Array ( [0] => 15481566 [id] => 15481566 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vilnius [uri] => Vilnius [3] => Vilnius old town by Augustas Didzgalvis.jpg [img] => Vilnius old town by Augustas Didzgalvis.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Vilnius [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Vilnius Modern Skyline At Dusk, Lithuania - Diliff.jpg [4] => | popisek = Centrum Vilniusu [5] => | znak = Grand Coat of arms of Vilnius.svg [6] => | vlajka = Flag of Vilnius.svg [7] => | stát = Litva [8] => | pojem vyššího celku = [[Kraje v Litvě|Kraj]] [9] => | název vyššího celku = [[Vilniuský kraj|Vilniuský]] [10] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Litvě|Okres]] [11] => | název nižšího celku = městský okres [12] => | rozloha = 401 [13] => | nadmořská výška = 112 [14] => | psč = 01001–14191 [15] => | telefonní předvolba = (+370) 5 [16] => | starosta = Remigijus Šimašius [17] => | web = http://www.vilnius.lt [18] => | loc-map = {{LocMap |Litva|label=Vilnius |position=right |width=250 |lat=54.6777778 |long=25.2916667 |float=center |caption=}} [19] => | název dle unesco = historické centrum Vilniusu [20] => | typ = kulturní dědictví [21] => | kritérium = ii, iv [22] => | id = 541 [23] => | rok zařazení = 1994 [24] => }} [25] => '''Vilnius''' ([Vilňus]; dříve {{Vjazyce2|cs|''Vilno''}}, {{vjazyce2|de|''Wilna''}}, {{vjazyce2|pl|''Wilno''}}, {{vjazyce2|be|''Вільня''}}, {{vjazyce|ru|''Вильнюс''}}, dříve {{cj|ru|''Вильна''}}, {{Vjazyce2|yi|''ווילנע''}} [vilne]) je hlavní město [[Litva|Litvy]]. Ve městě žije {{počet obyvatel}} obyvatel, 57,8 % tvořili Litevci, 18,7 % Poláci, 14 % Rusové, 4 % Bělorusové, 0,5 % Židé a 5 % ostatní národnosti. Rozloha města činí asi 400 km², 3,6 km² z této plochy zabírá Staré město, historické centrum Vilniusu, zapsané na Seznam světového kulturního dědictví [[UNESCO]]. [26] => [27] => Latinské heslo Vilniusu ''Unitas, Justitia, Spes'' znamená „Jednota, spravedlnost, naděje“. [28] => [29] => == Poloha == [30] => Město leží v jihovýchodní Litvě (54° 41' severní šířky a 25° 17' východní délky) na soutoku řek [[Vilnia]] a [[Neris]]. Ačkoli se dnes nachází poblíž litevsko-běloruské [[státní hranice]], v minulosti šlo nejen o kulturní, ale i o geografické centrum území tuto hranici přesahujícího, někdejšího [[Litevské velkoknížectví|Litevského velkoknížectví]] a také o významné město v rámci [[polsko-litevská unie|polsko-litevské unie]]. [31] => [32] => == Podnebí == [33] => [[Podnebí]] je zde přechodové mezi [[Kontinentální podnebí|kontinentálním]] a [[Přímořské podnebí|přímořským]]. Průměrná roční teplota je +6,1 °C, lednová průměrná teplota činí −4,9 °C a červencová +17,0 °C. Průměrné roční srážky činí 661 mm. Ve Vilniusu bývají extrémně horká léta, kdy teplota přesahuje 30 [[Stupeň Celsia|°C]]. [34] => [35] => == Historie == [36] => Oblast Vilniusu byla obydlena odedávna, jak dokládají četné archeologické nálezy v různých částech města. Litevská pověst o založení Vilniusu říká, že město bylo založeno poté, co vládnoucí velkovévoda [[Gediminas]] měl věštecký sen o železném vlku stojícím na kopci. Když požádal kněze o vysvětlení, dozvěděl se, že musí postavit hrad a velké město na vrcholu kopce. Název města vznikl zkomolením jména řeky [[Neris|Viliji]], která Vilniusem protéká.{{Citace monografie [37] => | příjmení = Šťáhlavský [38] => | jméno = David [39] => | odkaz na autora = [40] => | titul = Výpravy opačným směrem (Pobaltí) [41] => | vydavatel = Radioservis [42] => | místo = Praha [43] => | rok = 2002 [44] => | isbn = 80-86212-26-2 [45] => | kapitola = Metropole na Viliji [46] => | strany = 31 [47] => | jazyk = [48] => }} [49] => [50] => [51] => V psaných pramenech je město poprvé zmíněno v roce [[1323]]. Vilnius se stal známým poté, co do něj Gediminas pozval německé obchodníky. Nejstarší částí města je hrad, postavený Gediminasem na Hradním kopci. V roce [[1387]] byla městu udělena [[Magdeburské právo|magdeburská městská práva]] [[Vladislav II. Jagello|Vladislavem II. Jagellem]], králem [[Polsko|Polska]] a velkoknížetem litevským. [52] => [53] => [[Soubor:Stepan_bathory.jpg|náhled|vlevo|Štěpán Báthory, zakladatel vilniuské univerzity]] [54] => [55] => Mezi lety [[1503]] až [[1522]] byly vybudovány městské hradby s devíti branami a třemi věžemi. Vilnius dosáhl vrchol svého rozvoje za vlády posledního Jagellonce [[Zikmund II. August|Zikmunda II. Augusta]], který sem přestěhoval svůj dvůr v roce [[1544]]. V dalších stoletích se město dále rozrůstalo, mj. i díky založení [[Vilniuská univerzita|Vilniuské univerzity]] králem a velkoknížetem [[Štěpán Báthory|Štěpánem Báthorym]] v roce [[1579]]. Univerzita se brzy stala jedním z nejdůležitějších vědeckých a kulturních středisek v oblasti a hlavním vědeckým centrem litevského velkoknížectví a celé Polsko-litevské společenství. Byla to jedna z nejstarších polsky mluvících univerzit. [56] => [57] => V roce [[1655]] byl Vilnius obsazen ruskou armádou (tj. vojskem Moskevské Rusi), byl vypleněn a vypálen a jeho obyvatelé zmasakrováni. Brzy však Vilnius dobyla zpět polská armáda a ruská armáda se stáhla. Na počátku 19. století byl však již třetím největším městem ve východní Evropě. Růst obyvatelstva si vyžádal zboření hradeb v letech 1799–1805, zachovala se pouze Brána rozbřesku (litevsky ''Aušros Vartai'', polsky ''Ostra brama'', tedy Ostrá brána). [58] => [59] => Po [[Dělení Polska|třetím dělení Polska]] v roce 1795 byl Vilnius anektován Ruskem a stal se hlavním městem [[Vilenská gubernie|Vilenské gubernie]]. V roce 1812 město dobyl [[Napoleon Bonaparte|Napoleon]] během svého [[Napoleonovo ruské tažení|tažení na Moskvu]]. Jeho armáda posléze do Vilniusu ustoupila a město se stalo hrobem tisíců zraněných francouzských vojáků. V 19. století město postihly represe po nezdařených polských povstáních proti ruské nadvládě. Po listopadovém povstání z let 1831–1832 byla mj. uzavřena vilniuská univerzita. [60] => [61] => Na přelomu 19. a 20. století žilo ve městě 163 000 obyvatel, z toho 76 400 židovského náboženství (47%). [62] => [63] => Během [[První světová válka|první světové války]] byl Vilnius okupován Německem (1915–1918). V roce 1919 byl prohlášen hlavním městem krátce existující [[Litevsko-běloruská sovětská socialistická republika|Sovětské socialistické republiky Litvy a Běloruska]] (zvané Lit-Bel). 1. ledna 1919 byl Vilnius obsazen polskými jednotkami, které vytvořili místní obyvatelé (většina obyvatel byli totiž Poláci a Židé, etničtí Litevci tvořili malou, méně než 2% menšinu). Bolševická vojska postupující od východu ho později obsadila, ale 19. dubna 1919 ho Poláci dobyli zpět. 14. července 1920 město opět obsadili Rusové, ovšem po porážce ruských vojsk u [[Varšava|Varšavy]] Sověti předali Vilnius nově vzniklé Litvě. 9. října 1920 však Vilnius obsadila litevsko-běloruská divize polské armády. Město a okolí bylo prohlášeno za samostatný stát „[[Střední Litva|Střední Litvu]]“, jehož parlament 20. února [[1922]] odhlasoval připojení k Polsku. Vilnius se stal hlavním městem vilenského vojvodství. [64] => [65] => Litva nicméně polskou svrchovanost nad bývalou Střední Litvou nikdy neuznala a vláda sídlící v „provizorním hlavním městě“ [[Kaunas]]u oficiálně považovala Vilnius za hlavní město (obě země ostatně kvůli tomu navázaly diplomatické styky až v roce 1938). Za polské vlády prodělal Vilnius rychlý rozvoj. Byla znovuotevřena univerzita Štěpána Báthoryho a podstatně se zlepšila infrastruktura města. V roce 1931 měl Vilnius 195 tisíc obyvatel a byl pátým největším městem v Polsku. [66] => [67] => Po vypuknutí [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl Vilnius 19. září [[1939]] na základě [[Pakt Ribbentrop–Molotov|paktu Ribbentrop–Molotov]] obsazen [[Rudá armáda|Rudou armádou]]. Polská armáda nekladla větší odpor, neboť její hlavní síly bojovaly proti Němcům v jiných částech Polska. Podle ruských plánů se měl Vilnius stát hlavním městem [[Bělorusko|Běloruska]]. Na litevsko-ruských rozhovorech v Moskvě 10. října 1939 bylo ale dohodnuto předání města a okolí Litvě výměnou za její souhlas se zřízením ruských vojenských základen na litevském území. V červnu 1940 byla Litva okupována [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] a Vilnius se stal hlavním městem [[Litevská sovětská socialistická republika|Litevské sovětské socialistické republiky]]. Sovětská tajná policie [[NKVD]] tehdy zatkla cca 35 až 40 tisíc obyvatel města a poslala je do [[gulag]]ů. [68] => [69] => [[Soubor:Vilnius - Cathedral 01.jpg|náhled|[[Katedrála svatého Stanislava (Vilnius)|Katedrála ve Vilniusu]]]] [70] => V červnu [[1941]] padl Vilnius do německých rukou. Němečtí okupanti zavraždili asi 100 tisíc obyvatel, mezi nimi 95 % místních Židů. Na tom se podílel i [[Franz Murer]], přezdívaný kat židů ve Vilniusu. Neúspěšné židovské povstání z 1. září [[1943]] vedlo ke konečné destrukci zdejšího [[Vilniuské ghetto|ghetta]], které vedla kontroverzní postava [[Jacob Gens|Jacoba Gense]]. [71] => {{Podrobně|Masakr v Ponarech}} [72] => Vilnius byl osvobozen v červenci 1944 vojáky polské odbojové [[Zemská armáda|Armii Krajowej]] (Zemské armády) během [[operace Ostrá brána]]. S polskými povstalci spolupracovaly i některé sovětské jednotky, ovšem po vstupu Rudé armády do města 15. července [[1944]] byla velká část polských vojáků zatčena NKVD. Po skončení války Sověti z Vilniusu odsunuli (vyhnali) většinu polského obyvatelstva a nahradili je Rusy a Litevci. [73] => [74] => Od roku [[1987]] ve městě docházelo k demonstracím proti sovětskému režimu. 13. ledna [[1991]] došlo ke střetu mezi obyvateli a Sovětskou armádou, která se pokusila obsadit [[Vilniuská televizní věž|televizní vysílací věž]]. 14 lidí bylo zabito a přes 700 raněno. [75] => [76] => Vilnius byl vybrán společně s rakouským [[Linec|Lincem]] za [[Evropské hlavní město kultury]] roku [[2009]].Finanční noviny.cz:[http://www.financninoviny.cz/tema/index_view.php?id=351295&id_seznam=340 Svět v roce 2009 v očekávaných událostech, Server ČTK, 22,12,2008] [77] => [78] => == Doprava == [79] => Vilnius je výchozím bodem dálnic Vilnius-[[Kaunas]]-[[Klaipėda]] ([[Dálnice A1 (Litva)|dálnice A1]]), Vilnius-[[Panevėžys]] ([[Dálnice A2 (Litva)|dálnice A2]]), Vilnius-[[Minsk]] ([[Dálnice A3 (Litva)|dálnice A3]]), Vilnius-[[Grodno]] ([[Dálnice A4 (Litva)|dálnice A4]]), Vilnius-[[Utena]] ([[Dálnice A14 (Litva)|dálnice A14]]), Vilnius-[[Lida]] ([[Dálnice A15 (Litva)|dálnice A15]]), Vilnius-[[Marijampolė]] ([[Dálnice A16 (Litva)|dálnice A16]]). [80] => [81] => Z mezinárodního [[letiště Vilnius]] létají linky do všech významných evropských měst. [82] => [83] => Vilniuské nádraží, položené blízko historického centra, je rovněž významným dopravním uzlem. Železniční trať vedoucí do běloruského [[Grodno|Hrodna]] a dále do Varšavy je však přerušená. Od roku 2017 je posílena doprava do [[Minsk]]u elektrifikací trati a nasazením moderních elektrických jednotek.[http://spz.logout.cz/novinky/novinky.php?poradi=1694 Aktualita Petra Štefka na stránkách přátel železnic] Vlaky odtud jezdí i na letiště. [84] => [85] => Blízko nádraží, nikoliv však v bezprostředním sousedství, se nachází autobusové nádraží. [86] => [87] => Řeka Neris je splavná, ale neexistuje žádná pravidelná lodní doprava. [88] => [89] => Městská hromadná doprava je v současnosti zajišťována trolejbusy a autobusy. Do budoucna je plánován systém městské železnice; za jeho základ lze považovat nynější vlakové spojení do satelitní čtvrti [[Naujoji Vilnia]], kde se nachází i [[Lokomotivní depo|depo]] [[Elektrická jednotka|elektrických jednotek]], a motorové vlaky na mezinárodní letiště. [90] => [91] => == Sport == [92] => * [[FK Žalgiris Vilnius]] fotbalový klub; [93] => * [[FK Riteriai]] fotbalový klub; [94] => * [[Stadion LFF]] [95] => * [[BC Rytas]] basketbalový klub; [96] => * [[Punks Vilnius]] lední hokej klub [97] => [98] => == Zajímavosti == [99] => * mrakodrap [[Europa Tower]] [100] => * toto město v seriálu HBO ''[[Černobyl (seriál, 2019)|Černobyl]]'' zastupuje město [[Pripjať (město)|Pripjať]] v uzavřené černobylské zóně [101] => [102] => == Osobnosti == [103] => * [[César Antonovič Kjui]] (1835–1918), [[Rusové|ruský]] hudební skladatel a hudební kritik [104] => * [[Mark Antokolsky]] (1840–1902), [[Litva|litevský]] [[sochař]] [105] => * [[Pylyp Orlyk]] – [[Ukrajina|ukrajinský]] [[hejtman]] [106] => * [[Szymon Konarski]] – polský revolucionář [107] => * [[Gediminas Kirkilas]] (* 1951), litevský politik, předseda vlády Litvy v letech 2006–2008 [108] => * [[Dalia Grybauskaitė]] (* 1956), litevská politička a v letech 2009–2019 [[Seznam prezidentů Litvy|prezidentka Litvy]] [109] => * [[Andrius Kubilius]] (* 1956), litevský politik, předseda vlády Litvy v letech 1999–2000 a 2008–2012 [110] => * [[Ingeborga Dapkūnaitė]] (* 1963), litevská divadelní a filmová herečka [111] => * [[Daina Gudzinevičiūtėová]] (* 1965), litevská [[Sportovní střelba|sportovní střelkyně]], zlatá medailistka z [[Letní olympijské hry 2000|LOH 2000]] [112] => * [[Edgaras Jankauskas]] (* 1975), bývalý litevský [[Fotbal|fotbalista]] [113] => * [[Ričardas Berankis]] (* 1990), litevský profesionální [[Tenis|tenista]] [114] => [115] => == Partnerská města == [116] => {{sloupce|3| [117] => * {{partnerské město|Aalborg}} [118] => * {{partnerské město|Almaty}} [119] => * {{partnerské město|Brusel}} [120] => * {{partnerské město|Budapešť}} [121] => * {{partnerské město|Dnipro}} [122] => * {{partnerské město|Doněck}} [123] => * {{partnerské město|Duisburg}} [124] => * {{partnerské město|Edinburgh}} [125] => * {{partnerské město|Erfurt}} [126] => * {{partnerské město|Gdaňsk}} [127] => * {{partnerské město|Chicago}} [128] => * {{partnerské město|Joensuu}} [129] => * {{partnerské město|Kanton (Čína)}} [130] => * {{partnerské město|Kišiněv}} [131] => * {{partnerské město|Krakov}} [132] => * {{partnerské město|Kyjev}} [133] => * {{partnerské město|Lodž}} [134] => * {{partnerské město|Lvov}} [135] => * {{partnerské město|Madison}} [136] => * {{partnerské město|Minsk}} [137] => * {{partnerské město|Moskva}} [138] => * {{partnerské město|Astana}} [139] => * {{partnerské město|Oslo}} [140] => * {{partnerské město|Pavia}} [141] => * {{partnerské město|Petrohrad}} [142] => * {{partnerské město|Pireus}} [143] => * {{partnerské město|Praha}} [144] => * {{partnerské město|Riga}} [145] => * {{partnerské město|Reykjavík}} [146] => * {{partnerské město|Salcburk}} [147] => * {{partnerské město|Stockholm}} [148] => * {{partnerské město|Štrasburk}} [149] => * {{partnerské město|Tallinn}} [150] => * {{partnerské město|Tbilisi}} [151] => * {{partnerské město|Tchaj-pej}} [152] => * {{partnerské město|Varšava}} [153] => }} [154] => [155] => == Fotogalerie == [156] => [157] => Soubor: Valdovu by Augustas Didzgalvis.jpg|Královský zámek (Valdovų rūmai) [158] => Soubor: Wilno - Pałac prezydencki.jpg|Presidentský palác [159] => Soubor: The Grand Courtyard of Vilnius University.Lithuania.jpg|Univerzita (nádvoří) [160] => Soubor: Vilnius St Anns church.jpg|[[Kostel svaté Anny (Vilnius)|Kostel sv. Anny]] a [[Kostel a klášter bernardinů (Vilnius)|klášter bernardinů]] [161] => Soubor: Wilno - kosciol sw. Mikolaja.JPG|Kostel sv. Mikuláše [162] => Soubor: Ramintoja by Augustas Didzgalvis.jpg|Kostel P. Marie [163] => Soubor: Kotres bazne by Augustas Didzgalvis.jpg|Kostel sv. Kateřiny [164] => Soubor: St. Peter and St. Paul's Church Exterior, Vilnius, Lithuania - Diliff.jpg|[[Kostel svatého Petra a Pavla (Vilnius)|Kostel sv. Petra a Pavla]] [165] => Soubor: Front facade of the Greek Catholic Church of Holy Trinity in Vilnius, Lithuania.jpg|[[Kostel Nejsvětější Trojice (Vilnius)|Kostel Nejsvětější Trojice]], hlavní kostel [[Řád svatého Basila Velikého|Řádu svatého Basila Velikého]] [166] => Soubor: Gate of Dawn Exterior, Vilnius, Lithuania - Diliff.jpg|Brána rozbřesku, pohled z vnitřního města [167] => [168] => [169] => == Odkazy == [170] => [171] => === Reference === [172] => [173] => [174] => === Související články === [175] => * [[Lucjan Żeligowski]] [176] => * [[Dějiny Litvy]] [177] => [178] => === Externí odkazy === [179] => * {{Commonscat}} [180] => * {{Wikislovník|heslo=Vilnius}} [181] => * {{Wikislovník|heslo=Vilno}} [182] => * {{lt}}, {{en}} [http://www.vilnius.lt Oficiální web města] [183] => * {{lt}}, {{en}} [https://web.archive.org/web/20101129082323/http://viv.lt/ Virtual Historical Vilnius] [184] => * [https://web.archive.org/web/20060722010704/http://www.vu.lt/Vilnius/index_en.htm Vilnius na starých fotografiích] - archív fotografií na Vilniuské univerzitě [185] => * [https://web.archive.org/web/20050109011413/http://www.wilno.pl/miasto/ Polské stránky o Vilniusu] [186] => * [http://www.vilniustransport.lt Vilniuský dopravní podnik] [187] => [188] => {{Litva}} [189] => {{Města v Litvě}} [190] => {{Světové dědictví – Litva}} [191] => {{Hlavní města Evropy}} [192] => {{Vilniuský kraj}} [193] => {{Autoritní data}} [194] => {{Portály|Litva}} [195] => [196] => [[Kategorie:Vilnius| ]] [197] => [[Kategorie:Města v Litvě]] [198] => [[Kategorie:Vilniuský kraj]] [199] => [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [200] => [[Kategorie:Světové dědictví (Litva)]] [201] => [[Kategorie:Evropská hlavní města kultury]] [202] => [[Kategorie:Univerzitní města]] [] => )
good wiki

Vilnius

Vilnius ([Vilňus]; dříve, dříve , [vilne]) je hlavní město Litvy. Ve městě žije obyvatel, 57,8 % tvořili Litevci, 18,7 % Poláci, 14 % Rusové, 4 % Bělorusové, 0,5 % Židé a 5 % ostatní národnosti.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Neris','Litva','Kaunas','Grodno','Minsk','Dálnice A1 (Litva)','Soubor:Stepan_bathory.jpg','1522','NKVD','1503','Linec','César Antonovič Kjui'

1503

1522

Grodno

Grodno je historicky významné město nacházející se na severovýchodě Běloruska nedaleko hranic s Polskem a Litvou.

Kaunas

Linec

Litva

Minsk

Neris

NKVD