Array ( [0] => 15482748 [id] => 15482748 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vlas [uri] => Vlas [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{neověřeno}} [1] => [[Soubor:Hair follicle-en.svg|upright=1.3|náhled|Průřez vlasovým váčkem. Vysvětlivky:
''hair'' – vlas/chlup
''skin surface'' – [[Pokožka (živočichové)|pokožka]]
''sebum'' – [[kožní maz]]
''follicle'' – [[vlasový folikul]]
''sebaceous gland'' – [[mazová žláza]]]] [2] => '''Vlas''' a '''[[Chlup (zoologie)|chlup]]''' jsou označení pro dva anatomicky téměř totožné útvary tvořené [[keratin]]em. Až na několik výjimek jsou přítomny (hlavně ve formě [[srst]]i) u všech [[savci|savců]] a jejich nejdůležitější funkcí je [[termoregulace]] (ať už v teplém nebo chladném prostředí). [3] => [4] => == Stavba == [5] => Lidský vlas/chlup se skládá ze dvou základních částí: [[vlasový stvol]] (scapus pili), jenž vyčnívá nad pokožku, a kořen vlasu (radix pili), který se nachází pod její úrovní. Nejhlubší částí kořene je tzv. [[vlasová cibulka]] (bulbus), nad ní následuje zbytek kořene. Cibulka je obalena [[vlasová pochva|vlasovými pochvami]] (dvěma [[epitelová tkáň|epitely]] a jednou [[vazivo]]vou); dohromady se kořenu a kolem obalené pochvě říká [[vlasový folikul]]. Jeho součástí jsou i [[mazová žláza|mazové]] a [[potní žláza|potní žlázy]] a [[cévy|cévní]] zásobení.{{citace monografie| jméno=Hiroshi |příjmení = Shimizu| titul=Shimizu's Textbook of Dermatology|vydavatel= Hokkaido University Press| rok=2007}}{{citace elektronické monografie| url=http://old.lf3.cuni.cz/histologie/materialy/doc/skripta.pdf| titul=Histologie embryologie| odkaz na autora=Richard Jelínek|jméno=Richard |příjmení=Jelínek|spoluautoři= et al| vydavatel=3. lékařská fakulta UK}} [6] => [7] => Vlasový stvol se skládá ze tří vrstev: kutikuly, kortexu a meduly. [8] => * [[Kutikula]] (šupinatá vrstva) tvoří přirozenou vrstvu, která chrání před vnějším prostředím. Při správné funkci [[mazová žláza|mazové žlázy]] je tato vrstva konzervována vlasovým mazem (tukem) a vlas méně propouští škodliviny a vodné roztoky. Skládá se z 5–10 souběžně a stříškovitě uspořádaných odumřelých buněk (šupin), které k sobě přiléhají. Šupiny se překrývají asi do 1/7 délky a s osou vlasu tvoří úhel asi 18°. Jednotlivé vrstvy jsou pokryty jemnou membránou a vzájemně jsou spojeny proteinovým a lipidovým tmelem. [9] => * [[Vlasová kůra|Kortex]] (kůra/vláknitá vrstva) zabírá 75–80 % vlastní vlasové hmoty. Skládá se z protáhlých neživých buněk (vláken [[keratin]]u). Jednotlivá vlákna tvoří nejnižší stavební jednotku [[mikrofibrila|mikrofibrilu]] – ty se kruhovitě seskupují, vytvářejí snopečky a tím tvoří další stavební jednotku [[makrofibrila|makrofibrilu]]. Tato vybudovaná část se nazývá [[ortokortex]], jde o pravidelné uspořádání vlasového kortexu. Při nepravidelném uspořádání kortexu (především vlasy upravované preparací, barvením a odbarvováním) vzniká [[parakortex]]. Tyto obě části se od sebe liší nejen fyzikálním a chemicky rozdílným složením aminokyselin, ale také různou chemickou reaktivitou. Jednotlivé vláknité makrofibrily jsou mezi sebou spojeny buněčnými membránami a proteinovým tmelem. V kortexu se nacházejí shluky pigmentových zrn, které se jeví jako tmavé skvrny (ostrůvky) mezi fibrilami. [10] => * [[Vlasová dřeň|Medulla]] (dřeň) je centrální část vlasu. Ne u všech vlasů je uprostřed, u dlouhých se nachází zpravidla jen u kořínků. Je velmi dobře vyvinuta u vousů – má nepravidelný hvězdicovitý tvar. Keratin meduly má houbovitou strukturu s mnoha dutinkami. Obsahuje asi 3,5 % lipidů. Keratin meduly má jiné chemické složení než kortex. [11] => [12] => == Vlastnosti == [13] => [[Soubor:Human Hair 10x.JPG|náhled|zvětšený vlas]] [14] => Z chemického hlediska vlasy obsahují [[uhlík]] (49 %), [[vodík]] (6 %), [[kyslík]] (23 %), [[dusík]] (17 %), [[síra]] (4 %), [[železo]], [[měď]], [[zinek]], [[Jod|jód]], 20 různých druhů aminokyselin, [[Bílkovina|proteiny]], [[lipidy]] (např. [[cholesterin]]) a [[voda|vodu]] (asi 12 % hmotnosti vlasu). Vlas po chemické stránce: Původně měkká buničitá bílkovinná hmota [[prekeratin]] se keratinizací neboli rohovatěním mění v pevnou hmotu keratin. Pomocí proteinového složení jediného vlasu lze identifikovat člověka.https://phys.org/news/2019-06-hair-human-body-identification.html - Study finds any single hair from the human body can be used for identification [15] => [16] => Vlas má podobnou pevnost jako [[kevlar]].{{Doplňte zdroj}} Jediné vlasové vlákno dokáže udržet 100[[gram]]ové závaží. Průměr vlasu je zhruba 18 µm–180 µm. [17] => [18] => Mezi fyzikální vlastnosti vlasu patří pevnost, pružnost, tažnost, nasákavost, odolnost proti vnějším tlakům, kapilární schopnost, elektrický náboj a citlivost. [19] => [20] => Nasákavost je určena mírou poškození vlasu. Čím více je vlas poškozený, tím více vody nasává. Keratin, ve vlasu obsažený, při kontaktu s vodou bobtná a vlas tak zvětšuje svůj objem až o 10–15 %. [21] => [22] => Vlas má na povrchu záporný elektrický náboj. Čím je vlas poškozenější, tím je záporný náboj větší. [23] => [24] => Při česání, kartáčování nebo například tření se mohou silně záporně nabít všechny vlasy, které se pak vzájemně odpuzují – elektrizují. [25] => [26] => == Počet == [27] => V průměru mají na hlavě nejvíce vlasů světlovlasí lidé (okolo 140 000), nejméně zrzaví (asi 80 000). Každý [[vlasový kořínek]] má přitom v průběhu existence (postupně) až 12 vlasů. Průměrná tloušťka vlasu je 42–95 [[mikrometr]]ů. Ženské vlasy mají větší tloušťku než mužské; muži mají vlasy největší tloušťky v týlu. Člověk bez rozdílu pohlaví má pod pokožkou dva až pět milionů vlasových váčků. Počet a druh váčků je dán už při narození. Vlas roste přibližně 2–6 let a potom vypadne. Denně vypadne člověku asi 70–100 vlasů, a to v případě, že nemá s vlasy žádné problémy. Každý den vlasy povyrostou o 0,2–0,45 mm. [28] => [29] => == Padání vlasů == [30] => [[Soubor:Bald head.jpg|náhled|Pleš, následek chronického vypadávání vlasů]] [31] => Padání vlasů se rozděluje na ''vratné'' (dočasné) a ''nevratné''. Příčinami vratného vypadávání může být [[stres]], [[těhotenství]] nebo například nedostatek [[vitamín]]ů. Častou příčinou padání vlasů je užívání některých léků (například léky na akné, hormonální terapie, epileptika, léky potlačující imunitní systém, léky na snížení cholesterolu atd.). Nevratné vypadávání vlasů je důsledkem činnosti mužských [[hormon]]ů [[testosteron]]u a dihydrotestosteronu, ale také i důsledkem léčby nádorového onemocnění (radioterapie). Samotných příčin padání vlasů však existuje mnohem více a při diagnostice je potřeba brát v úvahu rodinnou anamnézu, aktuální zdravotní stav, překonané onemocnění, stresovou zátěž, prostředí, výživu a životní styl. Pro omezení vypadávání vlasů je důležitá řada faktorů – zejména dostatečné prokrvení [[Pokožka (živočichové)|pokožky]]. Proto se dá vypadávání vlasů zmírnit masáží hlavy. Je to však jen malá část toho, co je potřeba udělat. Léčba padání vlasů je komplikovaná a často s nejistými výsledky. Existuje pouze několik látek testovaných na úrovni klinických studií, které vykazují příznivý vliv na hustotu a růst vlasů: minoxidil 5 %, fluridil, aminexil, melatonin (spánkový hormon), někdy se používá i kyselina hyaluronová (klinické studie jsou ke stažení v odkazu níže). Pro vnitřní užití je nutná zvláštní kombinace látek, která respektuje potřeby každého jedince. [32] => [33] => Čím dál častější je také ložiskové vypadávání vlasů, zvané Alopecia Areata. Jedná se o autoimunitní onemocnění, kdy [[imunitní systém]] začne napadat vlasové folikuly a vytvářet malé lysinky velikosti mince.[http://www.trichologie.cz/alopecia-areata-vypadana-kolecka-vlasu/ Alopecia Areata – vypadaná kolečka vlasů – příčiny a řešení] Spouštěčem bývá velmi silný stres nebo traumatický zážitek (postihuje i malé děti například při šikaně). Doporučuje se používat šetrné kosmetické přípravky, hydratovat pokožku a hlavně dodržovat [[Duševní hygiena|duševní hygienu]], která je klíčem k návratu vlasů.[http://www.kapyderm.cz/padani-vlasu.php#Alopecia%20areata Kapyderm ukázky Alopecie Areata] Zde je nutné poznamenat, že stav se často mění a recidiva, tedy návrat onemocnění po „vyléčení“, je zcela individuální. Jestliže je příčinou například stres a organizmus se zaměří na vlastní buňky, je třeba se podívat přímo na jádro problému. Kosmetické prostředky jsou sice v pořádku, ale problém neřeší. Každá porucha imunitního systému má svou příčinu a tu je potřeba najít. Ze zkušeností lze říci, že Alopecia areata je často doprovázena jiným onemocněním, například silnou alergií, psychickým onemocněním (většinou deprese), onemocněním zažívacího traktu atd. [34] => [35] => == Zbarvení == [36] => Různé zbarvení vlasů je dáno hlavně [[Genetika|geneticky]]. Jedině tvar a vnitřní skladba [[melanin]]ových zrn rozhodují o tom, zda vlasy mají barvu tmavou nebo světlou. Počet pigmentových zrn ovlivňuje pouze intenzitu zbarvení. Člověk samotný většinou klade důraz na společenskou funkci vlasů – upravuje si [[účes]], [[Barva|barvu]] a délku vlasů. [37] => [38] => Po 85. roku života jsou vlasy téměř u všech lidí naprosto bezbarvé – z důvodu nedostatku [[melanin]]u – látky tvořené [[pigment]]ovými buňkami. Pokud tyto buňky přestanou fungovat, vlas je bílý. [39] => [40] => == Kulturní a historický postoj == [41] => Účes vždy hrál vyznanou kulturní a společenskou úlohu. V dobách [[středověk]]u a raného [[novověk]]u (hlavně v [[18. století]]) bylo běžné, že muži i ženy nosili dlouhé vlasy. Delší vlasy byly zejména ve středověku jasným symbolem vyššího společenského postavení, bohatství a svobody, zatímco kratší vlasy byly především symbolem podřízenosti a zejména [[poddanství]]. Na počátku [[19. století]] a po [[první světová válka|první světové válce]] začínají [[muž]]i v západních kulturách nosit vlasy kratší, zatímco [[žena|ženy]] je mají typicky delší (byť na začátku [[20. století]] začala určitá část žen nosit též i vlasy kratší). Byl to přímý důsledek válek, během které se museli muži na [[Válečná fronta|frontě]] vypořádat s řadou nemocí a parazitů a krátký sestřih byl výhodnější z hygienického hlediska. Nošení dlouhých vlasů u mužů se začalo vracet v 60. letech 20. století, kdy se stalo symbolem [[hippies]] a politického protestu proti [[establishment]]u. Ke konci 20. století se staly delší vlasy u mužů symbolem určité snahy o [[Nonkonformita|nonkonformitu]]. [42] => [43] => == Odkazy == [44] => === Reference === [45] => [46] => [47] => === Související články === [48] => * [[Obočí]] [49] => * [[Prodlužování vlasů]] [50] => * [[Řasa (oko)]] [51] => * [[Účes]] [52] => * [[Vlasová kůra]] [53] => * Vlasový [[vlhkoměr]] [54] => [55] => === Externí odkazy === [56] => * {{Commonscat}} [57] => * {{Wikicitáty|téma=Vlas}} [58] => * {{Wikislovník|heslo=vlas}} [59] => [60] => {{Autoritní data}} [61] => {{Portály|Biologie}} [62] => [63] => [[Kategorie:Kožní soustava]] [64] => [[Kategorie:Hlava a krk]] [65] => [[Kategorie:Kožní adnexa]] [66] => [[Kategorie:Pokrývky hlavy]] [] => )
good wiki

Vlas

pokožka sebum - kožní maz follicle - vlasový folikul sebaceous gland - mazová žláza Vlas a chlup jsou označení pro dva anatomicky téměř totožné útvary tvořené keratinem. Až na několik výjimek jsou přítomny (hlavně ve formě srsti) u všech savců a jejich nejdůležitější funkcí je termoregulace (ať už v teplém nebo chladném prostředí).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'mazová žláza','Vlasová kůra','melanin','keratin','kevlar','Vlasová dřeň','Jod','lipidy','ortokortex','vlasový stvol','mikrofibrila','Soubor:Hair follicle-en.svg'

Jod

Keratin

Kevlar

Lipidy

Lipidy jsou organické sloučeniny tvořené estery glycerolu a mastných kyselin.

Melanin