Array ( [0] => 15485973 [id] => 15485973 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vladyka [uri] => Vladyka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Vladyka je titul používaný v pravoslavné církvi pro biskupy. Slovo pochází z řeckého výrazu "vládce" a znamená "mistr" nebo "pán". Titul vladyky je udělován biskupovi jako projev úcty a autority v církvi. Vladyka je druhým nejvyšším stupněm hierarchie v pravoslavné církvi, přičemž nejvyšším stupněm je patriarcha. Vladyky mají tendenci být váženými postavami s mnohaletým duchovním a teologickým vzděláním. Ve své funkci mají dohled nad správou diecéze a vykonávají duchovní a pastorační povinnosti. Vladyka má také pravomoc vysvěcovat nové kněze a diakony. Titul vladyky je užíván v různých formách v pravoslavných církvích různých zemí. [oai] => Vladyka je titul používaný v pravoslavné církvi pro biskupy. Slovo pochází z řeckého výrazu "vládce" a znamená "mistr" nebo "pán". Titul vladyky je udělován biskupovi jako projev úcty a autority v církvi. Vladyka je druhým nejvyšším stupněm hierarchie v pravoslavné církvi, přičemž nejvyšším stupněm je patriarcha. Vladyky mají tendenci být váženými postavami s mnohaletým duchovním a teologickým vzděláním. Ve své funkci mají dohled nad správou diecéze a vykonávají duchovní a pastorační povinnosti. Vladyka má také pravomoc vysvěcovat nové kněze a diakony. Titul vladyky je užíván v různých formách v pravoslavných církvích různých zemí. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=českém šlechtickém titulu|stránka=Vladyka (rozcestník)}} [1] => '''Vladyka''' je označení příslušníka nižší [[Šlechta|šlechty]] používané v [[Království české|Království českém]] a [[Markrabství moravské|Markrabství moravském]] zhruba do 16. století. [2] => [3] => == Postavení ve stavovské hierarchii == [4] => Vladykové byli drobní šlechtici, kteří sídlili na venkovském dvoře či [[Tvrz|tvrzi]] a živili se hospodařením na své půdě nebo ve službě panovníkovi jako nižší správní, soudní a vojenští úředníci. Často byli velmi chudí. Ke šlechtě, k urozeným, patřili proto, že byli osobně svobodní a jejich pozemkové vlastnictví bylo zapsáno v [[Zemské desky|zemských deskách]]. Tato společenská vrstva bývá též nazývána [[Zeman (šlechtic)|zemani.]] Někdy se však rozlišuje mezi zemanem a vladykou, kdy je u zemana zdůrazňován vztah k vlastnictví půdy a u vladyky spíše služebná funkce. Ve stavovské hierarchii stáli níže než [[Rytíř|rytíři]], kteří se uplatňovali hlavně v oblasti vojenství, tento titul získávali za vojenské zásluhy a bývali panovníkem pasováni. (Nejnižší postavení měli [[Panoš|panoši]], nevlastnící pozemkový majetek a vstupující do služeb vyšší šlechty). V Čechách později převládlo pro označení nižší šlechty jako celku pojmenování vladyka, na Moravě byl spíše používán zeman. Od 16. století se v zemích Koruny české již rozlišovaly pouze dva stavy, stav panský (vyšší šlechta) a stav rytířský (veškerá nižší šlechta); titul vladyka postupně zanikl.{{Citace monografie [5] => | příjmení = Březina [6] => | jméno = Vladimír [7] => | titul = Rytířský stav v Čechách a na Moravě v raném novověku : rod Bukůvků z Bukůvky od středověku do 20. století [8] => | vydání = Vyd. 1 [9] => | vydavatel = Veduta [10] => | místo = České Budějovice [11] => | rok vydání = 2008 [12] => | počet stran = 185 [13] => | strany = s.11-12 [14] => | isbn = 978-80-86829-33-3 [15] => }}{{Citace monografie [16] => | příjmení = Macek [17] => | jméno = Josef [18] => | titul = Česká středověká šlechta [19] => | vydání = Vyd. 1 [20] => | vydavatel = Argo [21] => | místo = Praha [22] => | rok vydání = 1997 [23] => | počet stran = 156 [24] => | strany = 11, 69–72 [25] => | isbn = 80-7203-045-0 [26] => }} [27] => [28] => Vladykové, stejně jako vyšší šlechta, měli právo nosit [[erb]]. Vladyctví nebylo přísně uzavřeným stavem, zchudlé rody, jejichž členové přijali nešlechtická povolání, automaticky ztratily svůj status. Některé původem vladycké rody dosáhly povýšení do panského stavu, zchudlé panské rody naopak mohly spadnout do stavu vladyků. Vladycký titul býval udělován čerstvě povýšeným rodům. Vladyctví je však nutné odlišovat od erbovních měšťanů, tzn. lidí s městským právem, kteří dostali erb od panovníka; k tomuto titulu se nevztahovala šlechtická stavovská práva. [29] => [30] => == Vzestup v 15. století == [31] => Za [[Husitské války|husitských válek]] se většina příslušníků nižší šlechty přidala ke straně [[podobojí]], mnozí se stali [[Husitský hejtman|husitskými hejtmany]] (vedle [[Jan Žižka|Jana Žižky]] např. [[Mikuláš z Husi]], [[Jan Hvězda z Vícemilic]]), leckdy dosáhli značného majetku (např. [[Diviš Bořek z Miletínka]]). 15. století znamenalo i společenský vzestup vladyckého stavu, jejich zástupci se prosadili do zemských úřadů, někteří byli povýšeni do panského stavu (např. [[Kostkové z Postupic]]). [32] => [33] => O obsazování nejvyšších zemských úřadů sváděli páni a vladykové boje. Koncem 15. století byla sjednána dohoda o rozdělení úřadů. Správu českých krajů vedli dva hejtmani, jeden za stav panský a jeden za vladycký, na dvacetičlenném [[Zemský soud|zemském soudu]] zasedalo 8 nižších šlechticů. Od roku 1501 si páni vymohli, že do panského stavu může být přijat jen ten, jehož rod byl ve vladyckém stavu aspoň čtyři pokolení. Podobně se pak od roku 1564 mohl stát vladykou ten, kdo byl po tři generace panošem.{{Citace monografie [34] => | příjmení = Bačkovský [35] => | jméno = Rudolf [36] => | titul = Bývalá česká šlechta předbělohorská i pobělohorská na svých sídlech v Čechách a na Moravě a ve svých znacích [37] => | vydavatel = Bačkovský [38] => | místo = Praha [39] => | rok vydání = 1948 [40] => | počet stran = 371 [41] => | strany = 12 [42] => }} [43] => [44] => == Příklady vladyckých rodů == [45] => [46] => * [[Beřkovští ze Šebířova]] [47] => * [[Harantové z Polžic a Bezdružic]] [48] => * [[Mladotové ze Solopisk]] [49] => * [[Balbínové z Vorličné]] [50] => * [[Kamýci z Pokratic]] [51] => [52] => '''Rody původem vladycké, povýšené do panského stavu:''' [53] => *[[Trčkové z Lípy]] [54] => *[[Bubnové z Litic]] [55] => *[[Smiřičtí ze Smiřic]] [56] => [57] => == Církevní užití == [58] => Jako ''vladyka'' je v [[Pravoslaví]] jednorázově oslovován liturgicky kněz. Trvale a oficiálně se tak označuje biskup včetně arcibiskupa, metropolity, patriarchy, prostě každý archijerej. [59] => [60] => == Odkazy == [61] => [62] => === Reference === [63] => [64] => [65] => === Související články === [66] => * [[Česká šlechta]] [67] => * [[Zeman (šlechtic)|Zeman (šlechtic]]) [68] => * [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů]] [69] => [70] => === Externí odkazy === [71] => * {{Wikislovník|heslo=vladyka}} [72] => [73] => [[Kategorie:Šlechtické tituly]] [] => )
good wiki

Vladyka

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Zeman (šlechtic)','podobojí','Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů','Husitské války','Smiřičtí ze Smiřic','Trčkové z Lípy','Balbínové z Vorličné','Harantové z Polžic a Bezdružic','Zemský soud','Diviš Bořek z Miletínka','Jan Hvězda z Vícemilic','Mikuláš z Husi'

Podobojí