Array ( [0] => 14673374 [id] => 14673374 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vejcorodí [uri] => Vejcorodí [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Vejcorodí je biologický pojem, který označuje formu rozmnožování, při které se mláďata vyvíjejí přímo v rámci vajíček. Tato vlastnost je charakteristická pro některé skupiny živočichů, například ryby, obojživelníky nebo plazy. Vejce se vyvíjejí podobně jako u vejcorodých živočichů, ale místo toho, aby byla nakladena, se vyvíjejí uvnitř těla matky. Po určité době se mláďata líhnou a jsou schopna samostatného života. Vejcorodí je tedy jedno ze čtyř základních typů rozmnožování u živočichů, společně s vejcoživorodostí, vejcoroztřepem a laktací. Každý z těchto způsobů má své výhody a nevýhody a je vhodný pro různé životní strategie jednotlivých druhů živočichů. Vejcorodí je důležitý biologický pojem, který pomáhá lépe porozumět rozmanitosti životních forem na naší planetě. [oai] => Vejcorodí je biologický pojem, který označuje formu rozmnožování, při které se mláďata vyvíjejí přímo v rámci vajíček. Tato vlastnost je charakteristická pro některé skupiny živočichů, například ryby, obojživelníky nebo plazy. Vejce se vyvíjejí podobně jako u vejcorodých živočichů, ale místo toho, aby byla nakladena, se vyvíjejí uvnitř těla matky. Po určité době se mláďata líhnou a jsou schopna samostatného života. Vejcorodí je tedy jedno ze čtyř základních typů rozmnožování u živočichů, společně s vejcoživorodostí, vejcoroztřepem a laktací. Každý z těchto způsobů má své výhody a nevýhody a je vhodný pro různé životní strategie jednotlivých druhů živočichů. Vejcorodí je důležitý biologický pojem, který pomáhá lépe porozumět rozmanitosti životních forem na naší planetě. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Upravit|doplnit zdroje, aktualizovat, ať to nevypadá, jak z 19. století}} [1] => {{Taxobox [2] => | jméno = Vejcorodí [3] => | výskyt = Svrchní [[trias]] až recent [4] => | obrázek = Platypus.jpg [5] => | popisek = [[ptakopysk podivný]] [6] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [7] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [8] => | třída = [[savci]] (Mammalia) [9] => | podtřída = '''vejcorodí''' (Prototheria) [10] => | podtřídu popsal = [[Theodore Gill|Gill]], [[1872]] [11] => | druhotné dělení = [[Řád (biologie)|Řády]] [12] => | podřazené taxony = [13] => * [[ptakořitní]] (Monotremata) [14] => * †[[dokodonti]] (Docodonta) [15] => * †[[Triconodonta|trikonodonti]] (Triconodonta) [16] => * †[[Multituberculata|multituberkuláti]] (Multituberculata) [17] => }} [18] => {{možná hledáte|[[Vejcorodost]], obecný typ tvorby potomstva}} [19] => '''Vejcorodí''' (Prototheria) představují podtřídu [[Savci|savců]], jejíž první zástupci se objevili již před 135 miliony let. Vědecký název Prototheria vznikl z [[Řečtina|řeckého]] ''prōtos'', první, + ''thēr'', divoké zvíře. Do této skupiny se řadí několik starobylých vývojových linií savců, u nichž není jisté, jestli jsou opravdu příbuzné. Jediný žijící řád jsou [[ptakořitní]], ostatní 3 řády jsou již vymřelé. Vymřelé řády jsou někdy řazeny do samostatné skupiny [[Nontheria]]. [20] => [21] => Všichni zástupci této skupiny mají však několik společných znaků. Mají shodnou stavbu [[Lebka|lebky]] (zejména spodní [[čelist]]i), lopatkového pásma a končetin. U všech se předpokládá [[vejcorodost]] a krmení mláďat mlékem, což u vymřelých forem není možné s jistotou dokázat. [22] => [23] => == Znaky == [24] => # '''Plazí''' [25] => #* [[Střevo]], [[močovod]]y i vývody pohlavních žláz ústí do jediného společného prostoru zvaného '''[[kloaka]]'''. [26] => #* '''Úzká [[lopatka]]''' je stejná jako lopatka plazí. [27] => #* Ramenní kloub pro zpevnění neobsahuje pouze [[klíční kost]], ale podobně jako u plazů i tzv. '''[[krkavčí kost]]'''. [28] => #* '''Volná krční žebra''' [29] => #* '''[[Jedová ostruha]]''' na patě zadních nohou. [30] => # '''Ptačí''' [31] => #* podobně jako ptáci mají '''funkční pouze levý vaječník'''. [32] => # '''Savčí''' [33] => #* Na rozdíl od ostatních savců '''samice''' nerodí živá mláďata, ale '''snáší [[vejce]]''' podobně jako u plazů bohatá na žloutek a diskoidálním rýhováním. [34] => #* Vlastní '''[[Mléčná žláza|mléčné žlázy]]''', které mají více samostatných vývodů v tzv. žlaznatém políčku (areola) na břišní straně těla. Mláďata tak slízávají mléko z matčiny srsti, protože matkám chybí mléčné bradavky. [35] => #* Mají '''[[Chlup (zoologie)|chlupy]]''' i když na rozdíl od živorodých savců jim chybí např. specializované hmatové chlupy. [36] => #* '''[[Spodní čelist]]''' vejcorodých se, stejně jako u všech ostatních savců, skládá '''z jediné kosti''', která se nazývá ''dentale''. Tato kost je spojena kloubem přímo s kostí na [[lebka|lebce]], která se označuje jako ''squamosum''. [37] => #* '''Sluchový orgán''' vejcorodých i ostatních savců '''obsahuje tři speciální kůstky''', [[Kladívko (anatomie)|kladívko]], [[Kovadlinka|kovadlinku]] a [[třmínek]]. [38] => #* '''Teplokrevnost''', kdy tělesná teplota kolísá v rozmezí 22 – 37 °C a tím pádem je nižší než u ostatních savců (průměrně kolem 31 °C). [39] => #* Mají '''[[Bránice|bránici]] a úplně rozdělené [[srdce]]'''. [40] => [41] => == Systematika == [42] => Názvy vejcorodí (Prototheria), [[vačnatí]] (Metatheria) a [[placentálové]] (Eutheria) (ve významu „první savci“, „změnění savci“, a „praví savci“) odkazují na tři seskupení savců, která obsahují žijící představitele. Každá z těchto tří skupin může být definována jako předpokládaný [[klad]] zahrnující žijící [[Korunová skupina|korunovou skupinu]] (a to [[Monotremata]], [[Marsupialia]] a [[Placentalia]]) a některé druhy fosílií které jsou více těsně příbuzné dané korunové skupině než jiné druhy zvířat. [43] => [44] => Trojnásobné dělení žijících savců do řádu [[Monotremes]], [[Marsupials]] a [[Placentals]] byl již dobře vžito, když [[Thomas Huxley]] navrhl názvy Metatheria a Eutheria ke včlenění jako dvou pozdějších skupin v roce [[1880]]. Zpočátku byly pokládány za podtřídy, Metatheria a Eutheria jsou podle konvence nyní uskupeny jako infratřídy podtřídy Theria, a v novější době byly návrhy přeloženy dále (do kohorty nebo dokonce velkořádu), jako kladistické přehodnocení vztahů mezi žijícími a savčími fosílie bylo navrženo, že Theria samy by měly být sníženy o pozici. [45] => [46] => Prototheria, na druhé straně, byla všeobecně rozpoznaná jako podtřída teprve zcela nedávno, na základě hypotézy která definovala skupinu dvěma předpokládanými [[synapomorfie]]mi: [47] => # formace boční stěny mozkovny z kosti nazvané anterior lamina, kontrastuje s alisphenoidem u živorodých; a [48] => # lineární zarovnání vrcholů stoličky, kontrastuje s trojúhelníkovým uspořádáním u živorodých. [49] => Tyto znaky jak se zdá, spojují savce řádu ptakořitných s řadou druhohorních fosilních druhů ([[Morganucodonta]], [[Triconodonta]], [[Docodonta]] a [[Multituberculata]]) v širším kladu, pro který byl ponechán název Prototheria, a z těchto savců byl řád ptakořitných považován jen za poslední přežívající větev. [50] => [51] => Důkazní materiál, který byl shromážděn pro podporu tohoto seskupení, je nyní všeobecně podceňován. V první řadě, zkoumání embryí odhalilo, že vývoj mozkovny je v podstatě identický u živorodých i u vejcorodých: anterior lamina jednoduše splývá s alisphenoidem u živorodých, a tudíž vzhled mozkovny 'vejcorodých' je původní pro všechny savce, zatímco živorodá forma může být z něho odvozena. Navíc, lineární zarovnání vrcholů stoličky je také původní pro všechny savce. Proto tedy, žádný z těchto znaků nemůže poskytnout jedinečně sdílený sekundární znak, který by mohl podporovat zařazení skupiny 'vejcorodých' v protikladu k živorodým. [52] => [53] => Při dalším přehodnocování, stoličky embryí a fosílií savců řádu ptakořitných (žijící dospělci řádu ptakořitných jsou bezzubí) jak se zdá, prokazují tvar vrcholu po předcích, které jsou podobné trojúhelníkovému uspořádání pozorovanému u živorodých. Některé charakteristické rysy tohoto chrupu podporují alternativní seskupení savců řádu ptakořitných s jistými nedávno objevenými fosilními formami do navrhovaného nového kladu známého jak Australosphenida, a také naznačují, že trojúhelníková pole vrcholů zubů se možná vyvíjela nezávisle u australosfenidanů a u živorodých. [54] => [55] => Australosphenidální hypotéza zůstává kontroverzní, a někteří klasifikátoři (například McKenna & Bell 1997) dávají přednost zachování názvu Prototheria jako vhodný kontrast s další skupinou žijících savců, živorodými. Teoreticky, Prototheria jsou systematicky nadbyteční od té doby, co Monotremata jsou v současné době jediným řádem, který v nich může ještě být obsažen, ale jejich uchování by mohlo být ospravedlněno pokud nové svědectví zkamenělin, nebo opětovný výzkum zkamenělin známých, identifikuje zaniklé příbuzné savce řádu ptakořitných a umístí je uvnitř širší skupiny. [56] => [57] => == Fylogeneze == [58] => Vývojoví předchůdci vejcorodých nebyli dosud jednoznačně identifikováni. Jejich znaky ukazují, že by mělo jít o velmi starou skupinu savců, která se vyvíjela samostatně od živorodých. Ke vzniku vejcorodých zřejmě vedla linie [[Australosphenida]]. Např. zatím nejstarší nalezenou fosilií ptakořitného savce je ''[[Teinolophos trusleri]]'' z doby před 115 miliony let (spodní [[křída]]). Podle některých názorů se vejcorodí mohli vyvinout z gondwanských předků, u kterých konvergentně vznikly již ve střední [[Jura|juře]] tribosfénické zuby (Australosphenida). K oddělení větve vejcorodých od ostatních savců tak mohlo podle některých vědců dojít již před 200 miliony lety a tato větev se vyvíjela samostatně od placentálů a vačnatců. Tento taxon se dále rozdělil na řády Monotremata (ptakořitní) a vymřelé [[Ausktribosphenida]]. Monotremata se dále člení v současnosti do dvou vymřelých a dvou dosud žijících čeledí – [[Kollikodontidae]]†, [[Steropodontidae]]†, Ornithorhynchidae ([[ptakopyskovití]]) a Tachyglossidae ([[ježurovití]]). [59] => [60] => Výše uvedené řešení vývoje vejcorodých je nutné považovat zatím za provizorní a je pravděpodobné, že další nálezy fosilií mohou přinést alternativní vysvětlení. To se ukazuje i na příkladu nové interpretace rozšíření masožravých metatérií na území Jižní Ameriky v období [[paleocén]]u (před 66 až 63 miliony let).Christian de MUIZON, Sandrine LADEVÈZE, Charlène SELVA, Robin VIGNAUD & Florent GOUSSARD (2018). [http://sciencepress.mnhn.fr/en/periodiques/geodiversitas/40/16 ''Allqokirus australis'' (Sparassodonta, Metatheria) from the early Palaeocene of Tiupampa (Bolivia) and the rise of the metatherian carnivorous radiation in South America]. ''GEODIVERSITAS''. '''40''' (16): 363-459.Kateryn Pino, Paulo Vallejos-Garrido, Nicolás Espinoza-Aravena, Rebecca B. Cooper, Daniele Silvestro, Cristián E. Hernándeze & Enrique Rodríguez-Serrano (2022). [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S092181812200025X Regional landscape change triggered by Andean uplift: The extinction of Sparassodonta (Mammalia, Metatheria) in South America]. ''Global and Planetary Change''. '''103758'''. doi: https://doi.org/10.1016/j.gloplacha.2022.103758 [61] => [62] => == Odkazy == [63] => [64] => === Reference === [65] => [66] => [67] => === Literatura === [68] => * Zdeněk Veselovský ([[1969]]), ''Výlet do třetihor'' – Mladá Fronta (Praha), edice Kolumbus [69] => * Neil A. Campbell, Jane B. Reece ([[2006]]), ''Biologie'' – Computer Press (Brno), {{ISBN|80-251-1178-4}} [70] => * Jiří Gaisler, Jan Zima ([[2007]]), ''Zoologie obratlovců'' – Academia (Praha), {{ISBN|978-80-200-1484-9}} [71] => [72] => === Externí odkazy === [73] => * {{Commonscat}} [74] => * [http://astro.arms.cz/9801-9.htm Evoluce savců] [75] => [76] => {{Pahýl}} [77] => {{Savci}} [78] => {{Taxonbar|from=Q715778}} [79] => {{Autoritní data}} [80] => {{Portály|Živočichové}} [81] => [82] => [[Kategorie:Savci]] [] => )
good wiki

Vejcorodí

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Triconodonta','Multituberculata','ptakořitní','dokodonti','lebka','Řečtina','Lebka','Marsupials','synapomorfie','Thomas Huxley','Monotremata','Placentalia'

Lebka

Multituberculata

Multituberculata je vymřelý řád savců, který se objevil v období jury a zanikl na konci paleocénu.

Ptakořitní

Řečtina

Řečtina je jazyk, který patří mezi indoevropské jazyky a je oficiálním jazykem Řecka a Kypru.

Triconodonta