Array ( [0] => 14755611 [id] => 14755611 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vitorazsko [uri] => Vitorazsko [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{infobox - region [1] => | status = [[region]] [2] => | jazyk = [[němčina]], [[čeština]] [3] => | národnosti = [[Rakušané]], [[Češi]] [4] => | náboženství = [[křesťanství]] [5] => | součást státu = [[Rakousko]], [[Česko]] [6] => | sídlo = [7] => }} [8] => '''Vitorazsko''' ({{Vjazyce2|de|''Weitraer Gebiet''}}) je území na pomezí [[Jihočeský kraj|jihočeského]] [[Novohradsko|Novohradska]] a Třeboňska a [[Dolní Rakousy|dolnorakouského]] [[Waldviertel]]u. Od 31. července 1920 je rozděleno mezi tehdejší Československo a [[Rakousko]]. Původním centrem území bylo dnes dolnorakouské město [[Weitra]], známé pod českým jménem ''Vitoraz'', od něhož je odvozen název území. Dnešními centry území jsou na české straně [[České Velenice]], na rakouské [[Gmünd (Dolní Rakousy)|Gmünd]]. [9] => [10] => == Historie == [11] => [[Soubor:České Velenice - (5).JPG|náhled|vlevo|Centrum Českých Velenic]] [12] => === Slovanské osídlení === [13] => Oblast Vitorazska byla osídlena mladší vlnou [[Slované|slovanských]] kolonistů, kteří ve 2. polovině 7. století a na počátku 8. století přicházeli z Podunají a jižní Moravy do Čech a také z českého vnitrozemí proti proudu [[Lužnice]]. Území Vitorazska původně tvořilo pohraniční oblast mezi [[České knížectví|Českým knížectvím]] a pozdějšími Dolními Rakousy{{Citace kvalifikační práce [14] => | příjmení = Benda [15] => | jméno = Martin [16] => | instituce = Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy [17] => | odkaz na instituci = Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy [18] => | titul = Probuzení českého národního ducha ve Vitorazsku v kontextu jeho připojení k Československu [19] => | url = https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/171668/130326594.pdf [20] => | typ práce = Bakalářská práce [21] => | vedoucí = Jan Štemberk [22] => | místo = Praha [23] => | rok vydání = 2022 [24] => | strany = 15 [25] => }}, aniž by zde byla stanovena jakákoliv přesná státní hranice a žilo tu nepříliš početné slovanské obyvatelstvo; jinak se zde nacházely rozlehlé, těžko prostupné lesy, které tvořily jakousi česko-rakouskou zemskou hranici, vymezující zóny vlivu vládců obou sousedících státních útvarů. Správním střediskem oblasti bylo od 9. století hradiště Vitoraz (dnešní [[Unserfrau-Altweitra|Altweitra]]), které bylo [[Vitorazská stezka|Vitorazskou stezkou]] spojeno s hradišti na [[Malše|Malši]] ([[Branišovice (Římov)|Branišovice]], od 10. století [[Doudleby]]).{{citace monografie|jméno=Zdeňka|příjmení=Řezníčková|titul=Novohradské hory|kapitola=Stručný přehled vývoje osídlení|místo=Praha|rok=2006|vydavatel=Baset|isbn=80-7340-091-X}} Dřívější historikové ([[František Palacký]], [[Rudolf Turek]]) ztotožňovali na základě podobnosti jmen toto hradiště s odbojným hradem knížete Wistracha a jeho syna Slavitaha, kteří podle jedné z nejstarších písemných zpráv týkajících se území Čech ve [[Fuldské letopisy|Fuldských letopisech]] do roku 857 deset let vzdorovali snahám německého císaře o prosazení svrchovanosti. Tento tzv. vitorazský mýtus (lokalizace Wistrachova hradu do Vitorazi) je moderními historiky ([[Dušan Třeštík]], [[Jiří Oesterreicher]]) odmítán.{{citace monografie|jméno=Zbyněk|příjmení=Holub|titul=Novohradské hory|kapitola=Jak mluvili a mluví lidé na Novohradsku|místo=Praha|rok=2006|vydavatel=Baset|isbn=80-7340-091-X}} [26] => [27] => === Středověká rakouská kolonizace === [28] => [[Soubor:Altes Rathaus am Hauptplatz von Gmünd W 2016-07.jpg|náhled|Hlavní náměstí v Gmündu]] [29] => Postupně docházelo ke kolonizaci území a to především ze strany tehdejšího [[Rakouské vévodství|Rakouského vévodství]]. Jak postupovala kolonizace, začal se pohraniční les zmenšovat a spolu s tím se posouvala i samotná faktická hranice mezi oběma státy. Ve 12. století byla oblast kolonizována díky vlivu [[Kuenringové|Kuenringů]] a [[cisterciácký řád|cisterciáckého]] kláštera ve [[klášter Zwettl|Zwettlu]]. Postupně začalo docházet ke sporům. K prvnímu sporu došlo ke konci 12. století, když se Vitorazsko stalo kolonizačním zájmem také pro [[Přemyslovci|Přemyslovce]], z nichž [[Soběslav II.]] si na Vitorazsko činil nároky a pro jejich uplatnění poslal roku 1176 do Rakouska vojsko, načež rakouský vévoda ustoupil a přenechal oblast Čechům na milost.{{Citace kvalifikační práce [30] => | příjmení = Benda [31] => | jméno = Martin [32] => | instituce = Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy [33] => | odkaz na instituci = Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy [34] => | titul = Probuzení českého národního ducha ve Vitorazsku v kontextu jeho připojení k Československu [35] => | url = https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/171668/130326594.pdf [36] => | typ práce = Bakalářská práce [37] => | vedoucí = Jan Štemberk [38] => | místo = Praha [39] => | rok vydání = 2022 [40] => | strany = 16 [41] => }} Následně roku 1179 určil císař [[Fridrich I. Barbarossa]] ve své latinsky psané listině hranici mezi Českým knížectvím a Rakouským vévodstvím, která celou spornou oblast rozdělila mezi oba státy linií, jež se do značné míry podobala hranici, stanovené v oblasti po [[první světová válka|první světové válce]]. Tehdy tvořila zemskou hranici mezi Čechy a Rakouskem řeka [[Lužnice]]. Levobřežní území včetně později zde vzniklých vsí Erdweis ([[Nová Ves nad Lužnicí]]), Böhmzeil ([[Česká Cejle]]), Wielands (Velenice), Beinhöfen ([[Dvory nad Lužnicí]]) patřilo na konci 12. století ještě k Čechám, a to maximálně do roku 1339, kdy je totiž doložena již nová česko-rakouská hranice více severněji u [[Hrdlořezy (Suchdol nad Lužnicí)|Hrdlořez]] a [[Suchdol nad Lužnicí|Suchdola nad Lužnicí]]. Pravobřeží včetně [[Krabonoš]]e, [[Rapšach]]u, [[Tušť|Tuště]] a později vzniklých [[Halámky|Halámek]] a [[Kunšach]]u patřívalo naopak od samého počátku až do roku 1920 Rakousku.{{citace periodika|jméno=Vladimír|příjmení=Bednář|titul=Zaniklá sídla na Třeboňsku po roce 1945 (4. část)|periodikum=Suchdolský zpravodaj|číslo=červenec 2013|url=http://www.suchdol.cz/uploads/file/zpravodaj/archiv/zpravodaj_2013_07.pdf}} Zejména za vlády [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] dochází k úzké spolupráci Přemyslovců s rodem [[Kuenringové|Kuenringů]], kteří na straně tohoto českého krále stáli také v [[bitva na Moravském poli|bitvě na Moravském poli]] roku 1278Bakalářská práce ''Probuzení českého národního ducha ve Vitorazsku v kontextu jeho připojení k Československu'', str. 17 a v důsledku výhry [[Habsburkové|Habsburků]] je mírem z roku 1296 zbytek Vitorazska připojen k Dolním Rakousům, přičemž ještě roku 1334 byla hranice mezi Čechami a Dolními Rakousy stanovena detailněji. Ještě několikrát se příslušnost Vitorazska změnila ve prospěch Čech, ale vždy jen na krátkou dobu: za vlády [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] na necelých deset let a za [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] na dobu šestnácti let.{{Citace kvalifikační práce [42] => | příjmení = Benda [43] => | jméno = Martin [44] => | instituce = Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy [45] => | odkaz na instituci = Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy [46] => | titul = Probuzení českého národního ducha ve Vitorazsku v kontextu jeho připojení k Československu [47] => | url = https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/171668/130326594.pdf [48] => | typ práce = Bakalářská práce [49] => | vedoucí = Jan Štemberk [50] => | místo = Praha [51] => | rok vydání = 2022 [52] => | strany = 18 [53] => }} [54] => [55] => === Rozdělení v roce 1920 === [56] => [[Soubor:Čechy do roku 1920 a změna hranice po připojení Vitorazska.png|náhled|Západní Vitorazsko přičleněné k Čechám]] [57] => Na území Vitorazska, vymezeného zhruba tehdejším dolnorakouským okresem Gmünd o výměře 966 km², žilo k roku 1900 přes 63 tisíc lidí. Z toho se k německé [[obcovací řeč]]i hlásilo 59 161 a k české obcovací řeči 4 119 obyvatel.Gemeindelexikon der im Reichsrate vertretenen Königreiche und Länder I. Niederösterreich. Wien, 1903, str. 60. [http://wiki-de.genealogy.net/w/index.php?title=Datei:Oesterreich-01.djvu&page=67 Dostupné online.] {{Wayback|url=http://wiki-de.genealogy.net/w/index.php?title=Datei:Oesterreich-01.djvu&page=67 |date=20220217074224 }} {{de}} Část tohoto území, tzv. [[Západní Vitorazsko]] (dnes rovněž nazýváno ''Vitorazsko'') o rozloze 113 km² získalo [[První republika|Československo]] od [[První Rakouská republika|Rakouska]] 31. července 1920 na základě [[Saintgermainská smlouva|Saint-Germainské smlouvy]] podepsané již 10. září 1919.{{Citace periodika | příjmení = Newerkla | jméno = Stefan Michael | odkaz na autora = Stefan Michael Newerkla | titul = Sprach- und Kulturkontakte im österreichischen Teil des Weitraer Gebiets (Vitorazsko) | periodikum = Wiener Linguistische Gazette (WLG) | rok = 2021 | ročník = | číslo = 89 | strany = 463–485, zde 466 | url = https://uscholar.univie.ac.at/o:1405254 | issn = 2224-1876}} {{de}} Zbylá rakouská část území se tudíž do určité míry shoduje s územím moderního, zmenšeného [[Okres Gmünd|okresu Gmünd]]. [58] => [59] => == Odkazy == [60] => === Reference === [61] => [62] => [63] => === Literatura === [64] => * {{Citace periodika [65] => | příjmení = Newerkla [66] => | jméno = Stefan Michael [67] => | odkaz na autora = Stefan Michael Newerkla [68] => | titul = Sprach- und Kulturkontakte im österreichischen Teil des Weitraer Gebiets (Vitorazsko) [69] => | periodikum = Wiener Linguistische Gazette (WLG) [70] => | rok = 2021 [71] => | ročník = [72] => | číslo = 89 [73] => | strany = 463–485 [74] => | url = https://phaidra.univie.ac.at/o:1405254 [75] => | issn = 2224-1876 [76] => }} [77] => * {{Citace monografie [78] => | příjmení1 = Sedláček [79] => | jméno1 = August [80] => | odkaz_na_autora1 = August Sedláček [81] => | titul = Z dějin Vitorazska: jak se tvořily a měnily meze Čech a Rakous Dolních [82] => | vydavatel = R. Hrdlička [83] => | místo = Tábor [84] => | rok = 1920 [85] => | počet_stran = 15 [86] => | edice = Staré i nové letopisy táborské [87] => }} [88] => [89] => === Související články === [90] => * [[Západní Vitorazsko]] [91] => * [[Česká část Dolních Rakous]] [92] => [93] => === Externí odkazy === [94] => * [http://uvaly.webnode.cz/historie-valticka/ České Rakousy – český územní zisk ze dne 31. července 1920] [95] => {{Autoritní data}} [96] => [97] => [[Kategorie:Historická území Rakouska]] [98] => [[Kategorie:Historická území Česka]] [] => )
good wiki

Vitorazsko

Vitorazsko je území na pomezí jihočeského Novohradska a Třeboňska a dolnorakouského Waldviertelu. Od 31.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Lužnice','Západní Vitorazsko','Kuenringové','Rakousko','Hrdlořezy (Suchdol nad Lužnicí)','Rakouské vévodství','Krabonoš','Fuldské letopisy','Jiří Oesterreicher','Branišovice (Římov)','Malše','František Palacký'

Krabonoš

Kuenringové

Lužnice

Malše

Rakousko