Array ( [0] => 14779463 [id] => 14779463 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Velmoc [uri] => Velmoc [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Great Powers.svg|náhled|250px|Tmavě modře jsou zobrazeny velmoci se stálým členstvím v Radě bezpečnosti OSN, světle modře velmoci bez práva veta v Radě bezpečnosti]] [1] => '''Velmoc''' je označení [[stát]]u, který má díky své [[ekonomie|hospodářské]], [[armáda|vojenské]], [[diplomacie|diplomatické]] nebo [[kultura|kulturní]] moci určující vliv na [[mezinárodní vztahy]]. Označení ''velmoc'' se začalo používat po [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] z let 1814–1815. [2] => [3] => V dnešní době se za velmoci považují především stálí členové [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]] a skupiny [[G8]] – [[Čína]], [[Francie]], [[Rusko]], [[Spojené království]] a [[Spojené státy americké|Spojené státy]], jako velmoc bývá označováno také [[Německo]], [[Japonsko]] a [[Itálie]].{{Citace monografie | titul = Balance of Power | vydavatel = State University of New York Press | rok = 2005 | strany = 59, 282 | isbn = 0791464016}} [4] => [5] => == Definice a typy velmocí == [6] => [[Soubor:Vereshchagin-Blowing from Guns in British India.jpg|náhled|[[Vasilij Vasilijevič Vereščagin|Vereščaginův]] obraz ''Střílení z děl v [[Britská Indie|Britské Indii]]'', připomínající potlačení indického povstání Brity]] [7] => [[Soubor:У крепостной стены.jpg|náhled|[[Vasilij Vasilijevič Vereščagin|Vereščaginův]] obraz ''Ať vejdou!'' z roku [[1871]], připomínající dobytí [[Chiva|Chivy]] ruskými vojsky]] [8] => [[Michael Romancov]] uvádí jako definiční znaky velmoci velký vojenský a hospodářský potenciál, schopnost a ochotu v určitých případech jednat unilaterálně (samostatně, bez podpory spojenců), působnost ve velkém prostoru z globálního hlediska a vůli jako mocnost působit (jako příklad nevůle působit jako velmoc uvádí USA před první světovou válkou).{{Citace elektronického periodika [9] => | titul = Rusko v mezinárodních vztazích - Městská knihovna v Praze [10] => | periodikum = www.mlp.cz [11] => | url = https://www.mlp.cz/cz/novinky/1825-rusko-v-mezinarodnich-vztazich/?KNIHOVNA=0& [12] => | poznámka = Přednáška, 6. minuta: Jak se velmoc pozná? [13] => | jazyk = cs [14] => | datum přístupu = 2023-08-05 [15] => }} [16] => [17] => Podle rozsahu působnosti se někdy rozlišuje '''regionální velmoc''' (nejsilnější stát či státy ve vztahu k určité oblasti světa) a '''globální velmoc''', jejíž působnost není omezena na určitý region. Za regionální velmoc s globálními zájmy je považována např. [[Čína]].{{Citace elektronického periodika |titul=Článek „CIA o hrozbách světové stabilitě a americkým zájmům“ na Britských listech |url=http://www.blisty.cz/2008/2/8/art38867.html |datum přístupu=2008-05-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080521065428/http://www.blisty.cz/2008/2/8/art38867.html |datum archivace=2008-05-21 |nedostupné=ano }} [18] => [19] => V době [[Studená válka|studené války]] se [[Sovětský svaz]] a Spojené státy americké staly, zejména kvůli [[Závody ve zbrojení|závodům v jaderném zbrojení]], výrazně dominantními velmocemi [[Bipolarita (politologie)|bipolárně]] rozdělujcí svět. Byl proto zaveden pojem '''[[supervelmoc]]''' pro nejsilnější stát či státy světa, které jsou schopny prosazovat své zájmy celoplanetárně. Za supervelmoc jsou od [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadu Sovětského svazu]] většinou považovány pouze [[Spojené státy americké]]{{Citace elektronické monografie | titul = These Are the 5 Reasons Why the U.S. Remains the World’s Only Superpower | vydavatel = Time | datum_vydání = 2015-05-28 | url = http://time.com/3899972/us-superpower-status-military/}} a hovoří se o unipolárním světě. [20] => [21] => Stát, který disponuje [[Jaderná zbraň|jadernými zbraněmi]] a je schopen je vyrábět, se označuje jako '''[[jaderná velmoc]]'''. Řadí se mezi ně [[Spojené státy americké|USA]], [[Rusko]], [[Čína]], [[Severní Korea]], [[Indie]], [[Spojené království|Velká Británie]], [[Francie]], [[Pákistán]], [[Írán]] a [[Izrael]].{{Citace elektronického periodika [22] => | titul = BBCCzech {{!}} {{!}} Globální jaderné síly [23] => | url = http://www.bbc.co.uk/czech/specials/1117_global_nuclear/page4.shtml [24] => | periodikum = www.bbc.co.uk [25] => | datum přístupu = 2019-11-03 [26] => }} [27] => [28] => == Historie == [29] => Termín ''velmoc'' se začal používat na [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] (1814–1815) pro pět [[Evropa|evropských států]] – [[Francie|Francii]], [[Prusko]], [[Rakouské císařství]], [[Ruské impérium]] a [[Spojené království]], které se za velmoci vzájemně uznávaly. Tyto státy definovaly uspořádání Evropy po [[Napoleonské války|napoleonských válkách]] a [[Mocenská rovnováha|mocenskou rovnováhu]] nazývanou [[koncert velmocí]]. [30] => [31] => Od roku [[1870]] se mezi velmoci přiřadilo i [[Italské království]], roli Pruska převzalo [[Sjednocení Německa|sjednocené Německo]] (1871). Na počátku [[20. století]] se velmocí mimo Evropu staly [[Spojené státy americké]] a po vítězství v [[Rusko-japonská válka|rusko-japonské válce]] i [[Japonsko]]. [32] => [33] => Výsledkem [[První světová válka|první světové války]] sjednaným na [[Pařížská mírová konference (1919)|pařížské mírové konferenci]] byl zánik velmocenského postavení poražených. Týkalo se to Rakouska [[Zánik Rakousko-Uherska|zánikem Rakouska-Uherska]], [[Výmarská republika|oslabeného Německa]] a zaniklé do Evropy zasahující [[Osmanská říše|osmanské říše]]. Po [[Brestlitevský mír|brestlitevském míru]] (1918) zaniklo Rusko jako velmoc, ale později toto postavení obnovoval Sovětský svaz. [34] => [35] => Po skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]] začaly být jako velmoci označovány nejdůležitější [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenci]]. Těmi se za války staly [[Sovětský svaz]], [[Spojené království]] a [[Spojené státy americké|Spojené státy]], jejichž vrcholní představitelé označovaní jako [[Velká trojka]] se poprvé sešli na [[Teheránská konference|Teheránské konferenci]] v roce 1943 a rozhodovali o budoucím uspořádání Evropy. V roce 1945 byla k vítězným mocnostem přibrána [[Francie]], zejména na základě působení [[Charles de Gaulle|de Gaullovy]] [[Svobodná Francie|Svobodné Francie]], a [[Čínská republika (1912–1949)|Čínská republika]] v důsledku [[Druhá světová válka v Tichomoří|války v Tichomoří]]. [36] => [37] => Uvedených pět vítězných mocností se stalo stálými členy [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]], nejmocnějšího orgánu nově založené mezinárodní organizace. Status ''stálého člena'' jim zajistil díky právu [[Veto|veta]] rozhodující slovo v Radě, která tak nemůže hlasovat proti jejich zájmům. Situace v Radě ignorovala výsledek [[Čínská občanská válka|čínské občanské války]] (1949) a teprve v roce [[1971]] po tchajwanské [[Tchaj-wan|Čínské republice]] místo převzala komunistická [[Čína|Čínská lidová republika]], během [[Pingpongová diplomacie|normalizace vztahů s USA]]. [38] => [39] => Druhá světová válka zároveň znamenala mocenský nárůst Sovětského svazu a Spojených států do pozice [[supervelmoc]]í. To obnášelo globální působení, vůdcovství [[Východní blok|východního]] a [[Západní blok|západního bloku]] během [[Studená válka|studené války]] a [[Jaderná velmoc|jaderné]] [[závody ve zbrojení]], které vedly k doktrině [[Vzájemně zaručené zničení|vzájemného zaručeného zničení]]. [40] => [41] => Po [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadu Sovětského svazu]] (1991) zůstala jedinou supervelmocí USA. Od té doby se mluví o novém mocenském uspořádání světa, přechod od unipolárního světa s hegemonií USA, resp. ''nadvládou [[Západní svět|globálního západu]]'', k [[Polarita (politologie)|multipolárnímu]] světu. Proto se uvažuje o [[Potenciální supervelmoc|petenciálních nových supervelmocech]], z nichž největší globální ambice má Čína (''[[Společenství sdíleného osudu lidstva|sdílený osud lidstva]]''). [42] => [43] => == Rozšíření Rady bezpečnosti OSN == [44] => V dnešní době se vedou diskuse o rozšíření Rady bezpečnosti OSN o další státy tak, aby věrněji zobrazovala realitu mezinárodních vztahů.{{Citace elektronického periodika |titul=Článek „Existuje lepší model pro OSN?“ na stránkách Informačního centra OSN v Praze |url=http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zpravy/zprava.php?id=1044 |datum přístupu=2008-05-03 |url archivu=https://web.archive.org/web/20060707185505/http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zpravy/zprava.php?id=1044 |datum archivace=2006-07-07 |nedostupné=ano }} Kandidáty na nové členy Rady bezpečnosti OSN (avšak bez práva [[veto|veta]]) jsou zejména [[Brazílie]], [[Indie]], [[Japonsko]] a [[Německo]]. [45] => [46] => == Reference == [47] => [48] => [49] => == Související články == [50] => * [[Supervelmoc]] [51] => * [[Jaderná velmoc]] [52] => * [[Velká hra]] [53] => * [[Ústřední stát (Střet civilizací)|Ústřední stát]] [54] => [55] => == Externí odkazy == [56] => * {{Commonscat}} [57] => * {{Wikicitáty|téma=Velmoc}} [58] => * {{Wikislovník|heslo=velmoc}} [59] => * {{Otto|heslo=Velmoci}} [60] => {{Autoritní data}} [61] => [62] => [[Kategorie:Mezinárodní politika]] [63] => [[Kategorie:Klasifikace zemí]] [] => )
good wiki

Velmoc

Tmavě modře jsou zobrazeny velmoci se stálým členstvím v Radě bezpečnosti OSN, světle modře velmoci bez práva veta v Radě bezpečnosti Velmoc je označení státu, který má díky své hospodářské, vojenské, diplomatické nebo kulturní moci určující vliv na mezinárodní vztahy. Označení velmoc se začalo používat po Vídeňském kongresu z let 1814-1815.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Spojené státy americké','Čína','Francie','Spojené království','Japonsko','Jaderná velmoc','Indie','Německo','Rozpad Sovětského svazu','Studená válka','supervelmoc','Rada bezpečnosti OSN'

Čína

Francie

Indie

Japonsko

Německo

Supervelmoc