkach/pruvodce-po-fondech-a-sbirkach-h/pruvodce-po-fondech-a-sbirkach-h5/ [1003] => | datum přístupu = 2022-05-21 [1004] => }} [1005] => {| class="wikitable" [1006] => |Okresní velitelství národní bezpečnosti Varnsdorf [1007] => |1947–1949 [1008] => |- [1009] => |Městské oddělení VB Varnsdorf [1010] => |1957–1962 [1011] => |} [1012] => Historii místních příslušníků připomíná památník zavražděného velitele OO VB Karla Goldammera v Nemocniční ulici.{{Citace elektronického periodika [1013] => | titul = GOLDAMMER Karel :: Klubpohranici7 [1014] => | periodikum = www.klub-pohranici.cz [1015] => | url = https://www.klub-pohranici.cz/l/goldammer-karel/ [1016] => | datum vydání = 2018-11-18 [1017] => | jazyk = cs [1018] => | datum přístupu = 2022-05-21 [1019] => }} [1020] => [1021] => Obvodní oddělení PČR dnes najdeme v Havlíčkově ulici.{{Citace elektronického periodika [1022] => | titul = Obvodní oddělení Varnsdorf - Policie České republiky [1023] => | periodikum = www.policie.cz [1024] => | url = https://www.policie.cz/clanek/obvodni-oddeleni-varnsdorf.aspx [1025] => | jazyk = cs [1026] => | datum přístupu = 2022-05-21 [1027] => }} Donedávna ve městě sídlila výjezdová skupina okresní hlídkové služby. [1028] => [1029] => ==== Městská policie ==== [1030] => MP Varnsdorf v Lidické ulici dohlíží na pořádek ve městě. Od roku 2022 má vedle kamerového systému k dispozici i mobilní radar{{Citace elektronického periodika [1031] => | titul = Městská policie Varnsdorf začne měřit mobilním radarem [1032] => | periodikum = Město Varnsdorf [1033] => | url = https://www.varnsdorf.cz/cz/aktuality/informace-z-mesta/mestska-policie-varnsdorf-zacne-merit-mobilnim-radarem.html [1034] => | datum přístupu = 2022-05-21 [1035] => }}, stacionární radary pořízené roku 2017 byly po kauze „Radary“ v roce 2020 demontovány.{{Citace elektronického periodika [1036] => | titul = Kauza varnsdorfských radarů jde k soudu, bývalý starosta mezi obžalovanými [1037] => | periodikum = Novinky.cz [1038] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [1039] => | vydavatel = Borgis [1040] => | url = https://www.novinky.cz/krimi/clanek/kauza-varnsdorfskych-radaru-jde-k-soudu-byvaly-starosta-mezi-obzalovanymi-40388406 [1041] => | datum přístupu = 2022-05-21 [1042] => }} [1043] => [1044] => === Školství === [1045] => {{Viz též|Seznam škol ve Varnsdorfu}} [1046] => [[Soubor:Biskupské gymnázium ve Varnsdorfu.JPG|náhled|[[Gymnázium Varnsdorf]]]] [1047] => První zmínka o učiteli ve Varnsdorfu je z roku 1518,Fiala, str. 11. první česká škola zde byla otevřena v roce 1919.Fiala, str. 29. [1048] => Budova dnešního Biskupského gymnázia pochází z roku 1907.Fiala, str. 26. [1049] => Dnes je ve Varnsdorfu osm mateřských škol, šest základních, zvláštní škola s rozšířenou působností a tři střední školy z toho jedna soukromá: katolické [[Gymnázium Varnsdorf]],{{Citace elektronické monografie | url=http://www.bgv.cz/ [1050] => | titul= Gymnázium Varnsdorf [1051] => | vydavatel = Gymnázium Varnsdorf & Webtvorba Michálek [1052] => | datum přístupu=2008-07-30 [1053] => }} a Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola a Střední odborná škola služeb a cestovního ruchu, Varnsdorf, s ředitelstvím v ulici Bratislavská.{{Citace elektronického periodika [1054] => | titul = Kde nás najdete... [1055] => | periodikum = www.skolavdf.cz [1056] => | url = http://www.skolavdf.cz/obsah/kde-n%C3%A1s-najdete [1057] => | jazyk = en [1058] => | datum přístupu = 2018-09-12 [1059] => }} a Střední průmyslová škola TOS VARNSDORF s.r.o. Ve městě je dále Základní umělecká škola,{{Citace elektronického periodika [1060] => | titul = ZUŠ Varnsdorf {{!}} Hlavní stránka [1061] => | periodikum = www.zusvarnsdorf.cz [1062] => | url = http://www.zusvarnsdorf.cz/ [1063] => | datum přístupu = 2022-04-01 [1064] => }} Dům dětí a mládeže a působí zde [[Skauting|skautský]] oddíl [[Junák – český skaut|Junák]].{{Citace elektronické monografie [1065] => | url = http://www.luzan.premyslaorace.cz/ [1066] => | titul = Skautské středisko Lužan Varnsdorf [1067] => | vydavatel = luzan.premyslaorace.cz [1068] => | datum přístupu = 2008-07-30 [1069] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080506104353/http://luzan.premyslaorace.cz/ [1070] => | datum archivace = 2008-05-06 [1071] => | nedostupné = ano [1072] => }} V klubu Střelnice působí Studentské centrum. [1073] => [1074] => === Média === [1075] => První časopis ve Varnsdorfu vyšel roku 1871 pod názvem Abwehr. V roce 1913 vycházelo ve Varnsdorfu podle údajů varnsdorfské kroniky jedenáct různých titulů, deníků, časopisů a měsíčníků. Od května 1945 do roku 1947 vycházely místní noviny Svobodný Varnsdorf, které byly jedny z prvních novin v pohraničí.Fiala, str. 34. [1076] => [1077] => Dnes město vydává čtrnáctideník Hlas Severu,{{Citace elektronické monografie | url=http://www.varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=161 [1078] => | titul= Hlas severu [1079] => | vydavatel = varnsdorf.cz [1080] => | datum přístupu=2008-07-30 [1081] => }} jehož první číslo vyšlo v roce 1967 a který vznikl spojením tří podnikových časopisů: Rudý samet (Velveta), Zítřek (Elite) a Vřeteno (TOS Varnsdorf). Časopis vycházel zprvu jednou týdně o nákladu 4500 výtisků. V období normalizace vyšlo poslední číslo časopisu v roce 1975. Jeho úlohu nedostatečně nahradily okresní noviny Jiskra. Po sametové revoluci vyšlo první číslo Hlasu severu v roce 1990, předsedou první porevoluční redakční rady se stal Jiří Růžička. Od roku 2014 je vydáván online deník MojeŠluknovsko.cz, který se věnuje i zpravodajství z Varnsdorfu. [1082] => [1083] => [[Soubor:Varnsdorf - závod TOS.JPG|náhled|vlevo|Letecký pohled na závod TOS, v popředí [[Varnsdorfský rybník]]]] [1084] => [1085] => === Průmysl === [1086] => Varnsdorf je průmyslové město a má bohatou průmyslovou tradici. Největším zaměstnavatelem je [[strojírenství|strojírenský]] podnik TOS Varnsdorf,{{Citace elektronické monografie | url=http://www.tosvarnsdorf.cz/cz/ [1087] => | titul= TOS Varnsdorf a.s. [1088] => | vydavatel = 1998-2008, TOS VARNSDORF a. s., všechna práva vyhrazena [1089] => | datum přístupu=2008-07-30 [1090] => }} výrobce horizontálních [[Frézka|frézek]] a vyvrtávacích [[stroj]]ů a obráběcích center. Firma TOS Varnsdorf byla založena v roce 1903 továrníkem Arno Plauertem pod názvem „Arno Plauert, továrna na stroje“. V roce 1917 byla dokončena výstavba nového závodu, továrna se stává nejmodernější továrnou na obráběcí stroje v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku.]] Za [[Velká hospodářská krize|velké hospodářské krize]] byl nedostatek [[zakázka|zakázek]] a hrozilo úplné zastavení výroby. Firmu zachránila velká zakázka na 21 obráběcích strojů ze [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Za druhé světové války byly ve firmě velké [[investice]], velké požadavky na obráběcí stroje pro zbrojní průmysl. V roce 1945 nad firmou národní správa, prostřednictvím dekretu prezidenta republiky zřízen STOPOS, Spojené továrny na obráběcí stroje, se sídlem v Praze, závod Varnsdorf. V roce 1950 je zřízen TOS Varnsdorf, hlavním výrobním programem se stává výroba [[Vyvrtávačka|vyvrtávaček]]. V roce 1995 dochází k privatizaci státního podniku přímým prodejem.{{Citace monografie [1091] => | příjmení = Lakota [1092] => | jméno = Vlastimil [1093] => | odkaz na autora = [1094] => | titul = Almanach ke 130. výročí povýšení Varnsdorfu na město [1095] => | vydání = 1 [1096] => | vydavatel = Klub přátel muzea Varnsdorf [1097] => | místo = Varnsdorf [1098] => | poznámka = [1099] => | rok = 1998 [1100] => | strany = 104 až 107 [1101] => | isbn = 80-238-2527-5 [1102] => }} [1103] => [[Soubor:Velveta Varnsdorf.JPG|náhled|Podnikové ředitelství Velveta Varnsdorf a.s. ]] [1104] => [[Textilní průmysl|Textilní]] podnik Velveta Varnsdorf,{{Citace elektronické monografie | url=http://www.velveta.cz/index.php?lang=cz [1105] => | titul= Velveta a.s. Varnsdorf [1106] => | vydavatel = velveta.cz [1107] => | datum přístupu=2008-07-30 [1108] => }} výrobce [[manšestrová tkanina|manšestrů]] a [[samet]]ů, vznikl 1. ledna 1946 sloučením znárodněných textilních továren pod názvem Továrny na samety a plyše Varnsdorf. Na Velveta n.p. Varnsdorf továrny na [[Samet|samety a plyše]] byl přejmenován rozhodnutím Ministerstva průmyslu číslo 2345 ze dne 18. září 1948.{{Citace monografie [1109] => | příjmení = Novotný [1110] => | jméno = Zdeněk [1111] => | odkaz na autora = [1112] => | titul = Almanach ke 130. výročí povýšení Varnsdorfu na město [1113] => | vydání = 1 [1114] => | vydavatel = Klub přátel muzea Varnsdorf [1115] => | místo = Varnsdorf [1116] => | poznámka = [dále jen Almanach130] [1117] => | rok = 1998 [1118] => | strany = 97 [1119] => | isbn = 80-238-2527-5 [1120] => }} Základem nového podniku se staly [[Textilní průmysl|textilní]] továrny Fröhlich a syn a.s. Varnsdorf, Ignaz Richter a synové z Dolní Podluží, Jan Liebisch a spol. Varnsdorf, Fröhlich a syn a.s. přádelna Varnsdorf, Textilia Jihlava. Dne 9. září 1967 byl položen základní kámen dnešního areálu a. s. Velveta Varnsdorf. Dodavatelem stavebních prací byla bratislavská firma Stavoindustria n. p., a na výstavbě se podílelo dalších 71 dodavatelů. Nová úpravna [[vlasová textilie|vlasových tkanin]] byla zprovozněna dne 27. dubna 1974. Při výstavbě nové úpravny byla vybudována i nová [[teplárna]]. Teplárna byla uvedena do provozu v roce 1972. Čtyři roky po uvedení nové úpravny do provozu vypukl ve skladu [[bavlna|bavlny]] [[požár]], který trval 5 dní a na jeho likvidaci se podílelo 48 [[hasič]]ských sborů.Almanach130, str. 99. Po otevření nové úpravny a dalších provozů se [[národní podnik]] Velveta zařadil mezi významné výrobce vlasových tkanin v Evropě. Prostřednictvím a.s. Centrotex dodával zboží do 45 zemí. 1. ledna 1994 se Velveta stala akciovou společností, která byla privatizována ve druhé vlně kupónové privatizace.Almanach130, str. 103. Na začátku 21. století vykazovala (jako součást firmy Perla) s 1 300 zaměstnanci obchodní obrat 37 milionů €.{{Citace elektronické monografie [1121] => | titul = Barvení pracích kordů [1122] => | url = https://dspace.tul.cz/bitstream/handle/15240/86958/V_15604_T.pdf?sequence=-1&isAllowed=y [1123] => | datum vydání = 2004-05-13 [1124] => | datum přístupu = 2022-10-17 [1125] => | vydavatel = TU Liberec [1126] => | jazyk = česky [1127] => }} V roce 2009 byla založena nová Velveta a.s. se základním kapitálem 97 milionů CZK. Za rok 2020 vykázala s 75 zaměstnanci obchodní obrat 4,25 milionů € se ztrátou 10 % z obratu.{{Citace elektronické monografie [1128] => | titul = Velveta a.s. [1129] => | url = http://ceginformacio.hu/cr9213057209_DE [1130] => | datum vydání = 2022-09-23 [1131] => | datum přístupu = 2022-10-17 [1132] => | vydavatel = Ceginformacio [1133] => | jazyk = německy [1134] => }} Dluhy firmy Velveta přesáhly 300 milionů korun, a v srpnu 2022 byla oznámena insolvence.{{Citace elektronické monografie [1135] => | titul = Další krach v textilním průmyslu [1136] => | url = http://archiv.hn.cz/c1-67101380-dalsi-krach-v-textilnim-prumyslu-v-insolvenci-je-varnsdorfska-velveta-podnik-s-245-let-starymi-koreny [1137] => | datum vydání = 2022-08-10 [1138] => | datum přístupu = 2022-10-17 [1139] => | vydavatel = Hospodářské noviny [1140] => | jazyk = česky [1141] => }} [1142] => [1143] => [[Soubor:Varnsdorf, Elite.JPG|náhled|vlevo|Podnik ELITE, pohled z Bratislavské ulice]] [1144] => Další významný podnik ve městě byla ELITE, výrobce dámských [[punčocha|punčoch]].{{Citace elektronické monografie | url=http://www.elite-cz.cz/ [1145] => | titul = Elite a.s. - punčochové zboží, bezešvé prádlo, punčochy, podkolenky, ponožky [1146] => | vydavatel = elite-cz.cz [1147] => | datum přístupu = 2008-07-30 [1148] => }} Firma byla založena, pod názvem [[Julius Kunert|J. Kunert a synové]] v roce 1924. Majitelé navázali na výrobu pleteného zboží, kterým se zabývala Marie Kunertová st. již od roku 1905.{{Citace elektronického periodika [1149] => | titul = Historie firmy [1150] => | url = https://www.elite-cz.cz/historie-firmy [1151] => | periodikum = ELITE a.s. [1152] => | datum přístupu = 2019-09-10 [1153] => | jméno = Michal [1154] => | příjmení = Bubílek [1155] => }} Ve Varnsdorfu v třicátých letech 20. století se firma velmi rychle rozvíjela, v roce 1938 byla s 5000 zaměstnanci a s denní výrobou 100 tisíc párů největším výrobcem punčoch V Evropě.{{Citace elektronické monografie [1156] => | titul = Kunert, Julius [1157] => | url = https://www.deutsche-biographie.de/sfz47028.html [1158] => | datum vydání = 1982 [1159] => | datum přístupu = 2020-10-28 [1160] => | vydavatel = Deutsche Biographie [1161] => | jazyk = německy [1162] => }} Za druhé světové války byla část kapacity převedena na válečnou výrobu, v závodě pracovalo 500 válečných [[Válečný zajatec|zajatců]] a [[totální nasazení|totálně nasazených]]. V roce 1945 musela rodina Kunertů jít na odsun do západního Německa, firma J. Kunert a synové dána pod [[národní správa|národní správu]] a 24. října 1945 [[znárodnění|znárodněna]]. Dne 10. listopadu 1947 vzniká „ELITE, sdružené továrny punčoch, národní podnik“, který zůstává se 4000 zaměstnanci největším výrobcem punčochového zboží v Československu. [1163] => Technické vybavení a sortiment výrobků se udržoval až do 90. let na dobré úrovni (nové druhy příze, módní trendy, modernizace strojového parku).{{Citace elektronické monografie [1164] => | titul = Historie firmy [1165] => | url = http://elite-cz.cz/historie-firmy [1166] => | datum vydání = 2019 [1167] => | datum přístupu = 2022-10-17 [1168] => | vydavatel = Elite [1169] => | jazyk = česky [1170] => }} {{Citace monografie [1171] => | příjmení = Milan [1172] => | jméno = Kopecký [1173] => | odkaz na autora = [1174] => | titul = Almanach ke 140. výročí povýšení Varnsdorfu na město [1175] => | vydání = 1 [1176] => | vydavatel = Město Varnsdorf [1177] => | místo = Varnsdorf [1178] => | poznámka = [1179] => | rok = 2008 [1180] => | strany = 45 až 49 [1181] => | isbn = [1182] => }} Jako státní podnik (od roku 1989) byla ELITE se 300 zaměstnanci v roce 1994 privatizována za 193 milionů korun. Nový vlastník zaznamenal v roce 2000 ztrátu 36,5 milionů korun,{{Citace elektronické monografie [1183] => | titul = Firmu Elite Varnsdorf převezme nový vlastník [1184] => | url = http://archiv.hn.cz/c1-12987160-firmu-elite-varnsdorf-prevezme-novy-vlastnik [1185] => | datum vydání = 2003-06-23 [1186] => | datum přístupu = 2022-10-17 [1187] => | vydavatel = Hospodářské noviny [1188] => | jazyk = česky [1189] => }} podle zpráv z roku 2014 vyráběla firma s cca 40 zaměstnanci ročně asi 5 milionů kusů punčochových výrobků asi na jedné pětině původních výrobních ploch.{{Citace elektronické monografie [1190] => | titul = Fashion week v Kyjevě [1191] => | url = http://rozhlas.cz/fashion-week-v-kyjeve-valerie-steele-o-klubove-mode-varnsdorfske-puncochy-5223810 [1192] => | datum vydání = 2014-11-04 [1193] => | datum přístupu = 2022-10-17 [1194] => | vydavatel = Český rozhlas [1195] => | jazyk = česky [1196] => }} [1197] => [1198] => Další firmou ve Varnsdorfu je [[Vitana]], která zde má balírny koření.{{Citace elektronické monografie [1199] => | url = http://www.vitana.cz/o-spolecnosti-vitana,5,0,0,0,0.html [1200] => | titul = O společnosti Vitana [1201] => | vydavatel = vitana.cz [1202] => | datum přístupu = 2008-08-03 [1203] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080917164516/http://www.vitana.cz/o-spolecnosti-vitana,5,0,0,0,0.html [1204] => | datum archivace = 2008-09-17 [1205] => | nedostupné = ano [1206] => }} Historie balení koření z zdejším kraji je od roku 1884, kdy ve [[Chřibská|Chřibské]] založil J. C. Horn [[mlýn]] na mletí [[koření]]. Ve své době vyráběl široký sortiment koření a prodával je do celého Rakouska-Uherska do [[Rusko|Ruska]]. Po znárodnění byla část výroby koření převedena do bývalé textilky Richter ve Varnsdorfu, kde byl mlýn na mletí koření a balírna koření. Pražily a balily se zde také [[Podzemnice olejná|arašídy]] ve slupce. V roce 1991 byl [[státní podnik]] přejmenován na ARKO (arašídy-koření), který se osamostatnil od Balíren obchodu Praha. V roce 1993 se firma přejmenovala na Emarko Varnsdorf.{{Citace elektronického periodika [1207] => | titul = EMARKO Varnsdorf, s.r.o. ⇒ IČO: 48268020 - Obchodní rejstřík {{!}} Peníze.cz [1208] => | periodikum = rejstrik.penize.cz [1209] => | url = https://rejstrik.penize.cz/48268020-emarko-varnsdorf-s-r-o [1210] => | datum přístupu = 2021-07-13 [1211] => }} Ve firmě dochází k rozvoji, v krátké době je provoz vybaven třemi linkami na [[pražení]] arašídů v oleji a balicí linkou. Rozšiřuje se i výroba koření. V roce 1996 se měsíčně vyrábí 200 tun koření. V této době se na trhu objevuje nová konkurence a majitelé přijímají nabídku [[Norsko|norské]] firmy Rieber na odkoupení. Majitel již v Česku vlastnil firmu [[Vitana]], a.s. a zásadním způsobem reorganizoval firmu. Výroba arašídů byla přesunuta do [[Moskva|Moskvy]], výroba rýže a luštěnin do [[Roudnice nad Labem]]. Výroba suchých plodů byla ukončena. Do Varnsdorfu se přesunula výroba koření z norského [[Elverlum]]u. V současnosti se ve Varnsdorfu vyrábí 300 druhů koření pro norský, český a slovenský trh.{{Citace monografie [1212] => | příjmení = Pavel [1213] => | jméno = Ruth [1214] => | odkaz na autora = [1215] => | titul = Almanach ke 140. výročí povýšení Varnsdorfu na město [1216] => | vydání = 1 [1217] => | vydavatel = Město Varnsdorf [1218] => | místo = Varnsdorf [1219] => | poznámka = [1220] => | rok = 2008 [1221] => | strany = 55 až 56 [1222] => | isbn = [1223] => }} V roce 2013 koupila Vitanu nadnárodní koncern [[Orkla Group|Orkla]] se sídlem v [[Oslo|Oslu]], v roce 2020 byla integrace společnosti dokončena.{{Citace elektronického periodika [1224] => | titul = Historie Vitany - Vitana [1225] => | periodikum = vitana.cz [1226] => | url = https://vitana.cz/o-nas/historie [1227] => | datum přístupu = 2021-07-13 [1228] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210713153013/https://vitana.cz/o-nas/historie [1229] => | datum archivace = 2021-07-13 [1230] => }}{{Citace elektronického periodika [1231] => | příjmení = ČTK [1232] => | titul = Hamé a Vitana se spojí do Orkla Foods Česko a Slovensko. Současné značky zůstanou [1233] => | periodikum = Hospodářské noviny (iHNed.cz) [1234] => | url = https://byznys.ihned.cz/c1-66268690-hame-a-vitana-se-spoji-do-orkla-foods-cesko-a-slovensko-soucasne-znacky-zustanou [1235] => | datum vydání = 2018-10-02 [1236] => | jazyk = cs [1237] => | datum přístupu = 2021-07-13 [1238] => }} [1239] => [1240] => ABX výrobce krbových a kachlových kamen.{{Citace elektronického periodika [1241] => | titul = Homepage [1242] => | periodikum = www.abx.cz [1243] => | url = http://www.abx.cz/cs/homepage [1244] => | datum přístupu = 2018-09-12 [1245] => }} Dále zde jsou podniky KWL, je zde jedna ze dvou mlékáren v Ústeckém kraji{{Citace elektronické monografie | url=http://www.varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=3412 [1246] => | titul= BIO máslo z Varnsdorfu [1247] => | vydavatel = varnsdorf.cz [1248] => | datum přístupu=2008-08-03 [1249] => }} a jediný [[pivovar|minipivovar]] v Ústeckém kraji.{{Citace elektronické monografie | url=http://varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=3221 [1250] => | titul= Pivovar Kocour Varnsdorf [1251] => | vydavatel = 2005 WebActive s.r.o. [1252] => | datum přístupu=2008-08-03 [1253] => }} Ve Varnsdorfu jsou dále výrobci dřevostaveb Czech Pan{{Citace elektronické monografie | url=http://www.czechpan.cz/ [1254] => | titul= CZECH PAN montované nízkoenergetické stavby [1255] => | vydavatel = czechpan.cz [1256] => | datum přístupu=2008-08-03 [1257] => }} a Polymur.{{Citace elektronické monografie | url=http://www.czechpan.cz/ [1258] => | titul= POLYMUR nízkoenergetické rodinné domy [1259] => | vydavatel = varnsdorf.cz [1260] => | datum přístupu=2008-08-03 [1261] => }} Czech Pan byl jedním ze subdodavatelů stavby první české vědecké základny v [[Antarktida|Antarktidě]], [[Mendelova polární stanice|Mendelovy polární stanice]] na [[Ostrov Jamese Rosse|ostrově Jamese Rosse]].{{Citace elektronické monografie | url=http://www.czechpan.cz/index.php?page=antarktida [1262] => | titul= CZECH PAN montované nízkoenergetické stavby [1263] => | vydavatel = [1264] => | datum přístupu=2008-08-03 [1265] => }} O odvoz komunálního odpadu se ve městě stará firma EKO servis Varnsdorf a. s., společný podnik firmy Marius Pedersen a Města Varnsdorf.{{Citace elektronické monografie | url=http://www.varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=1154 [1266] => | titul= Varnsdorf:EKO servis Varnsdorf a.s. [1267] => | vydavatel = varnsdorf.cz [1268] => | datum přístupu=2008-08-03 [1269] => }} [1270] => [1271] => === Obchody a restaurace === [1272] => V současné době (2020) je ve Varnsdorfu pět [[supermarket]]ů a dva [[hypermarket]]y, zastoupení mají [[Billa]], [[Penny Market]], [[Albert]], [[Lidl]] a [[Kaufland]]. Vzhledem k blízkosti hranic s Německem má v obchodní síti velice silné zastoupení [[Vietnamská menšina v Česku|vietnamská menšina]], je tu také hustá síť benzinových čerpacích stanic. Ve městě je dostatek restauračních zařízení, mezi významnější patří Pizzerie Prishtina, U Rudolfa III., Penzion Fontána, Restaurace U kostela bez věže. Ve Varnsdorfu se mimo jiné nachází (mini)pivovar Kocour, jenž byl založen v roce [[2007]].{{Citace elektronického periodika [1273] => | titul = Pivovar Kocour Varnsdorf - Svaz – minipivovary, pivovary [1274] => | url = http://www.minipivo.cz/cz/pivovar-kocour-varnsdorf/ [1275] => | periodikum = www.minipivo.cz [1276] => | datum přístupu = 2019-08-20 [1277] => }} V roce [[2011]] se umístil na 5. místě celostátní ankety o podnikatelský počin roku.{{Citace elektronického periodika [1278] => | titul = Pivovar Kocour v celostátní soutěži nezklamal [1279] => | url = https://www.varnsdorf.cz/cz/aktuality/zpravy-z-regionu/pivovar-kocour-celostatni-soutezi-nezklamal.html [1280] => | periodikum = Město Varnsdorf [1281] => | datum přístupu = 2019-08-20 [1282] => }} Ve stejném roce získal pivovar titul Firma roku Ústeckého kraje.{{Citace elektronického periodika [1283] => | titul = Ve městě máme „Firmu roku Ústeckého kraje“ [1284] => | url = https://www.varnsdorf.cz/cz/seznamy_zprav/ruzne-aktuality/ve-meste-mame-firmu-roku-usteckeho-kraje.html [1285] => | periodikum = Město Varnsdorf [1286] => | datum přístupu = 2019-08-20 [1287] => }} [1288] => [1289] => == Rodáci a osobnosti == [1290] => [[Soubor:Pamětní deska na rodném domě Petra Kiena.JPG|náhled|Pamětní deska na rodném domě [[Petr Kien|Petra Kiena]]]] [1291] => Ve Varnsdorfu se za dobu jeho existence narodilo či zde působilo mnoho významných osobností, byly [[Němci|německého]], [[Češi|českého]], [[Židé|židovského]] a [[Lužičtí Srbové|lužickosrbského]] původu. [1292] => [1293] => * [[Jindřich z Varnsdorfu|Jindřich z Varnsdorfu]] (asi 1265–1346), [[maltézský řád|johanitský rytíř]], [[komtur]] žitavské komendy. Podle historika [[Tomáš Edel|Tomáše Edela]] je pravděpodobné, že byl autorem [[Dalimilova kronika|Dalimilovy kroniky]].{{Citace elektronické monografie [1294] => | url = http://www.jedinak.cz/stranky/txtedl.html [1295] => | titul = Komtur se dvěma životy [1296] => | autor = Tomáš Edel [1297] => | vydavatel = jedinak.cz [1298] => | datum přístupu = 2008-08-03 [1299] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080420072251/http://www.jedinak.cz/stranky/txtedl.html [1300] => | datum archivace = 2008-04-20 [1301] => | nedostupné = ano [1302] => }} [1303] => * [[Maxmilián Rudolf Schleinitz]] (1605–1675), teolog, od roku 1655 [[Seznam litoměřických biskupů|první biskup]] [[Diecéze litoměřická|litoměřické diecéze]]. [1304] => * [[Joseph Schubert]] (1754–1837), autor čtyř [[opera|oper]], působil jako dvorní hudebník v [[Drážďany|Dráždanech]]. [1305] => * [[Alois Palme]] (1793–1864), varnsdorfský [[Kronika|kronikář]] a historik. [1306] => * [[Vincenz Pilz]] (1816–1896), akademický sochař, člen [[vídeň]]ské Akademie umění. Je tvůrcem mnoha soch a reliéfů ve Vídni a jiných městech Rakouska. [1307] => * [[Ambros Opitz]] (1846–1907), katolický kněz, zakladatel první varnsdorfské knihtiskárny, publicista a poslanec [[Český zemský sněm|Českého zemského sněmu]]. [1308] => * [[Bjarnat Krawc]] (1861–1948), lužickosrbský hudební skladatel, dirigent a propagátor hudby, našel útočiště ve Varnsdorfu po vybombardování [[Drážďany|Drážďan]], kdy přišel o veškerý majetek. [1309] => * [[Moritz Schnitzer]] (1861–1939), průmyslník a podnikatel, propagátor zdravého životního stylu a vegetariánství, zakladatel zahrádkářské kolonie ''Sluneční osada zdraví''. [1310] => * [[Anton Möller]] (1864–1927), místní architekt, mimo jiné autor místních jatek, restaurace na vrchu [[Hrádek (Šluknovská pahorkatina)|Hrádek]] nebo [[Kostel svatého Karla Boromejského (Varnsdorf)|kostela svatého Karla Boromejského]]. [1311] => * [[Arno Karl Max Plauert]] (1876–1937), společník varnsdorfské strojírny Otto Petschke a Co., zakladatel dnešního podniku TOS Varnsdorf. [1312] => * [[Mizzi Günther]] (1879–1961), rakouská zpěvačka a herečka, operní pěvkyně ve Vídni. [1313] => * [[Erich Czech]] (1890–1966), rakouský novinář. [1314] => * [[Harry Bartel]] (1896–1947), malíř, vystudoval malířskou akademii ve Vídni. Měl přezdívku „varnsdorfský [[Vincent van Gogh|Van Gogh]]“. [1315] => * [[Friedrich Bürger]] (1899–1972), politik (NSDAP) a funkcionář SA. [1316] => * [[Julius Kunert]] (1900–1993), podnikatel v textilním průmyslu. [1317] => * [[Hanka Krawcec]] (1901–1990), dcera Bjarnata Krawce, lužickosrbská výtvarnice a portrétistka.{{Citace elektronické monografie | url=http://www.varnsdorf.cz/showdoc.do?docid=33 [1318] => | titul= Varnsdorf:osobnosti [1319] => | vydavatel = varnsdorf.cz [1320] => | datum přístupu=2008-08-03 [1321] => }} Ve Varnsdorfu žila v letech 1947 až 1986. Jejím nejvýznamnější dílem je grafický cyklus „Člověk člověku by světlem měl být“. Její tvorbě je věnována část expozice v městském muzeu.{{Citace periodika [1322] => | příjmení = Semerák [1323] => | jméno = Josef [1324] => | autor = [1325] => | odkaz na autora = [1326] => | spoluautoři = [1327] => | titul = [1328] => | periodikum = Dovolená pro Vás [1329] => | odkaz na periodikum = [1330] => | rok = 2006 [1331] => | měsíc = listopad [1332] => | ročník = I. [1333] => | číslo = 41–42 [1334] => | strany = 8 až 9 [1335] => | url = [1336] => | issn = [1337] => }} Je pohřbena na varnsdorfském hřbitově vedle svého otce. [1338] => * [[Peter Weiss (spisovatel)|Peter Weiss]] (1916–1982), německo-švédský spisovatel, malíř, grafik a experimentální filmař. [1339] => * [[Petr Kien]] (1919–1944), výtvarník, básník a [[Libreto|libretista]] z německy mluvící rodiny židovského původu. Napsal libreto k opeře [[Viktor Ullmann|Viktora Ulmanna]] [[Císař Atlantidy]].{{Citace elektronické monografie [1340] => | url=http://cityoperavancouver.com/emperor/the-librettist-petr-kien [1341] => | titul=The Librettist Petr Kien [1342] => | vydavatel=City Opera Vancouver [1343] => | datum přístupu=2009-01-24 [1344] => | url archivu=https://web.archive.org/web/20090211181637/http://cityoperavancouver.com/emperor/the-librettist-petr-kien [1345] => | datum archivace=2009-02-11 [1346] => | nedostupné=ano [1347] => }} Byl umučen v [[Auschwitz|Osvětimi]]. [1348] => * [[Heinrich Pleticha]] (1924–2010), německý spisovatel a editor knih s historickou tematikou. [1349] => * [[Josef Poláček (malíř)|Josef Poláček]] (1925–2017), výtvarník.{{Citace elektronické monografie | url=http://muzeum.varnsdorf.cz/kluby/vytvarnici.htm [1350] => | titul= Klub přátel výtvarného umění [1351] => | vydavatel = KPMV [1352] => | datum přístupu=2008-08-03 [1353] => }}{{Citace elektronického periodika [1354] => | titul = Zemřel grafik Josef Poláček [1355] => | periodikum = varnsdorf.cz [1356] => | url = https://www.varnsdorf.cz/cz/seznamy_zprav/kultura/zemrel-grafik-josef-polacek.html [1357] => | datum přístupu = 2018-06-28 [1358] => }} [1359] => * [[Giselbert Hoke]] (1927–2015), rakouský výtvarník. [1360] => * [[Peter H. Feist]] (1928–2015), německý historik umění. [1361] => * [[Gideon Naor]] (* 1929), izraelský manažer a politik. [1362] => * [[William W. Paudler]] (1932–1998), univerzitní profesor a chemik. [1363] => * [[Leoš Suchařípa]] (1932–2005), český [[herec]], [[dramaturg]], překladatel a divadelní teoretik. [1364] => * [[Roswitha März]] (* 1940), univerzitní profesorka a matematička, žije a pracuje v Berlíně. [1365] => * [[Winfried Pilz]] (1940–2019), německý kněz a autor duchovních písní. [1366] => * [[Alexej Baláž]] (1943–2016), katolický kněz, litoměřický kanovník. [1367] => * [[Ursula Staack]] (* 1943), německá herečka, šansoniérka a kabaretiérka. [1368] => * [[Evelyn Opela]] (* 1945), německá herečka. [1369] => * [[Josef Berger]] (* 1949), univerzitní profesor a buněčný biolog, žije v Českých Budějovicích. [1370] => * [[Milan Hrabal]] (* 1954), básník a překladatel poezie z [[hornolužická srbština|hornolužické srbštiny]] a [[polština|polštiny]].{{Citace elektronické monografie [1371] => | url = http://www.mkvdf.cz/cz/5-publ17.htm [1372] => | titul = Lesklé kameny ve starém zdivu [1373] => | vydavatel = mkvdf.cz [1374] => | datum přístupu = 2008-08-03 [1375] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080616034314/http://www.mkvdf.cz/cz/5-publ17.htm [1376] => | datum archivace = 2008-06-16 [1377] => | nedostupné = ano [1378] => }} [1379] => * [[Dušan Fiala]] (* 1961), fyzik, působil na univerzitách v Německu a Velké Británii, pracuje ve Stuttgartu. [1380] => * [[Miroslav Pelta]] (* 1964), bývalý fotbalový brankář v letech [[2011]] až [[2017]] předseda [[Fotbalová asociace České republiky|Fotbalové asociace ČR]], v letech 1994 až 2018 zastupitel města [[Jablonec nad Nisou]], bývalý člen [[Občanská demokratická strana|ODS]]. [1381] => [1382] => == Fotogalerie == [1383] => [1384] => File:Výletní restaurace na Hrádku.JPG|Výletní restaurace na hrádku [1385] => File:Varnsdorf náměstí.jpg|Kostel na náměstí, vpravo budova děkanství [1386] => Soubor:Klasicistní vily ve Varnsdorfu.JPG|Klasicistní vily [1387] => Soubor:Muzeum Varnsdorf.jpg|Muzeum [1388] => [1389] => [1390] => == Odkazy == [1391] => === Poznámky === [1392] => [1393] => [1394] => === Reference === [1395] => [1396] => [1397] => === Literatura === [1398] => * {{Citace monografie [1399] => | příjmení = Fiala [1400] => | jméno = Josef [1401] => | odkaz na autora = [1402] => | rok = 1993 [1403] => | titul = Varnsdorf, stručné dějiny [1404] => | vydavatel = Městský úřad ve Varnsdorfu [1405] => | místo = Rumburk [1406] => | isbn = [1407] => }} [1408] => * {{Citace monografie [1409] => | příjmení = Havlíček [1410] => | jméno = Martin [1411] => | odkaz na autora = [1412] => | rok = 1998 [1413] => | titul = Almanach ke 130. výročí povýšení Varnsdorfu na město [1414] => | vydavatel = [[Kruh přátel muzea Varnsdorf]] [1415] => | místo = Varnsdorf [1416] => | isbn = 80-238-2527-5 [1417] => }} [1418] => * {{Citace monografie [1419] => | příjmení = Palme [1420] => | jméno = Alois [1421] => | odkaz na autora = [1422] => | příjmení2 = Kavanová [1423] => | jméno2 = Věra [1424] => | odkaz na autora2 = [1425] => | rok = 1999 [1426] => | titul = Varnsdorf a jeho historické pamětihodnosti od založení až do roku 1850 [1427] => | vydavatel = Kruh přátel muzea Varnsdorf [1428] => | místo = Varnsdorf [1429] => | isbn = 80-238-4206-4 [1430] => }} [1431] => * {{Citace monografie [1432] => | příjmení = Sestavili anonymní Palmeho pokračovatelé [1433] => | jméno = [1434] => | odkaz na autora = [1435] => | příjmení2 = Kavanová [1436] => | jméno2 = Věra [1437] => | odkaz na autora2 = [1438] => | rok = 2000 [1439] => | titul = Varnsdorf a jeho historické pamětihodnosti od roku 1850 do 1913. S dodatkem do roku 1922 [1440] => | vydavatel = Kruh přátel muzea Varnsdorf [1441] => | místo = Varnsdorf [1442] => | isbn = 80-238-5679-0 [1443] => }} [1444] => * {{Citace monografie [1445] => | příjmení = Šebek [1446] => | jméno = Milan [1447] => | odkaz na autora = [1448] => | rok = 2008 [1449] => | titul = Almanach ke 140. výročí povýšení Varnsdorfu na město [1450] => | vydavatel = Město Varnsdorf [1451] => | místo = Varnsdorf [1452] => | isbn = 978-80-254-1144-5 [1453] => }} [1454] => * {{Citace monografie [1455] => | příjmení = [1456] => | jméno = [1457] => | odkaz na autora = [1458] => | rok = 2003 [1459] => | titul = Varnsdorf, město průmyslu a zahrad [1460] => | vydavatel = Studio REMA ’93 [1461] => | místo = Česká Lípa [1462] => | isbn = 80-239-0276-8 [1463] => }} [1464] => [1465] => === Související články === [1466] => * [[Seznam kulturních památek ve Varnsdorfu]] [1467] => * [[Seznam budov ve Varnsdorfu]] [1468] => * [[Továrna dětských vozidel]] [1469] => * [[Hraniční přechod Varnsdorf–Großschönau]] [1470] => * [[Hraniční přechod Varnsdorf–Seifhennersdorf]] [1471] => [1472] => === Externí odkazy === [1473] => * {{Commonscat}} [1474] => * {{Oficiální web}} [1475] => * {{RÚIAN}} [1476] => * [http://www.luzicke-hory.cz/galerie/index.php?pg=hpvarnc Historické obrázky města Varnsdorf] [1477] => [1478] => {{Části české obce}} [1479] => {{Okres Děčín}} [1480] => {{Autoritní data}} [1481] => {{Portály|Šluknovský výběžek}} [1482] => [1483] => [[Kategorie:Varnsdorf| ]] [1484] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [1485] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [1486] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [1487] => [[Kategorie:Obce v okrese Děčín]] [1488] => [[Kategorie:Sídla ve Šluknovské pahorkatině]] [1489] => [[Kategorie:Sdružení právnických osob pro rozvoj Šluknovska]] [1490] => [[Kategorie:Města v okrese Děčín]] [1491] => [[Kategorie:Sídla rozdělená státní hranicí Česka]] [1492] => [[Kategorie:Mikroregion Tolštejn]] [1493] => [[Kategorie:Města v Euroregionu Nisa]] [1494] => [[Kategorie:Sídla na Mandavě]] [1495] => [[Kategorie:Sídla na česko-německé státní hranici]] [] => )

good wiki

Varnsdorf

Varnsdorf je město v nejsevernější části Česka, ve východní části Ústeckého kraje, v okrese Děčín, na jihovýchodě Šluknovského výběžku. Protéká jím řeka Mandava a je ze tří stran obklopen územím Německa.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Seifhennersdorf','Studánka (Varnsdorf)','Großschönau (Sasko)','Gymnázium Varnsdorf','Kostel svatého Petra a Pavla (Varnsdorf)','Mandava','Rumburk','Hrádek (Šluknovská pahorkatina)','Rybniště','Občanská demokratická strana','Rakousko-Uhersko','starokatolická církev'

Mandava

Rakousko-Uhersko

Rakousko-Uhersko byla státní formace existující od roku 1867 do roku 1918, která vznikla po tzv.

Varnsdorf

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Mandava

Rakousko-Uhersko

Rumburk

Rybniště

Seifhennersdorf

Service

About us

Technology

Locations