Array ( [0] => 14663332 [id] => 14663332 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Virologie [uri] => Virologie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Cytomegalovirus 01.jpg|náhled|250px|''[[Cytomegalovirus]]'' na histologickém preparátu]] [1] => '''Virologie''' je [[biologie|biologický]] [[věda|vědní]] obor, zabývající se studiem [[nebuněčné organizmy|nebuněčných organismů]], zejména [[virus|virů]], ale i [[viroidy|viroidů]] a [[virusoid]]ů. Někdy jsou do její působnosti zařazovány i [[prion]]y. V mnoha ohledech hraničí zejména s těmito dalšími obory: [[biochemie]], [[molekulární biologie]], [[genetika]], [[epidemiologie]], [[parazitologie]] a [[imunologie]]. Zvláštním oborem virologie je [[paleovirologie]], zabývající se studiem dávných vyhynulých virů. [2] => [3] => Za zakladatele virologie se někdy považuje ruský vědec [[Dmitrij Ivanovskij]], který roku 1892 filtroval buněčnou šťávu [[tabák]]u a objekty způsobující [[virus tabákové mozaiky|mozaiku tabáku]] tímto filtrem prošly. Teprve později byly tyto objekty nazvány [[virus|viry]] a vznikla tak virologie. Dodnes je [[virus tabákové mozaiky]] považován za první objevený virus.{{citace sborníku| sborník =The Desk Encyclopedia of Microbiology| sestavitel = Schaechter, M| vydavatel=Elsevier| rok=2004| isbn=0-12-621361-5| titul=Viruses| autor=Schlesinger, S.; Schlesinger, M. J.}} [4] => [5] => == Původ slova == [6] => Slovo „virus“ původně znamenalo „[[jed]]“, nicméně v pozdní fázi 19. století se stalo synonymem pro termín „[[mikrob]]“. Postupně se ukazovalo, že některé mikroorganismy jsou poněkud zvláštní v tom, že se nezachytí na mikrobiologickém sítu tak, jako to dělají [[bakterie]]. Naopak, tyto mikroby procházely sítem a filtrát byl stále [[infekčnost|infekční]]. Postupně se objevovaly další a další příklady takových mikroorganismů a v roce 1928 vyšlo kompendium všech známých virů, nazvané ''Filterable Viruses'', tedy „filtrovatelné viry“. Až postupně byl [[přívlastek]] „filtrovatelné“ vypuštěn a slovo virus získalo jednoznačný význam – takový, jak ho chápeme dnes.{{citace sborníku| sestavitel=Mahy, Brian W. J.; Regenmortel, Marc H. V. | sborník = Encyclopedia of Virology| vydání=3| isbn = 978-0-12-373935-3| rok=2008| vydavatel=Elsevier| titul=History of Virology: Vertebrate Viruses| jméno=F| příjmení=Fenner}} [7] => [8] => == Vývoj vědní disciplíny == [9] => [[Soubor:The Soviet Union 1964 CPA 3118 stamp (Outstanding Soviet Physicians. Dmitri Ivanovsky (1864-1920), one of the founders of virology).jpg|náhled|[[Dmitrij Ivanovskij]] (zde na sovětské známce) stál u samotného objevu virů]] [10] => [11] => === Objev virů === [12] => Do 19. století nemůže být řeč o virologii jakožto vědní disciplíně, ačkoliv i tehdy se samozřejmě lékaři a zahradníci setkávali se životními projevy virů. Tak například v [[18. století]] si vědci všimli, že při [[roubování]] se může choroba přenést z rostliny na rostlinu. Až do konce devatenáctého století však byly infekce přisuzovány bakteriím a o existenci něčeho menšího se nevědělo. O existenci takových malých infekčních částic spekuloval ve čtyřicátých letech 19. století [[Jacob Henle]], ale své kolegy nepřesvědčil.{{citace monografie| titul = Fields Virology| vydání=5| příjmení = Knipe| jméno=David M.| příjmení2=Howley|jméno2=Peter M.| rok=2007 |vydavatel= Lippincott Williams & Wilkins}} Skutečný průlom nastal až v roce [[1892]], kdy [[Rusko|ruský]] botanik [[Dmitrij Ivanovskij]] provedl slavný pokus s extrakty z tabáku napadeného tzv. [[tabákovou mozaika|tabákovou mozaikou]]. Když tento extrakt přecedil přes [[Chamberlandův filtr|síto]], jímž žádné [[bakterie]] neprojdou, [[filtrát]] byl stále infekční. Sám Ivanovskij však příčinu tohoto jevu neodhalil a stále hledal původce tabákové mozaiky mezi [[bakterie]]mi. Jeho výsledky navíc poněkud zapadly a skutečný význam této práce vyplul na povrch, až když experiment roku 1898 zopakoval [[Martinus Beijerinck]]. Ten popsal infekční částice jako tzv. ''contagium vivum fluidum'' (z [[latina|lat]].,„nakažlivá živoucí tekutina“).{{citace sborníku| sestavitel=Mahy, Brian W. J.; Regenmortel, Marc H. V. | sborník = Encyclopedia of Virology| vydání=3| isbn = 978-0-12-373935-3| rok=2008| vydavatel=Elsevier| titul=History of Virology: Plant Viruses| jméno=R| příjmení=Hull}} Brzy byla objevena celá řada virů zodpovědných za různá onemocnění. Prvním objeveným [[zooviry|virem napadajícím živočichy]] byl [[virus slintavky a kulhavky]] (1898), prvním objeveným lidským virem byl v roce 1900 virus [[žlutá zimnice|žluté zimnice]]. V roce 1911 objevil [[Peyton Rous]] první virus způsobující [[rakovina|nádorové bujení]] (tzv. [[Rousův sarkom]]). [13] => [14] => V prvních etapách dvacátého století však stále nebylo jasno, co vlastně jsou viry zač – tyto dohady vyřešil až [[Félix d'Herelle|d'Herelleho]] [[plakový test]] (1917) a především první [[Elektronový mikroskop|elektronmikroskopický]] snímek virů (1939). [15] => [16] => === Výzkum stavby virů === [17] => V první polovině 20. století už sice na světě byly poměrně kvalitní mikroskopické snímky virů, ale jejich chemická struktura byla stále poněkud zahalena tajemstvím. Ve třicátých letech Vinson a Petre vysráželi [[virus tabákové mozaiky]] tak, jako by se jednalo o obyčejný [[Bílkovina|protein]]. Dokonce prokázali jeho [[elektroforéza|pohyb v elektrickém poli]], což byl další důkaz pro to, že viry jsou [[Bílkovina|bílkoviny]]. H. A. Purdy-Beale zase připravil proti virům [[protilátky]]. [[Max Schlesinger]] však v roce 1932 prokázal, že jím zkoumané [[bakteriofág]]y obsahují mimo proteinů také [[fosfor]] a [[DNA|deoxyribonukleovou kyselinu]] (DNA). Výzkumy na jiných virech ukazovaly na přítomnost [[RNA|ribonukleové kyseliny]] (RNA). Přelomem byla první úspěšná krystalizace virových částic ([[Wendell Stanley]], 1935). Padesátá léta byla ve znamení studia [[centrální dogma molekulární biologie|centrálního dogmatu molekulární biologie]] a není náhodou, že viry se zabývali i [[Francis Crick|Crick]] a [[James Watson|Watson]]. Koneckonců, i slavný [[Hersheyho-Chaseové experiment]] pracoval s viry. V padesátých letech došlo k obrovskému pokroku ve studiu virů jak rostlinných, tak živočišných i bakteriálních. [18] => [19] => === 60. léta - současnost === [20] => Od 60. let 20. století vědci začali používat viry jako [[modelový organismus|modelové organismy]] ke studiu obecných procesů, které následně bylo možno zobecnit na všechen pozemský život. Od sedmdesátých let začíná převrat v celé experimentální biologii v souvislosti s rozvojem [[genové inženýrství|genového inženýrství]], a právě viry byly nedílnou součástí této revoluce. Koneckonců, právě v této době byla objevena [[reverzní transkriptáza]] [[retroviry|retrovirů]], které od té doby plní důležitou funkci v biochemické laboratoři. Výzkumy došly až tak daleko, že se někteří začali obávat možných rizik genetického inženýrství a na několik let bylo dokonce na určité experimenty uvaleno [[moratorium]]. Po vyřešení bezpečnostních otázek však experimenty nyní probíhají. Dochází k rozvoji poznatků o roli virů ve vzniku [[rakovina|rakoviny]] či třeba k vývoji nových vakcín proti [[virové onemocnění|virovým onemocněním]]. Velkou výzvou pro virology byl, a stále je, virus [[HIV]]. [21] => [22] => == Odkazy == [23] => [24] => === Reference === [25] => [26] => [27] => === Související články === [28] => * [[Elektronový mikroskop]] [29] => [30] => === Externí odkazy === [31] => * {{Commonscat}} [32] => * {{Wikislovník|heslo=virologie}} [33] => [34] => {{Autoritní data}} [35] => {{Portály|Biologie}} [36] => [37] => [[Kategorie:Virologie| ]] [38] => [[Kategorie:Lékařské obory]] [] => )
good wiki

Virologie

Cytomegalovirus na histologickém preparátu Virologie je biologický vědní obor, zabývající se studiem nebuněčných organismů, zejména virů, ale i viroidů a virusoidů. Někdy jsou do její působnosti zařazovány i priony.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'bakterie','virus tabákové mozaiky','rakovina','Dmitrij Ivanovskij','virus','Bílkovina','Elektronový mikroskop','latina','Soubor:The Soviet Union 1964 CPA 3118 stamp (Outstanding Soviet Physicians. Dmitri Ivanovsky (1864-1920), one of the founders of virology).jpg','tabákovou mozaika','Soubor:Cytomegalovirus 01.jpg','žlutá zimnice'

Bakterie

Bílkovina

Bílkovina je jedním z nejdůležitějších živin v lidské stravě.

Latina

Rakovina

Virus