Array ( [0] => 15496920 [id] => 15496920 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Višnu [uri] => Višnu [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Vishnu and Lakshmi on Shesha Naga, ca 1870.jpg|náhled|Višnu (vlevo) a [[Lakšmí]]]] [1] => '''Višnu''' ([[Devanágarí]]: {{Unicode|विष्णु}} ''viṣṇu'') je (spolu s bohem [[Šiva|Šivou]]) nejprominentnější z [[Hinduismus|hinduistických bohů]], má mnoho přívrženců (tzv. [[Višnuismus|vaišnavové či višnuisté]]), kteří ho považují za nejvyššího a jediného skutečného Boha. Jako většina hinduistických bohů má i Višnu mnoho jiných jmen. Existuje několik verzí jejich oslavných seznamů zvaných Višnu Sahasranáma, dosl. '1000 jmen Višnua'. Mezi nejčastější z nich patří Nárájana (V [[sanskrt]]u नारायण ''nārāyaṇa''). Vztahují se k němu i jména jeho [[avatár]]ů (nepřesně ''inkarnací''). [2] => [3] => == Vzhled == [4] => Zobrazován bývá s do modra zbarvenou či tmavou pletí ('šjáma') a se čtyřmi pažemi (चतुर्भुज ''caturbhuja''), v nichž drží: [5] => [6] => # ulitu (पाञ्चजन्य ''pāñcajanya''), z níž tryská pět živlů, [7] => # disk (सुदर्शनचक्र ''sudarśanacakra''), který seká hlavy všech démonů, [8] => # lotos (पद्म ''padma'') představující čistotu a pravdu, [9] => # kyj (गदा ''gadā'') představující základní sílu, z níž jsou všechny ostatní síly odvozeny. [10] => [11] => Tyto předměty však mají ještě mnohé další významy. [12] => [13] => == Kult == [14] => V dobách [[védské náboženství|védského náboženství]] to byl (podle některých moderních, nikoliv tradičních názorů) málo významný sluneční bůh, zatímco v Puránách je jedním z nejvyšších bohů. Jeho příznivci považují Višnua za Nejvyššího - Boha, který stvořil svět, vše řídí a vládne nejvyšší mocí. Není však možné určit přesný počet Višnuových příznivců, protože fakt, že uctívají tohoto boha, nemusí nutně znamenat, že ho považují za Nejvyššího. Podle stránky www.adherents.com počtem přesahují příznivce Šivy a ostatních védských tradic.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.adherents.com/adh_branches.html#Hinduism |datum přístupu=2010-09-30 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150315022054/http://www.adherents.com/adh_branches.html#Hinduism |datum archivace=2015-03-15 |nedostupné=ano }} Geografické rozšíření také není možné přesně určit, protože višnuistické chrámy se nacházejí po celé Indii (a i mimo ni). Zvláště velký počet jich je v jižní Indii. [15] => [16] => V Rgvédu Višnu překročil všechny tři světy, aby je vytrhl z moci démona Baliho. "Všichni dévové neustále vzhlížejí k jeho svrchovanému sídlu."tad višnoh paramam padam sadá pašjanti súrajah. Rgvéda 1.22.20 Zajímavé je, že již (i podle moderních indologů) starý text Áitaréja bráhmana začíná poznámkou, že Agni je nejnižším a Višnu nejvyšším z dévů. Taittiríja áranjaka z Kršna Jádžurvédy chválí Nárájana (Višnua) jako samotné [[Brahman]] ve strhující metafyzické básni. Na tento text se dovolávali stoupenci filosofické školy Vaikhánasa. [17] => [18] => [[Mahábhárata]] popisuje, kterak mudrc Nárada v místě zvaném Badarikášrama v Himálaji potkal světce vypadající jako nadlidé (Naru a Nárájanu). Ti Náradu zasvětili do tajemství severní země Švéta dvípy, bílého ostrova. Tam Nárada doletěl s mezizastávkou na hoře Méru. Zde se seznámil s nebeskými obyvateli a lidskými uctívači Višnua Nárájany jako svrchované osoby (uttamapuruši). Nárada přinesl tuto nauku uctívání Vásudévy-Nárájany do tehdejší Indie. Dle tradice se předání nauky zúčastnili u obřadu ašvamédha také mudrcové Kapila, první indický fyzik a tvůrce nauky o tattvách, sánkhji, a Tittiri, autor Taittiríja Jádžurvédy. To prý vysvětluje dva proudy Nárájaníja sampradáji v Indii: Vaikhánasa spojený s védským rituálem, a Paňčarátra, nejstarší tantrický a jógový systém. Paňčarátra ágamy jsou obsáhlá kosmologická díla (Ahirbudhnja samhitá, Puškarágama, Padma ágama, Lakšmí tantra, Sanatkumára samhitá, Agastja samhitá a desítky dalších knih) rozdělená na části rituální, teoretické, kultovní a jógické. [19] => Teorie paňčarátrového višnuismu zahrnuje nauku o vjúhách, emanacích Vásudéva Nárájany až po prahmotu (''pradhána''). [20] => Višnuistické směry předkládají úžasnou praxi bhaktijógy (Bhagavad gítá, Višnupurána, Bhagavatapurána Náradíjabhaktisútra, Šándiljabhaktisútra atd.), o třech{{ujasnit}} aspektech: [21] => * Višnu a láska k jeho avatárům (zjevením) jako spásonosný vzor pro život [22] => * Višnu jako nezanikající blaženost Parabrahman, který je sat-čit-ánanda (bytí, vědomí a blaženost). [23] => Bhakti je tedy hlubší idea, než by se na první pohled zdálo z představy věčně hledící duše na obraz Pána v nebi (paramamúrti). [24] => Bhakti svrchovaného uskutečnění je dle R. Nového nerozpustitelné sebeuvědomování se v realizaci Brahman jako neosobní a zároveň osobní a milostivé lásky a blaženosti. [25] => Taková nadzkušenost či samádhi prý vyrovnává princip poznání [[Védánta|Védánty]], samádhi jógy [[Pataňdžali]]ho a šúnjá (prázdnoty) mahájány. [26] => [27] => V dobách silného rozšíření buddhismu je Višnu uctíván jako ochránce Buddhy a Buddhů a v Kálačakra tantře je ničitelem barbarů, tak jako ve višnuismu. [28] => Paňčarátra naukou o dvanácti hlavních a dvanácti vedlejších emanacích Vásudévy zřejmě ovlivnila nauku vadžrajány o emanacích mandal Buddhů a bódhisattvů z Buddhy Vairóčany. Višnu a prvotní Buddha byli leckdy ztotožňováni, což je dodnes patrné v Nepálu (např. Muktináth). [29] => [30] => Nauka o emanacích Višnua (Ahirbudhnja samhitá, Padma tantra) uvádí, jak Vásudéva paramátman vyzářil bohyni míru a lásky Šántidéví s bílou září, dále Sankaršana Šivu a červenou, štěstí dávající Šrí, Pradjumnu a žlutou moudrost Sarasvatí, Purušóttamu a černou Rati, neproniknutelnou prapřírodu (mahat-tattvu). [31] => Emanace Višnua dále vyzářily tyto hlavní aspekty: [32] => Vásudéva: Kéšavu, Nárájanu a Mádhavu [33] => Sankaršana: Góvindu, Višnua a Madhusúdanu [34] => Pradjumna: Trivikramu, Vámanu a Šrídharu [35] => Aniruddha: Hršíkéšu, Padmanábhu a Dámodaru [36] => [37] => Těmto emanacím se říká dvanáct nesmrtelných sluncí dvanácti měsíců roku. Jsou vyššími principy dvanácti Áditjů, kteří se střídají v pozici boha slunce během roku.Bhágavata Purána 12.11.27-50 [38] => Padma ágama I,2 rozvádí toto učení o emanacích Nárájany Vásudévy do učení o zrcadlení (vjúha) aspektů Mahávišnua ve světech máji. Tyto emanace se účastní Boží hry ([[lílá]]). [39] => Vjúha Vásudéva emanuje jiného Vásudévu, z něhož pochází Purušóttama a z něho Džanárdana. [40] => Vjúha Sankaršana emanuje jiného Sankaršanu, z něhož pochází Adhókšadža a Upéndra. [41] => Vjúha Aniruddha emanuje jiného Aniruddhu, z něhož pochází Ačjuta. [42] => Celkem je to 24 emanací Vásudévy-paramátman jako Višnua. [43] => [44] => Systém paňčarátrové kosmologie je obdobně náročný jako nauka Šiva ágamy a vyžaduje hluboké studium rozdílů nauk emanací Višnua v písmech a tradicích. [45] => [46] => == Avatáry == [47] => [48] => Purány uvádějí deset nejslavnějších [[avatár]]ů Višnua (devět se již v této kalpě zjevilo a desátý má teprve přijít).Garuda Purána 2.30.37. J.L. Shastri/A board of scholars, Ancient Indian Tradition and Mythology 12-14, Motilal Banarsidass, Delhi 1982. V každé z těchto inkarnací Višnu nějakým způsobem zachraňuje svět, jak popisuje [[Bhagavad gíta]] 4.7-9. [49] => [[Soubor:Lightmatter vishnu1.jpg|náhled|vpravo|Višnu jako Narasimha zabíjí démona Hiranjakašipua]] [50] => [51] => # Nejdříve se Višnu zjevil jako '''ryba''' (matsja). Podle [[Védy|Véd]] je svět periodicky ničen a tvořen. Na začátku tohoto světa zůstaly [[Védy]] potopené hluboko v prvotním oceánu a bylo nutné je vyzvednout, aby vůbec [[Brahmá|Brahma]] mohl tvořit svět. Višnu se tedy zjevil jako ryba a vynesl je na povrch. [52] => # Poté se zjevil jako '''želva''' (kúrma) a vzal na svůj krunýř nově vzniklou zemi, aby jí zajistil stabilitu. [53] => # Třetí avatár byl '''kanec''' (varáha) a v této podobě Višnu vyzdvihl zemi v té době svrženou do prvotního oceánu démonem Hiranjákšou. [54] => # Pak se zjevil jako '''Narasimha''' (půl-člověk, půl-lev). Démon Hiranjakašipu uctíval boha [[Brahmá|Brahmu]] a ten mu za to dal požehnání, že ho nezabije zvíře ani člověk, že nezemře ve dne, ani v noci, ani na zemi, ani v nebi, ani ohněm, ani vodou, ani žádnou zbraní atd. . Ovšem Hiranjakašipu se začal chovat jako tyranský vládce, báli se ho i sami bohové a bylo třeba ho zabít. Proto Višnu přijal podobu Narasimhy a při západu slunce chytl démona, položil si ho na klín a roztrhal ho, aniž by porušil některé z požehnání, které mu [[Brahmá|Pán Brahma]]. [55] => # Další Višnuova inkarnace byl '''trpaslík''' (vámana). Potomek Hiranjakašipua, král Bali, uctíval boha Indru a získal tak vládu nad třemi světy (bhúr - podzemní planety, bhuvar - zemské planety, svar - nebeské oblasti), což doslova „vyřadilo ze hry“ ostatní bohy. Višnu se tedy zrodil jako trpaslík a řekl Balimu, že by od něho chtěl tolik země, kolik překročí třemi kroky. Bali byl potěšen, že vidí svatého muže a klidně souhlasil. Prvním krokem Višnu překročil nebesa a druhým zemské planety. Protože mu byl ale Bali velmi milý a jeho děd Prahlád byl velmi ctnostný a oddaný Narasimhovi, tak třetí krok vložil na Baliho hlavu, kterou mu Bali nabídl na znamení odevzdání se. Vámana mu poté ponechal vládu na Patálou, podzemím. [56] => # Šestá inkarnace bývá nazývána '''Ráma se sekerou''' (Parašuráma). V této inkarnaci Višnu působil coby bráhman, který sprovodil ze světa vládu zkorumpovaných kšatrijů. [57] => # Sedmá inkarnace je jedna z nejslavnějších - je to '''[[Ráma]]''', hrdina eposu [[Rámájana]]. Ráma byl král, kterému démon [[Rávana]] unesl jeho ženu Sítu, takže se vydal za ním a nakonec ji získal zpět a zlého démona zabil. Ráma jako ideální vládce představuje souhrn ctností. [58] => # Nejslavnější vůbec je osmá inkarnace, kdy se Višnu zjevill jako '''[[Kršna|Krišna]]'''. Krišna se zjevil mimo jiné, aby porazil zlého krále Kamsu, který sužoval zemi. Jako malý kradl různé lahůdky a často si z lidí dělal legraci. Později se oženil se 16 108 princeznami a s každou měl deset synů. Jeho nejdůvěrnější partnerkou ([[šakti]]) však byla Rádhá ve Vrindávanu. [59] => # Devátá inkarnace představuje podle moderních názorů synkretické tendence hinduismu, který se snažil začlenit do svého schématu i jasně „heretické“ náboženství - je jí '''[[Buddha]]'''. Původně teistická [[mahájána]] však např. v [[Nepál]]u bez problémů koexistuje s vaišnavismem a [[šivaismus|šivaismem]] (např. společné uctívání Višnua-[[Avalókitéšvara|Avalókitéšvary]] jako Muktinátha na stejnojmenném poutním místě). Podle ortodoxního hinduismu se Višnu zrodil jako Buddha, aby zmátl malověrné a nechal je bloudit ([[Bhágavata purána]] 1.3.24). Podle jiné interpretace tak chtěl Višnu nabídnout možnost spásy i pro ty, kdo nebyli hinduisty a vytvořil pro ně jinou cestu. Jako další důvod se uvádí rozšíření učení o nenásilí ([[ahinsá]]). [60] => # Poslední inkarnací je '''Kalki''', jezdec na bílém koni držící meč. Ten by se měl objevit na konci Kali jugy, současného věku, kdy bude většina lidí zcela pohlcena temnotou nevědomosti. Višnu se zrodí a opět zachrání lidstvo skrze [[dharma|dharmu]] a nastane další zlatý věk. Tato inkarnace bývá zobrazována jen vzácně. [61] => [62] => Existují i jiné, různě dlouhé seznamy Višnuových inkarnací (většinou 12 nebo 22). [[Bhágavata purána]] (Šrímad Bhágavatam) jmenuje 25 Višnuových inkarnací, ale také uvádí, že jich je nespočet (1.3.26). [63] => [64] => Dále jsou z Purán známé podoby zvané ''svámša'', které se dělí na podoby pocházející ze Sankaršana a podoby různých inkarnací. Ze Sankaršana pocházejí tři puruša avatárové: [65] => # Káranódakašájí Višnu [66] => # Garbhódakašájí Višnu [67] => # Kšíródakašájí Višnu [68] => Káranódakašájí Višnu je také znám jako Mahávišnu, který leží věčně v oceánu příčin (''Káranódaka'') a z pórů Jeho těla vychází všechny vesmíry. V okamžik Jeho výdechu se Vesmír rozpíná, při nádechu spíná a nakonec navrací do jeho těla. To znamená, že Vesmír má trvání pouze po dobu Jeho nádechu a výdechu. Mahávišnu se po tu dobu expanduje do každé galaxie v podobě Garbhódakašájí Višnua ležící na oceánu ''Garbhódaka'' pod touto galaxií. [69] => Kšíródakašájí Višnu je podoba Boha, jež sídlí v tomto vesmíru v oblasti Šišumára (v centru galaxie) na své planetě Švétadvíp (černá díra) v oceánu ''Kšíródaka'' (horizont událostí) a v této podobě se rovněž nachází v srdcích všech živých bytostí počínaje rostlinami a zvířaty a konče [[déva|dévy]]. Tato podoba je známá jako [[paramátmá]] (nadduše). [70] => [71] => == Vztahy s ostatními bohy == [72] => Jeho chotí či družkou ([[šakti]]) je [[Lakšmí]], bohyně štěstí, která Višnua doprovází v jeho inkarnacích (jako [[Ráma|Rámova]] žena [[Síta]], [[Kršna|Krišnova]] partnerka [[Rádha]]), atd.).Gargasaṃhitā 1.16.23-27 [73] => [74] => == Reference == [75] => [76] => [77] => == Související články == [78] => * [[Hinduismus]] [79] => * [[Brahmá]] [80] => * [[Šiva]] [81] => * [[Kršna|Krišna]] [82] => * [[Trimúrti]] [83] => * [[Višnuismus]] [84] => [85] => == Externí odkazy == [86] => * {{Commonscat|Vishnu}} [87] => * {{Wikislovník|heslo=Višnu}} [88] => {{Autoritní data}} [89] => {{Portály|Jóga}} [90] => [91] => [[Kategorie:Hinduistická božstva]] [92] => [[Kategorie:Hinduismus]] [] => )
good wiki

Višnu

Višnu (vlevo) a Lakšmí Višnu (Devanágarí: विष्णु viṣṇu) je (spolu s bohem Šivou) nejprominentnější z hinduistických bohů, má mnoho přívrženců (tzv. vaišnavové či višnuisté), kteří ho považují za nejvyššího a jediného skutečného Boha.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Brahmá','Kršna','Hinduismus','šakti','Bhágavata purána','Védy','avatár','Ráma','Šiva','Višnuismus','Nepál','Soubor:Vishnu and Lakshmi on Shesha Naga, ca 1870.jpg'

Avatár

Brahmá

Hinduismus

Kršna

Nepál

Nepál je vnitrozemský stát nacházející se v jižní Asii.

Rama

Šakti

Šiva

Védy

Višnuismus